DOBROVOLNÁ MILICE - DOPLNĚK ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOBROVOLNÁ MILICE - DOPLNĚK ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ"

Ondřej Říha
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 ABSTRACT DOBROVOLNÁ MILICE - DOPLNĚK ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Bohuslav Pernica Demographic situation in the Czech Republic is going to cause labour shortage. This could affect the public safety sector too. Citizens of a municipality will have to rely on them-selves much more than nowadays. Supporting this it ought to constitute a militia. The militia might be a significant innovation in the Czech public sector supporting development of municipalities. ABSTRAKT Populační prognózy ukazují, že Česká republika se bude potýkat s nedostatkem pracovní síly. Tento trend zasáhne i odvětví bezpečnosti. Zde budou občané odkázáni ve svých bydlištích více na svépomoc. K tomu je třeba konstituovat tzv. dobrovolnou milici. Její vytvoření je třeba považovat za významnou inovaci v českém veřejném sektoru, která v budoucnu přispěje k rozvoji územně samosprávných celků. Úvod Česká republika se nachází ve fázi demografického stárnutí populace. Dá se očekávat, ţe tyto demografické změny budou mít také vliv na způsob zajišťování vnitřní bezpečnosti České republiky. Logickým důsledkem nedostatku pracovní síly na území Česka [1, 2, 3] můţe být zmenšení profesionálních institucí veřejného sektoru zabývajících se zajišťováním bezpečnosti. V této situaci se občané budou muset cestou dobrovolnictví více podílet na zajišťování vlastní bezpečnosti v místě svých bydlišť. Uplatnění principu dobrovolnictví však předpokládá zorganizování dobrovolné (nevojenské) milice. Vytvoření a konsolidace tohoto doplňkového prvku bezpečnostního systému lze povaţovat za zásadní inovaci ovlivňující v budoucnosti rozvoj územně samosprávných celků v České republice. 1. Současná situace zajištění bezpečnosti Česká republika byla doposud v otázce zajištění své bezpečnosti spíše konzervativní. Teprve po roce 2000 se začalo s přebudováváním odvětví obrany 1

2 a bezpečnosti tak, aby lépe odpovídalo očekávané struktuře vnějších i vnitřních bezpečnostních hrozeb a mezinárodním závazkům České republiky na poli bezpečnosti v 21. století. Tyto změny lze dokumentovat prostřednictvím změn v obsahu pojmu branná struktura, jak jej zachycuje obr. č. 1, kterou lze do určité míry ztotoţnit se strukturou bezpečnostní. Česká republika disponovalo aţ do roku 2004 kádrovou armádou, jejíţ personální jádro bylo doplňováno na principu dobrovolnosti a představovalo tzv. zaměstnaneckou armádu, kde část vojáků byl získáván netrţně prostřednictvím všeobecné branné povinnosti. Šlo o mobilizovatelnou armádu, kde mobilizovaní vojáci byly získáváni ze zálohy vytvářené právě díky mírovému výkonu branné povinnosti. Po ukončení mírového výkonu branné povinnosti, disponuje Česká republika od roku 2005 plně profesionální armádou prezenční, u níţ se nepředpokládá mobilizace, ale pouze začlenění tzv. aktivních záloh. Tato je tzv. dobrovolnickou armádou. [4] Politický vývoj po roce 1990 je příčinou toho, ţe došlo k dezintegraci obranného systému, kdyţ součástí ozbrojených sil přestaly být bezpečnostní sloţky v podřízenosti ministerstva vnitra, a zároveň došlo k omezení podpory činnosti dobrovolnických organizací tradičně podporujících funkčnost obranného systému, jako byl např. SVAZARM a jeho nástupnické organizace či Český červený kříţ. Tyto prvky jsou řazeny do skupiny označené jako dobrovolná milice, neboť jejich činnosti se mohou účastnit všichni občané nezávisle na tom, zda-li podléhají branné povinnosti nebo jestli splňují stanovené poţadavky pro vstup do ozbrojených sil. Současná organizace bezpečnostního systému v České republice se orientuje především na profesionální bezpečnostní instituce. V důsledku konkurence o veřejné prostředky se však projevuje konkurence mezi ozbrojenými silami řízenými Ministerstvem obrany ČR a bezpečnostními sbory řízenými v působnosti Ministerstva vnitra ČR. Stát disponuje integrovaným záchranným systémem a krizové řízení je integrováno do struktury státní správy aţ do prvku obcí. Obce jsou však v konečném důsledku zpravidla odkázány na funkčnost profesionálních státních bezpečnostních institucí a (administrativní) pomoc státní správy. 2

3 National, and International Markets Development New Challenges. 1. vyd. Ostrava : VŠB-TUO, ISBN [CD+sborník abstraktů s. 281] [mezinárodní konference Increasing Competitiveness or Regional, National, and International Markets Development New Obr. č. 1: Obsah pojmu branná struktura branná struktura obranný systém branná legislativa doplňování vnitřní organizace personální struktura výcvik a vzdělávání výzbroj a výstroj mez. smlouvy formy mobilizace Ústava ostatní zákony princip doplňování prezenční kádrová miliční branná povinnost dobrovolnost všeobecná selektivní zaměstnanecká dobrovolnická ţoldnéřská doplňky obrany koncepce výstavby záloh dobrovolná milice polovojenské jednotky soukromé vojenské prvky pramen: WERKNER, Ines-J. Wehrpflicht oder Freiwilligenarmee. Wehrstrukturentscheidungen im europäischen Vergleich. 1. Aufl. Frankfurt am Main : Peter Lang, ISBN S

4 2. Konstituování prvku dobrovolné milice Státní bezpečnostní instituce, ve kterých je výkon zaměstnaneckého vztahu zaloţen na bázi sluţebního poměru, jako jsou bezpečnostní sbory a ozbrojené síly [5, 6], jsou díky skutečnosti, ţe mohou být doplňovány pouze občany příslušného státu, a to pokud moţno v tomto státu narozenými, jsou zcela závislé na demografickém vývoji. V tomto ohledu existují důkazy o tom, ţe na českém trhu práce si díky obdobným poţadavkům na věk, zdravotní stav a fyzickou kondici vojáků, policistů i hasičů konkurují bezpečnostní sbory a ozbrojené síly nejenom navzájem, ale také s obecní/městskou policií. [7] Vzhledem k demografické prognóze populačního vývoje v České republice, zachycené v tab. č. 1, lze předpokládat, ţe v budoucnu bude muset dojít ke zmenšování bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, a to při očekávání, ţe se četnost jevů narušujících vnitřní bezpečnost, jako jsou např. kriminalita, poţáry, dopravní havárie apod. zřejmě nezmění. V tomto směru bude občanská svépomoc hrát stále důleţitější roli. Tab. č. 1: Prognóza populačního vývoje podíl obyvatelstva v základních věkových skupinách v České republice ,15 0,14 0,14 0,14 0,13 0,13 0,12 0,12 0, ,71 0,70 0,67 0,65 0,64 0,63 0,63 0,60 0, ,14 0,16 0,19 0,21 0,22 0,24 0,25 0,28 0,33 pramen: Čj.: 122/2004 Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku vyd. Praha : ČSÚ, kód publikace ; Čj.: 819/2004 Populační prognóza ČR do r vyd. Praha : ČSÚ, kód publikace Vytvoření dobrovolné milice můţe být ovšem problematické vzhledem k nízké ochotě mladé generace účastnit se dobrovolnických aktivit. Tento problém indikoval jiţ výzkum provedený v polovině 90. let 20. století [8] a byl potvrzen praxí po ukončení mírového výkonu branné povinnosti v roce Legislativní úprava dobrovolnictví zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), která měla v sociálním sektoru a ve zdravotnictví podle názoru vlády nahradit efekty civilní sluţby [9], v ţádném případě nepřinesla plnohodnotnou náhradu za civilní sluţbu. Dobrovolná milice nemůţe být organizovaná státem, jenţ zabezpečuje funkčnost 4

5 profesionálních bezpečnostních institucí, ale vyššími územně samosprávnými celky, v jejichţ zájmu je zajištění bezpečnosti na spravovaném území nad standard garantovaný státem. Vzhledem k tomu, ţe dobrovolná milice je spolkovou činností, měl by stát podporovat fungování této činnosti cestou daňových úlev pro zaměstnavatele a daňové poplatníky podporující činnost dobrovolné milice a dotováním neziskových organizací účastnící se fungování dobrovolné milice. Závěr Demografické změny české populace povedou k tomu, ţe státem zajišťované veřejné statky a sluţby v oblasti bezpečnosti se stanou hůře dostupnými a občané budou odkázáni stále více na svépomoc. Tu představuje instituce dobrovolné milice systémově podporovaná státem a organizovaná na úrovni územně samosprávných celků. Dobrovolná milice tak do budoucna představuje jednu z významných inovací, který můţe podporovat rozvoj územně samosprávných celků, bude-li bezpečnost stále vyhledávaným veřejným statkem. LITERATURA 1. Čj.: 122/2004 Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku vyd. Praha : ČSÚ, [kód publikace ] 2. Čj.: 819/2004 Populační prognóza ČR do r vyd. Praha : ČSÚ, [kód publikace ] 3. HAVLIGEROVÁ Jana, BLAŢEK Vojtěch. Česko láká cizince. Na práci. Hospodářské noviny. 2007, roč. 17, č. 93 [ ], s. 1, PERNICA Bohuslav. Česká republika a model zaměstnaneckých a dobrovolnických profesionálních ozbrojených sil. Vojenské rozhledy, 2006, roč. 15, č. 4, s zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů 6. zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání ve znění pozdějších předpisů 7. VLČEK, Bohuslav. Lidské zdroje pouţitelné pro zabezpečení poţadavků souvisejících. Vojenské rozhledy, 2007, roč. 16, č. 2, s HENDRYCH, J. Voják v míru. 1. vyd. Praha : MO ČR, ISBN tab. č OTTO Pavel, MECA Viktor. Na civilkářích závisí důchodci i postižení [ cle[id]= ] 5

Podobné dokumenty

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název