ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 At vosrnovjjcč 2>olit CS A;J Z. <p, Z cl O 6 A 40/ URAD PADY pro rozhlasové s televizní vysíláni g L Počet listů: Číslo jednací: í". ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobkyně: CET 21 spol. s.r.o., se sídlem Praha 5, Kříženeckého náměstí č. 1078/5, IC: , proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Skřetova 44/6, zastoupena JUDr. Zdeňkou Vostrovskou, advokátkou se sídlem Lipová 287, Škvorec, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne , sp.zn./ident.: 2009/678/vos/CET, zn BUR/574/2009, takto: I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne , sp.zn./ident.: 2009/678/vos/CET, zn BUR/574/2009, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2000,- Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne , sp.zn./ident.: 2009/678/vos/CET, zn BUR/574/2009 (dále též napadené rozhodnutí), kterým jí byla uložena pokuta ve výši ,-Kč za porušení povinnosti stanovené v 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), kterého se dopustila tím, že dne v 19:30 hodin na programu NOVA odvysílala pořad Televizní noviny, respektive reportáž Motorkáři vyzývají k bojkotu neoznačených policistů, která obsahovala ničím nedoloženou informaci o existenci sporu mezi různými skupinami motocyklistů, dále nebyly v reportáži ponechány otázky, na které představitelé dvou motocyklistických sdružení odpovídali a použity byly velmi krátké fragmenty rozhovorů s nimi, přičemž v tomto konkrétním případě byl chybějící kontext

2 pokračování 2 6 A 40/2010 citelný, a dále obsahovala řádně neargumentovaný subjektivní útok na solidnost Motocyklové asociace ČR, čímž došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských pořadech bylo dbáno zásad objektivity. Zároveň byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1000,-Kč. Zalobkyně v podané žalobě namítala že došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před žalovanou, a to mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. V této souvislosti poukázala na to, že ve výroku napadaného rozhodnutí chybí podstatné zákonné ustanovení, na jehož základě žalovaná pokutu uložila. Zalobkyně dále namítala že žalovaná vycházela z neúplných podkladů, nedostatečně skutkově a právě věc posoudila. V této souvislosti poukázala na to, že reportáž byla odvysílána v rámci zpravodajské relace, která během necelých 30 minut informuje o událostech z domova a ze zahraniční. V případě dané reportáže šlo o to, že jedna motorkářská asociace je toho názoru že motorkáři nemají zastavovat neoznačeným policejním vozům a jiné skupiny s takovým názorem nesouhlasily. Ze šlo o střet názorů, jez obsahu reportáže přímo zřejmé. V reportáži bylo vysvětleno, z jakých důvodů nejsou policejní vozidla označována nápisem policie a že police tak bude postupovat nadále. Zalobkyně má za to, že není povinna uvádět v reportáži otázky, na něž respondenti odpovídají a v tomto typu zpravodajské relace to není ani obvyklé. Podstatné je, aby nebyl měněn smysl respondentovy odpovědi. V daném případě žalovaná neprokázala, že by smysl respondentovy odpovědi byl změněn. Dále uvedla, že kromě provedení zvukově-obrazového záznamu žalovaná neprovedla žádné dokazování, nedoplnila ho ani o navrhovanou výpověď redaktorky Pastorčákové, autorky reportáže. Dále poukázala na to, že z podkladů vedených ve spise není patrno, že by podkladem reportáže byly dlouhé rozhovory, že byly odvysílány krátké fragmenty a ty pak měly mít za následek porušeni zásady objektivity reportáže. Zásady objektivity reportáže nespočívají v tom, zda a kolik argumentů či důkazů jek dispozici pro užití přívlastku takzvaná" či podání informace o tom, kolik má asociace členů. Za situace, kdy zalobkyně tvrdila, že má asociace ke dni odvysílání reportáže 2 členy, natož ještě bratry, má dle jejího názoru použití přívlastku takzvaná" reálný základ. V případě odvysílané reportáže nebyl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je společenská nebezpečnost jednání kvalifikovaného podle 31 odstavce 3 zákona č.231/2003 Sb. Tím se však žalovaná vůbec nezabývala a zabývala se pouze tím, zda byly naplněny formální znaky uvedeného zákona při vysílání předmětné reportáže. Zdůraznila, že povinnost podle 31 odstavce 3 citovaného zákona neporušila a nedopustila se ani správního deliktu. Dále uvedla, že pokud se stěžovatele, z jehož podnětu bylo správní řízení zahájeno, reportáž nějak dotkla, měl možnost domáhat se soukromoprávní cestou omluvy či jiného zadostiučinění či žádosti o uveřejnění odpovědi. Zalobkyně konečně namítala, že při úvaze o výši pokuty žalovaná výslovně neuvedla všechna kritéria pro uložení pokuty a dostatečně neodůvodnila všechna zbývající kritéria. V této souvislosti poukázala na to, že z napadeného rozhodnutí nelze seznat, zda žalovaná přihlédla k povaze vysílaného programu. Dále nelze seznat, zda žalovaná vyčerpávajícím způsobem hodnotila kritérium postavení provozovatele na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědností vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Žalovaná v rozhodnutí vypočítala, že přihlédla k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, ale odůvodnila jen dosah závadného vysílání. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná hodnotila jen jedno kritérium a zbývající kritéria (rozsah a typ vysílání) neodůvodnila vůbec, respektive ani neuvedla, zda je považuje za relevantní pro uložení pokuty či nikoliv. Dále poukázala na hodnocení kritéria závažnost věci, kdy žalovaná k tomuto kritériu uvedla pouze, že Rada

3 pokračování 3 6A 40/2010 přihlédla k okolností, že účastník řízení již byl na porušení 31 odstavce 3 zákona č.231/2001 Sb. upozorněn, byl již také sankcionován, přesto nesjednal nápravu a předmětnou povinnost porušil opětovně. V této souvislosti žalobkyně namítla, že ve výroku ani v odůvodněním napadaného rozhodnutí není označeno konkrétní upozornění či rozhodnutí žalované se stanovením lhůty k nápravě podle 59 citovaného zákona a tato skutečnost nevyplývá ani ze správního spisu. Dle názoru žalobkyně tedy nelze vůbec seznat, zda byla splněna podmínka ustanovení 59 odst. 1,3 zákona č. 231/2001 Sb., která předchází udělení sankce. Žalovaná ve vyjádření k obsahu podané žaloby navrhla její zamítnutí. Argumentovala shodně jako v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. K námitce žalobkyně týkající se vady výroku rozhodnutí uvedla, že dle jejího názoru obsahuje výrok napadeného rozhodnutí všechny náležitosti požadované v 68 odstavce 2 správního řádu, tedy jak řešení otázky, která byla předmětem řízení, tak právní ustanovení, podle kterého bylo rozhodnuto i označení účastníka. Pokud se jedná o námitku že žalovaná vycházela z neúplných podkladů a nedostatečně skutkově a právně věc posoudila žalovaná uvedla, že dokazování shlédnutím obrazově-zvukového záznamu posuzované reportáže pokládá za úplné a dostatečné. K tomu, aby smysl respondentovy odpovědi vyzněl neobjektivně, není dle jejího názoru zapotřebí takové vyjádření měnit, postačí nedostatek informačního kontextu v důsledku absence otázek a zkrácení a seřazení jednotlivých vyjádření obsažených v reportáži. Žalovaná tak má za to, že reportáž vyhodnotila z hlediska porušení 31 odstavce 3 zákona č. 231/2001 Sb. správně, když v předmětné reportáži shledala nedodržení zásady objektivity a její rozhodnutí, které má v oporu ve správním spisu, nelze proto považovat za nezákonné. K námitce týkající se hodnocení kritérií pro uložení pokuty žalovaná uvedla, že v souladu s 61 odst. 2 zákona č.231/2001 Sb. přihlédla při ukládání pokuty k povaze vysílaného programu i k postavení účastníka na mediálním trhu se zřetelem kjeho odpovědností vůči divácké veřejnosti. Současně v souladu s 61 odst. 3 uvedeného zákona stanovila výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu typu a dosahu závadného vysílání. Hodnocení těchto kritériích jev odůvodnění rozhodnutí uvedeno a to nejen v závěru odůvodnění, ale též např. na straně 3, kde Rada konstatuje že sám účastník pořad charakterizuje jako nejsledovanější zpravodajskou relaci v ČR a nejúspěšnější televizní zpravodajskou relaci v Evropě. Poukázala na to, že odůvodnění obsahuje i údaje o