CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ

Transkript

1 CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu Akční program 2007

2 Mapa vymezeného území:

3 CESTOVNÍ RUCH NA ŠUMAVĚ Rozvojový koncept udržitelného cestovního ruchu Akční program 2. aktualizace Stav: říjen 2007 Projektový tým: Miloš Picek Tomáš Růžička Vladimír Silovský Jan Těšitel Kateřina Vlášková Aktualizace Rozvojového konceptu vznikla za finanční podpory Jihočeského kraje v rámci projektu Produkty a služby v cestovním ruchu, Správy NP a CHKO Šumava a dále pak Programu OSN pro životní prostředí (UNEP/GEF) v rámci projektu Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava 1. Vydala Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s Stachy info@rras.cz web: Grafický design: Kortus Jan Tisk: Mi-Ja Javorník Vydáno v roce Údaje užité v této publikaci nevyjadřují v žádném případě názor UNEP/GEF na právní status žádné uváděné země, oblasti, města nebo území nebo jeho správní orgány a vymezení jejich hranic. Nad to, názory zde uvedené nevyjadřují nevyhnutelně rozhodnutí nebo politiku UNEP/GEF, rovněž citace obchodních jmen nebo komerčních subjektů nemůže být chápána jako jejich reklama.

4

5 OBSAH: Úvodní slovo... 4 Poslání konceptu Metodika aktualizace dokumentu Popis území Přírodní podmínky Geografická poloha Přírodní podmínky Socio-ekonomické podmínky Obyvatelstvo Ekonomická situace Trh práce a lidské zdroje Doprava Technická infrastruktura Analýza současné situace v cestovním ruchu Atraktivity území Přírodní hodnoty Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami Historické a kulturní památky Kulturní, společenské a sportovní akce Nabídka rekreace u vodních ploch a toků Turistická infrastruktura Potenciál území Ubytování a stravování Infrastruktura pro aktivní trávení volného času Zimní sporty Poptávka cestovního ruchu Analýza návštěvnosti Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny Hlavní formy CR a rekreační aktivity Organizace cestovního ruchu Marketing v cestovním ruchu Konkurence SWOT analýza Strategie rozvoje turistického regionu Šumava Hlavní východiska a cíle Strategie a rozvojové cíle Akční plán rozvoje turistického regionu Šumava Hodnocení vlivů turismu na prostředí a jejich řízení Existující pozitivní a negativní vlivy turismu Očekávané pozitivní vlivy turismu Řízení negativních vlivů Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu Příloha... 43

6 Úvodní slovo Cestovní ruch patří mezi hlavní priority rozvoje Jihočeského kraje, mimořádný potenciál má z tohoto pohledu centrální oblast Šumavy, Lipensko a podhůří Šumavy. Vysoké zastoupení území s různým stupněm ochrany přírody nelze vnímat pouze jako omezující faktor, nýbrž zároveň jako příležitost pro další turistické nabídky, odpovídající diferenciovaným přírodním podmínkám. Vzhledem k tomu, že právě cestovní ruch významně podmiňuje rozvoj celého šumavského regionu, je na místě usilovat o jeho celoročně efektivnější využití. Z pohledu ekonomiky zatím zimní sezóna výrazně zaostává za letní. Šumava je rájem lyžařské turistiky, pro níž jsou zejména v centrální oblasti Šumavy přirozeně vhodné podmínky. Zkušenosti našich jižních sousedů však ukazují, že motorem zimní turistiky je sjezdové lyžování, které se s rostoucí kvalitou vybavení i nenáročností na fyzické schopnosti lyžařů stává vpravdě rodinným sportem. Severní svahy pohraničních vrcholů Smrčiny a Hraničníku, na jejichž jižních svazích v Rakousku vyrostl v minulých letech téměř alpský lyžařský areál Hochficht, leží bohužel v jedné z přírodně nejcennějších oblastí Národního parku Šumava. Kompromisní řešení nabízí myšlenka civilního využití části stávajícího vojenského prostoru Boletice v lokalitě vrcholu Špičák pro centrum zimních sportů. Právě rozvoj turistiky v podobě celoroční nabídky aktivní rekreace by mohl přinést nové pracovní příležitosti obyvatelům přiléhajících oblastí Českokrumlovska a Prachaticka, které se potýkají s největší mírou nezaměstnanosti v rámci jihočeského regionu. Jihočeský kraj vítá veškeré snahy o efektivnější využití potenciálu území Šumavy. Jednou z nich je i aktualizace Rozvojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na základě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje 4

7 Poslání konceptu Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjející aktivitou, která se od devadesátých let rozhodujícím způsobem podílí na ekonomickém rozvoji Šumavy. Ukazuje se, že i do budoucna má celé území velký turistický potenciál. Snaha o jeho dlouhodobě efektivní využití vedla i k aktualizaci Rozvojového konceptu cestovního ruchu na Šumavě, jenž na základě analýzy současného stavu předkládá plán aktivit, směřujících k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu na Šumavě. Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šumavě programově navazuje na dokument Cestovní ruch na Šumavě Rozvojový koncept cestovního ruchu a akční program z roku 1995, jenž byl následně aktualizován v roce Ve srovnání s oběma předchozími dokumenty však věnuje větší pozornost otázkám kvality cestovního ruchu a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Snahou bylo reagovat na nové podněty v cestovním ruchu přicházející jak z místní, tak z národní i mezinárodní úrovně, na politické změny vyplývající z našeho členství v EU a nejnověji z přičlenění k zemím tzv. Schengenského prostoru. Zároveň s tím vyvstala i potřeba vytvořit co nejkonkrétnější zadání pro regionální organizaci cestovního ruchu, realizující tzv. destinační management s působností pro celou Šumavu. Další podnět pro aktualizaci konceptu přišel ve formě mezinárodního projektu UNEP/GEF Šetrný turismus příležitost pro Biosférickou rezervaci Šumava, jehož cílem bylo mj. navrhnout strategii trvale udržitelného turismu pro území biosférické rezervace Šumava. Výsledkem je společný výstup, jenž usiluje o přijatelný kompromis mezi, pro region důležitou, podnikatelskou aktivitou a ochranou prostředí v přírodně velmi cenné oblasti Šumavy. Předložený koncept rozvoje představuje především širokou nabídku příležitostí. V jeho akčním plánu jsou jmenovány subjekty, které je mohou bezprostředně využít. Rozvojový koncept je nicméně určen i pro další subjekty, které se rozhodnou zapojit do aktivit v něm definovaných. Jsou to zejména všechny subjekty v cestovním ruchu, organizace státní správy a samosprávy, kraje, města a obce a jejich sdružení, podnikatelé a profesní sdružení, agentury cestovního ruchu, školy, občanská sdružení, spolky a další nevládní neziskové organizace. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském regionu v působnosti dvou sousedících krajů Jihočeského a Plzeňského. Jeho začlenění do aktuálně zpracovávaných krajských rozvojových plánů z něj zároveň činí i strategický plánovací dokument. Jako takový by se měl stát i jedním z podkladů při zpracování územně plánovací dokumentace na úrovni šumavských obcí a jejich sdružení, a jedním z informačních vstupů pro právě se rodící Plán péče Národního parku Šumava. Společenská váha dokumentu může výrazně vzrůst jeho propojením s procesem územního plánování, nicméně rozhodujícím faktorem úspěšnosti jeho realizace zůstane vždy míra angažovanosti všech zainteresovaných subjektů. 5

