VÍTANÉ LETNÍ OSVĚŽENÍ. 14 a 15. ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VIII. 1. srpna 2008 Cena 25 Kč LISTY LANŠKROUNSKA. P Str. 11

Transkript

1 LL 14 a 15 / 2008 STRANA 1 14 a 15 LISTY LANŠKROUNSKA ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VIII. 1. srpna 2008 Cena 25 Kč P Str. 11 Následky červnové vichřice str. 8 a 9 Plachtění str. 20 a 21 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Str. 30 Rozhovor s Jaroslavem Killarem str. 31 Jindřich Král a závod Ironman str. 33 Aktuality z Lanškrounska: lanskroun.cz/ Archiv starších výtisků LL: lanskroun.cz/ a VÍTANÉ LETNÍ OSVĚŽENÍ U kašny na Jiráskově náměstí i letos uvítali svým vystoupením léto a prázdniny žáci a žá kyně tanečního oboru lanškrounské ZUŠ Jindřicha Pravečka. Čtěte na straně 10. Foto: Lada Sitová

2 STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE LL 14 a 15 / 2008 Zastupitelstvo města jednalo a /08 ZM bylo seznámeno s obsahem zprávy o jednání RM za období od do /08 ZM bylo seznámeno s obsahem zprávy městského úřadu za období květen červen /08 ZM schvaluje závěrečný účet města La za rok 2007 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření bez výhrad. 77/08 ZM schvaluje rozpočtová opatření v položkách /08 ZM schvaluje záměr transformovat subjekty školní jídelny MADORET formou prodeje podniku tak, že obchodní společnost Školní jídelna MADORET, spol. s r.o., prodá svůj hmotný a nehmotný majetek příspěvkové organizaci Školní jídelna MADORET La na základě Smlouvy o prodeji podniku dle přílohy. T: ; O: JUDr. Hana Vágnerová, ved. OPPSMM a Jitka Krejčová, ved. OŠK 79/08 ZM schvaluje změnu zřizovací listiny příspěvkové organizace Školní jídelna MADORET La s účinností od , dle předloženého návrhu. T: ; O: Jitka Krejčová, ved. OŠK 80/08 ZM ruší svá usnesení č. 168/2007 ze dne a č. 6/08 ze dne /08 ZM vydává Obecně závaznou vyhlášku Města La č. 2/08, o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí. 82/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 3669/74 o výměře cca 6 m 2 a rozhodlo předmětnou část uvedeného poz. žadateli prodat za jednotkovou cenu 900, Kč/m 2 s připočtením nákladů města spojených s prodejem (ul. Hradební). T: ; O: Jiří Švarc, ref. OPPSMM 83/08 ZM rozhodlo o poskytnutí dotace ve výši Kč , a schvaluje před loženou smlouvu o poskytnutí účelové dotace a příspěvku z rozpočtu města, u zavíranou s vlastníkem nemovité kulturní památky Krčma. T: ; O: Blanka Hajzlerová, ref. OŠK 84/08 ZM projednalo dopis Krajského úřadu Pardubického kraje s návrhem majetkového vypořádání poz. po dokončení a zaměření stavby komunikace II/ 311 (Králická ul.) a rozhodlo bezúplatné převést z majetku města do vlastnictví Pardubického kraje poz.: ppč. 3875/54 o výměře 19 m 2, ppč. 3875/55 o výměře 22 m 2 a bezúplatně nabýt z majetku Pardubického kraje do vlastnictví města po zemky ppč o výměře 54 m 2 ; ppč o výměře 15 m 2 ; ppč o výměře 4 m 2 ; ppč o výměře 152 m 2 ; ppč o výměře 38 m 2 ; ppč o výměře 210 m 2 ; ppč o výměře 37 m 2 (majetkové vypořádání s krajem pozemky po zaměření stavby ulice Králické). T: ; O: Jiří Švarc, ref. OPPSMM 85/08 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč. 3659/1 a rozhodlo uvedený poz. žadatelům neprodávat (Na Vrchách). T: ; O: Jiří Švarc, ref. OPPSMM 86/08 ZM projednalo žádost o koupi domu čp. 262, ŽP, La, Lázeňská ul. na poz. stpč. 555/1; poz. stpč. 555/1; části poz. ppč. 376 a rozhodlo předmětné nemovitosti prodat obálkovou metodou. T: (obálková metoda); O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 87/08 ZM projednalo žádost o koupi domu čp. 15, OP, ul. T. G. Masaryka na poz. stpč. 445 a poz. stpč. 445 a rozhodlo předmětné nemovitosti prodat obálkovou metodou. T: (obálková metoda); O: Bc. K. Gregorová, ref. OPPSMM 88/08 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč. 3313/32 a rozhodlo předmětný poz. žadateli prodat za jednotkovou cenu 300, Kč/m 2 s připočtením nákladů města spojených s prodejem. T: do jednoho měsíce po kolaudaci stavby haly spol. Rawela, s.r.o. (u silnice na Nepomuky). O: Bc. K. Gregorová, ref. OPPSMM 89/08 ZM projednalo opětovnou žádost o koupi části poz. ppč. 968/1 a rozhodlo předmětný poz. do vyřešení nového územního plánu neprodávat (zahrádky u Krátkého rybníka). T: ; O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 90/08 ZM se seznámilo se žádostmi o koupi bytové jednotky č. 225/1 v domě čp. 225, ŽP, Hradební ul., La a rozhodlo prodat uvedenou jednotku v dražbě práva uzavřít kupní smlouvu s tím, že prezenční listina účastníků soutěže bude uzavřena dva pracovní dny před jejím konáním. T: (obálková metoda); O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 91/08 ZM se seznámilo se žádostmi o koupi bytové jednotky č. 6 v domě čp. 153, OP, Nádražní ul., La a rozhodlo uvedenou jednotku prodat v dražbě práva uzavřít kupní smlouvu s tím, že prezenční listina účastníků dražby bude uzavřena dva pracovní dny před jejím konáním. T: (obálková metoda); O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 92/08 ZM projednalo žádost o koupi poz. ppč a poz. ppč. 68 v k. ú. DT pro stavbu rodinného domu a rozhodlo žadateli prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě poz. ppč a část poz. ppč. 68 o výměře cca 1330 m 2 za jed notkovou cenu 200, Kč/m 2 s připočtením nákladů města spojených s prodejem. T: (smlouva); O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 93/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 1607/5 v areálu společnosti Technické služby La, s.r.o., a rozhodlo předmětnou část poz. ppč. 1607/5 nepro dávat.t: ; O: Jiří Švarc, ref. OPPSMM 94/08 ZM projednalo žádost o prodloužení lhůty k realizaci podmínek vyplý vajících ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě na koupi poz. ppč. 3073/114 v lo kalitě Pod Penzionem II uzavřené dne a rozhodlo zmíněnou lhůtu prodloužit do T: (uzavření dodatku ke smlouvě); O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 95/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 129/2 a rozhodlo předmětný poz. neprodávat (za obchodem King konzum). T: ; O: J. Švarc, ref. OPPSMM 96/08 ZM projednalo žádosti o zřízení zástavního práva ve prospěch Raiffeisen bank. a.s., a o rozšíření osoby kupujícího v kupní smlouvě k domu čp. 37 na poz. stpč. 29 a k poz. stpč. 29, VM, ul. S. Čecha a rozhodlo žádostem vyhovět, zříze ní zástavního práva k uvedeným nemovitostem povolit a na straně kupujícího u vést v předmětné kupní smlouvě i manžela žadatelky. T: ; O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 97/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 972/40 a rozhodlo předmětný poz. do vyřešení nového územního plánu neprodávat (zahrádky u Krátkého ryb níka). T: ; O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 98/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 2009/11 za účelem stavby garáže a rozhodlo předmětnou část uvedeného poz. neprodávat (ul. Čelakovského, v prodloužení ul. Palackého). T: ; O: Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM 99/08 ZM projednalo žádost o koupi části poz. ppč. 1341/5 v k. ú. DT a rozhodlo předmětnou část uvedeného poz. o výměře cca 350 m 2 prodat žadateli za jednot kovou cenu platnou ke dni prodeje s připočtením nákladů města spojených s pro dejem s tím, že majetkový převod se uskuteční po dokončené komplexní po zemkové úpravě v k. ú. DT. 100/08 ZM projednalo žádost o koupi částí pozemků stpč. 219/1 a stpč. 219/2 o celkové výměře cca 330 m 2 pro stavbu provozovny a rozhodlo předmětné části uvedených pozemků žadateli prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě za jed notkovou cenu 600, Kč/m 2 s podmínkou, že součástí vybudované provozovny bude čekárna na autobusy (naproti Dělnickému domu). T: (uzavření smlouvy); O: Jiří Švarc, ref. OPPSMM 101/08 ZM rozhodlo o zařazení místní komunikace u garáží na části poz. ppč. 981/6 na sídlišti U Papíren do plánu oprav, kategorie 3 s nejnižší prioritou (poslední místo). Neschválené návrhy usnesení, které byly předem připraveny před jednáním zastupitelstva města: N1 ZM schvaluje Pravidla o prodeji nemovitostí z vlastnictví města. N2 ZM projednalo žádost o koupi části pozemku ppč. 3656/7 v k. ú. Lanš kroun na výstavbu rodinného domu a rozhodlo předmětnou část uvedeného JMÉNO/HLASOVÁNÍ N1 N2 82 N3 N N5 Baborák Zdeněk, Mgr. O O O O O O O O O N A A Z A A A A A A A A A A N A A A A A A A A A Bednář Milan A A A A A A A A Z A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Bernášek B., Ing. Z A A Z Z Z Z A Z Z A Z Z A A A A A A N A Z A Z A A A A A Borkovcová M., PaedDr. A A A A A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A Z Brýdl Hynek A A Z N Z Z Z A N N A A A A A A A A A A A A Z A A A A A A Hradil Jan, Ing. A A A Z Z Z Z A Z Z A N Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Chládek Ladislav A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Joza Martin, Mgr. A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O Kment Václav, MUDr. A A A Z Z Z Z A A Z Z A A A A A A A A A A Z A A Kolomý Jan A A A Z Z Z Z A N O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O Košťál Martin, Ing. A A A A A A A A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z Krajči Roman A A A N N N N A N A A N A A A A A A A A A A A A N A A A A A A A A Maixner L., Doc. Ing. CSc.A A A A A A A Z A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Obr Ivo, Ing. A A A A A A A A Z A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z Růžička L., MUDr. A A A Z Z Z Z Z A A N Z A A Z A A A Z A A A Z A N Z Z Z A A Z A Sitová Lada, RNDr. A A A A A A A A A O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O Švarcová S., Mgr. A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z Sychra Ladislav A A A A A A A A A A A Z A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Šebrle Jan, Ing. A A A A A A A A A N A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A Z Urban Jan, Mgr. A A A A A A A A A N A A A A A A Z Z A A A A A A A A A Verner Ladislav, Ing. O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O

3 LL 14 a 15 / 2008 RADNICE SDĚLUJE STRANA 3 pozemku žadateli neprodávat (u silnice na Nepomuky). N3 ZM se seznámilo s textem návrhu Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva na převod vlastnictví pozemků v k.ú. Rudoltice MgA. Pře myslu Kokešovi, Lanškroun za účelem obnovy zahrad u Zámečku, rozhodlo žadateli prodat pozemky zaměřené geometrickým plánem č /2008: ppč. 4243/5, lesní pozemek o výměře m 2, ppč. 4248/2, lesní pozemek o výměře m 2, ppč. 4249/2, lesní pozemek o výměře 659 m 2, vše v k.ú. Rudoltice za cenu Kč , s připočtením nákladů města spojených s prodejem a schvaluje uzavření předložené Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva. N4 ZM projednalo dopisy Ing. Jiřího Škvařila a rozhodlo žádosti Ing. Jiřího Škvařila nevyhovět a neuhradit mu jím nárokované náklady spojené s údajným zprostředkováním prodeje bývalého Pivovaru. N5 ZM ukládá odboru životního prostředí připravit harmonogram úkolů pro realizaci odpadového hospodářství po naplnění skládky v Třešňovci s tím, aby do rozpočtu města na rok 2009 byly zahrnuty první úkoly. Použité zkratky: OPPSMM odbor právní, přestupků a správy majetku města, KSaT kancelář starosty a tajemníka, IO investiční odbor,ošk odbor školství a kultury La Lanškroun, RM Rada města, ZM Zastupitelstvo města, poz. pozemek, ref. referent, ved. vedoucí, O odpovídá, T termín realizace usne sení, OP Ostrovské Předměstí, ŽP Žichlínské předměstí, VM Vnitřní Město. Všechny uvedené pozemky se, pokud není uvedeno jinak, nacházejí v katastrálním území La. Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kanc. starosty a tajemníka RM jednala RM projednala žádost os Výcho dočeské středisko Obce spisovatelů se sídlem v Pardubicích o finanční příspěvek na vydání čtvrtletníku Kruh a rozhodla poskytnout veřejnou pod poru dle Pravidel ve výši 3.000, Kč. T: ; O: Ing. Lenka Ma čátová, ref. KSaT RM souhlasí s provedením kontroly Finančním výborem zastupitelstva města La v organizaci Technické služby La, s. r. o. Předmětem kontro ly bude prověření stavu pokladny zmíněné společnosti RM projednala žádost Otakara Tom ka, Jablonné nad Orlicí o souhlas se splátkovým kalendářem na zaplacení pohledávky města La za pronájem městské tržnice a spotřebované ener gie v celkové výši Kč ,41, roz hodla žádosti vyhovět s tím, že dluh bude uhrazen ve 12 měsíčních splát kách jdoucích po sobě ve výši 4.252, Kč (dále bude uhrazena smluvní po kuta), počínaje měsícem srpnem 2008, a ukládá ved. OPPSMM připravit dohodu o splácení. T: (sepsání dohody o splácení); O: JUDr. Hana Vágnerová, ved. OPPSMM RM souhlasí s písemnou výzvou k podání nabídky a návrhem pro vý běr uchazečů veřejné zakázky na služby zadané ve zjednodušeném pod limitním řízení na akci Projektová dokumentace pro výstavbu inženýr ských sítí lokalita Za Střelnicí II, La. Rada města pověřuje starostu města jmenováním hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek. T: (odeslání výzvy); O: Jiří Zatloukal, ref. IO RM schvaluje rekapitulaci víceprací a méněprací a změnu termínu dokon čení na stavbě Dolní Třešňovec pře místění autobusové zastávky a chod níky. T: (podpis dodat ku ke SOD); O: Jiří Zatloukal, ref. IO RM schvaluje s účinností od nové sazby úhrad za ubytování v domově pro seniory a cenu obědů dle přílohy. T: (informo vání o zvýšení cen); O: Ing. Milan Minář, ředitel po SS RM projednala žádost o mimořádné přidělení bytu, rozhodla žádosti ne vyhovět a odkazuje žadatelku na ú čast v losování či dražbě práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu. T: ; O: Bc. K. Gregorová, ref. OPPSMM RM souhlasí s uzavřením kupní smlou vy na převod vlastnictví poz. stpč. 3910, ppč. 2009/17 a ppč. 1921/11 v souladu se smlouvou o budoucí kup ní smlouvě uzavřenou dne (křižovatka ulic Palackého, Če lakovského). T: ; O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM RM projednala žádost o koupi poz. ppč. 685/2 a ppč. 601/2, ukládá OPP SMM města zveřejnit úmysl města uzavřít s žadatelem dohodu o bezplat ném užívání předmětných poz. za podmínek navržených majetkovou komisí (pozemky u domu čp. 103 v ul. Třešňovecká). T: ; O: Bc. Kateřina Gregorová, ref. OPPSMM RM jmenuje Jiřího Švarce, ref. OP PSMM, zástupcem města v komisi pro zjišťování hranic poz. tvořících katastrální hranici a hranici kom plexní pozemkové úpravy. RM v souladu s článkem III. smlouvy o nájmu části pozemku ppč. 984/4 rozhodla od nájemního vztahu oka mžitě odstoupit a ukládá OPPSMM učinit ve věci příslušné úkony (Sad bojovníků). RM projednala žádosti Thi Huong Tranové, La a Van Phan Duonga, Že lezná Ruda o pronájem areálu městské tržnice a rozhodla pronajmout areál městské tržnice žadateli, který v draž bě práva uzavřít nájemní smlouvu nabídne za pronájem uvedených ne movitostí vyšší měsíční nájemné. RM stanovuje termín dražby na den a vyvolávací výši mě síčního nájemného na Kč , s tím, že prezenční listina účastníků dražby bude uzavřena dne T: (organizace a prove dení dražby); O: Radovana Minářová, ref. OPPSMM; Milan Bednář, před seda bytové komise RM projednala žádost společnosti Omega tech, s.r.o., La o souhlas se zří zením práva odpovídajícímu věcnému břemeni ve prospěch společnosti O mega tech, s.r.o., La na pozemcích ve vlastnictví města na Pivovarském ná městí a souhlasí se zřízením věcného práva s obsahem dle návrhu smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene s tím, že trasa podzemního vedení bude upřesněna OPPSMM. RM rozhodla pronajmout část po zemku ppč. 984/4 o výměře cca 200 m 2 na zřízení zahrádky a ukládá OPP SMMsepsat se žadatelem příslušnou nájemní smlouvu (Sad bojovníků). RM nařizuje Základní škole a Mateř ské škole, La, Dolní Třešňovec, od vod za neoprávněné čerpání příspěv ků na stravování dle přílohy. RM projednala žádost Ivety a Jiřího Němcových, Chotěboř o povolení or ganizování trhů na Pivovarském ná městí a pronájem tohoto veřejného prostranství a rozhodla žádosti nevy hovět. RM odkazuje zájemce o pro vozování stánkového prodeje na tržní řád a vyhlášku o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. T: (zaslání výpisu z usnesení a kopií zmíněných předpisů); O: Ing. Petra Brejšová, ved. KSaT RM souhlasí s prodejem drobného dlouhodobého hmotného majetku starší výpočetní techniky v pořizo vací hodnotě Kč , zájemcům uvedeným v příloze za ceny dle zna leckého posudku. RM souhlasí s prodejem drobného dlouhodobého hmotného majetku staršího vybavení kuchyně zájemcům uvedeným v příloze za ceny navržené stanovené likvidační komisí. RM se seznámila s námětem doku mentárního filmu La Zemská koruna a schvaluje uzavření Smluv o dílo na výrobu zmíněného filmu a na vý robu rozmnoženin nosiče audiovi zuálního záznamu se společností OIK TV, s.r.o., Česká Třebová. RM projednala žádost společnosti Energetik 2 spol. s r.o., La, o souhlas s parkováním budoucích uživatelů nově budovaných ordinací v domě čp. 57, La VM, nám. J. M. Marků a sou hlasí s udělením výjimky z obecně technických požadavků na výstavbu dle žádosti a s parkováním klientů no vě zřizovaných ordinací na vyznače ných parkovištích v centru města za podmínky dodržování Nařízení města La č. 3/2007, kterým se vymezují ob lasti města, ve kterých lze místní ko munikace nebo jejich určené úseky užít ke stání vozidla jen za sjednanou cenu, ve znění pozdějších změn. RM jmenuje Milana Schemberu, Žichlínek členem dopravní komise. RM projednala žádost Dany Jelín kové, La a Ondřeje Vyčítala, Česká Třebová o pronájem restaurace a bu fetu v Hale B. Modrého a rozhodla žadatelům předmětné nebytové pro story v Hale B. Modrého pronajmout za podmínek dle důvodové zprávy. RM rozhodla: schvaluje se Smlouva o prodeji podniku, kterou se prodá vající, společnost Školní jídelna MA DORET, spol. s r.o., se sídlem La, ŽP, ul. B. Smetany čp. 493 zavazuje ode vzdat kupujícímu, příspěvkové organi zaci Školní jídelna MADORET La, B. Smetany, se sídlem B. Smetany 493 podnik a převést na něj závazky pro dávajícího související s podnikem a ku pující zaplatit kupní cenu , Kč. RM současně pověřuje jednatele obchodní společnosti Školní jídelna MADORET, spol. s r.o., Jaroslava Karlí ka, podpisem Smlouvy o prodeji podniku. POZVÁNKA NA BESEDU O STRATEGICKÉM PLÁNU ROZVOJE MĚSTA Pracovníci městského úřadu připravili pod vedeními externího odborníka Ing. Luďka Tesaře na jaře tohoto roku návrh strategického plánu rozvoje města Lanškrouna. Před schválením tohoto důležitého dokumentu se chceme seznámit s názorem co nejširší skupiny obyvatel na další rozvoj města. Proto jsme již v průběhu června vyzvali členy zastupitelstva i všechny občany města, aby návrh strategického plánu připomínkovali. V červenci se dokumentem zabývala i strategická komise. Zvu tímto všechny občany města, kteří se chtějí se strategickým plánem seznámit podrobněji, na BESEDU o návrhu strate gického plánu rozvoje města Lanškrouna, která se uskuteční dne od hod. na sále lanškrounského zámku. Pracovní verze plánu je zveřejněna na oficiálním městském webu a zpřístup něna v kanceláři informací městského úřadu. Ing. Martin Košťál, starosta města Odbor školství a kultury informuje Žáci vycházející ze základních škol byli téměř všichni přijati na školy střední, odborná učiliště i učiliště, jedna žákyně byla přijata na teplickou konzervatoř. Úspěšní byli také zájemci o studium na víceletém gymnáziu. Tabulka zachycuje žáky vycházející z devátých a osmých tříd a páťáky odcházející na víceleté gymnázium ze tří lanškrounských škol ZŠ na ulici Dobrovského, ZŠ na nám. A. Jiráska a ZŠ na ulici B. Smetany, ZŠ v Dolní a Horní Čermné, ZŠ v Damníkově, ZŠ v Tatenici a ZŠ ve Výprachticích: Počet přihlášených Počet přijatých Víceletá gymnázia Čtyřletá gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Odborná učiliště 10 10

4 STRANA 4 NEJEN Z RADNICE LL 14 a 15 / 2008 Město Lanškroun vypisuje výběrová řízení NÁZEV PRACOVNÍ POZICE: Vedoucí oddělení technické správy odboru právního, přestupků a správy majetku města DÉLKA PRACOVNÍHO POMĚRU: Bude uzavřen na dobu neurčitou. MÍSTO VÝKONU PRÁCE: Budova na nám. J. M. Marků čp. 12, Lanškroun. PŘEDPOKLADY pro vznik pracovního poměru: Úředníkem se může stát fy zická osoba, která je státním občanem ČR, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v ČR trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je způso bilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem. JINÉ POŽADAVKY: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou (s krá cením započítávané praxe), stavební směr výhodou; znalosti právních předpisů (specifikace v plném znění na úřední desce); řidičské oprávnění skupiny B, aktivní řízení vozidla podmínkou; dobrá znalost práce s PC, znalost problematiky GIS; komunikativní schopnosti, pečlivost, důslednost, flexibilita; občanská bezúhonnost. CHARAKTERISTIKA POVOLÁNÍ: správa některých budov a zařízení v majetku města, zajišťování oprav a stavebních prací (objednávky, průběžná kontrola provádění prací, přebírání hotových prací a děl ), součinnost se společnostmi města Městským bytovým podnikem Lanškroun, s.r.o., a Technickými službami Lanškroun, s.r.o.; kontrola plnění povinností ze smluv uzavřených s těmito společnostmi (mandátní smlouvy ohledně správy bytů a NP, smlouvy na provádění komunálních služeb pro město Lanškroun ), součinnost s finančním odborem při zařazování majetku do účetní evidence, správa rozpočtových prostředků příslušné kapitoly rozpočtu města, koordinace činností správce městských lesů. PŘEDPOKLÁDANÝ NÁSTUP: 1. září 2008 nebo dle dohody Platové podmínky: zařazení dle nařízení vlády ČR č. 564/2006 Sb., v platném znění a dalších platných mzdových předpisů, platová třída odpovídající druhu práce č. 9. Další informace poskytne: Ing. Petr Kotěra, tajemník MěÚ, tel.: Písemné přihlášky zasílejte do v obálce označené v levém horním rohu nápisem VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ PRÁVNÍ NEOTEVÍRAT na adresu: Ing. Petr Kotěra, tajemník MěÚ, J. M. Marků 12, Lanškroun Vnitřní Město, LANŠKROUN. NÁZEV PRACOVNÍ POZICE: Strážník městské policie (3 osoby) DÉLKA PRACOVNÍHO POMĚRU: Bude uzavřen na dobu neurčitou. MÍSTO VÝKONU PRÁCE: Budova na nám. J. M. Marků čp. 12, Lanškroun PŘEDPOKLADY pro vznik pracovního poměru: Strážníkem se může stát bez úhonný občan ČR starší 21 let, který je tělesně a duševně způsobilý k výkonu po vinností a oprávnění podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění. JINÉ POŽADAVKY: vzdělání alespoň úplné střední, znalosti právních před pisů: (zákon o obcích, zákon o obecní policii, zákon o přestupcích, trestní zákon), řidičské oprávnění skupiny B podmínkou, aktivní znalost práce s PC, komunikativní schopnosti, nekuřák výhodou. PŘEDPOKLÁDANÝ NÁSTUP: 1. října 2008 nebo dle dohody. PLATOVÉ PODMÍNKY: zařazení dle nařízení vlády ČR č. 564/2006 Sb., v platném znění a dalších platných mzdových předpisů. DALŠÍ INFORMACE POSKYTNE: Jan Schlegel, velitel městské policie, tel.: ; Ladislav Sychra, člen zastupitelstva města pověřený řízením městské policie, tel.: TERMÍN PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY: Písemné přihlášky zasílejte do v obálce označené v levém horním rohu nápisem VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ STRÁŽNÍK NEOTEVÍRAT na adresu: Jan Schlegel, velitel městské poli cie, nám. J. M. Marků 12, Lanškroun Vnitřní Město, LANŠKROUN SPOLEČNÉ INFORMACE PRO OBĚ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ: PŘIHLÁŠKY MUSÍ OBSAHOVAT TYTO NÁLEŽITOSTI: jméno, pří jmení a titul; datum a místo narození; státní příslušnost; místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde li o cizího státního občana; telefonický kontakt na uchazeče; datum a podpis. K přihlášce je nutno připojit tyto doklady: životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech; výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce (u cizích státních příslušníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením); ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, případně ověřené kopie dokladů o získání odborných způsobilostí. V případě, že se uchazeči o výběrové řízení nepodaří obstarat veškeré potřebné doklady tak, aby mohly být připojeny k přihlášce, je tak povinen učinit dodatečně, a to neprodleně. VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ: Po skončení výběrového řízení budou nevyzvednuté doklady obsahující osobní údaje skartovány. K výběrovému řízení budou rozeslány pozvánky. Městská policie výběr z událostí z června 2008 Na strážníky se obrátila paní s žádostí o pomoc. Měla obavy, že se stalo ně co jejich příbuznému, který v pokročilém věku bydlí sám a přede dveřmi má ne vyzvednuté jídlonosiče. Hlídka s oznamovatelkou vešla do bytu, kde se nikdo nezdržoval. Později bylo zjištěno, že starý pán byl hospitalizován v nemocnici. Hlídka MěP přijal telefonickou prosbu o pomoc od ženy, která byla nedopat řením uzamčena v čekárně na autobusovém nádraží. Ženu v krátké době vysvo bodila a ta následující den přišla osobně poděkovat strážníkům za rychlé jednání. Pracovník rybářské stráže telefonicky oznámil, že ve zdejším potoce někdo chytá ryby. Jednalo se o místní rybáře, kteří zde chytali návnady na dravé ryby. Ve školním skleníku ZŠ se dva chlapci pokoušeli rozdělávat oheň, hlídka je poučila o nevhodnosti a nebezpečí jejich počínání. Hoši byli předáni rodičům. Na služebnu MěP byla přijata telefonická stížnost muže, kterému kolem domu jezdí nepřiměřenou rychlostí motocyklista na čtyřkolce. Hlídka zastihla řidiče čtyřkolky, který se k tomuto přiznal, byla mu udělena bloková pokuta. Strážníci vyjeli na poplach narušení objektu. Zde se pohyboval opilý muž, který usnul na WC. Byla přivolána kompetentní osoba, která za asistence strážníků muže vysvobodila. Dne 26. června řešili strážníci kalamitní stav ve městě i přilehlých obcích. Z důvodu silné bouře a vichru bylo přijato velké množství telefonických o známení od občanů. Hlídka zasahovala na kritických místech, kde zajišťovala bezpečnost osob a majetku. Prováděla následné úkony ke zmírnění kalamitního stavu. Během následujících dnů také spolupracovala při odklízení škod a za bezpečovala plynulost dopravy u míst, kde byla používána těžká technika. Na konci měsíce strážníci zajišťovali volnou vozovku pro přistávající vrtul ník, který byl přivolán k vážné dopravní nehodě, která se stala mezi Lanš krounem a Albrechticemi. Ve zkratce uvádíme některá oznámení v číslech za celý měsíc: městská po licie spolupracovala v 29 případech s PČR, v pěti případech s hasiči, s RZP v 7 případech. Přijala 28 oznámení na podnapilé občany, rušení nočního klidu bylo v 34 případech a volně pobíhajících psů zaznamenala 17. Na závěr přejeme všem spoluobčanům krásné prožití letních dnů a šťastný návrat ve zdraví z dovolených. Městská policie INFORMACE O ZVÝŠENÉM VÝSKYTU PADĚLKŮ KOLKOVÝCH ZNÁMEK Ministerstvo vnitra oznamuje, že bylo upozorněno na zvýšený výskyt padělků kolkových známek, a proto v této souvislosti doporučuje nákup kolkových známek pouze u označených nákupních míst. Správním úřadům dále doporučuje upozornit na uvedenou skutečnost občany a věnovat zvýšenou pozornost kolkovým známkám, jimiž jsou hrazeny správní poplatky. Uzavírka silnice II/315 V době od do bude z důvodu rekonstrukce kanalizace úplná uzavírka silnice II/315 ul. Dukelských hrdinů v Lanškrouně v úseku od křižovatky s I/43 po křižovatku s místní komunikací ul. Svobody. Objízdná trasa bude vedena přes silnici I/43 ul. Komenského, přes silnici III/36810 ul. Lidická a přes místní komunikaci ul. Svobody. Linkové autobusy pojedou přes ul. Žižkova. Provoz ze směru od silnice I/43 (od Krčmy) bude v době od do 6.00 hod. bez omezení. Helena Poláková Vyzkoušíte si třídění odpadu nanečisto? Možná budete překvapeni. Soutěž ve virtuálním třídění odpadů na propaguje třídění odpadu a může nečekaně dobře pobavit nejen děti, ale i dospělé. Kdo chce vyhrát jeden ze tří mobilních telefonů, tří přehrávačů MPG 4 ne bo některé z deseti triček, se musí docela snažit. Vytřídit správně 40 vyhozených předmětů za 110 sekund na šest sběrných míst dá zabrat a na přemýšlení ne máte moc času. Na první pokus projde soutěží jen ten, kdo má třídění odpadů skutečně v krvi, ostatní hráči musí své pokusy opakovat i několikrát. Soutěž každého, kdo dojde až do cíle, skutečně naučí, jak třídit odpad. Ú spěšný hráč už se nesplete, co patří do bílého, žlutého, modrého, zeleného kontejneru, co do běžné popelnice a co se odnáší do sběrného dvora. Hra vy padá na první pohled jednoduše, ale za chvíli se mnozí hráči přesvědčí, že správ nému třídění odpadu se skutečně potřebujeme učit, vysvětluje Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO KOM, která ve spolupráci s Pardubic kým krajem hru připravila. Hra Umíte třídit? Ukažte nám to a vyhrajte! se dá velmi dobře využít i k zápolení mezi kamarády, spolužáky nebo sourozenci. Lze soutěžit, kdo to zvládne rychleji, komu bude stačit méně pokusů apod. Hra pracuje s jednoduchou grafikou a je snadno pochopitelná, přesto není lehké dojít až do konce, správně rozhodnout o každém vyhozeném předmětu a ještě splnit časový limit. Soutěživé osobnosti si jistě nedají pokoj, dokud neuspějí. Když pak konečně vstanou od počítače, mají nejen dobrý pocit z vítězství, ale stali se z nich zároveň odborníci na třídění odpadu, směje se Petr Šilar, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí. Závěrečné slosování úspěšných hráčů a vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v prosinci Soutěžte na

5 LL 14 a 15 / 2008 NEJEN Z RADNICE STRANA 5 Přečetli jsme: Z on line rozhovoru s M. Košťálem V našem městě už léta úspěšně působí polský farář Zbygniew Czendlik a vy konal hodně záslužného. Jaká je spolupráce s ním? Co říkáte jeho nápadu zřídit v chátrajícím kostele knihovnu za evropské peníze? Martina, La Spolupráce se Zbigniewem je výborná a příjemná. K záměru přeměnit kostel na knihovnu jsem se jako starosta záměrně nikdy nevyjadřoval, protože jsem to považoval za vnitřní záležitost farnosti. Pro mne by to bylo k řešení až v pří padě souhlasu farníků, což se nestalo. O zviditelnění města se hodně zasloužil také farář Zbigniew Czendlik. Jak jako starosta hodnotíte a vnímáte jeho aktivity? P.K., Ústí V zásadě platí má odpověď na podobnou otázku o chvíli dřív. Zásluhy Zbigniewa Czendlika na zviditelnění našeho města jsou nesporné. Je škoda, že tak aktivních lidí nemá naše město víc. Co považujete jako starosta za svůj největší úspěch? Čeho byste ještě ve své funkci chtěl dosáhnout? Lanškrouňák Nejsem starostou, který si chce stavět pomníky, a proto Vám neodpovím výčtem nějakých zásluh. Kromě toho to v samosprávě není o jednom člověku, ale o týmu. Svým působením na radnici bych chtěl přispět k tomu, aby se občanům v Lanškrouně lépe žilo a aby to bylo atraktivní město pro turisty i investory. Dobrý den, pane starosto, když se tak procházíte po Lanškrouně, co vám v něm nejvíce chybí? Nějaké moderní sportoviště, více kulturních akcí, nebo něco jiného? Pavel, Ústí Mně osobně chybí více zeleně, větší kulturní sál o určitém standardu a lepší stav komunikací. Vrátí se ještě někdy na pořad jednání zastupitelstva problematika větrných elektráren v Lanškrouně? Vladimír, LA To nevím, já nic takového nechystám. Velký podíl na rozkvětu Lanškrouna měl po revoluci příchod některých velkých firem, konkrétně třeba AVX. Dokážete si připustit myšlenku, že by třeba tato firma město opustila a přesunula svůj provoz někam dál na lev nější východ? Dost se o tom v jedné době diskutovalo... Karel, Ústí Pochopitelně, že taková možnost existuje, považuji ji však za velmi hypo tetickou. Věřím, že i kdyby taková nebo jiná podobná firma z Lanškrouna o dešla, že ve městě zůstanou úspěšní manažeři, šikovní technici a kvalitní dělníci, kteří budou ve své práci pokračovat. Lanškroun v minulých letech docela proslul aférami kolem volby starostů, osobním napadáním, žalobami apod Jaká je podle vás atmosféra v za stupitelstvu a vedení města dnes? Věra, Letohrad Atmosféra ve vedení radnice je dobrá, v zastupitelstvu je to horší, opozice se chová tvrdě opozičně až destruktivně. Aféry po komunálních volbách v roce 1998 určitě nepomohly k dobrému jménu našeho města. Myslím, že dnes už na to mají všichni zúčastnění jiný pohled. Jestli současná opozice chystá něco podob ného, to nevím, ale po určitých zkušenostech by mne to ani příliš nepřekvapilo. Na posledním zastupitelstvu neprošel váš návrh na zvýšení daně z nemo vitostí. Pokládáte to za prohru? Proč jste navrhoval zvýšení této daně, o níž si někteří (i starostové) myslí, že je nemravná? Lanškrouňák Ano, byl jsem předkladatelem návrhu rady města, abychom využili možnosti zvýšit místním koeficientem daň z nemovitostí. Zákon umožňuje zvýšení až na pětinásobek, my jsme navrhovali dvojnásobek. Vedla nás k tomu pochopitelně zejména snaha navýšit příjmy městského rozpočtu, protože pořád cítíme deficit v tom, jak vypadají některé ulice a chodníky ve městě. Za nemravné to nepovažuji, protože 150 korun pro majitele bytů a 500 korun pro majitele rodinných domků ročně považuji za snesitelné. To, že návrh neprošel, je výsledkem určité nálady v zastupitelstvu. Já jako demokrat rozhodnutí zastupitelstva respektuji. Kdy bude dokončena rekonstrukce lanškrounského rybníka Dlouhý? V budoucnu by měl být znovu velkým tahákem pro milovníky koupání v pří rodě Jako malý kluk jsem zažil na tomto rybníku moc hezkých chvil a stá le na ně vzpomínám František, LA Rekonstrukce rybníka Dlouhý je již hotova. Vlastník Rybářství Litomyšl, s.r.o., jako vlastník provedl v minulém roce odtěžení nánosů, opravu hráze a rekonstrukci výpustního objektu. Rybník je napuštěn a příznivci přírodního koupání jej již využívají. Pokud jste měl svou otázkou na mysli vybudování přírodního kou paliště, což jsme deklarovali jako prioritní akci, na kterou budeme žádat podporu z evropských fondů, tak toto je ve fázi projekční přípravy. Podání žádosti před pokládám při příští výzvě, která by mohla být počátkem příštího roku, realizace (Orlický deník, ) Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/o MUDr. Vítková Eva, Červená Voda 333 (MOVIOM), MUDr. Jáňová Radmila, Mladkov 133, tel.: MUDr. Šrámek Petr, Letohrad, U Dvora 815, tel.: MUDr. Ulman Jaroslav, Tatenice 268, tel.: MUDr. Vacková Jana, Lanškroun, Hradební 227, Z KALENDÁŘE STAROSTY 16. června Jednání rady města 17. června Seminář DSO Lanškrounsko k připravovaným protierozním a protipovodňovým opatřením v povodí Moravské Sázavy 19. června Pracovní schůzka ve věci správy nemovitostí města; pracovní jednání s p. Janem Goláněm, ředitelem společnosti INA Lanškroun, s.r.o., externí koncert festivalu Smetanova Litomyšl ve Svitavách 20. června Rada starostů DSO Lanškrounsko v Horních Heřmanicích, ukáz ky z Festivalu vědy a techniky na ZŠ Dobrovského v Lanškrouně; přijetí souborů účastnících se folklórního festivalu Čermenské slavnosti na radnici; pracovní schůzka s p. Svatoplukem Pospíšilem, zástupcem společnosti A.G.T. Anlagenvertrieb GmbH; koncert festivalu Smetanova Litomyšl v Litomyšli 21. června Folklórní festival Čermenské slavnosti v Dolní Čermné 23. června Podpis smlouvy o převodu pozemků na Pozemkovém fondu v Ústí nad Orlicí; setkání s p. Miloslavem Macelou, členem Rady Pard. kraje na téma Orlické hory a Podorlicko v Letohradě; pracovní schůzka s p. Pře myslem Kokešem, městským architektem o stavu přípravy některých projektů; projednání zápisů z vnitřní veřejnoprávní kontroly základních škol 24. června Jednání s p. Josefem Marešem, ředitelem Technických služeb Lanškroun, s.r.o.; s p. Petrem Pecháčkem, zástupcem velitele Městské policie Lanškroun a s p. Ladislavem Sychrou, členem rady města, o řádném udržování pořádku ve městě 25. června Jednání zastupitelstva města 26. června Pracovní schůzka s p. Milanem Slezákem, jednatelem spol. Měst ský bytový podnik Lanškroun, s.r.o., pracovní schůzka s p. Davidem Černým, ředitelem spol. Ekola České Libchavy, s.r.o., jednání se zástupci společnosti Audisbus o možných variantách provozování dopravy ve městě; návštěva redakce Orlického deníku v České Třebové, on line rozhovor se čtenáři 27. června Shromáždění starostů DSO Lanškrounska 29. června Prokopská slavnost v Sázavě 30. června Jednání rady města a valné hromady ŠJ Madoret s.r.o. 1. července Pracovní schůzka s p. Janem Toningerem ohledně přípravy 40. ročníku Lanškrounské kopy 2. července Setkání se zástupci Vězeňské správy SNV věznice Mírov; jednání zastupitelstva města 3. července Pracovní jednání se zástupci Gymnázia Lanškroun o podmínkách výstavby a financování hřiště 5. července Světový pohár v travním lyžování v Čenkovicích 21. července Jednání s p. Jindřichem Venzarou, majitelem objektu Krčma, podpis smlouvy o poskytnutí dotace na opravu střechy 22. července Jednání komise pro strategický rozvoj města; pracovní jednání s p. Milanem Slezákem, jednatelem Měst. bytového podniku Lanškroun, s.r.o. 23. července Pracovní schůzka s p. Milošem Vachem, zástupcem spol. Rybář ství Litomyšl, s.r.o.; vyhlášení výsledků soutěže Železný pes ve Svojanově 24. července Pracovní schůzka s p.ivo Tomanem, hejtmanem Pardubického kraje; konzultace na Územní odboru regionální rady v Pardubicích ohledně projektů města Lanškroun Služební cesta na setkání krajanů z Hřebečska v Göppingenu (D) 29. července Pracovní schůzka k návrhu strategického plánu rozvoje města Pardubický kraj chce ulehčit rodinným rozpočtům V Pardubickém kraji žijí stovky rodin, které trápí vysoké finanční výdaje za kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Jednou z možností jak rodinám pomoci jsou rodinné pasy, které umožní získat různé slevy. V dnešní době je význam rodiny poněkud zanedbáván. Rodinné pasy umožní strávit rodičům a dětem více času společně, aniž by to citelně zasáhlo jejich peněženky, vysvětlil radní pro sociální oblast a neziskový sektor Mi loslav Macela. V minulých dnech oslovil dopisem všechny starostky a starosty obcí s avízem, aby se jejich zařízení do projektu zapojila. Specialitou našeho kraje je skutečnost, že chceme do projektu zapojit všechna mateřská centra, aby distribuovala informace na poskytovatele slev, doplnil Macela. Slevy na služby poskytovatelů jsou v rozmezí 5 20%, u volnočasových aktivit až 50%. Rodiny mohou využít slevy u kulturních akcí, volnočasových aktivit, ale také při nákupu spotřebního zboží. Nabízené výhody mohou čerpat držitelé slevových karet, která je vystavena všem rodinám, jež mají trvalé bydliště v Pardubickém kraji. V současné době probíhají přípravy, aby se mohly rodinné pasy co nejdříve zavést i v našem kraji, oznámil Miloslav Macela s tím, že vybraný dodavatel oslovuje potenciální poskytovatele služeb a zahajuje s nimi jednání. Rodinný pas vznikl jako projekt na podporu rodin s dětmi. Jeho podstatou je vytvoření a realizace systému poskytování slev a dalších výhod rodinám s alespoň jedním dítětem do osmnácti let. Tento projekt navazuje na podobný systém, který úspěšně funguje již třicet let v Dolním Rakousku. Kateřina Nohavová, tisková mluvčí Pardubického kraje

6 STRANA 6 NEJEN Z RADNICE LL 14 a 15 / 2008 ZŘÍZENÍ NOVÉ ORDINACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST 1. září 2008 začíná ordinovat MUDr. Lenka Šveráková v nově otevřené ordinaci na náměstí J.M.Marků 57 (v 1. patře nad lékárnou). Ordinační hodiny (v případě vyššího zájmu budou rozšířeny): pondělí čtvrtek není ordinace úterý pátek středa Telefon: , ordinace Jablonné Glykovaný hemoglobin Co je to hemoglobin, každý člověk pravděpodobně tuší ještě ze školy. A vzpomene si, že se jedná o červené krevní barvivo, které je obsaženo v čer vených krvinkách přenášejících kyslík. Cíleně za přenos kyslíku zodpovídá hemová složka obsahující železo. Železo je tedy nezbytným prvkem, který hraje důležitou roli v našem životě. Pouhé 4 gramy tohoto prvku jsou obsaženy v celém našem těle a díky této zdánlivé nepatrnosti můžeme dýchat a žít. Co je to ale glykovaný hemoglobin (HbA1c), to už tak zřejmé není. Pokusíme se společně najít cestu k popisu a důvodnosti vyšetření. Naše tělo má v krevním řečišti vždy určitou zásobu cukru (glukózy). Cukry jsou důležité pro celou řadu orgánů a především mozek. Tělo musí udržovat hladinu cukrů na poměrně stálém rozmezí. Správnou hladinu udržují hormony slinivky břišní a nadled vin. Každý z nás jistě zná pojem inzulín, což je hormon slinivky břišní, který v těle stoupá po jídle a snižuje tak vzestup cukrů v krvi. Při jeho nedostatku nebo nedostatečném účinku vzniká cukrovka (diabetes mellitus). Cukry se v těle špatně využívají a nedostávají se do cílových buněk, které trpí nedostatkem energie. Glukóza se hromadí v krvi a proniká i do moči. Močí se ztrácí a str hává s sebou i vodu, takže nemocný člověk častěji močí a ztráty vody spolu s nadměrným množstvím glukózy vedou k následnému pocitu žízně. Nedo statek inzulínu způsobuje i poruchy metabolismu tuků a bílkovin. Některé obtíže přivedou pacienta až do ordinace lékaře anebo je zvýšená hladina cukrů zjištěna při náhodném nebo preventivním vyšetření. Cukrovka je nemoc dlouhodobá a největší nebezpečí je ukryto v možnosti vzniku různých druhů komplikací od postižení oční sítnice až po selhání ledvin nebo vznik aterosklerózy. Hladina cukru u zdravého člověka po jídle rychle klesá k normálním hod notám, u člověka nemocného trvá návrat déle nebo se udržuje dlouhodobě na vyšší hladině, než je norma. K monitorování stavu krevních cukrů slouží ori entační stanovení glukózy z kapilární krve. Hodnota glykémie (glukóza v krvi) v průběhu dne ale dosti kolísá a dá se krátkodobě ovlivnit. Ovšem existuje i ná stroj, který dokáže podchytit a doslova zprůměrovat hodnoty glykémií za uplynulých několik týdnů a tak poskytnout důležitý výsledek pro lékaře i pa cienta. Tímto moderním vyšetřením je právě glykovaný hemoglobin, který je markerem ukazujícím, jak člověk hospodařil se svými cukry v uplynulých 4 6 týdnech. Princip je takový, že glukóza se váže úměrně své koncentraci na hemoglobin červených krvinek, její vazba je nevratná a po zbytek života červené krvinky zůstává neměnná. Tak lze poměrně spolehlivě určit, jak na tom pacient v uply nulém období byl a jakým způsobem zacílit léčbu. Normální hladiny HbA1c u zdravého člověka jsou %. V roce 2006 byla iniciovaná interní kli nikou v Motole rozsáhlá osvětová kampaň na podporu tohoto vyšetření. Zna lost hodnot ukazatele HBA1c (glykovaného hemoglobinu) dává pacientům i lé kařům možnost, jak cíleněji monitorovat onemocnění. Koneckonců odborné společnosti a standardy péče o diabetes mellitus uvádějí s jakou četností do roka je vhodné toto vyšetření provádět. V případě cukrovky více než u jiných nemocí závisí úspěch a efektivita léčky na aktivní spolupráci pacienta a lékaře. Naše biochemická laboratoř nabízí dlouhodobě možnost provádění vyšetření glykovaného hemoglobinu (HbA1c) vyspělou technologií firmy BIO RAD. Bohužel počet současných vyšetření neumožňuje plné využití potenciálu za řízení, které je z naší strany provozně dlouhodobě dotováno, a je velmi prav děpodobné, že při současném nízkém objemu těchto vyšetření bude provoz systému ukončen. Tento článek je určitým upozorněním na existující a moderní vyšetření, které je doposud k dispozici, a určitým apelem na odbornou i laic kou veřejnost. Ing. Miroslav Kuťák, biochemická laboratoř Lanškroun Změny zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, novelou 130/2008 Sb. Úpravy v živnostenském zákoně by měly usnadnit vstup nových podnika telů do podnikání, snížit výši správních poplatků a omezit počet oznamovacích povinností podnikatele. Zde jsou nejvýznamnější změny. Živností přestává být pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, i když pronajímatel vedle pronájmu poskytuje i jiné než základní služby, za jišťující řádný provoz nemovitosti, bytů a nebytových prostor. Nedbalostní trestný čin související s podnikáním již nebude na překážku provozování živnosti. Ruší se živnost provozovaná průmyslovým způsobem, tato forma byla vy užívána jen velmi málo. Průkazem živnostenského oprávnění nebude jako doposud živnostenský list či koncesní listina vydávaná na každou živnost či koncesi, ale tzv. výpis z živnostenského rejstříku (ŽR) obsahující údaje o všech držených živno stenských oprávněních. Odpovědný zástupce může být aktivní u čtyř podnikatelských subjektů o proti 2 před novelou zákona. Upravena je i procedura ukončení činnosti od povědného zástupce. Přerušit živnostenské oprávnění může podnikatel na libovolně dlouhou dobu. Nově se za provozovnu považuje i automat. Živnostenský list nemusí být uložený v provozovně. Jednou z nejvýznamnějších novinek je zánik povinnosti ohlašovat živnosti a jejich změny podle místa trvalého pobytu (bydliště). Podnikatel bude moci tyto úkony provést na kterémkoli živnostenském úřadu ČR či kontaktním místě veřejné správy (CZECHPOINT). Podnikateli zapsaném v obchodním rejstříku odpadne povinnost oznamovat živnostenskému úřadu změny, které již nahlásil na obchodním rejstříku. Významně se sníží výše správních poplatků. Začínající podnikatel zaplatí při prvním ohlášení živností 1000 Kč bez ohledu na počet živnostenských o právnění či zda jde i o žádost o koncesi. Při dalším ohlášení živností platí pou ze 500 Kč opět bez ohledu na počet živností či koncesí. Upozorňujeme, že poplatek je vybírán za ohlášení žádosti a ne jako dříve za vydání živnostenského listu či koncese, tzn. podnikatel nemůže jako dříve požádat o vrácení správního poplatku, pokud mu nebyl z jakéhokoli důvodu vydán. Výtah ze zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, platného od : a) Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Kč 1000 b) Další ohlášení živnosti Kč 500 c) Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živn. podnikání Kč 1000 d) Přijetí další žádosti o koncesi Kč 500 e) Změna rozhodnutí o udělení koncese Kč 500 f) Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Kč 500 g) Vydání výpisu z ŽR po provedení oznámené změny Kč 100 h) Vydání úplného nebo částečného výpisu z ŽR na žádost (za každou i započatou stránku) Kč 20 i) Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle 72 živnostenského zákona Kč 50 Předmětem poplatku není: 1. Vydání prvního výpisu ze ŽR po provedení zápisu podnikatele do živno stenského rejstříku. 2. Změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu. 3. Schválení odpovědného zástupce, je li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese. 4. Změna uvedená v písmenech e) a g), navazuje li na změnu již provedenou v obchodním rejstříku. 5. Změna oboru činnosti v rámci živnosti volné. Poznámky: 1. Pokud bylo ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek podle písmen a) až d) se vybírá jen jednou. Po platek se vybere jen jednou rovněž, pokud je současně ohlášena živnost a po dána žádost o koncesi. 2. Poplatek podle písmen e), f) a g) je splatný při oznámení změny. Nebude li poplatek zaplacen, správní úřad úkon neprovede. 3. Je li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku podle této položky, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. 4. Bylo li ohlášení nebo žádost o provedení správního úkonu zpoplatněné v této položce podáno prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy26), vybírá správní poplatek kontaktní místo veřejné správy. Správní poplatek stanovený v písmenech a) až h) je příjmem obce, jejímuž obecnímu živno stenskému úřadu bylo podání doručeno. Výrazných změn doznalo rozdělení živností. Z původních 125 volných živ ností (622 vymezení předmětů živnosti) se zavádí jediná volná živnost: Vý roba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Podnikatel pouze nahlásí jeden nebo více z 80 oborů činnosti, které bude v rám ci této živnosti vykonávat. Některé řemeslné živnosti se pro svoji technolo gickou blízkost slučují, např. zámečnictví a nástrojařství. Jistě velmi vítanou změnou bude zrušení praxe u živností řemeslných. Zru šení praxe našlo východisko v předpokladu, že absolventi tříletých učebních oborů (např. kadeřnice, truhlář, zedník atd.) by měli být schopni obor prakticky zvládnout, tzn. že za tři roky se student naučí tolik, že se může sám pustit do podnikání. Absolventu příbuzného oboru postačí ke splnění praxe jeden rok. Zákon mění i sankční systém, má jiné vymezení skutkových podstat pře stupků a jiných správních deliktů i jiné výše sankcí. Ve společných ustano veních pak zavádí obecnou část k trestněprávní části vyloučení odpovědnosti, prekluze, vymezení okolností, ke kterým se přihlédne při stanovení výše po kuty, věcná příslušnost k projednání, vztah k přestupkovému zákonu a správ nímu řádu atd. Změny jsou platné od Josef Havliš

7 LL 14 a 15 / 2008 NEJEN Z MĚSTA STRANA 7 Ze zpravodajství Policie ČR Začátkem měsíce června v restauraci Piáno v Lanškrouně neznámý pachatel využil nepozornosti majitele a odcizil volně odložený mobilní telefon zn. No kia N95. Tímto jednáním způsobil škodu ve výši , Kč. Osobní vozidlo zn. Škoda Superb bylo poškrábáno na ulici 28. října za čátkem června. Způsobená škoda přesahuje dvacet tisíc korun, pachateli hrozí až jeden rok vězení za poškozování cizí věci. V Dolní Čermné v průběhu Čermenských slavností došlo ke krádeži peně ženky s doklady, finanční hotovostí a platební kartou. Způsobená škoda je 2.300, Kč. Pokud pachatel platební kartu použil, může být škoda ještě vyšší. Dne bylo oznámeno vloupání do sklepní kóje domu na ul. Zborovská v Lanškrouně. Pachatel odcizil dvě horská jízdní kola v hodnotě , Kč. Policisté se zabývali případem poškozování cizí věci v Dolní Čermné. Tam dvě slečny (19) z nepochopitelných důvodů v rekreačním areálu poškrá baly osobní vozidlo značky Renault Laguna. Napáchaly tak škodu za 15 tisíc korun. Za svoji nerozvážnost se nyní budou zodpovídat před soudem ráno spadla mezi Tatenicemi a Lubníkem ze svého kola 47letá cyklistka. S těžkým zraněním byla letecky transportována do Pardubické nemocnice. V Lanškrouně se navečer před hernou poprali dva podnapilí mladíci. Jeden z nich z bitky vyvázl s roztrženým obočím a přeraženým zubem. Oběma ale nyní hrozí obvinění z trestného činu výtržnictví. Při stavbě mostu na Lanškrounsku si stavební dělníci ukládali nářadí do sta vebního kontejneru. Přes noc z pátku 11. na sobotu tam zloděj vypáčil dveře kontejneru a odnesl si ruční a elektrické nářadí za korun. O pravdivosti rčení Za dobrotu na žebrotu se přesvědčil důvěřivý muž z Lanškrounska, který koncem května půjčil svému švagrovi auto a ten mu ho do poloviny července nevrátil. Povedený švagr dal totiž auto do zástavy. K havárii osobního vozidla došlo před 17. hodinou na Lanškrounsku, kdy 21letý řidič nezvládl svoji vectru a sjel s ní mimo silnici, kde se potkal se dvěma stromy. Při nehodě došlo k celkové deformaci karoserie a lehkému zranění řidiče. Škoda na vozidle dosáhla korun vešli do jedné z lanškrounských provozoven dosud neustanovení pachatelé s tím, že jsou noví majitelé objektu, a vyměnili zámky v celé budově. Majetek nájemců zůstal v uzavřené provozovně. Na Lanškrounsku okradly dvě ženy 87letou stařenku. Jedna podvodnice si se stařenkou pracující na zahrádce začala povídat. Druhá zatím bez jakýchkoli zábran prohledávala dům. Z kuchyně sebrala deset tisíc korun a nepozorovaně odešla. Po nenechavých ženách policisté pátrají. V neděli o půl třetí ráno policisté zasahovali na zábavě v Dolní Čerm né, kde si dva mladíci vyřizovali svoje účty. Jeden z nich byl dokonce převezen do okresní nemocnice. Jen patnáct minut stačilo odpoledne neznámému pachateli, aby se v Al brechticích vloupal do dodávkového vozidla, které nechal řidič zaparkované před motorestem. Sebral z něho peněženku, ve které bylo 42 tisíc korun. Při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem s kontejnerem došlo krátce po deváté hodině v Sázavě k těžkému zranění jednoho z pracovníků. Ten byl vrtulníkem transportován do Pardubické nemocnice. Míra zavinění neštěstí je předmětem dalšího šetření. Čtyřicet kubíků kulatiny se ztratilo v noci z 23. na z lesa u obce Strážná. Policisté se zabývají případem 37letého muže z Lanškrouna, který si řádně neplní vyživovací povinnost na své dvě děti. V pátek krátce před polednem vběhla mezi Ostrovem a Lanškrounem před renault srna. Šestadvacetiletý řidič strhl řízení, vyjel do protisměru, ha varoval a byl lehce zraněn. Třicetitisícovou zálohu zaplatila žena již v březnu letošního roku firmě z Lanškrouna jako zálohu na výrobu a instalaci plastových oken. Podepsala smlouvu a čekala. Firma ale smluvní termín nedodržela. Navíc v její kanceláři nikdo nezvedá telefony, obchodní zástupce nereaguje ani na písemné dotazy a upomínky. Případem se nyní zabývají policisté dopoledne se v Horní Čermné plně nevěnoval řízení 38letý řidič trak toru, najel na nezpevněnou krajnici, traktor se převrátil a sjel po strmé stráni. Řidič byl s lehkým zraněním převezen do okresní nemocnice. Poděkování Policii České republiky Manželé Jiří a Jiřina Skálovi by touto cestou chtěli poděkovat Policii České republiky v Lanškrouně. Po nechutném incidentu v pátek 25. července 2008 v prodejně ALBERT jsme se museli obrátit o pomoc na Policii České republiky v Lanškrouně. V prodejně se ALBERTem najatá soukromá detektivní kancelář svým omylem k nám oběma chovala hrubě a urážlivě. Jedinou možností se nám vzhledem k narůstajícímu problému jevilo požádat o pomoc Policii ČR. Během několika minut policisté přijeli a na místě problém vyřešili. Detektivové se nám potom omluvili za svůj omyl. Tentýž den se nám za politováníhodný incident omluvilo i vedení firmy AHOLD, která síť prodejen ALBERT, tedy i prodejnu v Lanškrouně vlastní. Děkujeme tímto Policii ČR v Lanškrouně za jejich zásah a pomoc. Nejsme zastánci hesel, ale sami jsme pocítili, že Policie ČR skutečně dovede své občany chránit a pomáhat jim. Děkujeme vám. Minibusy (nejen) pro handicapované Dne byl naší místní organizaci Svazu tělesně postižených před staven minibus provozovaný společností AUDIS BUS, s.r.o. Kromě klasic kých linek městské hromadné dopravy v Rychnově nad Kněžnou provozuje firma ve městě systém minibusů na telefonické objednání pod názvem Radio BUS. Díky němu se doprava ve městě a mikroregionu stala dostupná a zajímavá i pro seniory, děti nebo občany se sníženou pohyblivostí. Co nás však zaujalo nejvíce? Prezentovaný minibus projektu RadioBUS pro 14 sedících a 7 stojících je vybaven nájezdovou plošinou pro vozíčkáře a otočným, vyjížděcím sedadlem, které umožňuje pohodlný nástup osobám s berlemi nebo se sníženou hybností. Říkáte si, že na této koncepci není nic převratně zajímavého? Pokud se ale do autobusu podíváte zblízka, zjistíte, že je vybaven speciální podlahou s rychloupínacími drážkami. Díky ní je možné některá sedadla demontovat (bez použití nářadí) a místo nich ukotvit vozík (nebo vozíky) i v něm sedící cestující. Převratnou myšlenkou, která jen dokazuje snahu společnosti AUDIS BUS o maximálně efektivní využití vozu, je umístě ní polohovatelného lehátka. To umožní komfortní cestování pro handicapované a postižené občany, především na delší vzdálenosti, výlety či dovolené. Právě možnost cestování vleže je unikátní novinkou nejen v České republice. Tato nabídka je šitá na míru pro výletní a zájezdovou přepravu až 9 osob, tzn. 2 rodin v každé s jedním handicapovaným, kteří se během cesty střídají na lehátku. Celý systém malých autobusů na telefonické objednání by jistě mohl být efektivním řešením městské dopravy i pro naše město, nás občany. Dopra vu k lékařům, do supermarketu, na poštu, úřad, koupaliště, hřbitov nebo ve čer od pozdních vlaků by RadioBUS jistě řešil levou zadní. Možnosti, které systém RadioBUS nabízí všem občanům města i okolních obcí, ve kterém je zaveden, jsou opravdu široké. Navíc nezapomíná ani na nás, tělesně postižené. Doufejme tedy, že přijde den, kdy si i my budeme moci objed nat RadioBUS u nás v Lanškrouně. Blanka Svetlíková, foto: Hynek Brýdl PRONÁJEM BYTŮ V OBYTNÉ ZÓNĚ ZÁMEČEK v katastru obce Rudoltice Obec Rudoltice přejímá od společnosti 2k2 k.s. zajišťování budoucích nájemních smluv na obecní byty budované v lokalitě Zámeček, nalézajících se v katastru obce Rudoltice. Obec Rudoltice tímto vyzývá případné zájemce, jejichž žádosti do současné doby nejsou evidovány u Obecního úřadu v Rudolticích, ale pouze u společnosti 2k2 k.s. se sídlem v Lanškrouně, aby tak učinili v co nejbližším možném termínu. Nové žádosti jsou již od přijímány pouze na Obecním úřadu v Rudolticích, kde jsou současně poskytovány veškeré dostupné informace k této problematice. Upozornění: Tyto byty pro příjmově vymezené osoby jsou budovány za použití státních prostředků a v této souvislosti je nutné pro získání nájemní smlouvy splnit zákonem stanovené podmínky. Bližší informace o těchto podmínkách budou poskytovány na Obecním úřadu v Rudolticích na níže uvedených kontaktech. Kontaktní osoby: p. Řehořová, p. Jašniaková, tel. č.: , Po Pá: , hod; p. Bártlová, tel. č.: , e mail: ou.rudoltice@worldonline.cz Obecní úřad v Rudolticích Hledáte školku pro své dítě na příští školní rok? Mateřská škola Albrechtice se nachází v pěkném prostředí uprostřed ves nice, od Lanškrouna vzdálené cca 3 km. Budete li mít zájem o umístění vašeho dítěte v naší školičce, jste kdykoli srdečně zváni. Žádosti přijímáme nejdéle do Informace na tel. čísle MŠ: , mobil: Štěrbová M. řed. MŠ

8 STRANA 8 NEJEN Z MĚSTA LL 14 a 15 / 2008 Vichřice se stala osudnou pro dub Bouřka s vichřicí, která se ve večerních hodinách dne prohnala také Lanškrounem, závažně poškodila významný dub letní (Quercus robur), rostoucí na pozemku za Penny Marketem v ulici Slepá. Tento strom byl ve den odborem životního prostředí Městského úřadu Lanškroun jako kandidát na vyhlášení za strom památný. S obvodem kmene 318 cm, rozložitou korunou šířky 20 m a výškou 21 m byl jedním z mála vzrostlých dubů v zastavěné čás ti města Lanškrouna. Tlakové větvení, které bylo zjištěno při posouzení stromu před jeho vyhlá šením, bylo možné původně celkem bez problémů zabezpečit vazbou a od lehčením některých větví. Toto větvení však bylo vlivem silného větru roztr ženo a v hlavním kmeni stromu vznikla poměrně velká trhlina, která při větru tzv. pracuje. Tento stav stromu je havarijní. Protože strom roste v blízkosti komunikace ulice Slepá a je nad tuto komunikaci nakloněn, v případě jeho ha várie by zákonitě padal na cestu a přilehlé garáže. Odbor životního prostředí si nechal aktuální stav stromu zhodnotit dvěma odborníky v oboru dendrologie a arboristiky a závěr je jednoznačný. Buď se musí provést okamžité ošetření (významné ořezání a odlehčení koruny, vazby atd.) čítající náklady kolem , s DPH a bude nutná další péče o tento strom v horizontu 5 let a další finanční náklady, druhou alternativou je okamžité odkácení stromu. Současný stav stromu je velmi nebezpečný. Strom roste na pozemku soukromého vlast níka (Stavební bytové družstvo Lanškroun), který dle svého vyjádření nemá potřebné prostředky na nákladné ošetření dubu a péči o něj v dalších letech. Město Lanškroun (jako právnická osoba) má v horizontu několika blízkých let v dané lokalitě investiční záměry (zpevnění komunikace, vybudování kana lizace), které se neobejdou bez zásahu do kořenového systému dřeviny, což může tuto dřevinu do budoucna ještě více poškodit. Vzhledem k neperspektiv nímu zdravotnímu stavu dřeviny nelze také očekávat přidělení finanční dotace ze státního rozpočtu a ošetření a trvalé zabezpečení by muselo jít pouze ze sou kromých zdrojů majitele pozemku. Vzhledem k tomu, že stav dřeviny je opravdu vážný a jejím případným pá dem jsou ohroženy životy nebo zdraví mnoha lidí, kteří procházejí po ulici Slepá a projíždějí zde automobily, a v neposlední řadě i soukromý majetek majitelů sousedních garáží, bylo orgánem ochrany přírody Městského úřadu Lanškroun povoleno její pokácení na základě 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Blanka Helbichová ZÁKAZ, NEBO POMOC? Na základě silného poškození lesů v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek přistoupil Městský úřad Lanškroun, odbor životního prostředí dne a po dohodě s Lesní správou Lanškroun a Lesní správou Svi tavy k vydání vyhlášky o zákazu vstupu do lesů. Oblasti, kterých se tento zákaz týká, jsou vyznačeny na mapkách, které jsou součástí uvedených vyhlášek a jsou uveřejněny na úředních deskách Městských úřadů Lanškroun a Svitavy, Obecních úřadů Damníkov, Rudoltice, Ostrov, Anenská Studánka, Trpík, ú řadů, v jejichž působnosti byl zákaz vstupu do lesů vydán. Přístupové cesty do těchto oblastí jsou označeny cedulemi se zákazem vstupu. Vydáním tohoto zákazu nebyl úmysl znechutit právě v době prázdnin, v době sběru hub a borůvek přístup do lesa, ale oprávněné obavy lesních hos podářů o zdraví a bezpečnost lidí pohybujících se v těchto oblastech. Vyhlášky zákazu vstupu byly vydány pouze na oblasti s největších rozsahem kalamity, tj. spadlých stromů, vyvrácených s kořeny, zlomů, nahnutých či ji nak narušených stromů. Hrozí zde nebezpečí, že spadnou další stromy nebo se lidé mohou zranit o ležící rozštípané stromy apod. Tato nebo obdobná situace je nejen v zakázaných oblastech, ale pomístně nebo v menší míře téměř po celém lese. Nabádáme tímto ke zvýšené opatrnosti, vyhýbání se nebezpečným situacím, nedoporučujeme pohybovat se v místech, kde se kalamita zpracovává. Polomy jsou v těchto nezakázaných oblastech většinou roztroušené, mechanizace a zpracovatelé se musí přesunovat z jednoho místa na druhé, nejsou schopni hlídat např. sběrače borůvek či hub. Včasné zpracování kalamity je především v zájmu vlastníků lesů z důvodu ohrožení kvality dřeva a hrozby rozšíření biotických škůdců jako např. ků rovců, takže obavy veřejnosti, že při zpracovávání a odklizování kalamity bu dou nebo jsou lesníci liknaví, nejsou opodstatněné, nejsou to žádné naschvály veřejnosti, ale naopak tvrdý boj s časem. Žádáme tímto širokou veřejnost o shovívavost, pochopení, trpělivost, u kázněnost a tím vším vlastně o pomoc při zpracování důsledků této přírodní kalamity. Věřte, že pro lesníka, který takovýto les spoustu let vychovává, tráví v něm většinu svého času, udržuje v něm pořádek, jistý řád a nevidí v lese pou ze dřevo, tedy produkci, ale vidí i jeho jiné, mimoprodukční funkce, především půdoochrannou, hydrickou, klimatickou, rekreační a zdravotní, a to je jeho nezastupitelný a nenahraditelný význam, vidí jej jako součást celé krajiny, není takovýto pohled příjemný. Je to pocit, jako byste ztratili kus sebe. OŽP, státní správa lesů, Ing. Táňa Papíková Přečetli jsme: Do lesů nechoďte, hrozí tam nebezpečí Krajské ředitelství státního podniku Lesy ČR v Chocni eviduje škody, které před čtrnácti dny napáchala bouře, v celém pardubickém regionu. Padl objem dřeva, který se rovná roční těžbě.okamžitě po kalamitě se začaly odstraňovat škody, v některých lesích na Orlickoústecku stále platí zákaz vstupu do lesů. Kam nesmíte: Českotřebovsko od Srnova u Rybníka až po Třebovice do 27. září Lanškrounsko Damníkov, Rudoltice, Ostrov, Trpík do 2. říj na Lokálně zákaz vstupu do lesa vyhlásili i někteří soukromí majitelé lesů na Orlickoústecku. Pověřené úřady v České Třebové i Lanškrouně ho vyhlásily okamžitě po kalamitě. V sezoně borůvek, dalších lesních plodů i hub to pro veřejnost není příjemné, ale podle ředitelky krajského ředitelství v Chocni Zuzany Neznajové je to nutné: Riziko úrazu je poměrně velké. Zákaz vstupu může být podle zákona na tři měsíce, lze ho prodloužit. Jak se budou lokality zpracovávat, bude se vstup obnovovat, není zájmem lesy pro veřejnost zavřít. Ve státních lesích regionu bouře doprovázená silným větrem k zemi poslala zhruba 340 tisíc kubíků dřeva, což odpovídá roční těžbě na tomto území. Do pololetí už bylo převážně z nahodilých těžeb zpracováno dalších 158 tisíc kubíků, to byla Emma a další související nahodilé těžby, uvedla ředitelka a pokračovala: Červnová bouře napáchala dvojnásobnou škodu než Emma. Do konce roku bychom měli vytěžit 1,5 násobek roční těžby, to jsou následky kalamity. Na Orlickoústecku byly podle Zuzany Neznajové nejvíc poškozeny lesy kolem Damníkova, kde spadlo asi 45 tisíc kubíků dříví. V regionu bylo nejvíc poškozené Nasavrcko a Ronovsko, kde přírodní živel zpustošil 250 tisíc kubíků dřeva. Pardubický kraj byl v rámci republiky postižen vůbec nejvíc. Zákonný termín na zpracování kalamitních těžeb je 31. březen příštího roku, ale naší snahou bude, vzhledem k tomu, že to spadlo v letním období, kdy je nebezpečí kůrovce, zpracovat to co nejrychleji. Zejména aby smrkové dřevo šlo z lesa ven, zdůraznila ředitelka Zuzana Neznajová. Na druhou stranu tam, kde nebezpečí kůrovce nehrozí, tak zpracování roztáhneme až do konce letošního roku, protože situace na trhu s dřívím je známá, problematická. Nemáme zájem dávat do oběhu další kubíky dřeva, které se odrážejí na jeho ceně na trhu, uzavřela Zuzana Neznajová pro Deník. (Orlický deník, )

9 LL 14 a 15 / 2008 NEJEN Z MĚSTA STRANA 9 Vichřice pustošila v podvečer 25. června Lanškrounsko Větrná bouře vtrhla do regionu s nečekanou silou od jihovýchodu a hned první poryvy způsobily znač né škody. Vítr se opřel především do rovinatých obcí na jihu regionu, sever zůstal řádění živlu již ušetřen. Stromy v plné vegetaci větru odolávaly mnohem hůře, a tak byla konečná bilance škod mnohem horší než po jarním řádění Emmy. V Albrechticích bouře poničila střechu klubov ny u fotbalového hřiště. Lesy v okolí Zámečku a obě aleje utrpěly značné ztráty na vzrostlých porostech. V Cotkytli to odnesla střecha konzumu. Podle pamětníků to byla jedna z nejprudších bouří, které kdy Žichlínek zažil. Nejviditelnější jsou škody na zeleni. Řádění větru poznamenalo přes sto stromů. Řada budov má poškozené střechy, z toho nejméně čtyři domy přišly o střechu úplně nebo z větší části. Poškozené jsou i některé části veřejného osvětlení. Velký díl práce na odklízení škod odvedli stejně jako i v jiných obcích zejména místní dobrovolní hasiči, kteří zasahovali při od klízení popadaných stromů z komunikací. JS Obce Luková i Damníkov nebyly průjezdné a stej ně jako v Rudolticích došlo také k výpadku elek trického proudu. V Rudolticích padly mohutné stromy i stožáry e lektrického vedení. Obec byla na několik hodin prakticky odříznuta od světa, neboť popadané stromy zablokovaly silnici. Jeden ze stožárů mezi Rudolticemi a Damníkovem. Foto na této stránce: Krasava Šerkopová, Petr Faltýnek, Josef Marek a František Teichmann Několik stromů vítr zlomil nebo vyvrátil také na Střelnici v Lanškrouně. Možnosti financování obnovy území postiženého orkánem O možnostech financování obnovy území Pardubického kraje, které bylo poničeno nedávným orkánem, jednal ve čtvrtek 10. července s 1. náměstkem ministra pro místní rozvoj Milanem Půčkem vicehejtman Roman Línek. Z podkladů shromážděných naším úřadem od jednotlivých obcí je nejvíce škod napá chaných větrem a přívalovými dešti v obcích na Chrudimsku, velké škody jsou ale také na Ústeckoorlicku (Lanškrounsko, Českotřebovsko), Litomyšlsku a Pardubicku. Předběžné škody na majetku obcí přesahují částku 50 mil. Kč, kromě střech, oplocení a dalších zařízeních v majetku obcí se škody týkají veřejné zeleně a především také v některých případech zcela zničených lesních porostů, připomněl vicehejtman Línek. Na krajském majetku je objem škod v řádu mil. Kč, největší podíl škod je na poškozených komu nikacích (mosty, příkopy, dopravní značení, odvodnění), dále se jedná o poškozené střechy. Na obnovu obecního a krajského majetku postiženého živelní pohromou je možné využít program vyhlášený ministerstvem pro místní rozvoj, který umožňuje poskytnout dotaci ve výši až 80% nákladů na obnovu majetku obcí a 50% u majetku krajů. Jedná se především o nepojistitelný majetek. Program ale neumožňuje podpořit obnovu majetku fyzických a právnických osob mimo obcí a krajů, řekl po schůzce s představiteli ministerstva Línek. Informace jsou na webových stránkách ministerstva pro místní rozvoj žádosti bude možné podávat minimálně do konce letošního roku. Obnovu majetku fyzických a právnických osob je nutné řešit výhradně prostřednictvím pojišťoven. Kateřina Nohavová, tisková mluvčí Pardubického kraje (kráceno)

10 STRANA 10 NEJEN Z MĚSTA LL 14 a 15 / 2008 OPĚT SE TANČILO V OKOLÍ KAŠNY Taneční obor ZUŠ prezentuje v posledních letech své choreografie nejen v pořadech Promluvíme tancem, ale přichází s nimi i na ulici, doslova před práh své školy. Na Jiráskově náměstí se vždy na konci června koná u kašny obkroužené korunami stromů Lanškrounské zrcadlení. Tanec u fontány přilákal v úterý 24. června stovky diváků. Akci v atraktivním prostředí letos přálo počasí. Choreografie Kateřiny Šourkové respektují věk dětí, takže ti nejmenší tančí na písničky pohádkové, nejstarší dívky pak zvládají složité pohybové vyjádření na náročnější hudbu. Spojení hudby, pohybu a krásného prostoru v příjemném čase končícího dne zanechalo v divácích hluboký zážitek. Text a foto: LS Praha ocenila Lanškroun Již pátým rokem vyhlašuje Klub za starou Prahu cenu za novou stavbu v historickém prostředí. Nominováno bylo celkem sedm realizací, cenu si k vlastnímu překvapení odnesli architekti Přemysl Kokeš a Mikuláš Medlík za kancelářský dům na náměstí v Lanškrouně. Vzhledem k jménům, která se tu objevila, jsme vůbec nepočítali s tím, že bychom vyhráli. I samotná nominace už pro nás byla velkým vítězstvím, děkoval při udělování architekt Kokeš. Porota ocenila na stavbě především souznění s historickým centrem a ko nečnou podobu domu, která kombinuje moderní vzhled s úctou k tradici. Klub za starou Prahu je mediálně známý spíše svými negativními kritikami vůči novostavbám a rekonstrukcím v Praze spor o Sovovy mlýny nebo výškové budovy na Pankráci. Chtěli jsme vytvořit prostor, ve kterém ukážeme, že památkáři a architekti stojí na jedné straně a hledají společně dobrou, kvalitní architekturu. Jeden rok vybereme dvacet projektů, jiný třeba dva a neomezujeme se jen na Prahu, vždyť v letošním ročníku je mimo pražských staveb pět ze sedmi, vysvětluje člen klubu Mgr. Richard Biegel. Mezi nominovanými projekty se objevila stavba lávky nad Ohří v Chebu od šumného architekta Davida Vávry nebo rekonstrukce a dostavba Arci diecézního muzea v Olomouci ateliéru HŠH, který získal např. třetí místo v soutěži o Národní knihovnu. Udělování ceny je podle slov historika architektury prof. PhDr. Rostislava Šváchy pro samotné porotce výzvou ke hledání definice, jak poznat dobrý mo derní dům. Prohlédneme li si oceněné návrhy z minulých let, opakuje se v nich výrazně jeden společný motiv. Místo, na kterém stojí, získalo jakousi přidanou Škeble po více než roce V desátém čísle Listů Lanškroun ska 2007 byl uveřejněn článek o ú hynu několika desítek exemplářů škeb le rybničné. Odbor životního prostře dí Městského úřadu Lanškroun podal podnět na Českou inspekci životního prostředí v Hradci Králové, která ja ko jediná je oprávněna řešit porušení zákona týkající se zvláště chráněných živočichů. Česká inspekce životního prostředí nechala na základě zjištěných skuteč ností při místním šetření, předlože ných dokladů a vyjádření všech účast níků řízení (Krajského úřadu Pardu bického kraje, Městského úřadu Lan škroun, Rybářství Litomyšl) zpraco vat posudek od Agentury ochrany pří rody a krajiny na možnost ovlivnění populace škeble rybničné dlouhodo bým vypuštěním rybníka. Dle výše uvedeného posudku nemá pro popu laci škeble rybničné krátkodobé vy puštění vody v rámci běžného hospo daření na rybníce (výlov) negativní dopad. Škeble jsou schopné přežít ně kolik týdnů (v chladném období i mě síců) zavrtané ve vlhkém bahně a bez výrazných problémů tak přečkají ob dobí bez vody. Vypuštění rybníka v sou vislosti s výlovem a následné pone chání přes zimu bez vody (s napuště ním brzy na jaře) neboli klasické zi mování rybníka je běžná činnost, která v několikaletých cyklech probí há na mnoha rybnících. Občasné zi mování může být z hlediska ochrany Pojďme si povídat... o jednom nápadu, přetrvávajícím desetiletí. Přesněji 36 let. Každý rok, koncem června, se znovu obnovuje. Není mnoho pořadů, které společně po slouchají děti, rodiče i prarodiče. Není mnoho činností, na kterých se podílejí všechny generace společně. Je letní podvečer. Scházíme se v sále zámku. K zámku přicházejí skupinky lidí, rodiny. Děti, rodiče, dědečkové a babičky. Část rodiny nese hudební nástro je a noty. Budou totiž společně jako rodiny hrát. Babička s vnučkou, sourozen ci, maminka s dětmi bylo by dlouhé vyjmenovávat všechna možná seskupení hráčů, vždy z jedné rodiny. Ptáte se, jak se koncert jmenuje? HRAJE CELÁ RODINA. Nevím, kdo na ten skvělý nápad, založit takovou výbornou tradici, přišel. Ale vím, že dnešní maminky a tatínkové kdysi v tomto pořadu vystupovali sa mi, jako děti se svými rodiči. Tak kdysi hrála i dnešní paní ředitelka ZUŠ J. Pravečka. Znám jednu paní učitelku této školy, která byla u zrodu nápadu. Chtěl jsem se vyptat, jak to vlastně začalo, ale asi z přirozené skromnosti mi mnoho neřekla. Jsou mezi námi lidé, kteří o sobě mnoho nemluví. Ani nepo třebují, protože lidé dobře znají jejich práci. Je načase trochu zapřemýšlet, jak veliký význam domácí muzicírování má. Především velice stmeluje rodinu. Někdy i příbuzné rodiny, jak jsme to zažili v pondělí 23. června. Souhra v hudbě je znamením i souhry v rodině. Nejde se sejít jen jednou v roce na přípravu společného vystoupení. Všichni muzikanti ví, jak důležité je při souhře dobře si rozumět, stejně počítat, stejně slyšet, co nám hudba chce říct, a beze slov. Při každé nové skladbě se musí cvičit znovu. Není to také ideál rodiny? Utichnout, když nám ten druhý něco říká, a vnímat, co nám chce sdělit? Na tom je založena dobrá komorní hudba, nechat druhý nástroj mluvit, povídat si s ním, aby se nakonec sešli v krásné souhře a dohráli do konce. Všichni ale musí mít tu stejnou hudbu rádi. Jen tak je krásná. Jako rodina. Možná si při nápadu někdy člověk ani neuvědomí, jak velký dosah má jeho nápad. A tak přeji této tradici dlouhé trvání. B. Janecký hodnotu. Původní domy nebo místa byly z historického hlediska cenné, ale vzhledově třeba průměrné myslím to samozřejmě s nadsázkou a nové ztvár nění architektem je posouvá o řád výš. Jako předseda poroty profesor Švá cha objel a pro soutěž zdokumentoval všechny vybrané stavby. Na vítězném návrhu oceňuji, jak dům svým měřítkem a proporcemi ideálně zapadá do náměstí, a tím ho dotváří a vlastně i obohacuje. Kateřina Kokešová Prof. Švácha (vlevo) v diskuzi s architektem Kokešem přírody dokonce pozitivní. Způso buje rychlejší mineralizaci organické složky sedimentů a tím přispívá k žá doucímu snižování trofie v rybnících. Dlouhodobé vypuštění rybníka již rozhodně není běžným hospodář ským zásahem. Při dlouhodobém vy puštění (po celou vegetační sezónu) dochází k proschnutí vrstev bahna, což má za následek úhyn jedinců škeb le v něm ukrytých. Dlouhodobé vy puštění rybníka je z hlediska nároků škeble rybničné možné chápat za ne gativní zásah do biotopu, který vede k úhynu všech jedinců, kteří po vy puštění a transferu v rybníce zůstali. Odbor životního prostředí Měst ského úřadu Lanškroun nemá k dis pozici spis s dalšími podklady ani vy jádřeními hlavního účastníka, uživa tele a majitele vodní plochy Pšenič kova rybníka, Rybářství Litomyšl, s.r.o. Podle odpovědi na telefonický dotaz na České inspekci životního pro středí v Hradci Králové však správní řízení pro nedostatek důkazů proti Rybářství Litomyšl nebylo zahájeno. Tímto chci poděkovat všem všíma vým občanům Lanškrouna i přileh lých obcí, kterým není osud naší pří rody lhostejný, a ubezpečit je, že jejich podněty o případném porušování zá kona budou brány vážně, budeme se jimi zabývat a v případě, kdy nejsme dle zákona příslušni k řešení (tak jako v tomto případě), je předáme kompe tentním orgánům. Blanka Helbichová, OŽP

