Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky. (Metodická příručka)

Transkript

1 Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky () Září 1998

2 Autorský kolektiv: Ing. Petr Czekaj Ing. Manfred Hellmich Ing. Miroslav Hučka, CSc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. RNDr. Jan Vozáb 2

3 OBSAH 1. ÚVOD ZÁSADY REGIONÁLNÍ POLITIKY V ČR Definice a výchozí principy regionální politiky v ČR Podporované regiony Programové dokumenty a nástroje regionální politiky Institucionální rámec pro provádění regionální politiky Financování REGIONÁLNÍ POLITIKA V EVROPSKÉ UNII Hlavní znaky regionální politiky v zemích EU Nástroje regionální politiky v zemích EU Vývojové trendy regionální politiky v EU Nové principy hospodářské a sociální politiky EU ROZŠIŘOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE A POSKYTOVÁNÍ PODPOR Z JEJÍCH STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Rozšiřování Evropské unie Oblasti a cíle strukturálních fondů Hlavní principy regionální politiky pro strukturální fondy Příprava ČR ke vstupu do EU METODICKÝ POSTUP TVORBY ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ V REGIONECH ČR Postupové kroky vypracování strategie rozvoje regionu Metody a organizace vypracování strategie rozvoje regionu Profil regionu Obsahové zaměření situační analýzy Struktura profilu regionu Zdroje informací pro vypracování situační analýzy Vize regionu a globální cíle SWOT analýza Charakteristika metody SWOT Vnitřní analýza - silné a slabé stránky Vnější analýza - příležitosti a ohrožení Využití SWOT analýzy Příklad SWOT analýzy Výběr kritických oblastí a formulace strategických cílů Výběr kritických oblastí Typické oblasti regionálního rozvoje Stanovení strategických cílů

4 5.6.4 Příklady typických formulací cílů Vazba mezi cíli a SWOT analýzou Navrhování strategických směrů a rozvojových aktivit Strategické směry a rozvojové aktivity Stanovení strategických směrů a rozvojových aktivit Příklad formulace strategických směrů a rozvojových aktivit Vazba mezi strategickými směry a SWOT analýzou Sestavení strategického dokumentu IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE REGIONU Přílohy Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Doporučený harmonogram prací pro zpracování strategie rozvoje regionu Rámec a složky hospodářské politiky Evropské unie Osnova pro vypracování situační analýzy (profilu regionu) Metodický postup tvorby rozvojových strategií 4

5 1. ÚVOD V souladu s usnesením vlády ČR č. 235/98 o zásadách regionální politiky vlády, zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj budoucím VÚSC vypracovat do konce března 1998 Strategie rozvoje regionů a následně provést jejich integraci do Strategie regionálního rozvoje ČR. Vzhledem ke krátkosti termínu a různému stupni rozpracovanosti této problematiky v jednotlivých regionech předkládáme tento metodický návod, od něhož očekáváme, že napomůže sjednocení představ o tom, čím by Strategie měla být, co by měla obsahovat a v jaké formě by měla být prezentována. Očekáváme také, že její aplikace povede ke sjednocení výstupní formy regionálních strategií alespoň do té míry, aby byly integrovatelné a prezentovatelné v souběžně vypracovávaném republikovém dokumentu. Pro ty regiony, které již obdobný dokument mají vypracovaný může posloužit ke komparaci přístupů a k posouzení, nakolik výstupy již vypracovaných dokumentů jsou využitelné i na republikové úrovni. Pro vypracování této metodické příručky, vzhledem k jejímu předpokládanému využití jako volného vodítka pracemi na strategii, jsme upustili od souvislého a tím i rozsáhlého výkladu problematiky a zvolili jsme úspornější formu hesel a odrážek. Věříme, že i v této podobě zůstala příručka srozumitelná. Hlavní váhu přikládáme kapitole 5 - metodice postupu tvorby rozvojových strategií. Potřeba respektovat při tvorbě Strategií principy regionální politiky EU, vedla autory k zařazení kapitol 3 a 4 stručně charakterizujících současnou regionální politiku EU a možnosti využívání jejích fondů. Metodika vychází z toho, že v Regionální koordinační skupina (RKS) ustavená v regionu bude plnit roli řídícího a svodného týmu pro vypracování strategie, jehož činnost bude podpořena ad hoc vytvořenými pracovními skupinami. Tento velmi stručný metodický návod může být podle potřeb regionu modifikován, doporučená výstupní forma Strategie by však měla být dodržena. 5