8 1. Metodika aktualizace dokumentu Předkládaný koncept rozvoje cestovního ruchu na Šumavě programově navazuje na dokument Cestovní ruch na Šumavě - Rozvojový koncept cestovního ruchu z roku 1995, který byl aktualizován v roce Od zmíněných rozvojových materiálů se však odlišuje v několika aspektech: Reaguje na změny společenských trendů a klade tak větší důraz na rozvoj šetrných forem turismu. Je vytvářen pro území vymezené okresy Klatovy, Prachatice a část okresu Český Krumlov (viz schématická mapka). Přitom respektuje fakt, že Šumava je sice územím se silnou autenticitou, nicméně územím vnitřně diferencovaným. Stejně jako při přípravě materiálů v letech 1995 a 2001, se i předkládaný rozvojový koncept opírá o využití participativních metod, jejichž cílem bylo zajistit co nejširší zapojení místních klíčových osobností do jeho přípravy 2. Podkladová data a informace byla postupně získávána především z následujících zdrojů: Sekundární analýzou odborné literatury (odborných článků, zpráv z výzkumů, atd.) prováděných na území Šumavy a týkajících se jak regionálního rozvoje obecně, tak role turismu v něm. Z výsledků monitoringu návštěvníků v turistickém regionu Šumava prováděném v druhé polovině roku 2006 a na počátku roku 2007 v rámci průzkumu profilu návštěvníků v turistických regionech 3. Z databází Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích, odkud byla získána vybraná data o turistické vybavenosti území. V rámci získávání podkladů bylo v létě 2007 provedeno i vlastní terénní šetření formou standardizovaných rozhovorů, pomocí nichž byli osloveni starostové obcí a pracovníci odborů cestovního ruchu a kultury zájmového území (celkem 29 respondentů), pracovníci informačních center (celkem 11 respondentů) a podnikatelé v cestovním ruchu (celkem 15 respondentů). Cílem bylo jednak identifikovat hlavní problémy, se kterými se území jako turistická destinace potýká, jednak odhadnout pravděpodobné trendy vývoje cestovního ruchu v území. Důležité podkladové informace byly získány i formou kulatých stolů se starosty obcí prováděných v rámci projektu UNEP/GEF Šetrný turismus šance pro Biosférickou rezervaci Šumava. Snaze o maximální zapojení místních osobností odpovídala i struktura řešitelského kolektivu a dělba práce mezi jeho jednotlivými skupinami. Jádrový tým shromažďoval informace a následně je zpracovával do formy jednotlivých kapitol konceptu. Dělo se tak v pravidelné komunikaci s panelem expertů, který připravené materiály diskutoval a komentoval a tudíž upravoval. Komunikace probíhala formou 3 expertních workshopů zaměřených zejména na SWOT analýzu, strategii rozvoje turistického regionu Šumava a Akční plán. Výsledný materiál bude předložen k diskusi politické reprezentaci. 2. Popis území Úvod Cestovní ruch (CR) je již po mnoho desetiletí nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím světové ekonomiky. Česká republika patří mezi země, kde cestovní ruch představuje v ekonomice služeb významný sektor s dlouhodobě příznivými dopady na platební bilanci. Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP České republiky činil 3,8% v roce Ze statistiky návštěvnosti 5 činil celkový počet návštěvníků ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních CR v roce ,4 mil. osob (z toho bylo 6,3 mil. cizinců) a celkový počet přenocování dosáhl 40,3 milionů (z toho 19,6 mil. cizinců). Oproti roku 2000 se tak počet zahraničních návštěvníků zvýšil o 34%. Na turistický region Šumava připadlo z tohoto počtu celkem 690 tis. ubytovaných hostů a 2,3 mil. přenocování. Turistický region Šumava se tak podílel 5,6% na těchto souhrnných celorepublikových počtech ubytovaných návštěvníků. Mezi 15 turistickými regiony tak Šumava zaujímá 6. místo (po Praze, Jižní Moravě, Severní Moravě a Slezsku, Krkonoších a okolí Prahy). Ze šetření agentury Czech Tourism z roku 2005 vyplývá, že z pohledu návštěvníků je turistický region Šumava hodnocen jako nejlepší ze všech regionů ČR, a to jak z hlediska péče o cestovní ruch, tak i z hlediska spokojenosti s infrastrukturou a službami. Tyto výsledky současně svědčí o tom, že Šumava je v očích českých návštěvníků turistickou oblastí s vlastní svébytnou a výraznou identitou a s vysokou mírou přitažlivosti. Šumava je tak z pohledu návštěvníka vnímána jako územně ucelená oblast, a v tomto smyslu má její rozdělení na jihočeskou a plzeňskou část pouze administrativně správní význam. 2 Seznam osob podílejících se na vzniku dokumentu je uveden v příloze 3 Podrobné informace o projektu naleznete na czechtourism.cz/?show= Czech Tourism 5 (ČSÚ: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních CR ) 6

9 Prezentace Šumavy jako jednolitého a nerozděleného turistického regionu by proto měla být i do budoucna v zájmu obou krajských správců tohoto území Přírodní podmínky Geografická poloha Šumava se rozprostírá v příhraniční oblasti jihozápadních Čech, kde leží na průsečíku tří historických zemí střední Evropy Bavorska, Horního Rakouska a Čech. V geografickém vymezení se jedná o horské pásmo v délce zhruba 140 km, rozkládající se mezi Všerubským a Vyšebrodským průsmykem. V současném administrativním vymezení zasahuje tato významná turistická oblast území okresů Klatovy, Prachatice a část okresu Český Krumlov. Z pohledu regionálního uspořádání je pak rozdělena do dvou krajů: Plzeňského a Jihočeského. Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu ve vztahu k hlavním poptávkovým vnitroregionálním centrům Praze, Plzni a Českým Budějovicím. Dobré napojení má nejen s bezprostředně sousedícími turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku, ale i se vzdálenějšími sídelními centry (Linec, Mnichov). Prostupnost hranic v současnosti zajišťuje celkem 7 silničních přechodů pro osobní automobilovou dopravu, 2 železniční přechody a dalších celkem 18 turistických přechodů či stezek 6. Jedná se tedy o vysoce turisticky atraktivní oblast, která je z větší části dopravně poměrně dobře dostupná, a to jak pro turisty z ČR, tak pro návštěvníky ze střední a západní Evropy. 6 ČR je od konce roku 2007 součástí Schengenského prostoru. Tato skutečnost výrazně přispěje ke zjednodušení a zrychlení pohybu osob mezi ČR, Bavorskem a Horním Rakouskem Přírodní podmínky Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy. Některá žulová tělesa dosahují stáří až 350 miliónů let. Vedle žuly jsou nejrozšířenější ruly, doplněné vložkami krystalického vápence a břidlic. Na Šumavě hojně rozšířená rašeliniště jsou čtvrtohorního původu. Šumava je lesnaté pohoří se zaoblenými terénními formami s rozsáhlými náhorními plošinami. Severně od Všerubského průsmyku navazuje na Šumavu pásmo Českého lesa. Lemuje západní hranici Čech až k Chebu. Na jihovýchodě do území dále zasahují Novohradské hory; v celém průběhu pak sleduje linii pohoří Šumavské podhůří. Vlastní hornatina Šumavy se vyznačuje horským, avšak v porovnání s jinými pohořími v ČR, mírnějším mezoklimatem. Průměrné roční teploty v centrální Šumavě činí zhruba 3,5 5,0 stupně Celsia; průměrná teplota ve vegetačním období se pak pohybuje mezi stupni Celsia. Průměrný úhrn srážek je dosti nevyrovnaný a obvykle se pohybuje mezi až mm. Sněhové podmínky jsou méně příznivé než v jiných českých či moravských horách. Sněhová pokrývka tu v průměru přetrvává 4 5 měsíců a dosahuje mocnosti o něco větší než 1 m. V nejchladnějších, srážkově dobře zásobených lokalitách (pohraniční rašeliniště šumavských plání) vydrží sníh až půl roku a výška sněhové pokrývky dosahuje až 2 m. Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Šumava je bohatá na vodní toky, z nichž některé zde mají pramennou oblast (např. Teplá Vltava, Otava, Blanice, Úhlava, Volyňka). Významnou a turisticky velice atraktivní řekou je Vydra s výrazně utvářeným balvanitým řečištěm. Celá oblast má značný vodohospodářský význam díky nadprůměrně příznivým hydrogeologickým poměrům. V historii byla vodnatost šumavských toků využívána na svou dobu mimořádnými technickými úpravami pro plavení dřeva (Schwarzenberský a Vchynicko-Tetovský plavební kanál). Další významné vodní dílo vzniklé ve druhé polovině 20. století představuje víceúčelová vodní nádrž Lipno (o celkové délce 42 km a rozloze ha). Celá Šumava leží ve středoevropské květnaté oblasti. Základní typy přirozené vegetace tvoří květnaté bučiny, acidofilní doubravy a bučiny a klimaxové smrčiny. Vedle těchto tří hlavních typů se zde vytvořila celá řada přirozených společenstev i celých klimaticky azonálních ekosystémů (jedná se zejména o rašeliniště, údolní luhy, podmáčené smrčiny, reliktní bory a bezlesá kamenná moře, ekosystémy jezerních karů, vzácné relikty přirozeného, většinou mokřadního bezlesí, ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Podrobnější výčet taxonů není předmětem tohoto konceptu, mezi nejznámější zástupce šumavské květeny je možno uvést hořec šumavský, kamzičník rakouský, oměj šalamounek, hořeček český či kapradinu žebrovici různolistou. K druhům vázaným na rašelinné prostředí patří bříza trpasličí, suchopýr pochvatý, masožravé rosnatky okrouhlolistá a anglická, kyhanka sivolistá a vlochyně bahenní. Unikátní je výskyt šídlatek ostnovýtrusné a jezerní v některých šumavských jezerech. Většina druhů živočichů z období postglaciálu, s výjimkou velkých predátorů (z nichž populace rysa ostrovida byla znovu vysazena v 80. letech), se na Šumavě udržela až do dnešní doby. Tradiční je především spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní a černá zvěř), z dalších savců jsou rozšířeny lasicovité šelmy (kuna lesní, kuna skalní, tchoř, jezevec, hranostaj a lasice kolčava). Velmi bohatá je ptačí fauna, reprezentovaná zhruba 200 druhy (mezi typické šumavské ptáky patří ohrožené druhy kurů tetřev, tetřívek a jeřábek). Pro Šumavu jsou dále charakteristické některé druhy sov (sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší), z mnoha dravců jsou zde zastoupeni např. orel křiklavý, ostříž lesní a sokol stěhovavý. Z nižších obratlovců je zde zastoupeno okolo 30 druhů ryb (mezi jinými pstruh potoční či lipan podhorní) a zhruba 15 druhů obojživelníků a plazů (např. čolek horský a velký, ropuchy, ještěrky, užovky a zmije obecná). Mezi druhově nejbohatší patří fauna bezobratlých, často se jinde v ČR nevyskytující (např. pavouci rašelinných biotopů a někteří měkkýši). Kvalitní šumavská příroda se pochopitelně stala i předmětem ochrany. Šumava tak dnes patří k nejrozsáhlejším 7

10 chráněným územím v České republice, zároveň patří k těm nejdéle chráněným. Snahy o vyhlášení národního parku na Šumavě se datují od počátku 20. století. V roce 1963 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a od roku 1991 získaly její přírodně nejcennější partie statut národního parku. Kvalita šumavské přírody je důležitá i v mezinárodním měřítku. Proto byla Šumava v roce 1990 zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Celková rozloha Biosférické rezervace Šumava činí km 2. Zahrnuje celý Národní park Šumava (690 km 2 ) a převážnou část Chráněné krajinné oblasti Šumava (980 km 2 ). Jako kategorie mezinárodní ochrany biodiverzity nemá ekvivalent v českém legislativním systému ochrany přírody. Nevytváří tedy žádné dodatečné limity pro využívání území. Je spíše mezinárodně uznávanou značkou jeho kvality. Kvalitní zachovalá příroda, navíc certifikovaná statutem chráněného území je v současné době i nejvýznamnější turistickou atraktivitou území, představující současně i jeho rozvojový potenciál. Cílem ochrany přírody je vysokou kvalitu přírodního prostředí nejen udržet, ale případně i dále zlepšovat. Ochrana přírody se tedy stává garantem dlouhodobého turistického využívání území tím, že střeží kvalitu zdroje, na kterém je cestovní ruch založen. Fakt, že Šumava má statut chráněného území, je tedy zároveň limitem i komparativní výhodou. Rozvojové možnosti se liší podle kategorie ochrany a budou tedy obecně omezenější v národním parku, než v jeho okolí. Přestože tedy tvoří Šumava svébytný region, je z hlediska míry ochrany přírody diferencovaná. Lze ji rozčlenit na chráněná území - Národní park a Chráněnou krajinnou oblast, která národní park obklopuje - a na šumavské podhůří, které se nachází vně velkoplošných chráněných území. Každé z těchto území má jiná omezení a jiné možnosti pro rozvoj cestovního ruchu Socio-ekonomické podmínky Sociálně ekonomický vývoj příhraniční oblasti Šumavy byl výrazně ovlivněn dopady desítky let přetrvávající izolace tohoto území, které byly způsobeny především důsledky existence železné opony a celkově nepříznivými následky vyplývajícími z periferní polohy oblasti v rámci tehdejšího státu. Negativním efektem neprodyšně uzavřené hranice byl na obou jejích stranách stagnující hospodářský vývoj, trvalé vylidňování příhraničního prostoru a téměř neexistující přeshraniční interakce. Celkový dopad tohoto historického vývoje je na území Šumavy patrný dodnes. Nepříznivý vývoj území byl mimo jiné ovlivněn i zabráním velké části území Šumavy pro vojenské účely (vytvořením vojenských újezdů Dobrá Voda a Boletice), z nichž posledně jmenovaný existuje dodnes a tvoří jednu z bariér územního rozvoje Lipenska Obyvatelstvo Na území regionu Šumava, který je administrativně vymezen 192 obcemi, žije trvale bydlících osob (k ). Počet obyvatel Šumavy dlouhodobě stagnuje, avšak v posledním desetiletí zaznamenává v jihočeské části území tendenci k mírnému růstu. Z příznivé věkové struktury lze v budoucnu očekávat vyšší přirozený přírůstek obyvatel, a tím i pokračování pozitivního trendu. Tento příznivější demografický vývoj podporuje i aktivní saldo migrace, a to ve všech sledovaných okresech. 7 Hustota osídlení je v regionu Šumava zhruba 2,5 3x nižší než je celorepublikový průměr. Tato skutečnost souvisí především s důsledky historického vývoje Šumavy v poválečném období, a z toho vyplývající řídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace má, krom jiného, nepříznivý vliv i na dopravní obslužnost území. Vedle toho, že ztěžuje dostupnost služeb, se například reálně promítá i do výše a struktury výrobních nákladů, a tím nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost místní ekonomiky Ekonomická situace Šumavský region patřil tradičně mezi chudší podhorské a příhraniční oblasti s převažující zemědělskou a řemeslnou malovýrobou. Z tradičních průmyslových oborů se zde uplatnily zejména činnosti spojené s využíváním místních přírodních zdrojů (např. těžba a zpracování dřeva, sklářský, papírenský a textilní průmysl, těžba rašeliny, zlata, grafitu, atd.). Po roce 1990 se postupně mění i sociální a ekonomická situace na Šumavě. Transformace a restrukturalizace zásadně ovlivnily současnou podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, strukturu zaměstnanosti, rozsah zahraničních investic a jejich vliv na hospodářský rozvoj oblasti. Pozitivní vývoj je patrný i v přínosech a kvalitativních změnách, které charakterizují dnešní situaci v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšení životního prostředí, v nárůstu investic do veřejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, jakož i v nebývalém rozmachu přeshraniční spolupráce. Vedle uvedených pozitivních změn však Šumavu postihly i některé nepříznivé dopady, související zejména s důsledky restrukturalizace zemědělství a s dramatickým poklesem jeho významu pro místní ekonomiku. Celkově došlo i ke zhoršení dopravní obslužnosti, zejména ve venkovských a odlehlých částech Šumavy. Na druhé straně si nelze nepovšimnout progresivních změn zaměřených na kvalitu a regionální akcent, který s sebou přináší programy zaměřené na certifikaci regionálních produktů. Vedle zemědělských produktů a řemeslných výrobků se připravuje i certifikace služeb v oblasti CR (ubytování, stravování). Tento pozitivní trend napomáhá i regionální profilaci Šumavy jako kvalitní destinace CR. Otevření hranic přineslo výrazný impuls pro rozvoj cestovního ruchu, jehož význam a pozice v regionální ekonomice se výrazně posílila. Návštěvnost CR, včetně 7 ČSÚ Kraje vybrané ukazatele za okresy 8

11 zahraniční návštěvnosti jak krátkodobé (Německo, Rakousko), tak i dlouhodobé (především Nizozemí), představuje zvýšenou poptávku a zájem o turistické zajímavosti regionu, s příznivými dopady na rozvoj turistické infrastruktury, rozvoj podnikání, na zaměstnanost ve službách, dopravě, maloobchodu, na vývoj příjmů ve veřejném i soukromém sektoru. Na základě údajů ČSÚ o počtech a struktuře návštěvníků ubytovaných v zařízeních hromadného CR za rok 2005 lze odhadovat, že tato skupina návštěvníků přinesla regionu 2,3 2,8 mld. Kč. Zhruba polovina těchto výdajů směřovala na úhradu nákladů na ubytování a stravování, druhou polovinu pak představovaly výdaje za dopravu, nákupy, vstupné a ostatní výdaje. Ekonomické přínosy jsou však v území nerovnoměrně rozloženy, z CR profituje především oblast centrální Šumavy a část Lipenska (zejména Lipno n.vlt., Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá), zatímco pro podhůří Šumavy přináší cestovní ruch prozatím nízký ekonomický efekt Trh práce a lidské zdroje Odvětvová struktura zaměstnanosti v regionu byla historicky ovlivněna především přírodními a geografickými podmínkami. Ekonomika regionu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních změn. Navzdory výrazné ztrátě pozice si zemědělství v regionu uchovává relativně stále významnou roli v místní ekonomice, neboť v průměru zaměstnává ještě okolo 10% ekonomicky činného obyvatelstva (na konci 80. let to bylo ještě plných 25%). Útlum odvětví primárního a sekundárního sektoru se projevil negativně v růstu nezaměstnanosti. Zejména v počátečním období transformace ekonomiky nebyl rozvíjející se sektor služeb schopen kompenzovat ztráty zaměstnanosti, ke kterým došlo v zemědělství a průmyslu. Rozvoj služeb, a to i služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu, je proto třeba považovat v regionu, který disponuje takovým přírodním potenciálem, za jednoznačně pozitivní trend. Významné postavení cestovního ruchu v celé oblasti se promítá do ukazatele podílu zaměstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v přepočtu přímo zaměstnáno 6 8% ekonomicky činných, což představuje dvoj až trojnásobek průměru ČR). Průzkumy prováděné ve významných střediscích cestovního ruchu na Šumavě v roce prokázaly, že cestovní ruch a na něm závislá odvětví vytvářejí v těchto místech se soustředěnou návštěvností v sezóně 30 až 50 % místní nabídky pracovních míst. Otevření hranic přineslo i nabídku pracovních míst v určitých ekonomických sektorech pro místní obyvatele zejména v sousedním Bavorsku a Horním Rakousku. Tato skutečnost rovněž příznivě ovlivňuje investice a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podniků. Současně s tím zaznamenal příhraniční region příliv zahraničního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvořit novou základnu malých a středních podniků a tím přispěl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky a k její vyšší stabilitě před vnějšími konjunkturálními vlivy. Vzdělanostní struktura je však v porovnání s průměry ČR i s krajskými průměry nižší, a to zejména z hlediska podílu obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Nabídka na pracovním trhu neodpovídá poptávce, a to nejen v technických a strojírenských oborech, ale kvalifikované pracovní síly chybí i ve službách cestovního ruchu. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve službách CR tak představuje závažný problém, který brzdí ekonomický rozvoj Šumavy Doprava Šumavský region disponuje poměrně přijatelnou dopravní infrastrukturou, má relativně hustou silniční síť, poměrně dobré silniční a železniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem. Technické parametry řady komunikací a jejich kapacity však na řadě míst již nestačí nárůstu intenzity automobilové dopravy, ke kterému došlo za posledních let. Nejvíce postiženou oblastí je z tohoto pohledu zejména Lipensko, jehož dostupnost je jak z blízkých, tak i vzdálenějších sídelních center Jihočeského kraje na špatné úrovni. Dosažitelnost regionu pro návštěvníky ze sousedních zemí je poměrně dobrá, a to i díky relativně husté síti hraničních přechodů. Tato situace se bude dále zlepšovat po připojení ČR k Schengenskému prostoru. 9 Mezi nejexponovanější silniční přechody (z hlediska počtu odbavených vozidel a osob) patří na prvním místě Strážný/Philippsreut a Železná Ruda/Bayerische Eisenstein. Automobilový provoz, zejména pak nákladní doprava, negativně ovlivňuje floru a faunu v chráněných územích přírody. Obdobně jako ostatní venkovské prostory v ČR je i dopravní obslužnost oblasti nedostatečná. Z pohledu návštěvníka využívajícího prostředky hromadné dopravy je zejména nevyhovující dopravní propojení napříč Šumavou, tedy uvnitř oblasti v podélném směru přes hranice krajů. Charakter železničního propojení v rámci regionu neumožňuje intenzivnější využití tohoto druhu přepravy pro cestovní ruch. Tento nedostatek částečně eliminuje v hlavní letní turistické sezóně ekologická autobusová doprava (tzv. zelené autobusy ) zajišťovaná Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s regionálními partnery, která je orientovaná především na návštěvnicky exponované lokality v NP Šumava (oblast od Železné Rudy po Lenoru). Dopravní obslužnost také 8 Dotazníková šetření a průzkumy prováděné RRA Šumava v roce Datum připojení je

12 zlepšuje síť cyklobusů provozovaných z regionálních center v letní sezóně, obsluhujících oblasti centrální Šumavy a Lipenska. V zimní sezóně jsou na Šumavě velmi sporadicky provozovány skibusy, všeobecně se volá po větší četnosti a návaznosti těchto spojů a také po lepším pokrytí a propojení regionu. Mimo hlavní turistickou sezónu je frekvence spojů malá a dopravní dostupnost, zejména menších obcí, velmi špatná Technická infrastruktura Stav a vybavenost území technickou infrastrukturou zásadním způsobem podmiňují jeho ekonomický rozvoj a kvalitu životních podmínek. Třebaže se v posledním desetiletí úroveň a kvalita vybavenosti technickou infrastrukturou v regionu výrazně zlepšila, a to zejména díky aktivitě obcí podporovaných státní a krajskou správou, využívajících i pomoci poskytované z fondů EU, zůstává na mnoha místech regionu zejména vodohospodářská infrastruktura díky své zastaralosti a nedostatečné kvalitě velkým problémem. Tento deficit se týká především menších a malých obcí, ale často i lokalit se soustředěnou chatovou zástavbou či koncentrací sezónních ubytovacích zařízení nižších kategorií. V období s vysokou koncentrací návštěvnosti pak dochází k nárůstu objemu vypouštěných odpadních vod, a tím i k lokálnímu ohrožení kvality životního prostředí. Možnosti pro potřebný rozvoj infrastruktury jsou v oblasti obecně omezeny především vysokými investičními náklady vyplývajícími z řídkého osídlení a obtížných terénních podmínek. Úspěchem je uplatnění ekologických technologií využívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápění obcí ležících v blízkosti NP Šumava (např. Nová Pec, Hartmanice, Borová Lada). 3. Analýza současné situace v cestovním ruchu 3.1. Atraktivity území Přírodní hodnoty Šumava představuje území, které je jako celek dosud velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Šumava je díky svým přírodním atraktivitám již dnes jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí cestovního ruchu. Turismu se v této souvislosti přisuzuje značný význam i do budoucnosti, jeho rozmach je spojen se zcela novými rozvojovými šancemi pro celé území Šumavy. Do regionu Šumava, vymezeného územím okresů Klatovy, Prachatice a částí okresu Český Krumlov, zasahují pohoří Šumava a Blanský les. Tyto hlavní rekreační oblasti pokrývají významnou část řešeného území. Nejvýznačnějšími přírodními a krajinářskými atraktivitami jsou velkoplošná chráněná území: Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a přírodní parky: Buděticko, Kochánov, Kašperskohorská vrchovina, Plánický hřeben a Vyšebrodsko. Šumava, ve spojení s obdobně přírodně cenným vysoce zalesněným územím na protilehlé straně hranice v Bavorsku a Horním Rakousku, spoluvytváří turisticky nejvýznamnější region ve střední Evropě. Přistoupením ČR k Schengenskému prostoru nastal volný pohyb osob přes hranice, tím se rozšiřují možnosti pro vzájemné poznávání evropského regionu. V přírodně citlivém území NP a CHKO Šumava je nezbytné nalezení kompromisu mezi volným pohybem osob a ochranou přírody Současné ohrožení biodiverzity turismem a dalšími aktivitami Cestovní ruch je významným faktorem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku regionu, který v mnoha aspektech příznivě ovlivňuje kvalitu života místních obyvatel. Na druhé straně může jeho neúměrně intenzivní rozvoj ohrozit přírodní kvalitu území (biodiverzitu), na níž je podnikání v turismu do značné míry závislé. Je tedy zcela legitimní zabývat se rozborem vlivů již realizovaných aktivit, možnými vlivy aktivit uvažovaných a hledáním potenciálu pro rozvoj takových forem turismu, které by přírodní prostředí Šumavy negativně neovlivňovaly. Existence tří velkoplošně chráněných území Národního parku Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Blanský les, doplněná sítí maloplošných chráněných území, je z pohledu ochrany přírodních hodnot nesporným přínosem. Tato území ochraňují přírodní potenciál, jenž je hojně turismem využíván. Některá vysoce atraktivní místa však již vykazují známky stavu blížícího se dosažení limitu přírodní únosnosti. Stále nedokončená jednání o koncepčním směřování ochrany přírody a na ně navazující rajonizace území představuje značný handicap pro rozvoj cestovního ruchu i výrazné riziko ohrožení kvality přírody způsobené překotným vývojem ve stylu dnešní vítěz bere vše, zítra může být jinak. Nepřímým ohrožením biodiverzity je i absence systémového a dlouhodobě realizovaného monitoringu aktivit souvisejících s turismem. Tato situace dlouhodobě výrazně snižuje kvalitu rozhodovacích procesů v oblasti turismu, kdy se diskuse redukují na prezentaci ekonomických přínosů ze strany investorů a neselektivní blokádu většiny projektů ze strany státní ochrany přírody. Ad hoc prováděná sledování nemohou tento dlouhodobý monitoring plně nahradit. Dalším rizikovým faktorem z hlediska kvality přírodního prostředí se ukazuje být živelná urbanizace krajinného prostoru mající za následek mizení rostlinných druhů, 10

13 ať již přímou zástavbou nebo související intenzivní údržbou krajiny v zájmu její sportovně rekreační funkce nebo estetiky. Pro divoká zvířata toto znamená fragmentaci jejich životních areálů, u zvláště ohrožených druhů i nebezpečí jejich vymizení. Tyto trendy se na Šumavě projevují víceméně plošně, nejzřetelnější jsou v oblasti Lipenska a Železnorudska. Snahy o urbanizaci volného krajinného prostoru je však možné pozorovat i v centrální oblasti Šumavy uvnitř národního parku. Snahy o odlehčení již zatížených center (Železná Ruda) posílením dalších krystalizačních jader (Hojsova Stráž, Špičák) přinesly zvýšení atraktivity celého krajinného prostoru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny však znamenaly pouze násobný efekt v zátěži prostředí. Rizikovým faktorem je i nedostatečný management návštěvnických toků v území. Zvýšená hustota pohybu návštěvníků v nejcitlivějších přírodních oblastech při absenci alternativy přesměrování turistů do méně exponovaných lokalit působí jako rušivý faktor na řadu živočichů. Z ekologicky nesporně pozitivních způsobů pohybu návštěvníků v území jako je cykloturistika se při objemech překračujících stovky průjezdů stává aktivita ovlivňující negativně přirozené poměry v konkrétní lokalitě. Významnou zátěží pro přírodu je individuální automobilová doprava. Tuto skutečnost nevyvažuje ani poměrně úspěšný projekt veřejné autobusové dopravy provozovaný v centrální části území v období hlavní letní návštěvnické sezóny. Více než 85% hostů území použije ke své návštěvě osobní vůz se všemi negativními dopady na přírodu. Zplodiny výfukových plynů, parkování na nezpevněných plochách i nepovolené průniky do území, společně s dosud ne zcela zvládnutou technologickou dopravou uživatelů pozemků, jsou hlavními vlivy dopravy na šumavskou přírodu. Intenzivní zimní solení silnic v zájmu místních obyvatel i hostů území mění podstatným způsobem floristické složení mnoho desítek metrů od komunikací a umožňuje rozvoj vesměs nepůvodních slanomilných druhů. Některé další negativní průvodní projevy turismu, jakými jsou rizika eroze, průniky návštěvníků do citlivých oblastí (nejcennější komplexy šumavských slatí), hluk, nebezpečí ohně, zvýšený výskyt odpadů, zavlečení nepůvodních druhů podél stezek apod. jsou často se vyskytujícími průvodními jevy, které provázejí rozvoj turismu. Kvalitním plánováním, řádnou implementací plánů a uplatňováním pozitivního návštěvnického managementu je možno tyto jevy do značné míry eliminovat. V odůvodněných případech je nezbytné vymáhání práva v souladu s legislativou ve prospěch ochrany biodiverzity území Historické a kulturní památky Řešené území disponuje velmi bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit, které skýtají výtečné předpoklady pro rozvoj různých forem městské, kulturní a církevní výletní turistiky a pro rozvoj tvorby mnoha turistických produktů využívajících historický a kulturní potenciál regionu. Pro návštěvníky jsou velmi přitažlivá především historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů se zachovalou architektonickou a urbanistickou strukturou historických center měst. Dominantní význam mají města Prachatice, Volary, Kašperské Hory, Sušice, Klatovy a Horažďovice. V regionu je velmi bohatá nabídka kulturně historických památek zbudovaných v rozmanitých slozích. Četné zastoupení mají hrady, zámky, tvrze i jejich zříceniny (nejvýznamnější jsou např. Rabí, Prácheň, Švihov, Klenová, Velhartice, Chudenice, Kašperk, Vimperk, Kratochvíle, Dívčí Kámen, Rožmberk, Vítkův Hrádek), muzea a skanzeny (jako např. Železná Ruda, Klatovy, Chanovice, Hartmanice, Sušice, Kašperské Hory, Prachatice, Vimperk, Lenora, Husinec, Netolice, Horní Planá, Vyšší Brod, Horažďovice) a významné církevní stavby (velké množství kostelů, kaplí, významné křížové cesty se zastaveními a známá poutní místa, proslavené klášterní objekty Zlatá Koruna, Vyšší Brod a další). Významná je i nabídka atraktivních technických památek, které skýtají možnosti pro rozvoj aktivních forem pěší turistiky či cykloturistiky s tematickým zaměřením (Schwarzenberský plavební kanál, Vchynicko-Tetovský plavební kanál, elektrárna Čeňkova pila, hradlový most na Vydře (Rechle), významné rozhledny jako např. Poledník, rozhledna na Boubíně, Libín, Vítkův Hrádek, Klostermannova rozhledna na Javorníku, Svatobor, Kleť, vodní hamry a mlýny podél vodních toků a další). Unikátní nabídkou historických a kulturních památek oplývá město Český Krumlov, které představuje kulturní destinaci mezinárodního významu a díky relativní blízkosti a celkem dobré dostupnosti vůči regionu Šumava (zejména jeho jihovýchodním částem) může sehrát roli významného poptávkového centra i pro návštěvníky šumavského regionu. Potenciál řešeného území je významně rozšiřován památkami obdobného charakteru v Bavorsku a Horním Rakousku. O některé památky je pečováno společně, ať již přímo (Schwarzenberský plavební kanál) nebo formou finanční spoluúčasti zahraničních partnerů při záchraně zejména sakrálních objektů (kostely, hřbitovy) Kulturní, společenské a sportovní akce Nedílnou součástí nabídky cestovního ruchu je i pořádání kulturních, společenských, vzdělávacích a sportovních akcí, hodně z nich má již mnohaletou tradici a jsou důvodem k návštěvě regionu. Bez některých tradičních akcí si již společenský život na Šumavě nelze představit. K těm nejvýznamnějším patří Slavnosti Zlaté solné stezky v Prachaticích, Klatovský karafiát, Mezinárodní folklorní festival a pouť v Klatovech, Železnorudské slavnosti, NaturVision ve Vimperku, Hořické Pašijové hry, Frymburské slavnosti, Markétská pouť v Horní Pla- 11

14 né, plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále nebo Divadelní léto na Kratochvíli. Ze sportovních akcí je to zejména Mogul Šumava Rallye, Author Král Šumavy, Šumavský skimaraton či Vimperská padesátka, anebo prakticky každoročně pořádaná mistrovství ČR v jachtingových disciplínách na Lipně a splouvání divoké vody v úseku Čertových proudů pod Lipenskou přehradní nádrží. Zcela specifickou roli z hlediska kulturní nabídky hrají města Plzeň, České Budějovice nebo Český Krumlov, která představují na jedné straně konkurenční destinace cestovního ruchu, na straně druhé mají z hlediska kulturně-společenského vyžití důležité místo v nabídce regionu a mohou tak z pohledu návštěvníků Šumavy plnit určitou zástupnou funkci (např. alternativní nabídka v případě špatného počasí apod.). Přestože je nabídka kulturních akcí v regionu poměrně široká, je v zásadě koncentrována pouze do letní sezony, v zimní sezoně, vyjma adventního období, je počet kulturních akcí malý. V mnoha případech je také v rámci celého regionu patrná nekoordinovanost jednotlivých akcí (např. i v případě takřka sousedních obcí), kdy na jedné straně dochází k překrývání termínů jejich konání, na druhé straně pak ke zmiňovaným hluchým místům, kdy se v regionu nekoná žádná návštěvnicky atraktivní událost. Přehled některých tradičních akcí únor Datum název akce místo konání popis akce Šumavský skimaraton Zadov, nově Prášily, Kvilda Tradiční akce v běhu na lyžích (součást seriálu Eurolopet) únor Lipenský půlmaraton Lipno-Kramolín Tradiční závod v běhu na lyžích na Kramolíně v blízkosti Skiareálu Lipno únor-březen Mogul Šumava Rallye Klatovy, Vimperk Tradiční automobilový závod březen Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla březen Historické lyžování Horní Planá květen Klatovský karafiát Klatovy Horažďovice Oblastní přehlídka amatérského divadla pro Plzeňský kraj, již od roku 1984 Sportovní a společenské setkání lyžníků s dobovou výstrojí i výzbrojí pořádané SKI - CLUBEM 1930 Tradiční pochod zaměřený na historické, kulturní a přírodní památky okolí Klatov květen Den Sušice Sušice Městská kulturní akce, zahájení letní turistické sezóny květen květen Author Král Šumavy (horská kola) Koloshow a Prachatický bikemaraton Klatovy Prachatice Největší (počtem účastníků) cyklistická akce v České republice Svátek všeho s koly, dětské závody, doprovodný program květen Horažďovická padesátka Horažďovice Druhý nejstarší turistický pochod v Čechách červen Slavnosti Zlaté solné stezky Prachatice Historické slavnosti, průvod městem, lidová řemesla, bohatý kulturní program červen Festival duchovní hudby Prachatice Série chrámových koncertů k poctě sv. Jana Neumanna, prachatického rodáka červen Švihovské hudební léto Švihov Slavnostní pochod měst, představení hudebních souborů červen Slavnosti Kaše Horažďovice Městské kulturní slavnosti, kašová bitva červen Frymburské slavnosti Frymburk Každoroční slavnosti s bohatým programem, atrakcemi, živou hudbou červen/ červenec červen-srpen červen-srpen Král Šumavy Černá v Pošumaví Pohárový jachtařský závod Divadelní léto na Kratochvíli Šumavské léto s párou Státní zámek Kratochvíle - Netolice vybrané železniční tratě červenec Den řemesel Chanovice červenec Pouť, mezinárodní folklorní festival, výstava Klatovský karafiát Klatovy Originální divadelní představení inspirované jedinečnou architekturou vodního příkopu a renesančního zámku Tradičně pořádané nostalgické jízdy historických vlaků tažených parní lokomotivou Tradiční rukodělná řemesla, cca padesát různých oborů, doplněno vystoupeními hudebníků, šermířů, loutkoherců, tradiční česká kuchyně, stavba roubenky ve skanzenu, apod Součástí tradiční klatovské pouti je průvod a vystoupení českých a zahraničních souborů a výstava Klatovský karafiát 12

15 červenec Kolem kolem Netolic Netolice Vyjížďka na kolech po naučné stezce Historická krajina Netolicka, vhodné pro rodiny s dětmi červenec Pivní slavnosti Železná Ruda Pivní soutěže, hudba, čtyřkolky, diskotéka červenec Jmeniny města Horažďovice Městské hudební slavnosti červenec/srpen Železnorudské slavnosti Železná Ruda Tradiční slavnost, bohatý program, jarmark, pouťové atrakce, živá hudba srpen Pašijové hry Hořice na Šumavě srpen Volarské slavnosti dřeva Volary, náměstí Jedinečné divadelní představení, jež nám připomíná život a utrpení Ježíše Krista, se hraje v přírodním divadle Volarské slavnosti dřeva připomínají všem návštěvníkům dávnou historii města spojenou s prací se dřevem. Každoročně zde předvádí několik desítek řemeslníků stará, některá již téměř zapomenutá, řemesla. Součástí slavností je bohatý kulturní program, soutěže a další akce srpen Sportovní víkend Horažďovice Ukázky a závody ve všech sportovních oblastech v Horažďovicích srpen Lipnofest Černá v Pošumaví Vícežánrový hudebně filmový festival září NaturVision MěKS Vimperk Mezinárodní filmový festival o přírodě a zvířatech září Dny kulturního dědictví Vimperk Možnost navštívení jinak nepřístupných památek září Svatováclavská jízda Klatovy Spanilá jízda koní a kočárů září Městská slavnost Vimperk-Zámek Tradiční akce připomínající významné a bohaté historické tradice města září Memoriál Slávka Šimka Horažďovice Tenisový turnaj září Euroforest Areál pod Libínem (Prachaticko) Mezinárodní myslivecká a lesnická výstava září Vimperská padesátka Vimperk - Sloup Tradiční závod horských kol Nabídka rekreace u vodních ploch a toků Významnou součástí celkové turistické nabídky Šumavy je potenciál vodních ploch a toků vhodných pro odpočinek a rekreaci, ale hlavně aktivní pohyb při vodních sportech a vodní turistice. Nejvýznamnější vodní plochou vhodnou pro rekreační účely je Lipenské jezero, největší jezero v České republice s délkou 42 km, největší šířkou téměř 8 km a plochou ha. Rozkládá se v okresech Český Krumlov a Prachatice. Nachází se zde několik jachtařských klubů a přístavišť včetně potřebné infrastruktury (spuštění na vodu, přístavní boxy, prodej potřeb a doplňků atd.) V současnosti je největším centrem Marina Lipno v Lipně nad Vltavou. Z hlediska využití vodní plochy Lipenského jezera je patrný odklon od klasického trávení volného času u vody (pobyt na plážích spojený s koupáním) a větší orientace na moderní vodní sporty, jako jsou právě například jachting, windsurfing apod. V tomto směru dochází k rozšiřování nabídky souvisejících produktů, jejichž výhodou je také dobrá využitelnost v mimosezónních obdobích. Dalšími významnými rekreačními vodními plochami jsou na Klatovsku rybníky Hnačovský, Myslívský, Kovčínský a Valcha, na Netolicku rybníky Podroužek, Stříbrný a další. Významnou rekreační aktivitou je také vodní turistika na kanoích, kajacích či raftingových člunech na splavných úsecích řek Vltava, Otava a Úhlava, kde to dovolují podmínky a režim ochrany přírody ve velkoplošných chráněných územích. O významu a kvalitě vodních ploch a toků v řešeném území vypovídají i možnosti pro pořádání vrcholných soutěží jako mistrovství Evropy či mistrovství v jachtařských soutěžích na Lipenském jezeře či na divoké vodě na Vltavě pod přehradní hrází u Lipna nad Vltavou. Možnosti využití úseku Vltavy pod přehradní nádrží Lipno s unikátním přírodním korytem Čertových proudů v zákonem chráněné lokalitě Národní přírodní rezervace Čertova stěna Luč je závislá na dohodě mezi orgány místní samosprávy (obce Loučovice, Lipno nad Vltavou a město Vyšší Brod), institucemi činnými v oblasti ochrany přírody a příslušnými vodohospodářskými organizacemi Turistická infrastruktura Potenciál území Nabídka území umožňuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezónách. Jsou zde možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, vodní turistiku i turistiku zaměřenou na poznávání historických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů pro různé výkonnostní kategorie 10, rozvinuté jsou 10 viz např. Pavlásek, Z. (2006): Netradiční aktivity v Biosférické rezervaci Šumava (studie možnosti rozvoje netradičních sportovních a turistických aktivit). NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i, 13

16 i možnosti pro rybolov, myslivost a další sportovní aktivity. S rozšiřováním rodinných farem vznikají předpoklady také pro rozvoj agroturistiky v šumavském podhůří. Ve městech a hotelových komplexech vzniká postupně zázemí pro rozvoj kongresové turistiky. Vzhledem k ekologicky hodnotné přírodní krajině Šumavy se zde začíná rozvíjet i lázeňství (ve formě ozdravných pobytů a rehabilitační léčby na zdravém vzduchu) a wellness. Je zde namístě podotknout, že nabídka regionu se v současné době stále markantně omezuje na dvě hlavní sezónní období (letní a zimní sezóna), přičemž adekvátní nabídka pro mimosezónní období, kupříkladu v podobě dále zmiňované infrastruktury pro špatné počasí, ale také ve formě tzv. měkkých aktivit (programová nabídka, marketingová podpora mimosezón), doposud chybí Ubytování a stravování V řešeném území je ve srovnání s republikovým průměrem velká koncentrace kapacity ubytovacích zařízení. Kapacita je rozvrstvena mezi ubytování v hotelech, penzionech, apartmánech, turistických ubytovnách, v soukromí, chatových osadách a kempech. Výrazný nárůst lůžkové kapacity pro hromadnou rekreaci nastal restrukturalizací a privatizací podnikových rekreačních zařízení, velkým počtem chat pronajímaných specializovanými cestovními agenturami a nárůstem ubytovací kapacity v privátech a na rodinných farmách. I v důsledku uvedených skutečností lze tedy vyvodit, že uvedený nárůst byl hlavně kvantitativní a méně respektoval požadavky na zvyšování kvalitativních standardů hromadného ubytování. Vývoj počtu ubytovacích kapacit v posledním období není však plně zdokumentován, a proto je nyní velmi obtížné získat pro celkovou lůžkovou kapacitu regionu přesná statistická data. Lůžková kapacita je prostorově soustředěna především do okresních měst a významných středisek cestovního ruchu jakými jsou např. Železná Ruda, Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Kašperské Hory, Zadov-Churáňov, Nové Hutě, České Žleby-Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Vyšší Brod. Aktuálním trendem je zvyšování kvality, standardu a nabídky ubytování a poskytovaných služeb. Přibývá ubytovacích zařízení, která jsou postavena nebo zrekonstruována ve stylu, vycházejícím ze šumavských a místních tradic a jež současně nabízí vysoký standard služeb a maximální pohodlí pro rekreanty, čímž roste jejich konkurenceschopnost. I přes tento trend a zlepšování kvality poskytovaných služeb mnoho zařízení nedosahuje ve své kategorii příslušného mezinárodního standardu. Nedostatky jsou jak ve vybavení ubytovacích zařízení patřičnou infrastrukturou, tak v kvalitě lidských zdrojů. Během posledních let se ale v regionu vyprofilovalo několik zařízení s vysokým standardem všech poskytovaných služeb a jejich úspěch výrazně motivuje okolní zařízení ke zlepšení kvality svých služeb. Ke zlepšení kvality by měly přispět i na státní úrovni zpracované standardy pro dělení ubytovacích zařízení dle druhů a kvalitativní úrovně služeb. Vzhledem ke skutečnosti, že nadále přetrvává stav, kdy značná část provozovatelů nerespektuje jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení (z důvodů její nezávaznosti), lze s případným výraznějším stíráním kvalitativních rozdílů v rámci jedné konkrétní kategorie ubytovacích zařízení počítat pouze za předpokladu zavedení povinné kategorizace ubytovacích zařízení. Tyto aktivity svým charakterem rovněž pouze v minimální míře odpovídají moderním trendům v marketingu. Samotná kapacita zařízení však není postačujícím a průkazným indikátorem pro posouzení zejména ekonomických přínosů cestovního ruchu pro region. Z tohoto pohledu je podstatné využití těchto kapacit, tedy vytíženost zařízení a obsazenost lůžek v průběhu roku. Obsazenost závisí na mnoha faktorech, z nichž lze uvést jako hlavní jak lokalizační faktory (atraktivitu místa z hlediska možností celoročního využití a jeho vybavenost infrastrukturou a službami), tak samotnou úroveň a kvalitu nabídky jednotlivých zařízení. Významná úloha samozřejmě přísluší i schopnosti provádět efektivní marketing. Ve skutečnosti existují mezi jednotlivými lokalitami a zařízeními velké rozdíly. Zatímco obsazenost lůžek a vytíženost zařízení v prostoru Železné Rudy, Zadova- -Churáňova či centrální Šumavy překračuje v průměru 50% ( dnů v roce), na Lipensku se pohybuje v průměru okolo 25%. V současné době již v některých oblastech nabídka ubytování v sezónách převyšuje poptávku a výhodu má každý, kdo k ubytování poskytuje ještě jiné služby, nabízí zážitky nebo vytváří podmínky pro aktivní trávení dovolené. V posledních letech došlo rovněž k nárůstu stravovacích kapacit, a to nejenom v exponovaných turistických střediscích. V regionu jsou zastoupeny všechny formy stravování a stravovací kapacita je rozvrstvena mezi restaurace, hostince, bistra, bufety, občerstvení i zařízení hromadného stravování. Největší kumulace stravovacích zařízení je především ve větších městech a střediscích cestovního ruchu. Kvalita nabízených služeb ve stravovacích zařízeních se působením konkurenčního prostředí neustále zlepšuje. Především ve městech postupně vznikají zařízení s vysokou úrovní služeb i dobrou kvalitou obsluhy. Sporadicky se vyskytují restaurace, vybavením i atmosférou zaměřené na určité gastronomické speciality nebo zařízení, která nabízejí tradiční regionální jídla. Zejména v případě hlavních poptávkových center (nejexponovanějších turistických destinací) se potom jako negativní trend projevuje rostoucí cenová úroveň těchto zařízení, která nekoresponduje s kvalitou poskytovaných služeb. Cenová hladina v některých destinacích se začíná dotahovat i na zahraniční centra (např. Lipno nad Vltavou). 14

17 Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení (Zdroj:ČSÚ) Celkem Šumava Klatovsko Prachaticko Českokrumlovsko Celkem v tom: hotely **** hotely *** hotely ** hotely * hotely garni Penziony Kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní zařízení * Kapacita hromadných ubytovacích zařízení (Zdroj:ČSÚ) Celkem Šumava Klatovsko Celkem v tom: hotely **** a *** hotely ** hotely * a hotely garni penziony kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní zařízení* Prachaticko Českokrumlovsko Celkem v tom: hotely **** a *** hotely ** hotely * a hotely garni penziony kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní zařízení* * (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.) Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek sloužících pro cestovní ruch 15

18 Infrastruktura pro aktivní trávení volného času Vybavenost regionu infrastrukturou pro trávení volného času významně zvyšuje jeho turistický potenciál a stává se faktorem, který spolurozhoduje o výběru určité destinace. Od roku 1990 do roku 2001 byl zaznamenán nárůst počtu doplňkové infrastruktury pro aktivní sport a volný čas jako jsou bazény, koupaliště, tenisové kurty, atletické a zimní stadiony, sportovní haly, tělocvičny a hřiště, kuželny, fittness centra a další. Bohužel v posledních 6-ti letech již nebyl nárůst těchto zařízení tak výrazný. V poslední době byly zřizovány zejména tenisové kurty, bowlingové dráhy a hřiště na squash, ale i přes to je tato nabídka nedostatečná. Výjimku představuje Lipno nad Vltavou, které je v porovnání s ostatními oblastmi regionu velmi dobře vybaveno volnočasovou infrastrukturou (bobová dráha, aquapark, sportovní hala, herna pro děti, golfové hřiště). Značný pokrok byl v posledních letech učiněn při budování značených cyklotras. V současné době je v řešeném území více než km značených cyklotras a cyklostezek a pracuje se na budování a proznačování dalších. Došlo také ke zkvalitnění doprovodné infrastruktury (odpočívadla, informační tabule, ), i když tam jsou ještě značné rezervy. V aktuálním průzkumu projevilo více než 60% návštěvníků velkou spokojenost s poskytovanými službami pro cykloturisty, velmi špatně byly ohodnoceny tyto služby pouze v oblasti Poledníku a Prášilského jezera. Naopak nejvíce spokojeni byli na Železnorudsku. Problém, který v posledních letech vyvstává, jsou vzájemné kolize cyklistů, pěších a někdy i aut na některých cyklotrasách a stezkách pro chodce a cyklisty. Postupně se buduje páteřní cyklostezka propojující severozápadní a jihovýchodní části regionu, v současnosti jsou dokončeny dílčí úseky této trasy (cyklotrasa č. 33), přičemž v nejproblematičtějších lokalitách jsou cyklisté nuceni pro přesun využívat stávající motoristické komunikace. Region Šumava nabízí svým návštěvníkům především krásnou přírodu, ve které se mohou zotavit, načerpat nové síly a duševní pohodu, proto je pěší turistika jednou z nejvyhledávanějších aktivit. Pro poznávání přírody, jejich zákonitostí i kulturního dědictví Šumavy slouží síť více než km značených turistických tras spojujících zajímavá místa. Doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku se stále zkvalitňuje, téměř všichni návštěvníci jsou spokojeni s místním orientačním značením (52% velmi dobré, 42% spíše dobré, 1% velmi špatné). Výjimkou je jihovýchodní část regionu, zejména příhraniční oblasti Lipenska (pravý břeh jezera), kde má značení turistických stezek ještě velké rezervy. Zásadní nedostatky lze spatřovat také ve vybavenosti navazující infrastrukturou, jako jsou kupříkladu odpočívadla, lavičky, vyhlídky apod. Probíhající jednání s Klubem českých turistů o možnosti proznačení nových turistických tras na Lipensku je zapotřebí vhodným způsobem skloubit s obdobnými aktivitami v centrálních částech NP Šumava tak, aby došlo k vytvoření ucelené sítě tras. Významným přínosem pro rozvoj kulturního a poznávacího cestovního ruchu je velmi kvalitní síť naučných stezek a poznávacích okruhů, a to především na území národního parku, kde před nedávnem začaly vznikat první zážitkové trasy (Březník, Plešné jezero). V regionu jsou také příznivé podmínky pro vodní turistiku. Vltava, Otava, Úhlava a Blanice nabízí celkem 200 km splavných úseků. V některých případech je využití těchto toků v sezóně problematické vzhledem k limitům ochrany přírody a nedostatku vody v důsledku sucha (uzavření Horní Vltavy pro splouvání při poklesu hladiny pod stanovenou úroveň). Jeden z celorepublikově nejatraktivnějších vodáckých úseků pod Lipnem (Vyšší Brod Český Krumlov Zlatá Koruna) se potom naopak potýká s problémy přetíženosti ve vodácké sezóně. Horší je to s vybaveností regionu přírodními koupališti a venkovními i krytými bazény, nedostatek možností koupání mnoho návštěvníků jmenuje na prvním místě jako slabou stránku regionu (vyjma několika málo oblastí včetně Lipenska). Ve venkovských oblastech šumavského podhůří se začíná budovat infrastruktura pro poskytování služeb v souvislosti s jízdou na koni 11. V současnosti existuje základní síť uvazišť a výběhů, je zde řada registrovaných koňských stanic, kde je možné zapůjčení koně nebo přenocování koně s jezdcem. První značená hipostezka vede od roku 2006 po pravém břehu Lipna, z Vyššího Brodu do Nové Pece. V Ústalči je k dispozici moderní krytý parkúr. V současnosti nachází hipoturistika zázemí především v těchto oblastech: Volarsko, Vyšebrodsko, Zátoň, Stašsko, Kašperské Hory, Sušicko, Hartmanicko, Prášily, Kochánovské pláně, Běšinsko, Bohumilice, Husinec a Netolicko. Význam existence odpovídající infrastruktury pro volný čas se navíc zvyšuje v případě nepříznivého počasí, kdy se nelze (nebo lze jen v omezené míře) věnovat venkovním aktivitám. Infrastruktura tohoto typu v regionu stále není vybudovaná v dostačující kapacitě, nabídka zařízení a aktivit vhodných za nepřízně počasí je nedostatečná a zdaleka nepokryje poptávku. Stejně jako v ostatních oblastech se i zde projevuje prakticky nulová vybavenost infrastrukturou. Uvedené nedostatky se citelně projevují nejen v letních měsících (deštivé období měsíců června září), ale také stále markantněji v zimní sezóně (což je patrné zejména po zcela nevyhovující sezóně 2006/2007) a mimosezónních obdobích. Jednoznačně lze říci, že chybějící volnočasová infrastruktura pro aktivity za nepříznivého počasí je největší slabinou regionu, nejhůře byla hodnocena situace 11 viz např. Andrlová, M. (2006): Turistika na koni v Biosférické rezervaci Šumava. NP Šumava a ÚSBE AV ČR, v.v.i., 16

19 v centrální Šumavě, nejlépe byly hodnoceny Klatovy. Prvními vlaštovkami jsou nově vznikající řemeslné dílny a interaktivní expozice, kde se návštěvníci mohou nejen seznámit s historií tradičních řemesel, ale také se aktivně zapojit a vytvořit svůj vlastní výrobek. Tyto zážitky nabízí například v Návštěvnickém centru dřevařství na Modravě, v Návštěvnickém centru textilu v Lažišti, ve sklářské dílně TASTA v Milné, v Krámku pro radost v Klatovech, v řemeslné dílně ve Velharticích nebo v ateliéru Pod lampou ve Volarech. Stejné nedostatky vykazuje i infrastruktura pro děti, velice ojediněle se začínají budovat dětské koutky, hřiště a výjimečně centra pro děti (Centrum volného času v Kašperských Horách, Dětský koutek Bollo v Lipně nad Vltavou, centrum volného času ALBATROS v Prachaticích, Pohádková chalupa v Mlázovech) Zimní sporty Šumava je i významnou oblastí nabízející provozování zimních sportů. Jsou zde ideální podmínky pro běžecké lyžování, počet kilometrů pravidelně strojově upravovaných běžeckých stop se stále zvyšuje, značná část je vedena ve výšce okolo 1000 m n.m., v okolí šumavských hřebenů. Dobré podmínky existují ve vybraných lokalitách i pro sjezdové lyžování, bruslení a sáňkování nebo pro další netradiční sporty, jako je snowtubing, snowkiting, chůze na sněžnicích a jízda se psím spřežením. Podpora některých z těchto aktivit může být příležitostí pro rozvoj zimních sportů i v šumavském podhůří. Běžecké lyžování Centrální Šumava je charakteristická rozsáhlými pláněmi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m., což jsou ideální podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování, které je tu podporováno a bráno jako prioritní zimní sportovní aktivita. Na Šumavě se nachází nejrozsáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina z více než 500 km tras udržovaných rolbami je situována do území Národního parku Šumava a je propojena s okrajovými částmi (Vimperk, Javorník, Hojsova Stráž). Každoročně přibývají další nově udržované úseky, které napomáhají zatraktivnění území. Rozsáhlá předsezónní příprava tras počítá s úpravou dvojstopy, trasy na bruslení jsou upravovány zejména na Železnorudsku. Jednotlivé aktivity vedoucí k rozvoji lyžařských tras v centrální Šumavě zastřešuje projekt Bílá stopa na Šumavě. Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí, jednotná propagace, financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba), získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). V rámci projektu Bílá stopa na Šumavě jsou pravidelně vydávány mapy lyžařských stop (4 oblasti: Centrální Šumava, Šumava Pláně, Šumava Trojmezí, Západní Šumava); novinkou je vydání mapy Šumava-celek (napojení na Rakousko a Německo). Mapy jsou k dispozici bezplatně na informačních centrech Aktivní trávení volného času je posíleno nabídkou sousedních regionů v Bavorsku a Horním Rakousku Předmět Klatovsko Prachaticko Českokrumlovsko Šumava Značené cyklotrasy Kryté plavecké bazény pro veřejnost Venkovní bazény a přírodní koupaliště Tenisové kurty Sportovní haly pro veřejnost Golfové hřiště Hřiště na squash Herny na bowling Fitness centra Minigolf Sportovní letiště Zdroj: Dotazníkové šetření zpracovatelů k

20 v regionu. Samozřejmostí je provoz a aktualizace webových stránek na kterých běžkaři naleznou aktuální informace a mapu, kam jsou on- -line načítá na aktuální data z GPS přístrojů, nainstalovaných v rolbách. V této mapě může každý zjistit, kde se momentálně rolby s GPS pohybují, nebo kdy a v které oblasti proběhla údržba naposledy. Novinkou je také zasílání informační SMS zprávy, ze které se běžkař dozví, kdy byla naposledy upravena jím vybraná trasa. Na Šumavě najdeme také sportovní (kondiční) okruhy a závodní tratě: Hojsova Stráž - Zámeček, Hoffmanky - Godlhof, Špičák - Za Nádražím, Železná Ruda, Belveder, Zadov - Churáňov, Vimperk - Vodník, Kubova Huť a Lipno nad Vltavou. Nejvýznamnější sportovní akcí propagující běžecké lyžování na Šumavě je Šumavský skimaraton, který se koná každoročně v únoru. Sjezdové lyžování, snowboarding Sjezdové lyžování patří mezi nejpopulárnější zimní sportovní aktivity. Hlavním problémem z hlediska nabídky sjezdového lyžování je neexistence nadregionálního centra zimních sportů, které by dokázalo zajistit konkurenceschopnost celého regionu v zimním období. Potřeba zajištění konkurenceschopnosti regionu motivuje provozovatele k ustavičné modernizaci a zvyšování kvality nabízených služeb, s cílem dosáhnout standardní evropské úrovně, nicméně snahu o rozvoj sjezdových středisek v regionu značně omezují zájmy ochrany přírody. Totéž platí i pro budování nových lyžařských areálů. Lipenské obce dlouhodobě usilují o vybudování regionálního centra zimních sportů (Špičák). I přesto, že Šumava nemá takový potenciál jako jiná evropská (resp. tedy alpská) zimní centra, má svou klientelu, která se na Šumavu vrací právě kvůli možnosti sjezdového lyžování rodinného typu. Velmi spokojeno je s nabízenými službami pro lyžaře více než 70 % návštěvníků. Většina lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do 3 hlavních šumavských lyžařských středisek: Lipno-Kramolín, Železná Ruda-Špičák a Zadov-Churáňov. Lyžařský areál Lipno (Kramolín) nabízí celkem 6 sjezdovek střední obtížnosti - délka 5,6 km, lanovka Lipno Express, 4 vleky, 2 pohyblivé koberce, 1 snowtubingový vlek, celková přepravní kapacita je os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování sjezdových tratí (4,1 km), večerní lyžování, běžecké tratě 36 km, U-rampa, snowpark, snowtubingpark, lyžařská škola, servis a půjčovny vybavení, Skirestaurant, centrální parkoviště v místě nástupní stanice lanovky je zdarma. Lyžařský areál Špičák Železná Ruda - nabízí nejlepší možnosti lyžování na české straně Šumavy, celkem 11 sjezdovek všech stupňů obtížnosti - délka 7,2 km, 1 čtyřsedačkovou lanovku a 10 vleků, celková přepravní kapacita je os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 70% celkové plochy všech sjezdovek, umělé osvětlení, snowpark, lyžařská škola, cvičný svah, půjčovna vybavení, servis, občerstvení, ubytování. Lyžařský areál Zadov nabízí celkem 7 sjezdovek lehké až střední obtížnosti - délka 4,5 km, 2 lanovky a 4 vleky, celková přepravní kapacita je os./hod. Zajištěno je umělé zasněžování 4 sjezdovek a umělé osvětlení 3 sjezdovek, lyžařská škola, půjčovna vybavení, servis, Snowboard bar, občerstvení, lyžařský běžecký stadion. Všechny tyto tři největší šumavské lyžařské areály jsou propojeny jednotnou jízdenkou (SKIPAS). Další možnosti sjezdového lyžování rodinného typu nabízí - Libín, Libínské Sedlo, Rohanov, Strážný, České Žleby, Kubova Huť, Kvilda, Nové Hutě, Javorník, Kašperské Hory, Popelná, Horská Kvilda, Srní, Hojsova Stráž, Javorná, Hamižná-Hartmanice nebo Frymburk Poptávka cestovního ruchu Analýza návštěvnosti Šumava patří mezi turisticky nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu v České republice. Hlavní cílovou skupinu potenciální klientely regionu představují tuzemští návštěvníci. Podíl cizinců na celkové návštěvnosti se pohybuje okolo 10%, do regionu přijíždí především Němci a Nizozemci, s velkým odstupem pak následují Rakušané a Slováci. Podíl cizinců je téměř stejný v letní i zimní sezóně, pouze návštěvníci z Rakouska přijíždí častěji v zimním období než v létě. Návštěvnost oblasti má celoroční charakter s výraznou letní a zimní sezónou. Zhruba třetina návštěvníků přijela do regionu poprvé. Více než dvě třetiny návštěvníků se na Šumavu vrací opakovaně, (téměř 30% do půl roku), zhruba třetina dokonce pravidelně. Pro většinu návštěvníků je tedy pobyt spojen s dovolenou nebo prázdninami. V obou sezónách převažují pobyty na 3-7 nocí (téměř polovina návštěvníků), v zimním období přijíždí na víkendové pobyty téměř třetina návštěvníků. V létě až 10% návštěvníků setrvá na více než 7 nocí, v zimě jsou to pouze 4%. Většina českých návštěvníků vyžaduje pro svou dovolenou klid a pohodu, 3/4 si přeje na dovolené poznávat nová místa, přírodu, kulturní a historické památky. 12 Následující text se opírá zejména o výsledky průzkumu Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava, etapa léto 06 (sběr dat: červenec září 06) a etapa zima 06/07 (sběr dat: prosinec 06 březen 07). Průzkum zadala agentura Czech Tourism, zpracovatelem byl GfK Group. 18