Možnosti a limity postihu za drogové delikty

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Možnosti a limity postihu za drogové delikty Zpracoval: Robert Macháň UČO: Ak. rok: 2008/2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou prácina téma: Možnosti a limity postihu za drogové delitky zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. 1

2 OBSAH: 1. Úvod 1.1. Cíl práce 1.2. Základní pojmy a členění 1.3. Stručná historie drog 1.4. Drogová kriminalita 2. Drogové delikty dle současné právní úpravy 2.1. Základní vymezení 2.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů 3. Drogové delikty dle nového trestního zákoníku 3.1. Nový trestní zákoník 3.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů 4. Drogová problematika ve světě a v ČR 4.1. Drogová kontrola v mezinárodním kontextu 4.2. Současná situace v ČR 5. Závěr 6. Cizojazyčné resumé (angl.) 7. Seznam použité literatury 8. Přílohy 2

3 1. Úvod 1.1. Cíl práce Svoji práci jsem rozdělil do pěti základních částí. V první se snažím přiblížit základní pojmy jako je droga, drogová závislost, provést základní členění drog a drogové kriminality a také trochu přiblížit historii drog. Druhá část se věnuje současné právní úpravě drogových deliktů v České republice a na ni navazuje třetí část, ve které přibližuji úpravu dle nově přijatého trestního zákoníku, který bude účinný od 1. ledna Ve čtvrté části jsem se zaměřil na drogovou problematiku z mezinárodního úhlu pohledu a také přiblížil současnou situaci v České republice a závěr jsem věnoval možnostem řešení drogové problematiky a také jsem přidal některé vlastní návrhy de lege ferenda Základní pojmy a členění Úvodem bych chtěl definovat základní pojmy, se kterými v této práci budu dále pracovat. Nejdůležitějším je určitě droga. Pro slovo droga můžeme najít mnoho různých definic. Určitě tímto pojmem můžeme označit velmi obsáhlou oblast psychotropních látek, jejichž užívání může vést k závislosti na nich. Samotné pojmenování těchto látek pochází z nizozemského slova droog, které v doslovném překladu znamená žízeň. Drogy fungují na základě chemického principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává neobvyklé stavy chování a myšlení pro danou situaci. Podle stanoviska WHO (Světová zdravotnická organizace) z roku 1969 je za drogu pokládána jakákoliv látka, která, je-li vpravena do organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí. Nebezpečnější drogy lze shrnout pod užší pojem návyková látka, kterou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací 3

4 schopnosti nebo sociální chování. 1 Drogy můžeme rozdělit podle jejich tolerování společností na legální a ilegální: základními přestaviteli legálních drog je alkohol, tabák (nikotin), kofein, různé léky nebo těkavé látky (toluen) všechny ilegální drogy jsou taxativně vyjmenovány v přílohách 1-7 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách Dle razantnosti působení se drogy mohou dělit na: měkké s akceptovatelnou mírou rizika (např. alkohol, tabák, ale i marihuana, u které je zařazení do této kategorie minimálně problematické..) tvrdé s neakceptovatelnou mírou rizika (např. kokain, heroin a další..) Další dělení drog je možné dle jejich účinků a původu vzniku: konopné drogy - představitelem této skupiny je rostlina s latinským názvem Cannabis sativa (konopí seté), z jejíž sušených listů a květenství samičích rostlin se získává marihuana, hašiš a také hašišový olej. Všechny formy drogy obsahují směs tzv. cannabinoidních látek, které vyvolávají psychotropní účinky konopí. Za nejúčinnější z těchto psychotropní látku je považován tetrahydrocanabinol (9 THC) 2. Aplikace se provádí většinou kouřením (v případě hašišového oleje se mísí pouze několik kapek s tabákem) halucinogeny jedná se o drogy, které zásadně mění psychiku osoby, deformují vnímání objektivní reality a navozují různé falešné představy a halucinace. Mohou být přírodní i syntetické. Nejznámějším představitelem těch syntetických je LSD. Jedná se o dietylamid kyseliny lysergové, která byla náhodně objevena chemikem Albertem Hofmannem. Obvykle je LSD prodáváno ve formě papírků, tzv. tripů, které se aplikují vložením pod jazyk. Mezi zástupce přírodních halucinogenů patří některé rostliny z čeledi lilkovitých 1 Kuchta, J., Valková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C.H.Beck, 2005, s Chmelík, J. a kol. Rukověť kriminalistiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s

5 jako např. durman obecný, rulík zlomocný nebo blín černý a dále také halucinogenní houby, zejména z rodu lysohlávek, které obsahují látku psilocybin. stimulanty - stimulují fyzické i psychické schopnosti organismu, a proto se využívají k odstranění únavy a k povzbuzení. Mohou to být jak přírodní, tak syntetické látky, na kterých snadno vzniká psychická závislost. Mezi nejznámější syntetické simulanty patří amfetamin, metamfetamin (pervitin) a jejich deriváty, z nichž je nejznámější derivát s dlouhým chemickým názvem A- methyl-3,4-methylendioxyamphetamin a známý především jako MDMA nebo extáze. Amfetamin a metamfetamin se aplikuje různými formami, od šňupání, inhalování až po nitrožilní podávání. V případě extáze jde o tablety, které se aplikují perorálně. Představitelem přírodních simulantů je droga zvaná kokain, která se získává z listů stromu Erythroxylon coca (koka pravá). Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších drog s velmi silnou psychickou závislostí. Nejčastější aplikací kokainu je jeho šňupání nosními dírkami, ale užívá se i nitrožilně nebo kouřením ve speciálních malých dýmkách (jedná se o odnož kokainu zvanou crack). opiáty - základním přirozeným zdrojem opia jsou nezralé tobolky rostliny Papaver somniferum L. (mák setý), ze kterých po naříznutí vytéká šedobílá šťáva zvaná právě opium, které obsahuje alkaloidy morfin nebo kodein. Dalším opiátem je derivát morfinu zvaný heroin. Aplikuje se injekčně, a to podkožně, buď do svalu nebo do žíly, dále je možné ho inhalovat pomocí brčka nebo i kouřit ve formě cigaret. léčiva s centrálně tlumivými účinky - do této skupiny patří tzv. sedativa a hypnotika (např. benzodiazepiny, barbituráty), které jsou aplikovány většinou perorálně. K rozvoji závislosti je obvykle zapotřebí nejméně několikaměsíčního denního užívání. 3 3 Chmelík, J. a kol. Rukověť kriminalistiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s

6 solvencia - jako solvencia označujeme těkavé látky, jako jsou různá rozpouštědla nebo lepidla, z nichž je nejznámějším toluen. Tyto látky jsou zneužívány inhalací pod polštářem nebo nasazením mikrotenových sáčků na hlavu. Někdy bývá vyčleňována zvláštní skupina drog označovaná jako taneční drogy. Tato skupina zahrnuje stimulanty i halucinogeny a spadá do ní LSD, extáze, ale také třeba vdechování oxidu dusného (rajského plynu) z napuštěných balónků, které se v poslední době stalo hitem na různých taneční párty a této problematice se věnuje i Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování. 4 Dalším důležitým pojmem je drogová závislost. Je to nemoc, která se projevuje nezvladatelnou touhou po opakovaném braní drogy, tendencí zvyšování dávek a abstinenčním syndromem. 5 Podle charakteru abstinenčního syndromu poté rozlišujeme závislost fyzickou, kdy se nepřítomnost drogy v organizmu projevuje nepříjemnými tělesnými obtížemi, závislost psychickou, která je komplikovanější a abstinence u ní způsobuje extrémní výkyvy nálad a nepříjemné duševní stavy a závislost sociální, kdy narkoman vlivem užívání drogy ztrácí kontakt s normální realitou a pohybuje se v uzavřeném kruhu, kdy je jediným smyslem života sehnat peníze, sehnat drogu a tu poté aplikovat Stručná historie drog Látky, které dnes nazýváme drogami a problémy s nimi provázejí lidskou společnost od prvopočátku. Zmínky o nich najdeme ve Starém zákoně i starých náboženských knihách a provázeli snad všechny starověké civilizace. Tehdy šlo o drogy přírodní, hlavně získávané z rostlin konopí, máku nebo koky. Pro své psychotropní účinky byly důležitou součástí různých rituálů a kultovních obřadů 4 Samková, H. Podání stanoviska k oxidu dusnému ( rajskému plynu ) [citováno ] Dostupný z: 5 Stiburek, M. In Trávničková, I., Frouzová, M., Budina Z., Tyrlík, M. Drogy ze všech stran. Praha : Filia, 1995, s

7 a pro své léčivé účinky byly i hojně využívány k léčebným účelům. Díky jejich stimulačním účinkům byly také užívány k lepšímu snášení fyzické námahy a značný vliv měly drogy i na umění a kulturu. Kdo s nimi ale nedovedl zacházet, mohl jim snadno podlehnout a stát se jejich otrokem. Zaschlou šťávu z nezralých makovic máku, tedy opium, znali již staří Sumeřané a první zmínky o máku najdeme na sumerských tabulkách již ve 3. tisíciletí před našim letopočtem, kde byl pro něj používán stejný znak jako pro slovo radost. Odtud proniklo pěstování máku na Dálný východ a již kolem roku 1000 našeho letopočtu bylo opium hojně zneužíváno v Číně. Počátkem 19. století byl z opia izolován morfin a v roce 1875 byl objeven heroin, který byl v medicíně dlouho využíván pro své výborné analgetické účinky, než se zjistilo, že je také velmi jedovatý a návykový. Rostlina konopí je také známa již více než 5000 let. Její původní domovinou je jižní Asie a postupně se rozšířila do celého světa. V Evropě se konopí rozšířilo počátkem 19. století, kdy ho sem přivezla Napoleonova armáda z Egypta a brzy se stalo velmi oblíbené hlavně u různých umělců a spisovatelů. Psychotropní účinky koky pravé využívali indiáni v Jižní Americe ke svým rituálním obřadům odpradávna a v roce 1531 ji zde u nich objevili Španělé a již od té od té doby se stala prostředkem výnosných obchodů pro křesťany z Evropy. V roce 1860 byl v lístcích koky objeven alkaloid zvaný kokain, který byl využíván jak lokální anestetikum, ale také zneužíván jako droga. Zajímavostí je, že výtažky kokainu byly i jednou z hlavních přísad oblíbeného nápoje Coca-Cola a to od jeho počátku výroby v roce 1886 až do roku 1905, kdy byl nahrazen kofeinem. Velkým objevem, uvedeným na trh ve třicátých letech dvacátého století na trh, byly aminy - amfetamin, dexamfetamin a metamfetamin. Prodávaly se volně v lékárnách jako prostředky proti nevolnosti, depresi, obezitě nebo zánětu nosohltanu. A přitom se jednalo o simulanty desetkrát silnější než byl kokain a také za látky mnohem levnější než byl kokain. Protože dokázaly potlačit 7

8 jakoukoli depresi, tlumily ospalost, nevolnost, únavu a chuť k jídlu, byly ve velkém množství podávány vojákům ve 2. světové válce, a to na obou stranách. Po válce začaly být konzumovány hlavně staršími lidmi, studenty před zkouškami nebo ženami v domácnosti. S aminy je spojován i počátek dopingu ve sportu, zejména v cyklistice. Jen pro zajímavost, v roce 1950 bylo v USA vyrobeno jen pro vlastní potřebu několik tisíc tun aminů ročně. Oblíbenými drogami v této době byly také barbituráty. Podle tehdejších zákonů se nejednalo o omamné látky a byly k dostání po celém světě (v roce 1965 na nich bylo závislých asi Angličanů). Barbituráty ve větších dávkách způsobují jistou smrt a proto se staly oblíbeným způsobem ukončení života pro sebevrahy. Předávkovat se ale člověk mohl lehce i pouhou náhodou. Uvádění syntetických drog probíhalo pokaždé stejně. Na trh byl uveden nový objev, lidé ho začali brát, postupně se na něm stali závislými a když už jich bylo moc, tak se prostředek zakázal. Mezi jednu z novinek této doby patřil i diethylamid kyseliny lysergové (neboli LSD 25). V roce 1938 ho z námelu syntetizoval švýcarský chemik Albert Hofmann a v roce 1943 byly objeveny jeho psychoaktivní vlastnosti. Záhy po svém objevu se pětadvacátý derivát kyseliny lysergové začal ze švýcarských laboratoří šířit do světa a stal se hitem psychiatrických a psychologických experimentů 50. a 60. let. Odborníci se s pomocí LSD snažili navodit experimentální psychózy, využívali ji při psychoterapii, léčbě alkoholových a opiátových závislostí, jako úlevu pro nevyléčitelně nemocné pacienty 6. Tato látka byla také velmi oblíbenou u americké služby OSS (předchůdkyně dnešní CIA), která ji využívala zejména při výslechu podezřelých osob a disponovala neuvěřitelnými zásobami, kdy týdně nakupovala v průměru jeden milion dávek Drogová kriminalita 6 Třešňák, P. Od Alberta Hofmanna s láskou. Respekt, 2008, č. 19, s. 62 8

9 Drogovou kriminalitu je možné rozdělit podle osob, které trestnou činnost spojenou se zneužíváním drog páchají: osoby páchající přímo drogovou kriminalitu - většinou jde o osoby, které drogy samy nezneužívají, ale podílí se na jejich výrobě, distribuci, přechovávání pro jiného atd. Jde tedy o tzv. primární drogovou kriminalitu a pro tyto trestné činy jsou v trestním zákoně vymezeny tzv. drogové paragrafy: 187, 187a, 188, 188a trestního zákona. osoby páchající trestnou činnost, protože požívají drogy (toxikomani) - v této souvislosti je nutné zdůraznit, že samotné požívání drog není v ČR trestné (vychází se ze zásady, že sebepoškozování zásadně není trestné). Skupinu těchto pachatelů tvoří osoby páchající trestnou činnost pod vlivem požívání drog (tj. v době intoxikace nebo během abstinenčního syndromu). 7 Nejčastěji se jedná o násilné nebo mravnostní trestné činy, např. loupež, znásilnění, výtržnictví, ublížení na zdraví a také ohrožení pod vlivem návykové látky. Tuto skupinu doplňují ještě osoby, které trestnou činností majetkové povahy získávají finanční prostředky na zakoupení drogy a jedná se tedy o tzv. opatřovací kriminalitu anebo si případně drogy přímo obstarávají trestnou činností, kdy se například vloupou do lékárny nebo padělají lékařský předpis. Jedná se o tzv. sekundární drogovou kriminalitu. osoby páchající trestnou činnost na toxikomanech tuto skupinu tvoří pachatelé, kteří využívají chorobného návyku na drogu u jiných osob. Mezi nejčastější delikty páchané těmito osobami patří zejména kuplířství, omezování osobní svobody, pohlavní zneužívání nebo vydírání. 7 Trávničková, I. Drogová kriminalita včera, dnes a zítra. Kriminalistika, 2001, č. 4, s

10 2. Drogové delikty dle současné právní úpravy 2.1. Základní vymezení Společenská regulace zneužívání drog má v České republice stejně jako ve většině jiných zemí dvě základní roviny, a to represivní a terapeutickou, které se navzájem prolínají a doplňují. Trestní odpovědnost a sankce za drogové delikty vymezuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákon), specificky v Hlavě IV. Trestné činy obecně nebezpečné v ustanoveních 187, 187a, 188 a 188a. Významnou změnu v přístupu k řešení drogové problematiky znamenalo přijetí novely trestního zákona provedené zákonem č. 112/1998 Sb. (platné od ). Zákon nově upravil, byť v různé míře, téměř všechny skutkové podstaty, které primárně slouží k trestněprávnímu postihu pachatelů drogové trestné činnosti. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její užívání, pokud osoba není k užívání drogy nucena druhou osobou. Novelou byly podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy a byly rozšířeny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u těchto trestných činů. 8 Přijetí této novely si vyžádala zejména vázanost ČR mezinárodními úmluvami a také měla přispět k ulehčení důkazní situace při prokazování trestné činnosti distribuce drog, protože pachatelé se do této doby hájili argumentem, že drogu, která u nich byla nalezena, mají pro svojí potřebu. Pojem droga nenalezneme v žádném ustanovení v trestním zákoně České republiky, ale v 89/10 je zmiňován pojem návyková látka 9. Podle ustanovení 195 trestního zákona stanoví zvláštní zákon, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, nebo za prekurzory a vláda nařízením stanoví, co se 8 Trávničková, I. Drogová kriminalita včera, dnes a zítra. Kriminalistika, 2001, č. 4, s Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. 10

11 považuje za jedy ve smyslu 187, 187a a 188. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, kde jsou v 2 10 vymezeny všechny důležité pojmy jako např. co se rozumí návykovými látkami, přípravkem, prekursorem, pomocnou látkou, makovinou, konopím nebo keřem koka Rozbor jednotlivých drogových deliktů Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení trestního zákona (nedovolené nakládání s drogou pro jiného). 10 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 tohoto zákona, b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více návykových látek nebo jeden nebo více prekursorů, c) prekursorem látka uvedená v kategorii 1 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a) nebo v kategorii 1 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství 2), d) pomocnou látkou látka uvedená 1. v kategorii 2 a 3 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a), nebo 2. v kategorii 2 a 3 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství 2), e) makovinou všechny nadzemní části (kromě semen) máku setého (Papaver somniferum), jakož i jejich drť po sklizni, f) konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík, g) keřem koka všechny druhy keře rodu Erythroxylon a listem koka listy z keře koka, s výjimkou listů, z nichž byl extrahován všechen ekgonin, kokain a jiné ekgoninové alkaloidy, 2a) h) konečným příjemcem prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství 1) každá fyzická osoba nebo právnická osoba podle bezprostředně závazného předpisu Evropských společenství, 2b) i) uváděním na trh dodání prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a), j) vývozem nebo dovozem návykových látek a přípravků je obsahujících jejich fyzické přemístění z jednoho státu do druhého. 2a ), 2c) 11 (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, 11

12 Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku a prekursory 12. Jedná se o ohrožovací trestný čin, který požaduje úmyslné zavinění. Toto ustanovení postihuje základní formy nedovoleného zacházení s omamnými a psychotropními látkami, zejména s jejich výrobou, dovoz, vývoz, nabídku, prodej a přechovávání těchto látek pro jiného. Trestná je výroba takové látky i pro vlastní potřebu. 13 Jejich samotné užívání ani jejich přechovávání pro vlastní potřebu však nepostihuje. Za spáchání trestných činů podle tohoto ustanovení stanoví trestní zákon tresty odnětí svobody v trvání od 1 do 5 let (v prvním odstavci), resp. až na 15 let (ve čtvrtém odstavci). Závazek považovat tyto formy zacházení s omamnými a psychotropními látkami za trestné činy vyplývá rovněž z mezinárodních úmluv ratifikovaných Českou republikou. Pro naplnění skutkové podstaty tedy stačí, když pachatel jinému opatří nebo pro jiného přechovává drogu. Není zde podmínkou, že musí provádět činnost překupníka, rozdíl je poté pouze v hodnocení stupně společenské nebezpečnosti činu. Spadá sem tedy třeba i předání jednoho jointu marihuany v rámci společného užití ve skupině. V souvislosti s tímto ustanovením docházelo a ještě zřejmě bude v budoucnu docházet k dohadům, jestli je podle něj možné posuzováno i samotné pěstování konopí. Zda-li se zde již jedná o výrobu drogy či nikoliv. Velkou diskuzi ve společnosti vyvolalo zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , ke kterému se odvolala dvojice obviněných pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení 187 trestního zákona, kdy měli společně vypěstovat celkem 499 b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. 12 Sotolář, A. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Praha : Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR, 2002, s Šámal, P. a kol. Trestní zákon. Komentář, Praha : C.H.Beck, 2001 s Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn.: 3 Tdo 687/

13 rostlin konopí setého. Nejvyšší soud v usnesení dospěl k závěru, že samotné pěstování rostliny konopí nelze ztotožňovat s pojmem výroby omamné a psychotropní látky dle 187 trestního zákona. O takovou výrobu by se mohlo jednat jedině v případě, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana) nebo k získání psychotropní látky THC. Toto rozhodnutí bylo poté některými médii nepřesně interpretováno jako legalizace pěstování konopí, ale toto bylo v zápětí zástupci policie v médiích dementováno s tím, že rozhodnutí neznamená žádnou změnu stávajících postupů v posuzování pěstování rostlin konopí jako trestného činu. Prohlášení k tomuto poté vydal i Nejvyšší soud, který v něm konstatoval, že pěstování konopí je bez příslušného oprávnění stále nezákonné. Uvedl ale také, že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy a soudy proto musí posuzovat zvlášť okolnosti každého případu a musí odpovědět na otázku, jestli pěstitel skutečně vyráběl z konopí marihuanu či jinou drogu. Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení 187a 15 trestního zákona (držení drogy pro vlastní potřebu). Toto ustanovení bylo do trestního zákona zavedeno v roce 1998, a to novelou provedenou zákonem č. 112/1998 Sb. Jedná se o úmyslný trestný čin. Pro naplnění znaku přechovávání postačí po formální stránce jakýkoliv způsob držení omamné nebo psychotropní látky či jedu bez povolení pro sebe. Musí však jít o držení takové látky v množství převyšujícím dávku potřebnou pro držitele (podle stupně jeho závislosti), neboť držení jen jedné dávky konzumentem drog před jejich použitím není přechováváním, ale jen tzv. spotřební držbou a jednalo by se tedy o trestní postih konzumace drog a nikoli o 15 1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu. 13

14 postih jejich přechovávání, jak vyžaduje skutková podstata. Stanovením orientačních hodnot množství většího než malého omamných a psychotropních látek se zabýval nejprve Závazný pokyn policejního prezidenta č. 39/1998, kterým se upravoval postup příslušníků Policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií, který v příloze obsahuje tabulku s těmito maximálními hodnotami v gramech a také kolika dávkám zpravidla toto množství odpovídá. Tento pokyn nahradil v roce 2001 Závazný pokyn policejní prezidenta č. 64/2001, ve kterém jsou v příloze 1 vypsány orientační hodnoty nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek, a to jak množství větší než malé tak větší rozsah. Tato tabulka přesně kopíruje přílohu 1 Pokynu obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 6/2000. Tento pokyn byl později nahrazen Pokynem obecné povahy NSZ č. 2/2006 a poté č. 1/ , ale druhy omamných a psychotropních látek ani jejich hodnoty se v jejích přílohách nijak nezměnily. Závazný pokyn policejní prezidenta č. 64/2001 byl také nahrazen, a to v roce 2003 závazným pokynem č. 102/2003 a poté ještě v roce 2006 dosud platným závazným pokynem č. 86/ V těchto dvou pokynech se již tabulky s orientačními hodnotami omamných a psychotropních látek oproti té uvedené v pokynech obecné povahy NSZ v některých údajích odlišují. Není v nich uveden psilocybin, který obsahuje houba lysohlávka a místo účinné látky THC, která je obsažena v konopných drogách - marihuaně a hašiši, je hodnota u těchto drog uváděna v celé jejich hmotnosti (tedy například hmotnost celého jointu včetně papíru atd.). Množství uvedená ve všech těchto pokynech jsou ale pouze orientační, a proto nejsou pro soudy závazná. Přesto ale velmi výrazně ovlivňují praxi, protože orgány činné v přípravném řízení z nich zpravidla vycházejí. Výklad pojmu množství větší než malé je totiž důležitý nejen pro stanovení spodní hranice trestní odpovědnosti, ale také jako znak odlišující trestný čin od přestupku dle 30 odst. 1 písm. j) zákona o přestupcích, 16 viz. Příloha 1 Příloha č. 2 Pokynu obecné povahy NSZ č. 86/ viz. Příloha 2 Příloha č. 1 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 1/

15 kde se píše, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. Za tento přestupek je možné udělit pokutu až do výše ,- Kč. Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení trestního zákona (nedovolené nakládání s předmětem způsobilým k výrobě). Skutkovým znakem ve větším rozsahu se v tomto ustanovení rozumí, že pachatel vyrobí sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předměty určené k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu ve větším množství. Nepostačí tedy předmět jeden. Praxe mnohdy kromě množství a kvality předmětů určených k takové nedovolené výrobě ještě hodnotí také množství, druh a kvalitu látky, která mohla nebo měla být pomocí takových předmětů vyráběna. Ve vztahu k tomuto následku postačí nedbalost. Šíření toxikomanie dle ustanovení 188a 19 trestního zákona. Trestného činu šíření toxikomanie se dopustí ten, kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. Jedná se o zákonné omezení ústavně zaručené svobody projevu v zájmu ochrany zdraví osob. Pojmy svádění, podporování, podněcování a šíření trestní zákon blíže nevymezuje. Sváděním se 18 (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch. 19 (1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. 15

16 dle výkladu rozumí úmyslné, nikoli jednorázové počínání podobné návodu dle 10/1b) trestního zákona a podporováním úmyslné, zpravidla nikoli jednorázové počínání podobné pomoci dle 10/1c) trestního zákona. Podněcováním a šířením se rozumí činnost, která zpravidla není zaměřena na individuálně určené osoby a vytváří příznivé podmínky pro zneužívání návykové látky. K naplnění zákonných znaků tohoto trestného činu není nutné, aby osoby, jimž je jednání pachatele popsané ve skutkové podstat určeno, jím byly skutečně ovlivněny. Jedná se o úmyslný trestný čin. Novelou trestního zákona č. 134/2002 byla kvalifikovaná skutková podstata doplněna o případ, kdy je tento trestný čin spáchán tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Touto novelou byl v roce 2002 implementován závazek článku 9 Společného postupu odsouhlaseného Radou Evropské unie, který vyžaduje, aby při postihu podněcování nebo vybízení k nezákonnému užívání nebo výrobě narkotik členské státy Evropské unie věnovaly zvláštní pozornost používání údajů zpracovaných na počítači a zejména na Internetu. Vedle šíření toxikomanie prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě, jakou je Internet, byly v odst. 2 písm. b) demonstrativním výčtem doplněny i další podobně účinné formy. 16

17 3 Drogové delikty dle nového trestního zákoníku 3.1. Nový trestní zákoník Trestní zákon č. 140/1961 Sb, který v současné době ještě platí na území České republiky, se v praxi užívá již čtyři desetiletí. Vzhledem k nesourodosti a nesystematičnosti řady dílčích i zásadních změn a doplňků, které v něm byly za tak dlouhou dobu provedeny, se v teorii i praxi již dlouho hovořilo o potřebě vytvořit nový trestní zákon. Komise ministra spravedlnosti vypracovala již v roce 1996 podkladový materiál pro zpracování věcného záměru reformy trestního práva, ve kterém definovala základní cíl rekodifikace: "Zásadně nové legislativní zpracování trestního práva hmotného bude vycházet z tradiční ochranné funkce tohoto odvětví, jakož i z osvědčených trestněprávních zásad, charakteristických pro demokratický stát. Jde zejména o následující zásady: žádný trestný čin, žádný trest bez zákona, pomocná úloha trestní represe, neodvratitelnost trestu, zákaz retroaktivity k tíži pachatele, individuální trestní odpovědnost fyzických osob, trestní odpovědnost právnických osob, odpovědnost za zavinění, přiměřenost trestu. Novou kodifikací trestního práva hmotného by měly být vytvořeny i předpoklady pro zjednodušení a zefektivnění trestního řízení, při respektování jeho základních zásad." 20 Od této doby ale uplynulo ještě dalších třináct let, než se podařilo nový trestní zákoník schválit. Nový trestní zákoník byl poslaneckou sněmovnou schválen dne 11. listopadu 2008, a to velkou většinou 120 hlasů, kdy proti bylo jen 23 poslanců. Dne 8.ledna 2009 byl trestní zákoník beze změn schválen senátem, kdy pro něj hlasovalo 74 ze 76 přítomných senátorů a dne 27. ledna 2009 zákon podepsal prezident republiky Václav Klaus. Účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. nabude dne 1. ledna Přijetím nového trestního zákoníku bylo třeba provést nutné změny i v dalších souvisejících právních předpisech, jako je zejména trestní řád, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, 20 Rekodifikace trestního práva hmotného v ČR (podklad zpracování věcného záměru reformy trestního práva hmotného), Karlovy Vary, , str

18 zákon o přestupcích a mnoho dalších. Toto bylo vyřešeno přijetím zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku č. 41/2009 Sb., přičemž celková rekodifikace trestního práva procesního by měla proběhnout až v návaznosti na rekodifikaci trestního práva hmotného Rozbor jednotlivých drogových deliktů Drogové delikty jsou v novém trestním zákoníku upraveny v Hlavě VII. Trestné činy obecně nebezpečné, Díl I. a jsou číslovány Pouze trestný čin výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle ustanovení 288 nebudu dále ve své práci rozepisovat, protože bych ho nezařadil mezi typický drogový delikt. Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ustanovení trestního zákoníku. Základní skutkovou podstatu tohoto trestného činu osnova přebírá beze změny. Za výrobu se zde označují všechny procesy včetně produkce. Podle čl. 1 písm. t) Jednotné úmluvy o omamných látkách je pouhé vypěstování rostlin, které slouží k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, opatřením předmětu k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu ve smyslu (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Příprava je trestná. 18

19 odst. 1, pokud již samotná vypěstovaná rostlina není takovou látkou, neboť pak je třeba vypěstování považovat za opatření podle 283 odst. 1 a její držení za přechovávání podle 284 odst. 1 či 2. Vypěstování pro vlastní potřebu upravuje nová privilegovaná skutková podstata 285. Osnova zde ale odstraňuje přepínání trestní represe u některých okolností, které podmiňují použití vyšší trestní sazby zavedením spodních hranic množství těchto látek poskytovaných dětem nebo osobám mladším čtrnácti let [ 283 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. d)]. Zvlášť přitěžující okolnosti týkající se k prospěchu byly na základě požadavků praxe upraveny tak, aby se nevztahovaly až k získání takového značného prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu, ale již jen k úmyslu takovýto prospěch získat, jenž bude možné dovodit z množství omamné nebo psychotropní látky nebo jedu. Problematika prekursorů je zde upravena přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, a to nařízeními Evropského parlamentu a Rady a nařízeními Komise. Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle ustanovení trestního zákoníku. U trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu ( 284) bylo realizováno částí odborné i laické veřejnosti požadované rozdělení omamných a psychotropních látek na měkké a tvrdé a pojem bez povolení byl nahrazen slovem neoprávněně, tak aby tato skutková podstata navazovala na 283, kde je také tento pojem uveden. Na základě usnesení vlády České republiky č ze dne a č. 88 ze dne byly drogy rozděleny do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů 22 (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. 19

20 v důsledku jejich zneužívání. Do první nejlehčí skupiny byly zařazeny konopné látky kanabinoidy (rostlinné produkty obsahující THC). Dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, byly tyto látky vymezeny podle přílohy 3 konopí a pryskyřice z konopí a podle přílohy 4 tetrahydrokanabinoly, všechny isomery a jejich stereochemické varianty. Tyto látky byly zařazeny do odstavce 1, zatímco ostatní látky byly zařazeny do odstavce 2. Přechovávání ve větším rozsahu zůstalo okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k oběma samostatným skutkovým podstatám podle odstavce 1 i 2. Přibyla ještě jedna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to spáchání tohoto činu ve značném rozsahu. Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle ustanovení trestního zákoníku. Jedná se o zcela novou skutkovou podstatu, která byla zavedena v návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy, protože by měly existovat také rozdílné sankce pro pěstování těchto drog za účelem zásobení sama sebe, tedy že navazujícím krokem nebude distribuce drogy a s tím související ohrožení zdraví třetích osob, oproti sankcím pro komerční pěstování, které díky privilegovanosti tohoto ustanovení bude nadále postihováno jako výroba drogy. Tato úprava také naplňuje záměr vlády, který vyjádřila v usneseních vlády České republiky č. 1177/01 a 753/03, že drogy budou legislativně rozděleny do dvou nebo tří skupin (bod 1 Přílohy 1177/01) a že bude zohledněn při rekodifikaci trestního práva hmotného (bod 4 Přílohy 1177/01). Smyslem tohoto 23 (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. 20

21 bylo sice zachovat trestnost držení a pěstování psychotropních rostlin (a z nich zejména konopí) pro vlastní potřebu, ale zároveň vyřadit konzumenty konopných a dalších rostlinných drog a hub z účasti na trhu, na němž se vyskytují se srovnatelně mnohem více nebezpečnými drogami jako je kokain, pervitin nebo třeba heroin apod. Privilegovaná skutková podstata tohoto ustanovení pak umožňuje postihovat přísněji pěstování rostlin nebo hub obsahujících psychotropní nebo omamné látky za účelem výroby (např. kokový keř) a nikoli pro vlastní potřebu, a to dle skutkové podstaty ustanovení nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Tímto ustanovením však není kriminalizováno pěstování těch rostlin s psychotropním účinkem, které dosud žádnému zákonnému omezení nepodléhají, jako je třeba muškátový oříšek nebo petúnie. Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle ustanovení trestního zákoníku. U tohoto trestného činu osnova upřesňuje základní skutkovou podstatu, a to v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami č. 62/1989 Sb. Také zde byla rozšířena sazba trestu odnětí svobody směrem dolů a více upřesněny okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestní sazby. Šíření toxikomanie dle ustanovení trestního zákoníku. U tohoto 24 (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. 25 (1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vůči dítěti, nebo 21

22 ustanovení byly pouze doplněny okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestní sazby, a to pokud tento trestný čin spáchá pachatel jako člen organizované skupiny a také dopustí-li se ho vůči osobě mladší čtrnácti let. Smyslem ustanovení není postihovat jednání, které je vykonáváno za účelem zmírnění negativních psychických, zdravotních a sociálních dopadů zneužívání návykových látek na jejich uživatele, jako je například výměna injekčních stříkaček a jehel nebo toxikologické testování některých syntetických drog. Vymezení šíření toxikomanie navazuje na definici návykové látky v 130, podle které se za návykovou látku považuje také alkohol, ale naproti tomu se za ní nepovažují jiné společností akceptovatelné látky, na které také může vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepříznivě neovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (např. tabák, káva, čaj nebo čokoláda). Společné ustanovení dle ustanovení trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že se v současnosti velmi obtížně sjednocuje judikatura a postup orgánů činných v přípravném řízení trestním ohledně v zákoně stanoveného množství většího než malého u omamných a psychotropních látek a jedů, což má poté za následek nejednotnost v postupu orgánů činných v trestním řízení, je podle nového ustanovení tento problém řešen vládním nařízením, které stanoví, jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek a jedů a dále c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. 26 (1) Zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek. (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu 283, 284 a 286 a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle 285 a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu 285. (4) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu 288, a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu

23 také určuje rostliny nebo houby, obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé. 23

24 4. Drogová problematika ve světě a v ČR 4.1. Drogová kontrola v mezinárodním kontextu Začátky mezinárodní spolupráce jednotlivých států v otázce kontroly drog souvisí s neschopností států čelit vzrůstající expanzi drog samostatně. Za počátek mezinárodního systému kontroly drog můžeme považovat založení Mezinárodní komise pro opium, která vznikla z podnětu Spojených států amerických a Číny v roce 1909 v Šanghaji. Této konference se zúčastnilo 13 států a jejich zástupci byla přijata rezoluce omezující kouření opia a hlavně zastavení jeho dovozu do států, které s tím nesouhlasí. Celosvětová spolupráce v oblasti kontroly drog byla nejdříve zaštítěna Ligou národů a po 2. světové válce tento úkol převzala Organizace spojených národů. V roce 1961 byla v New Yorku sjednána Jednotná úmluva o omamných látkách, která vymezila omamné látky a přípravky podléhající kontrole a také stanovila rozsah této kontroly. Československo tuto dohodu ratifikovalo v roce Kontrolní opatření této úmluvy byla ještě zesílena vydáním Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, který byl sjednán v Ženevě v roce Reakcí na poznatky o nepříznivém působení amfetaminů, halucinogenů, barbiturátů a trankvilizérů bylo sjednání Úmluvy o psychotropních látkách v roce 1971 ve Vídni. ČSSR ji ratifikovalo v roce Pro doplnění a posílení již existujících norem byla v roce 1988 na diplomatické konferenci sjednána Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Tato úmluva měla čelit zejména stále závažnějšímu a rozsáhlejšímu nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a také jeho prolínáním s dalšími formami organizované trestné činnosti. ČSFR se stalo její smluvní stranou v roce K úmluvám o kontrole drog se již připojilo více než 95% států OSN, které představují 99% obyvatelstva světa. Za vůdčí stát mezinárodního protidrogového společenství jsou považovány USA, které důsledně pokračují ve 24

25 válce proti drogám a kritizují některé evropské země za jejich příliš liberální přístup k drogové problematice, zejména vzhledem k uživatelům a malovýrobcům omamných nebo psychotropních látek., čímž jsou porušovány závazky vyplývající ze sjednaných úmluv. Nejpřísněji jsou drogové delikty postihovány v některých asijských státech, kde za ně často bývá udělen i trest smrti, jako je například Čína, Singapur nebo Thajsko. Zákony některých evropských zemí umožňují za tyto delikty udělit tresty odnětí svobody na doživotí. Jedná se třeba o Řecko nebo Turecko (zde bylo ještě v nedávné době možné uložit i trest smrti). Naproti tomu jsou v Evropě státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které zastávají k drogové problematice velmi liberální přístup zaměřený na prevenci tzv. harm reduction nebo-li omezení poškození. Je nutné ovšem podotknout, že s tímto mají řadu problémů a nejde jen o jejich kritiku ze strany Mezinárodního výboru pro kontrolu drog OSN (INCB) nebo jiných států jako jsou USA nebo Francie kvůli nedodržování mezinárodních úmluv, ale také v nich rapidně stoupají počty drogově závislých, a to i na tvrdých drogách (např. Holandsko má přepočteno na hlavu dvakrát více osob závislých na heroinu než Británie, která je známá tím, že z Evropy má s heroinem ona největší problém) a úměrně s tím stoupá i ostatní kriminalita páchaná pod vlivem drog jako jsou krádeže nebo loupežná přepadení. Zvláštností, na kterou narazíme pouze v Nizozemí, jsou provozovny nazývané coffee shops, ve kterých si zákazník může beztrestně zakoupit malé množství marihuany nebo hašiše. První coffee shop byl založen v roce 1975 v Amsterodamu a když v roce 1976 nizozemský parlament vydal zákon, podle kterého držení nejvýše 30 gramů marihuany nebo odpovídajícího množství hašiše (později bylo toto množství sníženo na 5 gramů) nebylo trestným činem, začaly vznikat další, ale až do roku 1980 byly stále ilegální. Po roce 1980 úřady jejich výskyt začaly tolerovat a došlo k jejich masovému rozšíření do celé země. Dnes se udává, že v Nizozemí funguje asi 750 těchto podniků, ale tento počet se stále snižuje, protože v 90. letech vláda zahájila restrikční opatření ke snížení 25

26 jejich počtu, začala pro ně vydávat povolení k provozu a při porušení předpisů došlo k jejich uzavření. Bylo totiž zjištěno, že tyto provozovny sloužily paralelně také k obchodu s heroinem. Každý coffee shop musí získat licenci a řádně odvádět daně, je do nich povolen vstup od 18 let a zakázáno požívat alkoholické nápoje nebo třeba i používat mobilní telefony. Celosvětovým problémem jsou státy jako Afghánistán nebo Kolumbie, kde je pěstování máku respektive koky jediným způsobem a možností obživy široké řady obyvatel a samotné vlády těchto zemí nejsou bez mezinárodní pomoci se situací schopné něco udělat. Možným řešením je financování rozvojových projektů, které by pěstitelům nabídly alternativní způsoby obživy Současná situace v ČR Až do konce 80. let byla ČSSR využívána převážně pro tranzit drog do západní Evropy. Nedostatek drog si proto toxikomani nahrazovali zneužíváním látek vyráběných nebo upravovaných podomácku. Nejčastější drogou byl pervitin, k jehož výrobě sloužil efedrin, který se čas od času ztratil z efedrinky, jak byl nazýván Výzkumný ústav antibiotik a biotransformace v Roztokách u Prahy, kde se efedrin od roku 1972 vyráběl (ČSSR patřila mezi tři největší výrobce efedrinu na světě s jeho roční produkcí kolem 100 tun). Pervitin v Čechách zdomácněl a řada lidí ho má za český vynález, ale pravdou je, že byl poprvé vyroben již v roce 1899 v Japonsku a například za druhé světové války ho používali pro dodání odvahy japonští piloti kamikadze. Před rokem 1989 neexistoval klasický černý trh s drogami, který známe dnes, protože v té době byla většina výrobců zároveň i konzumenty a drogy vyráběli pouze pro sebe a své známé. V současnosti je drogová scéna v ČR dobře organizovaná a ovládaná z velké části zločineckými organizacemi, často nadnárodními, jejichž organizovanost, konspirativnost, tvrdost a brutalita stále vzrůstá. Hlavně v Praze a dalších větších městech, je obchod s drogami typickou trestnou činností. Základní druhy drog jsou ale dostupné téměř bez problémů po celém území ČR, 26