MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd. Petr Barák. Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu
|
|
- Jozef Bartoš
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Petr Barák Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. RNDr. Ivan Poul BRNO, 2010
2 Obsah: 1. Úvod Geografická pozice Moravského krasu Geologické poměry zájmového území Geologická stavba, vývoj a stratigrafie Tektonika Přehled strukturních a stratigrafických výzkumů propasti Macocha Literatura...9 2
3 1.Úvod 1.1 Geografická pozice Moravského krasu Moravský kras je samostatnou orografickou jednotkou patřící do geomorfologického celku Drahanské vrchoviny. Jedná se o krasové území nacházející se severně od Brna, dlouhé zhruba 25 km a široké 3 6 km. Zabírá plochu 85 km2. Je to plochá vrchovina tvořená devonskými a spodnokarbonskými vápenci s povrchem v průměrné nadmořské výšce 448 m. Moravský kras se geomorfologicky dělí na tři základní části, a to severní Suchdolské plošiny, střední Rudické plošiny a jižní Ochozské plošiny. Ty jsou dále členěny na menší podokrsky (Ostrovská plošina, Macošská plošina, Vavřinecká plošina, Šošůvská plošina, Babická plošina, Habrůvecká plošina, Hádecká plošina aj.). Plochý povrch území prořezávají četná údolí. V s. části Moravského krasu, na Suchdolských plošinách, je to především Pustý žleb, Punkevní žleb, Suchý žleb, Holštejnské údolí, Ostrovský žleb, Krasovské údolí a Lažánecký žleb. Ve střední části Krasu je nejvýznamnější Křtinské údolí, v j. části pak údolí Říčky. Propast Macocha (viz obr.1) je situována v trojúhelníkovém výběžku Suchdolských plošin, konkrétně na Macošské plošině, jejíž j. část se také označuje jako Chobot. Tento výběžek je ohraničen hlubokými (až 150 m) údolími Pustého, Punkevního a Suchého žlebu, na S přechází v Ostrovskou plošinu (Demek, 1993). Obr. 1. Půdorysný plán propasti Macocha, upraveno podle Fleka a Baláka (2009) 3
4 2.Geologické poměry zájmového území 2.1 Geologická stavba, vývoj a stratigrafie Podložím paleozoických sedimentů Moravského krasu jsou prekambrické granitoidní horniny brněnského masivu, který byl již před usazením prvních sedimentů výrazně tektonicky deformován a jeho povrch značně peneplenizovaný dlouhodobou denudací (Dvořák a Pták, 1963; Dvořák et al., 1984; Dvořák et al., 1993). Sled devonských vrstev začíná bazálními klastickými uloženinami proměnlivé mocnosti od několika metrů až po několik set metrů (ve vrtu Měnín až 1700 m). Jejich stáří zřejmě kolísá od spodního devonu až po frasn (Zukalová a Chlupáč, 1982). Nejstarší sedimenty jsou kontinentálního původu a odrážejí ve své litologii klimatické výkyvy. Mořský původ je nálezy fauny dokázán až ve vyšším středním devonu (Zukalová a Chlupáč, 1982; Chlupáč et al., 2002). Petrograficky se jedná o šedé, zelenavé, červenavé nebo fialové, jemně až hrubě zrnité pískovce, arkózy a slepence s křemenným nebo jílovým tmelem, lokálně jsou přítomny prachovce a jílovce (Chlupáč, 1964; Zukalová a Chlupáč, 1982). Devonské vrstvy spočívají na svém podloží diskordantně, což znamená, že před jejich uložením bylo toto území pevninou, která byla teprve v devonu zalita transgredujícícm mořem (Kettner, 1970). Nadloží klastik tvoří mocný karbonátový komplex o staří sv. eifel sp. famen, pro který byl v roce 1981 zaveden pojem macošské souvrství (Zukalová a Chlupáč, 1982). Jedná se o soubor mělkovodních uloženin karbonátové platformy s hojnou stromatoporoidovou faunou (Chlupáč et al., 2002). Tyto vápencové útesové komplexy dosahují místy mocností až 1000 m (Hladil, 1983b). Macošské souvrství se dále rozděluje do několika menších litotypů. Ještě před zavedením tohoto označení Zapletal (1923) rozlišil v Moravském krasu následující jednotky: jako nejhlubší karbonátový člen označil vápenec stringocefalový, v nadloží vápenec amfiporový a vápenec korálový k němuž přiřadil dvě další nadložní facie: kramencl křtinský a vápence hádské. Obdobného členění se dlouho držel i Kettner ( ). V souhrnné práci věnované vývoji Moravského krasu vyčlenili Dvořák a Pták (1963) vápence josefovské (dříve stringocefalové), lažánecké (dříve amfiporové), vilémovické (dříve korálové) a samostatně rozlišili hlíznaté křtinské vápence a vápence organodetritické. Toto názvosloví částečně přijal i Kettner (1970). Hladil (1983a, 1983b) uspořádal jednotlivé litotypy v nově zavedeném macošském souvrství do několika megacyklů. Jsou to lažánecké vápence 1. megacyklu (čelechovické vápence), vilémovické vápence 1. megacyklu (vavřinecké vápence), lažánecké vápence 2. megacyklu (lažánecké vápence s.s.), vilémovické vápence 2. megacyklu (sloupské vápence), lažánecké vápence 3. megacyklu (habrůvecké 4
5 vápence), vilémovické vápence 3. megacyklu (vilémovické vápence s.s.), lažánecké vápence 4. megacyklu (hostěnické vápence) a vilémovické vápence 4. megacyklu (mokerské vápence). Dvořák et al. (1993) se vrátili ke členění vápenců v macošském souvrství na josefovské (tmavé lavicovité vápence, typické jsou schránky brachiopodů a stromatoporoidová fauna), lažánecké (tmavošedé, většinou lavicovité, typické jsou stromatopory, amfipory, stachyodi, rugosní i tabulátní koráli, brachiopodi, ostrakodi a gastropodi) a vilémovické (šedé, velmi čisté, masivní nebo hrubě lavicovité, místy obsahují bohatší korálovou a stromatoporoidovou faunu v růstové pozici pravých útesů). Pro nadložní vápence macošského souvrství se užívá název líšeňské souvrství, které se ukládalo v rozmezí famen sp. visé. Vyčleňují se v něm vápence křtinské (především j. část Moravského krasu, mocnost nepřesahuje 20 m, hojná hlavonožcová, trilobitová a konodontová fauna s vložkami stromatolitů, pestré zbravení a hlíznatá struktura) a vápence hádsko-říčské (tmavošedé, lavicovité, deskovité, biodetritické, mocnost m), které se dříve řadily souhrnně ke třem předchozím litotypům (Dvořák et al., 1993). Statigrafické schéma devonu Moravského krasu viz obr.2 Nadložím křtinských a vilémovických vápenců jsou slabě silicifikované a jílovité ostrovské břidlice o stáří sv. famen tournai. Jejich nadloží a v j. části přímo hádsko-říčských vápenců tvoří březinské břidlice (sp. stř. visé), které jsou podložím rozstáňského souvrství (kulm, břidlice, prachovce, droby, sp. sv. visé). V j. části na vápence líšeňského souvrství nasedá myslejovické souvrství (kulm) o stáří sv. visé (Dvořák et al., 1993). Obr. 2. Stratigrafické schéma devonu Moravského krasu, upraveno podle Chlupáče (1964) 5
6 2.2 Tektonika Největší vliv na zvrásnění devonu Moravského krasu měla variská orogeneze. Zapletal (1923) popsal celkový v. sklon devonských hornin a vrásnění rozdělil do tří fází. Během první fáze měla tektonická deformace probíhat generelně sj. směrem, docházelo k tvorbě směrných zdvihů (hranice brněnský masiv/devon Moravského krasu) a následných poklesů. Druhou fázi označil jako vrásnění příčné a kladl do ní přesmyky brněnského masivu přes devon Moravského krasu u Petrovic, devonu Moravského krasu přes kulmské horniny u Ostrova a příčné diskontinuity přesmykového rázu, např. poruchu v jz. stěně Macochy. Do třetí fáze zahrnul především poklesy směru Z V. Kettner (1970) určil převážující směr vrstev devonu Moravského krasu SSV JJZ a jejich sklon k VJV. Problematiku několikrát se nad sebou opakujících stratigrafických oddílů stejného stáří vysvětlil intenzivním zvrásněním, kterým kromě devonu byl postižen i brněnský masiv. Vzniklo tak několik ležatých vrás východní vergence; často došlo k jejich převrácení a jejich ramena byly vyválcovány nebo úplně zredukovány a vytvořily se malé vrásové příkrovy. Části brněnského masivu byly zavrásněny jako šupiny mezi devonské vrstvy nebo na nich plavou jako příkrovy. Kettner tak kladl důraz především na subhorizontální násuny (viz. obr.3). Dvořák et al. (1993) předpokládali proces tektonické deformace hornin Moravského krasu z větší části již během sedimentace v pánvi. Dvořák (1957); Dvořák a Pták (1963), potvrdili Kettnerova měření a hlavní směr orientace devonských vrstev SSV JJZ a jejich VJV sklon. Celkovou stavbu území však interpretovali velmi odlišně. Moravský kras má být tvořen soustavou jednoduchých, mírně asymetrických a překocených vrás, jejichž stavba je porušena zlomy přesmykového charakteru. Dvořák tak kladl důraz především na vertikální pohyby a vysvětlil tímto způsobem faciální změny ve vápencích (viz. obr.4) Hladil (1983a, 1983b) se podrobně zabýval stratigrafií macošského souvrství. Faciální změny nad sebou se opakujících litotypů údajně stejného stáří vysvětlil cykličností sedimentace, nikoli tektonickým opakováním. V různých zónách devonského moře sedimentovaly odlišné facie a při kombinaci transgresních a regresních pohybů se jejich hranice posouvaly. Podrobnější členění viz podkapitola
7 Obr. 3. Geologický řez s. částí Moravského krasu podle Kettnera (1970) Obr. 4. Geologický řez s. částí Moravského krasu podle Dvořáka (1963) 7
8 2.3 Přehled strukturních a stratigrafických výzkumů propasti Macocha Významným profilem vápenci macošského souvrství o hloubce 138,5 m je propast Macocha. Celková hloubka propasti dosažená speleopotápěčským průzkumem v přítokovém (Horním) jezeře Punkvy je 190 m. První sestupy za účelem objasnění tektonické stavby provedl v roce 1898 V. J. Procházka (Skutil 1952), jenž provedl poměrně přesné měření hloubky propasti a její genezi připsal tektonické puklině. Na začátku 20. století výzkumy Macochy prováděl Absolon (1970). Byly však zaměřeny především na hydrologickou a speleologickou problematiku. Odlišný charakter přítokové a odtokové stěny řešil příčnou diskontinuitou Zapletal (1923). Ryšavý (1952) vysvětlil genezi propasti propadem stropu vysoké dómovité jeskynní prostory vytvořené pod studňovitým závrtem, který vznikl podél pásma tektonických trhlin směru SZ JV. Podle Dvořáka (1963) je propast predisponována poklesem se strmým úklonem k JZ, přičemž jz. kra (odtoková stěna) je pokleslá. Odtoková stěna je ve spodní části tvořena vápenci lažáneckými, ve vyšších částech vápenci vilémovickými. Naopak přítoková stěna je tvořena výhradně vápenci lažáneckými. Kettner (1970) uvedl lažánecké vápence ve spodní i svrchní části stěn. Ve středních částech předpokládal vápence vilémovické. Burkhardt (1977) při vlastních výzkumech potvrdil závěry Dvořáka (1963). V odtokové stěně zdokumentoval střední jv. úklony vrstev (25 35 ), k JV se zvětšující až na 60. V přítokové stěně naopak konstatoval strmé jv. úklony (40 75 ). Podrobnou stratigrafií odtokové stěny se zabývali Čížek a Hladil (1979). Při horolezeckém výstupu bylo odebráno 7 vzorků z různých výškových úrovní propasti, přibližně kolmo na vrstevní sled. Na dně propasti se v obou stěnách nacházejí tmavošedé lažánecké amfiporové vápence (Amphipora angusta, Amphipora ramosa). Amphipora angusta masivně dominuje ve vzorcích 1-6 v posloupnosti ode dna propasti. V menším množství je doprovázena stromatoporoideami, tabulátními korály, foraminiferami a ve vyšších polohách tenkostěnnými kulovitými brachiopody. Lažánecké vápence jsou ve většině případů silně rekrystalizované. Vápence pod horním můstkem mění svou litologii (vzorek 7) a přechází do světlešedého zbarvení (vilémovické) z hojnou mikroflórou (Moravaminna) a úlomky rugózních korálů. V případě odtokové stěny se tak potvrdil Dvořákův (1963) názor na její faciální stavbu. 8
9 3. Literatura Absolon, K. (1970): Moravský kras (I. a II. díl). Academia, 416 str., 345 str. Praha. II. vyd. Burkhardt, R. (1977): Příspěvek ke geologickým poměrům Macochy a jeskyní v jejím předpolí. Sborník Okresního Vlastivědného Muzea v Blansku, 6 7, Blansko. Čížek, P.,Hladil, J. (1978): Otázka stáří vápenců tvořících hlavní stěnu Macochy. Časopis Moravského muzea, 64, Brno. Demek, J. (1993): Geografická pozice Moravského krasu. In: R. Musil et al.: Moravský kras - Labyrinty poznání, GEOprogram. Adamov. Dvořák, J. (1957): Nové poznatky o geologii devonu severní části Moravského krasu. Věstník ústředního ústavu geologického, 32, 5, Praha. Dvořák, J. (1963): Macocha. In: R. Musil et al.: Sjezdový průvodce, 14. sjezd Společnosti pro mineralogii a geologii při ČSAV, Brno. Dvořák, J., Pták, J. (1963): Geologický vývoj a tektonika devonu a spodního karbonu Moravského Krasu. Sborník geologických věd, Geologie, 3, Praha. Dvořák, J., Friáková, O., Mitrenga, P., Reil, L. (1984): Vliv stavby východní části brněnského masívu na vývoj nadložních sedimentárních formací. Věstník ústředního ústavu geologického, 59, 1, Praha. Dvořák, J., Štelcl, O., Demek J., Musil R. (1993): Geologie a geomorfologie Moravského krasu. In: R. Musil et al.: Moravský kras - Labyrinty poznání, GEOprogram. Adamov. 9
10 Flek, J., Balák, I. (2009): Punkevní jeskyně. In: Hromas J. (ed.): Jeskyně. Chráněná území ČR, XIV., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Eko Centrum Brno. Praha. Hladil, J. (1983a): The biofacies section of Devonian Limestones in the central part of the Moravian karst. Sborník geologických věd, Geologie, 38, Praha. Hladil, J. (1983b): Cyklická sedimentace v karbonátech macošského souvrství. Zemní plyn a nafta, 28, 1, Hodonín. Chlupáč, I. (1964): K stratigrafickému dělení moravského devonu. Časopis pro mineralogii a geologii, 9, 3, Praha. Chlupáč, I. (1975): Poznámky ke stratigrafické klasifikaci karbonátového vývoje moravského devonu a spodního karbonu. Časopis slezského muzea, 24, Opava. Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J., Stráník, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, 436 str. Praha. Kettner, R. (1935): Zpráva o geologických výzkumech v okolí Sloupu na Moravě. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, 48, Olomouc. Kettner, R. (1942a): Nové pojetí tektonické stavby Moravského krasu. Věda přírodní, 21, Praha. Kettner, R. (1942b): Tektonický problém Moravského krasu a Drahanské plošiny. Sborník československé společnosti zeměpisné, 44, Praha. Kettner, R. (1958): Poznámky ke geologii Moravského krasu a jeho okolí. Věstník ústředního ústavu geologického, 33, 2, Praha. Kettner, R. (1959): Morfologický vývoj Moravského krasu a jeho okolí. Československý kras, 12, Praha. 10
11 Kettner, R. (1966): Problém tektoniky Moravského krasu. Československý kras, 18, Praha. Kettner, R. (1970): Geologický a geomorfologický vývoj Moravského krasu a jeho okolí In: K. Absolon: Moravský kras II, Academia. Praha. Ryšavý, P. (1952): Několik poznámek o Macoše. Československý kras, 5, Brno. Skutil, J. (1952): Procházkovy sestupy do Macochy. Československý kras, 5, Brno. Zapletal, K. (1923): Geotektonická stavba Moravského krasu. Časopis Moravského zemského muzea v Brně, 20 21, Brno. Zukalová V., Chlupáč I. (1982): Stratigrafická klasifikace nemetamorfovaného devonu moravskoslezské oblasti. Časopis pro mineralogii a geologii, 27, 3, Praha. 11
Geologická stavba propasti Macocha v Moravském krasu na základě strukturních a stratigrafických výzkumů
Geologická stavba propasti Macocha v Moravském krasu na základě strukturních a stratigrafických výzkumů Geological structure of the Macocha Abyss in the Moravian Karst on the basis of structural and stratigraphic
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Alkálie v karbonátových horninách jihovýchodního okraje Moravského krasu Adam Bečka Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Geografická pozice studovaného
VíceSložení fluviálních sedimentů Moravského krasu
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOLOGIE Složení fluviálních sedimentů Moravského krasu diplomová práce Biologie Geologie a ochrana životního prostředí (B1501) prezenční
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceSedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška
Sedimentární horniny Strukturní geologie III. přednáška Horninový cyklus vznik usazováním (sedimentací) různé podmínky, různé prostředí rozmanitá povaha ¾ zemského povrchu zakládání staveb mnohé sedimenty
VíceSEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)
SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního
VíceStředočeská pánev potenciální uložiště CO2
Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní
VíceSEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ
Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceZhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Sabina Giblová Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov Rešerše k bakalářské práci Vedoucí práce: RNDr. Nela Doláková, CSc. Obsah 1. Úvod.3 2. Geologie
VíceBarrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
VíceSedimenty krasových oblastí. www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf
Sedimenty krasových oblastí www.geospeleos.com http://www.ig.cas.cz/sites/default/files/u236/geospeleos_history_pdf_19362.pdf Rozpustné horniny karbonáty - vápenec - mramor - dolomit evapority - sádrovec
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
VíceNázev vzdělávacího materiálu
Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření 16.11. 2012 Ročník 2. Stručný obsah Geomorfologie - Kras, jeskyně Způsob využití gymnázium Autor Mgr. Magdaléna Teplá
VíceGeologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceReliéf ČR. základní typy regionalizace
Reliéf ČR základní typy regionalizace Krasový reliéf - typologie krasu kras karbonátový - středoevropský polycyklický a polygenetický typ specifický typ: kras hydrotermální horniny: vápence a vápnité dolomity
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Petr BARÁK
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Petr BARÁK Rešerše k diplomové práci Rizika skalních řícení v Moravském krasu a možnosti jejich sanací Vedoucí: doc. RNDr. Rostislav
VíceGeologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.
Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť NEROSTNÉ SUROVINY 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Geomorfologie a využití krajiny... 2 Geologie... 2 Závěr... 9 Zdroje... 9 Obrazová příloha...
VíceProkopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
VícePrůvodce k exkurzím z historické geologie
[Gxxx] Průvodce k exkurzím z historické geologie Tomáš Kumpan Martin Hanáček [Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2010] 1 Obsah: PALEOZOIKUM MORAVSKÉHO KRASU...
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
Více1. Úvod. 2. Archivní podklady
1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala
VíceGeologický vývoj a stavba ČR
Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské
VíceGravimetrické ověřování anomálií nad jeskyní VDV (pokračování jeskyně Balcarky) v Moravském krasu
Gravimetrické ověřování anomálií nad jeskyní VDV (pokračování jeskyně Balcarky) v Moravském krasu Validation of anomalies above VDV cave (prolongation of Balcarka cave) in the Moravian karst area by gravity
VíceGeologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
VícePOSILUJÍCÍ ZDROJ PITNÉ VODY PETROVICE VE SLEZSKU. projekt hydrogeologických prací na pozemkové parc. č. 734/1, k.ú. Petrovice ve Slezsku
POSILUJÍCÍ ZDROJ PITNÉ VODY PETROVICE VE SLEZSKU projekt hydrogeologických prací na pozemkové parc. č. 734/1, k.ú. Petrovice ve Slezsku Krnov, říjen 2015 2 Název akce : Petrovice zdroj pitné vody provedení
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceStratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak
Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Vítězslav Straka Zhodnocení dosavadních průzkumných prací v oblasti ložiska uhlovodíků Uhřice Jih a jejich aplikace při posuzování využitelnosti ložiska
VíceJeskyně Manželského závrtu v trati Záhumensko na náhorní rovině sloupskoostrovské
(Československý kras 1973, roč.25) Jeskyně Manželského závrtu v trati Záhumensko na náhorní rovině sloupskoostrovské v Moravském krasu. (Zpráva z pracoviště Speleologické skupiny pro výzkum Jedlí Speleologického
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VícePŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU
PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU (Úvodní text k exkurzi ČAG dne 6. dubna 2001) Jan Prášek Český masív je na konci paleozoika součástí rozsáhlého horského pásma Variscid při jižním okraji
VíceTrilobitová fauna hraničních vrstev tournai visé z Mokré u Brna
MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Štěpán Rak Trilobitová fauna hraničních vrstev tournai visé z Mokré u Brna Vedoucí práce: Profesor Jiří Kalvoda, CSc. Brno 2004
VíceZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VíceGeologický průvodce Moravským krasem
Česká speleologická společnost Základní organizace 6 12 Speleologický klub Brno 3. část : Přílohy komplexní zprávy Pracovní skupiny SE 3 : Text : Ladislav Slezák Foto : Michal Medek Geologický průvodce
VíceSuchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou
Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
VíceNové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Sada:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum:
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu:* Šablona:* III/2 CZ.1.07/1.4.00/21.0268 Sada:* 2 Jazyk a jazyková komunikace Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída: Datum:
Více1. SOUHRN LITERÁRNÍCH ÚDAJŮ
ÚVOD V krasovém prostředí se při rozpouštění vápenců uvolňují do roztoku kromě vápníku a karbonátů i další minoritní prvky, zejména hořčík. Rozpuštěné složky jsou transportovány s prosakující vodou vadózní
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
Víceletní semestr akademického roku 2012/2013 Předmětem zápočtu budou dva podklady:
REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ČR (REGEO - LS 2012/2013 - LDF) Harmonogram výuky volitelného předmětu letní semestr akademického roku 2012/2013 20. února 8. května, 12 týdnů výuky (včetně dvou státních svátků, vycházejících
VíceNovostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD JAN MRÁZEK PŘEHLED GEOLOGIE KOSÍŘE Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc. Brno 2007 2007 Jan Mrázek Všechna
VíceGeologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí.
Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí. 5. listopadu 2014 Naši další exkurzi jsme podnikli cestováním autobusem MHD číslo
VíceLom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
VíceGeologická mapa 1:50 000
Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Jiří Ludvík Studium povrchových jevů Lažáneckoheroltického krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Faimon, Dr.
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI 0 Obsah Úvod.... 1 Cíl... 1 Zápis o činnosti... 2 Pulčínské skály... 2 Ledopády... 2 Zápisky z terénního deníku... 3 Závěr... 5 Obrazová
VíceJAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU
Jan Bína JAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Internet Geographic Magazine 2002 www.ingema.net 1 ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Úvod Základní uspoøádání
VíceVEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Č. : SR/0056/JM/2015
REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ JIŽNÍ MORAVA Správa CHKO Moravský kras Svitavská 29 678 01 Blansko tel.: 516 428 894 ID DS: ngbdyqr e-mail: antonin.tuma@nature.cz www.nature.cz dle rozdělovníku NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ:
VíceTerénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou
Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou V měsíci květnu jsem se zúčastnil zajímavé akce. Terénní výzkum kvartérních sedimentů byl organizován Ústavem geologických věd Masarykovy university
VíceDatum: 11. 12. října 2013 Místo: Sloup v Moravském krasu
1 Studijní materiály Ochrana povrchových a podzemních vod v zemědělské krajině s důrazem na území CHKO a na krasové oblasti Vzdělávací akce je součástí projektu Sdružení Renesance krajiny Šetrné hospodaření
VíceCVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR
CVIČENÍ Z GEOLOGIE ZÁKLADY REGIONÁLÍ GEOLOGIE ČR ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. / třetihory = terciér / 230 mil.l.
VíceŠkola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04. Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs
Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Vilém Flachs 1 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr 6) Seznam literatury Obsah 2. Úvod
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceMalé Svatoňovice Jiří Pešek
Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi
VíceNerostné suroviny miniprojekt
Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...
VíceHORNINY horninový cyklus. Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy
HORNINY horninový cyklus Bez poznání základních znaků hornin, které tvoří horninová tělesa, nelze pochopit geologické procesy VYVŘELÉ (magmatické): VÝLEVNÉ + PYROKLASTICKÉ ŽILNÉ HLUBINNÉ OZNAČENÍ TĚLES
VíceRáj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku pro
Ráj je nemožné vymezit nějakými hranicemi, kolíky či ploty. Lidé si prostor Českého ráje sami ohraničují především citem, a to se ve svém důsledku projeví tím, kam nejčastěji chodí a kde již při letmém
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav geologie a pedologie
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geologie a pedologie Geologická a dendrologická charakteristika širšího okolí lomů Hranice a Černotín Bakalářská práce 2014/2015 Adam Volek
VíceFyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní
VíceJeskyně Feryho tajná v Ostrovském žlebu (Moravský kras)
2012 ročník/volume / VOLUME 31 31 k objasnění problematiky západních přítoků suchdolských plošin. Speleo, 53: 16 17. praha. Barák p. (2009): Výzkumy ve Veselickém žlíbku v letech 2005 2008. Speleo, 53:
VíceStavba zemského tělesa
Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího
VíceObr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z
1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla
VíceJeskyně Májová v údolí Hádecké Říčky (dle
Jeskyně Májová v údolí Hádecké Říčky (dle Himmelova číslování č. Ř 3, dle číslování JESO MK č. 1 415) ve světle PRD = Pokorného rozumových dedukcí. Mapka, kterou zde vidíte je mapka Májové jeskyně, otištěná
VícePřirozená radioaktivita paleozoických sedimentů a chemismus karbonátových hornin na mapových listech Hlubočky a Hranice
Přirozená radioaktivita paleozoických sedimentů a chemismus karbonátových hornin napových listech 25-11 Hlubočky a 25-12 Hranice Natural radioactivity of Palaeozoic sediments and chemistry of carbonate
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceVY_32_INOVACE_PRV3_16_14. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT MORAVSKÝ KRAS
VY_32_INOVACE_PRV3_16_14 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT MORAVSKÝ KRAS VY_32_INOVACE_PRV3_16_14 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 2 pracovní
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Pavel PRACNÝ Vedoucí: Mgr. Tomáš Kuchovský, Ph.D. Podmínky formování travertinové kupy v Pustém žlebu v Moravském krasu Rešerše Brno
VíceNÁVRH A REALIZACE ZPEVNĚNÍ HORNIN PŘI PŘECHODU ALBRECHTICKÉ PORUCHY PŘI RAŽBĚ PŘEKOPU Č NA DOLE DARKOV, O. Z.
