Metodická zpráva č. 5 Analýza dat, kategorie metodici speciální pedagogové

Transkript

1 Metodická zpráva č. 5 Analýza dat, kategorie metodici speciální pedagogové Téma: Metodické služby po skončení projektu Zadaná otázka: Prosím popište, jak by měly vypadat metodické služby pro školní poradenská pracoviště po skončení projektů ESF z OP VK. Text by měl být strukturovaný, stručný a přehledný. Rozsah metodických zpráv: minimálně 3 strany, maximálně 5 stran Rizika spojená přímo s činností ŠPP, tj. systému zaměřeného na redukci rizik: nejednotnost systému metodické podpory jednotlivých pracovníků ŠPP (metodik prevence a výchovný poradce x škol. psych./spec.ped.) absence metodické podpory ŠPZ absence systému supervizní podpory v poradenských službách úroveň a kvalita poskytovaných služeb školními odborníky nemají možnost žádného profesionálního sdílení, přejímání zkušeností, supervize do určité míry jsou součástí školy, přitom však přece jen poněkud mimo pedagogický sbor - profesně nutně velmi osamělí mají netradiční a ze své podstaty velmi komplikovaný vztah ke všem součástem školního systému žákům, rodičům, učitelům i vedení školyí nejednotnost poskytování služeb mezi jednotlivými školami ŠPP umožňuje zohlednění specifik školy (regionální příslušnost, populace školy, zaměření školy, způsob a typ řízení školy, pedagogický sbor, typ osobností)

2 nutný jednotný rámec, některá jednotná pravidla (zacházení s informovaným souhlasem, vedení dokumentace, rozsah poskytovaných služeb v návaznosti na další služby dostupné v regionu, používané psychodiagnostické metody a pravidla zacházení s nimi) 1. Regionální a celostátní organizace činnosti metodiků pro práci školních psychologů a školních speciálních pedagogů V metodických zprávách zaznívalo, že je nutné nejdříve legislativní vymezení metodických služeb pro práci školních specialistů, na což by pak mělo navázat ve druhém kroku zajištění institucí, které budou poskytovat metodické služby. Postup naopak nejdříve metodické služby a pak zakotvovat legislativně není příliš šťastný. V současnosti je záležitost projektů, mělo by mít průnik i do poradenství obligatorního. Metodici se ve svých zprávách zabývali možnostmi regionálního i celostátního organizování metodických služeb pro školní specialisty. Většinou se shodovali na tom, že obě roviny jsou stejně důležité a neměla by být zvýhodňována jedna oproti druhé. Metodické vedení školních specialistů byla ve všech případech vnímána jako neoddiskutovatelná, nutná, nezbytná Často zazníval názor, že by metodické služby mohly být vícestupňové: a) Bylo by možné využít pro organizování metodických služeb některých z poradenských institucí, které působí v oblasti práce se žáky: Pedagogicko-psychologické poradny, zejména krajské: má to výhody i nevýhody - výhody: obeznámenost poraden se spádovými školami, institucionální zaštítění, již existující budova, telefon, internet - nevýhody: pokud nefunguje spolupráce mezi ŠPP a PP, příp. rivalita, podřízenost poradně? Centra podpory inkluzivního vzdělávání jsou odborně vedena z IPPP, odborníci různých profesí IPPP ČR: zkušenost, dobrá praxe, nové trendy, mohl by mít celostátní dopad, hlavně oblast odborná a metodická, dobrá dostupnost, vysoký odborný kredit, technické zázemí, celorepublikový metodik by mohl komunikovat s kraji, příp. i MŠMT b) Ministerstvo, státní správa Nejvyšší orgán metodického vedení - Přímo z MŠMT Krajská úroveň: řízení přes kraje napojení na MŠMT a IPPP, podpora společných setkání v rámci kraje, pracovní skupiny specialistů, slaďování standardů v rámci kraje aj. c) vícestupňovou by mohla být vytvářena podobně jako v oblasti primární prevence: okresní metodik pro školní speciální pedagogy, krajský metodik pro ŠSP aj.

3 2. Návrh na vytvoření služeb supervizní podpory i pro školská poradenská zařízení Supervizní služby byly vnímány jako nezbytnost pro všechny poradenské služby ve školství. Nejenom ve vztahu k ŠPP, ale i ŠPZ. Měly by probíhat pravidelně, s odbornou, legislativní, organizační podporou a měly by k tomu být vyčleněny i příslušné finanční prostředky. Metodici by měli mít přímou vazbu na supervizory. Důležité by bylo podle metodiků vytvořit seznamy supervizorů pro školství. Ne všichni mají povědomí, že tato služba je možná, měla by v tomto směru víc působit odborná osvěta (propagace) mezi kolegy. Byla by potřebná: - v prvé řadě osvěta směrem ke specialistům: ( mnoho specialistů na školách vlastně neví, k čemu supervize je a jak by jí mohli využít, mnohdy jí neberou jako službu, která přispěje ke zkvalitnění jejich práce v bezpečných mantinelech supervize, ale jako ohrožení, někdy prostě jen neví, co čekat, jak zformulovat zakázku a pod ) - osvěta směrem k zaměstnavatelům (myšleno škole): ředitelé by měli vědět, že supervize je běžnou součástí profesní činnosti speciálního pedagoga a žádost o ní není profesním selháním (ano, i to už jsem slyšela), ale naopak běžnou možností každého profesionála pracujícího v pomáhajících profesích. Někteří metodici zdůrazňovali, že by bylo vhodné sjednotit supervizní vzdělání pro oblast školství výcvik, stanovit délku nutné praxe v poradenství a současně ve školství (přímo ve školách). Vhodné by bylo organizováni výcviků přímo pod IPPP ČR, který by případně mohl také zajišťovat koordinaci supervizních služeb. Pokud nebude podporováno, musí poradenské služby využívat supervizních služeb odborníků, kteří nemají se školstvím nic společného. Pokud není informovanost o vzdělávání v supervizi, mohou se obracet jednotlivci nejen na skutečné supervizory, ale také na ty, kteří sebe sami za supervizora pasovali. 3. Rizika spojená s činností školních psychologů/speciálních pedagogů bez metodické podpory Rizika byla metodiky speciálních pedagogů vyhledána v mnoha oblastech: nemožnost monitorovat, zda specialista vykonává činnosti dle příslušných školských vyhlášek, specialista tak může pojmout svoji roli zcela odlišně od současného trendu a v konečném důsledku může rozmělnit etablující se představu o roli specialisty ve škole (nejednotnost v přístupech, chaos ve zpracování informací, nedostatečná analýza případové práce, důraz na diagnostiku, přenesení poradenské práce do prostředí školy jen výměna kanceláře, práce zůstává stejná),

4 v případě speciálních pedagogů existuje značná rozdílnost v pojetí studia speciální pedagogiky v rámci vysokého školství ČR, pravděpodobně budou i rozdílnosti nejen v rozsahu a zaměření, ale též v kvalitě poskytované služby, dokonce na školách působí odborníci (mimo projekt RŠPP), kteří nemají vystudovanou magisterskou speciální pedagogiku, ale jen bakalářskou, což se může v praxi ukazovat jako velký problém, nadřízený těchto pracovníků (ředitel školy) většinou není odborně erudován v oblasti psychologie/speciální pedagogiky, nemusí tedy vždy objektivně posoudit kvalitu práce svého specialisty a nebo ho naopak může nutit k věcem, které přesahují jeho profesní kompetence, takový pracovník pak nemá kam se obrátit, s kým konzultovat další postup, může chybět možnost profesního sdílení s dalšími školními specialisty i samotným metodikem (tuto možnost si cení specialisté na školách nejvíce nebýt sám voják v poli ), což může přispívat mj. i syndromu vyhoření, existují i školní specialisté (mimo projekt), kteří metodické služby odmítají, vnímají ji jako kontrolu, vměšování, narušení vlastních kompetencí. 4. Odborná připravenost metodiků Musí být řešena nejenom existence metodických služeb pro školní specialisty, ale také otázka, kdo by mohl být metodikem. Odbornost byla posuzována v nejširším pohledu a zahrnovala mnoho důležitých aspektů: pregraduální vzdělání, neučitelský obor speciální pedagogiky, pokud byl učitelský, doplnit dalším vzdělávání, rozdílovým studiem aj. další vzdělávání, nikdo nemůže být odborníkem na všechno, metodik by měl ale umět pohybovat se v problematice natolik, že by neměl v žádné oblasti nevědět, kde dané informace najít, na koho se obrátit, proto by měl sám vyhledávat témata, ve kterých by se měl vzdělávat, vhodný psychoterapeutický výcvik, zejm. tam, kde pracuje se žáky s výchovnými obtížemi, třídami praxe a vlastní zkušenost s prací přímo na škole (ať již jako školní speciální pedagogové nebo poradenští nutnost uvědomění si podstatných odlišností v poradenské práci speciálního pedagoga (PPP,. SPC) a školního speciálního pedagoga, osobnostní předpoklady: schopnost sdílení, empatie, tvořivost, profesní zvídavost, dobré komunikační dovednosti, takt, schopnost myslet v kontextu, metodické služby se někdy mohou prolínat se službami supervizemi je potřeba řešit nejen konkrétní problém, postup, případ, ale také vztahové záležitosti, komunikaci,

5 uvědomování vlastních osobnostních charakteristik a jejich vlivu na výkon profese. Zazněl i názor, že by metodik měl proto mít psychoterapeutický, příp. supervizní výcvik. 5. Organizace DVPP pro tyto odborníky Měla by existovat nabídka dalšího vzdělávání, a to jak na úrovni VŠ (systematičtější a déledobější vzdělání), tak na úrovni dalších pracovišť, realizujících kurzy DVPP, výcviky aj. Neměla by zapadnout myšlenka kariérového růstu i ve školství, podobně jako je to ve zdravotnictví ve školství se o tom dlouhou dobu jedná, nikdy ale nedošlo k naplnění, což je škoda. Podpora DVPP ze strany zaměstnavatele: vzdělávání v regionech, dosažitelné. Témata průběžného vzdělávání korespondující s aktuálními problémy školství i dětí a žáků, nezapomínat na provázanost bio-sociálních-psychologických aspektů. 6. Jak by se měla proměnit práce metodika pro školní poradenské a služby a jak by měla vypadat spolupráce se školskými poradenskými zařízeními Metodik by se mohl podílet na vyhledávání vhodných specialistů pro školu, příp. i být přítomen výběrovému řízení na pozici školního specialisty. Ne vždy se totiž ředitelé škol orientují v různých studiích speciální pedagogiky. Proměna by měla směřovat od administrativních povinností - zpracování zpráv, dotazníků, výkazů ke skutečné podpoře konkrétních potřeb jednotlivých pracovníků (tj. od potřebuji od Vás zjistit, vyplnit k co pro Vás mohu udělat, s čím mohu pomoci ) 7. Financování metodiků Než by se řešily finance, je nutné legislativní ukotvení profese metodika. Nutnost financování ze státního rozpočtu, nikoli z projektů, jako ostatně i školních specialistů. Celostátní metodik přes IPPP, regionální přes kraj. Ne přes školy. Metodici specialistů ve speciálních školách přes MPSV. Dobré finanční ohodnocení jedná se o vysoce erudované odborníky. 13 platová třída, uplatnění nenárokových složek. Financování by mělo být v přímé úměře s počtem metodikovaných specialistů. Zpracovala: A.Kucharská, S. Hönigová