1 Výuka objektového programování
|
|
- Zdenka Janečková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Výuka objektového programování Problémy výuky objektového programování lze shrnout do následujících bodů: Na začátku studijního plánu se vyučují základy(strukturovaného) programování pomocí jazyka Java, jako projev moderního trendu, který smetl Pascal do propadliště dějin. objektové programování se zde vykládá jen jako jakýsi nezbytný doplněk ksyntaxi tohoto jazyka- tedy nedostatečně Později vprůběhu studia se studenti seznamují vpředmětech softwarového inženýrství srůznými metodikami tvorby softwaru vjejichž diagramech se operuje spojmy OOP. Čisté OOP vprogramování nebo vdatabázových systémech je odloženo až na konec magisterského studia ve volitelném předmětu Objektové programování. Zde mají studenti první a poslední možnost si sáhnout na nehybridní objektový programovací jazyk a také poznat, jak vypadá objektový databázový systém bez relačních tabulek a primárních klíčů. OOP je demonstrováno na nevhodných příkladech. Argument, že se jedná jen o demonstraci dědičnosti, přestínění metod apod nemůže obstát, neboť student není schopen posoudit vhodnost příkladu a tento si často zapamatuje nejen jako ukazku syntaktického zápisu ale i jako příklad použití vpraxi. Výsledkemjestav,kdysicestudentipíší objektové programyvobjektovém prostředí používající objektové knihovny, nicméně při bližším pohledu nacházíme vesměs jen objekty, jejichž atributy a parametry zpráv jsou pouze skalární hodnoty typu znak, číslo, grafická souřadnice. Studenti rovněž oprávněně poukazují na nenávaznost předmětů na sebe a takénapřekrývánítémat,kdyjejednaatasamálátka(např.pojmytřída, instance a vazby mezi objekty) diskutována vrůzných předmětech opakovaně, ale vždy jiným způsobem ve specifickém kontextu. 2 Výuka databázových systémů Problematika výuky databázových systémů(dále jen DBS) je dnes často zjednodušována na otázku: Který DBS studenty naučit? Vzhledem k obrovskému množství produktů i nekomerčních projektů je celkem snadné si některý z těchto vybrat, důkladně prozkoumat, ovládnout a se studenty se pak o tuto zkušenost podělit. Je ale otázkou, zda se nejprve pustit do implementačních podrobností velkého komerčního relačního databázového systému, kterým je vnašich podmínkách Oracle, a teprve vnásledujícím databázovém předmětu poodhalit studentům, že existují i jiné varianty relačních databází a nedejbože i jiných než relačních. Na některých českých vysokých školách se setkáváme i stím, že se spomocí Oracle snaží vyučovat i síťový a objektový datový model. 1
2 Přestavme si pedagoga, který se rozhodl naučit studenty databázově myslet pomocí komerčního mainstreamového relačního DBS. Tento DBS bude jistě vykazovat vysokou míru odlišnosti vůči obecným standardům, dokumentace k němu bude hůře dostupná, stejně tak jako samotný software, nemluvě o zdrojových kódech. Mezi další vlastnosti takového DBS bude pravděpodobně také patřit vysoká míra nepřehlednosti knihoven funkcí a specifik jazka SQL, v nichž se neznalý student začne pomalu ale jistě ztrácet. Výuka databázových systémů má však i další, dle našeho soudu rovněž vážný, nedostatek. Tím je opomíjení čistých objektových DBS. Někteří pedagogové mají ve zvyku objektové DBS nezmiňovat vůbec, nebo jen jako nevýkonné zastaralé, v dnešní době nepoužitelné mastodonty. A to i přesto, že si tyto systémy ve světě už dávno vydobyly své nezastupitelné postavení. V nejhorším případě takový pedagog studenta ošálí tvrzením, že relační DBS už dávno relačně-objektové jsou, takže vlastně objektových DBS není třeba. Pokud studentům neukážeme objektový datový model v praxi na pořádné objektové databázi a budeme pracovat jen s relačními databázemi, byť jakkoli doplněnými o hybridní přístupy, můžeme u studentů vyvolat dojem, že tabulky a relační vztahy mezi nimi jsou jediný prakticky možný způsob návrhu a implementace rozsáhlých dat v informačních systémech. Bohužel pravidla pro návrh struktury relačních tabulek se značně liší od zásad objektového modelování. Takovístudentipotomnaobjektovémodelování(atakinaUMLanametody softwarového inženýrství) nahlížejí jen jako na prakticky nepoužitelný mezikrok mezi zadáním a implementací, který je třeba se naučit jen kvůli zkoušce zdaného předmětu a nepochopí, že takové modely mohou přímo pokračovat do implementace. 