6 2. ZÁSADY REGIONÁLNÍ POLITIKY V ČR Výkon státní správy na úseku regionální politiky není v našem právním řádu definován formou speciálního zákona. Vláda ČR přijala 8.dubna 1998 Usnesení č. 235 o Zásadách regionální politiky vlády. Problematikou regionální politiky se také zabývala vláda v prosinci 1992, kdy přijala usnesení č. 759 k zásadám regionální hospodářské politiky vlády. Podle těchto Zásad byla opatření regionální politiky převážně zaměřena na zvýšenou podporu malého a středního podnikání v tzv. hospodářsky problémových regionech. Nebyl v nich však deklarován systém programových podpor problémových oblastí. Agenda 2000 (Stanovisko EK k žádosti ČR o přijetí do EU z července 1997) obsahuje kritiku, že ČR nemá adekvátní regionální politiku a že bude zapotřebí vytvořit vhodné struktury a účinné nástroje schopné čelit regionálním disparitám a posílit finanční zdroje určené na regionální rozvoj. 2.1 Definice a výchozí principy regionální politiky v ČR Regionální politika je koncepční a výkonná činnost státu a regionálních orgánů, jejímž cílem je přispívat k rozvoji jednotlivých regionů snižovat rozdíly mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů podporovat hospodářský a sociální rozvoj jednotlivých regionů z hlediska aktivace jejich nedostatečně využívaného potenciálu Regionální politika se provádí: v úrovni republiky (státu) - selektivně v úrovni regionální (VÚSC) - celoplošně Výchozí principy regionální politiky v ČR: princip koncentrace princip partnerství princip programování princip doplňkovosti Je nutno zajišťovat soulad regionální politiky v ČR s praxí EU. 2.2 Podporované regiony V podmínkách ČR mohou být podporovány: regiony se soustředěnou podporou státu strukturálně postižené oblasti 1) hospodářsky slabé oblasti 2) další regiony podle rozhodnutí vlády 1) Strukturálně postižené oblasti - výrazný útlum průmyslu (zejména těžkého), vysoká míra nezaměstnanosti, zpravidla přetrvávající výrazně zhoršený stav životního prostředí. 2) Hospodářsky slabé oblasti - nižší hospodářská a životní úroveň, zpravidla spojená s vysokou mírou nezaměstnanosti (často jde o zaostávající venkovské oblasti s depopulačními tendencemi a nízkou hustotou zalidnění). 6

7 2.3 Programové dokumenty a nástroje regionální politiky Soustavu programových dokumentů regionální politiky tvoří: strategie regionálního rozvoje ČR (celá ČR) strategie rozvoje jednotlivých regionů ČR regionální programy rozvoje (pro předem vymezené regiony) Odvětvové dokumenty jednotlivých resortů mající regionální dopady: odvětvové programy s regionálně diferencovanou alokací prostředků regionálně diferencované podpory podnikání regionální dopady budování technické, sociální a podnikatelské infrastruktury Základní nástroje k podpoře regionální politiky: státní záruky za bankovní úvěry plné či částečné úhrady úroků z bankovních úvěrů poskytování dotací nebo půjček poskytování prémií za vytvoření pracovního místa Zaměření nástrojů regionální politiky: Zpravidla jsou zaměřeny na podporu: podnikání vybavení území infrastrukturou občanské a technické vybavenosti rozvoje lidských zdrojů tvorby a ochrany životního prostředí zpracování regionálních programových dokumentů a budování rozvojových agentur 7

