VÝZKUM BOKR HODNOCENÍ ON LINE DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU

Transkript

1 VÝZKUM BOKR HODNOCENÍ ON LINE DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU LEDEN

2 VÝZKUM BOKR HODNOCENÍ Dotazníkový průzkum 1. ÚVOD V období od do byl na stránkách uveden dotazník zjišťující postoje lidí k problematice bezpečnosti občanů a úloze státu (jeho institucí), vyšších samosprávných celků a obcí k jejímu zajištění. Cíle dotazníku Dotazník měl za cíl především zjistit síly postojů u jednotlivých otázek, které byly zaměřeny na vnímání hodnocení různých aspektů daného tématu, úlohy občanů a institucí, hodnocení pozitiv a negativ zajištění této bezpečnosti (viz příloha). Součástí je rovněž analýza sociodemografických faktorů (pohlaví, vzdělání, ale i vztah k problematice). Použité technologie a metody Dotazník využíval technologii html a Java script pro kontrolu vyplnění otázek na straně klienta, PHP modul na straně serveru, který uložil získaná data do databáze MySQL (upřesnit by měli odborníci). Pro zpracování byl použit program MS Excel. Složení vzorku respondentů Respondenti pocházeli z těchto okruhů lidí: Návštěvníci webu Oslovení lidé z řad pracovníků krizového managementu jednotlivých krajů a hl. m. Prahy, pracovníci krajských ředitelství HZS MV ČR, pracovníci Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, členové Komory záchranářů ZZS ČR. Osoby z řad spolupracovníků Centra pro bezpečný stát, jakož i poslanci a senátoři Parlamentu ČR. Dotazník byl umístěn na webové adrese od do , tedy po dobu 32 dnů. Za tu dobu byl vyplněn 1346 osobami. Z tohoto počtu bylo 292 dotazníků vyřazeno z důvodů neúplnosti odpovědí na hlavní obsahové otázky průzkumu. Pro další zpracování dat bylo použito 1054 dotazníků. 2

3 Některé pojmy používané v průzkumu a ve zprávě Při interpretaci získaných údajů používáme zavedeného pojmu respondent označuje osobu vyplňující dotazník. Souhrn dotazníků je označován jako soubor. V tabulkách slouží výrazy ABSOLUTNÍ pro označení konkrétního počtu (tzv. absolutní četnosti). Označení RELATIVNÍ % je používáno pro přepočet na procenta, přičemž v hlavičce tabulky je vždy uvedeno, z čeho jsou procenta vypočítávána (není-li uvedeno jinak, většinou se vychází z toho, že za 100% je považován počet respondentů, kteří v průzkumu na otázku odpověděli bez nevím ). Bližší informace jsou zpravidla připsány v poznámkách u jednotlivých tabulek. Informace o dotazníkovém šetření, distribuce a sběr dotazníků Propagace průzkumu: Informace o tom, že probíhá šetření, se objevila na webových stránkách S informací o průzkumu (a s žádostí o spolupráci) byli osloveni pracovníci krizového managementu jednotlivých krajů a hl. m. Prahy, pracovníci krajských ředitelství HZS MV ČR, pracovníci Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, členové vedení Komory záchranářů ZZS ČR. Respondenti odpovídali na otázky prostřednictvím internetu na webových stránkách BOKR. Veškeré šetření bylo anonymní. Počet shromážděných dotazníků je z hlediska statistického vyhovující. Celkový počet určený pro další zpracování Počet vyplněných internetových dotazníků lze považovat (vzhledem k náročnosti dotazníku i množství sledovaných údajů) za optimální a pro daný záměr zcela vyhovující. 2. IDENTIFIKACE Z hlediska celkového zaměření průzkumu lze považovat z hlediska identifikace za klíčový vztah respondentů k problematice ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Témata on-line anketního šetření oslovila nejvíce příslušníky HZS (na různých stupních, jež nebyly dále identifikovány) tato skupina tvořila 72,1% respondentů. Pozitivní je rovněž vyvážená účast pracovníků krizového řízení kraje (9,5%) a obce (6,5%). Tento základní rámec 3

