Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2006 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v

Transkript

1

2 Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2006 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), předprojektovou a projektovou dokumentaci památek, ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy pro daný kalendářní rok na předepsaném formulář a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky financovány od roku 2003.

3 Komentář a poznámky k tabulce plánovaných akcí památkové obnovy v roce 2006 OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU - (profánních a sakrálních, nemovitých i movitých), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. Zámek v Bystřici pod Hostýnem probíhá velmi úspěšná památková obnova již od roku Za toto období se zpřístupnila část předzámčí pro úřadovny MÚ, objekt dále slouží pro kulturně společenské akce - výstavy, koncerty aj. (v roce 2003 došlo k znovuotevření muzea v Bystřici pod Hostýnem právě v prostorách zámku expozice historické keramiky). Do roku 2005 bylo na akci proinvestováno ,- Kč z toho ,- Kč vlastník město Bystřice pod Hostýnem, ,- Kč stát (Program záchrany architektonického dědictví MK ČR tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví), ,- Kč kraj. V případě tohoto objektu se velmi osvědčila kombinace finančních zdrojů, ale s ohledem na dosti vysoké zbývající finanční náklady do budoucna (cca 75 mil. Kč) a způsob využití zbývající části zámku, by mohlo být uvažováno i o fondech EU. V letošním roce byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši 400 tis. Kč.

4 Zámek v Holešově město Holešov se v březnu roku 2005 stalo vlastníkem objektu zámku a zahrady s oborou a plánuje celkové zprovoznění areálu, který byl již několik let nevyužíván. Finanční zajištění obnovy si vyžádá sdružení prostředků z více zdrojů (celkové náklady na obnovu činí cca 180 mil. Kč). Projektovou dokumentaci hodlá hradit město Holešov a popř. využít možných příspěvků z rozpočtu ZK či jiných zdrojů. Obnovu zeleně zahrady a obory bude provádět město Holešov ze svého rozpočtu a využije i programy Ministerstva životního prostředí ČR. Stavební obnovu objektu bude hradit částečně město Holešov, ale předpokládá, že prostřednictvím Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR se na financování obnovy zámku bude spolupodílet i stát statické zajištění apod. V letošním roce byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši ,- Kč. V rámci programů dalšího plánovacího období EU předpokládá město financování obnovy i z této oblasti, především následné zprovoznění objektu. Město Holešov předpokládá i využití dalších zdrojů při obnově a zprovoznění památky příspěvky z krajského rozpočtu, soukromých zdrojů sbírky, aktivity občanského sdružení Castellum Holešov, které vyvíjí činnost a jeho snahou je pomoci městu ve zprovoznění památky. Zříceniny hradu Cimburku Cimburk se řadí k nejvýznamnějším objektům lucemburské hradní architektury u nás. Relativně dobře dochovaná zřícenina hradu Cimburka u Koryčan je díky dispozici a mnohým in situ uchovaným architektonickým článkům uměleckohistoricky a památkově natolik cenná, že její hodnoty přesahují nadregionální úroveň a má proto celorepublikový význam.z toho přirozeně vyplývá zodpovědnost, s níž je zapotřebí k její ochraně a údržbě přistupovat. Z hlediska současného využití nabízí Cimburk seznámení se s jeho architektonickým a historickým vývojem v podobě prohlídek po bezpečných částech hradu určených pro širokou veřejnost. Stejně tak je dějištěm různých kulturních akcí. Hrad je součástí rozsáhlého ekosystému chřibského přírodního parku, kde se uplatňuje jako zajímavá krajinná dominanta. I přes probíhající sanační práce jsou části hradních substrukcí v havarijním stavu. V letech by mělo být provedeno zejména zabezepečení východní stěny paláce, hradního parkánu, statické zajištění hradní kaple, vnitřních stěn v paláci, dokončení hradní sklepní galerie, zpřístupnění polygonu pod Strážnou věží, dokončení opravy polygonální bašty, započetí a dokončení opravy hlavní hradní věže, injektáž severní strany paláce a konečné zajištění zdiva severovýchodní bašty, zajištění západní části opevnění, dozdění výlomu před polygonální baštou. Do dalších let je uvažováno o zapojení akce do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. V minulých letech byla záchrana zříceniny financována zejména z prostředků vlastníka a z rozpočtu ZK. Současní vlastníci objektu Obec Koryčany a Občanské sdružení POLYPEJE do budoucna plánují naplnění vize o funkci hradu jako regionálního centra kultury, jež zapadne do celkového kontextu historického a přírodního prostředí. Pokud jde o vztah Cimburka jakožto turistického produktu vzhledem k cestovnímu ruchu a prosperitě regionu, již nyní je možno spatřovat první výsledky. Za zmínku stojí i dočasné expozice pořádané u příležitosti kulturních akcí (hudební produkce, divadelní a šermířská vystoupení, sochařské symposia aj.). Cimburku jsou věnovány také obsáhlé internetové stránky. Návštěvnost hradu každoročně narůstá, což si uvědomují i místní podnikatelé, zejména v oborech pohostinství a stravování. Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří

5 přijíždějí do regionu. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov do budoucna je pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeol. výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V průběhu let se počítá s obnovou zejména raněgotické brány, břitové věže, západního paláce a severní hradby.v posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a ZK. Barokní hřbitov ve Střílkách intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba (z důvodu probíhajících stavebních prací dosud neosazeno), kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno ,- Kč, z toho MK ČR Program záchrany a Havarijní program ,- Kč, ,- Kč Okresní úřad Kroměříž, ,- Kč Zlínský kraj, ,- Kč Obec Střílky (vlastník) a ,- Kč Občanské sdružení za záchranu hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ,- Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnu pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. Ideální by bylo dokončení obnovy hřbitova v časovém horizontu cca do 4-5 let (při ročním objemu finančních prostředků cca 4 mil. Kč). Toto dokončení by bylo dobré zejména s ohledem na skutečnost, že např. kamenické a restaurátorské záležitosti již po cca 5 letech vyžadují opět rekonzervaci. Pokud by byl hřbitov financován v rozsahu finančních prostředků např. posledních dvou let, dokončení obnovy by bylo někdy v roce 2020 (mezitím to, co bylo obnoveno by vyžadovalo již v průběhu rekonstrukce opět následnou obnovu). V letošním roce byl přiznám z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši ,- Kč. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2006 je žádáno na zpracování předprojektové dokumentace průzkumy a zpracování restaurátorského záměru interiéru hřbitovní kaple tak, aby mohly v roce 2007 proběhnout vlastní restaurátorské práce. Areál kláštera na Velehradě s bazilikou přesahuje svým významem hranice našeho státu. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování aspektů historických, uměleckých a architektonických. Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhá od roku 2002 intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračují i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče. Práce na památkové obnově kláštera probíhají i v letošním roce zejména práce restaurátorské na Slovanském sále. Celý areál má nadregionální a