3 Nášnávrh Základní myšlenky navrhované struktury jsou následující: V počátku studia vyučovat teoretické základy na specializovaných výukových nástrojích. Jednotliváprogramovacíparadigmataučitna čistých jazycích. Objektové programování učit již od začátku jako samostatný předmět. Celý program staví na dvou základních pilířích algoritmizaci a objektovém modelování a je rozdělen do několika logických úrovní. Cílem prvních dvou úrovní je získat solidní teoretické základy a pochopení meritu věci. Cílem druhých dvou je pak získání praktických znalostí. V dnešní době již není třeba diskutovat o tom, že objektově orientovaný přístup je důležitou součástí výuky informatiky. Jedná se o problematiku, která přesahuje rámec jednoho vyučovaného předmětu. Dohromady se objektový přístup týká více než poloviny všech informatických předmětů vyučovaných na našich fakultách. 2
3 Odbornícijakonapř.E.Yourdon,B.Meyeradalšíseshodujívnázoru,že čímdřívesezačnesvýukouoop,tímlépe.mámesamivelmidobrézkušenostis výukou čistého objektově orientovaného programování(smalltalk od roku 1991) a nerelačních objektových databází(gemstone od roku 2002), které potvrzují tyto názory. OOP je samo o sobě syntézou disciplin, které kladou přiměřeně vysoké nároky na abstraktní myšlení a jako takové představují pro výuku velmi vhodnou intelektuální disciplinu. Nevidíme žádný důvod pro otálení a předkládání OOP jako vyvrcholení řetězu výuky, který začínal klasickými předměty. Podle našich vlastních zkušeností výuku OOP s nadšením přijímají především lepšístudentiatonejenproto,žesejednáomodernítrend,aletaképroto,že nástroje OOP, jsou-li vhodně vybrány, jsou srozumitelné, efektivní a stimulují abstrakci. Varianta, kdy se informatika zahájí výukou OOP je sice netradiční, ale má dva z pedagogického hlediska významné přínosy: 1. Nedochází zde k efektu, kdy jsou nejprve vyloženy tradiční metody a postupy tvorby software, od kterých se však později musí student oprostit, když je konečně zahájen kurz OOP. 2. Zahájení výuky informatiky pomocí soudobé v praxi používané technologie(tedy prostředků OOP) a učení dalších přístupů později je v souladu se záměrem členit výuku na úvodní praktickou bakalářskou etapu a následnou více teoretickou a jdoucí do hloubky inženýrskou etapu studia. Tento záměr odpovídá systémům studia na většině univerzit Evropské unie a v USA. Právě skutečnost, že zde hovoříme o bakalářském stupni studia, považujeme za nejdůležitější. Je třeba si totiž uvědomit, že značná část studentů nebude pokračovat do magisterského stupně studia a půjde rovnou do praxe. Proto jim potřebujeme podat ucelenou sadu použitelných znalostí. Výuka historie výpočetní techniky, byť jakkoliv fundovaná, je bakalářům absolventům skoro kničemu. Takoví studenti potřebují jiné znalosti, které samozřejmě přesahují středoškolskou úroveň, ale zároveň je nezajímá všechno ztoho, co je určeno pro posluchače magisterského stupně. Nehovoříme tu ale o podávání kojenecké stravy studentům po lžičkách. Zahájení celého curricula objektovým paradigmatem není jednodušší. Jestliže se totiž má učit OOP jako první metodologie tvorby software, potom také musí připravovat půdu pro pozdější výuku dalších souvisejících disciplin, jako například funkcionální či logické programování, databázová technologie, imperativní jazyky, projektování informačních systémů apod. Tato podmínka je ale dobře splnitelná a v praxi jsou známy příklady, kdy předchozí kurz OOP měl blahodárný vliv například na budoucí programátory v C či Cobolu, neboť seznámení se s abstraktnějším a logičtějším programovacím paradigmatem následně vede k čistšímu a efektivnějšímu využívání klasičtějších prostředků. Do značné míry je tato diskuse opakováním historie výuky výpočetní techniky. Před cca 20 lety totiž proběhla malá revoluce ve výuce programování. Dříve se zahajovalo počítačovým hardwarem a strojovými jazyky a vyšší programovací jazyky byly vyučovány až potom. Mnozí znás si ještě pamatují změnu ve 3
4 prospěch strukturovaného programování ve vyšším programovacím jazyku Pascal jako prvního programovacího paradigmata. Domníváme se, že diskutovaný přechod na objektové paradigma zde má svoji analogii. Každé samostatné paradigma tvorby softwaru by mělo mít svůj nástroj, na kterém by se dané paradigma co nejlépe prakticky procvičilo. Proto je na OOP nejvhodnější používat nějaký čistý objektový jazyk, pro relační databáze používat nějaký systém respektující standard SQL, pro objektové databáze používat objektovou databázi atd. Snaha najít jeden univerzální programovací jazyk a jeden univerzální databázový systém je mylná a vkombinaci s(viz. první poznámka a UML) používáním různých modelovacích prostředků vrůzných souvislostech téměř šílená. Po zvládnutí základů programování, programovacích paradigmat a konkrétních programovacích jazyků je nutné se věnovat pokročilým programátorským tématům, jako: návrhové vzory, normalizace refactoring a testování(jak jednotkové, tak testování větších celků) návrh uživatelského rozhraní, jeho testování víceprocesové/vícevláknové aplikace bezpečnost IT(technická, organizační) různé metody řízení SW projektu Hlavní těžiště těchto témat není ani tak v encyklopedických znalostech jako ve zkušenostech. Proto by hlavní část výuky měla spočívat v řešení praktických úloh pod vedením zkušeného učitele. 4 Objektové modelování Předmět Objektové modelování je spolu salgoritmizací jedním ze dvou pilířů nového studijního plánu. Podobu tohoto předmětu jsme formulovali na základě dosavadních zkušeností svýukou OOP(vyz výše) To, co skutečně potřebujeme, je umět navrhovat datové objekty pro aplikace. To znamená tvořit vlastní třídy, instance a kolekce objektů, jejich atributy jsou další objekty, a které vytvářejí pomocí vzájemných vazeb skládání a dědění netriviální soustavu objektů modelující nějakou praktickou úlohu. Takový programnemusíbýtanianimovanýanijinakgrafickýapřestojenarozdílodjiných důsledně objektový. Vtomto předmětu, jehož detailní osnovy připravujeme, plánujeme vyučovat následující okruhy: 1. Zahájit přednáškami o teoretických základech programování a vyložit lambda kalkul. Ten potřebujeme proto, že jde o ideální prostředek pro pozdější výklad chování objektů. 4
5 2. Pokračovat základy OOP. Zde bude vyložen pojem třída, instance a kolekce objektů. Dále dědičnost objektů, skládání objektů a polymorfismus objektů. 3. Následuje objektový model výpočtu. Zde budou diskutovány metody a zprávy. Dříve vyložený lambda výraz se zde objeví nejen vpodobě kódu objektových metod, ale také jako parametr zpráv i jako samostatný objekt. 4. Po důkladném procvičení na příkladech budeme pokračovat výkladem vybraných technik návrhu jako je objektová normalizace a aplikace vybraných návrhových vzorů. 5. Samostatnou část budou také tvořit základy datových manipulací sobjekty a s kolekcemi objektů. Kromě dotazování vduchu databázových systémů počítáme i sproblematikou změny struktury schématu a migrace objektů mezi různými verzemi. 6. Vprůběhu výuky se bude pracovat smodelovacím softwarem, ve kterém bude možné sobjekty přímo pracovat, a CASE nástrojem, což prakticky znamená, že se zde formou praktických příkladů studenti seznámí se základynotace diagramu tříd UML. 7. Předmět bude zakončen semestrálním projektem Jak vyplývá snávrhu, tak smyslem tohoto předmětu není výuka OOP pro účely psaní programů hýřících různými efekty. Tento předmět je úvodním předmětem celého curricula a jeho smyslem je postavit základ, na který může být navazováno následujícím způsobem: 1. Vnavazujícím předmětu Základy projektování už nebude třeba složitě vysvětlovat modelovací pojmy OOP. Bude tedy více prostoru pro vlastní nástroje jako například diagramy UML a nebo specifikace OCL. Protože se studenti vúvodním předmětu prakticky seznámili sdatovým modelováním a naučili se používat zjednodušený diagram tříd UML, tak předpokládáme i větší motivaci. 2. Vnavazujícím předmětu Základy databázových systémů bude možné rovnou začít výkladem všech dnes používaných tří datových modelů síťového, relačního a objektového. Každý ztěchto datových modelů může být svýhodou vykládán jako konkrétní implementační varianta toho, sčím se už dříve studenti seznámili a tím pádem se lépe soustředit na konkrétní přednosti a nevýhody konkrétních datových modelů. 3. Vnavazujícím předmětu Datové struktury a algoritmy bude možné na dříve prakticky podanou látku pokračovat důkladným výkladem programovacích technik(např. řazení, třídění a vyhledávání), návrhových vzorů atd. 5
VÝUKA OBJEKTOVÉHO MODELOVÁNÍ POMOCÍ SMALLTALKU
VÝUKA OBJEKTOVÉHO MODELOVÁNÍ POMOCÍ SMALLTALKU Vojtěch Merunka, Athanasios Podaras Katedra informačního inženýrství, PEF, ČZU Praha merunka@pef.czu.cz, podaras@pef.czu.cz ABSTRAKT: Příspěvek se zabývá
Více2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML 2.1.1 Diagram tříd 2.1.1.1 Asociace 2.1.2 OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk 3.1.1 Pojmenování
1. Teoretické základy modelování na počítačích 1.1 Lambda-kalkul 1.1.1 Formální zápis, beta-redukce, alfa-konverze 1.1.2 Lambda-výraz jako data 1.1.3 Příklad alfa-konverze 1.1.4 Eta-redukce 1.2 Základy
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
VíceKlasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových
VíceVzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování. Předmět: Programování
Vzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie pro vzdělávací obor Programování
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího
VíceÚvod. Programovací paradigmata
.. Úvod. Programovací paradigmata Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Cíl: programování efektivně a bezpečně Programovací techniky
VíceSpecializace Návrhář software na základě analýzy vytváří návrh softwarových aplikací ve formě schémat a diagramů.
Návrhář software Návrhář software na základě analýzy vytváří návrh softwarových aplikací ve formě schémat a diagramů. Odborný směr: Informační technologie Odborný podsměr: nezařazeno do odborného podsměru
VíceIB111 Úvod do programování skrze Python Přednáška 13
IB111 Úvod do programování skrze Python Přednáška 13 Programovací jazyky Nikola Beneš 14. prosinec 2016 IB111 přednáška 13: programovací jazyky 14. prosinec 2016 1 / 21 Osnova dnešní přednášky Programovací
VíceJaký programovací jazyk učit jako první a jak ho učit?
Vojtěch Merunka Katedra informačního inženýrství PEF ČZU Praha Jaký programovací jazyk učit jako první a jak ho učit? strana 1 Motivace dříve strana 2 Motivace... pokračování dnes strana 3 Obsah presentace
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceDatabázové systémy úvod
Databázové systémy úvod Michal Valenta Katedra softwarového inženýrství FIT České vysoké učení technické v Praze c Michal Valenta, 2012 BI-DBS, ZS 2012/13 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-dbs/ Michal
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceDatabázové systémy BIK-DBS
Databázové systémy BIK-DBS Ing. Ivan Halaška katedra softwarového inženýrství ČVUT FIT Thákurova 9, m.č. T9:311 ivan.halaska@fit.cvut.cz Stránka předmětu: https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-dbs/parttime/start
VíceDatabázové systémy úvod
Databázové systémy úvod Michal Valenta Katedra softwarového inženýrství FIT České vysoké učení technické v Praze c Michal Valenta, 2011 BI-DBS, ZS 2011/12 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-dbs/ Michal
VíceDATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cíl: Cílem předmětu je získat přehled o možnostech a principech databázového zpracování, získat v tomto směru znalosti potřebné pro informačního manažera. Databázové systémy, databázové
VíceIB111 Programování a algoritmizace. Programovací jazyky
IB111 Programování a algoritmizace Programovací jazyky Programovací jazyky Programovací jazyk Prostředek pro zápis algoritmů, jež mohou být provedeny na počítači Program Zápis algoritmu v programovacím
VíceÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Předmětem softwarového inženýrství jsou metodiky pro řízení vývoje softwaru. Proč potřebujeme tyto metodiky? Čím je vývoje softwaru specifický oproti jiným odvětvím? SOFTWAROVÉ
VíceMaturitní témata Školní rok: 2015/2016
Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Ředitel školy: Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Předmět: PhDr. Karel Goš Informatika a výpočetní technika Mgr. Ivan Studnička Informatika a výpočetní
VíceInženýr IT a řídících systémů
Inženýr IT a řídících systémů Kdo to je: Inženýr IT a řídících systémů je vysoce kvalifikovaný pracovník, který komplexně stanovuje směry technického rozvoje řídících technologických systémů a nastavení
VíceVzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování Předmět: Programování
Vzdělávací oblast: Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Programování Předmět: Programování Charakteristika vyučovacího předmětu Cílem předmětu je poskytnout žákům ucelený
Více5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0
5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.
VíceInformační a komunikační technologie
Dodatek č. Školního vzdělávacího programu Obchodní akademie Lysá nad Labem, obor 63-4-M/02 Obchodní akademie, platného od. 9. 202 - platnost dodatku je od. 9. 206 Informační a komunikační technologie je
VíceSoulad studijního programu. Aplikovaná informatika
Standard studijního Aplikovaná informatika A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí činností
VícePRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI
PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI Cyril Klimeš a) Jan Melzer b) a) Ostravská univerzita, katedra informatiky a počítačů, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, ČR E-mail: cyril.klimes@osu.cz b) DC Concept
VíceA5M33IZS Informační a znalostní systémy. O čem předmět bude? Úvod do problematiky databázových systémů
A5M33IZS Informační a znalostní systémy O čem předmět bude? Úvod do problematiky databázových systémů Co se dozvíte? Návrh datových struktur (modelování relačních dat) Relační modelování úlohy z oblasti
VíceŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování
4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Informační a výpočetní technika Ročník: 3. - 4. ročník (septima - oktáva) Tématická oblast DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE informatika hardware software
VíceManagement informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně
Identifikační karta modulu v. 4 Kód modulu Typ modulu profilující Jazyk výuky čeština v jazyce výuky Management informačních systémů česky Management informačních systémů anglicky Information systems management
VíceStudijní program ELEKTROTECHNIKA A INFORMATIKA
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Studijní obor APLIKOVANÁ INFORMATIKA Studijní program ELEKTROTECHNIKA A INFORMATIKA Tento dokument je platný pro studenty oboru Aplikovaná informatika, kteří začali studovat nejpozději
VíceVyřešené teoretické otázky do OOP ( )
Vyřešené teoretické otázky do OOP (16. 1. 2013) 1) Vyjmenujte v historickém pořadí hlavní programovací paradigmata a stručně charakterizujte každé paradigma. a) Naivní chaotičnost, špatná syntaxe a sémantika
Více6 Objektově-orientovaný vývoj programového vybavení
6 Objektově-orientovaný vývoj programového vybavení 6.1 Co značí objektově-orientovaný - organizace SW jako kolekce diskrétních objektů, které zahrnují jak data tak chování objekt: OMG: Objekt je věc (thing).
VíceNÁSTROJE PRO DATOVÉ MODELOVÁNÍ
NÁSTROJE PRO DATOVÉ MODELOVÁNÍ Vojtěch Merunka Katedra informačního inženýrství, PEF, ČZU Praha merunka@pef.czu.cz ABSTRAKT: Datové modelování je nový obor softwarového inženýrství, který se zabývá nejen
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ 1. Dědičnost v OOP umožňuje: a) dědit vlastnosti od jiných tříd a dále je rozšiřovat b) dědit vlastnosti od jiných tříd, rozšiřovat lze jen atributy
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Brožura dobré praxe
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Brožura dobré praxe Informatika 1 Brožura dobré praxe informatika Materiál shrnuje
VíceDBS Konceptuální modelování
DBS Konceptuální modelování Michal Valenta Katedra softwarového inženýrství FIT České vysoké učení technické v Praze Michal.Valenta@fit.cvut.cz c Michal Valenta, 2010 BIVŠ DBS I, ZS 2010/11 https://users.fit.cvut.cz/
VíceUML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
UML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Co je to UML Evoluce UML Diagram komponent Diagram odbavení Diagram tříd Aktivity diagram Stavový diagram Sekvenční diagram Diagram
VíceV t í á t V á V s ČVU V T v v P r P a r ze
Vítá Vás Fakulta informačních ních technologií ČVUT v Praze 25. 11. 2009 Den otevřených dveří FIT 1 Historie FIT je zatím velmi krátká - jsme na startu 31. 3. 2008 první info na www.cvut.cz 20. 1. 2009
VíceSada 1 - Základy programování
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Základy programování 01. Základní pojmy a principy programování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VíceProgram a životní cyklus programu
Program a životní cyklus programu Program algoritmus zapsaný formálně, srozumitelně pro počítač program se skládá z elementárních kroků Elementární kroky mohou být: instrukce operačního kódu počítače příkazy
VíceSTRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ
STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ
VíceDatová věda (Data Science) akademický navazující magisterský program
Datová věda () akademický navazující magisterský program Reaguje na potřebu, kterou vyvolala rychle rostoucí produkce komplexních, obvykle rozsáhlých dat ve vědě, v průmyslu a obecně v hospodářských činnostech.
