Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku

Transkript

1 Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 6. olomoucká sociologická konference Olomouc října

2 Výzkumný projekt k nelegální migraci a možnému zapojení organizovaného zločinu Předmět: nelegální migrace, organizování migrace a sociální dopady veřejné mínění a růst obav Zdroje: data z policejních statistik (kriminální policie, cizinecká policie), data Českého statistického úřadu,data z výzkumů CVVM a rozhovory s pracovníky Policie ČR, veřejné správy a nevládních organizací Srovnání s výsledky výzkumu nelegální migrace uskutečněného v první polovině devadesátých let

3 SOUČASNÁ SITUACE Počet cizinců legálně pobývajících v ČR (dlouhodobý a trvalý pobyt): 1999 = po r = kolem = = (260 tis. trvalý pobyt, 205 dlouhodobý pobyt nad 90 dnů) 41% z nich jsou občané zemí EU včetně Slováků (21%), z ostatních hlavně Ukrajinci 23%, Vietnamci 13%, Rusové 8% Kriminalita cizinců: veřejnost ji odhaduje na cca 20% celkové kriminality Skutečnost: od r podíl cizinců na celkovém počtu zjištěných trestných činů nepřesahuje 8% Podíl cizinců na celkovém počtu známých a stíhaných pachatelů je dlouhodobě mezi 6 7% (především Slováci, Ukrajinci a Vietnamci)

4 NELEGÁLNÍ MIGRACE Od r je ČR součástí Schengenského prostoru kontrola schengenské hranice v ČR probíhá pouze na letištích Nelegální pobyt nebo vstup je zjišťován obvykle kontrolami na území ČR Nelegální migrací rozumíme pohyb osob přes státní hranice bez platného dokumentu, tj. povolení ke vstupu nebo pobytu Pašováním lidí rozumíme organizaci tohoto pohybu Nedovolené překročení státní hranice není v ČR trestným činem; je to přestupek; trestným činem je pašování Trestní právo ČR: pašerák člen organizované skupiny může být potrestán až 5 lety odnětí svobody; jako člen organizované skupiny a za úplatu až 8 lety OS, a pokud tato činnost přinesla vysoký zisk až 12 lety OS.

5 SITUACE V DEVADESÁTÝCH LETECH Počet zjištěných nelegálních migrantů: 1991 přes 18 tisíc, tisíc, 1993 jen na území ČR 43 tisíc Migranti přicházeli zejména ze zemí bývalé Jugoslávie (70-80%) Migranti byli převáděni v menších skupinách, hlavně přes hranici SR -ČR Pak byli dopravováni vozidly k západní hranici ČR, ubytováni na pár dní a převáděni do SRN (v automobilech, ale velmi často pěšky přes zelenou hranici ) Skupiny převaděčů byly složeny především z českých občanů a svou činností pokrývaly pouze jeden z úseků cesty migrantů (území ČR)

6 STRUKTURA PŘEVADĚČSKÉ ORGANIZACE

7 SITUACE NYNÍ Nelegální migrace v ČR ILLEGAL STAY ILLEGAL CROSSING BORDERS

8 SLOŽENÍ MIGRANTŮ Mezi osobami s nelegálním pobytem v roce 2015 bylo nejvíce Syřanů (2016, t.j. 24,2% z celkového počtu), následně Ukrajinců (1224 osob), občanů Kuvajtu (588 osob), Afghánců (583 osob) a Iráčanů (403); : ze zjištěných osob s nelegálním pobytem (2184) tvoří 29% Ukrajinci (604 osob), 8% Rusové, 8% Kuvajťané, 5% Vietnamci, 4,5% Afghánci (96 osob), Syřané = 72 osob

9 ZAPOJENÍ ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU EUROPOL: pohyb více než 90% migrantů přicházejících do EU je podporován kriminálními strukturami Pašeráci migrantů spolupracují ve volně propojených sítích rozprostřených kolem migračních cest spíše sítě než skupiny ČR na rozdíl od devadesátých let neleží na hlavních migračních směrech Organizátoři pašování se nenacházejí v ČR; jejich sídlo se předpokládá v Turecku, Řecku či v domovských zemích migrantů a uprchlíků; jejich aktivita může začínat už v uprchlických táborech; migranti za úplatu dostávají instrukce a spojení Nevznikají zvláštní buňky (skupiny) k pokrytí části migrační cesty přes české území Čeští občané jsou najímáni/používáni obvykle jen jako řidiči nebo fungují jako obstaravatelé/výrobci padělaných dokumentů Řidiči a doprovázející osoby jsou častěji krajané migrantů

10 SROVNÁNÍ SITUACE DNES A PŘED DVACETI LETY Na území ČR byl počet nelegálních migrantů na počátku devadesátých let nesrovnatelně vyšší; Organizovaný zločin byl zapojen do migrace stejně jako nyní, ale úroveň a typ organizovanosti byly v ČR odlišné Bylo také vyšší zapojení českých pachatelů Nyní neexistují stabilní buňky organizátorů/převaděčů s přímou návazností podél migrační cesty Masivní migrace v devadesátých letech probíhala bez podstatné pozornosti politiků, médií a veřejnosti Pozornost věnovaná v ČR tomuto jevu nyní a před dvaceti lety je neporovnatelná a je v přímém protikladu k rozsahu migrace u nás

11 REAKCE VEŘEJNOSTI Výzkumy veřejného mínění v devadesátých letech stavěly na první místo obavy z organizovaného zločinu: 66-73% respondentů jej vnímalo jako naléhavý problém; migrace nebyla zmiňována 2006 byl stále mezinárodní organizovaný zločin vnímán jako hlavní hrozba (69%) 2010: posun názorů k realističtějšímu vnímání: jen 37% respondentů uvedlo, že organizovaný zločin znamená významnou hrozbu pro občany 2012: 43% respondentů bylo celkem spokojeno se stavem imigrace (44% nespokojeno) 2015 strach z nezaměstnanosti uvedlo jen 9%; ale strach z migrace 31%, strach z muslimského světa 12%, strach z kriminality 11% Výsledky z roku 2016: problém imigrace vnímá jako velmi naléhavý 93% respondentů, problém bezpečnosti 89% Na politické scéně se objevily nové postavy, které založily svůj program na heslech o nebezpečí migrace, hrozbě islámu, o nežádoucích migrantech prezentovaných obecně jako potenciální teroristé; požadavek přísných opatření proti migraci Reakce veřejnosti v ČR neodráží reálný stav migrace v ČR a nereaguje na zapojení organizovaného zločinu; veřejnost reaguje spíše na obecný problém migrace prezentovaný jako hrozba a jako globální a civilizační nebezpečí

12 Děkuji za pozornost! Kontakt: