Trestněprávní aspekty obchodování s lidmi

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA RIGORÓZNÍ PRÁCE Trestněprávní aspekty obchodování s lidmi MGR. BLANKA FEDORKOVÁ 2006 Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma Trestněprávní aspekty obchodování s lidmi zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Seznam použitých zkratek Azylový zákon - zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů Doporučení Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (2000) 11 o boji proti obchodu s lidmi Europol Evropský policejní úřad ILO Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) Interpol Mezinárodní policejní organizace (International Criminal Police Organization) IOM Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration) Listina Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky OSN Organizace spojených národů Parlament ČR Parlament České republiky Policie ČR Policie České republiky Protokol - Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, obzvláště se ženami a dětmi Trestní řád zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů Trestní zákon zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Úmluva o otroctví úmluva OSN o otroctví z (vyhláška č. 165/1930 Sb.) Ústava Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy - zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů Zákon o pobytu cizinců - zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti - zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon o přestupcích zákon č. 200/1990 Sb.,o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon o vystěhovalectví - zákon č. 71/1922 Sb., o vystěhovalectví, ve znění pozdějších předpisů 2 2

3 Zákon o zvláštní ochraně svědka v trestním řízení - zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, ve znění pozdějších předpisů Živnostenský zákon - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 3 3

4 Obsah 1. Úvod Vymezení základních pojmů Obecná charakteristika procesu obchodu s lidmi Rizikové faktory Rizikové skupiny Formy obchodování s lidmi Obchodování s lidmi v celosvětovém měřítku Obchodování s lidmi v České republice Směry a cíle obchodování s lidmi v České republice Charakteristické znaky obchodování s lidmi v České republice Právní rámec boje s obchodováním s lidmi v České republice Mezinárodněprávní úprava Dokumenty Rady Evropy Dokumenty Evropské unie Doposud nepřijaté mezinárodněprávní dokumenty Ústava Listina základních práv a svobod Vývoj hmotněprávní úpravy obchodování s lidmi Zákon o vystěhovalectví Trestní zákon Současná právní úprava obchodu s lidmi - 232a trestního zákona Rozbor skutkové podstaty obchodování s lidmi podle 232a trestního zákona Právní úprava obchodování s dětmi Další trestné činy nejčastěji s obchodováním s lidmi související Nedovolené překročení státní hranice Zavlečení do ciziny Kuplířství Svádění k pohlavnímu styku Omezování a zbavení osobní svobody Znásilnění a soulož mezi příbuznými Pohlavní zneužívání Ohrožování mravnosti Vydírání Útisk Legalizace výnosů z trestné činnosti Únos Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány Ohrožování pohlavní nemocí Zločinné spolčení Trestní právo procesní Evropský zatýkací rozkaz Další právní předpisy s problematikou obchodování s lidmi souvisící Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením

5 7.9.4 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu Právní úprava prostituce jako hlavního cíle obchodování s lidmi Právní úprava prostituce v České republice Návrh zákona o regulaci prostituce Komparativní pohled na právní úpravu prostituce a obchodu s lidmi ve Spolkové republice Německo Závěr - hodnocení právní úpravy de lege lata a úvahy de lege ferenda Summary Literatura Přílohy

6 1. Úvod Obchodování s lidmi je velmi starým společenským jevem, který lidskou společnost provází po celou dobu až do současnosti. Samotný proces vnímání tohoto obchodování jako něčeho negativního prošel dlouhým vývojem a tento vývoj není ani zdaleka ukončen. Je chápán jinak v rozdílných geografických, socioekonomických i kulturních prostředích. Historické prameny hovoří o tom, že obchodování s lidmi existovalo odnepaměti. Bylo obzvláště spjato s existencí nevolnictví, otrokářství a všemi dalšími systémy sociálně stratifikované společnosti, bylo považováno za přirozenou součást života a spíše za slušné živobytí oproti dnešnímu negativnímu chápání. Se zrušením nevolnictví a otrokářství se změnilo i samotné pozitivní vnímání tohoto obchodování a začíná být chápáno jako něco negativního, jako něco, co do moderní společnosti ne zcela patří. Toto pojetí navazovalo na myšlenky neomezené svobody a volnosti člověka, svobodu vůle a nepřípustnosti jakéhokoliv jejího omezení. Toto dnešní chápání obchodování s lidmi je založeno na historické kulturní zkušenosti, na učení filosofických škol, poznání a sebereflexi člověka. Souvisí s pokrokem dané společnosti, jejím morálním a kulturním stupněm vývoje a především sdílenými hodnotami v jejím rámci. Takové vnímání obchodu s lidmi je především díky práci vládních a nevládních organizací rozšířeno nejprve v Evropě a Americe, posléze i v Asii a Africe. Jak bude dále rozebráno, souvisí samotná existence obchodování s lidmi velkou měrou s ekonomickým a kulturním stavem dané společnosti, zatímco oblasti chudé jsou zdrojem a cílem obchodníků, oblasti ekonomicky vyspělé představují odbytiště těchto služeb, které obchodování s lidmi poskytuje. Přestože obchodování s lidmi je fenoménem velmi starým, nejedná se v žádném případě o oblast známou a empiricky probádanou. Je tomu tak především z toho důvodu, že stejně jako jiná odvětví organizovaného zločinu podléhá neustálému dynamickému vývoji a změnám. S rozvojem vědy a techniky nutně souvisí i rozvoj prostředků obchodování, obchodníci musí navíc pružně reagovat na nové vyšetřovací techniky a postupy orgánů činných v trestním řízení. Nejen proto musí být trestní zákony jednotlivých států spolehlivým podkladem pro potrestání pachatelů této trestné činnosti, musí reflektovat neustálý vývoj tohoto fenoménu a snažit se jeho další vývoj předvídat. Cílem mé práce je zjistit, nakolik tento požadavek na trestněprávní úpravu obchodu s lidmi splňuje české trestní právo a zda tato právní úprava poskytuje efektivní záruku boje proti němu spočívající jednak v potrestání pachatelů této trestné činnosti a zároveň v ochraně takto obchodovaných osob. K tomu se snažím čtenáři představit obchodování s lidmi nejen 6 6

7 jako problém celosvětový, ale především jako aktuální problém České republiky. Proto se v této práci snažím představit problematiku obchodování s lidmi jako komplexní mezioborový společenský jev, který je upraven prostředky práva. Proto bude ve své první polovině prací mezioborovou, neboť se pokusím tento jev nastínit v obecné rovině tak, aby bylo možné mu porozumět. Činím tak nejen charakteristikou skutkovou, tedy popisem objemu a rozsahu obchodování s lidmi u nás a ve světě, ale rovněž rozborem definic přijatých mezinárodními organizacemi. Po charakteristice pojmů jako jsou obchodování s lidmi a organizovaný zločin se zabývám okolnostmi podmiňujícími vznik a vývoj obchodování, jeho nejčastějšími formami, tendencemi, oběťmi a územími, kterých se dotýká. Popsání procesu obchodování s lidmi v jeho současné faktické podobě je pak obsahem následujících kapitol. Pokusím se shrnout skutečné cíle a destinace obchodování s lidmi, popsat jeho aktuální trasy a směry, a to nejen v mezinárodním měřítku, ale i samostatně pro Českou republiku. Vlastním cílem této práce je ovšem rozbor a hodnocení trestněprávní úpravy obchodování s lidmi, které se věnuji v následujících kapitolách. Vlastní jádro představuje právní úprava daná trestním právem, a to jak trestním právem hmotným, tak i trestním právem procesním. Trestný čin obchodování s lidmi představuje pouhé jedno ustanovení trestního zákona, týká se však problematiky nesmírně závažné a rozsáhlé, a proto jsem považovala za nutné podrobit jej důkladné analýze. V souvislosti s jeho pácháním dochází často k naplnění mnoha jiných skutkových podstat s tím souvisejících, které jsou v tomto kontextu rovněž rozebrány. Jedná se mezi jinými o trestné činy únosu, znásilnění, vydírání atd. Jako zvláštní subjekt obchodování s lidmi je nutné vnímat děti, a proto je obchodu s nimi, a v té souvislosti i rozboru příslušného ustanovení trestního zákona věnována samostatná kapitola. Trestní právo představuje nejdůležitější instrument v boji proti obchodování s lidmi a jeho pachatelům, bohužel však absolutně postrádá prvky jakkoliv ochrany obětí takovéhoto obchodování. Této ochraně oběti a jejímu zakotvení v dalších právních předpisech jsou věnovány další kapitoly. Obchodování s lidmi je formou mezinárodního organizovaného zločinu, která je páchána za několika možnými účely. Jednak je to obchodování s lidmi za účelem jejich komerčního sexuálního využívání, tzn. použití obětí v sexuálním průmyslu, nejčastěji k provozování prostituce a produkci pornografie, dále za účelem zneužívání jejich pracovní síly, a konečně za účelem odběru jejich tělesných orgánů a tkání. Právě prvně zmíněná forma obchodování s lidmi je formou nejčastější a nejvíce rozšířenou, zejména co se týká prostituce, a proto je prostituci a její právní úpravě věnována samostatná kapitola. Právní úprava obchodování s lidmi i prostituce je relativně novou právní úpravou, která v poslední době prodělala mnohé změny, reagující na vývoj poznání a rovněž na rozvoj takto zaměřeného organizovaného zločinu. Proto jsem považovala za vhodné doplnit do této práce i 7 7

8 komparatistický pohled na uvedenou problematiku a sice ustanoveními právní úpravy obchodování s lidmi a prostituce ve Spolkové republice Německo. V závěru práce jsem se pokusila vyjádřit své hodnocení současné právní úpravy obchodování s lidmi a prostituce jak z pohledu de lega lata, tak z pohledu de lege ferenda. Uvedený úhel pohledu jsem zaměřila nejen na trestní právo, ale rovněž na další právní předpisy, které se takto obchodovaných osob dotýkají. Předmětem hodnocení je zjištění, na kolik trestněprávní úprava trestného činu obchodování s lidmi splňuje nároky efektivní ochrany před natolik nebezpečným druhem organizovaného zločinu, jakým obchodování s lidmi bezesporu je, jaké jsou její případné slabiny a naopak silná místa, a zda ve své současné podobě představuje v boji proti tomuto jevu zbraň dostatečně účinnou, či naopak vyžaduje závažné legislativní změny. 8 8

9 2. Vymezení základních pojmů Obchodování s lidmi je složitým procesem nedobrovolného pohybu osob spočívajícím v jejich najímání, dopravě a konečném předání, který se uskutečňuje v rámci jednoho státu nebo mezi několika jednotlivými státy. Naprostá většina těchto obchodních transakcí s lidmi se uskutečňuje bez souhlasu osob takto obchodovaných, za použití násilí, pohrůžek násilí, jiných forem nátlaku, lsti nebo zneužitím tísně nebo omylu osob takto obchodovaných. Při zobecnění schématu obchodu s lidmi nelze však zapomínat na případy, kdy se tento obchod a veškerý pohyb s ním spojený spustí z vlastní iniciativy takto obchodované osoby, jinými slovy kdy samotná obchodovaná osoba dá s touto transakcí souhlas, nebo ji dokonce sama i připraví. Četnost takovýchto obchodních transakcí je malá, jejich existenci však nelze zcela pominout. Proto je nezbytné pod pojem obchod s lidmi zahrnovat jak obchodní transakce, jejichž předmětem jsou lidé, provedené bez souhlasu takovýchto osob, stejně tak jako ty provedené s jejich souhlasem. 1 Předmětem obchodu s lidmi je člověk, lidská bytost jako zboží. Lidská bytost je v procesu obchodování zbavena jakýchkoliv práv a svobod a je plně podřízena vůli obchodníků. Z její osoby se v procesu obchodování stává zboží, je nabízeno a prodáváno, má v závislosti na své kvalitě stanovenou cenu a datum spotřeby. Tato tzv. komodifikace lidské osoby v procesu obchodu s lidmi je důsledkem potřeby obchodníků zbavit takovouto osobu jakýchkoliv osobnostních práv. Oběti obchodování s lidmi jsou získávány, předávány, dopravovány a následně přijímány koncovým zákazníkem obchodního řetězce jako věci určené ke spotřebě. Oběť obchodování je v jeho průběhu zbavena veškerých práv a podrobena plně vůli obchodníků. Právě toto zboží, jak je obchodníky chápána osoba, která je předmětem obchodování, představuje samotné jádro obchodu a činí jej nelegálním. Fyzická osoba sama, bez ohledu na to zda má způsobilost k právním úkonům či nikoliv, zda je plně fyzicky či duševně způsobilá, nemůže být předmětem obchodu a to ani se svým výslovným souhlasem. Právně chráněným statkem je v případě obchodování s lidmi právo na sebeurčení dotčených osob. Toto právo nelze za úplatu převést na jinou osobu ani prodat, nelze se jej ani jakýmkoliv jiným způsobem zbavit a doprovází každou jednotlivou osobu po celý její život. Obchod s lidmi fungující v podmínkách otroctví a nevolnictví představuje absolutní popření tohoto práva na sebeurčení. Člověk, bytost svobodně myslící a jednající, se při jeho popření stává věcí, zbavenou jakékoliv vůle a plnící pouze vůli obchodníků respektive koncových zákazníků obchodního 1 V této práci budu používat dvou termínů, a sice obchod s lidmi a obchodování s lidmi. Pokud se o problematice budu zmiňovat v obecném kontextu, budu obou termínů používat promiscue, pojmu obchodování s lidmi pak pouze v případě, že se zmiňuji o trestněprávním aspektu této činnosti. Přiznávám, že takto vymezené rozdělení může být sporné, přesto je však pro účely této práce považuji za nejvhodnější. 9 9

10 řetězce. Jak již bylo výše zmíněno, existují případy, kdy se obchodovaná osoba těchto práv zbaví na vlastní popud a dobrovolně, jako tomu bývá často v situacích, kdy její rodina je silně zadlužená a působí na ni příslib takto získané finanční částky, obvykle obrovský v porovnání s příjmy rodiny v tíživé životní situaci. Ani v těchto případech se však nejedná o svobodný a dobrovolný souhlas takovéto osoby s obchodováním, ale souhlas, který byl dán za podmínek tísně a nouze, bez ohledu na to, že obchodníci tento stav nezapříčinili ani k jeho vzniku nezavdali jakýkoliv podnět. V naprosté většině případů je ale oběť získána proti své vůli, násilím nebo pohrůžkou násilí, které nacházejí odraz v dalších trestných činech, které s obchodováním s lidmi souvisí, jako jsou únos, zavlečení do ciziny, znásilnění, ublížení na zdraví, kuplířství, pohlavní zneužívání a další. Všechny trestné činy s obchodováním související mají za cíl omezit svobodu tvorby vůle nebo svobodu rozhodování obchodovaných osob, popřípadě zneužití takovéhoto odpovídajícího omezení. Slouží a postupně přispívají k tomu, aby oběť rezignovala na svá práva, přijala svou bezvýchodnou situaci jako jedinou možnou v daný okamžik a s obchodníky spolupracovala. Násilí, potupné a degradující podmínky doprovázející proces obchodu s lidmi mají za cíl vzbudit v oběti přesvědčení, že je v natolik bezvýchodné situaci, že její práva nikoho nezajímají a neexistuje nikdo, kdo by jí pomohl je hájit. Použití všech těchto prostředků nátlaku, násilí, a dezinformací má za cíl porušení vlastního sebeurčení obchodované osoby, a v mnoha případech vede k tomu, že obchodovaná osoba, zbavená jakékoliv svobody vůle, později pod vlivem klamného dojmu, že obchodníci se o ni postarají, že již nemá kam se vrátit, rodinu ani přátele, s vlastním obchodováním souhlasí a pokládá je za jedinou možnost své existence. Tento eventuální pozdější souhlas oběti je však stejně jako prvotní souhlas s obchodem z právního hlediska irelevantní. Naprosto odlišná je situace u dětí, u kterých je možnost sebeurčení značně omezena, případně ještě není dostatečně vyvinuta, takže je nutné vycházet z jeho určitého omezení. V situaci, kdy určitá osoba dala souhlas s obchodováním, by při její znalosti podmínek a následků procesu obchodování znamenal vlastně závazek k dobrovolnému omezení práva na sebeurčení, což není právně možné a nepředstavuje tedy právně relevantní skutečnost. Uvedené by mohlo však být vnímáno jako určitá polehčující okolnost z hlediska volby druhu a výše trestu pro pachatele, zvláště pak v případě, kdy běžně procesy obchodování probíhají za použití násilí a bez souhlasu obchodované osoby. Otázka, zda dospělá osoba skutečně jednala se svým souhlasem, musí být ale zhodnocena v každém konkrétním případě a za zvážení všech okolností, které byly schopné její souhlas s procesem obchodování ovlivnit. Obchod s lidmi má rozměr mezinárodní i rozměr vnitrostátní. Jeho průběh a trasy nejsou nahodilé, ale představují složitý komplex vztahů, které léty používání nabývají na 10 10

11 stálosti a trvalosti tato statičnost procesu obchodování s lidmi by tedy mohla být (oproti výše uvedené dynamičnosti projevující se v neustálém zdokonalování aktivit obchodníků s lidmi) jedním z míst, kde by orgány činné v trestním řízení měly mít šanci obchodování potírat. Samotný obchod se zpravidla odehrává v trojúhelníku, který tvoří obchodník (nabízející), zákazník (poptávající), a obchodovaná osoba. V celém procesu je navíc zapojeno libovolné množství osob tuto činnost zprostředkovávajících. Jakkoli je obchodování s lidmi zaměřeno na získávání osob, které budou dále sexuálně nebo pracovně exploatovány, je nutné zdůraznit, že jeho předmětem je pouze a jedině zprostředkující činnost, vlastní směna zboží za peníze. Ve své podstatě je to obchod jako každý jiný, ovlivňuje jej nabídka a poptávka po zboží, kterým jsou v tomto případě lidé. Je závislý na poptávce zákazníků a pružně reaguje na změny jejich přání a potřeb. V tomto ohledu představují vlastní zákazníci, neboli koncoví spotřebitelé produktů, které obchod s lidmi nabízí, podle mého názoru, vlastní jádro a spouštěcí mechanismus celého procesu obchodování s lidmi. Jsou to právě oni, kdo vytváří poptávku po nelegálním statku, a proto se z důvodu uspokojení takovéto poptávky, navíc jištěné obrovskými finančním prostředky určenými k jejímu uspokojení, stal obchod s lidmi předmětem zájmu zločineckých organizací a organizovaného zločinu. Trestněprávní úpravy jednotlivých států se zaměřují na potrestání samotných obchodníků a dalších osob, které jsou v procesu obchodu s lidmi zapojeni. Zvláštní pozornost by ale měla být věnována právě těmto koncovým článkům procesu obchodování jejich spotřebitelům, neboť bez jejich zájmu na poptávaných službách a finančních prostředků k jejich krytí by nebyl obchod s lidmi realizován v míře, v jaké se s ním dnes setkáváme. Existuje mnoho různých definic obchodu s lidmi, z nichž nejvíce používanou je definice obchodu s lidmi obsažená v Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména se ženami a dětmi (Protocol to the United Nations Convention against Transnational Organized Crime with the Aim of Preventing, Suppressing and Punishing the Trafficking in Persons, in Particular Women and Children - dále jen Protokol), doplňujícím Úmluvu OSN o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (United Nations Convention against Transnational Organized Crime - dále jen Úmluva), který byl přijat v Palermu 15. prosince Tento Protokol ve svém článku třetím, odstavci a) definuje obchodování s lidmi jako proces najímání, přepravy, převádění, převozu, přechovávání nebo přijetí osob za pomoci vyhrožování, použití síly nebo jiných forem nátlaku, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl, nebo zneužití moci či stavu bezbrannosti, nebo za pomoci poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků či jiných výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající moc nad jinou osobou, s úmyslem tuto osobu jakkoli zneužívat. Zneužívání zahrnuje zneužívání 11 11

12 2). 5 Od doby, kdy byla tato Úmluva a její dva protokoly přijaty, je v mezinárodněprávním prostituce jiných, jiné formy sexuálního zneužívání, nucenou práci nebo poskytování služeb, otroctví, nebo podobné praktiky jako otroctví, nevolnictví nebo odnětí tělesného orgánu. 2 Úmluva OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, obzvláště se ženami a dětmi, byly podepsány Českou republikou na konci roku Tento Protokol je také označován jako tzv. Protokol z Palerma a je klíčovým dodatkovým instrumentem Úmluvy. Protokol doplňuje Úmluvu a musí být vykládán spolu s ní. Ustanovení Úmluvy se vztahují mutatis mutandis i na tento Protokol, pokud v něm není stanoveno jinak. Trestné činy obsažení v článku 5 Protokolu se považují za trestné činy podle Úmluvy. 3 Protokol sám se zabývá čtyřmi zásadními oblastmi problému obchodování s lidmi, a to oblastí represe, oblastí ochrany obětí, dále oblastí prevence obchodování a v neposlední ředě i mezinárodní spoluprací v této oblasti. Na obchod s lidmi je zde nahlíženo jako na novodobou formu otrokářství, kdy samotný účel obchodu není pro kriminalizaci jednání obchodníka rozhodující. 4 Protokol zastává stanovisko, že obchodování s lidmi má být trestným činem dokonce i s případným souhlasem oběti. Souhlas obchodované osoby s takovýmto jednáním je tedy irelevantní. Šturma a kol. v této souvislosti dokonce píše: Protokol vlastně představuje instrument mezinárodního trestního práva (v širokém smyslu), jehož účelem je prevence a postih jedné mimořádně závažné formy organizovaného zločinu. Při pohledu na protokol, je ovšem zřejmé, jak důležité místo v něm zaujímá i druhý z cílů, jímž je ochrana obětí obchodování s lidmi, především žen a dětí, včetně zajištění jejich mezinárodně uznaných lidských práv (Preambule a účel úpravy v čl. prostředí rozlišováno mezi pašováním migrantů (smuggling of migrants) a obchodováním s lidmi (trafficking in people). Pašováním migrantů je nutno rozumět nelegální přechod státních hranic, na rozdíl od obchodování však na žádost těchto osob, navíc zaplacený vysokou finanční částkou. V případě obchodování je tento přechod státních hranic v mnoha případech legální, kdy oběť sama vycestovat chce, případně si sama obstará falešné cestovní doklady, nelegální je ovšem samotný cíl cesty. Zatímco pašování migrantů končí 2 Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons, Especialy Women and Children, Supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime [citováno 30. června 2006]. Dostupný z: 3 Šturma, P., Nováková, J., Bílková, V. Mezinárodní a evropské instrumenty proti terorismu a organizovanému zločinu. Praha : C. H. Beck, 2003, s Wohlgemuth, M. Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. In Rysková, H. Proaktivní přístup policie k odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem jejich sexuálního vykořisťování, sborník z mezinárodní konference konané ledna v Mariánských lázních, Praha : Themis, 2003, s Šturma, P., Nováková, J., Bílková, V. Mezinárodní a evropské instrumenty proti terorismu a organizovanému zločinu. Praha : C. H. Beck, 2003, s

13 okamžikem překročení státní hranice a vyplacením finanční odměny jejich převaděčům, v případě obchodování vlastní přechod státní hranice teprve předchází samotnému cíli obchodu s lidmi, oběť musí být následně předána zákazníkovi. Opční protokol k Úmluvě OSN o právech dítěte, o obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii z roku 2000 (Optional Protocol to the Convention on the Rights of the Child on the Sale of Children, Child Prostitution and Child Pornography) podává velmi vhodnou definici obchodování s dětmi. Česká republika tento Opční protokol stále ještě nepodepsala, přesto však považuji pro účely této práce za vhodné tuto definici zmínit. 6 Obchodováním s dětmi Opční protokol rozumí jakýkoli akt nebo transakci, při níž je dítě přepravováno jakoukoliv osobou či skupinou osob jinému za odměnu či jinou náhradu. 7 V obecné rovině lze obchod s lidmi charakterizovat třemi základními znaky. 8 Je to jednak transport osob, dále jejich donucení a konečně jejich vykořisťování. Tyto formy vykořisťování jsou uvedeny i v definici obchodu s lidmi podle Protokolu. Jedná se o využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucenou práci či služby, dále o otroctví nebo praktiky otroctví podobné, a konečně útisk nebo odjímání tělesných orgánů. V roce 2004 byla právní úprava obchodu s lidmi podle českého trestního zákona uvedena novelou trestního zákona č. 537/2004 Sb. do souladu s definicí podle Protokolu, český trestní zákon však i nadále neuvádí odjímání tělesných orgánů jako jeden z účelů obchodování s lidmi. Transportem osob se rozumí jakékoliv přemístění těchto osob mimo jejich obvyklou sociální strukturu, nemusí to být nevyhnutně přemístění spojené s překročením státních hranic. Obchod s lidmi často probíhá i vně jednoho státu. Osoby jsou obchodovány mezi regiony či oblastmi, obvykle v závislosti na dalších faktorech z chudších do bohatších oblastí. Ať již obchodovaná osoba k takovémuto transportu dala předem výslovně souhlas či nikoliv, probíhá vně státního území nebo mezi několika státy, znamená tento transport do neznámého prostředí pro tuto osobu vždy množství nevýhod spočívajících například v neznalosti jazyka a nového prostředí, které obchodníci zneužívají k prohloubení své kontroly nad obchodovanými osobami a k jejich další manipulaci. Donucení je průvodním jevem obchodování, je jeho pracovním prostředkem a existuje ve všech jeho možných podobách v závislosti na stupni organizovanosti, stupni utajení, případně ochoty obchodované osoby s obchodníky spolupracovat. V Protokolu je 6 Např. na rozdíl od Slovenska, kde byl tento Opční protokol přijat v roce Oznámenie č. 424/2004 Z.z. Ministerstva zahraničných vecí Slovenskej republiky o uzavretí Opčného protokolu k Dohovoru o právach dieťaťa o predaji detí, detskej prostitúcii a detskej pornografii. [citováno 3. června 2006].Dostupný z: 7 Hejč, K. Analýza a komparace mezinárodních dokumentů v oblasti boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí. In Dunovský, J., Mitlohner, M., Hejč, K., Hanušová Tlačilová, J. Problematika dětských práv a komerčního sexuálního zneužívání dětí u nás a ve světě. Praha : Grada Publishing, 2005, s Co je obchod s lidmi? [citováno 23. dubna 2006]. Dostupný z:

14 institut donucení definován jako použití hrozby, násilí nebo jiných forem vzbuzení reálné domněnky u oběti obchodování, že nemá jinou možnost, než se podřídit vůli obchodníka. 9 Donucením se rozumí změna vůle obchodované osoby docílená prostředky zahrnujícími jak přímé násilí nebo pohrůžky násilí, tak i zneužitím omylu, závislosti či tísně, ale také lsti. K získání obětí v prvotní fázi obchodníci nejčastěji zneužívají omylu obchodovaných osob. Potencionální oběti lákají například inzeráty s lživým a záměrně zkresleným obsahem. K obchodování tak v mnoha případech dochází tehdy, když obchodník nabídne potenciální zájemkyni anebo zájemci práci nebo sňatek, ale zamlčí či nepravdivě vylíčí některé skutečnosti pro výkon takovéto práce nebo uzavření takovéhoto sňatku rozhodné. Omyl se potom nejčastěji týká druhu práce, odměny nebo pracovních podmínek, sňatek se ve většině případů vůbec nerealizuje, případně dojde k jeho uzavření jen naoko. Cílem samotného obchodu s lidmi je kořistění z jimi poskytovaných pracovních výkonů případně z prodeje jejich tělesných orgánů a tkání. Ačkoliv většina obchodních transakcí skutečně spočívá jen ve zprostředkování těchto osob, tato činnost je vykonávána s vědomím jejich dalšího osudu, a proto je vykořisťování jejím pojmovým znakem. Vykořisťováním se rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, k nucené práci či službám, otroctví či praktikám podobným otroctví, nebo odjímaní orgánů. Otroctvím lze v této souvislosti nazývat stav obchodované osoby, podléhající výkonu některých nebo všech složek práva vlastnického obchodníky. Oběť obchodu má postavení podobné otroku, je plně podřízena moci svého majitele. Podle čl. 1 Úmluvy o otroctví z roku 1926 je otroctví zakázáno. V případě obchodu s lidmi za účelem jejich sexuálního vykořisťování a mnohdy i za účelem nucené práce navíc dochází k získávání finančních prostředků, tedy k obohacení majitele obchodované osoby. Nevyužívá a nekořistí tedy z obchodované osoby sám, ale poskytuje možnost jejího využití jiným a za to získává zisk. Trestný čin obchodování s lidmi je páchán organizovanými skupinami, které často působí ve více státech a vyznačují se vysokým stupněm profesionality a specializace. Obchodování s lidmi představuje jednu z významných a nejvíce prosperujících forem organizovaného zločinu, přičemž působení organizované kriminality určuje největší měrou struktura a rozsah společenské poptávky po službách, které obchodování s lidmi zajišťuje. Trávníčková v této souvislosti uvádí, že konkrétní oblast působení je vždy zvolena bez 9 Wohlgemuth, M. Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. In Rysková, H. Proaktivní přístup policie k odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem jejich sexuálního vykořisťování. Sborník z mezinárodní konference. Praha : Themis, 2003, s

15 ohledu na použité prostředky podle momentálně nejvýhodnější činnosti, resp. je orientována na dosažení vysokého zisku. 10 Mezinárodní zločin, stejně jako fenomén obchodu s lidmi, je neustále se rozvíjející formou páchání trestné činnosti, a ve snaze o jeho definování uspějí stejně jako v případě obchodování s lidmi pouze jednoduché a obecné definice, které umožní co nejširší zachycení rozsahu tohoto problému. Například Interpol definoval v roce 1988 organizovaný zločin jako jakoukoliv skupinu s vypracovanou strukturou, jejíž hlavním cílem je dosahování zisku nelegálními aktivitami, často doprovázenými strachem a korupcí. 11 Naproti tomu Rada Evropy definuje organizovaný zločin jako nelegální aktivity vykonávané strukturovanými skupinami skládajícími se z více než tří osob, existující delší časové období, a jednající s cílem páchat závažné trestné činy prostřednictvím soustředěného jednání, za použití nátlaku, násilí, korupce nebo jiných prostředků s cílem získat, přímo nebo nepřímo, finanční nebo jiný materiální zisk. 12 Nejširší definici podává OSN, když za organizovaný zločin považuje širokospektré a komplexní trestní jednání vykonávané skupinami osob, jakkoliv pevně organizovanými, s cílem obohacení jednotlivých členů a na náklady společnosti a jejich členů. 13 Z domácích pramenů považuji za vhodné zmínit definici organizované kriminality J. Musila, který ji chápe jako druh skupinové trestné činnosti, páchané organizovanou zločineckou skupinou nebo zločineckou organizací, vyznačující se dlouhodobostí, dělbou činností, plánovitostí a orientací na vysoký zisk nebo získání vlivu na veřejný život. 14 Podobně definuje organizovanou kriminalitu i materiál Problematika organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti, vydaný Ministerstvem vnitra České republiky v roce Popisuje ji jako druh skupinové kriminality páchané organizovanou zločineckou skupinou, která svoji činnost vyvíjí dlouhodobě, vyznačuje se dělbou činností, plánovitostí a orientací na vysoký zisk, na neoprávněné výhody nebo na získání vlivu ve veřejném životě. 15 Tyto definice našly odraz v novele trestního zákona provedené zákonem č. 152/1995 Sb., kdy byl s účinností od do našeho trestního zákona vložen institut zločinného spolčení, jímž se ve smyslu 89 odst. 17 trestního zákona 10 Trávníčková, I. Prostituce jako jedna z možných aktivit organizovaného zločinu v českém kontextu. In Rysková, H. Proaktivní přístup policie k odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem jejich sexuálního vykořisťování. Sborník z mezinárodní konference. Praha : Themis, 2003, s What is organized crime? [citováno 1. května 2006]. Dostupný z: 12 Definition of organized crime [citováno 3. června 2006]. Dostupný z: 13 Definitions, organized crime [citováno 3. června 2006]. Dostupný z: 14 Musil, J. Připravit se včas na boj s organizovanou kriminalitou. Československá kriminalistika, 1992, č. 2, s Němec, M. Mafie a zločinecké gangy. Praha : Eurounion, 2003, s