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceKritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů
Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů Otázka č. 1 Datový model 1. Správně navržený ERD model dle zadání max. 40 bodů teoretické znalosti konceptuálního modelování správné
VíceAnalýza. Roman Danel 1. Metody analýzy
Analýza Analýza je vědecká metoda založená na dekompozici celku na elementární části, je to metoda zkoumání složitějších skutečností rozkladem (dissolution) na jednodušší. Cílem analýzy je tedy identifikovat
VícePředměty. Algoritmizace a programování Seminář z programování. Verze pro akademický rok 2012/2013. Verze pro akademický rok 2012/2013
Předměty Algoritmizace a programování Seminář z programování Verze pro akademický rok 2012/2013 Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Přednášky Jiřina Královcová MTI, přízemí budovy A Tel: 48 53 53 521
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceTvorba informačních systémů
Tvorba informačních systémů Michal Krátký 1, Miroslav Beneš 1 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Tvorba informačních systémů, 2005/2006 c 2006 Michal Krátký, Miroslav Beneš Tvorba informačních
VíceDalší povinnosti / odb. praxe. Návrh témat prací. Návaznost na další stud. prog.
Teoretická informatika Složitost I 2p+1c Z, Zk P RNDr. Čepek, PhD není stanoven Složitost II 2p+1c Z, Zk PV RNDr. Čepek, PhD Vyčíslitelnost II 2p Zk PV doc. Kučera, CSc. Datové struktury I 2p Zk P RNDr.
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro pedagogické pracovníky a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Šablona stáže
VíceDatabázové systémy úvod
Databázové systémy úvod Michal Valenta Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Michal Valenta, 2016 BI-DBS, LS 2015/16 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-dbs/
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který
VíceKlíčová slova: OOP, konstruktor, destruktor, třída, objekt, atribut, metoda
Anotace sady: Úvod do objektově orientovaného programování, VY_32_INOVACE_PRG_OOP_01 Autor: Blanka Sadovská Klíčová slova: OOP, konstruktor, destruktor, třída, objekt, atribut, metoda Druh učebního materiálu:
VíceSmysl metodiky IS/IT. Koncentrovaná zkušenost Checklist na nic nezapomeneme
Smysl metodiky IS/IT Koncentrovaná zkušenost Checklist na nic nezapomeneme Přínosy metodik Větší produktivita a kooperace týmů Komunikační standard Specializace projektových týmů Nezávislost na konkrétních
VíceInformatikaaVT(1) Cílem předmětu je: Žáci:
InformatikaaVT(1) Cílem předmětu je: seznámení žáků se základními pojmy informatiky a VT poskytnutí teoretických znalostí a praktických dovedností nezbytných při práci s informacemi azařízeními VT Žáci:
VíceInformační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová
VíceKITTV PedF UK TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ pro školní rok 2010/2011
KITTV PedF UK TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ pro školní rok 2010/2011 PRO STUDENTY OBORU Informační a komunikační technologie se zaměřením na vzdělávání Algoritmizace a programování v Imagine Tvorba a ověření
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceInstitucionální akreditace - bakalářské studium informatiky
Institucionální akreditace - bakalářské studium informatiky 1. ročník pro všechny společný ZS Algoritmizace 2/1 Z+Zk 4 kredity T.Dvořák Programování 1 2/2 Z 5 kreditů Holan Principy počítačů 2/0 Zk 3 kredity
VíceProgramování II. Modularita 2017/18
Programování II Modularita 2017/18 Modul? Osnova přednášky Vývoj programování Modularita Příklad Vývoj programování Paradigmata programování Jak a proč se jazyky vyvíjejí? V čem se OOP liší od předchozích
VíceStandard studijního programu Informatika se zaměřením na vzdělávání
Standard studijního Informatika se zaměřením na vzdělávání A. Specifika a obsah studijního : Typ bakalářský Oblast/oblasti vzdělávání Informatika/Učitelství 60 % / 40 % 1 Základní tematické okruhy Diskrétní
VíceInformatika na gymnáziu Dan Lessner
Informatika na gymnáziu Dan Lessner ksvi.mff.cuni.cz/ucebnice ucime-informatiku.blogspot.cz Osnova 1. Osnova 2. Úvod 3. Výzkumné otázky 4. Metodika 5. Vymezení oboru 6. Pilotáž a výsledky 7. Závěr Credit:
VíceSOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1
Metodický list č. 1 Název tématického celku: Úvod do softwarového inženýrství Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení smyslu discipliny nazývané softwarové inženýrství. Tematický celek zahrnuje
VíceObjektově orientovaný informační systém pro právo
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Objektově orientovaný informační systém pro právo Teze diplomové práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Ing. Vojtěch Merunka Ph.D. 2004
Vícečtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia
DODATEK Č. 1 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU čtyřleté gymnázium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia Proč?... Proč ne? Škola: Ředitelka školy: Mgr. Ivana Vitisková Platnost dokumentu: od 1. 9. 2015 Dodatek
VíceProgramování a algoritmizace: úvod
Programování a algoritmizace: úvod 2010 Dnešní přednáška o předmětu, administrativa motivace Cíle předmětu Úvod do programátorského a algoritmického stylu myšlení Obecné principy použitelné v řadě programovacích
Víceelearning jako součást prezenční výuky kurzů týkajících se programování
elearning jako součást prezenční výuky kurzů týkajících se programování David Procházka 1, Hana Netrefová 2 Abstrakt Tento článek prezentuje výsledky projektu Tvorba multimediálních studijních materiálů
VícePB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7 Statické položky tříd Základy OOP Nikola Beneš 6. listopadu 2018 PB161 přednáška 7: static, základy OOP 6. listopadu 2018 1 / 21 Klíčové slovo static Znáte z
VíceMasarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Číslo projektu Číslo materiálu Autor Průřezové téma Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_284_Programovací_jazyky
VíceProgramování II. Třídy a objekty (objektová orientovanost) 2018/19
Programování II Třídy a objekty (objektová orientovanost) 2018/19 Osnova přednášky Objektový přístup (proč potřebujeme objekty). Třídy, objekty,... Příklad. Proč potřebujeme objekty? Udržovatelnost softwaru
VícePB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7 Statické položky tříd Základy OOP Nikola Beneš 6. listopadu 2018 PB161 přednáška 7: static, základy OOP 6. listopadu 2018 1 / 21 Klíčové slovo static Znáte z
VíceNABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ
NABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH KURZŮ v rámci projektu "Nové výukové metody a využití informačních technologií při realizaci školního vzdělávacího programu na základních a středních školách Jihočeského kraje registrační
VíceStudium informatiky: přehled českých vysokých škol
Živě, 27.02.2012 Studium informatiky: přehled českých vysokých škol [zive.cz; 25/02/2012; David Polesný, Ivan Kvasnica ; Zaradenie: zive.cz] Pokud uvažujete o studiu na vysoké škole, pomalu se vám krátí
VíceTento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost rozhraním a výjimkám.
13 Rozhraní, výjimky Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost rozhraním a výjimkám. Doba nutná k nastudování 2 2,5 hodiny
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 4
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 4 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceObjektově orientované databáze. Miroslav Beneš
Objektově orientované databáze Miroslav Beneš Obsah přednášky Motivace Vlastnosti databázových systémů Logické datové modely Nevýhody modelů založených na záznamech Co potřebujeme modelovat? Identifikace
VíceKritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů
Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů Otázka č. 1 Datový model 1. Správně navržený ERD model dle zadání max. 40 bodů teoretické znalosti konceptuálního modelování správné
VíceCASE. Jaroslav Žáček
CASE Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Co znamená CASE? Definice dle SEI A CASE tool is a computer-based product aimed at supporting one or more software engineering activities
VíceMaturitní témata. IKT, školní rok 2017/18. 1 Struktura osobního počítače. 2 Operační systém. 3 Uživatelský software.