sledovanosti pořadu. Žalovaná tak má zato, že se v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádala se všemi zákonnými kritérii, k nimž je povinna při ukládání pokuty přihlížet. Ohledně postupu Rady dle 59 uvedeného zákona žalovaná uvedla, že v napadeném rozhodnutí se omezila pouze na konstatování, že účastník řízení byl již na porušení 31 odst. 3 uvedeného zákona upozorněn a byl již také sankcionován, přičemž jde o skutečnost, která je žalobci nepochybně známa. Pro případ že by soud takový postup shledal vadným, namítla, že jde o vadu, kterou lze zhojit v soudním řízení a poukázala na to, že žalobkyně byla za porušení povinnosti stanoveném 31 odst. 3 uvedeného zákona sankcionována například ve správním řízení vedeném pod sp.zn 2008/630/vos/CET a sp.zn 2008/744/vos/CET, přičemž obě rozhodnutí byla žalobkyni doručena před odvysíláním předmětné reportáže. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne zástupkyně žalobkyně s odkazem na žalobní body zdůraznila, že v daném případě ve výroku napadeného rozhodnutí není uvedeno ustanovení, podle kterého byla pokuta uložena. Dále poukázala na to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě neúplných podkladů, když žalovaná neprovedla navrhovaný důkaz výslechem redaktorky a ani nezdůvodnila proč k provedení tohoto důkazu nepřestoupila. V této souvislosti poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 7 As 20/2007, ze kterého vyplývá, že je třeba hodnotit porušení povinnosti i z hlediska společenské odpovědnosti. Pokud se jedná o hodnocení kritérií při úvaze o výši pokuty,

4 pokračování 4 6A 40/2010 uvedla, že žalovaná nepostupovala v souladu se zákonem, nehodnotila kritéria povahy programu a rozsahu a typu vysílání vůbec. Kritérium postavení žalobce na mediálním trhu pak nehodnotila z hlediska odpovědnosti za vysílaní zpravodajských programů. Pokud se jedná o kritérium závažnosti věci, žalovaná zde poprvé hovoří o předcházejícím upozornění a rozhodnutí o uložení pokuty za stejné porušení zákona. Na tyto skutečnosti nebylo poukázáno ani v oznámení o zahájení řízení, nejsou zaznamenány v obsahu správního spisu, na základě kterého členové Rady věc hodnotili. To znamená, že nebyli informováni o tom, kdy a za jaká porušení bylo upozornění vydáno. Ze všech uvedených důvodů navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Zástupkyně žalovaného s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na vyjádření žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě spolehlivě zjištěného stavu věci, tento byl prokazatelný ze zvukově-obrazového záznamu předmětné reportáže. Vzhledem k tomu že žalovaná hodnotí to, co bylo fakticky odvysíláno, nebylo nutné provádět doplnění dokazování výslechem redaktorky, neboť pro posouzení věci není rozhodné, co vše v souvislosti s touto reportáží bylo natočeno, ale rozhodné bylo to, co bylo odvysíláno. Pokud se jedná o úvahu o výši uložené sankce, má za to, že tato je dostatečná, že se správní orgán zabýval všemi kritérii stanovenými zákonem. Uvedla dále, že členové Rady, stejně jako žalobkyně jsou seznámeni s rozhodnutími, která byla vůči provozovateli vydána, proto nemůže být hodnoceno jako nedostatek to, že rozhodnutí směřující proti žalobkyni byla předložena v rámci spisového materiálu až soudu. Ze všech uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovanou, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: Dne bylo žalobkyni doručeno oznámení žalované o zahájení správního řízení pro možné porušení ustanovení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se žalobkyně mohla dopustit odvysíláním pořadu Televizní noviny, respektive reportáže Motorkáři vyzývají k bojkotu neoznačených policistů dne v 19:30 hodin na programu NOVA, čímž mohlo dojít k porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. V oznámení byla popsána předmětná reportáž a její hodnocení žalovanou, závěrem žalovaná vyzvala adresáta, aby se kvěci písemně vyjádřil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedené výzvy. Na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně vyjádřením doručeným žalované