Rozdělení anglických sloves podle způsobu tvoření otázky a záporu, aneb Pohádka o čtyřech Supermanech :

Transkript

1 Rozdělení anglických sloves podle způsobu tvoření otázky a záporu, aneb Pohádka o čtyřech Supermanech : Dovolte nám použít poněkud pohádkové přirovnání. Bylo, nebylo vlastně stále je Království anglických vět. V tomto království vždy platilo železné pravidlo pořadí větných členů v oznamovací větě a otázce. Pravidlo zní takto : v oznamovací větě stojí přísudek (sloveso) vždy za podmětem věty, ale pro vytvoření otázky musí sloveso podmět přeskočit a postavit se před něj. Některá slovesa to zvládnou hravě, protože mají dost tělesných sil (můžeme jim říkat třeba Supermani). Jiná slovesa jsou však tak zesláblá a unavená, že to sama nedokáží a potřebují proto pomoc - a od toho máme slovesa pomocná, která to udělají za ně a postaví se v otázce před podmět, zatímco hlavní sloveso může zůstat tam, kde je. Jak už to tak bývá, Supermanů je vždy méně než těch ostatních a nejinak je tomu i mezi anglickými slovesy. Všechna anglická slovesa můžeme tedy rozdělit do dvou skupin : 1. slovesa tvořící otázku a zápor bez pomoci (Supermani) : be = být, can = moci, umět, may = smět, should = mít (povinnost), have = mít; 2. slovesa tvořící otázku a zápor za použití pomocného slovesa (pomocná slovesa jsou např. do, did, will, have - do češtiny se většinou nepřekládají) - do této druhé skupiny patří všechna ostatní slovesa (všechna kromě Supermanů). Avšak pozor - mezi slovesy se pohybuje špión, který se střídavě objevuje v obou skupinách - je to sloveso have. Otázka s tímto slovesem může vypadat takto : Have you (got) a dog? (bez pomocného slovesa), anebo takto : Do you have a dog? (s pomocným slovesem) - význam je v obou případech naprosto stejný (Máš psa?). Supermani : be can may should Pozor - špión : have všechna ostatní slovesa ( unavená ) (malý rámeček představuje slovesa 1. skupiny; velký rámeček představuje slovesa 2. skupiny těch je skutečně nekonečno, protože stále vznikají nová) Příklad oznamovací věty obsahující sloveso 1. skupiny : They are English = Jsou to Angličané; otázka : Are they English? = Jsou to Angličané?; zápor : They are not English = Nejsou to Angličané. Příklad oznamovací věty se slovesem 2. skupiny : They play tennis = Oni hrají tenis; otázka : Do they play tennis?; zápor : They do not play tennis.

2 Pravidla anglického slovosledu : Slovosled v anglické větě je tzv. pevný, což znamená, že existují přesná pravidla, jak klást za sebe jednotlivé větné členy. To je oproti českému značně volnému slovosledu určitá výhoda, protože se znalostí těchto pravidel budeme vždy vědět, jak anglickou větu sestavit (pochopitelně za předpokladu, že známe všechna potřebná slovíčka). Špatný slovosled je přitom jednou z nejčastějších chyb Čechů učících se anglicky. Příčinou je překládání českých vět do angličtiny slovo od slova. Základní pořadí větných členů v anglické oznamovací větě je : 1. podmět 2. přísudek 3. předmět 4. příslovečné určení způsobu 5. příslovečné určení místa 6. příslovečné určení času, např. He didn t speak French very well at the conference last year = Loni na konferenci nemluvil francouzsky moc dobře. Dále platí, že příslovečná určení místa a času lze ve větě oznamovací klást i na začátek věty (před podmět), přičemž příslovečné určení času stojí vždy buď přímo na začátku, nebo na konci věty, např. Tomorrow I must be at school at 8 a.m./ I must be at school at 8 a.m.tomorrow = Zítra musím být ve škole v 8 ráno. Typy tázacích vět : A) Otázka doplňovací - začíná tázacím výrazem, po kterém následuje 1. sloveso (t.j. pomocné, způsobové, případně sloveso be, či have), poté podmět, 2. sloveso (t.j. významové), dále předmět atd. (stejně jako ve větě oznamovací). Např. Where do you work? = Kde pracuješ?, Why are you playing the guitar so loud today? = Proč dnes hraješ na kytaru tak hlasitě?, How much did it cost? = Kolik to stálo? B) Otázka zjišťovací - začíná přímo 1. slovesem (nemá tázací výraz), pořadí dalších větných člemů je stejné jako u otázky doplňovací - např. Do you remember him? = Pamatuješ si ho? Výjimky z výše uvedených pravidel se budeme učit později. Prozatím si přiblížíme jen jednu zvláštnost : Je-li součástí tázacího výrazu předložka, klade se většinou až za podmět či hlavní (významové) sloveso, např. Where are you from? = Odkud jsi?, Who is it for? = Pro koho je to?, What are you interested in? = O co se zajímáš?, Who do you work with? = S kým pracuješ? (Ale např. u spojení in which předložka může zůstat na začátku věty - In which countries have you been? = Ve kterých zemích jsi už byl?) Otázky na podmět : Pozor na otázky na podmět např. k oznamovací větě Peter works with Helen = Petr pracuje s Helenou můžeme utvořit otázku na předmět Who does Peter work with? = S kým pracuje Petr?, nebo otázku na podmět Who works with Helen? = Kdo pracuje s Helenou? Všimněte si, že v otáce na podmět se pomocné sloveso (do, does) nepoužívá, protože sloveso nemusí podmět přeskakovat (ve větě podmět není, jelikož se na něj ptáme je vyjádřen tázacím zájmenem na začátku věty). Vyjadřování podmětu v anglické větě : Důležité pravidlo : ve spisovné angličtině nesmí v žádné větě chybět podmět, narozdíl od češtiny zde neexistují věty bezpodmětné např. Prší každý den. = It rains every day. Pokud věta skutečný podmět nemá, nahrazuje jej tzv. formální podmět zájmeno it. Další příklady : Are you Czech? Yes, I am. = Jsi Čech? Ano, jsem., What day is it today? Today it is Monday. = Co je dnes za den? Dnes je pondělí.

3 Přítomný čas prostý (významová slovesa a slovesa be, have, can) : 1.a 2. os. j. č., všechny osoby mn. č. 3. osoba jednotného čísla Kladná oznamovací věta : I / you / we / they play. He / she / it plays. Otázka : Do I / you / we / they play? Does he / she / it play? Krátká odpověď : Yes, I/we do. // No, I/we do not. (don t) Yes, he/she/it does. // No, he/she/it doesn t. Záporná oznamovací věta : I / you / we / they do not play. (don t) He / she / it does not play. (doesn t) Přítomný čas prostý vyjadřuje stálé nebo dlouhodobé nebo opakované děje. V kladné oznamovací větě se infinitiv významových sloves* mění pouze ve 3. osobě jednotného čísla přidáním koncovky s (I work = já pracuji X he works = on pracuje), po sykavkách es (I watch TV = já se dívám na televizi X she watches TV [wočiz] = ona se dívá na televizi). Po znělých souhláskách a samohláskách se koncové s vyslovuje jako [z], např. he lives [hi:livz], he plays [hi:pleiz]. Otázka v přítomném čase prostém se tvoří umístěním pomocného slovesa do (pro 3. os. j. č. does) před podmět věty, významové sloveso se nemění např. Where do you live? = Kde bydlíte?, Where does she live? = Kde bydlí (ona)? Stejná pomocná slovesa se používají pro tvoření krátkých odpovědí a záporu (viz tabulka výše). Pravopisné změny a nepravidelnosti u tvarů 3. os. j. č. : I carry = nosím >> he carries (samostatné y v koncovce se před -s mění na ie-) he goes gəuz chodí he does daz dělá he says sez říká * Významová slovesa do skupiny významových sloves patří většina anglických sloves. Tato slovesa vyjadřují děj, činnosti, myšlenkové a citové pochody. Mezi významová slovesa nepatří slovesa modální (způsobová) např. can = moci, umět, may = smět, should = mít (povinnost), must = muset a slovesa pomocná (např. would) všechna tato slovesa mají stejný tvar pro všechny osoby obou čísel přítomného času (např. I can, you can, he can atd.). Nepravidelné časování mají také slovesa be = být a have = mít. Sloveso be = být I am (I m) já jsem I am not (I m not) já nejsem you are (you re) ty jsi you are not (you aren t) ty nejsi he is (he s) on je he is not (he isn t) on není she is (she s) ona je she is not (she isn t) ona není it is (it s) ono je it is not (it isn t) ono/to není we are (we re) my jsme we are not (we aren t) my nejsme you are (you re) vy jste you are not (you aren t) vy nejste they are (they re) oni jsou they are not (they aren t) oni nejsou