Maturitní témata IKT, školní rok 2017/18 1 Struktura osobního počítače Von Neumannova architektura: zakreslete, vysvětlete její smysl a popište, jakým způsobem se od ní běžné počítače odchylují. Osobní
VícePřínos k rozvoji klíčových kompetencí:
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Informační a komunikační Kód modulu ICT-M-4/1-5 technologie Délka modulu 60 hodin Platnost 1.09.2010 Typ
VíceSpojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace
Spojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace Ředitel: Ing. Josef Šorm Zástupci ředitele: Mgr. Jan Šimůnek
Více1. Dědičnost a polymorfismus
1. Dědičnost a polymorfismus Cíl látky Cílem této kapitoly je představit klíčové pojmy dědičnosti a polymorfismu. Předtím však je nutné se seznámit se základními pojmy zobecnění neboli generalizace. Komentář
VíceAnalýza a Návrh. Analýza
Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,
VíceCODEWEEK Jednota školských informatiků. říjen 2014 Petr Naske, předseda sdružení
CODEWEEK Jednota školských informatiků říjen 2014 Petr Naske, předseda sdružení Svět algoritmizace a programování na českých školách jde o tradiční oblast, která je vyučována na středních školách (řešení
VíceTEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky TEORIE ZPRACOVÁNÍ DAT pro kombinované a distanční studium Jana Šarmanová Ostrava 2003 Jana Šarmanová, 2003 Fakulta
VícePovolání Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program
Programátor PLC Programátor PLC konfiguruje PLC hardware a programuje základní chování hardware řídicího systému k zajištění požadované automatizace výrobních nebo regulačních činností. Zajišťuje automatizaci
VíceKapitola 1: Úvod. Systém pro správu databáze (Database Management Systém DBMS) Účel databázových systémů
- 1.1 - Kapitola 1: Úvod Účel databázových systémů Pohled na data Modely dat Jazyk pro definici dat (Data Definition Language; DDL) Jazyk pro manipulaci s daty (Data Manipulation Language; DML) Správa
VíceResults of innovation of the course Application software
Zkušenosti z inovace předmětu Aplikační programové vybavení Results of innovation of the course Application software Miroslav Cepl *, Ondřej Popelka Abstrakt Článek popisuje postup a průběžný výsledek
VíceKombinované studium aplikované informatiky na katedře informatiky
1 Kombinované studium aplikované informatiky na katedře informatiky 2016 2 Obsah Co je kombinované studium?... 3 Proč studovat na katedře informatiky PřF UJEP?... 6 Studijní plán a uplatnění absolventů...
VíceAnalýza a modelování dat 3. přednáška. Helena Palovská
Analýza a modelování dat 3. přednáška Helena Palovská Historie databázových modelů Relační model dat Codd, E.F. (1970). "A Relational Model of Data for Large Shared Data Banks". Communications of the ACM
VíceAnalýza a modelování dat. Přednáška 4
Analýza a modelování dat Přednáška 4 Objektově orientovaný přístup Strukturovaný přístup starší přístup analýzy modelování dat typický zástupce: E-R model prvky reálného světa zobrazujeme do předem připravených
VíceSeminář z Informatiky a výpočetní techniky. Slovanské gymnázium Olomouc 4. září 2014 Tomáš Kühr
Seminář z Informatiky a výpočetní techniky Slovanské gymnázium Olomouc 4. září 2014 Tomáš Kühr Tomáš Kühr Lektor na Katedře informatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Web: http://www.inf.upol.cz/lide/tomas-kuhr
VíceNázev předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu:
Plán předmětu Název předmětu: Algoritmizace a programování (PAAPK) Školní rok: 2007/2008 Forma studia: Kombinovaná Studijní obory: DP, DI, PSDPI, OŽPD Ročník: I Semestr: II. (letní) Typ předmětu: povinný
VíceFirma příjemce voucheru. ACEMCEE, s. r. o. (www.acemcee.com) U Vodárny 2, 616 00 Brno. Informační a komunikační technologie
Firma příjemce voucheru ACEMCEE, s. r. o. (www.acemcee.com) Sídlo Obor Velikost Profil U Vodárny 2, 616 00 Brno Informační a komunikační technologie Drobný podnik ACEMCEE je firma působící v oblastech
VíceStruktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití
Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je
VíceIng. Miloš Maryška, Ph.D. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011
Nabídka absolventů terciárních ICT studijních oborů Ing. Miloš Maryška, Ph.D. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky - OPVK
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní
Více1 Strukturované programování
Projekt OP VK Inovace studijních oborů zajišťovaných katedrami PřF UHK Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0118 1 Cíl Seznámení s principy strukturovaného programování, s blokovou strukturou programů,
VíceSoftwarová podpora v procesním řízení
Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti
Více