Dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková Vypracovala: Jindřiška Berkovcová Čelákovice 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně citovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Blovicích,

3 Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Jitce Havlíčkové za svědomité vedení při zpracování absolventské práce, za její všestrannou pomoc, cenné rady a podnětné připomínky. Dále bych chtěla poděkovat pracovnicím Městského úřadu Blovice, odboru sociálních věcí a zdravotnictví za vstřícnou pomoc, poskytnutí podkladů a informací.. 3

4 Obsah Úvod Cíle absolventské práce Teoretická část Postavení tělesně a zdravotně postiženého člověka ve společnosti z hlediska jejího vývoje Základní pojmy Typy postižení Socializace postiženého člověka Psychologická problematika osob těžce zdravotně postižených Dávky sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany Jednorázové peněžité dávky Opakující se peněžité dávky Bezúročné půjčky Příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Vymezení některých používaných pojmů Podmínky nároku na příspěvek na péči Řízení o příspěvku na péči Kontrola využívání příspěvku Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Druhy sociálních služeb a seznam zařízení v dosažitelnosti občanů ORP Blovice Praktická část Místo šetření Metodika výzkumu Fáze postupu při získávání informací Závěry ze získaných informací Diskuse Závěr

5 Резюме Bibliografie Seznam příloh Přílohy 5

6 Úvod Stejně jako zdraví patří bohužel i nemoc a zdravotní postižení k životu člověka. V České republice žije přibližně občanů se zdravotním postižením. Jsou to osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v souvislosti s různými překážkami může bránit jejich plnému a efektivnímu zapojení do společnosti na stejné úrovni s ostatními lidmi. Integrace do společnosti patří k základním podmínkám rozvoje osobnosti člověka a utváření kvality jeho života, je podmíněna mírou nezávislosti postiženého občana. Nejlepší cesta, jak takovému člověku poskytnout příležitost vést pokud možno samostatný život bez závislosti na jiných, je především zaměřit se na podchycení a rozvíjení uchovaných schopností a ne poukazovat na zdravotní postižení. Je potřebné odstraňovat bariéry, které člověku v uplatnění jeho schopností brání. Ať už jsou to bariéry psychické nebo fyzické. Riziko zdravotního postižení v důsledku úrazu, nemoci nebo vrozené vady existuje u každého občana. Každý z nás se může kdykoliv ocitnout v roli zdravotně postižené osoby, stačí chvilka nepozornosti a úraz vyřadí člověka z jeho dosavadního života. Jindy přijde vážná nemoc nebo pouze zestárneme. Ze své zkušenosti vím, že lidé postiženi v průběhu života si na novou životní situaci zvykají hůře než lidé, kteří jsou postiženi již od narození nebo od útlého věku, ti jsou zvyklí denně překonávat úskalí svého stavu. Při výkonu svého povolání přicházím denně do kontaktu s výše uvedenými osobami nebo jejich blízkými a mnohdy se setkávám s jejich malou informovaností ohledně dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a možnostech jejich využití. 6

7 1 Cíle absolventské práce Hlavní cíl Zpracovat metodiku dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené s důrazem na příspěvek na péči. Dílčí cíle Popsat jednotlivé dávky sociální péče určené pro osoby zdravotně postižené, možnosti jejich využití a vymezit cílovou skupinu uživatelů jednotlivých dávek. Vypracovat přehled poskytovatelů sociálních služeb pro občany těžce zdravotně postižené správního obvodu obce s rozšířenou působností Blovice. Zmapovat spektrum osob těžce zdravotně postižených, kterým je ve správním obvodu Blovice poskytován příspěvek na péči. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Postavení tělesně a zdravotně postiženého člověka ve společnosti z hlediska jejího vývoje Vztah mezi společností a zdravotně postiženými jedinci se vyvíjel tak, jak se v různých etapách vyvíjela daná společnost, jaký byl její hodnotový systém a priority. V souvislosti s tím mluvíme nejčastěji o čtyřech vývojových stádiích a to stadiu represivním, stadiu segregace postižených, stadiu charitativní péče a stadiu humanitní péče. Represivní stadium zahrnuje období nejstaršího lidského společenství, kdy za to prvořadé a nejdůležitější bylo považováno zachování rodu. Z tohoto důvodu se nemocných či jinak postižených jedinců daná společnost zbavovala a to téměř vždy násilnou fyzickou likvidací. Typickým příkladem je antické období, ve kterém byl krásný a zdravý člověk považován za ideál, společnost se proto zbavovala již dětí, které byly nedostatečně vyvinuté nebo tělesně postižené. Stadium segregace znamená vyloučení nebo opuštění postižených členů společnosti, což stejně nepřímo vedlo k úmrtí oslabeného jedince. Třetí stadium, stadium charitativní péče je založeno na náboženské filozofii, která postupně změnila postoj společnosti k lidem nemocným a postiženým. Křesťanství dalo základ pomoci slabším a potřebným lidem. V chorobincích, chudobincích a klášterech byla poskytována základní léčebná péče o postižené a nemocné a zároveň s tím, byla poskytována i jakási základní sociální péče. Stadium humanitní péče vychází ze základního práva každého jedince na život a respektování jeho důstojnosti. Již v počátku 20. století dochází k rozvoji ústavní péče o zdravotně postižené. Tato péče byla zpočátku zaměřena pouze na výchovnou a vzdělávací až později došlo k jejímu dalšímu rozvoji směřujícímu k začlenění zdravotně postižených osob do společnosti. Významnou osobností v tomto oboru byl např. prof. MUDr. Rudolf Jedlička, český chirurg a rentgenolog, který v roce 1913 založil ústav pro tělesně postiženou mládež v Praze na Vyšehradě. Zde uplatnil svoji teoretickou koncepci komplexní péče o tělesně postižené děti. Vedle léčebné, výchovné a vzdělávací péče zde byla postupně realizována i péče sociální, psychologická, technická a právní. Cílem komplexní péče o zdravotně postiženého jedince je snaha o jeho začlenění do běžného společenského života, tzv. socializaci a resocializaci. [RENOTIÉROVÁ, 2002] 8

9 Stadium humanitní péče prošlo od počátku 20. století do současnosti mnohými velkými změnami. Velký důraz je v dnešní době kladen na odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší a vyrovnávání příležitostí. Cílem je vytvoření podmínek k co největší integraci všech zdravotně postižených osob. Tím, že je zdravotně postiženému člověku umožněno se dle jeho schopností co možná nejvíce zapojit do pracovního a společenského života, tím lépe pak zvládá ostatní životní úskalí. K tomuto účelu slouží vedle systému sociální péče také např. aktivní politika zaměstnanosti. Úřady práce zabezpečují těmto osobám např. pracovní rehabilitaci, můžou poskytnou příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa nebo na vytvoření a provoz chráněné pracovní dílny. 9

10 2.2 Základní pojmy Zdraví Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat % lidí jako nezdravých. [cs.wikipedia.org 9] Zdravotní postižení Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se zdravotním postižením rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou napomoci jiné osoby. [KRÁLOVÁ-RÁŽOVÁ, 2008] Zdravotní postižení je jakýkoliv deficit určité orgánové funkce a podle typu a závažnosti defektu může být důsledkem postižení i vznik psychické odchylky. Defekt (z lat. defektus vada, nedostatek, porucha) lze chápat jako vadu, chybění, ztrátu, nedostatek v anatomické stavbě organismu a poruchy v jeho funkcích. Jedná se o poškození v oblasti integrity organizmu, což může být důsledkem poruchy, narušení v oblasti psychické, sociální, senzorické nebo somatické. Defekt je chápán zpravidla jako neupravitelný, nezvratný. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002, s.18] Defekty lze členit z několika hledisek Podle doby vzniku je dělíme : na vrozené, vzniklé v období prenatálním, perinatálním nebo raně postnatálním později získané, vzniklé v průběhu života člověka Podle charakteru členíme defekty na ty, které postihují celé orgány nebo jejich části. Tyto označujeme jako orgánové a příčinou vzniku těchto defektů může být vývojová vada, nemoc nebo úraz. Druhým typem defektů jsou defekty funkční, kdy dochází k poruše funkce jednotlivého orgánu nebo celého organismu bez poškození jeho tkáně. 10

11 Dalším typem členění defektů je podle jejich druhu a to na pohybové, zrakové, sluchové, řečové, mentální postižení, poruchy chování a vícenásobná postižení. Z hlediska intenzity rozlišujeme 3 stupně defektu. Pokud není narušen vztah jedince ke společnosti jedná se o lehký defekt. V případě, že už k takovému narušení došlo jde o středně těžký defekt a o velmi těžký defekt se jedná pokud došlo k velmi vážnému poškození sociálních vztahů. Defektivita Narušení společenských vztahů mezi postiženým jedincem a jeho společenským prostředím se projevuje defektivitou. Defektivita je dlouhodobý, ne však trvalý stav. Speciální výchovou a vzděláním je upravitelná nebo dokonce odstranitelná. Z hlediska typu defektu má své specifické znaky a ovlivňuje strukturu osobnosti. Defektivita je odrazem určité reakce společnosti na defekt (postižení) a proto nebývá přímo úměrná stupni a typu defektu. Ne každý člověk s defektem musí být postižen defektivitou. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002] Osoba těžce zdravotně postižená Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. [ 7] Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se jedná se o fyzické osoby které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením), invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (osoby zdravotně znevýhodněné). [ 8] 11

12 2.3 Typy postižení Tělesné postižení Za tělesná postižení jsou nejčastěji považovány přetrvávající nebo trvalé nápadnosti, snížení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní, emocionální a sociální výkony. Příčinou bývají změny na pohybovém aparátu týkající se kostí, kloubů a měkkých tkání. Vznikají na základě dědičnosti, nemocí nebo úrazem. [RENOTIÉROVÁ, 2002, s. 29] V návaznosti na to, jak tělesná postižení vznikají je nejčastěji dělíme na: vrozené získané po úraze získané po nemoci Vrozená tělesná postižení vznikají již při vývoji zárodku během prvních týdnů těhotenství. Jejich nejčastější příčinou je dědičnost, ale můžou vzniknout i v důsledku infekčního onemocnění prodělané matkou v prvním období těhotenství nebo následkem užívání léků bez doporučení lékaře. Nelze opomenout ani vliv špatného stravování a nevhodného sociálního prostředí. Příčinou může být například i překotný porod nebo nedonošený plod. Mezi vrozené vývojové vady řadíme např. vrozené vady končetin, vady lebky, rozštěpy lebky, rozštěpy rtů, čelistí, patra nebo páteře. Na rozdíl od vrozených vývojových vad vzniká získané tělesné postižení v kterémkoliv období života. Jeho příčinou může být úraz nebo nemoc. Mezi nejzávažnější tělesná postižení po úraze řadím např. lehký, střední nebo těžký otřes mozku (komoce), zhmoždění mozku a zlomeniny obratlů. Příčinou těchto postižení bývají velmi často dopravní nehody, sportovní úrazy, pády z výšky nebo neuvážené skoky do vody. Tělesná postižení po nemoci jsou např. revmatická onemocnění. Všichni jedinci s tělesným postiženým vrozeným nebo získaným mají jedno společné a to je omezená mobilita nebo imobilita, což je stav kdy se člověk nesmí nebo nemůže pohybovat. V důsledku toho dochází ochabování svalstva, omezení tělesného vývoje a s tím souvisejícího smyslového a rozumového vývoje. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami tělesně postižených je v tom, že jedinec s později získaným postižením má možnost srovnání se stavem před vznikem postižení, vždy tento stav vnímá jako horší. Následkem toho dochází k většímu narušení psychiky, takový člověk je více 12

13 traumatizován, přestože oproti vrozeně postiženému jedinci jsou pro něho předešlé zkušenosti výhodou a vždy ku prospěchu v dalším období jeho života. [RENOTIÉROVÁ, 2002] Zrakové postižení Viděním rozumíme schopnost zrakově vnímat, rozlišovat a představovat si prostředí. Rozdělujeme jej na vidění centrální a periferní. Centrálním viděním vnímáme detaily a barvy, periferním vnímáme prostor a orientaci v něm. Vidění je velmi složitý proces jehož součástí je vedle oka a nervových drah také mozek, který všechny signály zpracovává na výsledný zrakový vjem. Zrakový orgán se skládá ze tří částí, receptoru (zevního oka), očního nervu (dráha spojující oko s centrem) a zrakového centra v mozku. V jakékoliv z těchto částí může dojít k poškození jehož důsledkem je snížení nebo úplná ztráta zrakových schopností. Funkčním důsledkem těchto poškození je zásah do běžného života. Do skupiny osob zrakově postižených nezařazuje osoby u nichž se jedná o zrakové postižení lehčího stupně kde k normálnímu vidění postačí optická korekce dioptrickými brýlemi. Zrakově postižené můžeme dělit na slabozraké a nevidomé a na základě zjištění zrakové ostrosti a velikosti zorného pole je můžeme zařadit do jedné z 5 kategorií zrakového postižení. Kategorie 1 - střední slabozrakost Kategorie 2 - silná slabozrakost Kategorie 3 - těžce slabý zrak Kategorie 4 - praktická nevidomost Kategorie 5 - úplná nevidomost Pro ještě přesnější stanovení diagnózy je nutné hlubší vyšetření dalších zrakových funkcí jako je například schopnost rozlišování barev, kontrastní citlivost nebo schopnost sledovat předměty v pohybu a jiné. Zrakové postižení ovlivňuje stejně jako jiná postižení běžný život klienta. Pro možnou kompenzaci tohoto postižení je kromě lékaře nutná spolupráce s dalšími odborníky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. [ 2] 13

14 Sluchové postižení Sluch je jedním z našich hlavních smyslů, je důležitou složkou dorozumívacího procesu, sluchem získáváme informace. Pro ztrátu sluchu je významným rizikovým faktorem věk. S přibývajícím věkem se zvyšuje sluchová ztráta, ale nelze jednoznačně říci, že poruchou sluchu trpí pouze starší lidé. Stejně jako u jiných vad, platí i u vad sluchových, že se rozdělují podle doby vzniku na vrozené a získané a stejně tak se mohou lišit stupněm závažnosti od lehkých přes středně těžké a těžké až po velmi těžké. Při klasifikaci sluchové ztráty se nejčastěji užívají dva termíny. Je to nedoslýchavost, tento termín označuje snížení sluchu od lehlé nedoslýchavosti až po velmi těžkou. Druhým termínem je hluchota, tím označujeme úplnou ztrátu sluchu. Zvláštní formou sluchového poškození je tinismus neboli ušní šelesty. Toto postižení se stále více vyskytuje u mladých lidí vystavených denně zvýšenému hluku. Podle místa postižení ve sluchovém systému se člení sluchové vady do dvou základních skupin. První skupinou je nedoslýchavost převodní, zde je původ sluchové ztráty ve zvukovodu nebo středním uchu a druhou skupinou je nedoslýchavost percepční, kdy je problém ve špatné funkci nervových vláken vnitřního ucha. Dítě může být postiženo ještě kombinovanou sluchovou vadu, která je kombinací z těchto dvou základních vad. Podle slyšení hovorové řeči a šepotu můžeme poruchy sluchu rozdělit na: lehkou nedoslýchavost - porozumění řeči ze vzdálenosti 4-6 m středně těžkou nedoslýchavost - sluch pro šepot zachován mezi 4-2 m těžkou nedoslýchavost - pokles sluchu pro šepot pod 1-2 m velmi těžkou nedoslýchavost - pokles sluchu pro šepot pod 1 m praktickou hluchotu - vyšetřovaný slyší zvuk, ale nerozumí slova úplnou hluchotu - vyšetřovaný neslyší žádný zvuk. Při sluchové ztrátě se nejčastěji užívá korekce sluchadly a je velmi důležité, aby sluchové postižení bylo diagnostikováno co nejdříve a to zejména u dětí. Sluch má u dětí nenahraditelný vliv na vývoj řeči a s tím spojený jejich sociální vývoj. Pokud sluchově postižené dítě začne užívat sluchadlo již před šestým měsícem věku je velmi pravděpodobné, že se u něho vyvine řeč obdobně jako u dítěte bez postižení. 14

15 V případě hluchoty nemůže jedinec vnímat mluvenou řeč a proto z hlediska získávání informací je zcela odkázán na vizuální způsob. Dle celosvětových statistik je na světě více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu. Jako hlavní důvod je uváděno zvýšení okolního hluku. [ 6] Hluchoslepota Zvláštním typem postižení je hluchoslepota. Toto postižení je kombinací zrakové a sluchové vady a proto řadíme hluchoslepou mezi kombinovaná postižení. Stupeň zrakového a sluchového postižení určuje základní dělení osob postižených hluchoslepotou. Dělení je možné ze tří hledisek : podle aktuálního stupně zrakové a sluchové vady podle dominance zrakové nebo sluchové vady podle doby vzniku zrakové a sluchové vady Osoba, která je alespoň slabozraká a nedoslýchavá je již osobou postiženou hluchoslepotou. Hluchoslepota je poškození dvou smyslů zároveň a proto je velmi omezena jejich možnost využití a zapojení ke vzájemné kompenzaci. Tato skutečnost má z hlediska výhovy a vzdělávání velký negativní vliv na běžný život člověka s hluchoslepotou a jeho zapojení společnosti. [ 3] Duševní postižení Duševní postižení zahrnuje zejména složku citovou. Rozumové schopnosti lidí s tímto postižením nebývají zasaženy. Člověk si zachovává svoje dovednosti a schopnosti, které však v období působení duševního postižení nemůže zcela využívat. Nejzávažnější duševní poruchou je schizofrenie. [ 1] Schizofrenie je duševní choroba projevující se poruchou vnímání reality (dochází k rozdělení mezi realitou vnímanou a realitou samotnou), poruchou myšlení a poruchou emočního prožívání. Jejími hlavními příznaky jsou hlavně úzkost, halucinace a bludy. Pro vznik schizofrenie jsou předpokladem dědičné dispozice a její průběh může být různý. U jedince postiženého schizofrenií dochází k celkové změna 15

16 chování, což představuje velkou zátěž zejména pro jemu blízké osoby. [VÁGNEROVÁ, 2000] Mentální postižení Mentální postižení neboli mentální retardace se projevuje nízkou úrovní rozumových schopností, nedostatečným rozvojem myšlení a omezenou schopností učení. Jde o vrozené a trvalé postižení rozumových schopností jehož příčinou je CNS. Dle kvantitativního hodnocení inteligence je hranicí mentální defektivity IQ 70. Kvalitativní hodnocení vychází z míry využitelnosti zachované inteligence takto postižených. [VÁGNEROVÁ, 2000] Dle klasifikace, kterou v roce 1992 schválila Světová zdravotnická organizace se dělí mentální retardace do těchto kategorií: Lehká mentální retardace (IQ 50-69) u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9-12 let většina lehké mozkové retardace se diagnostikuje až ve věku školní docházky jedinci jsou většinou schopni užívat řeč v každodenním životě, dosáhnout nezávislosti v péči o vlastní osobu jako je hygiena, oblékání, jídlo vzdělávaní probíhá většinou ve školách praktických a je možná i integrace do běžné základní školy k lehké mentální retardaci se mohou individuálně přidružit vývojové poruchy, autismus, tělesné postižení, epilepsie nebo poruchy chování Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) u dospělých odpovídá mentálnímu věku 6-9 let až do dospělosti je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči omezená je také schopnost postarat se sám o sebe vzdělávání probíhá v základních školách speciálních a dále je možné vzdělávání ve škole praktické jedinci jsou v dospělosti jen velmi málokdy schopni vést samostatný život 16

17 jedinci bývají fyzicky aktivní a mobilní se schopností komunikovat a navazovat kontakty k středně těžké mentální retardaci se může přidat autismus, tělesná postižení, psychiatrická nemoc Těžká mentální retardace (IQ 21-34) u dospělých odpovídá mentálnímu věku 3-9 let u většiny jedinců je patrný značný stupeň poruchy motoriky časté jsou tělesné vady řeč je jednoduchá, je omezena na jednotlivá slova a někdy se nemusí vytvořit vůbec vzdělávání je velmi omezené a probíhá v základní škole speciální včasná, systematická a kvalifikovaná rehabilitační a vzdělávací péče přispívá k rozvoji motoriky, komunikativnosti, rozumových schopností a soběstačnosti Hluboká mentální retardace (IQ nižší než 20) u dospělých odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky většina osob je imobilní nebo v pohybu velmi omezená jedinci bývají inkontinentní (neschopni udržet moč) komunikace je pouze primitivní, neverbální typické jsou stereotypní pohyby např. kývavé pohyby nepoznávají okolí časté je sebepoškozováním mají snížený práh citlivosti potřeba stálé péče, jedinci nejsou schopni se o sebe postarat IQ nelze změřit, jeho hodnota je odhadována pod 20 [cs.wikipedia.org 4] Specifickou kategorií mentálního postižení je pseudooligrofenie, jejíž příčinou není poškození CNS, ale nedostatek přiměřených podnětů z okolí v důsledku zanedbávání. 17

18 Není to tedy postižení vrozené, ale získané, které lze za určitých podmínek zlepšit.[vágnerová, 2000] Lidé postižení mentální retardací jsou více či méně závislí na svém okolí, na společnosti. Někteří z nich jsou za určitých podmínek a asistence schopni společenskému kontaktu, mohou např. vést vlastní domácnost v některých z forem chráněného bydlení nebo pracovat v chráněných dílnách. 2.4 Socializace postiženého člověka Socializace, začlenění člověka do společnosti je důležitá nejen pro člověka zdravého, ale i postiženého. Každý jedinec má své biologické, psychologické a sociální potřeby. Mezi ty biologické patří např. potřeba příjmu potravy nebo potřeba aktivity. Potřeby psychologické se vyznačují např. potřebou tvořivé činnosti, potřebou něco poznávat a zdokonalovat se. Mezi potřeby sociální řadíme např. potřebu někam patřit, být členem skupiny, potřebu spolupráce. Potřeby člověka postiženého mají velmi často svůj specifický charakter, ale jejich uspokojení by nemělo být zamezeno existencí defektu. Míra socializace je podmíněna schopností každého postiženého jedince začlenit se do pracovního a společenského prostředí. V případě jedince, který byl z důvodu svého získaného postižení vyčleněn z takového prostředí se proces jeho opětovného začlenění do společnosti nazývá resocializace. Socializace (event.. resocializace) je dynamický proces, který se během života postiženého člověka mění tak, jak mění jeho zdravotní stav a schopnosti vzhledem k pracovnímu a společenskému uplatnění. Nejvyšším stupněm socializace postiženého člověka je integrace, což znamená plné, bezproblémové začlenění člověka, který se vyrovnal se svým defektem do majoritní společnosti zdravých lidí. Opakem integrace je segregace, což je stav kdy postižený člověk žije vyčleněn ze společnosti nepostižených lidí. [RENOTIÉROVÁ-LUDÍKOVÁ, 2002] 2.5 Psychologická problematika osob těžce zdravotně postižených Psychologické problémy jakož to jeden z důsledků postižení mohou být odlišné podle druhu defektu, jeho závažnosti a míře psychické odolnosti postiženého jedince. 18

19 Zároveň zde působí vliv vnějšího prostředí, které v případě člověka s defektem působí jinak než za normálních okolností. Defekt orgánu nebo orgánové funkce ovlivňuje celou osobnost postižného a vytváří specifickou sociální situaci. Vnější a vnitřní faktory se navzájem ovlivňují a prolínají. Psychika postiženého jedince je tedy závislá jak na něm samotném tak na prostředí, v němž žije. Jedním z velkých problémů týkající se vnějších faktorů je fakt, že vztah majoritní společnosti k postiženým lidem je často v důsledku neinformovanosti provázen předsudky. [VÁGNEROVÁ, 2000] 2.6 Dávky sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené Veškeré níže uvedené informace týkající se dávek sociální péče určené pro osoby těžce zdravotně postižené a poskytované dle vyhl. č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení jsem čerpala z knihy Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené autorek Naděždy Břeské a Lucie Vránové. Dávky sociální péče jsou poskytovány zdravotně postiženým občanům ze systému sociální péče. Cílem této pomoci je přispět ke zmírnění nebo úplnému odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší, tak aby se postižený jedinec mohl co nejvíce začlenit do společenského a pracovního prostředí. Dle nároku na přiznání dělíme dávky sociální péče na: nárokové (obligatorní) nenárokové (fakultativní) a dle výplaty na : jednorázové opakované 19

20 2.6.1 Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Dle zákona č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení se občanům těžce zdravotně postiženým, zejména nevidomým a občanům s těžkým postižením pohybového nebo nosného ústrojí poskytují věcné dávky, peněžité dávky a bezúročné půjčky k překonání obtíží vyplývajících z jejich postižení. Občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody. Přiznáním mimořádných výhod se občanovi s těžkým zdravotním postižením přiznává určitý status, který má význam i v jiných oblastech mimo systém sociální péče. Zdravotní stav občana posuzují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který vede řízení a pro jehož účely je posudek žádán, např. řízení o přiznání mimořádných výhod, řízení o některé z dávek sociální péče dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení (dále jen vyhl. č. 182/1991 Sb. ). Dle vyhl. č. 182/1991 Sb. poskytují obce s rozšířenou působností mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižné občany a tyto dávky: jednorázové příspěvky na opatřeních zvláštních pomůcek příspěvek na úpravu bytu příspěvek na zakoupení, na celkovou opravu motorového vozidla a zvláštní úpravu motorového vozidla příspěvek na provoz motorového vozidla příspěvek na individuální dopravu Pověřené obecní úřady rozhodují o poskytování : příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanů 20

21 Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením, které je uvedeno v příloze č. 2 vyhl.č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č.1) a které podstatně omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se podle druhu a stupně postižení poskytují mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně podle přílohy č. 3, která je součástí výše uvedené vyhlášky (viz. příloha č.2) Jednorázové peněžité dávky Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek Občanům těžce zdravotně postiženým lze poskytovat peněžité příspěvky na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna; pokud příslušná zdravotní pojišťovna hradí potřebnou pomůcku částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti. Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. Zrakově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění. Sluchově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím. Příspěvky lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4, vyhl. č.182/1991 Sb.(viz. příloha č. 3). Na úhradu nákladů spojených se zácvikem pro používání pomůcek lze poskytnout příspěvek v plné výši prokázaných nákladů. Potřebuje-li občan k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není uvedena v příloze č. 4, vyhl. č. 182/1991 Sb., 21

22 lze mu poskytnout příspěvek na opatření srovnatelné pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek stanovený v příloze č. 4, vyhl. č. 182/1991 Sb. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení, čímž se rozumí takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti. Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek lze poskytnout, jen zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že: zvláštní pomůcka, na jejíž opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím do 6 měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě použije jen část příspěvku. Úplně nebo prakticky nevidomým občanům lze hradit výdaje spojené s výcvikem a odevzdáním vodícího psa až do výše obvyklých nákladů. Pro posouzení zdravotního stavu zda je občan těžce zdravotně postiženou osobou, která potřebuje pomůcku, na kterou žádá příspěvek je nutné doporučení ošetřujícího nebo odborného lékaře, zdravotní stav neposuzuje okresní správa sociálního zabezpečení. Příspěvek na úpravu bytu Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí omezujícími ve značném rozsahu jejich pohyblivost a občanům úplně nebo prakticky nevidomým se poskytuje příspěvek na úpravu bytu, který užívají k trvalému bydlení. Pro účely přiznání příspěvku na úpravu bytu se považují za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí zdravotní postižení uvedená v příloze č. 5 písmenech a) až g) vyhl č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4). Za úpravy bytu se považuje zejména: úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, k oknům a na balkón úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku rozšíření a úprava dveří odstranění prahů přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním 22

23 zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi instalace potřebné zvukové nebo světelné signalizace zavedení vhodného vytápěn, vybudování telefonního vedení stavební úpravy spojené s instalací výtahu Rozsah úprav se posuzuje se zřetelem na závažnost a druh zdravotního postižení občana. Výše příspěvku na úpravu bytu se určí se zřetelem na příjmy a majetkové poměry občana a jeho rodiny, a to až do výše 70 % prokázaných nákladů účtovaných fyzickými nebo právnickými osobami za materiál a práce spojené s nezbytnými výdaji, včetně projektových prací, nejvýše však ve výši : Kč nebo Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu, který je poskytován z toho důvodu, že nelze použít šikmou schodišťovou plošinu Příspěvek na úpravu bytu je možno poskytnout i formou zálohy, nejvýše však ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku. Závazek Příspěvek na úpravu bytu se poskytne jen tehdy, zaváže-li se žadatel písemně předem, že : příspěvek (zálohu) vyúčtuje do tří let od zahájení řízení příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátí v případě, že byt vymění, byt prodá nebo dojde-li k jiné změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu před uplynutím deseti let od jeho poskytnutí vrátí poměrnou část příspěvku v případě, že plánované úpravy se neuskuteční v rozsahu podle schválené dokumentace a vyplacený příspěvek přesáhl 70 % skutečně vynaložených nákladů. Vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části se nepožaduje, jestliže jeho výše nepřesáhla 5000 Kč nebo jestliže zemře občan nebo dítě, jehož rodiči byl poskytnut. Od vymáhání příspěvku je možno ve určitých případech upustit. 23

24 Příspěvek na úpravu bytu je možné poskytnout i rodičům nebo osobám, kterým bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o nezaopatřené dítě starší tří let, které je: postiženo těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo je úplně nebo prakticky nevidomé Příspěvek na instalaci potřebné zvukové nebo světelné signalizace se poskytne rovněž neslyšícím občanům a rodičům nebo osobám, kterým bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, jde-li o neslyšící nezaopatřené dítě. Zdravotní stav je posuzován okresní správou sociálního zabezpečení. Příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla Příspěvek se poskytne občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g), vyhl. č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č. 4), který bude motorové vozidlo používat pro svou dopravu a který: není umístěn k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení je odkázán na individuální dopravu Žije-li v domácnosti více občanů, kteří splňují výše uvedené podmínky, poskytne se příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla každému z nich. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let : s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g), vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4) úplně nebo prakticky nevidomé mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte. Za rodiče se považuje pro účely těchto příspěvků též osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud je dítě umístěno k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče, popřípadě ve zdravotnickém nebo obdobném zařízení, je též podmínkou pro poskytnutí příspěvku, že rodič dítě 24

25 pravidelně navštěvuje. Příspěvek může být poskytnut jen jedné oprávněné osobě. Výše příspěvku: na zakoupení motorového vozidla činí nejvýše Kč na celkovou opravu motorového vozidla činí nejvýše Kč Výše příspěvku se určí zejména s ohledem na majetkové poměry žadatele a osob považovaných podle zákona o důchodovém pojištění za osoby blízké, které s ním žijí v domácnosti. Příspěvek lze poskytnout opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne vyplacení předchozího příspěvku. Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla Příspěvek se poskytuje občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5, vyhl. č. 182/1991 Sb. (viz. příloha č. 4). Podmínkou pro poskytnutí tohoto příspěvku je, že žadatel sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje. Příspěvek se poskytne v plné výši ceny takovéto úpravy, není-li dále stanoveno jinak. Závazek Příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla se poskytne, zaváže-li se žadatel písemně předem, že vrátí vyplacený příspěvek nebo jeho poměrnou část v případě, že : motorové vozidlo, na jehož zakoupení, opravu nebo zvláštní úpravu příspěvek použije, přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku jeho vlastnictvím motorové vozidlo přestane být před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku používáno pro jeho dopravu nebo pro dopravu dítěte do dvou měsíců ode dne zakoupení motorového vozidla nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla, s výjimkou jednostopého motorového vozidla; za původní motorové vozidlo se nepovažuje motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo celkovou opravu je podána žádost o příspěvek do šesti měsíců ode dne vyplacení nepoužije příspěvek na zakoupení, opravu nebo úpravu motorového vozidla 25

26 Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevymáhá v případě, že občan, kterému byl vyplacen, zemře do pěti let ode dne jeho vyplacení, nebo, jde-li o příspěvek vyplacený rodiči nezaopatřeného dítěte, když dítě přestalo splňovat podmínku nezaopatřenosti, avšak motorové vozidlo je nadále používáno pro jeho dopravu nebo když dítě zemřelo. Součet vyplacených příspěvků na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla nesmí v období deseti let po sobě jdoucích přesáhnout částku Kč. Příspěvek na provoz motorového vozidla Příspěvek na provoz motorového vozidla se poskytne na období kalendářního roku občanu, který je vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla : jehož zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. nebo III. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, a který bude používat toto motorové vozidlo pro svou pravidelnou dopravu který toto motorové vozidlo bude používat pro pravidelnou dopravu manžela (manželky), dítěte nebo jiné osoby blízké, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně který je rodičem nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení; za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že se předem zaváže, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Příspěvek lze z důvodu dopravy téže zdravotně postižené osoby poskytnout pouze jednomu vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, a to tomu, koho určí osoba, jež má být dopravována. Výše příspěvku činí pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání 26

27 mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, a pro rodiče dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení Kč u jednostopého vozidla a Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, Kč u jednostopého vozidla a Kč u ostatních vozidel. Pokud vlastník nebo provozovatel motorového vozidla splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek. Pro rok 2010 dochází na základě tzv. úsporného balíčku ke změně výše příspěvku na provoz motorového vozidla. Nová výše činí pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně, Kč u jednostopého vozidla a Kč u ostatních vozidel a pro občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, Kč u jednostopého vozidla a Kč u ostatních vozidel. Pokud vlastník nebo provozovatel motorového vozidla splňuje podmínky pro poskytování více příspěvků, snižuje se výše druhého a každého dalšího příspěvku o 420 Kč u jednostopého vozidla a o Kč u ostatních vozidel. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku na provoz motorového vozidla až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedených částek. Vlastníku nebo provozovateli motorového vozidla, který ze závažných důvodů ujede více než km ( pro rok 2010 více než km) za kalendářní rok, se výše příspěvku vyplaceného v tomto kalendářním roce zvýší o 400 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně a pro rodiče dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení o 200 Kč, jde-li o občany, jejichž zdravotní postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany II. stupně, za každých dalších započatých 500 km. Za závažné důvody se považuje zejména 27

28 doprava do zaměstnání nebo zdravotnického zařízení a doprava dítěte do internátní školy nebo do ústavu sociální péče pro zdravotně postiženou mládež. Příspěvek na individuální dopravu Příspěvek na individuální dopravu se poskytne na kalendářní rok : občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g) vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4) občanu úplně nebo prakticky nevidomému rodiči nezaopatřeného dítěte, které je léčeno na klinice fakultní nemocnice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, a to v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění v tomto zdravotnickém zařízení; za rodiče se považuje pro účely tohoto příspěvku též občan, kterému bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že výše uvedená osoba se pravidelně dopravuje a není vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla. Další podmínkou pro poskytnutí příspěvku je písemný závazek, že vrátí poměrnou část vyplaceného příspěvku v případě, že přestane plnit podmínky pro přiznání příspěvku na individuální dopravu. Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, že zemře občan, kterému byl vyplacen, nebo dítě, jehož rodičům byl vyplacen. Výše příspěvku na individuální dopravu činí Kč. Jsou-li splněny podmínky pro přiznání příspěvku až v průběhu kalendářního roku, výše tohoto příspěvku činí poměrnou část z uvedené částky. Příspěvek se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl příspěvek přiznán Opakující se peněžité dávky Příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže Občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou uvedeny v příloze č. 5, vyhl. č. 182/1991 Sb.(viz. příloha č. 4) a občanům úplně nebo prakticky nevidomým, kteří užívají bezbariérový byt, poskytne pověřený obecní úřad opakující se peněžní příspěvek a to ve výši 400 Kč měsíčně. Občanům výše uvedeným může pověřený obecní úřad poskytovat příspěvek na úhradu za užívání garáže.výše tohoto příspěvku může být až do výše 200 Kč měsíčně. 28

29 Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům Úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa může pověřený obecní úřad poskytnout příspěvek na krmivo pro tohoto psa. Výše příspěvku úplně nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa činí 800 Kč měsíčně Bezúročné půjčky Těžce zdravotně postiženému občanu, jemuž byl přiznán příspěvek na zakoupení motorového vozidla, lze poskytnout bezúročnou půjčku na zakoupení motorového vozidla až do výše Kč za podmínky, že se zaváže splatit půjčku nejpozději do 5 let od jejího poskytnutí. Po právní moci rozhodnutí o půjčce příslušný úřad uzavře s občanem písemnou smlouvu obsahující ujednání o lhůtách splatnosti a výši splátek. Bez uzavření této smlouvy nelze půjčku poskytnout. [BŘESKÁ-VRÁNOVÁ, 2007] 29

30 2.6.2 Příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Uvedené informace jsem čerpala z knihy Sociální služby a příspěvek na péči autorek Jarmily Králové a Evy Rážové. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzické osobě, která se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nachází v nepříznivé sociální situaci a při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti je závislá na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny anebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociální služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby Vymezení některých používaných pojmů Nepříznivá sociální situace Tímto termínem se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučení. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Sociální služba Je činnost nebo soubor činností podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 30

31 Podmínky nároku na příspěvek na péči Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná fyzická osoba nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu, poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Péčí o vlastní osobu se rozumí každodenní opakující se úkony týkající se zajištění a přijímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu. Soběstačností pak schopnost účastnit se sociálního života jako např. schopnost komunikace, schopnost uspořádání času, plánování života, nakupování nebo vaření. Jednotlivé úkony péče o vlastní osobu a soběstačnost jsou vymezeny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a blíže specifikovány v příloze č.1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zároveň je u jednotlivých úkonů stanovena věková hranice pro jejich posuzování. Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. Pro účely stanovení stupně závislosti se při posuzování péče o vlastní osobu hodnotí schopnost zvládat tyto úkony : a) příprava stravy b) podávání, porcování stravy c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu d) mytí těla e) koupání nebo sprchování f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě 31

32 j) stání, schopnost vydržet stát k) přemisťování předmětů denní potřeby l) chůze po rovině m) chůze po schodech nahoru a dolů n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání p) orientace v přirozeném prostředí q) provedení si jednoduchého ošetření r) dodržování léčebného režimu Pro účely stanovení stupně závislosti se při posuzování soběstačnosti hodnotí schopnost zvládat tyto úkony : a) komunikace slovní, písemná, neverbální b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi d) obstarávání osobních záležitostí e) uspořádání času, plánování života f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování) h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla i) mytí nádobí j) běžný úklid v domácnosti k) péče o prádlo l) přepírání drobného prádla m) péče o lůžko n) obsluha běžných domácích spotřebičů 32

33 o) manipulace s kohouty a vypínači p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve čtyřech stupních : a) I stupni (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti b) II stupni (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti c) III stupni (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti d) IV stupni (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti Výše příspěvku za kalendářní měsíc dle věku klienta Stupeň závislosti Pro osoby do 18 let Pro osoby starší 18 let I. stupeň (lehlá závislost) Kč Kč II. stupeň (středně těžká závislost) Kč Kč III. stupeň (těžká závislost) Kč Kč IV. stupeň (úplná závislost) Kč Kč [vlastní] 33