16 rozumí společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. 16 Skutečně globálním problémem se mezinárodní organizovaný zločin stal zhruba v posledních třech desetiletích. Organizovaná kriminalita se v poslední době dostává do zcela nové a širší dimenze ve které vytváří složitý systém nadnárodních korporací. Tyto korporace jsou vysoce profesionalizované s vysoce centralizovanou systémovou strukturou, jsou dotované značnými finančními prostředky a špičkových technickým a technologickým vybavením, jsou navzájem mezinárodně propojeny a působí často na velmi rozsáhlém území. Jejich členové ve snaze o zajištění beztrestnosti a bezpečnosti svého nezákonného podnikání neváhají korumpovat vysoké představitele státních orgánů jednotlivých států a pronikají i do těch nejvyšších společenských struktur ve snaze zajistit bezproblémový chod těchto organizací. Hlavním smyslem těchto organizací a důvodem jejich vlastního založení a vývoje je dosažení zisku, který je použitím vysoce profesionalizovaných metod působení a činnosti těchto organizací maximalizován. Na rozdíl od ideologicky zaměřených teroristických, extremistických, rasových, náboženských a jiných seskupení, organizovaný zločin nemá za cíl společnost rozvracet, chce z ní pouze v co největší míře těžit a to bez ohledu na společenské normy a použité prostředky Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 17 Nožina, M. Globální zločin v malých zemích případ České republiky. Medzinárodné otázky, Slovenský inštitút medzinárodných štúdií, Bratislava, r. X/2001, č. 2, s

17 3. Obecná charakteristika procesu obchodu s lidmi Základní schéma procesu obchodu s lidmi je založeno na obecné charakteristice každé takovéto jednotlivé obchodní transakce. Tuto obecnou charakteristiku lze mimo jiné stanovit a používat i z toho důvodu, že mezinárodní sítě organizátorů, obchodníků a převaděčů jsou téměř identické svou strukturou. Na celém světě dochází v podstatě k identickým obchodním transakcím, jejichž předmětem jsou lidé a to už buď s cílem jejich dalšího vykořisťování v sexuálním průmyslu nebo jejich vykořisťování pracovního. Tyto organizace oběti obchodování nejen vykořisťují, ale i kriminalizují, když je nutí např. k výkonu prostituce, nebo k drogovému dealerství. 18 Celosvětově jde o celé spektrum organizovaných kriminálních skupin, od jakýchsi syndikátů až po drobné organizace, které jsou do vetší či menší sítě propojené. Tyto organizace obchodníků s lidmi lze pro účely této práce obecně podle velikosti a míry organizovanosti rozdělit na tři základní úrovně: a) Na nejvyšším stupni jsou organizace vysoce strukturované a hierarchicky uspořádané, které disponují opravdu rozmanitými možnostmi získávání a transportu obchodovaných osob, a zpravidla organizují celý proces obchodu samy: od samotného najímání obětí, přes jejich pohyb z jedné země nebo území do druhého, až po jejich předání koncovému zákazníkovi, případně se mohou věnovat i samotnému získávání zákazníků. Předáním oběti zákazníkovi však jejich činnost zpravidla končí, jedná se tedy výlučně o činnost zprostředkovatelskou, a tedy o obchodování s lidmi v tom nejčistším slova smyslu. Tyto organizace mají přehled o možnostech a právních překážkách v jednotlivých zemích a jsou obeznámeny s právními prostředky, které jim umožňují dál provozovat obchod s lidmi (k tomuto účelu využívají cestovní kanceláře, seznamovací kanceláře, cestování v rámci uměleckých vystoupení apod.). V těchto organizacích můžeme často pozorovat napojení na policii, státní úřady a jiné formy korupce státních úředníků, které více či méně pramení z trvalosti a organizovanosti jejich působení. b) Druhým obecným typem organizací obchodujících s lidmi jsou organizace operující podobným způsobem jako organizace výše uvedené, rozdíl spočívá pouze v menším stupni organizovanosti a v podstatě neexistujícím napojení na policii a státní orgány. Odpadá i vysoká specializovanost těchto organizací výlučně na zprostředkování obchodovaných osob. V prvním modelu je zaměření těchto organizací výlučně vyprofilováno na zprostředkování osob, které jsou dále předány dalším organizacím, většinou také na vysoké organizační úrovni, zabývajícím se využitím obětí v sexuálním průmyslu a podobně. Jakmile byl obchod 18 Němec, M. Mafie a zločinecké gangy. Praha : Eurounion, 2003, s

18 organizací prvního typu dokončen, její činnost končí. Naproti tomu druhý model najímá osoby pro svůj vlastní obchod, který dále provozuje, a další působení této organizace na poli obchodování s lidmi závisí na poptávce po tomto zboží a nutnosti zajistit pro svoje vlastní podnikání nové. c) Třetí typ organizace odpovídá malým organizacím, které nemají ani potřebné finanční prostředky, ani organizační strukturu nutnou k tomu, aby rozvinuly celý náročný proces obchodování. Často se zde může jednat o pouhé jednorázové zapojení do procesu obchodování s lidmi, nezřídka vyvolané nouzí získat tuto osobu nebo finanční částku jinak. Jejich obchod je postaven na lokálních překupnících, kteří se sami starají o to, aby jejich obchod trval a pokračoval. Obchod s lidmi představuje řetězec několika na sebe navzájem napojených činností, které na sebe navzájem navazují a tvoří tak z této činnosti nedílný celek. Součástí tohoto řetězce jsou činnosti jako je nábor, přeprava, koupě, prodej, ubytování, předání a převzetí určité osoby. 19 M. Němec popisuje modus operandi pachatelů trestného činu obchodování s lidmi jako třífázový. Prví fází tohoto procesu je naverbování lidí, kteří z hospodářských důvodů chtějí opustit svou zemi, k přechodu do některé země s vysokou životní úrovní, a to zpravidla pod falešnými přísliby. Druhou je potom nelegální převod těchto lidí do státu určení pomocí různých lstí, podvodů, padělání dokladů a to za vysokou odměnu, která zpravidla představuje totální zubožení této osoby a její rodiny. Poslední fází je zločinné zneužití poddanské závislosti osob v zemi určení buď v důsledku nemožnosti zaplatit požadovanou sumu za převod, nebo formou vydírání vzhledem k nelegálnosti pobytu v zemi. 20 Lze pouze dodat, že závěrečným, a vlastně nejdůležitějším, neboť právě on je podněcovatelem a hybatelem celého procesu obchodování, článkem tohoto řetězce na kterého je často zapomínáno, je spotřebitel, který samotné služby lidí, které jsou obchodovány, vyhledává a přijímá. 3.1 Rizikové faktory Obchod s lidmi je uskutečňován v celosvětovém měřítku. Jeho úzké napojení na mezinárodní ekonomickou situaci způsobuje jeho neustálé změny z hlediska fungování jednotlivých států v samotném procesu obchodování s lidmi. Tak jako se mění ekonomická 19 Human Rights in Practice, 1998, Janes Information Group: 2001 [citováno 18. června 2006]. Dostupný z: 20 Němec, M. Mafie a zločinecké gangy. Praha : Eurounion, 2003, s

19 situace a životní úroveň jednotlivých států, mění se i jejich úloha v procesu obchodování s lidmi v celosvětovém měřítku. Tento pohyb je vlastně neustálé vyvažování nabídky a poptávky po těchto službách, snahou získat co nejkvalitnější zboží za co nejnižší náklady a riziko. Běžným dokladem takovéhoto pohybu je situace, kdy země, které byly dříve zdrojovými zeměmi pro obchod do zemí ekonomicky vyspělejších, se změnou ekonomické situace k lepšímu ocitly v pozici, kdy se samy staly odbytištěm pro obchod s lidmi ze zemí méně ekonomicky vyspělých než ony samy. Základním pravidlem a směrem uskutečňování obchodu s lidmi je jeho pohyb z oblastí chudších do oblastí bohatších. Souvisí to s celou řadou faktorů, jako jsou vyšší životní úroveň a tím s tím souvisejícím vznikem nových potřeb ve státech ekonomicky vyspělých a na druhé straně prohlubující se nezaměstnanost, nedostatek finančních prostředků ve státech méně vyspělých a vidina lepšího života v zemích ekonomicky vyvinutějších. K rozmachu obchodu s lidmi v jednotlivých oblastech rovněž významně přispívají a důležitou úlohu hrají také média globalizovaného světa. Dostupnost informací na celém světě způsobuje, že obrazy života v západních zemích denně pronikají prostřednictvím televizních obrazovek, novin, internetu a dalších médií, i do těch nejchudších oblastí světa a i ty nejméně majetné konfrontují s bohatstvím a přepychem nejbohatších zemí světa. Podle četných výzkumů jsou vedle motivačních faktorů, jako jsou vidina lepšího zaměstnání a lepších životních podmínek, které se zahrnují pod název survival migration, jsou právě tyto informace jednou z příčin zvýšeného migračního toku. 21 Tento směr od méně ekonomicky vyspělých oblastí k oblastem ekonomicky vyspělejším není, jak již bylo dříve řečeno, uskutečňován pouze v přeshraničním (mezinárodním) měřítku. Tak jako se liší ekonomická úroveň jednotlivých států, liší se i ekonomická úroveň jednotlivých regionů uvnitř jednoho státu. Obchod s lidmi je proto možné uskutečnit i v rámci jednoho státu, tento pohyb bývá stejně jako u obchodu mezi jednotlivými státy podmíněn rozdílnou ekonomickou úrovní jednotlivých regionů, odlišnou sociální skladbou obyvatelstva, nebo vyšší poptávkou po službách osob obchodem s lidmi získávaných. Tato zvýšená poptávka je z hlediska obchodu vnitrostátního zpravidla markantní v hlavních, případně velkých městech, dále v pohraničních oblastech a v dalších oblastech se zvýšeným pohybem turistů, případně jiných přechodně pobývajících osob. Například v České republice byly zaznamenány případy, kdy byly dívky z Ostravska předány do nočních klubů v severních Čechách k výkonu prostituce Žadatelky o azyl a obchod s lidmi. Výzkumná zpráva pro úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Praha : Etnologický ústav Akademie věd České Republiky, 1999, s La Strada, Obchod s lidmi v České republice [citováno 3. června 2006].Dostupný z:

20 Určení jednotlivých oblastí obchodu s lidmi není konstantní, ale naopak se vlivem ekonomických a demografických změn, které nutně vyvolávají také posuny nabídky a poptávky, mění a specializuje. Obchod s lidmi a vzestup případně pokles jeho intenzity, případně jeho existence vůbec, závisí na celé řadě faktorů, k nimž přispívá i povaha území, na kterém se vyvíjí. Na skutečnost, zda se určitá země stane centrem obchodu s lidmi, zemí původu, tranzitní nebo cílovou působí celá řada faktorů, přitom některé z nich je možné považovat za klíčové. Tak je možné jednotlivé oblasti, na kterých k obchodování dochází, popsat z hlediska rizikovosti vzniku a existence obchodu s lidmi. Mezi takové faktory patří zejména: Geografická poloha země, podle které se jednotlivé země dělí na země původu, tranzitní a cílové. Je dána geografickou povahou daného státu případně území. V dané oblasti se fakticky či potencionálně vyskytuje obchod (např. blízkost hranic, výskyt sexuálního průmyslu či jiných odvětví, u kterých se objevuje nelegální zaměstnávání). Obchod s lidmi zde významně reaguje na zvýšenou poptávku po těchto službách na tomto území, vzniká jakoby na objednávku. V České republice se typicky jedná o severní a jižní Čechy a dále velká města jako jsou Praha a Brno. Tato poloha, jakkoliv zůstává konstantní, v závislosti na níže uvedených další rizikových faktorech, prochází neustálým vývojem a rozdělení zemí na země původu, tranzitní a cílové je vždy možné určit pouze pro daný časový okamžik. Ekonomická situace státu představuje velmi podstatný rizikový faktor obchodování s lidmi. Je na rozdíl od faktoru geografického naopak dána skladbou a životní úrovní obyvatelstva zobrazující ekonomickou úroveň dané oblasti nebo státu. Tato území představují v protikladu k rizikovosti území dané geograficky jakousi zvýšenou nabídku, kterou obchodníkům s lidmi nabízí. Daná oblast je buď zdrojem potenciálních obětí obchodu s lidmi, neboť zde žijí ve větším rozsahu sociální skupiny, které lze charakterizovat jako rizikové, jako jsou sociálně vyloučené komunity, nezaměstnaní, Romové apod., nebo je významná z hlediska kupní síly a poptávky po službách s obchodem s lidmi spojených. Z pohledu České republiky se typicky bude jednat Ostravsko nebo Chomutovsko. Ekonomická situace dané země spolu s životní úrovní obyvatelstva je faktorem, který posiluje nebo naopak oslabuje poptávku po obchodu s lidmi, a naopak posiluje nebo oslabuje možnosti získávat obživu jinou cestou. V mnoha případech právě špatná ekonomická situace, nedostatek pracovních příležitostí a peněžních prostředků vede k tomu, že osoby v těchto podmínkách žijící podlehnou iluzi snadného výdělku v zahraničí případně v jiných oblastech tuzemska

21 Existence a četnost sociálně znevýhodněných skupin ve společnosti. Jedná se o skupiny s nižším sociálně-ekonomickým statusem bez ohledu na jeho důvod a okolnosti vzniku. V České republice se jedná především o Romy, dále mentálně a tělesně handicapované osoby a migranty. Všechny tyto osoby jsou navíc z důvodu špatné nebo vůbec chybějící informovanosti o obchodu s lidmi mnohem náchylnější k tomu, aby se nechaly k obchodování získat. Rozdíly ve výši mezd mužů a žen není v České republice nutné považovat za rizikový faktor, je nutné ho však zmínit s ohledem na jeho význam v zemích, které vzhledem k České republice představují státy původu (Ukrajina, Rumunsko atd.) Tyto rozdíly ve výškách mezd mužů a žen zpravidla ještě podpořené špatnou ekonomickou situací země, představují riziko, že žena takto znevýhodněná snáze podlehne nabídce dobře placené práce v zahraničí. Vysoké zisky z obchodu s lidmi a malá rizika jsou důvodem, proč je této forma organizovaného zločinu stále na vzestupu. Trestní zákony většiny států ještě nestačily plně zareagovat na proklamace mezinárodních smluv a zpravidla neobsahují za obchod s lidmi vysoké tresty. Navíc při zvážení stupně organizovanosti obchodu s lidmi, je vysoce nepravděpodobné, že pachatel bude potrestán. Základní charakteristikou území z hlediska jeho zapojení do obchodu s lidmi je jeho povaha ve vztahu k činnosti, která se tam vyvíjí. Při tomto rozdělení se spojuje geografická i socioekonomická rizikovost v hledisko kvalit takovéhoto území z pohledu obchodování s lidmi. Tak je možné rozlišit: Země nebo území zdrojová jsou to země a území, která jsou zdrojem obětí pro obchod s lidmi. Jsou to zpravidla země a území chudá, nerozvinutá, s velice nízkou životní úrovní, která pro obchodníky poskytují bohatý zdroj obětí. Naproti tomu zde téměř neexistuje poptávka po službách, které obchod s lidmi zajišťuje. Země a území cílová tyto země a území jsou modelově vyspělá, s vysokou životní úrovní, která s sebou nese i vyšší poptávku po službách, které obchod s lidmi ať již za účelem jejich sexuálního využití nebo využití jejich pracovní síly, zajišťuje. Představují hlavní odbytiště a cíl obchodníků s lidmi, síla poptávky a kupní síla v nich obsažená zobecňuje hlavní motiv obchodníků

22 Země a území tranzitní jsou to země, které většinou tvoří přirozenou překážku mezi zeměmi a územími zdrojovými a cílovými, a tak se přes ně obchodované osoby transportují, a to jak již legálně nebo nikoliv. Toto rozčlenění zřídkakdy existuje ve své čisté formě, ve skutečnosti jsou jednotlivé země různou formou kombinace všech těchto tří variant v závislosti na konkrétním druhu obchodu s lidmi, například země zdrojová může být zároveň i zemí tranzitní a cílovou pro obchod do jiných zemí a naopak země cílová může být zemí zdrojovou a tranzitní pro osoby z jiných zemí. Navíc zařazení určitého státu nebo státního území z hlediska výše uvedených kategorií podléhá změnám z pohledu času, což opět souvisí s rozvojem ekonomiky a politickou situací v jednotlivých státech. 23 Jak již bylo řečeno je celý proces obchodu s organizačně a finančně náročnou záležitostí, proto existují snahy dosáhnout stejného cíle i jednoduššími a méně komplikovanými způsoby. Jedním z nich je umísťování a častá koncentrace zařízení nabízejících sexuální služby v pohraničních oblastech. V tomto případě se jedná o obchod s lidmi v rámci jednoho území, není nutné překračovat hranice, navíc je přísun zahraničních zákazníků v těchto oblastech dlouhodobě zajištěn a tak se celý proces obchodu s lidmi mnohem více zjednodušuje a tím i zlevňuje. Pohraniční území jsou proto spíše cílovými (přijímajícími) než tranzitními nebo zdrojovými (vysílajícími) oblastmi a to z hlediska všech typů obchodování. Kvůli obrovskému přílivu sexuálního cestovního ruchu není třeba převážet prostituty/tky přes hranice. Tyto osoby zůstávají v České republice, zatímco zákazníci hranice překračují. Je to levnější, bezpečnější a méně riskantní pro obchodníky a překupníky. 24 Ničím výjimečným není ani rotace obětí obchodu a osob vykonávajících prostituci mezi jednotlivými zařízeními. Běžnou formou je i přejíždění hranice a provozování prostituce za hranicemi sousedního státu s orientací na větší příhraniční města (Drážďany, Vídeň, Linec apod.) Z hlediska zařazení České republiky do těchto kategorií území viz kapitola č. 6 - Obchodování s lidmi v České republice 24 Bell, I., Pickar, A. Zpráva o obchodování s dětmi v České republice [citováno 1. května 2006]. Dostupný z: 25 Želásko, P. Přístup služby kriminální policie a vyšetřování k problematice odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi. In Rysková, H. Proaktivní přístup policie k odhalování a vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem jejich sexuálního vykořisťování. Sborník z mezinárodní konference. Praha : Themis, 2003, s