dne , ve kterém navrhla zastavení správního řízení.ve vyjádření učinila nesporným, že v uvedený den předmětnou reportáž odvysílala, vyjádřila nesouhlas s jejím hodnocením a namítla, že moderátorské uvedení reportáže týkající se sporu mezi různými skupinami motocyklistů jev pořádku neboť slovo spor" je využíváno ve smyslu sváru nebo ve smyslu střetnutí zájmů či názorů nebo ve smyslu pře. Pokud jde o absenci otázek a použití pouze krátkých fragmentů rozhovorů představitelů 2 motocyklových sdružení, přičemž chybějící kontext byl zřetelný, nemělo to dle jejího názoru žádný vliv na celkové vyznění reportáže. Použití přívlastku takzvaná", kterým je vyjadřována pochybnost o určitém subjektu, je v tomto případě zcela patřičné a adekvátní a zasahuj e-li do dobré pověsti zmiňované asociace, nedopadá na to 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., ale takový subjekt se může bránit soukromoprávní žalobou. Navrhla provedení důkazu obrazově-zvukovým záznamem reportáže, webovými stránkami Motocyklové asociace ČR a výslechem svědka, redaktorky Lenky Pastorčákové.

5 pokračování 5 6A 40/2010 Dne bylo žalobkyni doručeno oznámení žalované o provedení doplnění podkladů pro rozhodnutí ve věci a žalobkyně byla vyzvána k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 10 dnů od dne doručení výzvy. Současně byla informována o provedení důkazu shlédnutím obrazově-zvukového záznamu předmětné reportáže. Na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně vyjádřením, doručeným žalované dne , ve kterém uvedla že setrvává na svém vyjádření ze dne a má za to že reportáž je třeba posuzovat v celkovém vyznění včetně moderátorského úvodu. Zdůraznila, že divákovi byly poskytnuty informace o výzvě k nezastavování neoznačeným policejním vozům a divák nemohl nabýt dojmu, že se jedná o výzvu k nezastavování paušálně všem vozidlům. Správní spis dále obsahuje materiál nazvaný Analýza pořadu- sp.zn: 2009/6768/vos/CET zpracovaný Analytickým odborem V tomto materiálu je uveden popis předmětné reportáže, právní rozbor dané věci a jeho součástí je rovněž přepis reportáže. ' Rozhodnutím ze dne , sp.zn: 2009/6768/vos/CET, zn.bur 574/2009 byla žalobkyni uložena pokuta ve výši ,-KČ za porušení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustila tím že dne v 19:30 hodin na programu NOVA odvysílala pořad Televizní noviny, respektive reportáž Motorkáři vyzývají k bojkotu neoznačených policistů, která obsahovala ničím nedoloženou informaci o existenci sporu mezi různými skupinami motocyklistů, dále nebyly v reportáži ponechány otázky, na které představitelé 2 motocyklistických sdružení odpovídali a použity byly velmi krátké fragmenty rozhovorů s nimi, přičemž v tomto konkrétním případě byl chybějící kontext čitelný a dále obsahovala řádně neargumentovaný subjektivní útok na solidnost Motocyklové asociace ČR, čímž došlo k porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských pořadech bylo dbáno zásad objektivity. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla popis předmětné reportáže. Dále popsala průběh správního řízení a uvedla, že provedla důkaz obrazově-zvukovým záznamem předmětné reportáže a dospěla k závěru, že tímto důkazním prostředkem je prokázáno, že se účastník řízení dopustil porušení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Z obrazově zvukového záznamu je zřejmé že reportáž obsahuje informace, při nichž nebyly dodrženy zásady objektivity. Reportáž je uvedena slovy moderátorů, že mezi českými motorkáři propukla hádka, aniž by dále v reportáži byl doložen jakýkoliv spor. Není korektní existenci různých názorů vydávat za spor, respektive za hádku, pokud mezi jejich nositeli nedošlo k žádné konfrontaci. Uvedla, že takovou informaci shledává nepřesnou a ne zcela objektivní. Tato neobjektivní informace je navíc umocněna dalším sdělením moderátorů, že za všechno může vyjádření motocyklové asociace. Motocyklová asociace je tak označena jako původce hádky, která však není v v reportáži doložena. Žalovaná dále uvedla že reportáži vytýká absenci otázek, na které představitelé motocyklových sdružení