11 LL 14 a 15 / 2008 DĚTI STRANA 11 Ve čtvrtek 19. června patřilo odpoledne prvňáčkům školních družin. Školní družina při ZŠ nám. A. Jiráska pro ně připravila 1. ročník Kuličkového krále Putovní korunu a celkové vítězství si odnesla královna ze školy na Dobrovského ul. Kolektiv vychovatelek SPORTOVNĚ TVOŘIVÝ TÝDEN Volnočasové aktivity, které přišly vhod dětem i rodičům z Lanškrouna a při lehlých obcí, nabídl dům dětí a mládeže. Na každý den prvního týdne prázdnin připravil řadu sportovních, výtvarných, rukodělných a dalších zajímavých akcí. Pondělí bylo věnováno výtvarným činnostem. Děti vyráběly zvířátka z papí ru, malovaly kameny, zdobily dřevěné kolíčky, batikovaly trička. Na protáhnutí těla byly připraveny nejrůznější atrakce a soutěže na zručnost a šikovnost. Druhý prázdninový den jsme se společně vypravili do Chocně, kde jsme navštívili centrum Magnethrou. Splnili jsme tak slib, který jsme dali dětem o velikonočních prázdninách, kdy jsme toto centrum navštívili poprvé. Opět jsme byli překvapeni, s jakou nápaditostí a kreativitou vznikají zajímavé stavby, obrazce a tvary spojením magnetických tyčinek s poniklovanými kuličkami. Třetí den byl ryze sportovní. Koloběžkové závody, míčové a pohybové hry, překážková dráha, návštěva minigolfu to je výčet činností, které děti tento den absolvovaly. Čtvrteční program byl opravdu velmi pestrý. Po dopolední tvořivé činnosti výrobě šperků z barevných igelitových sáčků a zdobení květináčů ubrousko vou technikou jsme vyjeli na cestu za poznáním. Dopravili jsme se do turistické základny ve Strážné, kde si děti po chutném obědě zahrály postřehovou hru. Poté jsme se vydali do lesní obory pana Otto Zwespera. Zde jsme měli možnost zblízka na vlastní oči vidět divoká prasata se selaty a trochu zdálky pozorovat daňky, srnce, muflony a jeleny. Tento den přinesl mnohým nové zážitky s příchutí dobrodružství. Poslední den příměstského tábora nás přinutilo nevlídné počasí zcela změnit původně plánovaný program výlet na chatu Lesanka. Na řadu přišel program náhradní video, pe xeso, plavání v bazénu na ZŠ Dobrov ského. V odpolední části si děti ově řily ve vědomostní soutěži své znalosti z přírodovědy. Úplný závěr patřil vyhlášení vý sledků soutěží z jednotlivých dnů a předání cen těm nejúspěšnějším. Z pochvalného hodnocení dětí a ně kterých rodičů můžeme říci, že se SPORTOVNĚ TVOŘIVÝ TÝDEN vydařil. DDM Lanškroun Stavěli jsme školu Už druhým rokem sbírali naši žáci víčka od plastových lahví. Nejúspěš nějším sběratelem byl František Balvín / ks/. Celkově děti nashromáždily více než víček, ze kterých postavily logo naší školy. Jak se jim to povedlo, posuďte sami. ZŠ a MŠ Žichlínek A jsou tady! Vytoužené prázdniny. Prosluněné, pohodové, veselé. Nebo snad někomu dobrá nálada chybí? Pak mám radu. Ptejte se malých dětí. Na cokoliv. My, učitelky z mateřských škol,o tom víme své. Malá ukázka roztomilých breptů dětí od 3 do 6 let: Terezko, kolik máš na ruce prstíčků? Terezka se pozorně zadívá na ruku a pak pohotově odpoví: No, všecky. Děti, co nebo kdo je to dudek? A z hloučku se ozve: Plynař! Štěpánku, víš kolik ti je roků? Štěpánek na to: Pět. A jak to víš? ptám se. No, taťka mě měřil na váze. Maminka od telátka je kráva. A tatínek? Po chvilce ticha: Strejda Láďa! Je 5. prosince a já se ptám: Co když vás odnese čert? Neodnese, my byly hodný. A co když odnese mě? Soucitně se ozve: My se za vás pomodlíme. Jablko, hruška, švestka je co? Ovoce, křičí děti. Výborně. Husa, kočka, králík je co? Maso, zaboduje Arnoštek. Dva kluci se poměřují, kdo je větší. Ten menší se rozčiluje: Ale ty se skrčuješ nahoru. Náročný den. Děti jsou nepozorné, šťouchají se, překřikují. Konečně se mi daří utišit je. Oddechnu si. A v tom se ozve Kubíček: A paní učitelko, proč vy vlastně nepracujete? Tak nevím, byla to pochvala, nebo výtka? P.S. Gratuluji také panu Dudkovi, že vešel v povědomí i předškolních dětí, a rovněž strejdovi Láďovi, jelikož je doma zřejmě oslovován: Ty bejku, (tedy pokud si autor výroku neplete býka s volem). Jak říkám, mluvte s dětmi. Prázdniny jsou k tomu výborná příležitost. Lenka Kárská, MŠ Luková Dobrý den! Chceme vám něco říct. Chodíme do Mateřské školy Na Výsluní. Naše třída se jmenuje Koťata. Ve školce děláme spoustu věcí. Každý rok se dokonce učíme plavat v bazénu na ZŠ Dobrovského. Instruktorem plavání je Jindřich Helekal. Povídal si s naší paní učitelkou a oba se na nás domluvili. Pan Helekal hraje ve skupině Dragon. Má i vlastní nahrávací studio. Naše paní učitelka Romana Kyselová nás naučila během roku spoustu písniček. No a tak udělali, co se domluvili. Natočili s námi opravdické cédéčko! Je na něm deset písniček, které nejradši zpíváme. Jsou perfektní. Písničky, paní učitelka i ten pán z bazénu. CD se jmenuje jako my: KOŤATA NA VÝSLUNÍ. Zpíváme na něm skoro všichni. Nejvíc je slyšet Káju, Dominika a Jakuba. Druhá paní učitelka skoro brečela, když nás na cédéčku slyšela. Ale nebyla smutná.říkala, že máme ten X FACTOR. Poradíme vám. Můžete si taky zazpívat.třeba jenom tak, aby vám bylo veselo. No, a to je asi tak všechno. Ahoj! Hezké prázdniny přejí Koťata z Výsluní a M. Wieczorková.

12 STRANA 12 DĚTI LL 14 a 15 / 2008 Škola v Africe V letošním roce jsme se se Základní školou praktickou v Lanškrouně vy dali na pomyslný výlet Afrikou. Na recitační soutěž žáci nacvičili pásmo básní od Jiřího Žáčka Pět minut v Africe za použití nápaditých výtvarných rekvizit. V hodinách hudební výchovy jsme zpívali písně Petra Skoumala s af rickou zvířecí tématikou. V rámci hodin výtvarné výchovy, pracovního vyu čování a zájmového kroužku keramiky vznikaly obrázky a figury zvířat a otis ků jejich srstí. Celoroční úsilí dětí bylo zúročeno na výstavě ve výlohách pošty a bylo završeno otevřeným výtvarným happeningem. Ve středu 18. června se školní zahrada proměnila v africkou divočinu plnou lvů, slonů, opic, hadů, žiraf a zeber a mezi tím vším proplouvaly velryby. Za zvuků africké hudby si žáci vyzkoušeli nejrůznější výtvarné techniky. Ve skupinách vyrobili loutky pštrosů, napojovali nekonečného hada, pomocí bramborových razítek zdobili krky žiraf, technikou rezerváže vyškrabovali obrovské masky, tvořili korálky a hliněné šperky pro černošku a zapichováním párátek skládali mapu Afriky. I počasí bylo téměř africké. Rádi bychom poděkovali všem příbuzným, rodičům a známým, kteří nás přišli navštívit a projevili tak zájem o nás i o naši práci. Děkujeme kolektivu pedagogů, kteří pomáhali s náročnou přípravou a organizací celého happe ningu. A děkujeme i všem bezejmenným divákům, kteří se alespoň na chviličku zastavili před výlohami, prohlédli si práce dětí a třeba se jen maličko pousmáli. A třeba jim v duchu do uší zaznělo i dunění afrických bubnů. Mgr. Andrea Költö (i foto), Jana Majetičová DiS. Očekávaným náhodným cyklistou byl Tomáš Kubín z Albrechtic Když se Tomáš Kubín vracel den před vysvědčením ze školy, stavěl jej na cyklostezce do Albrechtic policista. Tomášův počáteční úlek se brzy změnil v nadšení... To když mu organizátoři kampaně NA KOLO S PŘILBOU vy světlili, že se trefil do chvíle, kdy očekávali náhodného dětského cyklistu s přilbou, aby mu předali hlavní cenu kampaně. Tou bylo nové kolo, jehož modrá barva přesně odpovídala Tomášovu vkusu. Kolo Tomášovi, dvanáctiletému žáku ZŠ Al. Jiráska, předali jménem občanského sdružení MůjLanškroun Ing. Jan Hradil a Hynek Brýdl. Všeobec nou zdravotní pojišťovnu, která byla letos hlavním partnerem kampaně, zastupovala Ing. Zdeňka Kamenická, specialistka marketingu a komunikace. Bezpečnost akce zajišťoval prp. Petr Klug z lanškrounského obvodního oddě lení Policie ČR. Tomáš kolo ihned vyzkoušel a rozhodl se, že zbytek cesty do Albrechtic pojede na něm. Občanské sdružení MůjLanškroun, jako místní koordinátor kampaně NA KOLO S PŘILBOU, děkuje za sponzorské přispění následujícím společ nostem: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Cyklosport Dvořák, ADVI SORY service, s.r.o., GMS, s.r.o., Ahra, s.r.o., Kocourek František řeznictví uzenářství, Exvalos, s.r.o., KTV, s.r.o., VA PA therm, s.r.o.; a také Radku Benešovi, Romanu Krajčimu a Pavlu Kosinovi. Marie Hrynečková Úspěch mezinárodního jazykového projektu SZeŠ Lanškroun Z rozhodnutí Odborné poroty NAEP Praha dne 8. července 2008 byl náš me zinárodní projekt Hudba a tradice v Evropě vybrán k ocenění prestižní Evrop skou jazykovou cenou Label Jednalo se o velmi zdařilou spolupráci mezi SZeŠ Lanškroun a portugalskou Escola Proffisional Atlantico z hlavního města Funchal na nádherném exotickém ostrově Madeira. Studenti pod vede ním pana Michala Holase společně nahrávali CD s českými koledami a portu galskými lidovými písněmi. Jejich práce byla završena poznáváním krás part nerských zemí a účastí na karnevalu ve Funchalu, kde získali první cenu za nejlepší mezinárodní tým. Slavnostní vyhlášení nejlepších a oceněných projektů s udílením jazykové ceny Label se bude konat u příležitosti Evropského dne jazyků 26. září 2008 v prostorách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. O průběhu této pro nás velice významné události budeme informovat v podzimním vydání Listů Lanškrounska. Mgr. Radmila Janoušková Aktuálně: Vítězem 22. ročníku cyklistického závodu Regionem Orlicka se stal jablonecký Pavel Stöhr. Lanškrounští odchovanci Filip Švest ka a Tomáš Danačík (zleva dole) zúročili znalost místních silnic pátým, resp. třetím místem v mezinárodní konkurenci. Více čtěte příště. Foto: LS Besídka pro maminky Besídka v Základní škole Dolní Třešňovec byla úspěšná. Podívat se na své děti a na ostatní žáky přišli skoro všechny maminky i někteří tatínkové a ba bičky. A pak to začalo. Nejprve měla proslov paní ředitelka, potom nám předala slovo a my jsme všechny přivítali. Začalo se zpívat, první písnička byla upravena na sváteční vystoupení. Pak to šlo lehce zazpívali jsme, zare citovali, zakopali, zatancovali a zahráli pohádku. Já jsem měl za úkol se spo lužáky Tomášem a Romanem uvádět scénky. Paní ředitelka nakonec zjistila, že nám z našeho programu vypadla jedna básnička, kterou ještě zarecitoval Martin Bureš. Zdeněk Knoll, žák 5. ročníku ZŠ Dolní Třešňovec

13 LL 14 a 15 / 2008 DĚTI STRANA 13 Realizace projektu z OP RLZ končí V listopadu 2006 zahájila naše škola realizaci dvouletého projektu Jazyko vá a informační komunikace pro děti se zdravotním postižením. Celý pro jekt se uskutečnil díky podpoře Evrop ské unie a státního rozpočtu. Cílem pro jektu bylo umožnit žákům se zdra votním postižením rovné šance na cestě do běžného vzdělávání. Projektu se zúčastnilo celkem 53 žáků školy, kteří se rok a půl vzdělávali ve výuce cizích jazyků a informatiky. Naučili se základní dovednosti při práci s PC v pro gramech MS Word, MS Outlook, MS Internet Explorer, MS Excel a MS Power Point. Osvojili si slovní zásobu v základních okruzích: rodina, škola, volný čas záliby, barvy, čísla, ovoce a zelenina, zvířata. Byla navázána užší spolupráce s partnery Městem Lanškroun a Pardubickým krajem, a to pro střednictvím osobních setkání, konzultací s kurátorkou a realizací besed se žáky školy a kurátorkou na téma sociálně právního vědomí. Do výuky byly nově zakoupeny názorné didaktické pomůcky, výukové pro gramy, nové učebnice a audiovizuální technika, včetně elektrického plátna, které byly využívány při výuce. Čtyři lektoři získali v dalším vzdělávání na hra decké univerzitě osvědčení ve výuce cizích jazyků a čtyři další lektoři získali certifikát ECDL zdokonalili si své schopnosti pro výuku ICT. Během vzdělá vání lektorů vznikaly nové tematické plány pro výuku, které byly během rea lizace výuky průběžně upravovány. Nyní škola disponuje třemi vzdělávacími programy pro výuku Nj, Aj a informatiky u žáků se zdravotním postižením. Zkušenosti, nové poznatky a nápady pro výuku budou zveřejněny na webových stránkách školy, kde je bude možno volně stáhnout i pro potřeby jiných škol. Tento velký projekt z OP RLZ končí, ale výuka bude v době udržitelnosti pokračovat dál, jednak ve výuce 6. a 7. ročníků a také formou kroužku na škole. Absence cizích jazyků a informatiky v letech minulých ubírala žákům školy šance obstát ve studiu na středních odborných školách. Chceme touto cestou vyjádřit naše poděkování partnerům projektu za prezentaci projektu naší školy na webových stránkách Pardubického kraje a Města Lanškroun, dále pak Městu Lanškroun za umožnění širší spolupráce s kurátorkou Zdenkou Drozdovou a paní kurátorce za realizované besedy v rámci prevence sociálně patologických jevů. Poděkování náleží rovněž reali začnímu týmu ve složení: J. Celá, J. Vávra, M. Olivová, M. Píšová, L. Slamě níková, A. Költö, J. Nováková, H. Minářová, J. Lukesová a P. Tovtiková. Děkujeme též paní Ing. Marii Hradecké z MŠMT za vstřícnou spolupráci a cenné rady při administraci projektu. Velké poděkování náleží také redakci Listů Lanškrounska. Jednou z klíčových aktivit projektu byla publicita. Tuto klíčovou aktivitu jsme mohli naplnit i díky zveřejňování článků o průběhu realizace projektu v Listech Lanškrounska. Projekt sice končí, ale škola neusíná na vavřínech. V polovině měsíce červ na napsaly ředitelka se zástupkyní školy nový projekt žádost o zařazení do programu OP VK, týkajícího se rozšíření asistenčních služeb. Tak nám prosím držte pěsti, aby byl nový projekt vybrán a svou realizací tak mohl po 3 roky pomáhat žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v úspěšném začle ňování do života běžné populace. Mgr. J. Nováková, manažerka projektu Ohlédnutí za školním rokem Jaký byl rok 2007/2008 v Základní škole v Lanškrouně? Zásadní změnou byla skutečnost, že původní Základní škola praktická změnila od název na Základní škola, a to vzhledem k rozšíření nabídky o další vzdělávací program Základní škola, ve kterém se u nás mohou vzdělávat i žáci z běžných základních škol. Tento program nabízíme hlavně dětem se specifickými poruchami učení a chování, které v běžných školách mají problém úspěšně se vzdělávat, protože v základních školách nevyučují speciální pedagogové se specializací etopedie a psychopedie. Uplynulý školní rok byl především bohatý na různé školní i mimoškolní akce. Pedagogové školy se věnovali žákům v době mimoškolní, kdy je vedli v kroužcích keramických, relaxačním a spor tovním. Žáci školy se během roku účastnili celé řady výtvarných soutěží po řádaných lanškrounským DDM, reprezentovali školu na recitační soutěži v Moravské Třebové, své výtvarné práce vystavovali ve výloze České pošty na nám. J. M. Marků, v domově důchodců se práce našich žáků staly součástí výzdoby interiéru. Dále naši žáci vystupovali ke Dni matek a o Vánocích v klubu důchodců a lanškrounském Penzionu pro seniory. Absolvovali plaveckou olympiádu a úspěšně reprezentovali školu i město v okresním kole sportovních her mládeže. Dívky z relaxačního kroužku reprezentovaly školu na přehlídce Akademie v Ústí nad Orlicí s orientálním tanečním vystoupením. Na škole proběhly během roku projekty Hry na ledě, Den rozličných činností a Den Země. Žáci 2. a 4. roč. společně se svými učitelkami a asistentkami navštívili Domov U Studánky, kde si vyzkoušeli hru na muzikoterapeutické nástroje a ochutnávku výtvarných dílen, které Domov U Studánky každoročně několikrát pořádá v rámci udržitelnosti projektu SROP s názvem Anenské mosty. Žáci 1. a 3. roč. společně s třídní učitelkou a asistentkou navštívili rodinu spolužáka Nikoly a prohlédli si velikou voliéru pro cizokrajné ptáky, které Sklenářovi chovají. Fotbalové družstvo žáků školy vybojovalo v malé kopané, fotbale a nohejbale samá 1. místa, vzhledem k tomu, že naši školu reprezentovali v nových dresech s logy končícího projektu OP RLZ, dotovaného z pro středků ESF, byla radost celé školy dvojnásobná. Ve vybíjené základ ních škol praktic kých se družstvo naší školy umístilo na 2. místě. Škola se účastnila také soutěží ve florbale a zimních hrách na ledě v Chocni. Ani učitelé nezůstali pozadu, když vytvořili stmelený kolektiv a ve vybíjené učitelů lanškrounských škol vybojovali v Me moriálu Františka Ehla pěkné 2. místo. Rok 2007/2008 byl vskutku nabitý aktivitami a my si můžeme jen přát, ať v tomto duchu pokračuje činnost školy také v příštím školním roce 2008/ Poděkování patří všem pedagogům školy za chuť pracovat s dětmi i nad rámec své přímé pracovní doby, organizaci soutěží a nekonečnou trpělivost a vůli potýkat se s překážkami, aby dovedli děti při akcích nadchnout a předložit jim tak podnět pro smysluplné trávení volného času. S přáním příjemného odpočinku v době letních dovolených všem zaměst nancům školy, čtenářům Listů Lanškrounska a rovněž všem, bez nichž by Listy Lanškrounska nevycházely, děkuje a na další spolupráci v novém školím roce se těší Základní škola Lanškroun. J. Nováková

14 STRANA 14 PŘEČTĚTE SI LL 14 a 15 / 2008 Ohlédnutí za Čermenskými slavnostmi Jubilejní 20. ročník Čermenských slavností skončil a v současné době se již rozbíhají přípravy na ten příští. Letošní rekordní účast 9 souborů a téměř 300 účinkujících ukázala kapacitní možnosti otevřeného areálu v Dolní Čermné. Díky zábavnému odpoledni s různými atrakcemi a velmi zdařilým jarmarkem přilákalo sobotní programové odpoledne více než tisícovku návštěvníků. K tomu zcela jistě přispěla významná podpora rozhlasu i tisku. Pomohlo také dobré počasí, a tak se mohly uskutečnit všechny plánované programy, navíc i další vystoupení pro čermenskou školu a v poslední den pobytu kolumbijského souboru Ancestros i neformální posezení organizátorů a členů souboru Jaro, spojené s grilováním a vzájemnou výukou tanců a společného muzicírování. Jen pro přehlednost letošní festival zahrnoval na 12 programových bloků v Lanškrouně, Žamberku, Dolní Čermné a v Dolní Dobrouči, které shlédlo na 2500 diváků. Hlavním tahákem byl výše zmíněný kolumbijský soubor. A mu sím přiznat, že si soubor získal oblibu u všech, a to po všech stránkách svou disciplínou, svým uměním hudebním i tanečním, svými převleky a nápaditostí a zejména svým přátelským vystupováním. Jeho zájem o místa pobytu, o kulturu i o historii byl velmi milý. Není divu, že se během týdenního pobytu v Dolní Čermné vytvořila nová pevná přátelská pouta. Dokladem toho je, že jsme byli uvedený soubor o týden později navštívit v místě jeho dalšího vystupování ve Strážnici a jejich první slova, když se k nám okamžitě hlásili, byla: Festival v Dolní Čermné je jedinečný a zůstane nadlouho v našich srdcích. Celý program Čermenských slavností začal ve čtvrtek vystoupením pro děti dobroučských škol v nabitém kulturním sále. Pokračoval již tradičně pátečním dopoledním koncertem v krásném prostředí lanškrounského zámeckého nádvoří. V závěru vystoupení diváky překvapili kolumbijští tanečníci, kteří se vmísili do hlediště a vyzvali ke společnému tanci. Po obědě přijal zástupce souborů starosta pan Košťál přímo ve své kanceláři a bylo o čem si krátce popovídat. Odpoledne pokračoval festival milým vystoupením pro seniory v lanškrounském penzionu. Příjemná atmosféra vyvrcholila v závěru vystoupení slovenského souboru Jánošík, kdy si společně s některými seniory zatančili. Bylo velmi příjemné sledovat, jak se taneční plocha zaplnila tančícími páry za doprovodu tradičních slovenských melodií. Navečer se pak soubory přemístily do Dolní Čermné, kde si pětičlenné týmy všech souborů zasoutěžily v tradičním HECBOJI. V zápalu bojů se velmi rychle smazaly rozdíly mezi dětmi a dospělými a stejně tak rychle zmizely i jazykové bariéry. Večer začaly muziky vyhrávat k poslechu i k tanci a dle délky hraní se všem přítomným akce líbila. Sobotní program v Dolní Čermné začal zábavným odpolednem s jarmarkem a mnoha atrakcemi, během něhož stihnul přivítat zástupce všech souborů a oficiální hosty starosta obce pan Vyhnálek. Hlavní program festivalu odpolední čtyřhodinový galakoncert byl doslova nabitý tím nejlepším, co ve svých repertoárech jednotlivé soubory měly. V průběhu koncertu se Přečetli jsme: Marci má na Měsíci kráter Lanškrounský vědec Jan Marek Marci dostal za svá astronomická pozorování neobvyklou odměnu Jan Marek Marci stál u zrodu fyzikálního oboru spektroskopie a kromě fyziky se zabýval matematikou, astronomií a medicínou. Během svého života napsal šestnáct vědeckých knih. Nejen tyto originály jsou k vidění v části his torické expozice, kterou svému rodákovi věnovalo Městské muzeum Lanš kroun. Svými znalostmi a pokusy se Marci nesmazatelně zapsal do celé řady vědních oborů. Nejprve studoval na univerzitě v Olomouci, kde se v roce 1616 stal magist rem filozofie, a poté odjel do Prahy, kde začal studovat medicínu. Voblasti fyziky se nejvýznamnějšími staly jeho práce týkající se optiky a mechaniky. Na rozvoji optiky se podílel takovou měrou, že se stal spolu zakladatelem tohoto fyzikálního oboru. Díky své propracované a na tehdejší dobu vyspělé laboratorní metodě objevil všechny druhy ohybu světla. Aby objasnil vznik duhy, pozoroval průchod světla různými druhy hranolů a objevil tak některé vlastnosti spektrálních barev. Sledoval barvy tenkých vrstev a jejich vznik při průchodu tenkými destičkami. Svými pokusy tak v mnohém předběhl Isaaca Newtona nebo Christiana Huygense. V oblasti mechaniky ho nejvíce zajímal vztah mezi pohybem a jeho impulsem. K měření času používal kyvadlový pohyb. Stanovil také některé zákonitosti volného pádu těles a asi nejdůležitějším jeho poznatkem v tomto oboru je ráz ideálně pružných těles. Jan Marek Marci byl nejenom lékařem císařů Ferdinanda III. a Leopolda I., ale hlavně praktikem, který proslul umírněnou teorií. Svou velkou vášeň fyziku uplatňovalmarci právě v medicíně. Na základě svých pozorování, kdy zjistil, že doby kyvu závisejí na délce kyvadla, vynalezl jednoduchý přístroj na měření tlaku. I dnes, kdy od dob působení Marci uplynulo zhruba 400 let, propagují mnozí lékaři jeho medicínské zásady. Pro udržení a posílení tělesné kondice a zdraví doporučoval totiž Marci denně cvičit, dobře jíst a dobře pít, neužívat žádná silná léčiva, ale pouze jed nodušší léčebné prostředky. Chválil prospěšnost medu, radil, jak se má spát, a hlavně zamítal neoddůvodněné a zbytečné podávání projímadel a pouštění žilou. Jeho přítel Bohuslav Balbín ho charakterizoval jako zdravého člověka Jánošík zavzpomínalo i na počátky slavností i na to, že Jánošík se letos festivalu zúčastnil již podesáté. V závěru programu proběhlo vyhodnocení Hecboje a dlouho očekávané slosování vstupenek. Následovala diskotéka Radia OK se slavnostním tradičním ohňostrojem a nutno říci, že se opět vydařil. V neděli vystupovaly soubory Vlčnovjan a Ancestros na žamberském zámku. Pondělní programový den pak vyplnila vystoupení pro základní školu v Dolní Čermné a později pro SZEŠ v Dolním Třešňovci. Poslední akcí bylo společné posezením se souborem ANCESTROS, kde se kromě grilování učily české a ko lumbijské tance a přitom se hrálo a zpívalo. Jsem velmi rád, že se okolo slavností vytvořila během posledních ročníků báječná a pracovitá parta lidí, která dlouho dopředu plánuje jejich hladký průběh a která pak během slavností pracuje naplno od pátečního odpoledne až do nedělního poledne bez nároku na odměnu. Jsme závislí sami na sobě a samozřejmě na finančních prostředcích, které se nám podaří formou příspěvků státní správy, grantů a od podnikatelských subjektů získat. Festival si dlouhá léta hledal svou tvář a je třeba říci, že v Dolní Čermné i v Lan škrouně. Je třeba poděkovat za velmi dobrou spolupráci s Lanškrounem, počína je starostou p. Košťálem, odborem kultury a školství v čele s p. Krejčovou i s p. Knápkem, ředitelem Kulturního centra. Velmi důležité je pro samotný festival také vystupování v dalších okolních městech a obcích. To dokazuje, že festival je životaschopný. Poděkování patří samozřejmě všem, kteří se na zdárném průběhu festivalu jakkoli podíleli Vážení čtenáři, těšíme se na setkání s Vámi na některé z dalších akcí s Jitřenkou anebo u příštího ročníku Čermenských slavností. Petr Ryba a renesanční osobnost bez jakýchkoli asketických zásad i když byl přívržen cem zdravé přírodní hygieny, rád se dobře najedl, napil vína a dokonce rád kouřil vynikající brazilský tabák. Kromě své rozsáhlé lékařské praxe vlastnil i lékárnu. Dlouhé roky působil ve vedení lékařské fakulty pražské univerzity. Osmkrát za sebou byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1662 jejím rektorem. Když počátkem sedmnáctého století zasedala komise připravující reformu pražského vysokého školství, Marci se aktivně účastnil jejích jednání a sepsal také statut lékařské fakulty. Zapojil se i do sporu o Karlovu univerzitu. Císař Ferdinand II. ji předal jezuitům, ale jeho následník Ferdinand III. (jehož osobním lékařem byl právě Marci) pokládal univerzity nikoliv za církevní, ale světskou záležitost. Konflikt mezi panovníkem a jezuity řešila i mise do Říma v letech 1638 a 1639, na které kromě hraběte Františka Matyáše ze Štenberku nechyběl ani Jan Marek Marci. Stejně jako mnozí učenci té doby se i Marci pokoušel vyřešit kvadraturu kruhu. Jeho úvahy vycházely z nápadu nahradit kruh tím, že do něj vepsal o brazce, které by se daly snadno rozložit na části a jejich obsah by tak šel jed noduše určit. Marci se zařadil i mezi významné astronomy. Asi nejznámější je jeho práce De longitudine seu differentia inter duos meridianos, ve které se zabýval určováním polohy Měsíce. Marci považoval za prokázané tvrzení, že nebesa ovlivňují pozemský svět. Koupil si v Praze, v Melantrichově ulici, velký dům a jeho střechu upravil pro pozorování oblohy. V jednom z dopisů Athanasiu Kirchnerovi psal, že má skvělý dalekohled, kterým viděl planetu Jupiter zvící asi čtyř prstů. O jeho vynikajících výsledcích v oblasti astronomie svědčí i fakt, že po něm členové Mezinárodní astronomické unie na svém 14. kongresu v roce 1970 pojmenovali jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce. Kráter je od té doby označován jako Ioannes Marcus Marci. V roce 1666 se vědcův zdravotní stav podstatně zhoršil, velmi pravděpo dobně trpěl arteriosklerózou mozkových cév a začalo u něj docházet k poruchám paměti. Krátce před smrtí podepsal listinu Ad perpetuam rei memoriam (Na věčnou paměť), kde odvolal vše, co bylo v jeho spisech v rozporu s jezuitskou ideologií. Gabriela Gregorová, MFD Pardubický kraj,

15 LL 14 a 15 / 2008 REGION STRANA 15 ROK NA ZÁMEČKU Když se tak ohlédnu zpátky, za minulý rok se toho dělo opravdu hodně. Návštěvníků po slavnostním otevření přicházelo hodně, i přes různé nedostatky se jim většinou prohlídka věže i sklepení líbila, někteří přišli po dlouhé době, jeden pán z Německa navštívil Zámeček po 72 letech, to je zatím nejvíc. Naopak nejmladší návštěvnici bylo pouhých 14 dnů, několika nejstarším návštěvníkům, kteří došli až nahoru do věže, bylo kolem 86 let. Přitom se ve věži pořád v týdnu a někdy i o víkendech pracovalo, dodělávalo se schodiště nahoru na budoucí vyhlídku, také se pořád uklízelo ve věži i skle pení. Aby si návštěvníci mohli prohlédnout něco víc než holé stěny, chystala jsem informační tabla s fotografiemi i texty a snažím se získávat stále další informace. I po ukončení letního provozu se stále objednávali další návštěvníci, pokud to bylo jen trochu možné, prohlídku s výkladem jsem jim ráda umožnila a po Zámečku je provedla. Dokonce jsem s návštěvníky Zámeček procházela i me zi vánočními svátky, i po Novém roce. Od začátku letošního roku pokračovaly úpravy ve věži i okolí, začal se stavět kuchyňský přístavek za věží, omítla se část schodiště a byla znovu vystavěna část v minulosti vybouraných podlah malých bočních místností. Velmi zajímavé pro mě byly cesty do různých archivů, s p. Macháčkovou z Rudoltic jsme jely do Lichtenštejnského archivu ve Vídni, kde nám dovolili ofotit 300 let staré dopisy z doby výstavby, požárů i bourání Nového zámku. V těchto listinách jsou pro nás velmi zajímavé údaje, s překladem do češtiny to ale není tak jednoduché. Jsou totiž psané německým starým písmem, švabachem i kurentem, některé zas starou italštinou, to dnes umí přeložit jen málo lidí a je to samozřejmě velmi drahé. Z těchto listin je zatím přeložen jen jeden dopis z r. 1700, je vystaven i s českým a brzy i německým překladem v 1. patře věže. Další velmi zajímavé a cenné údaje z minulosti zámku i okolí jsme získali překladem části staré rudoltické kro niky, jejíž stránky psané švabachem nám přeložili hodní lidé tady i v Ně mecku,kterým jsme za jejich velkou pomoc opravdu vděčni. Získali jsme údaje z doby výstavby zámku, podrobnosti z života v okolí i Rudolticích, na jaké jsem zatím při hle dání nikde nenarazila, o stavbě, o teh dejších platech i cenách potravin atd. V dalších archivech, knihovnách, v PÚ i jinde se podařilo najít také různé dokumenty o Novém zámku i o osu dech poslední věže před lety. Ty z dří vější doby jsou zase psané starým pís mem, bude trvat, než se alespoň ty pro nás nejzajímavější přeloží, jistě se z nich postupně dozvíme další zajímavé ne bo i zatím neznámé údaje. Spoustu informací o dřívějším dění na Zámečku se také dozvídáme od Předškoláčci ve 2. patře Zámečku. návštěvníků, pamětníků z let, kdy jako děti chodívali s rodiči o víkendech na procházky na Zámecký vrch, ti starší v sobotu na taneční zábavy apod. Dozví dáme se, jak to dříve kolem věže i uvnitř vypadalo, jen vždy lituji, že tenkrát sko ro nikdo neměl fotoaparát, nedaří se získat starší fotografie věže a okolí, z před válečných i pozdějších let je jen několik málo snímků a zatím jsme žádný další nezískali, i když se všech snažím ptát, jestli doma něco z těch dob nemají. Okolí po červnové větrné smršti (mezi stromy je vidět střecha Zámečku). Zámeček oslavil rok od znovuotevření pohled na terasu. Zrovna tak by bylo velmi zajímavé, kdyby se podařilo získat nebo si třeba jen ofotit dřívější jídelníček z restaurace nebo cokoli z dřívějších časů, zatím se moc nedaří, nacházíme jen střepy a zbytky předmětů, ale stále doufám že se něco cokoli objeví nebo někdo doma něco z těch dob najde a umožní nám to alespoň okopírovat. Právě tak je stejná potíž sehnat k ofocení staré snímky Zámečku i okolních míst, něco jsem ale sehnala a v 1. patře vystavila. Obrázky, jak dříve vypadala všechna okolní místa, zatím nemám, snad se to časem alespoň částečně podaří nějak poshánět. Návštěvníci si rádi zavzpomínají, jak dříve lezli do Zámečku různými otvory, okny apod; s baterkami se odvážili do částečně zasypaných sklepení, bývalí skauti vypráví, jak měli na Zámečku klubovny a co vše za těch několik let zažili. Návštěvníci vidí, co vše se už pro záchranu a nové využití této zajímavé památky s pohnutou historií udělalo, aby zas mohla sloužit jako příjemné místo k odpočinku, aby si návštěvníci měli co prohlédnout, přečíst si různé informace, dozvědět se zajímavosti z historie, současnosti i plány do budoucna. Začínají se podle možnosti pořádat různé akce, doufáme že se postupně stane Zámecký vrch zase oblíbeným výletním místem, jako býval v minulosti, a návštěvníkům bude mít stále více co nabídnout, jak občerstvení a zábavu, tak další informace z historie této zajímavé stavby. Za sebe mohu jen říct, že jsem za ten minulý rok měla tolik zajímavých zážitků, potkala spoustu lidí, kterých si moc vážím. Byl to velmi zajímavý i náročný rok a ten další bude zřejmě také takový pro všechny, kteří mají se Zámečkem co dělat. Doufáme že se Vám bude výlet na Zámecký vrch líbit, těším se na všechny, kteří se přijdou na vlastní oči přesvědčit, co vše je na Zámečku i v okolí nového. Text a foto: KŠ Přečetli jsme: Rudoltice starosta končí. Hrozí mu obvinění Zastupitelstvo obce Rudoltice na Orlickoústecku odvolalo 1. července z funkce starostu Oldřicha Kolomého. Hlavním důvodem razantního kroku byla skutečnost, že pod jeho vedením stojí obec na pokraji krachu, výhrady však zastupitelé mají i k jeho údajnému diktátorskému chování a k protežování členů jeho rodiny. Účty Rudoltic má prověřit právní audit. Na bývalého starostu zřejmě obec podá i trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele při řízení obecní společnosti Vision Rudoltice. Kolomého se nepodařilo na mobilním telefonu ani domácí pevné lince zastihnout. Před svým odvoláním zveřejnil prohlášení, v němž se hájí, že z funkce neuvolněného starosty neměl žádný prospěch, a odmítá, že by jeho rozhodnutí byla protiprávní a nedemokratická, stejně tak nespatřuje ve svých činech střet zájmů. Chystám se dnes na okresní státní zastupitelství tuto věc konzultovat, pro tože pan starosta, který vedl veškerou ekonomickou a účetní agendu této fir my, nám odmítá předat účetnictví, uvedla místostarostka Lenka Bártlová, která byla zatím zastupiteli pověřena vedením Rudoltic. Podle ní má obec i její příspěvková organizace Stavby Rudoltice a obecní společnost Vision Rudoltice téměř prázdné účty, přičemž musí splácet úvěry téměř 40 milionů korun. Stavby Rudoltice mají dlouhodobý úvěr pětadvacet milionů korun a překlenovací úvěr asi deset milionů korun, dalších pět milionů korun si půjčila sama obec. Jen za dlouhodobý úvěr splácejí Rudoltice s necelými patnácti sty obyvateli asi tři miliony korun ročně, rozpočet obce je 23 milionů korun. V tuto chvíli měla obec na všech účtech asi půl milionu korun, na peníze z dotací sáhnout nemůžeme. Účetní obce mi řekla, že podobný nedostatek peněz je u nás čas to, uvedla Bártlová. Podle ní se bývalý starosta před svým odvoláním snažil odčerpat z účtů maximum hotovosti. Na poslední chvíli jsme zastavili asi čtyřmilionovou splátku faktur, kde byly vyúčtovány i věci, které jsou zřejmě v rozporu se zákonem, řekla místostarostka Lenka Bártlová. (Mladá fronta DNES Pardubický kraj, )

16 STRANA 16 REGION LL 14 a 15 / 2008 Akademie 2008 V pátek se zaplnila čermenská sokolovna žáky školy, rodiči, veřejností. Základní škola pořádala jako téměř každý rok školní akademii. Do programu se zapojili prakticky všichni žáci školy. Někdo s menší rolí, někdo i vícekrát. Prvňáci si zahráli na Zlatou bránu, druháci Pějme píseň dokola. Třeťáci měli náročnější přípravu, neboť si museli shánět kostýmy na trpaslíky, aby věrohodně doprovázeli Sněhurku. Pak se střídala hudba moderní (7. ročník), lidová (pásmo 6. ročníku) i písníčky 30 let staré (4.,5. ročník). Na programu byly i oblíbené pohádky, byť trochu jinak (8. ročník). Překvapil jak taneční kroužek z 1. stupně, tak i ze 2. stupně starší dívky. Sympatické je, že většinu vystoupení nebo část si vymyslely, někdy i na cvičily samy děti a učitelé dolaďovali, radili. Nacvičování s dětmi není jed noduché, neboť zpočátku jsou při nácviku dost v pohodě, chce to někdy dost trpělivosti. Když se ale blíží termín vystoupení, zodpovědnost narůstá. Přece nikdo si nechce udělat ostudu! Taky se všem třídám vystoupení povedla a zaslouží si pochvalu. Programem provázeli konferenciéři z 9. ročníku: Michaela Kroulíková (mj. v roli Bystrozraký v úryvku ze hry Divadla Járy Cimrmana připravil 9.ročník) a Václav Kalousek (též v roli ře ditele divadla Práásk). Deváťáci měli připravené překva pení pro třídního P. Borka. Se zá kladní docházkou, s učiteli, se spo lužáky i sami se sebou se rozloučili slovenskou písničkou Záverečná. Měli velmi dobrý kolektiv, takže objímání a pláč hlavně dívek z roz loučení pokračovaly především poslední školní den. Organizace takovéto akce je znač Celostátní soutěž Co víš o československých legiích? Občanské sdružení Odkaz legionářů a odboje v naší vlasti uspořádal 7. ročník celostátní soutěže pro mládež s názvem Co víš o československých legiích. Zúčastnit se mohli žáci 2.stupně základní školy, ale i studenti středních škol. Ve školním kole měla naše škola 11 soutěžích, kteří odpovídali na 20 otá zek týkajících se problematiky legií (např. V srpnu 1914 byla díky českým krajanům zřízena první česká vojenská jednotka uveďte její název a zemi, kde byla založena. Zasáhli do bojů během 1. svět. války také naši dobrovolníci v řadách kanadské armády? Operovalo naše vojsko rovněž na území Číny? Skončilo pro československé vojáky období bojů dnem ? apod.) Soutěžící byli zástupci z 8. a 9. ročníku, kteří se v dějepise s touto problema tikou setkávají. Všichni zúčastnění byli za svou školní práci občanským sdru žením pochváleni, do dalšího kola postoupili dva žáci z 9. třídy, kdy bylo ú kolem sepsat literární práci úvahu s tématem Sibiřská anabáze českoslo venského vojska. Bylo vybráno deset nejlepších prací a jejich autoři se utkali v závěrečném celorepublikovém kole v Brně, kam z naší školy se svou úvahou postoupila Michaela Kroulíková. V brněnském kole pak podstoupili soutěžící test, opět s tématikou legií. V tomto závěrečném kole obsadila naše žákyně místo. Za tento ú spěch bych jí chtěla nejen poděkovat, protože musela projít jistou přípravou, ale především velmi pochválit, protože účast v této soutěži byla od počátku dobrovolná a Míša se jednotlivých kol účastnila velmi zodpovědně. Její práci o sibiřské anabázi přikládám k přečtení, nebylo to téma pro žáka základní školy zase až tak jednoduché. Jana Beranová, učitelka ZŠ Horní Čermná Sibiřská anabáze Kdyby mi někdo před měsícem řekl: Co víš o Sibiřské anabázy, asi bych odpověděla, že se jedná o něco, co se dělo na Sibiři. Když jsem se ptala svých vrstevníků, nebyli na tom o moc lépe. Proto jsem opravdu ráda, že jsem postoupila v této soutěži a rozšířila si tím své znalosti o první světové válce. V naší knihovně bylo mnoho knih o první světové válce, ale o působení českých legionářů v Rusku většinou jen zmínka. Naštěstí se mi dostala do rukou knížka Legionáři, car a Rudá armáda od Miloslava Alexeje Fryščoka, kde je o Sibiřské anabázi napsáno dost dopodrobna. Jelikož ráda čtu, myslela jsem si, že nebude žádný problém o anabázi napsat. Ale!! Čtení bylo složité, samá data, jména, místa, až jsem se v tom postupně začala absolutně ztrácet. Už jsem myslela, že to vzdám. Jelikož jsem ale soutěživý typ, řekla jsem si: Proč to aspoň nezkusit? Kdo mohl v roce 1910 tušit, že po nadšených sjezdech Slovanů dojde během dalších deseti let k tolika vzájemným protislovanským vystoupením, ně náročná. Začíná to rozvrhem zkoušek, generálkou se všemi účinkujícími, tedy s celou školou, ale hlavní je při programu. Klidné a včasné přesuny sku pin dětí tak, aby vše klaplo, navazovalo, znamená zapojit i všechny učitele. S prodejem občerstvení pomáhala jedna maminka, pí. Jirásková (též s nácvikem ve 4. a 5. třídě). Byli bychom moc rádi, kdyby se tímto směrem dál rozvíjela spolupráce s rodiči. Ti nám už pomáhali s letošním dubnovým Setkáním dět ských uměleckých souborů.velice jim za jejich ochotu děkujeme. Ještě jednou musím pochválit naše děti, byly bezvadné. Myslím, že jejich programem se příjemně pobavili všichni přítomní. My učitelé chápeme aka demii jako součást výchovně vzdělávací práce. Děti se naučí řadě dovedností, se kterými se při běžné výuce nesetkají. Mladší často zírají, co dovedou ti starší, obráceně velcí uznale komentují šikovné mladší spolužáky. Děti určitě svým programem potěšily rodiče, známé, a navíc mají příjemný pocit z dobře vykonané práce. Drahuše Rejentová, řed. ZŠ Horní Čermná při nichž bude prolito tolik krve? Historie slovo kdyby příliš nemiluje. A te prve až po slavné bitvě u Zborova svět zaregistroval existenci československé brigády. Bitvou u Bachmače viditelně vystoupil protiklad bojových kvalit československých legií a Rudé armády. Bitva, kde hrstka Čechoslováků na hlavu porazila trojnásobnou přesilu nepřátel. Já si vždycky myslela, že Rudá armáda je hodně silná. Možná to je tím, že okolní svět a jeho vývoj vnímám při hodinách dějepisu víc než dění v mojí vlastní zemi. Na rozdíl ode mě si bolševici uvědomili, že spojení s Československý mi legiemi by bylo velice výhodné. Československých vojáků v Rusku bylo opravdu hodně. Kdo mohl ale tušit, že tím skončilo období vzájemného po rozumění? Kvality našich legionářů si uvědomovali i Němci. O československé legie byl tedy opravdu velký zájem. To značí jejich kvalitu. Ovšem nebyli to ani žádní hlupáci. Podezření i nervozita, co se po nich vlastně chce, stoupaly. Stalinův dopis, kde psal o tom, že Čechoslováci na půdě Ruska jsou svobodní občané, kteří zbraň berou do ruky pouze k obraně, byl poslední kapkou. Tak co po nás vlastně chtějí? Nejdřív pomoc v boji, pak se ale nesmíme zbraní ani dotknout Otázky tohoto typu si bezesporu naši legionáři kladli. Muselo to být pro jejich psychickou stránku opravdu hrozné. Hlavně když stáli 14.května 1918 na Čeljabinském nádraží, které bylo plné českoslo venských legionářů sledujících průjezdy vlaků na západ s německými a ra kouskouherskými zajatci. Vrchol byl hozený kámen z některého vlaku proti Čechoslovákům, který rozpoutal rvačku, za kterou muselo jít sedět i několik českých vojáků. Tak kde je spravedlnost? Jen díky tomu, že naše legie byly hodně silné, nám nejspíš dělali různé naschvály a snažili si o to, aby nevyvíjely přílišnou aktivitu. Jak se bolševici dostali k moci, schylovalo se k válce spíš občanské. Masa ryk pochopil, že tato záležitost je jen vnitřním bojem ruského národa, do ně hož by čs. legionáři neměli zasahovat, ale naopak se zdržet jakékoliv vojenské akce. Pan Masaryk není na české pětitisícovce jen tak náhodou. Moc ho obdi vuji za jeho umění řeči, a hned několika jazyky. I legionářům ve svém diplo matickém jednání s představiteli Ruska dojednal cestu domů přes celou Rus, cestu vlakem po sibiřské magistrále do Vladivostoku a pak loďmi do Evropy. Nikdo jiný by to nezařídil lépe. Legionáře opravdu obdivuji za jejich trpělivost, statečnost a sílu. Je sice pravda, že zdaleka ne všichni se domů vrátili, ale nejsou zapomenuti. Učí se o nich ve školách, a dokonce se konají i soutěže na téma českoslovenští legionáři. Jejich práce však není tak moc vidět, asi proto, že se nekonala na území Česka. A také nebyla až zas tak významná. Já si od této soutěže odnesu to, že českoslovenští legionáři pro mě byli lidé, kteří toho hodně zažili, procestovali a pořád to nevzdávali. Naděje umírá poslední, ne? I oni se vrátili téměř po 1000 dnech domů. Michaela Kroulíková, žákyně 9. ročníku

17 LL 14 a 15 / 2008 REGION STRANA 17 Partnerská návštěva z Edertalu Na přelomu dubna a května se u skutečnila návštěva naší partnerské školy z Edertalu ve SRN (Hessen sko). Přijelo 21 dětí ve věku 12 až 16 let a 4 dospělí. Všichni byli ubytováni v rodinách. Část v Horní Čermné, část v Bystřeci. Naši hosté dorazili po celodenní cestě navečer v sobotu Po krátkém uvítání se rozjeli do svých rodin. Snazší to měli ti, kteří se s čes kými dětmi znali z naší loňské návště vy anebo si nějakou dobu dopisují. V neděli odpoledne jsme se i s vět šinou rodičů sešli v sokolovně v Hor ní Čermné, kde Obec Horní Čermná pořádala 12. ročník Setkání dětských uměleckých souborů.vystoupil Pě vecký sbor Čermáček (ZŠ Horní Čer mná), Komokrák (ZUŠ J. Pravečka Lanškroun), dále tanečníci z Jitřenky (ZŠ Dolní Čermná) a ze ZUŠ Lanš kroun. Na závěr se předvedl dětský symfonický orchestr ze ZUŠ Ústí nad Orlicí. Program byl tedy nabitý, diváci mohli sledovat skvělé výkony dětí. Pondělní dopoledne strávily něm ecké děti v naší škole. Nejprve si ji prohlédly, následoval kulturní pro gram: mladší děti z tanečního kroužku předvedly dva tance, které měly při pravené na školní akademii. Dále žáci 8. a 9. ročníku, kteří se učí německy, zahráli v němčině tři klasické pohádky (nacvičené na Den jazyků, který pořá dáme každoročně na podzim). Sklidili obdiv. Učitelé byli překvapeni, že i ho ši, kterým nechybí mnoho do dvou metrů, klidně zahrají zvířátka v po hádce pro malé děti. Nakonec 9. roč ník zopakoval předtančení z plesu ro dičů. Na jednu hodinu jsme Edertál ské rozdělili na skupiny. Byli se po dívat na výuku angličtiny a němčiny. (Musíme německé děti pochválit, neboť znají angličtinu velmi dobře. Je znát, že v jejich učebním plánu je více hodin angličtiny, u nás je také teprve druhým rokem agličtina od 3. třídy. Výhodou Němců je i příbuznost o bou jazyků a podstatně delší tradice výuky angličtiny. Silným motivem pro německé děti je i to, že už jejich rodiče byli daleko dříve v kontaktu se světem a většina si uvědomuje nut nost se cizí jazyk učit.) Zbývající část dopoledne si edertálské děti vyráběly z keramické hlíny dárky domů a mo hly si zkusit svou odvahu na lezecké stěně. Na odpoledne byla připravena vycházka po okolí spojená s hrami, které nápaditě připravila 9. třída. Bylo krásné odpoledne a v cíli čekala slad ká odměna. Do všech aktivit připravených pro německé děti se zapojily i naše děti. Zúčastnily se výletů v počtu, kolik do volovala kapacita německého auto busu. A tak tato smíšená skupina vy razila v úterý do Prahy, ve středu do Litomyšle a do budislavských skal. Večer si všichni užívali rejdě ní čarodějnic. I v Německu tento zvyk znají. První máj strávily německé děti v českých rodinách. Někteří byli na ma jálesu v Lanškrouně, kde se jim velice líbilo vystoupení hiphopové skupiny. Pátek byl věnován sportu. Využili jsme nové hřiště s umělým povrchem v Bystřeci. Sestavili jsme národnost ně smíšená družstva dívek a chlapců. Všichni se nakonec občerstvili klo báskami z udírny. Nastala sobota loučení, které se neobešlo bez slz a nekonečného objí mání, tak jako to bylo loni v Edertalu. Akci jsme měli předem promyš lenou, připravenou, úkoly rozdělené, takže vše se odehrálo v klidu, jen ně kdy zazlobilo počasí. Zároveň může me konstatovat, že stejně jako loni na še návštěva, byla i ta letošní pro obě strany přínosná. Pro řadu českých ro din to byla první takováto zkušenost. Nyní jsme zase na řadě my, abychom vyrazili směr Edetal. Drahuše Rejentová, Základní škola Horní Čermná Co nového na mladějovské železnici V sobotu se přímo na naší trati konala první historická svatba Kláry a Jiřího z Prahy. Mladý pár si úzkokolejku zamiloval a byl u nás již několikrát v minulých letech, a i proto se rozhodli uspořádat svatbu u nás. I když jejich příbuzní se zpočátku domnívali, že se jedná pouze o legraci, nakonec se zú častnili v hojném počtu 70 lidí. Po svatebním obřadu pokračoval parní vlak na Novou Ves a poté zpět na Mladějov, kde se konala svatební hostina. Odpoledne si část svatebních hostí udělala výšlap do lesa nad Mladějov na rozhlednu a poté pokračovali ve svatebním veselí v Rychnově na Moravě, kde byli ubytováni. Na začátku července se slavilo 10 let od zahájení výletních jízd na mla dějovské úzkokolejce. Návštěvníci muzea mohli využít zvláštních přípojů nové motorové jednotky Regionova, která vyjela poprvé v historii díky spolu práci Mladějovské průmyslové dráhy,českých drah, a.s., a Pardubického kraje mezi Českou a Moravskou Třebovou. Během celého dne měli návštěvníci možnost zhlédnout vystoupení šermířské skupiny Tartas,vystoupení mažoretek ze sdružení Arnika,vystoupení hudební skupiny Kontakt či loutkové divadlo pro děti. Nechyběly samozřejmě ani výletní jízdy parního vlaku a občerstvení. O úspěchu akce nelze pochybovat, zhlédlo ji během celého dne na spo kojených návštěvníků. Miloš Kopřiva ZŠ Horní Čermná přijme k učitele angličtiny v ročníku. Kontakt: zshorcer@centrum.cz, D. Rejentová, tel ,

18 STRANA 18 NA CESTÁCH LL 14 a 15 / 2008 VÝMĚNNÝ POBYT V NORSKU Další úspěšný projekt SZeŠ Lanškroun Konečně nastal den D a studentky 3. a 2. ročníku naší školy se dočkaly. Ve dnech až proběhla první studentská výměna v rámci programu Comenius Partnerství škol, kdy děvčata strávila deset dní v norské Střední zemědělské škole v Skjetleinu. Studentky s nadšením pracují na společném jazykovém projektu Co skrývají a tají naše lesy, který je hrazen z prostředků EU vyčleněných na vzdělávání. Měly tak skvělou příležitost si toto téma osahat přímo v reálné situaci strávit čas v nádherné norské přírodě včetně lesů, ochutnat pravý zálesácký život. Jak se jim to líbilo? To už se dočtete v následujících příspěvcích , středa. V 6.30 odjíždíme z Lanškrouna směrem na Hradec Králové, Prahu, Lovosice a Ústí nad Labem. Následuje přejezd hranic v Ně mecku a pak přes Drážďany, Letzow, Santenc do přístavu Sasnitz, kde jsme se nalodili na trajekt, který nás převezl do švédského Trelleborgu , čtvrtek. Trelleborg, Helsingborg, Göteborg a hurá směrem k norským hranicím. Míjíme Halden, Moss, Ryen, Oslo a už přijíždíme do Lillehameru, dějiště zimních olympijských her. Zvláštní atmosféra tohoto kouzelného městečka byla cítit všude, umocněna obrovskými skokanskými můstky, dominujícími nad sportovním stadionem. Co k tomu dodat? Cesta byla dlouhá, dlouhá a dlouhá. Ale co jsme během ní viděli, stálo za to. Nepopsatelně krásná norská krajina s vodopády; řeka vytvářející obrovská jezera a jezy lemující celou naši cestu. Typické norské domky, převážně hnědočervené, ale i modré, žluté či bílé, roztroušené po krajině jako barevné korálky. Některé z nich měly travnaté střechy a vypadaly, jako by z nich měl každou chvíli vyběhnout nějaký ten trolík. A všude kolem pasoucí se ovečky. No prostě úžasné! , pátek. Konečně u cíle, trocha hledání, ale už vidíme ceduli Heimdal a odtud už jen co by kamenem dohodil do Skjetleinu, místa, kde se chystáme strávit několik krásných dní. Do školy jsme dorazili brzy ráno. Byli jsme ubytováni na školním internátu a po vřelém přivítání a občerstvení nás několik norských studentek provedlo po škole a celém areálu, aby nám ukázaly vybavení celé školy, ale hlavně všechna zvířata, která se chovají v moderních hospodářských budovách. Bylo tam velké množství ovcí, asi 40 krav, 10 koní a několik prasat. Překvapením pro nás byli pets domácí mazlíčci, protože tam chovají např. králíky, morčata, činčily, rybičky, různé myšky a pavouky včetně tarantule, která z neznámých důvodů (???) dostala jméno po řediteli školy. Norská děvčata nás provedla po škole a pak jsme se všichni zúčastnili hodiny biologie, během které jsme pracovali s mikroskopem. Viděli jsme i výuku jezdectví. Všem se tam velmi líbilo, protože bylo všude čisto a uklizeno a Norové se chovali ke zvířatům s obrovskou péčí a láskou. Klára Vašátková, 3.B Prašná cesta, oblaka prachu a nikdo nic neviděl. Co teď? Samá příroda a pár dřevěných budov by člověka přesvědčilo, že je v divočině, ale nakonec byl opak pravdou. Autobus zastavil a my nedočkavě vyběhli ven. Protahovali jsme si naše rozlámaná těla a vtom nás přišla uvítat Sonja, která se stala naší norsko českou průvodkyní, překladatelkou, poradkyní či šéfovou v kuchyni, když nám spolu s manželem připravovali typické místní jídlo, které prý Norové přímo zbožňují. Proběhlo vřelé uvítání, instrukce byly rozdány a my jsme se konečně mohli jít ubytovat. Malé dřevěné pokojíky se nám moc líbily i přes jejich skromnost. Na patře byla kuchyňka a koupelna jen pro nás. No prostě komfort! Místo klíčů byly čipy a tím nám byla umožněna naprostá svoboda a pohyb po areálu. Víc jsme si snad ani nemohli přát. V poledne nás čekalo seznámení s norskými studenty. I vás by určitě překvapila jejich móda a styl oblékání, ale nás spíše překvapilo jejich chování. Jsou přátelští a velmi komunikativní. Ale poté nastal náš první problém konverzace, naše znalost angličtiny nebyla na takové úrovni jako ta jejich a jak bychom si přáli. Nicméně, studenti to vyřešili po svém. Mávli rukou a to byl pro nás povel k následování. Prohlídka začala v kravíně. Krávy stojí na roštové podlaze a to způsobuje velký zápach. Výhodou je však volné ustájení a samodojící zařízení. Pokračovali jsme ovčínem. Malá roztomilá jehňátka nás velmi uchvátila, ale jen tak mezi námi, ani tam to moc nevonělo. Jako třetí na řadu přišla prasata. Naprostý luxus! Mají se tam jako na dovolené, prostě jako prasata v žitě. Stejně tak jako my chovají ve škole i koně. Jejich počet je asi třikrát menší než u nás ve škole. Jsou také menšího vzrůstu a používají se spíše do zápřeže. Na školní farmě mají k dispozici dvě venkovní jízdárny a velkou klusáckou dráhu. Pro toho, kdo už má zvířat na chvíli dost, je postaveno volejbalové a fotbalové hřiště. I my jsme si tam zahráli. Vzhledem k tomu, že města jsou od sebe daleko, mají studenti možnost ubytování na internátě. Pokoje jsou po jednom a oproti nám mají velikou volnost. Škola je pro ně spíše zábavou. Rozhodně nesedí v lavici od rána do večera. Do školy chodí na osmou a zápisy si píší do notebooků. Norsko má také svá typická jídla. Sušené maso, kaše ze zakysané smetany a tenké plátky něčeho, co nazývají chleba. Obědu se říká lunč a největší jídlo dne je večeře. Mládež se spíše stravuje po americku pizza, bagety, hranolky a samý kečup. Norové si velice váží své přírody i všech památek. Těch mají opravdu pomálu. Nejsou však svázáni předsudky a žijí nekonvenčním způsobem. Je to svým způsobem zvláštní, ale přesto nádherná země. Ž. Zahradníková, P. Loupancová, R. Socháňová, V. Klárová, 2.B , sobota. Sobotní celodenní výlet nás zavedl nahoru do hor, kde jsme měly příležitost studovat místní flóru na biotopu tundry. Něco, co se u nás vskutku nevidí. Cesta pak pokračovala do historického hornického městečka Roros z 16. století. Úžasné! Výlet byl zakončen grilováním a pojídáním norské krupičné kaše na malebné farmě z počátku 19. století u paní Jorrun, učitelky angličtiny. Cestou do města Roros Norský Roros. V sobotu jsme navštívili malé městečko Roros. Toho dne nám počasí opravdu přálo a zažili jsme i kousek norského léta. Bohužel jsme tam jeli o víkendu v době svátků Letnic a všechny obchůdky a krámky se suvenýry byly zavřené. Ale i přesto jsme tam viděli mnoho zajímavostí; například museum Smelthyta. Zde jsme mohli zhlédnout hornické domečky, kde žily 2 3 rodiny. Tyto chaloupky byly abnormálně malé, s výškou stropu do 1,65m. Sloužily hlavně k ubytování nejchudších vrstev, především vdov a sirotků po hornících, kteří při těžbě kovu zahynuli. V muzeu jsme mohli zhlédnout, jak se zpracovávala měděná ruda. Městečko Roros je velmi staré a někteří lidé žijí ještě v původních domech, které jsou rekonstruované. Navštívili jsme také kostel, kolem kterého se rozprostíral velký hřbitov. Mezi Nory najdeme daleko víc věřících než mezi Čechy. Pohřbívá se zde více do země než žehem. Martina Vargová, 3.B , neděle. Sváteční neděle byla ve znamení výletu do Trondheimu spojeném s prohlídkou katedrály Nidaros a procházkou historickou částí tohoto druhého největšího norského města. Město Trondheim Navštívili jsme také město Trondheim. Byli jsme tu několikrát. Prohlédli jsme si katedrálu Nidaros, která je vystavěna v gotickém a částečně i v románském stylu. Měli jsme štěstí, protože jsme navštívili tuto nádhernou budovu zrovna v době slavnostní konfirmace za vyzvánění mnoha zvonů. Všichni chodili oblečeni v národních krojích a vše brali naprosto vážně, protože tato událost je velice významná pro celé rodiny mladých konfirmandů. Poté jsme se vydali na prohlídku města směrem k televizní věži, kde jsme vyjeli výtahem do horních pater s restaurací Egon a tam jsme poobědvali. Byla zde pohyblivá kruhová podlaha, která se otáčela po směru hodinových ručiček. Tím se nám během hodinové návštěvy restaurace postupně umožnil nádherný výhled na celé město. Stihla se totiž otočit o 360 stupňů.

19 LL 14 a 15 / 2008 NA CESTÁCH STRANA 19 Navštívili jsme i technické muzeum, kde jsme si mohli všechna technická zařízení a vynálezy osobně a důkladně vyzkoušet. Markéta Strejčková, Tereza Krhutová, 2.B , pondělí. V pondělí se studentky vydaly zkoumat norskou flóru do botanické zahrady poblíž Trondheimu. V přilehlém muzeu pak obdivovaly obrovskou sbírku klasických hudebních nástrojů, ale i nástroje velmi netradičních a absurdních tvarů či zvuků. Norské arboretum a muzeum hudby. V pondělí v dopoledních hodinách jsme navštívili norské arboretum v Trondheimu. První, co mě velice udivilo, byly květiny, které u nás volně rostou po celém území, například kostival lékař ský, vlaštovičník větší, plicník lékařský, ale i bylinky jako máta, tymián a další. Dozvěděli jsme se, že Norové je vůbec nepoužívají. Dále jsme obdivovali několik druhů rododendronů, ale co bylo asi nejhezčí, byla nádherně barevná a široká sbírka primulek neboli prvosenek. Hned vedle arboreta se nachází muzeum hudby Ringve, kterým nás provázela anglicky mluvící průvodkyně a vyprávěla nám o jeho historii. Svůj výklad doplňovala hraním na hudební nástroje. Viděli jsme zde Mozartův a Schopenův sál, ale i mnoho zvláštních nástrojů, druhů kytar, houslí a pian. Eliška Belasová, Adéla Grulichová, studentky 3.B Cestou zpět jsme si prohlédli velmi zajímavou starou pevnost Steinvikholm, ležící na malém poloostrůvku, který se za přílivu stává ostrovem a s pevninou je spojen dřevěným mostem. Kdysi zde byl vězněn kardinál. Když jsme byli navštívit tuto pevnost, měli jsme štěstí. Byl právě odliv a my jsme tam mohli dojít suchou nohou. Kolorit pevnosti dotvářelo stádo masných krav s telaty a býkem, které se spokojeně popásalo na pevnině. Počasí nám přálo, a i přestože trochu foukalo, se výlet skvěle vydařil. Jitka Rubešová a Jana Pospíšilová, studentky 3.B , úterý. Celodenní výlet na ostrov Froya byl spojený s návštěvou střední rybářské školy, kde jsme ochutnali lososa (jak jinak) skvěle připraveného a servírovaného studenty a prohlédli si nedalekou chovnou farmu lososů Salmar, se zcela určitě zařadil k našim nezapomenutelným zážitkům. Tento úžasný ostrov připomíná měsíční krajinu. Vegetace je pouze v údolích, chráněných před silným větrem, který vane od moře. Zde se pasou převážně ovečky, ale můžete tu zahlédnout i skot. Na ostrově najdete mezi skalisky, které vypadají jako zbytky vulkanické činnosti, množství malých jezírek a sem tam osady (prý města) s několika domky. Pokud hledáte stromy, hledáte marně. Ale v dálce se tyčí červený maják a upozorňuje rybářské lodi na možná nebezpečí. Pamětníkům pak připomene obrovské neštěstí, během kterého na moři v důsledku silného větru zahynuli místní rybáři, kteří se vydali na svůj velký lov. Zbyly po nich jenom jejich ženy a děti. I taková může být příroda krásná i krutá. Ostrov jsme opouštěli se zvláštním pocitem. Bylo to jako návrat z jiného světa či jeho konce Dnes jsme se vydali na norský ostrov Froya, který leží 120 km od zemědělské školy v Skjetleinu. Abychom se na tento zvláštní ostrov dostali, museli jsme zdolat dva podmořské tunely, z nichž jeden byl dlouhý šest a druhý přes pět kilometrů. Po tomto malém podmořském dobrodružství jsme přijeli do střední rybářské školy. Zpracování lososů ve firmě Salmar První cesta vedla k lososí farmě Salmar, kde na nás čekala prohlídka celého provozu. Přivítala nás velmi milá a ochotná paní, od které jsme se postupně dozvídali spoustu zajímavých věcí a informací. Zjistili jsme, že farma odkupuje malé lososy, které pak daleko v moři odchovává, dokud nedorostou požadované délky, tj. kolem jednoho metru. Tito přibližně pětikiloví krasavci pak putují do nádrží klecí, které jsou umístěny v moři vedle provozních budov, a jsou chráněni sítěmi. Velice důležité je, aby se lososi dostali na zpracovávací linku v absolutním klidu a bez stresu. Pomocí sítí se jim zúží prostor v sádce, ale toto zmenšení životního prostředí lososům nevadí, pokud je hloubka sádek dostatečná. Z tohoto prostoru jsou pak nasáváni do uspávací kádě potrubím, které má průměr kolem jednoho metru. Ani tento proces nezpůsobuje rybám stres, protože jde o situaci podobnou tažení lososů silnými říčními proudy. V uspávací kádi se ryby omámí pomocí ochlazení vody na 1 Celsia a přidáním CO 2. Lososi tak dále putují na linku, kde jsou šetrně usmrceni. Na dalších úsecích linky jsou ryby dále zpracovávány na lososí filety podle požadavků zákazníků. Na této farmě pracují lidé téměř z celého světa s výjimkou Austrálie. Dozvě děly jsme se, že je zde i pět Čechů. Všichni pracovníci musí dodržovat velice přísná hygienická pravidla a při příchodu do zaměstnání se musí kompletně převléci. Lucie Václavíková, studentka 3.B , středa. Středa byla dnem ryze pracovním. Děvčata trávila den ve škole a pracovala pilně na projektu. Abychom domů dovezli nějaké suvenýry a dárečky, nesměly samozřejmě chybět ani nákupy. Řidiči nás dovezli ve středu odpoledne do obchodního střediska CitySyd poblíž Trondheimu. Nejvíce jsme nakupovali klasické sošky trollů škodolibých norských skřítků. Občas si někdo koupil i chleba piliňák jakési chlebové placky, které tu domácí jedli skoro ke všem hlavním jídlům , čtvrtek , pátek Pobyt v horské chatě Je čtvrtek a my celé nedočkavé házíme své svršky do tašek. Ale paní učitelky nás po obědě začínají strašit divočinou, která na nás tam venku čeká. Dozvídáme se, že lokalita našeho budoucího pobytu se nachází uprostřed lesa. Prý na nás čeká hladová zvěř. Nocovat máme ve vlastnoručně postaveném teepee a večeři si máme také nalovit sami. Určitě si umíte představit, jak rychle z nás naše nadšení vyprchalo. K večeru nás vyhnali před internát, kde jsme až doposud spali, a nasedáme do školního mikrobusu. Cesta na chatu byla pro slabé jedince dost náročná. Norský řidič evidentně neznal pravidla silničního provozu, nebo je záměrně nerespektoval. Drželi jsme se zuby nehty svých spolusedících a modlili se, abychom už byli na místě. Při příjezdu jsme si všichni oddechli a řidiči zatleskali. Vystoupili jsme z našeho dopravního prostředku a žasli jsme znovu. Hledali jsme tu starou rozbořenou chatu, jak nás paní učitelky strašily, ale moc se nám to nedařilo. Ať jsme se snažili sebevíc, viděli jsme jen útulnou dřevěnou chatič ku na břehu jezera. Naprosto nás uchvátila. Vevnitř jsme našli plno malých po kojíčků, ve kterých jsme si každý našel své místo na spaní. Pak jsme si rozdělili úkoly. Někteří šli pro dříví na oheň, někteří šli stavět teepee a my jsme šli por covat lososa. Nebyl sice vlastnoručně ulovený, ale stejně nám chutnal. Po vý borné večeři jsme si pak společně s norskými zálesáky a studenty zazpívali pár písniček. Norům se to líbilo, protože na to nejsou zvyklí. Kolem jedenácté večer jsme sledovali nádherný západ slunce. Sluníčko se sklánělo pomalu nad obzorem a zrcadlilo se v klidném jezeře. Po tomhle romantickém obrázku se nám nádherně usínalo. Ranní vstávání už bylo trošku obtížnější, ale zvládli jsme to. Plni očekávání jsme vylezli z vyhřátých postýlek. Po snídani jsme se rozdělili na dvě skupinky. Jedna skupinka šla s norskými učiteli rostlináři do lesa poznávat rostliny (jsou podobné jako ty naše). V lese jsme pěkně vymrzli. Po návratu na chatu jsme se vyměnili s druhou skupinkou, která zatím vyjela na lodičkách a kánoích na jezero s učitelem rybolovu. Chytili pár drobných rybek do sítí. Úlovek byl sice malý, ale pro dobrý pocit nám to stačilo. Po tom, co jsme chycené rybky vykuchali, mohli jsme s klidným svědomím říct, že jsme si oběd sami chytili. Museli jsme je ale kombinovat s grilovanými párky, protože jich pro 25 hladových krků bylo málo. Po obědě jsme chatu uklidili a vyrazili šťastně k internátu. Tentokrát naštěstí s jiným řidičem, se kterým jsme se o svůj život už nebáli. Celou cestu jsme si zpívali a náš norský řidič byl velice dojat. Když jsme vystoupili z mikrobusu, se slzami v očích nás chválil. Unaveni a plni nových zážitků a zkušeností jsme se odebrali do svých pokojů a byli jsme rádi, že se z nás nestala potrava divé zvěře. Markéta Lejsalová, Eva Pospíšilová, Tereza Oliveriusová, studentky 3.B , sobota. Oslavy svátku demokracie V sobotu jsme se neplá novaně stali součástí slavení největšího norského svátku svátku demokracie. Dříve než jsme se vydali do ulic městečka Heimdal, nám pan ředitel školy řekl více o historii a vzniku tohoto svátku. Pro Nory je tento svátek velmi významný a je považován za den vzniku demokracie. Norové ho slaví dlouhými průvody, ve kterých pochodují žáci a studenti škol, mažoretky, hudebníci, ale můžou se do něho přidat i ostatní obyvatelé. Je to velmi zajímavá podívaná. Všichni mají na sobě kroje v národních barvách a v ruce drží norskou vlajku. Pokud nemají v ruce hudební nástroj a nehrají na něj, volají hip hip hurá! Martina Saifrtová, studentka 2.B , neděle. A už jenom cesta domů, tentokrát po silnici E3, abychom si mohli prohlédnout Norsko z jiného úhlu, přejezd hranic směr přístav Trelleborg. Zde jsme se opět nalodili na trajekt. Za nádherného počasí a opalování se na palubě lodi jsme se blížili k domovu. Tentokrát jsme zakotvili a vylodili se v Roztoku a pokračovali přes Německo do své vlasti. Týden uběhl jako voda a my jsme se museli vrátit domů, do naší rodné země. Cestou zpátky jsme všechny opět vytáhli z brašen foťáky a naposled jsme si prohlédli přírodu a uložili vzpomínky na Norsko. V Norsku bylo moc pěkně, cestu jsme přežili, ale Všude dobře, doma nejlíp! Zdeňka Vaňousová, studentka 3.B Článek sestavily Mgr. Radmila Janoušková a Mgr. Lenka Tejkalová

20 STRANA 20 ROZHOVOR LL 14 a 15 / 2008 NAHOŘE HODNĚ ZÁLEŽÍ NA VAŠEM UMĚNÍ A ÚSUDKU Rozhovor s Ing. Pavlem Řeřichou, předsedou občanského sdružení Aeroklub Moravská Třebová Na letiště ve Starém Městě mne pozval pan Bo řivoj Bartoníček z Lanškrouna. Je členem Aero klubu Moravská Třebová, občanského sdružení, které tam sídlí a které v současné době má 42 lé tajících členů a dalších 35 nelétajících. O létání jsem si povídala s předsedou aeroklubu Ing. Pavlem Řeřichou. Aeroklub sdružuje příznivce sportovního lé tání. Co všechno pro ně vlastně dělá? Dříve byly aerokluby součástí Svazarmu, létalo se v nich zdarma, protože byly financovány státem. Dnes jsou to občanská sdružení založená proto, aby bylo možné na letišti provozovat sportovní lé tání. Na sebe si musí vydělat. To znamená, že každý zájemce musí obětovat určitou sumu, aby mohl lé tat. Část peněz získáme pronájmem některých pro stor na sklady nebo třeba pořádáním prezentačních akcí pro firmy. Jde vlastně o takový malý firemní letecký den. Pořádáme také sportovní soutěže v bezmotorovém létání. Zmínil jste soutěže, na přelomu května a června se na letišti ve Starém Městě konalo plachtařské mistrovství ČR. Jak takové mistrovství vypadá? Vypíše se trať, kterou musí účastníci proletět, v délce mezi 200 a 500 km. Na mistrovství jsou velmi zajímavé hromadné vzlety, kdy během něko lika minut opustí plochu letiště všechna letadla. Soutěží se ve třech třídách, ve kterých jsou kluzáky rozděleny podle výkonnosti. Nejvíce je vždy za stoupena třída klubová, následuje kombi 15 m a kom bi open, kde může být rozpětí křídel až 20 m. Bezmotorové létání má asi jistá omezení Kromě omezení vzdušným prostorem republiky, kde odstup od mezinárodních a vojenských letišť se týká všech letadel, mají větroně i určité omezení časové související se slunečním svitem. Startovat lze až poté, kdy se ohřeje vzduch, to znamená ob vykle mezi 11. a 13. hodinou. Teplý vzduch obsa hující vodní páru stoupá, ochlazuje se a v určité výš ce dochází ke kondenzaci a tvorbě mraků. Pilot pak nalétává do takového stoupavého proudu. Jde o oblačnou termiku. Za určitých okolností vzniká i termika bezoblačná a proudění dané konfigurací terénu. Stoupavé proudy nám často pomohou na lézt i čápi a draví ptáci, kroužící v až neuvěřitelných výškách. Větroň tedy startuje ve vleku za moto rovým letadlem a vypíná se v takové výšce, která umožní navázání do stoupavého proudu, je to ob vykle metrů. Pilot musí dodržet předpis o maximální letové hladině 2900 m a vzdálenosti od základny mraku. Po docílení dostatečné výšky vyhledává pilot další stoupavé proudy ve směru požadované dráhy letu. Průměrná letová rychlost bývá tak km v hodině. Standardně se létá asi 200 až 300 km, nejdelší přelety v ČR byly tak 800 km. Navečer se sluníčko vypne a létat se už prostě nedá Asi to není jen tak, sednout si do letadla a roz Ing. Pavel Řeřicha nad leteckou mapou ČR Letiště při pohledu shora letět se. Co všechno musí pilot větroně umět? Musí umět komunikovat po rádiu, dodržovat předpisy, mít znalosti z aerodynamiky, o stavbě letadel a leteckých přístrojích, znát navigaci. I když dnes, kdy fungují GPS, se kompas a mapa už tolik nepoužívají Velmi důležitá je znalost meteo rologie, počasí se za letu může měnit a pilot musí umět odhadnout, zda může pokračovat v letu, aby nebyl ohrožen bouřkou. Za jak dlouho se dá zvládnout příprava pilota? Pokud je školení intenzivní, dá se to zvládnout za tři týdny. Pak se přikročí k plachtařskému vý cviku. Pokud má zájemce čas, třeba prázdniny, mů že ho zvládnout i za dva měsíce. Existují ovšem li dé, kterým činí pohyb ve trojrozměrném prostoru takové potíže, že se létat nenaučí, ale těch je málo. Myslím, že pro mnoho lidí nebude problémem ani tak čas ostatně jistě může výcvik probíhat pomaleji jako spíše peníze. Kolik výcvik a létání stojí? Základní výcvik do pilotních zkoušek vyjde cca na 20 tisíc korun. No, a pak už je to koníček, na kte rý si ten, kdo mu propadne, peníze ušetří. Pokud je někdo ochoten se více podílet na přípravě strojů, po máhat brigádami, vyjde ho létání ročně tak na 10 až 15 tisíc. Na letišti je spousta práce, kterou je potřeba udělat, takže šanci mají rozhodně i ti méně movití. To je asi podobná situace jako např. u koní, kde mnozí zájemci o ježdění tráví hodně času při péči o zvířata ve stájích Tam se ale dá jezdit ce lý rok. S létáním to asi tak jednoduché nebude. U nás, kde se létá s využíváním termiky, sezóna trvá od dubna do konce září. Start za motorovým letadlem se platí podle výšky, do které je kluzák dopraven, např. do 500 m to je 450 Kč. Jsou ale le tiště, např. v Jeseníkách, kde na podzim a v zimě funguje tzv. dlouhá vlna, dá se tam létat do výšky až 7 km. Zde jde o náročnou sportovní disciplínu jak pro pilota, tak i pro letadlo. Nezbytnou výbavou je bezpečně fungující kyslíková aparatura a velmi teplé oblečení. To už je samozřejmě náročnější i finančně. Když se ve sportu vypracujete mezi špičku, můžete se jím živit. Platí to i pro plachtění? Sport bývá možností zviditelnění sponzorů, ale tady máme ten problém, že letadla nejsou moc vidět. Mezinárodní úspěchy řadí naše piloty mezi světo vou špičku, ale neví se o tom. I takové mistrovství republiky si z 80 90% platí sami soutěžící, dotace pokryje zhruba ubytování štábů a motorová letadla ke vzletu. Soutěž je pro ně způsob aktivního trávení dovolené, která je přijde na deset, patnáct tisíc. Případné úspěchy jsou vlastně finančně tres tány. Jak je tedy možné, že se plachtění lidé stále věnují? To vám mohu říci, vždyť jsem taky plachtař. Le títe bez hluku, můžete si vychutnat zajímavé pohledy. Ale hlavně jde asi o ty okamžiky boje s přírodou, kdy musíte hledat mraky pro cestu zpátky domů. Nahoře hodně záleží na vašem umění a úsudku Navíc je plachtařské létání pořád desetkrát lev nější než to motorové. Možná někoho po přečtení tohoto rozhovoru napadne, že létání by bylo pro něj zajímavé, nejen kvůli tolik módnímu adrenalinu. V jaké věku se vlastně může létat? Od 15 let se lze učit létat na větroních, v šestnácti pak už lze uskutečnit se souhlasem zákonného zá stupce samostatný let. Motorové létání má stejný limit jako auto 18 let. A do kolika lze létat? To už závisí na výsledku lékařských prohlídek, které musí pilot absolvovat od 40 let každé dva roky, později každoročně. Některé stroje jsou dvoumíst né, slouží nejen pro výcvik, ale třeba i pro piloty, jimž už lékař samostatné létání nedoporučí. Takže létat se vlastně dá opravdu dost dlouho Děkuji za rozhovor. Lada Sitová Více informací: Autorka rozhovoru a fotografií ve větroni s pilo tem instruktorem Ing. Pavlem Přikrylem