4 respondentů pak doplňují členové dalších identifikačních skupin: jiný (3,3%), starosta obce (2,2%), dobrovolný hasič (2,1%), profesionální zdravotník (2,1%), politik (1,0%) a dobrovolný zdravotník (1,1%). Analýza dalších identifikátorů je následující (přičemž je jako ne zcela povinné nevyplnili všichni respondenti; konkrétní suma odpovědí je vždy uvedena): Do dalšího zpracování On-line anketního šetření bylo zařazeno celkem 1054 osob, z toho 720 mužů (68,3%) a 334 žen (31,7%). Věková struktura respondentů byla následující: ve věku od 18 do 29 let odpovědělo 101 lidí (9,6%), od 30 do 40 let 264 lidí (25,1%), v rozmezí 45 až 59 let 244 lidí (23,1%) a ve věku 60 a více let 445 lidí (42,2%). Z hlediska šetření měla věková struktura respondentů jen doplňující charakter. Větší váhu lze přikládat následujícím identifikátorům: místo působení (velikost obce) a dislokace sídla v krajích ČR. Ze sledovaného počtu respondentů jich 22 (2,1%) působí na vesnici do obyvatel. Ve městě/městysi do obyvatel je to pak 45 respondentů (4,3%). Převážná část respondentů uvedla město do obyvatel 300 (28,4%) a sídlo do obyvatel 475 respondentů (45,1%). V některém z krajských měst působí 132 respondentů (12,5%). V Brně nebo Ostravě pak působí 80 respondentů (7,6%). Nikdo z respondentů neuvedl jako místo působení Prahu. Dislokace sídla respondentů je pak následující: Středočeský kraj 198 respondentů (18,8%), Jihočeský kraj 70 respondentů (6,6%), Plzeňský kraj 110 respondentů (10,4%), Karlovarský kraj 11 respondentů (1%), Ústecký kraj 100 respondentů (9,5%), Liberecký kraj 88 respondentů (8,3%), Královéhradecký kraj 1 respondent (0,1%), Pardubický kraj 22 respondentů (2,1%), Kraj Vysočina 121 respondentů (11,6%), Jihomoravský kraj 88 respondentů (8,4%), Zlínský kraj 11 respondentů (1%), Olomoucký kraj 44 respondentů (4,2%), Moravskoslezský kraj 143 respondentů (13,6%) a Praha 47 respondentů (4,4%). 4

5 Vztah respondentů k problematice ochrany obyvatelstva a krizového řízení je vedle odborného zaměření - dán do jisté míry i vzděláním respondentů, jehož struktura je následující : Žádný respondent neuvedl základní vzdělání a vyučení bez maturity. Střední vzdělání s maturitou, respektive učební obor s maturitou mělo 201 respondentů (19,1%), vysokou školu univerzitního zaměření 333 lidí (31,6%), vysokou školu technického zaměření (ČVUT, VŠB apod.) uvedlo 296 respondentů (28,2%) a vysokou školu pro příslušníky ozbrojených sil a složek pak 222 respondentů (21,1%). Výzkum se v části identifikace zaměřil i získání údajů o poskytovatelích dalšího odborného vzdělávání respondentů ve vztahu k hlavnímu tématu. Dominantní postavení v tomto směru zaujímá Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (440 respondentů, 41,8%) a Hasičský záchranný sbor ČR (398 respondentů, 37,8%). Kraj za organizátora přípravy uvedlo 36 respondentů (3,4%), jinou složku IZS 44 respondentů (4,2%). V průzkumu blíže nespecifikované přípravy se zúčastnilo 101 respondentů (9,6%). Žádné školení pak neabsolvovalo 34 respondentů (3,2%). Významná je rovněž angažovanost v problematice. Většina respondentů 766 (72,7%) uvedla 5 a více let, 1 až 4 roky se jí věnuje 211 respondentů (20%) a nejméně 1 rok je to pak 77 respondentů (7,3%). 5