Ing. Boleslav Kowalczyk OKD, a. s. Důl Darkov, odštěpný závod 735 02 Karviná-Doly, č. p. 2179 Telefon: 069/646 9521 Fax: 069/642 2286 E-mail: kowalczyk@okd.cz NÁVRH A REALIZACE ZPEVNĚNÍ HORNIN PŘI PŘECHODU
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VícePODZEMNÍ STAVBY BF06. Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka
PODZEMNÍ STAVBY BF06 Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka ZÁKLADNÍ INFORMACE Stavba: Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka Lokalita: Obec Křenovice Profil: 60 m 2 Délka: 2420 m Návrhová
VíceBakalářská práce současný stav problému v literatuře. Rešerše
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Bakalářská práce současný stav problému v literatuře Rešerše Tektonická analýza kyšperského zlomu Lukáš Antl Podzimní semestr Učo: 409
VíceKrajní body. Česká republika
Krajní body Česká republika Poloha Česká republika Poloha Sámova říše (7. století) Velká Morava 9. stol. Boleslavská říše 10. století Přemyslovský stát ve 13. století Lucemburkové (14. stol.) Jagellonci
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceKras v okolí Čelechovic na Hané
Přírodovědné studie muzea Prostějovska, Muzeum Prostějovska v Prostějově, Okresní úřad Prostějov, svazek 3, 2000, str. 26 36: Bohanes Tomáš, Ptáček Pavel ZO České speleologické společnosti 7-09 Estavela
VícePetrografické složení brousků z germánských sídlišť
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Petrografické složení brousků z germánských sídlišť na jižní Moravě REŠERŠE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jan Gánovský VEDOUCÍ PRÁCE: prof. RNDr.
VíceSPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí JAROSLAV HROMAS JESKYNĚ
SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí JAROSLAV HROMAS JESKYNĚ AKTUÁLNÍ STAV OCHRANY, PRŮZKUMU A VYUŽÍVÁNÍ JESKYNÍ V ČESKÉ REPUBLICE JESKYNĚ Definice karsologická:
VíceMendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie. Klimatické poměry CHKO Moravský kras
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Klimatické poměry CHKO Moravský kras Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Hana Středová, Ph.D. Vypracovala: Ivona Smolková
VíceAutoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,
Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VíceVY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC
VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 4 listy úkoly,
VíceKlasifikace a poznávání sedimentárních hornin. Cvičení NPL2 Neživá příroda 2
Klasifikace a poznávání sedimentárních hornin Cvičení NPL2 Neživá příroda 2 Textury sedimentů Vnější textury z hlediska uspořádání stavebních jednotek mohou být: paralelní Lavicovitá (20 200 cm) Deskovitá
VíceJEDNOTNÁ EVIDENCE SPELEOLOGICKÝCH OBJEKTŮ (JESO)
JEDNOTNÁ EVIDENCE SPELEOLOGICKÝCH OBJEKTŮ (JESO) Ing. Olga SULDOVSKÁ RNDr. Ivan BALÁK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR CHARAKTERISTIKA JESO Jednotná evidence speleologických objektů (dále jen JESO)
VíceZhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov Bakalářská práce Sabina Giblová Vedoucí práce: RNDr. Nela Doláková, CSc. Brno 2013 Bibliografický
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
Více