4 Sloveso have = mít Příklady použití slovesa have = mít (tvar have got se více používá v mluvené angličtině a má naprosto stejný význam jako samotné have) : Kladná oznamovací věta : I/you/we/they have (got) a new car. = Mám/Máš/Máte/Máme/Mají nové auto. He/She/It has (got)... = On/Ona/Ono má... Zápor : I have not any car. = I haven t got any car. = I don t have any car. = I have no car. = Nemám (žádné) auto. He has not any car. = He hasn t got any car. = He doesn t have any car. = He has no car. = Nemá žádné auto. Otázka : Have you/they (got) a new car? = Do you/they have a new car? = Máte/Mají nové auto? Has she/he (got) a new car? = Does she/he have a new car? = Má nové auto? Krátká odpověď : Yes, I have. = Ano, mám. (na otázku s Have you...?) / Yes, I do. (na otázku s Do you have...?) pro 3. osobu : Yes, he has. / Yes, he does. pro zápor : No, I have not. = No, I haven t. / No, I don t. // No, he has not. = No, he hasn t./ No, he doesn t. Poznámka : Stažený tvar od have (got) je ve got, např. I ve got [aivgot], stažený tvar od has (got) je s got, např. he s got [hi:zgot] pozor! neplést s he s = he is. Způsobové sloveso can = umět, moci Kladná oznamovací věta : He can ski very well. = On umí velmi dobře lyžovat. Zápor : She cannot (can t) ski very well. = Ona neumí moc dobře lyžovat. Otázka : Can you speak English? = Umíš mluvit anglicky? Krátká odpověď : Yes, I can. = Ano, umím. No, I can t. = Ne, neumím. Kromě významu schopnosti či dovednosti může sloveso can vyjadřovat i význam smět, např. Can I smoke here? = Mohu tady kouřit? Dále může toto sloveso vyjádřit i prosbu, žádost např. Can you help me? = Můžete mi pomoci?, Can I have a coffee, please? = Mohu dostat kávu, prosím? Před slovesy smyslového vnímání se can nepřekládá, např. Can you see that? = Vidíš to?, I can t hear anything. = Nic neslyším. Sloveso can má pro všechny osoby stejný tvar a musí po něm vždy (kromě krátkých odpovědí) následovat infinitiv dalšího (významového) slovesa. Proto nelze překládat např. Umím anglicky jako I can English, je nutné říci I can speak English.

5 České sloveso mít proti anglickému být : Všimněte si, že v mnoha základních výrazech se v češtině vyskytuje sloveso mít, zatímco v angličtině mu odpovídá sloveso být. Jak se máš? How are you? Mám se dobře. I am well. Jakou to má barvu? What colour is it? Jakou máš adresu? What is your address? Jaké máš telefonní číslo? What is your phone number? Mám dnes narozeniny. It is my birthday today. Mám hlad. I am hungry. Mám žízeň. I am thirsty. Tady to máš. Here you are.