8 2.4 Institucionální rámec pro provádění regionální politiky Celkový institucionální rámec: republiková úroveň regionální úroveň - zatím převážně suplována centrem, okresními úřady a regionálními iniciativami Organizační a věcné zajištění prací spojených s vypracováním strategií: Národní koordinační skupina (NKS) Regionální koordinační skupiny (RKS) Působnost institucí státní správy a samosprávy: Vláda ČR Ministerstvo pro místní rozvoj Ostatní ústřední orgány státní správy Okresních úřady resp. Magistráty statutárních měst Úřady práce Obce Působnost specifických regionálních institucí: Regionální rozvojové agentury Institucionalizované regionální aktivity (sdružení pro obnovu a rozvoj ap.) Legislativní úprava regionální politiky v ČR Výhledově bude vydán zákon o postavení, působnosti a orgánech VÚSC Výhledově bude vydán zákon o podpoře regionálního rozvoje 2.5 Financování Správa finančních prostředků určených k zabezpečování regionální politiky státu ze strany ministerstva pro místní rozvoj zahrnuje finanční prostředky státního rozpočtu ČR vyčleněné na: regionální programy rozvoje pro předem jmenovitě určené regiony programy podpory podnikání (REGION) Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje i finanční prostředky EU pro regionální programy určené na podporu předem stanovených regionů. 8

9 3. REGIONÁLNÍ POLITIKA V EVROPSKÉ UNII 3.1 Hlavní znaky regionální politiky v zemích EU Základní rysy regionální politiky: výběr a podpora zaostávajících regionů (v nich zejména podpora budování infrastruktury, vzdělávání a rekvalifikace) regionálně diferencovaná podpora malého a středního podnikání další spektrum regionálně diferencovaných přímých i nepřímých nástrojů podpory rozvoje regionů. V současné době je ve většině zemí EU aplikována hospodářská politika s těmito rysy: propojení tržního mechanismu s prvky sociální spravedlnosti aktivní průmyslová a regionální politika rozsáhlé sociální programy politika konsensu snižující napětí mezi různými vrstvami obyvatelstva. Státy EU se rozdělují do tří kategorií zemí s rozdílnými stupni intervence: omezená státní intervence (Velká Británie) tzv. sociálně tržní orientace (Německo, Holandsko, Dánsko) vysoký stupeň zapojení státu do hospodářství (Francie, Itálie, Španělsko) 3.2 Nástroje regionální politiky v zemích EU Základní složkou regionální politiky je pobídková (stimulační) politika národních vlád, zajišťující finanční podporu firmám ve vyznačených problémových regionech. Vyznačování regionů: míra nezaměstnanosti příjem na hlavu Pobídkové nástroje: kapitálové granty dotace vztahující se k úrokům nebo půjčkám daňové úlevy odpisové úlevy (srážky na odpisy) dotace vztahující se k pracovní síle Sazby pobídkových prémií - 2 skupiny zemí 20-35% (B, DK, F, D, L, NL, GB) 50-75% (GR, IRL, I, P, E) výdaje na finanční pobídky a prognózování rozpočtu 3.3 Vývojové trendy regionální politiky v EU Hlavní důraz je kladen na opatření, která přispívají k posilování trhu a jeho institucí. 9

10 Charakteristické znaky této orientace regionální politiky: omezenost váhy regionální politiky v celkovém kontextu hospodářské politiky (doplňková funkce) dočasný charakter konkrétních podpůrných opatření (limitovaných buď časově nebo trváním podmínek) katalytický charakter podpůrných opatření daný splněním podmínek Zaměření regionální politiky v rámci vývojových trendů: posilování infrastrukturálních sítí v zaostávajících regionech regionalizace podpůrných programů pro malé a střední podniky regionalizace opatření aktivní politiky zaměstnanosti posilování podnikatelské infrastruktury malých a středních podniků (hospodářské parky, průmyslové areály a zóny) posilování podnikatelské infrastruktury podniků orientovaných na inovace a využití znalostí (vědecké parky, technologické parky a pod.) 3.4 Nové principy hospodářské a sociální politiky EU Princip subsidiarity - posunutí rozhodování o problému na co nejnižší možné úrovni, řešit problém tam, kde vznikl a v souladu s kompetencemi. Princip endogennosti - při hledání zdrojů na řešení problémů nalézt a v 1. fázi maximálně využít místních zdrojů (až následně s probíráním vlastního přístupu požadovat další zdroje z fondů EU. Kohezní politika - snaha pomoci nejproblémovějším a ekonomicky nejslabším zemím začlenit se do ekonomické a monetární unie (vyrovnávání ekonomické a životní úrovně zemí EU - solidarita). Diferencovaná integrace - různá rychlost integrace do EU a rozvoje podle úrovně dané země a regionu (celková - HDP, ekonomická, technická, sociální...). Současný stav - slabší skupina s HDP pod 75% průměru EU - Řecko, Portugalsko. Podrobněji jsou rámec a složky hospodářské politiky EU uvedeny v příloze č. 2 10

