StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství"

Transkript

1 Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život StRatEGiE tvorby VEřEJNÝCh prostranství jako součást projektu UrbSpace

2 The author: Prof. Richard Stiles, Institute for Urban Design and Landscape Architecture, University of Technology, Vienna This paper was compiled from six separate working papers prepared by Regional Environmental Center (Slovakia), Nadace Partnerství (Czech Republic) and Nadácia Ekopolis (Slovakia), LAMORO (Italy), RiSSC (Italy), FH Erfurt (Germany) and TU Wien (Austria). This guideline is part of the project UrbSpace (www.urbanspaces.eu) that is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme cofinanced by the ERDF. Joint Strategy

3 Úvodní shrnutí...5 Kapitola 1 Úvod a širší kontext Záměry a cíle Vymezení otevřeného prostoru Systém, hierarchie, spojení Širší kontext a otázka politiky Kapitola 2 Vlastnosti dobrého městského prostoru Životní prostředí Sociální a společenské funkce Strukturální a symbolické funkce Kapitola 3 Plánování se všemi zúčastněnými a pro ně Úvod Jak užíváme veřejná prostranství? Hlavní faktory Uživatelé městských prostranství Genderová hlediska: Plánování v zájmu žen a menšin Město pro všechny : Plánujeme pro hendikepované a všechny ostatní Partneři v plánovacím a návrhovém proces Kapitola 4 Plánování a návrh zásady úspěšného procesu Úvod: Navrhování jako proces Začínáme vytváříme vizi Přípravná fáze Vlastní návrh / dizajn Fáze Realizace Správa a údržba, stálý dohled a vyhodnocování Závěry omezení a příležitosti dobrého plánovacího procesu Kapitola 5 Jak to vše složit tak, aby vznikl dobrý návrh? Úvod: programová náplň a dizajn prostoru Fyzické vlastnosti místa a jejich odraz v návrhu Vytváříme kvalitní zadání Definujeme základní elementy - vzorce Typologie prověřených forem městských prostranství Několik příkladů typických veřejných prostranství Spojení do celku, který je více než pouhým součtem částí Joint Strategy

4 4 Joint Strategy

5 Celkové Shrnutí Národní a mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí, především pak Evropská úmluva o krajině, stále více přiznávají zásadní roli přívětivého městského a příměstského otevřeného prostoru nejen pro kvalitu života obyvatel sídel, ale také pro ekonomické aktivity investorů a vytváření pracovních míst. Důležitost této úmluvy, která již nabyla účinnosti, je podtržena faktem, že většina lidí v Evropě žije v urbanizovaném prostředí. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru, jehož existence je jednou z nepostradatelných podmínek plnění cílů, které stanovuje Úmluva. Jsou zde obsažena kritéria definující kvalitu městského prostoru stejně jako procesní zásady, jak k ní dospět. Městský prostor, někdy se též hovoří o veřejném prostranství, zahrnuje nejen parky, sady, náměstí a jiná prostranství ale je jím vlastně průběžná síť veškerého nezastavěného místa ve městě a jeho blízkém okolí. Obklopuje budovy a ostatní struktury, dává jim vyniknout, poskytuje místo k pobytu, pohybu k samotnému bytí vně budov a to nejen pro lidi, ale veškeré živé organizmy, se kterými město sdílíme. Pokud jsou spojující tepny a uzly této sítě navrženy dobře, jsou schopny plnit nejen okrašlovací či pobytovou funkci, ale mnoho dalších, stejně zásadních pro život obyvatel města. Jde o celou řadu kladného působení v oblasti klimatu, vodního režimu, hlukové a emisní zátěže atd. (především zelená prostranství). Odhlédneme-li od výše zmíněného kladného efektu v oblasti životního prostředí, dobře fungující městský prostor přímo kladně působí na lidi samotné, jejich duševní a tělesné zdraví, chování, nabízí prostor pro volnočasové aktivity, setkávání a mnoho dalšího. Role kvalitního městské prostoru s pobytovými funkcemi má tak zásadní roli ve vytváření sociální struktury společnosti, že je s podivem, jak málo se nad tím mnohé samosprávy zamýšlejí. Je nutno poznamenat, že soudobá evropská společnost je ohrožena odstředivými tendencemi, vyváří se skupiny, které spolu nekomunikují atd. Pravidelný kontakt ve veřejném prostoru, byť by šlo jen o pozorování, je nezbytný pro to, aby zmizel neopodstatněný strach z cizího, neznámého. A konečně, i když výčet by mohl pokračovat, je zde význam, který není tak lehce uchopitelný či rozeznatelný. Jedná se o to, že to je především městské prostor, veřejné prostranství, které vytváří image města, ke kterým si obyvatelé vytvářejí vztah. Lidé se ztotožní lépe s pláckem ve své čtvrti, kam si chodí denně sednout, než s dálničním obchvatem. Předtím, než může být jedna z těchto funkcí, natož pak všechny, naplněna, je nutno splnit jednu základní podmínku, je nutno volný, přístupný prostor vůbec mít. Historicky měla města vždy veřejná prostranství, náměstí parky, bulváry, nároží atd., ne vždy je však v nové výstavbě pamatováno na toto veřejné a naopak ve starší zástavbě jdou volné prostory často ohroženy snahou je zastavět nebo si je přivlastní lidé pro svoje auta. Ochrana stávajících a poskytování nových veřejných prostranství by měly být součástí každého dobrého strategického plánu, každé vize, územního plánu a dokumentů z něj vycházejících. Ne každé městské prostranství je schopno naplnit všechny či jen většinu shora zmíněných funkcí, ale také nelze očekávat, že se to stane jaksi samo od sebe. Pro plné využití potenciálu, který ten který prostor skýtá, je potřeba jej pečlivě a poučeně naplánovat a navrhnout (nebo uskutečnit změny stávajícího). Také není samozřejmé, že profitovat z existence veřejného prostranství budou všichni zúčastnění (bydlící, pracující či jen procházející bez ohledu na věk, pohlaví atd.). Proto je důležité, aby se do plánovacího procesu zapojili obyvatelé, firmy, nevládní organizace. Jen tak je možné co nejvíce vyloučit to, že se na potřeby nějaké skupiny zapomene. Ze zkušenosti víme, že se tomu tak bohužel dělo a děje. Je zásadní si pokládat otázky o využitelnosti a přístupnosti prostoru všemi skupinami obyvatel, od malých dětí po seniory, lidí s omezeními pohybu, či smyslovými omezeními atd. Mužské a ženské hledisko je nutno opět zohlednit. Zkrátka je třeba se snažit o odstranění bariér, a to jak fyzických tak psychologický, které by ztížily či znemožnili užití prostoru nějakou skupinou. Dalším aspektem, který je třeba brát v úvahu je bezpečnost prostoru, ať už se jedná o překážky pohybu, či elementy působící zranění, tak o charakter prostoru jako takového. Ten totiž může mít vliv na výskyt kriminality, asociálního chování atd. Maximalizace pocitu Joint Strategy 5

6 bezpečí je zásadním hráčem v tom, jestli bude prostor lidmi využíván a jak. Dobrý městský prostor by měl být tedy naplněn co nejširším spektrem funkcí pro nejrůznější skupiny obyvatel. Tento dokument definuje jak tyto funkce, tak potřeby různých skupin lidí. Aby se tyto dvě strany mince protnuly je nutno se soustředit na celá plánovací proces, jeho strukturu, to, kdo se ho účastní a kdy. Účast veřejnosti, veřejná projednávání mají v tomto procesu základní úlohu. Všichni, kterých se projekt nějakým způsobem týká, by měli dostat prostor k tomu, aby se mohli vyjádřit či stát se přímo součástí procesu. Čtyři základní záze plánovacího procesu jsou v této práci rozebrány do většího detailu. Jde o Přípravu, Návrh, Realizaci a konečně o Správu. Zahrnout všechny zájmové skupiny a subjekty je nutno zapojit již od samého začátku. Výčet zásad zakončíme tím, že hlavním úkolem je všechny tyto aspekty dobře sjednotit ve výsledném návrhu, totiž aspekty životního prostředí, ochrany zájmu slabších, participace veřejnosti, tak aby vznikl životaschopný, dobře strukturovaný veřejný prostor. Nadto by to měl být prostor s charakterem, duší či identitou, jedině tak si k němu lidé najdou cestu, jedině tak nebude jen snůškou funkčních prvků bez významu, sjednocení. Aby se toho dalo dosáhnout, lze jedině doporučit veřejné soutěže o návrh a účast těch nejlepších odborníků, vyplatí se to. 6 Joint Strategy

7 Kapitola 1 Úvod a širší kontext Shrnutí Tato strategie považuje městský prostor za zásadní náležitost každého města, zdroj, který je všezahrnující a neomezuje se na konkrétní příklady, které se vybaví každému: parky a náměstí. Když se řekne městský prostor, rozumíme jím veškerou nezastavěnou plochu ve městě. Působí jako síť spojující všechny uzly (parky, náměstí, nároží, plácky atd.) navzájem a váže je na prostor za hranicemi města, venku, v krajině. Toto široké pojetí je důležité nejen z důvodu uvědomění si faktu, že prostor je kontinuální, stejně jako naše touha po pohybu v něm, ale jen tak lze dostatečně vnímat rozdílnou pozici zmíněných uzlů v rámci této sítě. Ony tvoří systém, každý má trochu jinou roli a je třeba k nim takto přistupovat či je tak navrhnout. I když je nezbytné vnímat kontinuitu prostoru, zejména při strategickém plánování, ve praxi je mnohdy nutno rozlišovat, dělit, klasifikovat. Například podle majetkové struktury, přístupnosti (veřejné, neveřejné) atd. Toto rozlišení je zásadní v jakémkoliv plánování, už jen proto, že s pozemkem ve vlastnictví města lze snadno nakládat, nemělo by se zapomínat na to, že samospráva má rozsáhlé pravomoci ovlivňovat i to, jak bude nakládáno s pozemky soukromými (skrze územní plánování, stavební řízení, finanční a informační podporu atd.) Veřejná správa si opravdu stále více uvědomuje důležitost městského prostoru. Snad nejvýznamnějším potvrzením této tendence je ratifikace Úmluvy o krajině 30 Evropskými zeměmi. Zásady uvedené v Úmluvě bude těchto 30 států (včetně ČR) muset vtělit do své národní legislativy. Zásadní z obsahu Úmluvy je již jen to, že krajinu definuje jako totální pokryv té které země (a o tu je nutno patřičně pečovat) a že městské a příměstské krajině, kde dnes žije drtivá většina evropské populace, přisuzuje stejný význam jako krajině venkovské (zemědělské) a přírodní. Tato práce poskytuje jakýsi návod k plánovacímu procesu a vlastnímu navrhování dobrého městského prostoru. Právě celostní přístup ke plánování městského prostoru je jedním ze zásadních doporučení Úmluvy. Joint Strategy 7

8 1.1 Záměry a cíle Tento projekt se zabývá nástroji zlepšení kvality prostředí menších urbánních celků. Soustředí se na územní plánování a specificky na jeho část, která se týká městské krajiny a otevřeného prostoru menších měst (či městských částí). Evropská úmluva o krajině, kterou podepsala i Česká republika, adresně oceňuje hodnotu městské a příměstské krajiny a její důležitost pro kvalitu života obyvatel měst. Tento projekt pracuje se strategickým přístupem k podpoře aktivního a informovaného zapojení celé řady účastníků celého plánovacího procesu místních úřadů a podnikatelů, urbanistů a běžných občanů či jejich sdružení. Je důležité vzít v úvahu co nejširší spektrum partnerů již od počátečních fází procesu utváření či revitalizace městské krajiny otevřeného městského prostoru, tohoto jeviště života města. Tento strategický přístup znamená, že nebudou opomenuta žádná hlediska, ať už se jedná o kriminalitu, nezdravé tendence ve společnosti atd. 1 Celkovým cílem projektu UrbSpace je poskytnout jakýsi návod či průvodce k tomu, jak utvářet kvalitní městský veřejný prostor tak, aby přispěl k podpoře přitažlivosti území a celkové kvalitě života ve městě. Tato Společná strategie/ Obecné zásady doporučuje postupy, kterými lze dosáhnout vytvoření vysoce kvalitní městské krajiny či jednotlivých veřejných prostranství, což je jednou ze zásadních podmínek dosažení tohoto cíle, tedy města přívětivého pro každodenní pobyt jeho obyvatel i návštěvníků. Ve snaze o splnění vytčeného cíle staví tato strategie na zjištěních šesti pracovních textů, jejichž příprava předcházela této Strategii. Tyto přípravné dokumenty se zabývaly zvláštními aspekty navrhování veřejných městských prostranství, jako je životní prostředí (přírodního), participace, generová hlediska, bezpečnost, přístupnost, a vlastní dizajn. Urbanistům, architektům, krajinářům a dalším odborníkům poskytuje: informace o tom, jaké dokumenty a jaká rozhodnutí by měly učinit odpovědné osoby na straně investora před vlastním zadáním předtím, než začne odpovědný proces vlastního návrhu výčet či typologii všeho toho, co lze považovat za skladebný prvek otevřeného městského prostoru a ověření platnosti všeobecných vzorů/šablon dizajnu, které jsou založeny na šesti tématech předcházejících pracovních textů Občanům a jejich sdružením poskytuje: potřebný vhled do plánovacích procesů tak, aby se mohli sami aktivně a hlavně užitečně zapojit přehled základních kritérií pomocí něhož mohou posoudit kvalitu existujících či navrhovaných veřejných prostranství Aby se dostálo potřebám všech těchto skupin, Strategie se snaží vyjádřit k těmto základním otázkám: Proč vlastně potřebujeme veřejná prostranství? (ideový kontext) Jaké jsou charakteristiky dobrého veřejného prostranství? (prostor a jeho programová náplň) Pro koho bychom měli tyto prostory plánovat (uživatelé) Jak přistoupit k plánovacímu procesu (proces) Otázka kdy a kde tato veřejná prostranství vytvářet je ztěžka zobecnitelná a záleží na každém jednotlivém případu. Tato Strategie je určena pro všechny, kteří jsou zodpovědní či jim záleží na kvalitě městského prostředí a úžeji těm, kteří jsou zapojení v plánování, konkrétních návrzích řešení a správě veřejných městských prostranství. Politikům a odpovědným zaměstnancům na místních úřadech poskytuje: různé úhly pohledu, ze kterých lze vnímat typy a funkce veřejných prostranství a potřeby jejich uživatelů rady a volby cest jak dosáhnout toho, aby realizované projekty byly životaschopné seznam konkrétních kroků, které je třeba učinit v rámci plánování, realizace a správy 8 Joint Strategy

9 1.2 Vymezení otevřeného prostoru Často je na otevřený městský prostor nazíráno jako na jednotlivá místa jako parky nebo náměstí a viděno tímto úhlem pohledu, mohou mít nejrůznější formu (viz Příloha 1: výčet hlavních typů veřejných prostranství). V širším smyslu lze však otevřený městský prostor vnímat jako všezahrnujícího, jmenovitě jako průběžnou síť všeho nezastavěného prostoru. Je to sít, která spojuje jednotlivá místa (veřejná prostranství), probíhá kolem staveb všech typů, formuje jejich okolí, pozadí a uvádí je do souvislostí. Vlastně však lze za otevřený městský prostor považovat všechna významná místa, která jsou v městské zájmové zóně, například příměstské rekreační zóny atd. Ačkoliv je toto širší vnímání otevřeného městského prostoru jako něčeho spojitého, nepřerušeného zásadní pro strategické plánování, dizajn a správu, z praktických důvodů je vhodné rozlišovat jeho dílčí části, jednotlivá veřejná prostranství. Máme různé způsoby,jak toto rozdělení učinit, např. podle majetkového klíče, odpovědnost za správu, šíři veřejného přístupu, strukturu, způsob užití atd. Jedno zásadní rozlišení lze učinit jistě mezi soukromým a veřejným prostorem. Je ale důležité si uvědomit, že ovlivnit obecní politikou lze nejen veřejná prostranství. Existuje mnoho způsobů, kterými lze ovlivňovat soukromé subjekty a jejich pozemky, ať už jde o institut územního plánu, územního a stavebního řízení atd., stejně jako využití veřejných finančních prostředků v podobě specificky podmiňovaných grantů soukromým vlastníkům atd. Neméně důležitým momentem je jen poskytování jasných informací a doporučení úřady o vhodné praxi v přístupu k otevřeným městským prostorům. I když existují případy, kdy je možno rozumně rozlišit mezi městskými otevřenými prostory v širším slova smyslu, a veřejným prostorem, existuje také mnoho situací, kdy otázka vlastnictví je méně významná. Veřejný přístup nebo právo veřejného užívání může například být uděleno i na soukromě vlastněném prostoru, pokud je tradičně veřejně přístupný. Ale i soukromé otevřené prostory (zahrádkářské kolonie např., které jsou veřejně nepřístupné) mohou hrát významnou roli. Jsou útočištěm pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů (přirozeně se vyskytujících). tyto prostory mohou přispívat mnoha jinými formami ke zlepšení městského prostředí jako takového (čistota a vlhkost vzduchu, pohledová přívětivost atd. Z hlediska správy a údržby veřejných prostranství může být dobrým nápadem převod alespoň některých povinností a odpovědností na uživatele. Před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí o stavbě, plánu či strategii má určitě smysl začít uceleným pohledem na problematiku otevřeného městského prostoru a až pak se zabývat vlastnictvím jednotlivých parcel či odpovědností správců Joint Strategy 9

10 1.3 Systém, hierarchie, spojení I když je důležité zvažovat každé jednotlivé veřejné prostranství zvlášť, naprosto zásadní je nutnost dívat se na tato místa jako na uzly celé sítě. Jak již bylo shora zmíněno, tato síť nezastavěných prostor města je všudypřítomná, plynulá, je kolem všech budov a konstrukcí. Uzly veřejných prostranství (náměstí, široké ulice, plácky, parky, parčíky ale i jednotlivá nároží) jsou velice důležitými součástmi celé matice, ale přece jen součástmi. Je dobré, vidět otevřený prostor jako celek. V soudobém urbanismu se otevřené nezastavěné plochy stale více oceňují a je uznávána jejich role v zelené infrastruktuře měst. Zelená infrastruktura je termín, který se používá k popisu souhrnu nezastavěného, otevřeného prostoru - zejména takového, kde převažuje vegetace. Prostorová organizace takové infrastruktury (systém zelených klínů, parků, koridorů atd.) bývá postavena na principech shodných ve většině měst. Může se opírat o řeky, prudké svahy či jiné topografické charakteristiky, může navazovat na historickou strukturu, hranice historických městských částí, radiální zelené klíny vnikající do města zvenčí, či kombinaci toho všeho. Jednotlivá veřejná prostranství by měla být do takového celkového systému co nejlépe zapojena V závislosti na tom, kde se nacházejí v rámci systému i k sobě navzájem, mohou hrát různé role, mohou jim být přiděleny různé funkce. Hierarchie veřejných prostranství je spojena s konceptem spádových oblastí: v závislosti na velikosti veřejného prostranství a na počtu funkcí, které má roste či klesá počet lidí, kteří jsou ochotni se vypravit na takové prostranství i na delší vzdálenost. Na základě tohoto poznatku je třeba se starat o to, aby veřejná prostranství o různých velikostech a tedy nabízející různá využití byla rozptýlena pokud možno rovnoměrně v rámci města a jednotlivých čtvrtí ba i bloků a ulic. Více k tomuto tématu v kapitole 3. To, jak spolu navzájem veřejná prostranství komunikují, jejich fyzická, ale i myšlenková propojenost, je důležité z mnoha důvodů. Vždy to ale vychází z funkce otevřeného městského prostoru definované v kapitole 2. Z hlediska městského klimatu, podpory života volně žijících druhů rostlin a živočichů jsou plochy, které se spojují do sítí, které procházejí celým městem a jdou dále do krajiny životně důležité. Stejně tak z hlediska lidského uživatele dělají propojená a přívětivá veřejná prostranství pohyb po městě mnohem jednodušším, příjemnějším a bezpečnějším. To je důležité zejména, ale nejen, pro jakkoliv hendikepované lidi (ať jsou jimi malé děti, lidé na vozíčku, senioři atd.). Z hlediska urbanistického je plynulé propojení rovněž důležité, jednak zvyšuje efektivitu organizace prostoru, kterou uzly veřejných prostranství vykonávají a také to zlehčuje orientaci v širším území. I potenciál veřejných prostranství ve vyjádření významu a hodnoty, kterou dané území pro obyvatele i návštěvníky má, se zvyšuje, je-li více prostranství navzájem čitelně propojeno nebo propojeno s okolní krajinou (například). 10 Joint Strategy

11 1.4 Širší kontext a otázka politiky Otevřené městské prostory mohou přispět ke zlepšení celé řady složek životního prostředí a jiných charakteristik v území. Jejich kvalita a výměra může podstatnou měrou přispět k omezení suburbanizace (lidé se nemusí stěhovat za přírodou z města), zlepšení klimatu ve městě, poskytuje útočiště volně žijícím zvířatům a rostlinám, ale mohou být rozhodující pro rozhodování potenciálních investorů. Už jen to, že přívětivé, zelené a čisté město bude přitahovat investice, obyvatele a ve svém důsledku se projeví v růstu hodnoty pozemků či budov by mohlo stačit k rozpoznání důležitosti zřizování a péče o kvalitní městkou krajinu. Nejdůležitějším efektem však je vysoká kvalita života, zdraví a spokojenost obyvatel takových měst (Kodaň, Vídeň, Vancouver apod.) Atraktivní městský prostor jakéhokoliv typu, od rozsáhlých lesoparků ke kamenným pláckům obklopeným budovami, vždy přispívá ke kvalitě života ve městě. Kvalita života je zase tím, co přitahuje do města lidi, investice, turisty atd. Čím méně obyvatelé potřebují kvůli příjemnému pobytu vyjet na venkov, tím lépe pro město, vydělané peníze se zde utratí, méně se jezdí autem atd. Navíc, tendence stěhovat se do nových satelitů je opět zapříčiněna neobyvatelností města. Tím město ztrácí to nejdůležitější, talent, který si tito většinou úspěšní lidé berou s sebou. Urbanisté a lidé na úřadech, zodpovědní za plánování si jsou již dlouho v obecné rovině vědomi těchto přínosů, ale teprve nedávno se dostalo toto téma na evropskou politickou úroveň. Hlavními faktory, které postavily do popředí tuto problematiku, byly zejména změny sociální struktury společnosti a měnící se přírodní podmínky. Probíhající změny spíše podpoří než utlumí nárůst důležitosti otevřených městských prostor. O přenosnosti otevřených městských prostor se již pře nevedou a jejich uznání dosáhlo takové míry, že podpora péče o ně byla zahrnuta do nejrůznějších nástrojů, z nichž nejvýznamnějším je asi Evropská úmluva o krajině (1). Tato je platná od roku 2004 a byla doposud ratifikována 36 evropskými zeměmi. Úmluva je zde zmiňována z jednoho prostého důvodu: nenahraditelnost otevřených městských a příměstských prostor rozpoznává zejména proto, že v urbanizovaných územích žije a pracuje v Evropě drtivá většina lidí. A Otevřený městský prostor je základní komponentou městské krajiny. Otevřenému městskému prostoru je přiznán význam Tématickou strategií pro městské životní prostředí (politika EU)(2). Jiné významné dokumenty, které se městskými prostory zabývají jsou například: Lipská Charta (3), Aalborská Charta (4). Více detailů naleznete v Příloze 1 (Tabulka 1: Evropské programy a dokumenty). S tím, jak Evropská Úmluva o Krajině nabyla na účinnosti, lze říci, že strategický přístup k plánování a péči o krajinu (včetně městské a příměstské) by měl být součástí všech států, které ji podepsaly. Cíli, které si výslovně Úmluva stanovuje jsou především celostní přístupy, jako: péče o krajinu, krajinné plánování, (Článek 3). Článek dva pak výslovně zmiňuje městskou a příměstskou krajinu jako součást krajinné struktury každého státu, což znamená, že by se na to, co městskou krajinu tvoří, totiž především volný, otevřený prostor, mělo pohlížet podobně jako na krajinu mimo město a měl by zde být rovněž uplatňován strategický, celostní přístup ve správě a plánování. Stejně jako Úmluva, existuje i řada projektů finančně podporovaných z jednotných zdrojů EU, které se rovněž zabývali aspekty urbánního prostoru (rámcové programy, INTERREG). Jejich seznam je rovněž uveden v příloze 1 (Politiky další dokumenty). Důvodem, proč se městský prostor těší nebývalému zájmu je především rostoucí povědomí o širokém spektru funkcí, které volný prostor ve městě má. Tyto funkce se snažíme pojmenovat v další kapitole. Kapitola 3 se zaměřuje na potřeby různých skupin uživatelů ve vztahu k veřejnému prostranství a zabývá se tím, jak a proč tyto skupiny zatáhnout do plánování. Kapitola 4 se soustředí na to, jak má celý plánovací proces vypadat, jaká je jeho faktická a časová struktura, kdo se ho má účastnit atd. Konečně kapitola 5 se zabývá tím, jak by spolu měly všechny tyto faktory a procesy komunikovat tak, aby na konci stál úspěšně realizovaný veřejný prostor, který přispěje ke zlepšení městského prostředí jako celku. Joint Strategy 11

12 12 Joint Strategy

13 Kapitola 2 Vlastnosti dobrého městského prostoru Shrnutí Dobrý dizajn není je otázkou osobního vkusu; dobře navržený městský prostor musí také splňovat celou řadu funkčních nároků. Dobrý začátek projektování může být zvážení všech možných funkcí budoucího či rekonstruovaného místa. Následující přehled může inspirovat ty, kteří zatím věří tomu, že veřejné prostranství je jen o rekreaci a posedávání. životní prostředí - funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na: ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) sociální a společenské funkce - ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost strukturální a symbolické funkce vztahují se k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot V zásadě, čím více funkcím dává nějaký prostor místo, tím lepší bude. Ale, závisejíc na umístění, ne vždy je dobré dávat všem funkcím stejnou váhu. Tato kapitola se zabývá právě funkcemi, náplní a vysvětluje, kde je jejich význam. Může být použita jako kontrolní seznam sloužící pro navrhování či oceňování kvality určitého prostranství/místa. Joint Strategy 13