6 nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (dnes zcela dožilá a do objektu zatéká), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech restaurování obrazů v Královské kapli a obrazů v jednotlivých bočních kaplích. V r proběhla oprava věží a je plánována památková obnova lapidária. V letošním roce je plánována i I. etapa zahájení prací na restaurování jedné z bočních kaplí 1. pol. 18. stol. (žádost na Fond kultury obnovy památek). Zpracován komplexní pasport interiéru. Přes všechny tyto dílčí zásahy je nezbytná komplexní památková obnova objektu, která by v sobě zahrnovala především opravu střechy a s tím spojenou opravu věží v havarijním stavu, statické zajištění lunet, restaurování zvonů, opravu fasády, opravu a restaurování interiéru (nástropních a nástěnných maleb a fresek, kamenosochařské a štukové výzdoby, umělých mramorů, zlacení, restaurování mobiliáře), restaurování varhan, rekonstrukci elektroinstalace, rekonstrukce lapidária. Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla proběhnout oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava ohradní zdi kláštera a kaple sv. Vendelína. V letech je plánováno zhruba 200 mil. Kč., celkové náklady pak necelých 300 mil. Kč. Vlastníkem je uplatňován požadavek o finanční příspěvek v rámci Finančního mechanismu EHP neboli Finančního mechanismu Norska. Boční oltář Sedmibolestné Panny Marie v kostele Nanebevzetí P. Marie v Holešově komplexní restaurátorský zásah, nedílná součást výzdoby interiéru z r. 1708, vrcholné dílo z období baroka. Zahájení prací na restaurování interiéru I. etapa. Soubor oltářů v kostele Nanebevzetí P. Marie v Holešově zpracování pasportizace inventáře a restaurátorského průzkumu bočních oltářů, hlavního oltáře, kazatelny a křtitelnice jednotná, vynikající vyzdoba onteriéru z 1. pol. 18. stol. Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování interiéru neprobíhalo několik desetiletí, je naprosto nezbytné provedení pasportizace interiéru, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování průzkumů a předběžných finančních odhadů na restaurování. Pouze na základě kvalitně zpracovaných podkladů je pak možné žádat i další dotace z programů MK ČR na restaurování movitých kulturních památek. Obrazová sbírka arcibiskupského zámku v Kroměříži zpracování pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů je velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní. Je naprosto nezbytné, s ohledem na unikátnost sbírky světového jména, provedení zjištění aktuálního stavu pro celkovou rozvahu postupu údržby a restaurování jednotlivých děl s návrhem potřebné údržby nebo restaurátorského zásahu s tím, aby v budoucnu mohlo být žádáno v rámci restaurování i o dotace ze státních fondů a dalších grantů na restaurování

7 Soubor obrazů Lucase Cranacha st. z obrazové sbírky arcibiskupského zámku v Kroměříži Sv. Kateřina a Barbora, Stětí sv. Kateřiny, Stětí sv. Jana Křtitele (oleje na dřevěné desce) restaurování jedny z nejznámějších a nejobdivovanějších děl kroměřížské obrazárny, památky středoevropského významu, napadeny aktivním červotočem. Gotický krucifix z bočního oltáře a procesní kříž z kostela Navštívení P. Marie v Zašové restaurování, víceletá památková obnova vynikajícího dokladu vídeňského řezbářského umění Veita Stosse a jeho dílny na našem území, náleží k nejhodnotnějším uměleckým dílům v regionu. V případě procesního kříže jde pak s největší pravděpodobností o souvislost s nadživotní sochou z velkého gotického krucifixu z bočního oltáře (charakter řezby, technika původní polychromie). Na základě těchto dvou nově objevených středověkých křížů bude zkoumán i krucifix z bočního oltáře kostela sv. Anny v Holešově, který rovněž vykazuje rysy ne nepodobné výše uvedeným křížům v Zašové. Bude dále zkoumáno, zda tyto sochy byly provedeny u nás, nebo zda je to import Trinitářů (další průzkum bude prováděn ve Vídni, kde je prakticky identický krucifix jako v Zašové). V případě pozitivních zjištění by šlo o velmi hodnotný soubor středověkých památek, v současné době ještě ne zcela doceněný a náležitě prezentovaný. OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická. Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již čtvrtým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK a

8 z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb). Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Bojkovicích výmalba, v Dolním Němčí oprava střechy, Huštěnovicích oprava fasády, Jasenné oprava fasády, Sadech oprava fasády, Střílkách oprava střechy, Újezdu u Valašských Klobouk výmalba, Rajnochovicích oprava fasády, Polešovice oprava fasády, Kunovice oprava fasády, Nezdenice oprava fasády, Pitín statické zajištění a oprava fasády, Uh. Ostroh hospodářský trakt fary statické zajištění, Bílovice fara oprava fasády, Vizovice fara oprava střechy, Lukov fara vnitřní dřevěné schodiště, Strání kostel oprava výplní otvorů, kostel Halenkovice oprava fasády a střechy, Zlín evangelický kostel oprava střechy). U některých staveb je zahájenna obnova v letošním roce (např. u kostela v Litenčicích oprava střechy, Vidči odvlhčení, Počenice oprava střechy, Záhlinice oprava střechy, Chvalnově odvlhčení, Branky oprava střechy, Lidečko oprava zvonové stolice a vnitřního dřevěného schodiště na věž). U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR (kostely a fary ve Vizovicích, Uh. Ostrohu). Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela v Bojkovicích, kde byla provedena oprava střechy, statické zajištění (od roku 1995), elektroinstalace, k dokončení zbývá výmalba a restaurátorské práce, Huštěnovicích (2000) kde proběhla oprava střechy, výměna výplní otvorů a restaurování dochované výmalby interiéru z 19. století, k dokončení zbývá venkovní odvlhčení a fasáda, Jasenné, Kunovicích (1997), kde proběhla oprava střechy, fasády, výmalba, Pitíně, Polešovicích (1996), kde proběhlo statické zajištění objektu, oprava střechy, k dokončení zbývá fasáda a restaurátorské práce, Střílkách (1998), kde probíhá oprava střechy atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách, Litenčicích, v Brankách, Počenicích, Záhlinicích). Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel v Litenčicích (střecha), kostel ve Střílkách (střecha), fara ve Vizovicích (střecha), kostely v Počenicích a Záhlinicích střechy, Lidečko zvonová stolice a vnitřní schodiště do věže atd.

9 OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK velmi významný okruh památek zde tvoří tvrze (Hluk) a zámky (v Bílovicích, Dřínově, Litenčicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Např. na zámku v Bílovicích byla v minulých letech provedena oprava střechy a do dalších let se počítá s odvlhčením objektu, fasádami a úpravou interiéru. Zámek v Dřínově byl postaven v letech pravděpodobně v místě tvrze. Rozloha zastavěné plochy zámku včetně nádvoří činí téměř metrů čtverečních. Po požáru byl v letech upraven v novogotickém stylu. Zámek v Dřínově byl v roce 1996 odkoupen soukromým vlastníkem od zemědělského družstva a obce ve zcela zdevastovaném stavu. Na objektu probíhá postupná památková obnova (oprava střech, statické zajištění, odvlhčení, oprava kaple aj.) v rámci finančních možností vlastníka (ročně cca 400 tis. Kč) a dalších zdrojů (stát, kraj). Tyto prostředky jsou však stále (vzhledem k celkovým nákladům cca 60 mil Kč.) nedostatečné. Běžné stavební práce jsou prováděny svépomocí a brigádnicky, práce odborné dodavatelsky nebo bezplatně odbornými sympatizanty. K propagaci zámku a jeho rekonstrukce byl pro veřejnost od roku 1996 majiteli dvakrát zorganizován den otevřených dveří, který se vždy setkal s nečekaně vysokým ohlasem veřejnosti i lokálních sdělovacích prostředků. S ohledem na budoucí využití pro cestovní ruch, hotelnictví, ubytování, kulturně společenské využití, expozice apod. vlastník uvažuje o podání žádosti do Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, případně o možnosti získání finančních prostředků z fondů EU. Taktéž uvažuje i vlastník na zámku v Litenčicích (objekt navrácen v restituci), který převzal objekt v havarijním stavu. V posledních letech probíhá na objektu oprava střech (statické zajištění již bylo provedeno v předchozích letech). Rovněž v tomto případě se celkové náklady na obnovu pohybují řádově kolem 60 mil. Kč. Získané finanční prostředky (kromě vlastních, a to jak minulé, tak i budoucí) a záměr využití památky je obdobný jako v případě zámku Dřínov. Je uvažováno o možnosti získání prostředků z EU. Samostatnou část tvoří měšťanské domy v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program

10 regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Luhačovice, Vizovice a Uherský Brod. DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu. Prakticky vzorově mají tento systém vypracováný na území MPR Kroměříž a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku.

11 Široký je okruh také venkovních kamenných plastik nejrůznější sochy svatých. Zde je třeba připomenout zejména náročnou, již několikaletou památkovou obnovu barokní sochy sv. J. Nepomuckého v Bánově, která byla v havarijním stavu, dále restaurování sochy sv. J. Nepomuckého v Uh. Hradišti, Uherském Brodě a Uherském Ostrohu aj. Neopominutelný je i soubor zvoniček a kaplí dřevěné zvoničky v Rudimově a Lužné, kaple v Uh. Brodě, OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. V potaz je nezbytné brát i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Okruh vybraných památek tvoří zejména vodní a větrné mlýny (Mikulůvka havarijní stav). Další vybranou část tvoří obytná stavení (Kudlovice, Vyškovec havarijní stav, Velké Karlovice fojtství v Bzové, Nový Hrozenkov, Kaňovice). K prioritním akcím co do významu, rozsahu i ojedinělosti typu lze zařadit fojtství ve Velkých Karlovicích Bzové.

12 OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, jednak jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek. Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 4 let se podařilo s touto podporou zachránit na pět desítek těchto památek

13 OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně těchnický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Jako příklad úspěšně zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, kde i přes to, že stavebně technický stav objektu není již mnoho let zrovna nejlepší, bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken.taktéž byly od roku 2003 zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je poračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích. Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou restaurováním movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných věřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely).

14 K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží rovněž postupné restaurování barokního mobiliáře v klášteře františkánů v Uh. Hradišti, zničeného při povodni v r. 1997, postupné restaurování velmi hodnotných barokních obrazů na Sv. Hostýnu, velmi hodnotné výmalby z 19. stol. v kostele v Ratajích, zahájení restaurátorských prací v kostele v Holešově, provedení pasportizace a vyhodnocení nejvýznačnějších movitých fondů ve ZK, dokončení restaurátorských prací na interiéru kostela v Hradčovicích apod.

15 Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje na stavební obnovu restaurování kulturních památek (i nezapsaných v ÚSKP ČR) ve Zlínském kraji pro rok 2006 rekapitulace Celkem 141 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady , 20 Kč Požadované náklady Kč Finanční částka určená pro rozdělení Kč Žádosti o dotaci doručené po stanoveném termínu: 1. Jarka Josef, Allerheiligen pl. 15/54, 1200 Vídeň, Rakousko: Zámek Uhřice, k. ú. Uhřice u Kroměříže 2. Obec Veletiny: Vinohradnická búda, k. ú. Veletiny 3. Římskokatolická farnost Brumov, 1. května 1018, Brumov Bylnice: Kopie čtyř soch evangelistů z brumovského kostela 4. Máčala Jaroslav, Horní Lhota 29, Horní Lhota: Rolnická usedlost č. p. 29, k. ú. Horní Lhota Žádosti o dotaci stornované žadatelem: 1. Gobelínová a kobercová manufaktura, Valašské Meziříčí: Zpracování projektové dokumentace na obnovu interiéru Lidové stavitelství Celkem 12 žádostí Celkové náklady Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 9 akcí stavební obnovy Stavební obnova Celkem 56 žádostí Celkové náklady , 20 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 42 akcí stavební obnovy

16 Restaurování Celkem 68 žádostí Celkové náklady Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 57 akcí restaurování Okres Kroměříž Celkem žádostí 44 Celkové náklady , 50 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 24 akcí restaurování Kč, 14 akcí stavební obnovy Kč Příspěvek navržen celkem na 38 akcí památkové obnovy Okres Uherské Hradiště Celkem žádostí 51 Celkové náklady , 50 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 20 akcí restaurování Kč, 16 akcí stavební obnovy Kč, 2 akce lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na 38 akcí památkové obnovy Okres Vsetín Celkem žádostí 15 Celkové náklady Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 5 akcí restaurování Kč, 3 akce stavební obnovy Kč, 5 akcí lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na akcí 13 akcí památkové obnovy Okres Zlín Celkem žádostí 26 Celkové náklady , 20 Kč Požadované náklady Kč Navrženo celkem Kč Příspěvek navržen na 8 akcí restaurování Kč, 9 akcí stavební obnovy Kč, 2 akce lidového stavitelství Kč Příspěvek navržen celkem na 19 akcí památkové obnovy Z předložených 141 žádostí je navrženo poskytnutí finančního příspěvku na 108 akcí památkové obnovy. Poznámky: LV= list vlastnický ZS= závazné stanovisko PD= projektová dokumentace I/N= investice/neinvestice KP= kulturní památka