11 4. ROZŠIŘOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE A POSKYTOVÁNÍ PODPOR Z JEJÍCH STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ 4.1 Rozšiřování Evropské unie Dokumentem, který se podrobně zabývá rozšířením Evropské unie je Agenda Obsahuje posudky Evropské komise k přihláškám jednotlivých zemí a doporučení k přípravě jednání o vstupu. Podmínky členství v EU vycházejí ze zasedání Evropské rady v Kodani v červnu Stanovené podmínky vyžadují, aby uchazečská země: dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie. Společné cíle, zásady a opatření (tzv. acquis communautaire) obsahují: a) závazky v Evropské smlouvě (práva občanů žít a podnikat v cizí zemi, cizinci, volný oběh zboží, duševní vlastnictví, státní zakázky) a) Bílá kniha o jednotném trhu (1995) (daně, státní zakázky, bankovnictví) a) ostatní části acquis (ekologie, energetika, zemědělství, průmysl, telekomunikace, doprava, sociální, celní správa, spravedlnost, vnitro) Závěry hodnocení přihlášky ke vstupu ČR k naplnění podmínek (1997): ad a) ad b) ad c) ČR má problémy (národnostní) dosáhla uspokojivé výsledky doporučuje pokračovat intenzívně vč. investic, zejména v zemědělství, ekologii a energetice ČR má šanci ve střednědobém výhledu přijmout acquis comunautaire. 11

12 Pomoc před vstupem do Unie (pro všechny uchazečské země) Phare 1,5 mld. ECU ročně rozvoj zemědělství 500 mil. ECU ročně strukturální pomoc 1 mld. ECU (fond soudržnosti - kohezní - vyrovnávací) infrastruktura - doprava ekologie Partnerství pro vstup: přesné závazky uchazečské země ke splnění podmínek členství a acquis communautaire - priority a harmonogram mobilizace veškerých forem pomoci, které jsou v Unii k dispozici před vstupem země (Phare, spolupráce s EIB, EBRD a Světovou bankou - ekologie + doprava, 70% Phare na investice) 4.2 Oblasti a cíle strukturálních fondů Přístup k podpůrným programům, financovaným ze strukturálních fondů (SF) bude jedním z významných přínosů vstupu České republiky do Evropské unie. Pomocí těchto programů je realizována regionální politika v zemích EU. Prioritní oblasti pro podporu ze strukturálních fondů jsou : rozvoj infrastruktury a zlepšování životního prostředí (30% prostředků SF) rozvoj lidských zdrojů (30%) podpora podnikatelského (výrobního) prostředí - malého a středního podnikání (40%) Strategické úkoly strukturálních fondů pro nové země : Pomoci odstranit rozdíl v rozvoji mezi novými členskými státy střední a východní Evropy a zeměmi EU Pomoci plnění cílů regionální politiky nových členských států zmenšováním disparit (rozdílů) na regionální úrovni Přispět ke strukturálním změnám a zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti Přispět k prostorově více vyváženému rozvoji na rozšířeném teritoriu EU V EU se plánuje pro období využít v programech strukturálních fondů celkově 275 mld. ECU z toho pro nové členské země 45 mld. ECU (7 mld. před vstupem do EU, 38 mld. ECU pro přijaté země). Je připravována změna cílů pro uplatnění strukturálních fondů (snížení ze 6 na 3) cíl 1 - regiony s HDP < 0,75 průměru EU současný cíl 1 (65% prostředků) cíl 2 - oblasti procházející hospodářskými změnami - průmysl, služby, venkov, rybářství, obce - současné cíle 2, 5b, 6 cíl 3 - nový cíl pro ostatní neobsažené v cílech 1 a 2 - adaptace a modernizace školících a zaměstnaneckých struktur Mimo strukturální fondy existuje kohézní (vyrovnávací) fond (KF) k podpoře zapojení nejslabších zemí (kryje až 85% nákladů). Pomoc novým zemím (SF + KF) je omezena limitem 4% HDP země - před přijetím 1 mld. ECU ročně. 12