14 Úvod Zásadní předpoklad pro úspěšnou tvorbu nových či revitalizaci starších městských prostranství je znalost toho, co dělá takové prostranství dobrým, úspěšným. Takže jak to s tou kvalitou vlastně je? Jestliže si nebudeme dávat pozor, diskuze o kvalitě prostranství se můžou zvrhnout na argumentaci o osobním vkusu zúčastněných. Zatímco vkus bude vždy hrát roli v rámci osobních výměn názorů, bavíme-li se o veřejném prostoru, který se navíc staví za značné peníze a vzniká přispěním mnoha, stojí za to snažit se najít objektivní přístup a nalézt univerzální měřítka kvality. Jeden z nejslibnějších je přístup definice funkcí. To znamená, že se podíváme na prostor a zjišťujeme, jaké funkce plní či má plnit a jak dobře či do jaké míry. I když se dá namítnout, že namísto kvality, zajímáme se pouze o utilitární vlastnosti, existují poměrně dobře akceptovatelné precedenty, kde se dá začít (viz Příloha 2). Lze rozpoznat následující tři základní skupiny funkcí: 1. životní prostředí 2. sociální a společenské funkce 3. strukturální a symbolické funkce 1. funkce dnes popisované jako ekologické, ekosystémové apod., kladný vliv na: ovzduší, klima celkově (to je to, proč chodíme do lesa) snížení hlukové zátěže vodní cyklus (zasakování, výpar, odtok) živočichy a rostliny (mají kde žít) 2. ve vztahu k přímému užívání lidmi tyto funkce zahrnují či poskytují: prostor pro pohyb všeobecně místo, kde se vůbec může (zdarma!) odehrávat jakýkoliv sociální kontakt, ale i komerční či kulturní aktivity přístup k alespoň kousku přírody zásadně ovlivňuje lidské zdraví a spokojenost 3. strukturální a symbolické funkce se vztahují k významu prostoru v rámci celého města, tak konkrétních míst, jde o funkce méně zřejmé ne však méně významné, zahrnují: rozdělení a zároveň spojení městských částí zlepšení čitelnosti města, možnost orientace vytvoření atmosféry místa možnost identifikace s místem, přenos významů, hodnot Co bychom si měli vrýt do paměti, je, že široce rozšířený nedostatek volného prostoru ve městech způsobuje, že mnoho z výše uvedených funkcí, často navzájem těžko slučitelných, by se mělo vměstnat do malého počtu nevelkých míst. To znamená, že projektant takových prostranství musí pořádně zabrat, aby se podařilo vše spojit a aby to nakonec hladce fungovalo. 2.1 Životní prostředí Environmentální a ekologické funkce urbánního volného prostoru se zdají být naplňovány bez významnějšího lidského přičinění, a přitom poskytují lidem mnoho dobrého. Tato kapitola zahrnuje to co se někdy označuje jako ekoslužba. To je takový zastřešující pojem pro všechny funkce, které níže uvádíme. Ekoslužba byla definována (Ecosystem services) jako ty statky a služby, které poskytuje ekosystém (příroda) a které jsou pro lidi výhodné. (Turner 2004). Je na konkrétním návrhu prostranství aby se snažil zahrnout níže uvedená hlediska (ve čtyřech skupinách) tak, aby bylo městské prostředí co nejvíce obohaceno Povětrnostní vlivy Volné prostory (nezastavěné, nezpevněné) mají kladný vliv na klima ve městě: 14 Joint Strategy

15 Zelená prostranství přemění část sluneční energie fotosyntézou na cukry, to znamená, že tato energie se nespotřebuje na teplo, povrch se méně ohřívá. Funguje to jako klimatizace, zdarma. Už jen samotný efekt stínění korun stromů, bez zmíněné fotosyntézy hraje zásadní roli v osvěžení vzduchu v betonovém městě v létě. Tím, jak se pod stromy vzduch ohřívá méně než nad zpevněným povrchem, vzniká vítr, ten rozptyluje i za bezvětří potenciálně znečištěný městský vzduch. Dýchání rostlin sice produkuje trochu kyslíku, hlavním momentem je však zvlhčování a čištění vzduchu, což je opět v prašném městě zásadní výhoda. Vyrovnávání změn teploty rozsáhlejšími vodními objemy známe z dovolené u moře. Toto však funguje i v menším měřítku i když asi ne v rámci ročních období, tak alespoň v rámci střídání dne a noci, ve dne menší vedro, v noci méně zima. Vegetace, především pásy keřů a stromů hrají významnou roli v zachycování prachu a emisí, tlumí příliš silný vítr atd Ochrana před hlukem Efektivita otevřeného prostoru jako takového v omezení hlukové zátěže je omezená, nebudou-li přijata určitá opatření. Vliv vegetační bariéry je poměrně malý, pokud se ale vhodně zkombinuje s otevřeným prostorem, terénními úpravami a stavebními opatřeními, může to být ideální řešení. Zelené bariéry, především speciálně navržené skupiny a pásy stromů a keřů podstatně snižují hladinu hluku a chrání místa s bydlením, školami či institucemi před negativním vlivem komunikací, hlučných provozů atd. K aktuální redukci decibelů je nutno přidat ještě psychologický efekt vizuálního oddělení aneb co oči nevidí, srdce (a uši) nebolí. Optimální akustická bariéra je taková, kde se kombinuje terénní úprava, speciální vegetační prvky a stavební opatření. Kombinace může být,nohem méně prostorově náročná Kladný vliv na vodní cyklus jak si poradit s přívalovými srážkami Dobře naplánovaná a prostranství mohou mít podstatný vliv na přirozený oběh vody v městském prostředí. Propustné plochy, navíc s vegetací, různé terénní zádržné systémy mohou podstatně zpomalit odtok vody, čímž se méně zatěžuje většinou extrémně zatížená dešťová kanalizace. Navíc je mnoho vody schopno přímo vsáknout, čímž jde úplně mimo kanalizační systém, je to levnější. Tato voda, který by jinak odtekla, pak zásobuje vegetaci, kterou není nutné tolik či vůbec zavlažovat, opět velký finanční efekt. Vegetace sama je schopna zachytit nezanedbatelná množství vody, to se buď odpařuje, čímž zvlhčuje vzduch, nebo postupně okapává a zasakuje, opět se zpomaluje odtok Útočiště pro volně žijící druhy zvířat a rostlin Už ve 40. letech 20. století byla vypracována studie o rostoucím významu volného městského prostoru pro flóru a faunu (předměstské čtvrtě Londýna. Tlak, kterým na krajinu působí industrializované zemědělství způsobuje takový úbytek životního prostoru volně žijících rostlin a zvířat, že často jediným útočištěm se stává paradoxně město. Uvědomění si tohoto problému vede ke zřizování, péči o a ochraně takových ploch, které se svým charakterem blíží venkovské polootevřené krajině. Město samo však poskytuje celou řadu zvláštních nik, které naplňují životní potřeby mnoha druhů zvířat a rostlin. Ekologie města a mapování stanovišť jsou příklady toho, jak se ochrana přírody zapojuje do tvorby městského prostředí. Městská lada, kde je ponechána volná ruka přírodě jsou právě těmi nikami, kde se daří životu ve všech formách. V tomto kontextu je to především spojitost jednotlivých stanovišť navzájem a propojení jejich městského systému s okolní krajinou o co bychom se měli snažit především. Joint Strategy 15