6 3. ON-LINE DOTAZNÍK 2. ČÁST Druhá hlavní - část dotazníku byla zaměřena na vztah respondentů k hlavním obsahovým tématům. Záměrem bylo identifikovat jejich priority v tomto vztahu a stanovit, kterým tématům bude (na základě tohoto výzkumu) věnována dále pozornost. Základní údaje jsou následující: priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,99% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,24% 3 Výkon státní správy ,59% 4 Lidské zdroje ,86% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,12% 6 Úloha médií ,49% 7 Informování specifických skupin občanů ,08% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,64% ,00% Z uvedených dat vyplývá, že respondenti považují za prioritní Povinnosti státu a občanů a Informování specifických skupin občanů. Tato témata se stanou na základě detailního posouzení pracovního kulatého stolu odborníků hlavními tématy dalšího zpracování. Je však nezbytné zdůraznit, že i převážnou většinu dalších tematických okruhů označili respondenti za prioritní (viz tabulka). 6

7 3. 1 VZTAH PROFESNÍCH SKUPIN K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM Pro účely interního použití nejen v případě těchto dvou témat, ale i dalších sledovaných okruhů byly u jednotlivých tematických skupin sledovány podrobnější otázky, jakož i vztah jednotlivých profesních skupin k těmto konkrétním tématům. a) Dobrovolný hasič a priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,04% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,22% 3 Výkon státní správy ,28% 4 Lidské zdroje ,16% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,16% 6 Úloha médií ,28% 7 Informování specifických skupin občanů ,74% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,10% ,00% 7

8 b) Příslušník HZS MV ČR b priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,73% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,46% 3 Výkon státní správy ,66% 4 Lidské zdroje ,87% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,83% 6 Úloha médií ,56% 7 Informování specifických skupin občanů ,27% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,62% ,00% 8

9 c) Zdravotník (dobrovolný) c priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,14% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,16% 3 Výkon státní správy ,50% 4 Lidské zdroje ,90% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,93% 6 Úloha médií ,32% 7 Informování specifických skupin občanů ,51% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,54% ,00% 9

10 d) Zdravotník profesionální d priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,20% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,45% 3 Výkon státní správy ,68% 4 Lidské zdroje ,90% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,05% 6 Úloha médií ,83% 7 Informování specifických skupin občanů ,98% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,90% ,00% 10

11 e) Pracovník krizového řízení kraje e priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,66% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,56% 3 Výkon státní správy ,03% 4 Lidské zdroje ,29% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,45% 6 Úloha médií ,43% 7 Informování specifických skupin občanů ,94% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,64% ,00% 11

12 f) Pracovník krizového řízení obce f priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,54% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,51% 3 Výkon státní správy ,43% 4 Lidské zdroje ,78% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,16% 6 Úloha médií ,86% 7 Informování specifických skupin občanů ,81% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,91% ,00% 12

13 g) Starosta obce g priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,39% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,47% 3 Výkon státní správy ,69% 4 Lidské zdroje ,39% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,77% 6 Úloha médií ,84% 7 Informování specifických skupin občanů ,92% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,54% ,00% 13

14 h) Politik h priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,38% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,69% 3 Výkon státní správy ,38% 4 Lidské zdroje ,54% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,62% 6 Úloha médií ,54% 7 Informování specifických skupin občanů ,38% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,46% ,00% 14

15 i) Jiný i priorita SUM SUM % 1 Povinnosti státu a občanů ,98% 2 Připravenost na řešení MU/KS ,56% 3 Výkon státní správy ,88% 4 Lidské zdroje ,11% 5 Zabezpečení akceschopnosti JSDH ,75% 6 Úloha médií ,78% 7 Informování specifických skupin občanů ,86% 8 Povinnosti a možnosti základních složek IZS ,08% ,00% 15

16 3.2. DETAILNÍ PŘEHLED VZTAHU RESPONDENTŮ K JEDNOTLIVÝM TEMATICKÝM OKRUHŮM Při práci s daty získanými při on-line šetření byl rovněž zpracován detailní přehled vztahu respondentů (bez identifikace jejich příslušnosti k jednotlivým profesním skupinám) k jednotlivým tematickým okruhům. Tato data budou dále využita nejen při dalším zpracování a posuzování dvou prioritních témat (Povinnosti státu a občanů a Informování specifických skupin občanů), ale postupně rovněž v další činnosti Centra pro bezpečný stát. 1. Povinnosti státu a občanů 1.2 Je potřeba specifikovat povinnosti a spoluodpovědnost občanů při řešení MU/KS? ANO 73% Spíše ANO 25% Spíše NE 1% NE 0% Měla by být problematika ochrany člověka za mimořádných událostí řešena samostatným předmětem v rámci vyučovacího plánu škol? ANO 47% Spíše ANO 42% Spíše NE 10% NE 1% Domníváte se, že je dostatečně vyřešena ochrana postižených obyvatel při MU/KS? ANO 10% Spíše ANO 16% Spíše NE 57% NE 17% Domníváte se, že bezpečnost občanů je záležitostí? Vlády 11% 101 Hejtmana, starosty 2% 22 Vlády, hejtmana, starosty 86% 787 Nevím, nezajímám se 0% Domníváte se, že je v ČR zajištěna bezpečnost občanů? ANO 24% Částečně 76% NE 0% Nevím 0% Připravenost na řešení MU/KS, financování přípravy a řešení MU/KS 2.2 Zajištění konkrétních činností, zpracování dokumentace, plnění úkolů by měl provádět Kraj/obec v přenesené působnosti 62% 568 Orgán státní správy 38% 342 Smluvní dodavatel 0% 0 Není potřeba provádět 0% Je potřeba zpracovávat plánovací dokumentaci s postupy a činnostmi pro řešení MU/KS Ano 61% 555 Ano, ale omezeně 22% 199 Stačí karty se zákl. postupy 17% 156 Ne 0% 0 16

17 2.4 Je v současné legislativě dostatečně objasněn způsob zajišťování připravenosti území na řešení MU/KS? Ano 21% 187 Částečně 74% 665 Zajišťuje si každý sám 0% 1 Ne 5% Měla by být stanovena pravidla pro stanovení krizové rezervy a její výše? Ano 51% 455 Ano, ale jako doporučující 43% 389 Pouze částečně 6% 55 Ne 0% 0 3. Výkon státní správy 3.2 Který orgán veřejné správy by měl vykonávat potřebné činnosti k zajištění přípravy území na MU/KS? Ten, který odpovídá za řešení MU/KS 56% 512 Ten, který určí vláda 1% 11 Ten, který má tyto činnosti dané zákonem 43% 387 Nevím 0% Měl by být tabulkově určen počet pracovních míst k zajištění oblasti krizového řízení na krajích a ORP? ANO 45% ANO doporuč. 49% Spíše NE 5% NE 1% Měla by být stanovena povinnost zřídit krizový štáb obce jako pracovní orgán starosty obce při řešení MU/KS _ ANO 48% Spíše ANO 36% Spíše NE 13% NE 2% Náklady na prevenci a řešení MU/KS, které nelze hradit původcem havárie, by měl hradit Stát MF 48% 435 Samosprávy 0% 0 Stát společně se samosprávou 51% 464 Nevím 1% Měl by mít starosta přiřazeného koordinátora z ORP/kraje pro řešení škod následkem KS? ANO 36% Spíše ANO 51% Spíše NE 10% NE 2% Lidské zdroje, personální rizika spojená s vybranými profesemi 4.2 Mají pracovníci krizového řízení dostatečné schopnosti a znalosti? ANO 18% Spíše ANO 77% Spíše NE 5% NE 0% Je v oblasti krizového řízení dostatečná nabídka kvalitních možností ke vzdělání? ANO 23% Spíše ANO 53% Spíše NE 22% NE 2% Měla by být omezena práva a svobody zaměstnanců vybraných profesí kvůli zajištění bezpečnosti občanů? ANO 20% Spíše ANO 50% Spíše NE 18% NE 12%

18 4.5 Měly by se konat další formy vzdělávání starostů obcí, než jenom povinné školení HZS ČR 1x2 roky? ANO 33% Spíše ANO 61% Spíše NE 6% NE 0% Zabezpečení akceschopnosti JSDH 5.2 Je dostatečně podpořeno dobrovolnictví platnou legislativou? ANO 15% Spíše ANO 40% Spíše NE 28% NE 17% Je dostatečně řešeno zajištění akceschopnosti (materiálně-technické vybavení) JSDH? ANO 1% Spíše ANO 27% Spíše NE 55% NE 16% Je dostatečně řešeno zajištění akceschopnosti (školení, výcvik) JSDH? ANO 8% Spíše ANO 69% Spíše NE 22% NE 0% Může mít vliv na ztrátu zaměstnání nebo přijetí do zaměstnání členství v JSDH? ANO 19% Spíše ANO 26% Spíše NE 35% NE 19% Mají občané zájem být aktivními členy JSDH? ANO 1% Spíše ANO 44% Spíše NE 51% NE 4% Jsou JSDH schopny plnohodnotně nahradit profesionální hasičské záchranné sbory? ANO 4% Spíše ANO 20% Spíše NE 50% NE 26% 6. Úloha médií Informují média o průběhu řešení MU/KS objektivně? ANO 4% Spíše ANO 54% Spíše NE 39% NE 4% Ohodnoťte Vaši zkušenost z praxe s činnosti médií v průběhu MU/KS (hodnocení jako ve škole) 1 5% 2 38% 3 51% 4 6% Je zájem o vzdělávání občanů k sebeochraně závislý na medializaci tématu? ANO 24% Spíše ANO 51% Spíše NE 21% NE 4% Domníváte se, že se dá ovlivnit podávání informací médii? ANO 27% Spíše ANO 36% Spíše NE 33% NE 4% Měl by být vytvořen manuál pro média ke spolupráci s krizovými štáby při řešení MU/KS ANO 40% Spíše ANO 48% Spíše NE 12% NE 0% Informování specifických skupin občanů 7.2 Domníváte se, že při vzniku MU/KS je dostatečně zajištěno varování a informování cizinců? ANO 0% Spíše ANO 23% Spíše NE 68% NE 9%

19 7.3 Domníváte se, že občané mají zájem o varování formou SMS zpráv? ANO 15% Spíše ANO 62% Spíše NE 22% NE 1% Potřebují postižení občané specifické formy varování a poskytování informací při vzniku MU/KS? ANO 68% Spíše ANO 28% Spíše NE 4% NE 0% Je v dostatečném rozsahu využíván registr osob se zdravotním postižením při vzniku a řešení MU/KS? ANO 4% Spíše ANO 7% Spíše NE 61% NE 28% Řeší starosta dostatečně speciální požadavky a potřeby na informování specifických skupin? ANO 1% Spíše ANO 31% Spíše NE 64% NE 4% Povinnosti a možnosti základních složek IZS 8.2 Je problém, že pracovníci ZZS nejsou ve služebním poměru? ANO 20% Spíše ANO 29% Spíše NE 45% NE 6% Nastávají provozní problémy v řízení ZZS z úrovně krajů na rozdíl od centrálního řízení HZS a Policie ČR? ANO 6% Spíše ANO 21% Spíše NE 65% NE 8% Mají záchranáři dostatečné vybavení ochrannými pomůckami pro zásahy v případě infekční, chemické atd. události? ANO 10% Spíše ANO 35% Spíše NE 43% NE 13% Mělo by GŘ HZS ČR být samostatnou složkou mimo Ministerstvo vnitra stejně jako je tomu nappříklad u Policejního prezidia? ANO 29% Spíše ANO 48% Spíše NE 15% NE 7%