odpovídali, přičemž jako odpovědi na takové otázky byly použity pouze velmi krátké fragmenty rozhovorů, v důsledku čehož předmětná reportáž trpí nedostatkem informačního kontextu. Obsahem a podstatou výzvy asociace je nezastavování rychlým policejním vozům, které jsou v civilním provedení a nemají policejní označení, což je zřejmé z běžně dostupných informací. Z reportáže však lze nabýt dojmu, že asociace vyzvala řidiče aby paušálně jakýmkoliv policejním vozidlům nezastavovali. Zkrácením rozhovoru s prezidentem Motocyklové asociace a použitím krátkého fragmentu tohoto rozhovoru za současné absence položené otázky vznikl nedostatek informačního kontextu a došlo ke zkreslení podávané informace, což žalovaná hodnotí jako nepřesné a neobjektivní. Reportáž dle názoru žalované dále obsahuje řádně neargumentovaný útok na solidnost Motocyklové asociace ČR, jednak v podobě užití přívlastku takzvaná", který je

6 pokračování 6 6 A 40/2010 užíván pro vyjádření pochybností o určitém subjektu, a dále s poukazem na údajnou skutečnost, že asociaci tvoři pouze 2 členové, kteří jsou bratry. Toto zpochybňující vyjádření nebylo opřeno o žádná fakta či prameny a i když počet členů občanského sdružení nijak automaticky nevypovídá o kvalitě jeho činnosti, byla divákovi poskytnuta informace o asociaci se zpochybňující subjektivní nálepkou". Dále žalovaná zdůraznila, že pro uložení pokuty je stěžejní, že se jednalo o pořad zpravodajský. Pojmy objektivita a vyváženost jsou neurčité právní pojmy, avšak jsou to pojmy běžně používané a relativně snadno srozumitelné a jejich obsah lze považovat za obecně známý. Pojem objektivní Rada interpretuje jako věcný, věcně správný, nestranný, nepředpojatý, neutrální, bez nadsázky a bez přehánění, prost jakékoli senzace chtivosti, nezaujatý. Žalovaná dále uvedla, že přihlédla k okolnosti, že účastník řízení již byl na porušení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb.žalovanou upozorněn, byl již také sankcionován, přesto nezjednal nápravu a předmětnou povinnost porušil opětovně. Z těchto důvodů žalovaná rozhodla o uložení pokuty, a to při dolní hranici sazby stanovené zákonem. K výši sankce žalovaná s odkazem na ustanovení 61 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb.hodnotila jednotlivá hlediska. Uvedla, že program NOVA je plnoformátovým programem obsahujícím pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který je zaměřen na pouze určitou skupinu obyvatel ze shodnými zájmy. Je tedy snahou provozovatele vysílání přilákat k obrazovkám maximální počet diváků" Účastník řízení provozuje celoplošné vysílání, to znamená že jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel ČR. Jedná se o provozovatele s velmi vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu, a to na jeho nejvyšších příčkách. Účastník řízení na svých internetových stránkách prezentuje tento pořad jako nej sledovanější zpravodajskou relaci v ČR. Odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti v oblasti informací je tedy vysoká. Dále uvedla že považuje porušení povinnosti stanovené v 31 odst. 3 uvedeného zákona v tomto konkrétním případě za méně závažné. Reportáž přinesla divákům nepřesné a ne z cela objektivní informace. Při svém rozhodování přihlédla též kmíře zavinění, přičemž je jisté, že obsah pořadu mohl účastník řízení sám ovlivnit, pořad je jeho vlastním produktem. Přihlédla k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, když má za to, že dosah závadného vysílání u jednoho z nej sledovanějších pořadů, respektive zpravodajských pořadů, je značný. Konečně uvedla že nehodnotila, zda účastník získal odvysíláním předmětné reportáže finanční prospěch, neboť toto kriterium neshledala pro hodnocení dané věci za relevantní. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán ( 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle ustanovení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. Podle ustanovení 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5000,- Kč do ,-Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud neplní povinnosti podle 31 odst. 2,3.