13 4.3 Hlavní principy regionální politiky pro strukturální fondy princip koncentrace - směřování prostředků do regionů s největšími problémy princip programování - integrovaný střednědobý přístup k řešení problémů - zpracování plánů regionálního rozvoje a akčních programů, následně projektů pro uplatnění požadavků na financování princip partnerství - spolupráce subjektů na úrovni místní, regionální, národní, EU veřejného a soukromého sektoru princip doplňkovosti - povinnost spolufinancování projektů za strany příjemce strukturálních fondů - státu, regionu, města, podnikatele princip sledování a hodnocení - každý projekt se hodnotí od jeho vzniku až po ukončení z hlediska provádění a celkové efektivnosti Navíc se požaduje uplatnění principů subsidiarity - delegace rozhodování na co nejnižší úroveň přidaná hodnota ze zemí EU z jiných bilaterálních programů soulad regionální politiky země s politikou EU v ostatních oblastech 4.4 Příprava ČR ke vstupu do EU Od roku 1998 probíhají vstupní rozhovory a pro 6 zemí a program Vstupní partnerství - příprava na vstup do EU. Příprava programových dokumentů na úrovni ČR: Regionální a odvětvová analýza (zpracoval TERPLAN 1998) Konzultační dokument - priority konzultované se subjekty - města, obce, regionální rozvojové agentury, sdružení podnikatelů HK, odbory aj. Národní regionální rozvojový plán - obsahující souhrn předchozích dokumentů s definicí priorit a dispozic i rozvojových strategických cílů a směrů ČR i regionů (VÚSC, dořešení NUTS II aj.) Rámec podpory společenství (CSF) - představuje smlouvu mezi EU a ČR a specifikuje mj. opatření a priority, které bude ČR podporovat Operační programy: odvětvové regionální (ROP - ověřování Most) Po dopracování, vyjednání a schválení výše uvedených dokumentů může začít realizace vlastních projektů, které musí být v souladu se schválenými prioritami a opatřeními. Podmínkou pro poskytnutí prostředků ze strukturálních fondů EU je ukončení výše uvedeného procesu a schválení příslušných dokumentů. Zpracování Strategie rozvoje regionů (VÚSC) a Strategie regionálního rozvoje ČR může výrazně přispět k dopracování potřebných dokumentů a urychlení vytvoření podmínek pro vstup do EU a tím výraznější možnost čerpání finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU. 13

14 14

15 5. METODICKÝ POSTUP TVORBY ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ V REGIONECH ČR 5.1 Postupové kroky vypracování strategie rozvoje regionu Vymezení regionu, pro který je strategie rozvoje vypracovávána, vypracování jeho globální charakteristiky (deskripce jeho profilu) a vytvoření dostatečné poznatkové základny (získání potřebných výchozích informací) o regionu. Vytvoření vize rozvoje regionu. Stanovení globálních cílů rozvoje regionu. Provedení SWOT analýzy - v míře podrobnosti umožňující formulovat klíčové problémy dalšího rozvoje regionu. Stanovení (identifikace) kritických oblastí regionu. Formulace strategických cílů a strategických směrů. Vypracování diagnózy, navržení hlavních rozvojových aktivit jimiž budou strategické směry realizovány a navržení zúčastněných subjektů. Souhrnné zpracování a projednání strategie rozvoje regionu. Stanovení postupu realizace schválené strategie rozvoje regionu (zaměření a organizace taktické fáze). Celkový metodický postup je znázorněn na diagramu v příloze č Metody a organizace vypracování strategie rozvoje regionu Z povahy úkolu vyplývá, že jedním ze základních předpokladů pro získání kvalitní Strategie rozvoje regionu je dobře organizovaná týmová práce. Týmová práce, jako základní metoda vypracování Strategie a její organizace je na úrovni RKS ztížená tím, že nemůže jít jen o tým odborníků, ale současně také o tým takových regionálních individualit, které jsou schopné přijímat jistá konsensuální rozhodnutí a ty z pozice svého postavení v regionu také prosazovat. Pro tvůrčí fáze tvorby Strategie (formulování vize rozvoje regionu, strategických cílů a směrů) je efektivní využít metodu řízeného brainstormingu. Jako metoda prezentace utříděných analytických poznatků se nejlépe osvědčuje metoda SWOT analýzy. Při uplatňování metod týmové práce je třeba klást důraz na co nejlepší využití znalostí, zkušeností a zejména invence všech členů týmu. Práci RKS - jako svodného týmu pro vypracování Strategie - je třeba podepřít několika pracovními skupinami. Optimální je, aby pro každou kritickou oblast existovala jedna pracovní skupina, není to však podmínkou. Pracovní skupina by měla být tvořena experty na řešenou problematiku a měli by v ní být zastoupeni členové RKS. Zpravidla bývá zapotřebí, aby se na celém procesu tvorby Strategie podíleli profesionálně zdatní konzultanté. Finančně nejnáročnější, ale také nejpřínosnější bývá získání zkušené konsultační firmy, která může poskytnout konsultanty pro všechny řešené oblasti. Pokud práce na Strategii probíhají s podporou konsultanta, osvědčilo se, zejména při vypracování dílčích dokumentů, jejich rozfázování do čtyř postupových kroků: 15

16 Formulování a diskuse problémů na společném pracovním jednání (soustředění) - týmová část zpracování problematiky Písemné zpracování témat, doporučení a dílčích závěrů projednaných v týmu - konsultantem zajišťovaná část problematiky Připomínkování vypracovaného pracovního materiálu a jeho dopracování podle doporučení jednotlivých členů týmu - individuální část zpracování problematiky Projednání dílčího dokumentu na pracovním zasedání, dořešení vazeb na ostatní části řešení - svodná část zpracování problematiky 5.3 Profil regionu Situační analýza ústící v deskripci profilu regionu je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování strategie rozvoje regionu. Fakta a poznatky získané při zpracování Profilu jsou určující při vypracování SWOT analýzy - analýzy silných a slabých stránek regionu a jeho budoucích příležitostí a možných ohrožení. Slouží jako sjednocující a referenční resp. argumentační materiál pro diskusi nad dalšími kroky strategie vytýčení kritických oblastí, cílů a strategií. Profil je také podkladem pro kvantifikaci (odhad dopadů) očekávatelných výsledků navrhovaných rozvojových aktivit a pro jejich zpětné hodnocení. V uvedeném smyslu je tedy Profil velice důležitým vstupem a nezastupitelnou součástí zpracování strategie a může do značné míry ovlivňovat i zaměření a formu výsledných návrhů řešení Obsahové zaměření situační analýzy Posuzování regionu by mělo být založeno na globálním sociálně ekonomickém přístupu k regionu se zaměřením na jeho předcházející vývoj a současnou situaci. Tím je vymezeno základní obsahové zaměření situační analýzy. Region by měl být analyzován z těchto základních aspektů: obyvatelstvo ekonomické činnosti infrastruktura životní prostředí činitelé Posouzení obyvatelstva by mělo být provedeno s cílem objasnit, co region a jeho obyvatelstvo představují. Půjde tedy o: demografickou analýzu sociální diferenciace obyvatelstva, životní úroveň zaměstnanost, strukturu zaměstnanosti, vývoj situace na trhu práce zdraví z hlediska dopadů pracovních podmínek a životního prostředí životní styl (umění, kultura, volný čas, sport, zvyky a tradice, apod.) osídlení z hlediska zón osídlení U ekonomických činností by měly být zkoumány: průmyslové a stavební činnosti zemědělské činnosti, lesnictví a vodní hospodářství obchodní a jiné činnosti výrobní povahy výrobní služby 16

17 nevýrobní služby, zejména služby cestovního ruchu, vzdělávací, kulturní a zdravotnické činnosti, činnosti související s volným časem, rekreací a sportem, peněžnické činnosti apod. U infrastruktury by měla být analýza zaměřena na tyto základní faktory: dopravní infrastrukturu, telekomunikace surovinové a energetické zdroje, bydlení, veřejné služby, urbanistická organizace disponibilní plochy, budovy a stavby vhodné pro nové podnikatelské aktivity U životního prostředí by měla být analýza zaměřena na: ovzduší, vodu, půdu (vč. těžby nerostných surovin, poddolovaných území, radiace) odpady péči o krajinu (chráněná, devastovaná a nepřístupná území, ÚSES ) největší znečišťovatele U činitelů je třeba identifikovat všechny subjekty, kteří pozitivně zasahují resp. by mohli zasahovat do vývoje regionu (státní správa, místní správa, sdružení, korporace, charitativní, humanitní a kulturní instituce, apod.) a analyzovat jejich stav, vykonané práce, finanční možnosti apod Struktura profilu regionu Situační analýza musí vyústit v deskripci profilu regionu. Utříděné analytické informace charakterizující region se jeví, z hlediska jejich dalšího použití, účelné rozvrhnout do následujících kapitol: 1. Úvod 2. Charakteristika území 3. Infrastruktura 4. Hospodářství 5. Zaměstnanost a trh práce 6. Sociální a kulturní infrastruktura 7. Životní prostředí 8. Rekreace a cestovní ruch Podrobná osnova doporučovaná pro vypracování Profilu regionu je uvedena v příloze č Zdroje informací pro vypracování situační analýzy Informace pro vypracování situační analýzy je možno získávat ze dvou typů zdrojů. Český statistický úřad (ČSÚ), který vytváří a spravuje různě obsáhlé a různě aktualizované databáze. Pro potřeby Strategie jsou k dispozici databáze, které shrnují z různých zdrojů ČSÚ údaje v členění podle krajů a podle okresů. Nejpodrobnější data lze získat ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná jednou za deset let (naposledy k ). V mnoha případech, protože pro Strategii je třeba znát aktuální stav a vývoj, jsou tato data nepoužitelná. Tento zdroj je proto třeba používat po posouzení individuální kvality informací, nebo jako zdroj doplněný o další aktuální údaje (z výběrových šetření ap.). Regionální a municipální instituce, které mohou poskytnout informace zpravidla podrobnější, aktuálnější, ale jejichž získání je v mnoha případech náročnější než v případě informací z ČSÚ. Instituce disponující informacemi o aktuální situaci v regionu: 17

18 Úřady práce vedou podrobná a aktuální data o zaměstnanosti a trhu práce v okresním členění Okresní správa sociálního zabezpečení přehled o zaměstnanosti v malých podnicích a o jejím vývoji Městské úřady ohlašovny, správy bytů Dopravní inspektoráty počty motorových vozidel, změny od roku 1990 Místní podniky, správci a majitelé technické infrastruktury individuální data, jinde nedostupná (tyto instituce nejsou povinny poskytovat jakékoliv údaje, předpokládáme však, že RKS bude schopna svoji vahou a neformálními vztahy jejích členů tyto informační zdroje získat). 5.4 Vize regionu a globální cíle Dobře formulovaná vize regionu a k ní adekvátně stanovené globální rozvojové cíle mohou velmi významně ovlivnit další postup prací na Strategii a do značné míry ovlivnit i její celkový výsledek. Vize regionu by měla být celostním pohledem na region. V sevřené formě by měla charakterizovat výchozí situaci regionu a kam se chce region v horizontu Strategie dostat (co jsme a čím chceme být). Vize regionu by měla také obsahovat filosofii a principy, na kterých bude Strategie založena. Přínosné také je, podaří-li se již nyní alespoň rámcově vymezit oblasti života regionu, na které musí být soustředěna hlavní pozornost. K vytvořené rozvojové vizi je třeba stanovit globální (rámcové) cíle vymezující základní cesty a výsledky rozvojového procesu. Pokud jsou tyto dva kroky dobře zvládnuty, ocení to zpracovatelé již při SWOT analýze i ale v dalších fázích prací. Jejich největší význam je v tom, že umožňují orientovat další práce jen na vymezené relevantní problémy a tím významně zúžit záběr prací. Zdůraznili jsme zde SWOT analýzu proto, že rámec Vize zpravidla výrazně omezí množství informací, které musí být pro analýzu brány v úvahu. * * * * * Tyto dva postupové kroky nebývají vždy do prací na Strategii zařazovány. Nejčastěji uváděným důvodem je, že v této fázi prací nemají zpracovatelé ještě dostatečný stav poznání problematiky, což vede k tomu, že vize i cíle jsou příliš formální a nevytváří dostatečný odrazový můstek pro další práce. Naše zkušenosti jsou však jiné. Pokud ustavený svodný tým (v tomto případě RKS), na jehož úrovni musí být vize i cíle formulovány, je vyváženě složený z významných představitelů regionu a expertů majících dostatečné znalosti o regionu a má k dispozici dobře zpracovaný profil regionu, lze oba kroky zvládnout v takové kvalitě, aby splnily svůj účel. 5.5 SWOT analýza Charakteristika metody SWOT SWOT analýza (Strong point, Weak point, Opportunities, Threats) je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. 18

19 Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení. Akcentováním silných stránek a naopak důrazem na odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad identifikovaných ohrožení. Jakkoliv se tato metoda zdá jednoduchou, už při prvním pokusu o její aplikaci narazíme na řadu překážek a zjistíme, že už jen první dva předpoklady - totiž výstižná formulace a objektivita - se naplňují velice obtížně. Většina problémů se velice těžko vtěsnává do jednoduchých formulací, které hrozí nebezpečím schematizace. Nezbytná objektivita zase naráží na psychologické bariéry, protože pojmenování vlastních předností může působit jako sebechvála a zveřejněním slabin se přiznává vlastní nedostatečnost. Dalším problémem zpravidla bývá pojmenovat podstatné záležitosti a eliminovat věci druhořadé. Proto je možno doporučit komparativní metodu hodnocení, t.j. srovnávat situaci zkoumaného objektu se situací podobných objektů Vnitřní analýza - silné a slabé stránky Posouzení vnitřní situace regionu a jejích příčin zaujímá ve Strategii klíčovou roli. Vnitřní analýza má dvojí účel: stanovit možnosti a potenciál regionu identifikovat vnitřní silné a slabé stránky Silné stránky zahrnují jakékoliv komparativní a konkurenční výhody regionu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit. Slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Některá podstatná témata při zkoumání silných a slabých stránek: klíčová odvětví ekonomiky regionu (průmyslu, služby, turistiky) dostupné průmyslové a komerční pozemky dopravní infrastruktura a mezinárodní napojení regionu ekologické škody, ochrana krajiny a přírody, ukládání pevných odpadů občanská vybavenost, školství, kultura turistika, atraktivity regionálního a národního významu Vnější analýza - příležitosti a ohrožení Je důležité porozumět příležitostem a ohrožením vnějšího prostředí. Mnoho vnějších vlivů nebude moci region ovlivnit, avšak jejich pravděpodobné účinky na regionální ekonomiku jsou důležité při tvorbě strategie. Některé podstatné faktory, které je třeba brát v úvahu: změny zákonů ekonomické změny na národní a mezinárodní úrovni 19

20 sociální a politické změny demografické změny infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni Důležitým aspektem vnější analýzy je posouzení, které okolnosti a tendence jsou pro region důležité a jakou vyžadují reakci: vztah k regionu pozitivní nebo negativní dopad možnost konstruktivní reakce regionu Využití SWOT analýzy Pro identifikaci kritických oblastí, resp. zpřesnění na počátku procesu definovaných rámcových oblastí. Jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie regionu. Jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit. Jako základ pro stanovení pozice regionu ve srovnání s jinými regiony, zejména v soutěži o investice a pracovní místa Příklad SWOT analýzy Příklad možného způsobů prezentace SWOT analýzy je použit z pilotního projektu REGVIS analyzované oblasti cestovního ruchu. 20