16 Tabulka 1: Důsledky ekologických funkcií v dizajnu 2.2 Sociální a společenské funkce Tyto si asi uvědomujeme nejvíce, protože se týkají nás, uživatelů. Jde zde ale o více než vytvořit hezké prostředí k procházce, posezené nebo hrám dětí Prostor a podmínky pro pohyb i klidné spočinutí Tato funkce zahrnuje přímé užití prostoru pro hru, sport, odpočinek, zkrátka trávení času tak, jak to zrovna umožňuje situace. Prostor a zařízení pro hry dětí různého věku Podmínky pro nejrůznější druhy sportu Podmínky pro improvizovaný pohyb a pobyt všeobecně Je důležité si uvědomit, že při tvorbě dizajnu je třeba myslet na opravdu všechny skupiny obyvatel Prostor pro kontakt, komunikaci Veřejné prostranství je základní komponentou otevřeného městského prostoru jako celku. Je to jeviště, na kterém se celý náš sociální život odehrává. Princip veřejného prostranství je v jeho demokratičnosti. Je přístupné všem bez rozdílu, zdarma, vždy a nelze jej nikdy zcela sešněrovat tak, jak je tomu například v pseudo-veřejném prostoru obchodní pasáže. Jenom zde se potkávají lidé různého věku, sociální příslušnosti. Veřejné prostranství chrání společnost před rozpadem, což není přehnané tvrzení. Podobné argumenty zněly v době vytváření prvních veřejných praků v 19. století, a ty se jednoznačně osvědčily. Dánský architekt Jan Gehl (Gehl, 1986), rozpoznává tři úrovně sociální součinnosti ve veřejném prostoru: První úroveň je výsledkem toho, že lidé jednoduše potřebují být alespoň občas venku. 16 Joint Strategy

17 Druhá úroveň zahrnuje vytváření prostranství, kde lidé chtějí trávit nějaký čas. A konečně, jenom tehdy, pokud se lidé rozhodnout trávit svůj čas venku, vznikne možnost kontaktu s ostatními. Aby však vzájemné sociální působení mohlo plně využít svůj potenciál, a to na celoměstské úrovni, je nutno mít celou řadu velikostně a funkčně rozdílných či odstupňovaných prostranství od veřejných po takřka privátní. Jednoduše, tato prostranství se musí doplňovat, vytvářet ucelenou síť. Často se zapomíná zejména na poloprivátní prostory typu vnitrobloku, které slouží jasně definované skupině obyvatel. Styčné plochy prostor s různou mírou přístupnosti nabízejí také možnost kontroly či řízení užívání Přístup k přírodě V kontrastu s funkcí místa jako poskytovatele životního stanoviště pro rostliny a živočichy, zde se jedná o funkci ve vztahu k lidských uživatelům, tj. co z toho mají lidé. Jelikož člověk je součástí přírody a jako důsledek statisíců let vývoje ve zcela přírodním prostředí, existuje uvnitř nás touha po kontaktu s tímto prostředím. U někoho méně u jiných více. Takzvaná Hypotéza náklonnosti k přírodnímu je snad nejlépe vyjádřeným příkladem tohoto tvrzení (Wilson, 1984). Přírodní prvky ve městě mohou být pasivně vnímány každým, kdo je jim nablízku. Nabízí se ale i jiné možnosti, například mohou tyto přírodní enklávy sloužit jako základ strukturovaného vyučování během školní docházky a podobně. Bez přítomnosti přírodně blízkých (rozuměj míst s přirozenou druhovou skladbou, s malými zásahy zahradníků) enkláv je velice těžké předat městskému obyvatelstvu alespoň základní povědomí o přírodních zákonech a o tom jak může naše chování ohrozit křehkou rovnováhu jíž jsme součástí. Existují příklady snah o vytvoření standardů pro návrhy podobných míst (viz. Příloha 2) Vliv na lidské zdraví a pohodu Existuje stále více studií dokazujících měřitelný vliv přítomnosti otevřených prostor/veřejných prostranství (především těch se zelení) na lidské zdraví, duševní pohodu, dokonce i na pracovní výkon. Po pobytu v parku se snáze soustředíme a plníme komplexní úkoly. Výzkum rovněž podpořil domněnky, že pohled do zeleně z okna pokoje urychluje uzdravování pacientů v nemocnicích. Rovněž pokud bydlíme blízko parku, sadu, je-li náš vnitroblok se stromy, pak existuje tendence k menší nemocnosti atd. plný stromů otevřeného zeleného prostoru. Joint Strategy 17

18 Tabulka 2: Důsledky dizajnu zaměřeného na společenské funkce 2.3 Strukturální a symbolické funkce Zde se jedná o význam z hlediska vnímaní urbánního prostoru uživatelem, jde o představy uživatele o místě, přičemž nemusí být na daném místě zrovna fyzicky přítomen. V Článku 1 Úmluvy o krajině je krajina (přičemž jde i o urbánní krajinu) definována jako kus země vnímané lidmi. Z tohoto hlediska je vnímání, představa o krajině stejně důležitá (z lidského pohledu), jako fyzická krajina sama (Ostatně, to je základní princip reklamy: není důležitá skutečná vlastnost objektu, výrobku, spíše naše představa o něm) Rozdělení a zároveň spojení různých částí města Role otevřeného prostoru ve městě v poskytování struktury a organizování území je rozpoznána a uznávána. Volný prostor dle svého charakteru odděluje městské části jednu od druhé, město od krajiny, lze oddělovat plochy s různým využitím atd. Jde však i o to, že nám jako pohybujícím se živočichům poskytuje volný prostor také možnost pohybu mezi všemi těmito místy, čím atraktivnější, příjemnější tento prostor je, tím lépe nás vybízí jej použít. V této kapitole máme na mysli především zelené pásy, koridory, klíny vstupující z krajiny do města, mohou to být koncentrické kruhy atd. Nejde samozřejmě o parky, široké ulice a bulváry lemované stromy (kde je místo nejen pro auta) hrají stejnou roli. Koncept členění prostoru však samozřejmě funguje v různých měřítkách, i v malém parku, na náměstí i v celém prostoru města Zlepšení čitelnosti struktury města Aby se ve městě jeden neztratil je důležité z několika úhlů pohledu. Problematika orientace ve městě spustila celou řadu výzkumných projektů z nichž povstala celá řada výsledků. Klasikou tohoto tématu je Město a jeho obraz od Kevina Lynche (1960). Snadná orientace je důležitá nejen z hlediska efektivity pohybu po městě, ale také z hlediska životní pohody obyvatel. Tato hluboce uložená psychologická potřeba, jejíž archetyp se přehrává v mnoha pohádkách pro děti, 18 Joint Strategy

19 kdy se hrdina ztratí v hlubokém lese a nemůže nalézt cestu našla odezvu již ve dvacátých a třicátých letech 20. století v celostní psychologii a jejích zásadách základního vizuálního vnímání. Pro vytvoření kvalitních prostranství, tj. v tomto smyslu jasně čitelných, je nutno zkoumat realitu i z tohoto pohledu. Zmíněné principy mohou být užity už při návrhu pouhých složek prostranství, dlažby, zeleně, nábytku, vstupů atd. tak, aby na první pohled bylo zřejmé, kudy, jak, kde, odkud, kam atd. Rychlý přehled, který získáme o prostoru nás více uklidní a umožní nám užívat místo v pohodě, bez napětí. Budeme se tam moci cítit jako doma, což jsou argumenty z Lynchovy publikace (viz Příloha 2). Není od věci argumentovat tím, že přehledný, snadno smysly uchopitelný prostor ulehčí pobyt také lidem s jakýmkoliv smyslovým omezením Vytváříme atmosféru místa Atmosféra místa je vlastně o tom, jak je místo vnímáno námi samými, mluví se o ní také jako o geniu loci. Na místa, kde nacházíme většinou reagujeme instinktivně, především na taková, kde jsme poprvé a neznáme to tam. Na toto je třeba se dívat z hlediska vývojového jako na dědictví, které si neseme z doby, kdy vycítění vhodnosti místa pro usazení se, lov, bezpečí a pohodlí ( ) bylo zásadním pro přežití jednotlivce i skupiny. V klasické době byl genius loci zosobněn, byl jím myšlen jakýsi ochránce místa, živá entita, která místo obývala. Čínská geomantie je vlastně vyjádřením téhož principu. Vždy jde o to nalézat k pobytu vhodná, tj. bezpečná ba i prospívající místa. Čínské představy o toku energie byly uplatněny také v anglickém krajinářství (naše parky z 19. století jsou dědici právě tohoto stylu), jmenovitě Alexandrem Popem a jeho nabádání k tomu, abychom se s geniem loci místa při tvorbě vždy poradili. To se odrazilo v tvorbě parků a zahrad, při vytváření takových kompozic, které navozovaly určitou náladu a podobně. V nedávnější historii se tyto myšlenky objevují znovu ve vědách jako je vývojová psychologie a podobně. To, do jaké míry je možno využít tyto poznatky ve tvorbě místa, je předmětem environmentální psychologie Místo jako nositel identity, významů a hodnot I když jednotlivá místa, prostranství ve městě (stejně tak jejich ucelený systém) určitě význam a hodnotu pro obyvatele mají, je nutno si uvědomit, že pro každého může být význam a hodnota v něčem jiném, nebo mohou být vnímány rozdílně. Tento fakt činí z návrhového procesu velice obtížný úkol, snaží-li se projektant tyto věci brát v úvahu. I když některé osvědčené postupy existují (ale je také třeba se vyhnout uplatňování klišé), zaručit to, že určitým způsobem navržený prostor bude určitým způsobem vnímán se nedá. Významy ho naplní až sami uživatelé a až tam se ukáže jak byl či nebyl návrh úspěšný. I z tohoto důvodu je důležité zahrnout do procesu návrhu různé skupiny budoucích uživatelů. Potenciál místa k přenosu významů může být do určité míry vnímán také jako důsledek zasazení návrhu do kontextu místa. Už před jakýmkoliv návrhem má určené místo několikero kontextů: klimatický, geologický, má nějaký tvar terénu, je v sousedství něčeho, má často nějakou historii, výhledy někam atd. Čím více těchto věcí bere projektant v potaz a vtělí je do návrhu, tím častěji se stává, že místo bude naplněno více významy. Hodnoty vznikají na základě vzájemného působení místa a jeho uživatele. Záleží na čitelnosti místa, jeho naplnění významy, ale také na vnímavosti a hodnotovém systému uživatele či skupin uživatelů. Předat vzkaz jasně (čitelnost významu) je tedy základním úkolem projektanta (chce-li oslovit široké spektrum uživatelů, což nemusí být vždy záměr, je nutno hovořit jasně a jednoduše tedy navrhovat tak). Symboly jsou významné proto, že pokud je publikum zná, je poměrně lehké jimi poukazovat na významy, nechat uživatele ať se s nimi identifikuje (nebo ne) atd. Existuje mnoho způsobů jak symbolický jazyk používat v dizajnu, ale ať už je výsledek jakýkoliv, my lidé vždy skenujeme jakýkoliv prostor při hledání toho, co nám o místě něco napoví. Ohmatávání se děje zrakem, sluchem, čichem ale i mimosmylsově. Probíhá však vždy a u každého. Joint Strategy 19

20 Tabulka 3: Důsledky dizajnu zaměřeného na strukturální a symbolické funkce Kvalita urbánního prostoru: Funkce a míra využití Seznam funkcí městského otevřeného prostoru a tabulky v této kapitole dobře poslouží k ocenění kvality stávajících prostranství a jejich sítě a také k návrhu koncepcí a dizajnu konkrétních nových prostranství. Konečně, míra užívání určitého místa je jedním z nejvýznamnějších indikátorů kvality tohoto místa. To, kolik různých funkcí místo unese je však každopádně východiskem právě této míry užití. Je ale důležité vzít v úvahu, že množství lidí, užívajících nějaký prostor je také přímo úměrné nabídce atraktivních prostranství v okolí a celkovému počtu lidí žijících v lokalitě. Proto je třeba mít na paměti, že míra užití není vševypovídající. 20 Joint Strategy

Strategie tvorby veřejných prostranství

Strategie tvorby veřejných prostranství Městské prostory cesta k městu uzpůsobenému pro život Strategie tvorby veřejných prostranství jako součást projektu UrbSpace - 1 Úvodní shrnutí............................................................

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15

DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ. Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15 DSÚP PŘEDN. Č. 6 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY MĚSTO A KRAJINA, ZELEŇ VE MĚSTĚ Ivan Vorel, K127 FSv ČVUT, 2014_15 STRUKTURA MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY STRUKTURA HMOT OBJEKTŮ Skladba hmot (bodové domy, deskové domy,

Více

Pracovní skupina Urbanismus a architektura

Pracovní skupina Urbanismus a architektura Pracovní skupina Urbanismus a architektura Strategický plán Ostravy 2017-2023 29. června 2016 Cíl a program jednání Cílem setkání je vnést do přípravy strategického plánu prvky současného urbanismu = funkčního

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY

Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY Nadace Partnerství PROGRAM PROSTORY Program Prostory Naše vize: Kvalitní veřejná prostransví Na jejich vzniku se podílí veřejnost, samospráva, místní podnikatelé, OS Místa kvalitní Místa obyvatelná Místa

Více

Podmínka byla zohledněna v plném rozsahu v rámci bodu III. tohoto opatření obecné povahy, které ukládá, že opatření Programu

Podmínka byla zohledněna v plném rozsahu v rámci bodu III. tohoto opatření obecné povahy, které ukládá, že opatření Programu 1) Odůvodnění podle 10g odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: V souladu se zákonem č. 100/2001

Více

Krajinotvorba a pozemkové úpravy

Krajinotvorba a pozemkové úpravy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Krajinotvorba a pozemkové úpravy Holasovice 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením

Více

Doporučení pro tvorbu politiky rozvoje příměstských oblastí

Doporučení pro tvorbu politiky rozvoje příměstských oblastí Doporučení pro tvorbu politiky rozvoje příměstských oblastí Partneři z projektu INTERREG IVC Project společně se dvěma evropskými sítěmi, které se zabývají příměstskými oblastmi, dospěli na základě sdílených

Více

Začínáme se sluchadlem. Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé

Začínáme se sluchadlem. Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé Začínáme se sluchadlem 9 Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé Toto je devátá brožura Widexu ze série o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Cesta za lepším slyšením a za aktivnějším

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Dobrá praxe plánování interpretace

Dobrá praxe plánování interpretace plánování interpretace Standardy National Association for Interpretation upravené pro potřeby interpretace přírodního dědictví překlad Michal Medek, 2015 Oblasti standardů: Ochrana dědictví Terminologie

Více

URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou

Více

pracovní skupina Rozvoj měst

pracovní skupina Rozvoj měst pracovní skupina Rozvoj měst výstupy z 2.WS realizovaného 11. 7. 2013 Pracovní verze vize opatření B6: Zajištění dostupnosti a kvality bydlení, pracovního a veřejného prostředí Zájmové strany: projektanti

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Tvorba Strategického plánu a adaptace na změnu klimatu v Ostravě. Ondřej Dostál

Tvorba Strategického plánu a adaptace na změnu klimatu v Ostravě. Ondřej Dostál Tvorba Strategického plánu a adaptace na změnu klimatu v Ostravě Ondřej Dostál 7.12.2016 Ostrava se vylidňuje Počet obyvatel vybraných měst (2010-2014), ČSÚ Mladí lidé zvažují vystěhování z Ostravy

Více

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 11. 7. 2012 2011/0282(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 Návrh stanoviska Tamás Deutsch (PE489.357v02) k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

3. Zázemí vybraných evropských měst

3. Zázemí vybraných evropských měst 3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

SÍDLIŠTĚ, MÍSTO PRO ŽIVOT

SÍDLIŠTĚ, MÍSTO PRO ŽIVOT SÍDLIŠTĚ, MÍSTO PRO ŽIVOT Studie Sídliště Moravský Krumlov Tato studie nabízí koncepci řešení sídliště v Moravském Krumlově. Vizi, jak zde do budoucna vytvořit lepší místo pro život. Nalezení srdce lokality

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší Vize 2030 Návrh způsobu měření vize Silný vliv lokálních topenišť v okolí Ostravy a v polském příhraničí na kvalitu

Více

KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU?

KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU? KRAJINA MĚST SKUTEČNĚ EXISTUJE HRANICE MEZI MĚSTEM A VOLNOU KRAJINOU? Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Kancelář veřejného prostoru Štěpán Špoula SOUDR NÁ A ZDRAVÁ METROPOLE 1.3 Život ve městě

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení

Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Síťování v praxi sociálních pracovníků

Síťování v praxi sociálních pracovníků Prezentaci pro IP Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené rodiny a děti zpracovala Bc. Tereza Komárková Síťování v praxi sociálních pracovníků program školení dopolední blok IP MPSV

Více

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení,

Více

Plánování ve stavební firmě

Plánování ve stavební firmě Co je to podnikatelský plán? Podnikatelský plán je dokument, který popisuje podnik (ideu pro stávající nebo začínající) a způsob, jak dosáhne ziskovosti Plán by měl zahrnovat: všechny náklady a marketingový

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA

DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA DOBRODRUŽSTVÍ KOCOURA BROWNFIELDA MŇAÚÚÚ! Kocour Brownfield přináší nové příležitosti našim městům a obcím Nezisková organizace IURS-institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s. - založena 2001, se zabývá

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod

PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Pozemkové úpravy krok za krokem

Pozemkové úpravy krok za krokem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Pozemkové úpravy krok za krokem Milín 2016 Ing. Michal Pochop Pozemkové úpravy Proces pozemkových

Více

Pozemkové úpravy krok za krokem

Pozemkové úpravy krok za krokem Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Pozemkové úpravy krok za krokem Kněžice 2015 Ing. Michal Pochop Jednotlivé kroky v pozemkových upravách

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

1. DEFINICE KRITÉRIÍ PRO SROVNÁNÍ HODNOCENÝCH TRAS ROZVOJ ÚZEMÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EKONOMICKÁ NÁROČNOST

1. DEFINICE KRITÉRIÍ PRO SROVNÁNÍ HODNOCENÝCH TRAS ROZVOJ ÚZEMÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EKONOMICKÁ NÁROČNOST OBSAH Strana 1. DEFINICE KRITÉRIÍ PRO SROVNÁNÍ HODNOCENÝCH TRAS... 2 1.1. ROZVOJ ÚZEMÍ... 2 1.2. VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 2 1.3. EKONOMICKÁ NÁROČNOST... 2 2. SHRNUTÍ KLADŮ A ZÁPORŮ HODNOCENÝCH TRAS...

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta)

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta) Obsah vymezení pojmu udržitelná doprava evropské a národní souvislosti poznatky z projektu QUEST plány udržitelné

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí Plán udržitelné mobility Prahy a okolí Mgr. Jaroslav Mach, odbor rozvoje a financování dopravy MHMP mobilitapraha@praha.eu www.poladprahu.cz Co je plán udržitelné mobility? Strategická koncepce dopravy

Více

Circular Flow Land Use Management (CircUse) strategický přístup k managementu udržitelného využívání území

Circular Flow Land Use Management (CircUse) strategický přístup k managementu udržitelného využívání území Circular Flow Land Use Management (CircUse) CircUse strategický přístup k managementu udržitelného využívání území Jiřina Bergatt Jackson Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s, www.urbaninfo.cz, www.brownfields.cz,

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Ing. Eduard Bakoš, Ing. Barbora Kaplanová, Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Úvod Jak je známo, v ČR jsou výdaje na ochranu

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Jednání Tematické pracovní skupiny s vedoucími odborů MMO pro přípravu Strategického plánu rozvoje města Ostravy

Jednání Tematické pracovní skupiny s vedoucími odborů MMO pro přípravu Strategického plánu rozvoje města Ostravy Jednání Tematické pracovní skupiny s vedoucími odborů MMO pro přípravu Strategického plánu rozvoje města Ostravy 2017-2023 Místo konání: NR 206a Datum a čas: 13. 9. 2016, 14:30-16:30 hod. Účast: dle prezenční

Více

Čl. 2 Princip posuzování změn v objektu nebo zařízení změny v řízení bezpečnosti nové poznatky změny v provozu

Čl. 2 Princip posuzování změn v objektu nebo zařízení změny v řízení bezpečnosti nové poznatky změny v provozu METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí pro zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Čl. 1 Úvod

Více

Územní studie veřejného prostranství

Územní studie veřejného prostranství Územní studie veřejného prostranství Metodický návod pro pořízení a zpracování Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Obsah A Úvod... 1 A.1 Komu je metodický návod určen... 1 A.2 Kdo je autorem metodického

Více

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno

DOTAZNÍK pro občany obce Pržno DOTAZNÍK pro občany obce Pržno Milí občané Pržna, do rukou se Vám dostává dotazník, který si klade za cíl zjistit, jak si Vy občané obce Pržno představujete svoji obec, kde vidíte její problémy a kam si

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice 1. ÚVOD Komunikační strategie Místního akčního plánu ORP Kraslice (dále jen MAP ORP Kraslice) obsahuje rámcový přehled jednotlivých

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Institucionální analýza a

Institucionální analýza a Institucionální analýza a návrhy opatření pro zachování ekosystémů a jejich služeb Ing. Jan Slavík, Ph.D. 28. 11. 2014 Drážďany Institucionální analýza: Co zkoumáme? Vztah veřejnosti (turistů a místních

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY Ing. arch. Vladimír Dujka Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny Konference AUÚP ČR, Lednice 24. 25. 9. 2015 OBSAH

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr. Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku

Více