7 pokračování 7 6A 40/2010 Podle ustanovení 61 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Podle odstavce 3 citovaného ustanovením Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu. Jako důvodnou posoudil soud námitku žalobkyně týkající se vady výroku napadeného rozhodnutí. Při posuzování této námitky vycházel soud z ustanovení 68 odst. 2 zákona 500/2004 Sb. upravujícího náležitosti rozhodnutí, dle kterého se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle 27 odst. 1. Z uvedeného vyplývá, že jednou z náležitostí výroku rozhodnutí je odkaz na právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno. Takový odkaz však žalovaná neučinila, když ve výroku napadaného rozhodnutí uvedla, že žalobkyni uděluje pokutu ve výši ,-Kč za porušení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustila tím, že dne v 19:30 hodin na programu NOVA odvysílala pořad Televizní noviny, respektive reportáž Motorkáři vyzývají k bojkotu neoznačených policistů, která obsahovala ničím nedoloženou informaci o existenci sporu mezi různými skupinami motocyklistů, dále nebyly v reportáži ponechány otázky, na které představitelé 2 motocyklistických sdružení odpovídali a použity byly velmi krátké fragmenty rozhovorů s nimi, přičemž v tomto konkrétním případě byl chybějící kontext citelný a dále obsahovala řádně s argumentovaných subjektivní útok na solidnost Motocyklové asociace ČR, čímž došlo porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských pořadech bylo dbáno zásad objektivity. Uvedený nedostatek posoudil soud jako vadu, která mohla mix za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu ustanovení 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. a tedy jako důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. Uvedení ustanovení zákona, podle kterého je pokuta ukládána, ve výroku rozhodnutí má přitom značný význam, neboť zákon č. 231/2001 Sb. upravuje v 60 více skutkových podstat správních deliktů a musí být zřejmé a přezkoumatelné, zda sankce byla vzhledem ke zjištěným skutečnostem správně zařazena pod konkrétní skutkovou podstatu. Uvedení ustanovení zákona, podle kterého bylo rozhodováno, do úvodního záhlaví rozhodnutí nelze hodnotit jako splnění požadavku na náležitosti výroku rozhodnutí. Žalobkyně dále namítala, že žalovaná věc nedostatečně skutkově a právně posoudila. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaná shledala porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských pořadech bylo dbáno zásad objektivity vtom, že v reportáži nebyly ponechány otázky, na které představitelé 2 motocyklových sdružení odpovídali a použity byly velmi krátké fragmenty rozhovorů snimi, v důsledku čehož reportáž trpí nedostatkem informačního kontextu. Tento závěr však dle názoru soudu není dostatečně odůvodněn ve vztahu k tomu, jak byla předmětná reportáž uvedena. Z přepisu reportáže, který je součástí správního spisu, vyplývá, že reportáž byla uvedena moderátory ze studia informací, že mezi českým motorkáři propukla hádka, za všechno může vyjádření Motocyklové asociace České republiky. Ta veřejně vyzvala řidiče rychlých strojů na dvou kolech, aby nezastavovali neoznačeným policejním vozům." Z tohoto úvodního příspěvku je zřejmé, čeho se předmětná reportáž týkala a za této situace bylo na žalované, aby řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnila, proč je tento úvod nedostatečný a proč neodvysílání otázek na které představitelé motocyklových sdružení odpovídali, vedlo ke zkreslení informačního kontextu reportáže.

