Pracovní verze SPP ČSN ISO ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Měsíc 2008

Transkript

1 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Měsíc 2008 Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Část 2: Postupy ofsetového tisku ČSN ISO Graphic technology Process control for the production of half-tone colour separations, proof and production prints Part 2: Offset lithographic processes Technologie graphique Maîtrise des procédés pour la fabrication des séparations de couleur en ton tramé, des épreuves et des tirages en production Partie 2: Procédés lithographiques offset Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO :2004. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný statut jako oficiální verze. This standard is the Czech version of the International Standard ISO :2004. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version. Český normalizační institut, 2008 XXXXX Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

2 Národní předmluva Informace o citovaných normativních dokumentech ISO 5-3: 1995 zavedena v ČSN ISO 5-3:1997 ( ) Fotografie Měření hustot Část 3: Spektrální podmínky ISO :1999 zavedena v ČSN EN ISO :2003 ( ) Papír a lepenka Měření zrcadlového lesku Část 1: Lesk při 75 se sbíhavým svazkem paprsků, metoda TAPPI ISO 12642:1996 dosud nezavedena ISO :2004 zavedena v ČSN ISO :2008 ( ) Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Část 1: Parametry a metody měření Upozornění na národní poznámky Do normy byly na stranu 2 a do kapitol 4 a 6 doplněny informativní národní poznámky. 1 Vypracování normy Zpracovatel: Svaz polygrafických podnikatelů, IČ , Ing. Zdeněk Paseka Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jiří Hušák NÁRODNÍ POZNÁMKA V řadě norem vypracovaných technickou komisí ISO/TC 42 Fotografie, ISO 5-1 až ISO 5-4, převzatých do soustavy ČSN překladem, jsou pro anglické termíny z oblasti senzitometrie reflection density resp. reflectance factor density a transmission density resp. transmittance density zavedeny a běžně používány české termíny odrazná hustota a prostupová hustota, případně termíny z nich odvozené. V odborných textech z oblasti grafické výroby jsou výše uvedené anglické termíny překládány odlišně, a to výrazy odrazová hustota a průhledová hustota (případně z nich odvozenými termíny), které byly použity i v překladu této normy. 2

3 MEZINÁRODNÍ NORMA Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby ISO rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Druhé vydání Část 2: Postupy ofsetového tisku Obsah Strana Úvod Předmět normy Citované normativní dokumenty Termíny a definice Požadavky Metody zkoušení Tónová hodnota a nárůst tónové hodnoty na tisku Uvádění tiskových podmínek Příloha A (informativní) Metody stanovování barevnosti standardní tiskové barvy na definovaných druzích papíru Příloha B (informativní) Závislost nárůstu tónové hodnoty tisků z tiskového stroje na lineatuře rastru Příloha C (informativní) Vyvážení šedé Bibliografie

4 Odmítnutí odpovědnosti za manipulaci s PDF souborem Tento soubor PDF může obsahovat vložené typy písma. V souladu s licenční politikou Adobe lze tento soubor tisknout nebo prohlížet, ale nesmí být editován, pokud nejsou typy písma, které jsou vloženy, používány na základě licence a instalovány v počítači, na němž se editace provádí. Při stažení tohoto souboru přejímají jeho uživatelé odpovědnost za to, že nebude porušena licenční politika Adobe. Ústřední sekretariát ISO nepřejímá za její porušení žádnou odpovědnost. Adobe je obchodní značka Adobe Systems Incorporated. Podrobnosti o softwarových produktech použitých k vytvoření tohoto souboru PDF lze najít ve Všeobecných informacích, které se vztahují k souboru; parametry, pomocí kterých byl PDF soubor vytvořen, byly optimalizovány pro tisk. Soubor byl zpracován s maximální péčí tak, aby ho členské organizace ISO mohly používat. V málo pravděpodobném případě, tj. když vznikne problém, který se týká souboru, informujte o tom Ústřední sekretariát ISO na níže uvedené adrese. ISO 2008 DOKUMENT CHRÁNĚNÝ COPYRIGHTEM Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým nebo mechanickým, včetně fotokopií a mikrofilmů, bez písemného svolení buď od organizace ISO na níže uvedené adrese nebo od členské organizace ISO v zemi žadatele. ISO copyright office Case postale 56 CH-1211 Geneva 20 Tel Fax copyright@iso.org Web Published in Switzerland 4

5 Předmluva ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice. Mezinárodní normy jsou zpracovávány v souladu s pravidly danými směrnicemi ISO/IEC, část 2. Hlavním úkolem technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů. Existuje možnost, že některé z prvků této mezinárodní normy jsou předmětem patentových práv. ISO nemůže být činěna odpovědnou za identifikování některých nebo veškerých takových patentových práv. Mezinárodní norma ISO byla vypracována technickou komisí ISO/TC 130 Technologie grafické výroby. Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO :1996), které bylo podstatně revidováno. Tato revize zahrnuje: a) zavedení digitálních dat jako vstupu; b) snížení nárůstu tónové hodnoty přibližně o 3 %; c) změny v barevnosti plných ploch primárních a sekundárních barev (tabulka 2); d) zavedení dalších podmínek měření se stanovenou bílou podložkou; e) celkové vyčištění. Vzhledem k nejasnostem s používáním hodnot optické hustoty a vyvážení šedé bylo rozhodnuto přesunout tyto informace do informativní přílohy. ISO sestává z následujících částí uváděných pod souhrnným titulem Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku: Část 1: Parametry a metody měření Část 2: Postupy ofsetového tisku Část 3: Coldset novinový tisk ofsetem Část 4: Publikační hlubotisk Část 5: Sítotisk Část 6: Flexotisk 5

6 verze SPP Úvod ISO 12647, část 1, poskytuje definice, obecné předpisy, obecné uspořádání materiálů, které mají být předmětem následujících částí 2 až 6, definici dat, podmínky měření a způsob uvádění údajů. Tato část normy ISO uvádí seznam hodnot nebo souborů hodnot primárních parametrů stanovených ISO a souvisejících technických vlastností rastrového ofsetového tisku. Primární parametry zahrnují parametry rastrování, nárůst tónové hodnoty, barevnost plných ploch tisku a potiskovaného materiálu. Shoda stanovených hodnot u nátisku a produkčního tisku zajišťuje v zásadě dobrou vizuální shodu mezi zhotovenými vzorky. Výjimky z tohoto obecného poznatku jsou diskutovány v následujícím odstavci. Účelem kontrolního nátisku je co nejvěrnější simulace vizuálních charakteristik konečného tisku. Pro vizuální porovnání určitého tisku vyžadují procesy kontrolního nátisku mimo tiskový/nátiskový stroj často hodnoty barevnosti plné plochy a nárůstu tónových hodnot odlišné od hodnot toho tiskového postupu, který má být simulován. To je způsobeno rozdíly v takových vlastnostech, jako je lesk, rozptyl světla (v potiskovaném materiálu nebo v barvivu), metamerie a průhlednost. Takové rozdíly jsou pravděpodobné u takových postupů kontrolního nátisku mimo tiskový/nátiskový stroj, při kterých jsou potiskovaný materiál, barviva a technologie pro jejich aplikaci výrazně odlišné od ofsetového tisku. V takových případech potřebuje uživatel nebo dodavatel, aby byly stanoveny vhodné korekce. Problémovou oblastí je přizpůsobení digitálních kontrolních nátisků mimo tiskový/nátiskový stroj na neprůhledném materiálu oboustrannému potisku na částečně průhledném tiskovém papíru s nízkou plošnou hmotností, který se používá v heatsetovém ofsetovém kotoučovém tisku. Pokud je nátisk zhotoven pomocí profilů správy barev založených na měřeních na bílé podložce, vznikne nevyhnutelně rozdíl mezi nátiskem a produkčním tiskem umístěným ve shodě se specifikacemi v této části ISO na černé podložce. Případný výskyt takových rozdílů vyžaduje, aby s nimi byly zúčastněné strany předem dobře seznámeny. 6 Pracovní

7 1 Předmět normy Tato část ISO stanoví řadu procesních parametrů a jejich hodnoty pro použití při výrobě barevných výtažků pro ofsetový tisk čtyřbarvotiskem nebo pro výrobu čtyřbarvotisků jednou z následujících metod: heatsetovým ofsetovým kotoučovým tiskem, archovým ofsetovým tiskem nebo ofsetovým tiskem tiskopisů výpočetní techniky nebo kontrolním nátiskem pro některý z těchto postupů; nebo zhotovováním kontrolního nátisku pro rastrový/ilustrační hlubotisk ofsetem. Tyto parametry a hodnoty byly zvoleny z pohledu kompletního procesu tak, aby pokryly výrobní stupně výroba barevných výtažků, osvit a vyvolání filmů, zhotovení tiskové formy, kontrolní nátisk, produkční tisk a zušlechťování povrchu. Tato část ISO je: přímo použitelná pro kontrolní nátisk a tiskové postupy, které využívají jako vstup barevné výtažky na filmech; přímo použitelná pro kontrolní nátisk a tisk z tiskových forem vyráběných postupy bez použití filmu, pokud je dodržena přímá analogie se systémy používajícími film; použitelná pro kontrolní nátisk a tisk používající postup s větším počtem barev než čtyřbarvotisk, pokud je dodržena přímá analogie se čtyřbarvotiskem, jako pro data a rastrování, potiskované materiály a parametry tisku; použitelná analogicky pro linkové rastry a nepravidelné rastry. 2 Citované normativní dokumenty Pro používání těchto dokumentů jsou nezbytné dále uvedené referenční dokumenty. U datovaných odkazů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání referenčního dokumentu (včetně všech změn). ISO 5-3:1995 Photography Density measurements Part 3: Spectral conditions (Fotografie Měření hustot Část 3: Spektrální podmínky) ISO :1999 Paper and board Measurement of specular gloss Part 1: 75 gloss with a converging beam, TAPPI method (Papír a lepenka Měření zrcadlového lesku Část 1: Lesk při 75 se sbíhavým svazkem paprsků, metoda TAPPI) ISO 12642:1996 Graphic technology Prepress digital data exchange Input data for characterization of 4-colour process printing (Technologie grafické výroby Výměna digitálních tiskových dat v předtiskové přípravě Vstupní data pro charakterizaci čtyřbarvotisku) ISO :2004 Graphic technology Process control for the production of half-tone colour separations, proof and production prints Part 1: Parameters and measurement methods (Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Část 1: Parametry a metody měření) 3 Termíny a definice Pro účely tohoto dokumentu se používají termíny a definice uvedené v ISO a dále tyto termíny a definice: 3.1 pozitivně pracující tisková deska (positive-acting plate) ofsetový tisk ofsetová tisková deska pro použití s filmem s pozitivní polaritou 3.2 negativně pracující tisková deska (negative-acting plate) ofsetový tisk ofsetová tisková deska pro použití s filmem s negativní polaritou 3.3 tisk tiskopisů výpočetní techniky čtyřbarvotiskem (four-colour continuous forms printing) 3.4 komerční tisk / tisk specialit (commercial/speciality printing) univerzální archový tisk a heatsetový kotoučový ofsetový tisk s výjimkou časopisů 7

8 3.5 heatsetový kotoučový ofsetový tisk (heat-set web printing) ofsetový tisk na potiskované materiály kotoučového typu tiskovou barvou, která vyžaduje sušení teplem 3.6 tónová hodnota (tone value) tisková forma část plochy povrchu v procentech, která vykazuje schopnost přijmout tiskovou barvu POZNÁMKY 1 U některých typů desek je takto definovaná tónová hodnota menší než část plochy povrchu v procentech zřetelně odlišená od pozadí. 2 Dříve označováno jako plošné pokrytí na filmu. Plošné pokrytí (dot area) je nyní zavržený pojem. 4 Požadavky 4.1 Všeobecně Následující články jsou řazeny v souladu s uspořádáním zavedeným v ISO , které s touto částí souvisejí také s ohledem na všeobecné principy, definici dat, podmínky měření a způsob uvádění údajů. 4.2 Datové soubory, barevné výtažky na filmech a tiskových formách Všeobecně Data předávaná pro tisk musí být ve formátech škálových barev CMYK nebo ve formátech tří složek (tristimulů). Ve všech případech by měly být digitální datové soubory nebo sady barevných výtažků na filmech předávané pro tisk doprovázeny kontrolním nátiskem, který simuluje podmínky zamýšleného tisku a který splňuje podmínky článku 4.3. Tato skutečnost musí být ověřitelná měřením na dobře definovaném kontrolním proužku nebo podobném kontrolním prvku, vytištěném na kontrolním nátisku vedle daného subjektu. V případě digitálních dat musí být uvedeny zamýšlené tiskové podmínky. Pokud jsou tyto podmínky zahrnuty v seznamu charakteristik uchovávaných ICC a digitální data jsou CMYK, pro identifikaci se obvykle použije název použitý v seznamu ICC namísto zahrnutí výstupního profilu ICC. Nejsou-li zamýšlené tiskové podmínky v tomto seznamu charakteristik obsaženy, musí být zahrnut výstupní ICC profil. Pokud jsou data jiná než CMYK, musí být tato data definována kolorimetricky za použití vstupního ICC profilu nebo jiného mechanismu a musí být zahrnut výstupní ICC profil barev CMYK. Účel reprodukce, která má být použita s výstupním profilem, musí být uveden Kvalita filmu nebo tiskové formy Aby bylo možno reprodukovat přinejmenším 100 stupňů tónových hodnot, mělo by být rozlišení osvitové jednotky pro osvit filmu nebo tiskové desky nastaveno odpovídajícím způsobem. PŘÍKLAD 1 Je-li pro rastrování využívající modulaci buňky jednotlivého tiskového bodu požadována nominální lineatura rastru 70 linek/cm, nemělo by být rozlišení osvitové jednotky pro osvit filmu nebo tiskové desky menší než 700 linek/cm (1 800 dpi). Pro rastrování využívající technologii modulace samostatných mnohočetných buněk (super-cell technology) je možno nastavit rozlišení na menší hodnotu. Pokud není stanoveno jinak, musí být optická hustota jádra tiskového bodu barevných výtažků na filmech alespoň o 2,5 vyšší něž průhledová optická hustota čirého filmu (filmové podložky včetně závoje). Průhledová optická hustota uprostřed čirého tiskového bodu nesmí být o více než 0,1 vyšší než odpovídající hodnota souvislé čiré plochy. Průhledová optická hustota čirého filmu nesmí být vyšší než 0,15. Obě měření musí být provedena (UV) průhledovým denzitometrem, jehož spektrální produkty jsou v souladu s kopírovatelnou 2 optickou hustotou ISO typ 1, podle definice v ISO 5-3. POZNÁMKY 1 Požadavek na hodnotu optické hustoty čirého filmu se zakládá na pochopení toho, že rozsah optických hustot čirých ploch všech filmů, které mají být exponovány na tutéž desku, nebude pravděpodobně přesahovat hodnotu 0,10. Dále je třeba si všimnout, že hodnota 0,05 představuje nejnižší obvykle nalezenou hodnotu pro kopírovatelnou optickou hustotu ISO typ 1. Pro rastrové filmy s optickou hustotou čirého filmu mimo toto rozmezí, je vyžadována dohoda mezi dodavatelem barevných výtažků a jejich příjemcem. Pro uvedení rastrových filmů s rozdílnou optickou hustotou čirého filmu do vzájemného souladu je možno použít rovněž kontaktní kopírování nebo duplikaci. 2 NÁRODNÍ POZNÁMKA Norma ČSN ISO 5-3 překládá výraz printing density jako kopírovací optickou hustotu. Protože tento výraz je v grafických technikách neznámý a nepoužívá se byl zde nahrazen přednostně používaným výrazem kopírovatelná optická hustota. 8

9 2 Jako praktický návod lze využít skutečnost, že optická hustota jádra tiskového bodu 2,5 nad optickou hustotou čirého filmu bude běžně dosažena v případě, že optická hustota velkých plných ploch je o více než 3,5 nad optickou hustotou čirého filmu. 3 Pokud si uživatel přeje používat pro měření průhledové optické hustoty barevných výtažků na filmech modrý filtr, je třeba pro příslušný typ filmu a podmínky zpracování stanovit vzájemné relace mezi optickými hustotami získanými s modrým filtrem a optickými hustotami získanými pomocí přístroje měřicího kopírovatelnou optickou hustotu ISO typ 1; pro měření optické hustoty jádra tiskového bodu je použitelný přístroj podle ISO typ 2. Okrajová zóna tiskového bodu barevného výtažku na filmu nesmí být větší než jedna čtyřicetina rozteče lineatury rastru. Tiskový bod vytvářený několikanásobnou expozicí dílčím ohniskovým bodem musí být zcela uzavřený a nesmí být rozštěpený na jednotlivé části. Tento požadavek se použije také pro přímý osvit tiskové desky. S výjimkou požadavku na optickou hustotu čirého filmu musí být kvalita barevných výtažků na filmu vyhodnocena podle informativní přílohy B v ISO : Lineatura rastru (film nebo tisková forma) Lineatura rastru pro čtyřbarvotiskové práce by měla ležet v rozmezí 45 linek/cm až 80 linek/cm. Preferované nominální hodnoty lineatur rastrů jsou: a) 45 linek/cm až 70 linek/cm pro tisk periodik kotoučovým ofsetem; b) 52 linek/cm až 70 linek/cm pro čtyřbarvotiskový potisk tiskopisů výpočetní techniky na natíraném papíře a 52 linek/cm na přírodním nenatíraném papíře; c) 60 linek/cm a více pro komerční tisk a tisk specialit. POZNÁMKY 1 Mimo rozmezí 45 linek/cm až 80 linek/cm zůstávají platné obecné principy stanovené v ISO , ale určité hodnoty mohou být odlišné. 2 Při počítačově generovaném rastrování se lineatura rastru u jednotlivých škálových barev často mírně mění, aby se omezila možnost vzniku moaré. Mezi (C,M,Y) azurovou, purpurovou, žlutou by mohl být například rozdíl 3 linky/cm nebo 4 linky/cm. 3 Pro rastrový výtažek černé nebo žluté se někdy používá lineatura rastru, která je podstatně jemnější než nominální hodnota lineatury rastru ostatních barevných výtažků, například 84 linek/cm oproti 60 linkám/cm Úhel natočení rastru (film nebo tisková forma) Pro tiskové body rastru bez hlavní osy musí být nominální rozdíl mezi úhly natočení rastru pro azurovou, purpurovou a černou 30, s úhlem natočení rastru žluté s odstupem o 15 od každé další barvy. Úhel natočení rastru dominantní barvy by měl být 45. Pro tiskové body rastru s hlavní osou musí být nominální rozdíl mezi úhly natočení rastru pro azurovou, purpurovou a černou 60, s úhlem natočení rastru žluté s odstupem 15 od každé další barvy. Úhel natočení rastru dominantní barvy bude 45 nebo 135. Při výrobě barevných výtažků na filmech pro rastrový/ilustrační hlubotisk by neměl úhel natočení rastru u všech barev, vyjma žluté, ležet v rozmezí mezi 75 až 105. POZNÁMKA Viz poznámku 2 v článku Tvar tiskového bodu a jeho vztah k tónové hodnotě (film nebo tisková forma) Musí být použity tiskové body rastru kruhového, čtvercového nebo eliptického tvaru. U tiskových bodů rastru s hlavní osou nesmí dojít k prvnímu propojení tiskových bodů rastru při tónové hodnotě nižší než 40 % a ke druhému propojení tiskových bodů rastru při tónové hodnotě nejvýše 60 % Přípustná odchylka rozměrů obrazu (film nebo tisková forma) U sady barevných výtažků na filmech nebo na tiskových formách se za běžných rovnovážných podmínek prostředí nesmí délky diagonál lišit o více než 0,02 %. POZNÁMKA Tato tolerance zahrnuje opakovatelnost při osvitu filmů nebo tiskových forem a rozměrovou stabilitu materiálu Součet tónových hodnot (digitální datový soubor nebo film) 9

10 Pokud není stanoveno jinak, neměl by být součet tónových hodnot vyšší než 350 % u archového ofsetového tisku a 300 % u heatsetového ofsetového kotoučového tisku. POZNÁMKA Při vysokých hodnotách součtu tónových hodnot by se mohly při tisku vyskytnout takové problémy, jako je špatné přijímání tiskové barvy potiskovaným povrchem (trapping), zpětný přenos barvy na ofsetový potah a obtahování barvy, způsobené nedostatečným schnutím tiskové barvy. 4.3 Kontrolní nátisk nebo produkční tisk Všeobecně Kolorimetrická charakterizační data poskytovaná pro základní sadu pole měrných políček, jak jsou uvedena v ISO 12642, obsahují všechny údaje, které mají být stanoveny podle , , a této části ISO Vizuální charakteristiky prvků obrazu Barva potiskovaného materiálu Potiskovaný materiál používaný pro kontrolní nátisk by měl být identický s materiálem určeným pro produkční tisk. Pokud to není možné, měl by být potiskovaný materiál co nejpodobnější produkčnímu materiálu co se týče barvy, lesku, typu povrchu (natíraný, nenatíraný, superkalandrovaný, atd.) a plošné hmotnosti. Kontrolní nátisk by měl být prováděn za co nejpodobnějších podmínek s ohledem na vlastnosti uváděné jako normativní pro vybraných pět povrchů definovaných druhů papírů, jejichž vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Pro kontrolní nátisk mimo tiskový/nátiskový stroj by měl být potiskovaný nátiskový materiál vybrán tak, aby co nejlépe splňoval vlastnosti uváděné v tabulce 1 pro definovaný druh papíru uvažovaný pro produkční tisk. Definovaný druh papíru musí být uveden. 10

11 Tabulka 1 Souřadnice v barevném prostoru CIELAB, lesk, bělost podle ISO a tolerance pro definované druhy papíru Položka Charakteristické vlastnosti L* a) a* a) b* a) Lesk b) Bělost Plošná podle ISO c) Hmotnost d) % % g/m 2 Definovaný druh papíru 1: lesklý natíraný, bezdřevý 93 (95) 0 (0) 3 ( 2) : matný natíraný, bezdřevý 92 (94) 0 (0) 3 ( 2) : lesklý natíraný, kotoučový 87 (92) 1 (0) 3 (5) : přírodní (nenatíraný) bílý 92 (95) 0 (0) 3 ( 2) : přírodní, lehce nažloutlý 88 (90) 0 (0) 6 (9) Tolerance Referenční papír e) 94,8 0,9 2,7 70 až POZNÁMKY 1 Z hlediska lesku a barevnosti reprezentují definované druhy papíru uvedené v tabulce 1 sortiment potiskovaných materiálů používaných pro postupy zahrnuté v této části ISO 12647, s následujícími výjimkami: papíry druhu 1 a 2 nejsou typické pro tisk časopisů na kotoučových strojích s výjimkou obálek; papíry druhu 3 a 5 nejsou typické pro potisk tiskopisů výpočetní techniky čtyřbarvotiskem. 2 Pokud je u konečného výrobku povrch zušlechťován, tyto úpravy by mohly významně ovlivnit barevnost potištěného materiálu. Viz také poznámku 2 v článku Pro potisk papírů nebo lepenky, jejichž povrchové vlastnosti jsou identické s papíry druhů 1 až 5, ale jejichž plošná hmotnost je výrazně vyšší, mohou být použity souřadnice barev v barevném prostoru CIELAB uvedené v závorkách. 4 Plošná hmotnost stanovená pro papíry druhu 3 reprezentuje kompromis mezi papíry určenými pro produkční kotoučový tisk s typickou plošnou hmotností 60 g/m 2 až 65 g/m 2 a běžně používaným papírem pro kotoučové nátisky s plošnou hmotností 90 g/m 2. Pokud se měření provádějí s černou podložkou, rozdíl L* je roven 0,7 pro papíry, které jsou podobné, ale mají plošnou hmotnost 70 g/m 2 a 90 g/m 2. 5 Ačkoli jsou běžně méně používané, mají některé kotoučové papíry v rozmezí plošných hmotností papíru druhu 3 hodnoty b* v rozmezí od 0 do 3. a) b) c) d) e) Normativní: Měření podle ISO :2004 pouze pro následující podmínky: světelný zdroj D50, dvoustupňový pozorovatel, geometrie 0/45 nebo 45/0, s černou podložkou. Hodnoty v závorkách se týkají měření s bílou podložkou, popsaného v CGATS.5 [4] a jsou pouze informativní. Normativní: Měření podle ISO :2003, metoda TAPPI. Pouze informativní: ISO 2470:1999, podložkou je potiskovaný materiál. Pouze informativní. Pouze informativní: Papír používaný pro zkoušení sady škálových barev. Původní hodnoty uváděné v ISO :1997 [1], L* = 95,5, a* = 0,4 a b* = 4,7, jak byly naměřeny na potiskovaném materiálu, jsou pouze informativní. Je zřejmé, že některé hodnoty se mírně liší od ISO , vzhledem k černé podložce použité pro účely této části ISO Lesk potiskovaného matriálu Lesk potiskovaného materiálu používaného pro kontrolní nátisk by měl co nejlépe odpovídat materiálu používanému při produkčním tisku. Jestliže to není možné, může být kontrolní nátisk vyhotoven na co nejpodobnějším typu papíru, vybraném z definovaných druhů papíru uvedených v POZNÁMKY 1 Hodnoty lesku definovaných druhů papíru popsaných v článku jsou uvedeny v tabulce 1. 2 Pokud bude u konečného výrobku prováděno zušlechťování povrchu, bude to mít podstatný vliv na lesk. V kritických případech se výsledek výroby barevných výtažků na filmu nejlépe posoudí pomocí takového kontrolního nátisku, jehož lesk co nejlépe odpovídá konečné povrchově zušlechtěné tiskovině. Při povrchových úpravách, prováděných mimo tiskový stroj 11

12 je ke snadnějšímu přizpůsobení vzhledu obrazu kontrolnímu nátisku z fáze předtiskové přípravy vhodné poskytnout tiskaři dva kontrolní nátisky: jeden kontrolní nátisk jehož lesk odpovídá produkčnímu potištěnému materiálu bez konečné povrchové úpravy a druhý kontrolní nátisk, který co nejlépe odpovídá lesku potištěného materiálu po konečné povrchové úpravě Barevnost škálových tiskových barev U pěti definovaných druhů papírů uvedených v musí souřadnice barevnosti plných ploch škálových barev v barevném prostoru CIELAB souhlasit na kontrolním nátisku s cílovými hodnotami stanovenými v tabulce 2, a to v mezích povolené odchylky vybarvení stanovené v tabulce 3. Souřadnice barev u přetisku dvou barev a u přetisku tří barev, obojí bez černé barvy, by měly souhlasit s tabulkou 2. Plné plochy primárních barev na digitálních kontrolních nátiscích by měly souhlasit s tabulkou 2 v rozmezí poloviční hodnoty povolené odchylky vybarvení stanovené v tabulce 3. Odchylka barevnosti plných ploch škálových barev na schváleném tisku z výroby je omezena podmínkou, že barevné rozdíly mezi kontrolním nátiskem a schváleným tiskem nepřekročí povolené odchylky vybarvení stanovené v tabulce 3. Jestliže není dodán vyhovující kontrolní nátisk, musí být cílem hodnoty barevnosti uváděné v tabulce 2. Variabilita vybarvení plných ploch škálových barev v průběhu produkce je omezena následující podmínkou. U nejméně 68 % výtisků nesmějí rozdíly barevnosti mezi produkčním výtiskem a schváleným tiskem překročit, příslušnou toleranci rozbarvení stanovenou v tabulce 3 a neměly by být větší než jedna polovina této hodnoty. POZNÁMKY 1 Dosažení shody s hodnotami v barevného prostoru CIELAB danými v tabulce 2 vyžaduje obvykle použití sady škálových barev vyhovujících ISO [1] a tisk barev v pořadí azurová, purpurová, žlutá. 2 Rozložení hodnot E* ab není gausovské, ale asymetrické. Z důvodu konzistence je zde tolerance rozbarvení definována jako horní mez pro 68 % produkčních výtisků. To odpovídá Gaussovu rozložení, kdy 68 % leží v rozmezí ± jedné směrodatné odchylky od průměru. 3 Porovnání hodnot v tabulce 2 pro černou a bílou (v závorkách) podložku ukazuje, že souřadnice barev a* a b* v barevném prostoru zůstávají převážně stejné. Hodnoty L* jsou ovšem, v závislosti na neprůhlednosti papíru, 2krát až 3krát vyšší. 4 Hodnoty optické hustoty mohou být velmi cenné pro kontrolu procesu v průběhu produkčního tisku, ve kterém prostředek, tisková barva a potiskovaný materiál zůstávají stejné (viz ISO [3]).V běžných situacích však není barva hodnotami optické hustoty definována v požadované míře. Proto jsou, pro účely této části ISO 12647, hodnoty odrazové optické hustoty doporučovány pouze ke stanovování tónových hodnot. Podle postupu ISO [3] dosáhne tiskař v produkčním tisku na tiskovém stroji nejprve správného vybarvení tisku v plné ploše a potom změří optické hustoty denzitometrem na schváleném archu. Tyto optické hustoty jsou pak použity jako cílové hodnoty pro kontrolu procesu v průběhu produkčního tisku. 5 Pokud bude u konečného výrobku prováděno zušlechťování povrchu, mohly by se výsledné barvy významně lišit od barev na nezušlechtěném povrchu. Viz také poznámku 2 v tabulce 1 a poznámku 2 v článku Sekundární barvy červená, zelená a modrá závisejí na podmínkách, které zahrnují pořadí barev při tisku, reologické a transparenční vlastnosti tiskových barev, mechaniku tiskového stroje a charakteristické vlastnosti povrchu potiskovaného materiálu. Shoda primárních barev C, M, Y s tabulkou 2 tak není pro shodu sekundárních barev s tabulkou 2 dostačující. 7 Tolerance pro speciální (přímé) barvy a pro tisk obalů musejí být nižší než tolerance uvedené v tabulce 3, a to obzvláště pro rozdíly barevnosti, které lze přisoudit rozdílům L*. 12

13 Tabulka 2 Souřadnice barev v barevném prostoru CIELAB pro pořadí barev při tisku azurová-purpurová-žlutá Jednotka: 1 Definovaný druh papíru a), b) Barva 1, souřadnice souřadnice souřadnice souřadnice L* b), c) a* b), c) b* b), c) L* b), c) a* b), c) b* b), c) L* b), c) a* b), c) b* b), c) L* b), c) a* b), c) b), c) b* Černá (K) Azurová (C) Purpurová (M) Žlutá (Y) (16) (0) (0) (20) (0) (0) (31) (1) (1) (31) (1) (3) (55) ( 37) ( 50) (58) ( 38) ( 44) (60) ( 26) ( 44) (60) ( 28) ( 36) (48) (74) ( 3) (49) (75) (0) (56) (61) ( 1) (54) (60) (4) (91) ( 5) (93) (89) ( 4) (94) (89) ( 4) (78) (89) ( 3) (81) Červená M+Y (49) (69) (52) (49) (70) (51) (54) (58) (32) (53) (58) (37) Zelená C+Y (50) ( 68) (33) (51) ( 67) (33) (53) ( 47) (17) (50) ( 46) (17) Modrá C+M (20) (25) ( 49) (22) (23) ( 47) (37) (13) ( 33) (34) (12) ( 29) Přetisk C+M+Y (18) (3) (0) (19) (9) (7) (33) (2) (3) (32) (3) (2) a) b) c) Definované druhy papíru podle Hodnoty uváděné bez závorek jsou výsledky měření podle ISO : zdroj osvětlení D50, dvoustupňový pozorovatel, geometrie 0/45 nebo 45/0, černá podložka. Hodnoty v závorkách se vztahují k měření na bílé podložce specifikované podle CGATS.5 [5] a jsou pouze informativní. Tyto barvy byly odvozeny z barev ISO [1] metodou uvedenou v informativní příloze A této části ISO

14 Legenda X souřadnice a* červená-zelená v barevném prostoru CIELAB Y souřadnice b* žlutá-modrá v barevném prostoru CIELAB 1, 2, 3, 4 a 5 druhy definovaných papírů POZNÁMKA Údaje byly převzaty z tabulky 2. Obrázek 1 Barevný rozsah škálových barev pro ofsetový tisk Tabulka 3 Odchylky barevnosti E* ab v barevném prostoru CIELAB pro plné plochy škálových barev Jednotka: 1 Parametr Barva Černá Azurová a) Purpurová a) Žlutá a) Povolená odchylka vybarvení Tolerance rozbarvení a) a) Část odchylky tvořená barevným odstínem nesmí překročit hodnotu 2, Lesk sady škálových tiskových barev Pokud je to pokládáno za nutné, může být stanoven lesk barev v plné ploše. Zrcadlový lesk potiskovaného materiálu nebo sady samostatných plných ploch škálových tiskových barev musí být měřen ve světle dopadajícím pod úhlem 75 (15 od roviny potištěného materiálu). Použitý měřicí přístroj musí vyhovovat ISO Hodnoty se uvádí v procentech, s odkazem na ISO :2003 jako metodu měření. 14

15 4.3.3 Meze reprodukovatelného tónového rozsahu Obrazy tiskových bodů rastru se musí přenášet na tisk shodným a jednotným způsobem v následujícím rozmezí tónových hodnot (na filmu nebo v digitálním datovém souboru) : a) při lineatuře rastru v rozmezí mezi 40 linkami/cm až 70 linkami/cm: 3 % až 97 %; b) při lineatuře rastru 80 linek/cm nebo kontrolním nátisku pro rastrový/ilustrační hlubotisk: 5 % až 95 %. Žádné podstatné části obrazu nesmí záviset na tónových hodnotách, které leží mimo výše uvedená rozmezí reprodukovatelnosti tónových hodnot Přípustná odchylka ustavení polohy obrazu Největší přípustná odchylka mezi středy obrazů ve kterýchkoli dvou škálových barvách nesmí být větší než 0,08 mm pro tiskové stroje středního formátu a potiskovaný papír s plošnou hmotností vyšší než 65 g/m 2, a větší než 0,12 mm pro ostatní podmínky Nárůst tónové hodnoty Cílové hodnoty Nárůst tónové hodnoty u tisku a kontrolního nátisku musí odpovídat tabulce 4; viz také obrázek 2. Pro tisk tiskopisů výpočetní techniky musí být nárůst tónové hodnoty v 75 % stínech o 3 % vyšší než křivky znázorněné na obrázku 2. POZNÁMKY 1 V praxi se ukazuje, že nárůst tónové hodnoty černé barvy je ve středních tónech stejný nebo až o 3 % vyšší než nárůst tónových hodnot pestrých primárních barev, protože černá barva je obvykle tištěna na první tiskové jednotce a často, zvláště u archového ofsetového tisku, s vyšší tloušťkou nanášené vrstvy barvy. 2 Když je požadována konverze údajů nárůstu tónové hodnoty z jedné lineatury rastru do jiné, viz informativní přílohu B. Z diagramů na obrázcích B.1 a B.2 je možno zjistit příslušné hodnoty nárůstu tónové hodnoty ofsetového tisku na měrných políčkách s nominální tónovou hodnotou 40 % nebo 80 % (film nebo soubor digitálních dat). Konverze pro kontrolní nátisk mimo tiskový/nátiskový stroj často vyžadují odlišné sady křivek. 3 Hodnoty uváděné v tabulce 4 odkazují na denzitometrické měření na kontrolním proužku s kruhovými tiskovými body rastru s odezvou ISO status E, s polarizací, při použití metody stanovené v kapitole 5; viz také ISO 14981:2000 [2]. Pro denzitometry bez polarizace a s odezvou ISO status T jsou nárůsty tónových hodnot pro barvy azurovou, purpurovou a černou přibližně shodné s hodnotami uváděnými v tabulce 4; nárůsty pro žlutou barvu jsou však o 2 % nižší. 15

16 Tabulka 4 Nárůst tónové hodnoty pro měrné políčko 50 % na kontrolním proužku s kruhovými tiskovými body rastru pro uvedené důležité tiskové podmínky Charakteristiky tisku Čtyřbarvotiskové tiskopisy výpočetní techniky, pestré barvy b) 52 linek/cm Nárůst tónové hodnoty pro lineatury rastrů % 60 linek/cm 70 linek/cm pozitivně pracující desky c), definované druhy papíru a) 1 a pozitivně pracující desky c), definovaný druh papíru a) negativně pracující desky c), definované druhy papíru a) 1 a negativně pracující desky c), definovaný druh papíru a Heatsetový kotoučový a komerční tisk / tisk specialit, pestré barvy b) pozitivně pracující desky c), definované druhy papíru a) 1 a (A) d) 16 pozitivně pracující desky c), definovaný druh papíru a) (B) d) 19 Pozitivně pracující desky c), definované druhy papíru a) 4 a (C) d) 22 (D) d) negativně pracující desky c), definované druhy papíru a) 1 a (C) d) 22 (D) d) negativně pracující desky c), definovaný druh papíru a) 3 20 % (C) d) 22 (D) d) 24 negativně pracující desky c), definované druhy papíru a) 4 a 5 22 % (D) d) 25 % (E) d) 28 % (F) d) a) b) c) d) Definované druhy papíru, jak jsou stanoveny v Černá může být stejná nebo až o 3 % vyšší. Při přenosu z počítače na tiskovou formu nezávisí volba kategorie nárůstu tónové hodnoty na typu desky, ale měla by se kvůli kompatibilitě řídit praktickými průmyslovými zvyklostmi, jimiž mohou být v některých zeměpisných oblastech pozitivně pracující tiskové desky, zatímco v jiných oblastech to mohou být negativně pracující tiskové desky. Písmena A až F se vztahují ke křivkám znázorněným na obrázku 2. 16

17 Legenda A tónová hodnota na filmu nebo v datech A nárůst tónové hodnoty POZNÁMKA Křivky označené písmeny A až F odpovídají tiskovým podmínkám uvedeným v tabulce 4. Obrázek 2 Křivky nárůstu tónové hodnoty pro tiskové podmínky definované v tabulce Tolerance a rozsah rozbarvení středních tónů Na kontrolním nátisku nebo na schváleném tisku nesmí odchylka nárůstu tónové hodnoty ve středních tónech od stanovené hodnoty překročit odchylky vybarvení stanovené v tabulce 5. U produkčního tisku musí průměrná hodnota středního tónu ležet v rozmezí 4 % od stanovené cílové hodnoty. Statistická směrodatná odchylka tónových hodnot nesmí překročit toleranci rozbarvení stanovenou v tabulce 5 a neměla by překročit jednu polovinu její hodnoty. Rozsah rozbarvení ve středních tónech (variabilita tónových hodnot mezi pestrými barvami) na kontrolním nátisku a produkčním tisku nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 5. 17

18 verze SPP Tabulka 5 Tolerance nárůstu tónových hodnot a maximální rozsah rozbarvení ve středních tónech pro kontrolní nátisk a produkční tisk Jednotka: % Tónová hodnota měrného políčka Povolená odchylka vybarvení Tolerance rozbarvení Nátisk Schválený tisk Produkční tisk 40 nebo nebo Maximální rozsah rozbarvení středních tónů POZNÁMKY 1 Je přípustné, aby ve středních tónech v důsledku těchto tolerancí vznikl mezi kontrolním nátiskem a schváleným archem v nejhorším případě rozdíl 7%. 2 Hodnoty uvedené v tabulce 5 se vztahují k měřením provedeným pomocí denzitometru nebo kolorimetru a ke kontrolním proužkům s lineaturou rastru od 50 linek/cm do 70 linek/cm. 3 Tolerance v procentech se vypočítají odečtením cílové hodnoty od naměřené hodnoty. 5 Metody zkoušení Tónová hodnota a nárůst tónové hodnoty na tisku S odvoláním na ISO :2004, článek 5.3, je třeba upozornit na následující dílčí požadavky: a) kontrolní proužek musí být vytištěn souběžně s tištěným subjektem; jeho lineatura rastru musí být zvolena v rozmezí 52 linek/cm až 70 linek/cm; b) tiskový bod by měl mít kruhový tvar; c) pokud je pro kontrolní proužek použit film, optická hustota jádra tiskového bodu nesmí být menší než 3,0 nad optickou hustotou čirého filmu (filmová podložka plus závoj) a šířka okrajové zóny tiskového bodu nesmí překročit 2 m. POZNÁMKY 1 Rastry s eliptickými tiskovými body s prvním propojením tiskových bodů přibližně v tónové hodnotě 40% budou vykazovat tónové hodnoty, které budou ležet zhruba 1,5% nad hodnotami naměřenými v případě tiskových bodů kruhového tvaru. 2 Viz poznámky 2 a 3 v článku Uvádění tiskových podmínek Odkazy na tiskové podmínky, jak jsou stanoveny v tabulkách 1, 2 a 4 v této části ISO pro účely správy barev, jako jsou tabulky popisu správy barev, nebo profilů správy barev, které jsou na nich založeny, by měly být vytvořeny v následující formě: Tisk podle ISO , <popis procesu>, <režimy výroby tiskové desky>, <typy potiskovaných materiálů>, <lineatura rastru v linkách na centimetr>. s použitím následujících možností volby: <popis procesu> <režimy výroby tiskové desky> <typ potiskovaného materiálu> <lineatura rastru v linkách na centimetr> Čtyřbarevný tisk tiskopisů výpočetní techniky, nebo Heatsetový kotoučový tisk a komerční archový tisk / tisk specialit, nebo alternativně ve zkratce OFCOF či OFCOM * 3 ; pozitivně pracující tiskové desky nebo negativně pracující tiskové desky, nebo alternativně ve zkratce PO či NE definovaný druh papíru 1 až definovaný druh papíru 5, nebo alternativně ve zkratce P1 až P5 52 linek/cm, 60 linek/cm a 70 linek/cm, nebo alternativně ve zkratce F52, F60 a F70 3 NÁRODNÍ POZNÁMKA Zkratky vycházejí z anglického označení procesů Four-colour continuous printing (OFCOF) resp. Heatset web and commercial/speciality printing (OFCOM). 18 Pracovní

19 PŘÍKLADY 1 Tisk podle ISO , heatsetový kotoučový tisk a komerční archový tisk / tisk specialit, negativně pracující tiskové desky, definovaný druh papíru 3, lineatura rastru 52 linek/cm. 2 OFCOM_NE_P3_F52. 19

20 verze SPP Příloha A (informativní) Metody stanovení barevnosti standardní tiskové barvy na definovaných druzích papíru A.1 Všeobecně V praxi bylo zjištěno, že tloušťka vrstvy barvy nanášená při tisku na různé potiskované materiály není obvykle stejná. Ačkoliv potiskované materiály nižší kvality obvykle vykazují menší intenzitu barev než kvalitnější materiály, ve skutečnosti se při potisku materiálů nižší kvality spotřebuje více barvy. Tiskař tím částečně kompenzuje sníženou optickou účinnost barvotvorných složek tiskové barvy na potiskovaných materiálech horší kvality, způsobenou nerovnoměrným rozložením a ztrátou objemu. Při rozsáhlých zkouškách bylo zjištěno, že intenzita barvy použité při reálném tisku je pro určitou kombinaci tiskové barvy a papíru velmi dobře simulována stejnou tloušťkou vrstvy barvy na ofsetovém potahu, která vytvoří barvu stanovenou v ISO [1] na referenčním papíře v této normě rovněž specifikovaném. Za těchto podmínek odebírají papíry horší kvality, které mají sklon k vyšší drsnosti a absorbování většího množství barvy, z ofsetového potahu více barvy než papíry vyšší kvality, které mají vysoce kvalitní nátěr a jsou hladší. Každá z následujících dvou metod poskytuje tiskové podmínky, při kterých jsou papíry přikládány na ofsetový potah vždy se stejnou tloušťkou vrstvy barvy, a dává výsledky, které se velmi dobře shodují. Pro kvalitní matně natírané druhy papírů, pokud je natřený povrch drsný, má tato metoda tendenci poskytovat nerealisticky silné vybarvení. Z tohoto důvodu jsou výsledky zkoušek vybarvení tisku pro leskle natírané papíry použitelné také pro ekvivalentní matně natírané papíry. A.2 Přístroj ke zkoušení potiskovatelnosti Z referenčního papíru odpovídajícího normě ISO [1] a z papíru používaného v praxi, pro který má být stanovena barevnost tiskové barvy, se uříznou dva proužky poloviční šíře. Je třeba, aby tloušťka papíru používaného v praxi byla zhruba stejná, jako tloušťka referenčního papíru. Oba vzorky papíru se upnou vedle sebe do držáku vzorku nebo do sektoru laboratorního přístroje pro testování potiskovatelnosti. Za použití tiskové formy, s příslušným ofsetovým potahem a škálové barvy odpovídajících ISO [1] se zhotoví zkušební tisk zkušebním tiskovým postupem stanoveným ISO [1]. Množství přenesené tiskové barvy se potom upraví tak, aby výsledek tisku po uschnutí barvy dával takovou barevnost tiskové barvy nanesené na referenčním papíře, která co nejlépe odpovídá ISO [1]. Pokud je barevnost tiskové barvy na referenčním papíře posouzena jako správná, změří se v několika bodech barevnost tiskové barvy na prakticky používaném papíře, který byl potištěn současně. Průměr těchto měření je doporučenou barevností tiskové barvy pro tento papír. Namísto souběžného potisku vzorků papíru je také možné umístit jeden nebo dva proužky jiného papíru na proužek referenčního papíru a tisknout potom na ně. I v tomto případě je kritériem správná barevnost na referenčním papíře. Stejným způsobem se zhotoví i přetisky dvou a tří barev. Je však třeba mít na mysli, že praktickým podmínkám lépe odpovídají přetisky barev způsobem mokrá do mokré podle popisu v A.3. A.3 Archový ofsetový tiskový stroj Pro potisk na archovém ofsetovém tiskovém stroji se připraví stoh referenčního papíru odpovídajícího ISO [1] s ručně vloženými jednotlivými, řádně označenými archy jiného druhu papíru v intervalech přibližně po 100 arších. Tloušťka obou druhů papíru je zvolena tak, aby byla přibližně stejná. V tiskovém stroji se použijí pro tisk škálové tiskové barvy odpovídající ISO [1]. Při spuštění stroje je tloušťka nanášené vrstvy barvy na referenčním papíře nastavována tak, aby hodnoty CIELAB vybarvení plných ploch tiskových barev azurová, purpurová, žlutá a černá v suchém stavu odpovídaly ISO [1]. Pokud je třeba, má se vliv schnutí barvy stanovit před započetím tisku. Během potiskování zbytku stohu materiálu je třeba na referenčním papíře pravidelně kontrolovat vybarvení a udržovat jej na konstantní úrovni. Po uschnutí barev se ze stohu vyberou vložené archy jiného druhu papíru; tyto archy vykazují barevnost těch tiskových barev, která má být stanovena. Pokud byly pro zkoušení použity barvotiskové zkušební tiskové formy, je současně získána barevnost primárních barev i barev přetisků. V archovém tiskovém stroji jsou na referenční papír a na vložené archy druhého papíru aplikovány z ofsetového potahu stejné vrstvy barev. Vložené archy, v závislosti na odlišné drsnosti jejich povrchu, narušují v průběhu tisku rovnoměrnost přenášení tiskových barev tím, že odebírají méně nebo více tiskové barvy z ofsetového potahu. Rovnoměrnost přenosu tiskové barvy se však velmi rychle vrací do předchozího stavu, nejvýše po 50 arších. 20 Pracovní

21 Příloha B (informativní) Závislost nárůstu tónové hodnoty tisku z tiskového stroje na lineatuře rastru Legenda X lineatura rastru Y nárůst tónové hodnoty POZNÁMKY 1 Každá křivka se vztahuje k určitému souboru tiskových podmínek. 2 Platí pouze pro tisk z tiskového stroje a ne pro kontrolní nátisky prováděné mimo tiskový/nátiskový stroj. Obrázek B.1 Závislost nárůstu tónové hodnoty tisku z tiskového stroje na lineatuře rastru pro 40% tónovou hodnotu na filmu nebo v digitálním datovém souboru 21

22 Legenda X lineatura rastru Y nárůst tónové hodnoty POZNÁMKY 1 Každá křivka se vztahuje k určitému souboru tiskových podmínek. 3 Platí pouze pro tisk z tiskového stroje a ne pro kontrolní nátisky prováděné mimo tiskový/nátiskový stroj. Obrázek B.2 Závislost nárůstu tónové hodnoty tisku z tiskového stroje na lineatuře rastru pro 80% tónovou hodnotu na filmu nebo v digitálním datovém souboru Návod k použití: Experimentálně získané skupiny křivek na obrázcích B.1 a B.2 se používají pro konverzi určitého nárůstu tónové hodnoty zjistitelného u pravidelného rastru s lineaturou F1 do rastru s podobným tvarem tiskových bodů, ale s lineaturou rastru F2. Je třeba upozornit, že obrázky B.1 a B.2 platí pouze pro potisk v tiskovém stroji a ne pro kontrolní nátisky prováděné mimo tiskový/nátiskový stroj. PŘÍKLAD 1 Pro nárůst tónové hodnoty rastru s eliptickými body a s lineaturou 60 linek/cm je naměřena hodnota 12 % v rastrovém poli středních tónů s hodnotou 40 %. Jaký nárůst tónové hodnoty bude nalezen při použití stejného programu rastrování na počítači, jestliže lineatura rastru je nastavena na 100 linek/cm? Najde se 60 na vodorovné ose obrázku B.1, postoupí se kolmo na 12 % a sleduje se křivka grafu k pravému okraji, který odpovídá lineatuře 100 linek/cm. Na stupnici na levé straně grafu se odečte odpovídající výsledný nárůst tónové hodnoty 16 %. PŘÍKLAD 2 Pro nárůst tónové hodnoty rastru s kruhovými body a s lineaturou 70 linek/cm je naměřena hodnota 12 % v rastrovém poli stínů s hodnotou 80 %. Jaká je tónová hodnota rastru s mírně eliptickými tiskovými body, s lineaturou rastru 52 linek/cm? Najde se 70 na vodorovné ose obrázku B.2, postoupí se kolmo na hodnotu 12 %, která leží uprostřed mezi dvěma křivkami. Budou se sledovat křivky grafu směrem doleva, až po dosažení přesně na 52 linek/cm. Po opětovném vyhledání bodu uprostřed mezi oběma křivkami se zjistí výsledná hodnota právě pod 10 %. Vezme-li se v úvahu skutečnost, že rastr s mírně eliptickými tiskovými body má poněkud větší nárůst tónové hodnoty než rastr s kruhovými body, lze usoudit, že konečný výsledek je 10 %, nebo leží mírně nad 10 %. 22

23 verze SPP Příloha C (informativní) Vyvážení šedé Pokud jsou stanoveny cílové hodnoty pro nárůst tónové hodnoty a vybarvení v plné ploše, je stanovení podmínek pro vyvážení šedé nadbytečné. S pomocí profilů správy barev, které jsou založeny na daných tiskových podmínkách a na tabulce jejich charakteristických údajů podle ISO 12642:1996 je možno podmínky vyvážení šedé zajistit. Jediná podmínka vyvážení šedé není obvykle postačující pro zajištění nepestré barvy pro všechny potiskované materiály a tiskové barvy, které jsou za daných tiskových podmínek používány. Ta kromě toho obvykle závisí na konkrétním použitém složení černé. Měrná políčka pro vyvážení šedé složená z vhodných směsí barev CMY jsou užitečná pro rychlou kontrolu, zda nedošlo ke změnám tónových hodnot barev CMY od jednoho produkčního tisku k dalšímu, nebo od jednoho kontrolního nátisku k následujícímu. Pro tento účel jsou užitečné kombinace tónových hodnot barev CMY uvedeny v tabulce C.1, neboť často poskytují výsledky blížící se neutrální barvě. Tyto údaje jsou použitelné pro digitální data nebo pro film. Tabulka C.1 Hodnoty barev CMYK pro použití na měrných políčkách pro vyvážení šedé Jednotky: % Tónová hodnota Barva Azurová Purpurová Žlutá Čtvrttón Střední tón Třičtvrtětón Existují dvě praktické definice šedé, které jsou někdy v rozporu: a) barva, která má v barevném prostoru CIELAB stejné hodnoty a* a b* jako má potiskovaný materiál; b) barva, která má v barevném prostoru CIELAB stejné hodnoty a* a b* jako má odstín rastrové plochy s podobnou hodnotou L*, vytištěný černou tiskovou barvou. Druhá definice je zvláště vhodná pro používání ve středních tónech a výše, zatímco první se lépe uplatní pro světlé tóny. 23 Pracovní

24 Bibliografie [1] ISO 2846 (všechny části) Graphic technology Colour and transparency of ink sets for four-colourprinting [2] ISO 14981:2000 Graphic technology Process control Optical, geometrical and metrological requirements for reflection densitometers for graphic arts use [3] ISO Graphic technology Application of reflection densitometry and colorimetry to process control or evaluation of prints and proofs [4] ISO 2470:1999 Paper, board and pulps Measurement of diffuse blue reflectance factor (ISO Brightness) [5] ANSI/CGATS.5:2004 Graphic technology Spectral measurement and colorimetric computation for graphic arts images [6] ICC.1: Image technology colour management Architecture, profile format, and data structure (Profile version 4.2.0)). Available from Internet: 24