8 pokračování 8 6 A 40/2010 Žalovaná dále předmětné reportáži vytýká řádně neargumentovaný subjektivní útok na solidnost Motocyklové asociace ČR, což spatřuje v užití přívlastku takzvaná" a v tom, že asociaci tvoří pouze 2 členové, kteří jsou bratři. V této souvislosti je třeba uvést, že k tomu, aby žalovaná mohla na základě uvedeného učinit závěr o neobjektivnosti reportáže bylo třeba, aby nejprve sama učinila zjištění ohledně zmiňované asociace, její právní formy, počtu členů a tomu odpovídající právní úpravě. Taková zjištění (podklad) však správní spis neobsahuje.uvedený nedostatek posoudil soud jako vadu, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu ustanovení 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a tedy jako důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. Nedostatečným způsobem se dle názoru soudu žalovaná vypořádala rovněž s návrhem žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně Pastorčákové, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že provedení důkazu shlédnutím obrazově-zvukového záznamu reportáže považuje za dostačující důkaz, proto další účastníkem řízení navrhované důkazy prováděny nebyly. Pokud se jedná o námitku žalobkyně týkající se hodnocení kritérií, ze kterých žalovaná při ukládání výše pokuty vycházela, tuto soud posoudil jako důvodnou pouze v části týkající se hodnocení kritéria povahy vysílaného programu, když při jeho hodnocení dospěla žalovaná k závěru že jde o plno formátový program obsahující pořady různého zaměření a témat, který je zaměřen na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy a dále v části týkající se posuzování kritéria závažnosti věci. Pokud se jedná o závěr žalované, že program NOVA je plnoformátovým programem zaměřeným pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy, pak tento závěr dle názoru soudu nekoresponduje s tvrzením žalované, že se jedná o plnoformátový program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací a rovněž s tvrzením žalované, že se jedná o vysílání s vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že žalovaná vjiném svém rozhodnutí např. ze dne , sp.zn. 2008/642/sod/CET, které bylo předmětem přezkumu Městského soudu v Praze v rámci řízení vedeného pod sp.zn. 6 Ca 262/2008, při hodnocení kritéria povahy vysílaného programu naopak zdůraznila, že v případě programu NOVA se jedná o plnoformátový program, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaná v rámci kritéria závažnost věci pouze uvedla, že přihlédla k okolnosti, že účastník již byl na porušení 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. upozorněn a že, byl již také sankcionován, přesto nezjednal nápravu a předmětnou povinnost porušil opětovně, avšak ve výroku ani v odůvodnění rozhodnutí není označeno konkrétní upozornění či rozhodnutí žalované se stanovením lhůty k nápravě podle 59 uvedeného zákona a tato skutečnost nevyplývá ani ze správního spisu, k této námitce považuje soud za potřebné uvést následující. Za situace, kdy žalobkyně v této souvislosti nenamítala, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro uložení pokuty, ale uvedený nedostatek namítla v rámci hodnocení kritéria závažnosti věci žalovanou, má soud za to, že pro úvahu o naplnění uvedeného kritéria lze uvedený argument použít. Obecně lze přisvědčit, že obsah správního spisu by měly tvořit veškeré podklady, ze kterých správní orgán při svém rozhodování vychází. V daném případě však na druhou stranu nelze neprihlédnout k tomu, že žalobkyně skutečnost, že na porušení předmětného ustanovení již byla upozorněna nepopírá. K námitkám žalobkyně týkajícím se hodnocení kritéria rozsah a typ a závadného vysílání ze strany žalované je třeba uvést, že s uvedeným kritériem se žalovaná dle názoru soudu vypořádala dostatečně a řádně.

9 7 pokračování 9 6 A 40/2010 K námitce žalobkyně, že se žalovaná v napadeném rozhodnutí zabývala pouze tím, zda byli naplněny formální znaky zákona č. 231/2001 Sb. při vysílání předmětné reportáže, avšak nezabývala se tím, zda byl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je společenská nebezpečnost jednání kvalifikovaného podle 31 odst. 3 uvedeného zákona, považuje soud za potřebné uvést, že dle jeho názoru se zákonodárce zabýval společenskou nebezpečností již při samotné tvorbě zákona č. 231/2001 Sb., a proto samotné porušení zde uvedených ustanovení je klasifikováno jako správní delikt, aniž by dále musela být posuzována společenská nebezpečnost. Společenskou nebezpečnost daného jednání je pak možné dovodit právně z toho, že se jednalo o porušení konkrétní povinnosti uložené zákonem poté, kdy na takové porušení byla žalobkyně předcházející době již upozorňována. Z důvodu shora uvedených postupoval soud podle ustanovení 78 odst. 1 s.ř.s. a žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a podle ustanovení 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že se věc vrací k žalované k dalšímu řízení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2000,-Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených 102 a násl. s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do 2 týdnů po doručení tohoto rozhodnutí knejvyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení 105 odst. 2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno za výkon advokacie. V Praze dne 1.června 2010 JUDr. Karla Cháberová předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová