Čína obchodní partner ČR

Transkript

1 Partneři přílohy

2 II/III Čínská lidová republika Čína je s jednou miliardou a 350 miliony obyvatel stále nejlidnatější zemí světa. Tvoří pětinu světové populace. Asijská země se rozkládá na více než 9,5 milionu kilometrů čtverečních. Na nejlidnatější město vyrostl Čchung-čching ve střední Číně, který má už téměř 29 milionů obyvatel. Následován je Šanghají s 23 miliony a dvacetimilionovou metropolí Pekingem. Ekonomika a vzájemný obchod Země je členem Mezinárodní obchodní organizace WTO. Její ekonomika stojí zejména na bouřlivém rozvoji výroby. Hospodářství země dlouhodobě rostlo dvouciferným tempem, loni zpomalil růst hrubého domácího produktu na 9,2 procenta. Místní měnou je čínský jüan, nověji je používáno označení renminbi, které má mezinárodní zkratku CNY. Číňané mají ambici udělat ze svého platidla důležitou mezinárodní měnu. Jedno renminbi jsou v současnosti v přepočtu zhruba tři české koruny. Vývoz z České republiky do Číny dosáhl loni celkového obratu téměř 1,7 miliardy dolarů. Výrazně však převažuje dovoz v opačném směru, když Čína loni do Česka dodala zboží za téměř 19 miliard dolarů. přílohu připravili obsah Čína představuje 12 projektů spolupráce III Reformy změnily Čínu v druhou největší ekonomiku světa IV Obchod ČR s Čínou Vývoz 0,7 Dovoz ,1 0,8 12,5 Dovozní cla Celní tarify při exportu do Číny jsou účtovány podle typu výrobku. Promítá se do toho právě fakt, že Čína i Česká republika jsou členy Mezinárodní obchodní organizace WTO. Bohatnoucí Číňané chtějí luxus a kvalitu VI Západ Číny? VIII Reforma DPH sníží daně ve většině oborů Čína vybírá takzvanou dovozní DPH, a to téměř ze všech dovážených produktů. Základní sazba je 17 procent. Snížená sazba ve výši 13 procent se v současnosti vztahuje na jedlé rostlinné oleje, vytápění, klimatizaci, uhlí, zemní plyn, metan, knihy, noviny, časopisy, krmiva, chemická hnojiva, zemědělské chemikálie, zemědělské stroje, plastové fólie pro hospodářské účely. Dovozní spotřební daň je účtována na některé spotřební zboží, jako jsou tabák, alkohol, kosmetika, pneumatiky, šperky, automobily, drahé hodinky a golfové hole a míčky. Sazby se pohybují od jednoho procenta do 40 procent. Dovozní cla a daně se vypočítávají z celkové hodnoty zboží včetně balení, pojistného, dopravy na místo určení. Čínská celní správa má pravomoc posoudit sama hodnotu zboží a určit výšku vybíraných tarifů. Čeští vývozci mohou Čínskou celní správu požádat o výjimku pro vzorky. A to za předpokladu, že vzorky budou z Číny odeslány zpět do šesti měsíců. Tyto výjimky platí také pro dovoz zboží pro vystavení nebo použití na výstavách a veletrzích. Dále pro předměty potřebné pro výkon v soutěžích nebo ve sportovních utkáních, kinematografii a televizních programech. Tato úleva se týká také přístrojů pro vědecký výzkum, pedagogické a zdravotnické činnosti. Jan Bělovský, Jan Hebnar, Zuzana Hladíková, Lucie Horníková, Tomáš Stingl, Jan Stuchlík, Pavel Trčala, Anna Vacková 0,8 10,6 (v miliardách dolarů) 1,3 15,6 1,7 18, Pramen MPO ČR X Dobré řešení pro menší firmy? Joint venture XII Výjimečnost chceme bez přirážky XIV Čína představuje 12 projektů na spolupráci Tradiční přátelství pojí Čínu se zeměmi střední a východní Evropy. Obě strany zahájily dobrou spolupráci. Letos v dubnu se předseda čínské vlády Wen Jiabao zúčastnil ve Varšavě setkání představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy a hospodářského fóra. Premiér Wen tam přednesl významnou řeč, v níž komplexně vyložil hlavní zásady rozvoje spolupráce a navrhl 12 iniciativ za účelem prohloubení vztahů Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Tyto iniciativy zahrnují například zřízení Sekretariátu pro spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy, zřízení zvláštních úvěrů o celkovém objemu 10 miliard dolarů či založení Fondu investiční spolupráce mezi Čínou a středoevropskými zeměmi. Čínská strana dále do těchto zemí vyšle misi propagující obchod a investice, přijme účinná opatření na podporu bilaterální hospodářské spolupráce a v průběhu příštích pěti let poskytne 16 zemím střední a východní Evropy pět tisíc stipendijních míst. Toto představuje bezprecedentní iniciativu k rozšíření konkrétních výměn a spolupráce Číny se středoevropským regionem v oblastech ekonomiky a obchodu, cestovního ruchu, dopravy, kultury, vzdělávání, mládeže. Je to strategické rozhodnutí Číny vypracované na základě tradičního přátelství obou stran a společných potřeb rozvoje. Tři plusy čínského trhu Přestože se Čína v posledních letech bouřlivě mění a světová konkurence se o tamější trh nelítostně pere, stále zůstávají asijské velmoci tři klasické obchodní plusy. Především jde pořád o nejlidnatější trh světa. Velká část spotřebitelů v Číně rychle bohatne. Země se má proto stát do roku 2015 dokonce největším trhem pro luxusní zboží na světě. Česká republika je samozřejmě důležitým členem skupiny zemí střední a východní Evropy se specifickými přednostmi. Čínsko-česká spolupráce má obrovský potenciál a Česko se rozhodně může stát jedním z nejlepších partnerů Číny. S radostí jsem si povšiml, že výše zmíněných 12 iniciativ vzbudilo ve všech oblastech české společnosti velký ohlas a že posilování čínsko- -české spolupráce na všech úrovních je v souladu se základními zájmy obou zemí a jejich občanů a zajisté přinese oboustranný prospěch. Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice má zájem i nadále vystupovat ve funkci zprostředkovatele a aktivně přispívat ke společnému úsilí lidí obou zemí o vytváření dobré budoucnosti přátelské spolupráce. Yu Qingtai, velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR Druhým pozitivem Číny je to, že je stále dobrým místem pro umístění výroby. V posledních letech sice několikanásobně vzrostly platy dělníků a hlavně ve východním pobřežním pásu rostou investorům i další náklady. Týká se to například nákupu nemovitostí, místních poplatků nebo materiálu. Na druhé straně se ale zlepšuje produktivita práce a úroveň kvality, kterou dokáží čínští pracovníci v současné době v továrnách zajistit. Třetím plusem je velká finační síla Číny, která se projevuje v masivních investicích do dopravy, energetiky nebo techonologií pro životní prostředí. Obrovský obchodní úspěch Číny, která zásobuje svět zbožím, znamená zároveň přísun peněz do čínských veřejných rozpočtů. Velkorysé projekty v rozvoji infrastruktury mohou být tudíž dobrým odbytištěm pro české strojírenství coby tradičně silnou českou exportní disciplínu. tos

3 IV/V Reformy změnily Čínu v druhou největ ší ekonomiku světa Pro Českou republiku je Čína už třetím největším zahraničním obchodním partnerem. Loni dosáhl vzájemný obchod obou zemí úrovně 20,5 miliardy dolarů. Jak dnes vypadá čínské hospodářství a jaké podmínky čekají české vývozce a investory? Česká republika je pro Čínu významným obchodním partnerem ve střední a východní Evropě. Už po vzniku České republiky v roce 1993 podepsaly obě vlády Smlouvu o hospodářské spolupráci a Dohodu o podpoře a ochraně investic, dále také Dohodu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům a další důležité dokumenty, které položily pevný právní základ spolupráce. Té se daří. Podle statistik České republiky dosáhl loni obchodní objem na bilaterální úrovni 20,5 miliardy dolarů a Čína se tak stala třetím největším obchodním partnerem České republiky. Potěšitelného pokroku bylo dosaženo rovněž v obousměrných investicích mezi oběma zeměmi. Podniky Changhong, Merlin, Dalian Guma a Yapp Automotive Parts i další čínské společnosti v České republice investovaly a vybudovaly si továrny. Rovněž řada českých podniků, jako je Škoda Auto, PPF nebo Safina, úspěšně investovala na čínském trhu. Česká republika a Čína mají velký prostor i pro další růst hospodářské spolupráce. Zejména v oblasti energetiky, strojírenství, elektroniky, ochrany životního prostředí, bioléčiv, zemědělství, výstavby infrastruktury nebo v oblasti nových technologií. Vývoz vzrostl skoro 180krát Díky rychlému rozvoji čínské ekonomiky jako druhého největšího hospodářství na světě přitahuje Čína pozornost celé planety. Údaje Světové banky týkající se příspěvku Číny k růstu světového HDP vykazují míru růstu z 4,6 procenta v roce 2003 na 14,5 procenta v roce To představuje nejvyšší příspěvek země na světě a významný příspěvek k oživení světové ekonomiky. Vývoj čínské ekonomiky přitom díky reformám vykazuje za více než 30 let pozoruhodné výsledky. V roce 2011 dosáhl čínský HDP hodnoty víc než 47 bilionů jüanů, což je asi 7,5 bilionu dolarů. Čína se tak stala druhou největší ekonomikou na světě. Bylo dosaženo významných zlepšení v úpravě ekonomické struktury. Podíl zemědělství v HDP klesal z 28 na 10 procent, zatímco podíl průmyslu vzrostl ze zhruba 24 na 43 procent. I v zahraničním obchodu jde země rychle dopředu. Loni celkový objem obchodu ve sféře dovozu a vývozu vzrostl na 3,6 bilionu dolarů, což představuje 176násobný nárůst v porovnání s rokem Čína už získala zahraniční investice celkem ve výši kolem 1,2 bilionu dolarů a v letech 1994 až 2011 se umístila na prvním místě mezi rozvojovými zeměmi v oblasti zahraniční investice. Toto prvenství si udržuje už 18 let. Čínské investice v zahraničí činily 380 miliard dolarů a stále rostou. Životní úroveň obyvatelstva se i nadále zlepšuje. V roce 2011 byl disponibilní příjem městských a venkovských obyvatel Číny v přepočtu na obyvatele , respektive 6977 jüanů. To je v přepočtu asi 3462 a 1107 dolarů. Clo je v průměru 9,8 procenta Rychlý rozvoj čínské ekonomiky je neoddělitelný od politických reforem a otevírání se světu. Vzhledem k tomu, že reformy započaly již v roce 1978, a také zejména vlivem vstupu Číny do Světové obchodní organizace WTO v roce 2001 Čína stále rozšiřuje otevřenost své ekonomiky. Pokračuje reformou hospodářských systémů a politik neslučitelných s hospodářským a sociálním rozvojem země a vytvořila tak dobré V posledním desetiletí absorbovala Čína více než 800 miliard dolarů zahraničního kapitálu politické prostředí a spolehlivý systém k zabezpečení ekonomického rozvoje země. Celkový čínský celní tarif dosahuje 9,8 procenta. Průměrná celní sazba zemědělských produktů je 15,2 procenta, což představuje pouze čtvrtinu světového průměru. V tomto století se čínský dovoz rychle zvýšil z hodnoty 244 miliard dolarů v roce 2001 na loňských1,74 bilionu dolarů. To představuje téměř sedminásobný nárůst a rovná se desetině z celkového světového obchodu. Podle odhadů WTO bylo díky poptávce po dovozu z Číny vytvořeno kolem 14 milionů pracovních míst v dalších zemích světa. V Číně si konkuruje 300 tisíc zahraničních investorů Řada čínských výrobních odvětví a služeb je otevřena zahraničním investicím. Pro některá odvětví a obory je pro zahraniční investo- ry garantována státem výhodná daňová politika. V posledním desetiletí absorbovala Čína více než 800 miliard dolarů zahranič- A Tržby z prodeje elektroniky ve světě mají letos poprvé v historii překročit bilion dolarů. Může za to především obrovský růst poptávky právě v Číně ního kapitálu, počet zahraničních podniků investujících v Číně je více než 300 tisíc. Čína představuje obrovský trh a jeho investiční prostředí otevřenosti a tolerance přináší velké zisky pro zahraniční investory. Čína aktivně vyvádí investice čínských podniků do zámoří a současně podporuje zahraniční investice. Přímé zámořské nefinanční investice se zvýšily z méně než jedné miliardy amerických dolarů v roce 2001 na více než 60 miliard dolarů v roce Fei Yixiang obchodní rada, Velvyslanectví Čínské lidové republiky v ČR Vláda přezkoumává obchodní zákony Na poli vnitrostátních zákonů provádí čínská vláda přezkoumání více než 2300 právních a rezortních norem. Místní samosprávy přezkoumají více než 190 tisíc místních postupů a právních předpisů s mezinárodními standardy. Zákony v oblasti obchodu a ochrany investic, ochrany duševního vlastnictví a vytváření norem jsou celkově v souladu s mezinárodními standardy, což poskytuje pevnou institucionální záruku pro rozvoj čínské ekonomiky, zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce. I když Čína dosáhla velkých úspěchů, objem výroby a příjem na hlavu byl v roce 2011 stále relativně nízký. Hodnota HDP na obyvatele je v Číně pouze 5154 dolarů, což představuje 89. místo ve světovém žebříčku. Podle statistických standardů Organizace spojených národů je Čína stále rozvojovou zemí. Huawei Technologies Vyskočilova 1461/2a Praha 4 Tel.: HUAWEI ENTERPRISE A BETTER WAY Čína má před sebou dlouhou cestu podpory hospodářského rozvoje a zlepšení živobytí lidí a k tomu potřebuje klidné mezinárodní prostředí a dlouhodobé trvalé úsilí. Hospodářský rozvoj Číny je neoddělitelný od světa a vývoj světové ekonomiky potřebuje Čínu. Čína prosazuje rovnoprávnost, vzájemný prospěch a win-win zahraniční hospodářskou politiku, vyslovuje se pro přijetí vzájemně prospěšné spolupráce na udržení trvalého a stabilního vývoje světové ekonomiky. Čína vždy věřila, že prosperující, silná a sjednocená Evropa je v souladu s trendem světového vývoje a splňuje rovněž čínské zájmy. Důležitou velkou část Evropy střední a východní Evropu pojí tradiční přátelství s Čínou. V posledních letech se zvyšuje spolupráce. Je snaha posilovat spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Fei Yixiang, obchodní rada, Velvyslanectví Čínské lidové republiky v ČR Další informace na webových stránkách obchodního úřadu čínského velvyslanectví Enriching life through communication inzerce

4 VI/VII Východní pobřeží: Bohatnoucí Číňané chtějí luxus a kvalitu Tahounem čínského rozvoje tradičně bylo a je východní pobřeží země. Tam leží největší města a nejrychleji tam roste infrastruktura i bohatství obyvatel. Právě velkoměsta jako Šanghaj nebo Peking začínají být ideálním odbytištěm i pro luxusní zboží nebo potraviny z Evropy. Na východním pobřeží Číny čekají velké aglomerace s více než 10 miliony obyvatel, jako jsou například Šanghaj, Peking či Guangzhou. Také roste kupní síla čínského městského obyvatelstva. Díky tomu je importované zboží s puncem luxusu, jako jsou nápojové a umělecké sklo, svítidla, bižuterie, hudební nástroje či nábytek nejvyšší kvality, velmi žádanou položkou pro čínské spotřebitele. Ti neváhají za evropskou kvalitu zaplatit nemalé sumy peněz. Kromě individuálních movitých zákazníků jsou díky masivní výstavbě ve velkých městech možnými klienty i developeři, majitelé luxusních hotelů, restaurací, residenčních komplexů, vil a nezanedbatelnou cílovou skupinou jsou také úředníci z lokálních vlád. Luxusní zboží: Sklo musí být česká kvalita Raketově se zvyšující počet movitých Číňanů dělá z Číny jeden z největších trhů pro luxusní zboží na světě. Do roku 2015 se má stát Čína vůbec největším trhem s luxusním zbožím ve světě. Česká republika zde těží ze své sklářské tradice, zkušeností a kvalifikovaných pracovníků. Obecně mají v Číně české sklářské výrobky velmi dobrý zvuk, nestačí však nabídnout standardní produkty, ty si již čínské firmy dokážou vyrobit samy. Musí se jednat o originální kousky z Česka, kde hraje roli evropský design a kvalitní zpracování. Za takové produkty čínský spotřebitel neváhá utratit hodně peněz. Řada českých společností má již v Číně vybudované své vlastní obchodní zastoupení, případně místní agenty a distributory. V našem případě se do Číny dováží převážně křišťálové sklo, lustry, šperky, skleněné perly, hudební nástroje, nábytek, vybavení hotelů či rezidencí. Potraviny: Raketově roste poptávka po pivu Ve velkých městech na východě Číny se koncentruje většina cizinců žijících v Číně. Dále také Číňané, kteří se po studiích či práci v zahraničí vrátili zpět do Číny, mladí vzdělaní Číňané a vyšší střední Pro dovážené i vyvážené zboží jsou hlavní branou přístavy východní Číny i bohatá třída Číňanů. Většina z těchto lidí preferuje zdravý životní styl a zahraniční kvalitu dovážených potravin a nápojů. Obavy čínských spotřebitelů z bezpečnosti domácích potravin a velké znečištění životního prostředí (především vodních zdrojů) představují další příležitost pro importované potraviny a nápoje. Čínské městské obyvatelstvo s oblibou přejímá západní styl stravování (a to i včetně negativních stránek, jako jsou fastfoodové řetězce). Například spotřeba vína převážně červeného a piva roste meziročně raketovým tempem. Šance pro české firmy se nabízejí rovněž v potravinových doplňcích, minerálních a ochucených vodách, cereáliích, mléčných výrobcích či chmelu. Je zde rovněž důležité upozornit na odlišné normy a dovozní předpisy pro dovoz potravin do Číny a dalších asijských států, které musejí být ověřeny před samotným exportem. Zelené technologie: 600 miliard na čistou vodu Vysoká spotřeba elektrické energie ve velkých městech na východním pobřeží Číny vede k tomu, že se vláda snaží zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů. Cíl je 15 procent v roce Šance je zde tedy pro bioplynové stanice, zařízení pro větrné elektrárny, třídírny odpadů či recyklační technologie. Čína rovněž sází i na jadernou energetiku a v pobřežním pásu buduje nové jaderné elektrárny s nejmodernějšími zahraničními technologiemi, což by mohla být šance i pro české subdodávky. Vzhledem k vysokému znečištění životního prostředí až 80 procent spodních vod je v Číně vážně znečištěno, což je daň za raketový ekonomický růst, mají šanci uspět na čínském trhu zahraniční technologie a specializovaná zařízení na úpravu a čištění vody. To je velký Kontakt na kancelář CzechTrade v Šanghaji CzechTrade Office Suite 611, Oriental Cable Building No. 699 Nanjing West Road Shanghai, China Tel.: Fax: Vedoucí: Aleš Červinka shanghai@czechtrade.cz Aleš Červinka problém hlavně v sušší oblasti na severu Číny v okolí Pekingu. V příští dekádě plánuje čínská vláda investovat okolo 636 miliard dolarů jen do konsolidace vodního sektoru, neboť si je vědoma kritického stavu svých vodních zdrojů, kvůli kterému země trpí nedostatkem užité i pitné vody. Moderní obory: Difúzní pece a mikroskopy Čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých odvětvích představuje šanci pro české inovativní společnosti a instituce, které se zabývají výzkumem a prak- Vůbec nejdůležitějším hospodářským tahounem na pobřeží je zřejmě dvacetimilionový Peking Tři pobřežní epicentra Na východě Číny jsou v podstatě tři ekonomicky a průmyslově nejrozvinutější oblasti, které jsou zároveň nejdůležitějšími hospodářskými centry celé země. Každé má trošku jiný hospodářský profil. Oblast kolem zálivu Bohai Takzvaný Bohai Bay Economic Rim tvoří metropole Peking, přístav Tianjin a okolní provincie Hebei, Shandong, Liaoning. Průmysl v přístavu Tianjin se zaměřuje na letectví, logistiku a samozřejmě lodní průmysl. V hlavním městě Pekingu se daří tickou aplikací. Mezi moderní směry patří například nanotechnologie se širokým záběrem možného využití, biotechnologie či nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají především ve velkých městech na východním pobřeží rozvojové a technologické zóny, které jsou podporovány centrální i lokální vládou. Česku se poměrně daří vyvážet takovéto výrobky do Číny. Kde má Česká republika vyšší stupeň specializace než Čína, jsou například elektronové mikroskopy, difúzní pece, testery na povrchy materiálů, výroba nanovláken, monolitické integrované obvody, elektrické kondenzátory a další elektrotechnické zařízení. Letecký průmysl: Vyroste 70 nových letišť Čínská vláda začala se stavbou svých vlastních letounů. Plánuje otevření svého vzdušného prostoru pro civilní letadla, zatím ovšem jen vybrané zkušební oblasti na východě Číny. Proběhne také výstavba 70 nových letišť do roku 2020 a očekává se tedy díky velké poptávce a velikosti čínského trhu obrovská příležitost pro firmy z leteckého sektoru. České firmy by mohly využít tento příznivý trend a nabídnout produkty jako například malé sportovní letouny, byznys jety, trenažéry či různé subdodávky pro letecký průmysl. Strojírenství: V obráběcích strojích vedeme před konkurencí Export obráběcích strojů, soustruhů, nástrojů, lodních zalomených hřídelů, převodovek do větrných elektráren, textilních strojů, lisů či důlních zařízení patří mezi tradičně silné české položky. Tento segment je z hlediska exportu do Číny tím klíčovým a bude i v následujících letech. V oblasti obráběcích vzdělávání, službám, výzkumu a vývoji a také petrochemii. strojů pro vrtání, frézování a řezání vykazuje Česko oproti konkurenci komparativní výhodu a dlouhodobě si drží v importech do Číny velmi silnou pozici. To samé platí i pro soustruhy pro obrábění kovů, kde má Česko rovněž oproti ostatním zemím komparativní výhodu, a lze tedy očekávat, že by zde české výrobky mohly být úspěšné. Čína dováží a potřebuje high-end průmyslové výrobky. Je například největším dovozcem obráběcích strojů, kde pohlcuje téměř 18 procent světového importu. Zdravotnická technika: Bohatí chtějí luxusní péči Čínská lidová republika dováží nejmodernější zdravotnické zařízení, jako jsou přístroje a nemocniční lůžka. Roste poptávka movitých Číňanů po zahraničních nemocnicích a kvalitní lékařské péči. Ve velkých městech na pobřeží Číny funguje celá řada nemocnic pro cizince a pro bohaté Číňany, které mají špičkové zahraniční vybavení a zdravotnické technologie. Rovněž se pomalu rozjíždí systém luxusních domovů důchodců a pečovatelských domů, kde se rovněž investují značné finanční prostředky do kvalitního vybavení. Aleš Červinka vedoucí kanceláře CzechTrade v Šanghaji Delta Dlouhé řeky Oblast označovaná Yangze River Delta zahrnuje nejlidnatější město Šanghaj s 23 miliony obyvatel a okolní provincie Jiangsu a Zhejiang. Další rozvinutá města jsou tu například Suzhou, Hangzhou, Nanjing, Wuxi či Ningbo. V této oblasti dominuje finanční a obchodní centrum Šanghaj, které se orientuje na služby v oblasti finančnictví, bankovnictví, realit, automobilového průmyslu a logistiky. Suzhou je silnou výrobní základnou pro zahraniční společnosti. Město Nanjing koncentruje automobilový průmysl, elektroniku, vzdělávání, energetiku a ocelářství. Delta Perlové řeky Tato oblast zahrnuje provincie Guangdong s rozvinutými městy Kanton a Shenzhen, počítají se sem někdy i blízký Hong Kong a Macao, které jsou zvláštními administrativními oblastmi. Region se vyznačuje hlavně výrobou elektronických produktů, hraček, textilu či plastů. Většina těchto produktů je určena na export.

5 VIII/IX Ladislav Graner: Západ Číny? Ještě je tu místo Některé přetížené regiony Číny trápí nesmyslně drahé pozemky, výpadky elektřiny, rychlý růst platů nebo přetlak konkurence. V západních vnitrozemských oblastech naopak ještě čeká ne zcela obsazený trh, který je šancí i pro české podniky, říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Chengdu Ladislav Graner. V čem jsou podle vás hlavní obchodní specifika Chengdu a dalších vnitrozemských regionů Číny oproti klasickým pobřežním oblastem? Jestliže ve světě obchodu je Čína fenoménem doby, pak pro její západní oblasti to platí obzvlášť. Je to právě západ Číny, kde se skrývají největší rezervy v lidských zdrojích, rozvoji infrastruktury anebo technologické základny průmyslu. V rozvinutých oblastech na jihu a východě a hlavně pak v deltách Perlové řeky a Dlouhé řeky je již přeplněno, zatímco na západě Číny se nachází stále ještě neobsazený terén. Problémy, se kterými se potýkají přetížené pobřežní provincie výpadky elektrické energie, nedostatek pracovních sil, zvyšující se mzdové náklady, nesmyslně vysoké ceny pozemků, přesycení trhu, tvrdá zahraniční, ale i čínská konkurence, přísné podmínky pro podnikání a podobě, západní méně rozvinuté oblasti zatím neznají. Rozvoj západních oblastí je stále silněji podporován centrální vládou v Pekingu. Je ale třeba doplnit, že západ sice nabízí příležitosti, je to ale obchodně náročné teritorium. Je to stále ještě zajímavý region nejen pro odbyt, ale i pro umístění výroby z hlediska nízkých mzdových a dalších nákladů? Udělala to nějaká česká firma? Firmy z Tchai-wanu, Jižní Korey či Japonska již dávno rozpoznaly příležitosti a rozšířily své aktivy z pobřežních oblastí do západní Kontakt na kancelář CzechTrade v Chengdu CzechTrade Chengdu Representative Office 11/D City Tower, No. 86, Section One, South Peoples Road Chengdu, China, Tel.: Mobile: Vedoucí: Ladislav Graner ladislav.graner@czechtrade.cz Číny. Umístění výroby bylo převážně za účelem přímého odbytu pro lokální čínský trh a jen minimálně za účelem vývozu. Investoři ze západního světa byli zdrženlivější, ale se vzrůstajícími překážkami v pobřežních provinciích a rozvojem západní Číny se situace rapidně mění. Je běžnou praxí, že české firmy převážně také dělají svůj první krok do Číny přes východní pobřežní oblasti. Některé z nich již mají i v západní Číně své zastoupení anebo spolupracují s lokálními partnery. Jak hodnotíte úroveň dopravy a další infrastruktury v těchto oblastech? Oblasti západní Číny byly v historii země považovány za méně rozvinuté. Důležitou roli sehrála právě odlehlost od námořních přístavů. V rámci rozvoje západních oblastí Číny ale teď Peking podporuje i výstavbu dopravní infrastruktury. Mezinárodní letiště v Chengdu je největším v západní Číně a také jedním z nejvytíženějších letišť v zemi. V oblasti také dochází k výstavbě nových nebo rozšíření menších regionálních letišť. Široká síť dálnic propojující Chengdu a provincii Sichuan se zbytkem Číny již byla dokončena. Další propojení roste na severu s Pekingem či Harbinem, na východním pobřeží s Šanghají, na jihovýchodě s Xiamen, na jihu s Kunmingem nebo na severozápadě s Urumchi. Rozšíření je zřejmé i v nákladní vlakové dopravě. Západní oblasti Číny jsou propojeny s hlavními přístavy v Shenzhenu, Šanghaji či Tianjinu. Využití euroasijské železniční magistrály spojuje západní Čínu s Evropou přes čínský Alashanku a ruský Yekaterinburg. Dlouhá řeka je splavná pro potřeby kontejnerové dopravy od Šanghaje až po Chongqing či další menší přístavy. Pro ty, kdo hledají podnikatelskou šanci v Číně, je prostor právě na západě této země. Ale je potřeba se odhodlat. Čas běží a vzdálenosti se zmenšují. Jaké jsou tam podle vás nejvhodnější obory, kde se mohou uchytit české firmy? Chengdu a provincie Sichuan je nejvhodnější obzvláště v oblastech informačních technologií, automobilového, petrochemického a biotechnologického průmyslu. Dále také ve strojírenství, nových technologiích, obnovitelných zdrojích či ochraně životního prostředí. České firmy najdou ale uplatnění i v dalších Pokud se obchod vyvíjí překvapivě jednoduše, je něco v nepořádku oborech. Například se jedná o výrobu a rozvod elektrické energie, dopravní infrastrukturu, průzkum a těžbu ložisek surovin, vodní hospodářství, dřevozpracující průmysl, modernizace zemědělství nebo průmyslu. Také se otevírají sektory služeb, zejména cestovní ruch nebo vzdělávání na nižší a střední úrovni s důrazem na kvalifikaci pracovních sil. Je možné zřizovat technologická a výzkumná centra v různých hi- -tech oblastech. Chystají se v regionu nějaké nové velké zakázky, na nichž by mohly participovat i české firmy? Rozvíjející se a Pekingem podporované západní oblasti země skýtají samozřejmě možnosti velkých zakázek. Otázkou ale zůstává, zdali A je mají možnost získat české firmy a jakou roli hraje podpora českého státu. Pro úspěch českých firem na náročném západočínském trhu je nezbytnou výchozí podmínkou v prvé řadě kvalitní obchodní zastoupení anebo spolupráce s úspěšným, dobře etablovaným lokálním partnerem. Prosadit se na tomto trhu bez účelného spojení přímo na místě je více než obtížné. S ohledem na specifika Čínské lidové republiky hraje důležitou roli podpora českého státu v podobě angažovanosti v teritoriu. V Číně prostě vyžaduje získání velké zakázky stále politické požehnání. Můžete uvést základní doporučení pro to, jak vést obchodní jednání, a to s ohledem na odlišné čínské kulturní zvyklosti? Vnímejme vývoj zahraničních trhů Inspirujme domácí výrobce Zvolme cestu partnerství Exportujme! Vláda nechává na západě Číny rychle budovat dopravní spojení. Na snímku je stavba železnice z Chengdu do města Dujiangyan Čína je obrovská a i kulturní rozdíly tu jsou dané historickým vývojem i odlišným nazíráním světa. Situaci ztěžuje, že co platí na jihu či na východě země, nemusí nutně platit na severu nebo západě. Nelze paušalizovat, ale v jižní a jihovýchodní části Číny se obchody uzavírají rychleji. V oblasti západní Číny je uzavření obchodu delší záležitostí. Tedy navázání nitek osobních vztahů, vazeb a vzájemné důvěry je nedílnou součástí zdejšího obchodování. Z toho důvodu se musí počítat s několika návštěvami a jednáními. Pokud se obchod vyvíjí překvapivě jednoduše, je něco v nepořádku. Číňané bývají při jednání velmi dobře argumentačně vybavení, demonstrují trpělivost, psychickou odolnost, vyjednávací slušnost a skromnost. Znalost angličtiny je v západních částech Číny zatím velmi malá. Jak je to při jednání s gestikulací či tónem hlasu? V Číně má tradičně velký význam neverbální komunikace. Například smích může zakrývat překvapení či nesouhlas s nevhodným návrhem nebo dotazem. Čínský partner je schopen sdělit šokující zprávu či negativní názor s úsměvem. Číňané většinou nejdou hned k věci, ale postupně prostřednictvím různých jinotajů. Humor oceňují spíše neosobní, záporně se staví k netrpělivému, agresivnímu a prudkému jednání ze strany partnera. Zásadní je pro Číňany neztratit tvář. V zásadě platí, že k poznání mentality Číňanů je potřebná dlouhá doba. Mít povědomí o základních kulturních odlišnostech je v Číně pak dvojnásob. tos inzerce společnou cestou...

6 X/XI Reforma DPH sníží daně ve většině oborů I zahraniční firmy včetně těch českých může potěšit novinka v oblasti daní. Reforma, se kterou letos přichází čínská vláda, zavádí v zemi draka daň z přidané hodnoty. Celkovou daňovou zátěž pro podnikatele by to mělo snížit. Čínské ekonomice se v posledních měsících nedaří moc dobře. Analytici společnosti UBS snížili odhad růstu ekonomiky země středu v roce 2012 z osmi na sedm a půl procenta. Následovali tak kolegy ze společnosti Goldman Sachs ti již dříve odhadli, že čínská ekonomika neporoste v roce 2012 předpokládanými 7,9 procenta, ale jen o 7,6 procenta. V atmosféře, kdy se odborníci na Čínu předhánějí v tom, kdo najde černější scénář budoucího vývoje, přichází jako na zavolanou reforma čínského daňového systému. Ta výrazně ulehčí některým čínským ale i zahraničním podnikatelům. V Číně mají 26 daní Čínská daňová legislativa zná v tomto okamžiku celých 26 daní. Pro podnikání je tou nejvýznamnější samozřejmě kromě daně z příjmu obchodní daň. Od 1. ledna jsou však někteří podnikatelé v rámci pilotního programu od placení obchodní daně osvobozeni. To však ne bez náhrady, neboť placení daní a odchodu na onen svět se jak se říká člověk nevyhne. A to ani v Číně. Čínští podnikatelé tak budou nově místo obchodní daně platit daň, která je jejich českým protějškům dobře známá DPH neboli daň z přidané hodnoty. Daňová reforma nepřichází z čistého nebe, ale je součástí často skloňovaného aktuálního, tedy 12. pětiletého plánu. Její implementace v praxi začala na začátku letošního roku v Šanghaji. Od prvního července byl pilotní program spuštěn také v Pekingu, v dalším kroku bude reforma rozšířena do měst Tianjin, Čína už dávno není jen dílnou na jednoduché výrobky. Moderním oborům tam vévodí produkce solárních panelů například v tomto závodě v jihočínském Nantongu a do provincií Jiangsu, Zhejiang, Anhui, Fujian, Hubei a Guangdong. Moderní obory spadnou pod DPH Legislativa založená na oběžníku 110 upravujícím národní reformu o DPH a na oběžníku 111 zaměřeném na implementaci pilotního programu v Šanghaji nahradila obchodní daň daní z přidané hodnoty. V praxi to tedy znamená, že se daně v Šanghaji v několika pilotních sektorech (považovaných za ty moderní tedy například výzkum a vývoj, informační technologie, logistická podpora, pronájem movitého majetku, poradenství), jejichž zdanění spadalo pod obchodní daň, budou nově vyměřovat na základě DPH. Současná výše DPH v Číně je 17 procent na prodej a import většiny produktů a 13 procent na prodej a import produktů, jako jsou zemědělské výrobky, knihy, topení či vodné. Plátci DPH jsou rozděleni na všeobecné plátce DPH, kterých se týkají výše zmiňované sazby, a malé plátce DPH, pro které je vyměřena sazba ve výši tří procent. Podnikatelé zaplatí na daních méně Není mnoho daňových reforem, které by podnikatelé kdekoli na světě vítali. V tomto případě to ale neplatí. Čínští plánovači spočítali, že celková výše vybraných daní by se měla po zavedení reformy snížit, neboť obchodní daň zdaňuje celkovou cenu výrobku v každé fázi dodavatelského řetězce, zatímco DPH bude zdaňovat pouze přidanou hodnotu výrobků v průběhu produkce. Celkové snížení daní se v rámci pilotu ve většině případů potvrdilo a bylo zaznamenáno u asi 129 tisíc společností, které byly zapojeny do pilotní reformy. Podle informací zveřejněných Šanghajskou místní správou se daňové Současná výše DPH v Číně je 17 procent na prodej a import většiny produktů a 13 procent na prodej a import produktů, jako jsou zemědělské výrobky, knihy, topení či vodné zatížení snížilo v prvním kvartálu roku 2012 o dvě miliardy renminbi, což je asi 6,5 miliardy korun. Dále se celková daňová povinnost u asi 88 tisíc malých plátců DPH v Šanghaji snížila až o 40 procent, což bylo způsobeno snížením spotřební pětiprocentní daně na pouze tříprocentní DPH. Zdá se tedy, že zavedení DPH, a tedy snížení celkové daňové zátěže uvalené na (stále jen některé) podnikatele v Číně přichází společně s razantním zpomalením čínské ekonomiky v pravý čas. Mohou z něj profitovat také čeští podnikatelé mezi čínskými a zahraničními plátci daně reforma nerozlišuje. Bohužel v oblastech, kde se nově DPH zavádí (tedy sektory moderní ekonomiky, jako je věda, výzkum a služby), mnoho českých investic v Číně stále není. Snad tedy přibyl jeden z důvodů, proč by tomu tak do budoucna nemuselo být. Jan Hebnar Jana Emerencie Kostrhunová Česká firma Sotio investuje v Číně do biotechnologií V loňském roce si díky udělení Nobelovy ceny za medicínu získal pozornost vědecký výzkum tzv. dendritických buněk, které jsou klíčové pro zahájení imunitní odpovědi lidského organismu proti infekčním organismům nebo například nádorovým buňkám. Výzkum, který je zaměřen na možnost využití těchto buněk pro aktivaci imunitní reakce proti nádorovým buňkám, rozvíjí v České republice společnost SOTIO, která po necelých dvou letech rozšiřuje svoji působnost i do dalších částí světa, především do Spojených států a Číny. O aktivitách společnosti SOTIO v Číně jsme si povídali s Liborem Táborským, který je šéfem jejího zastoupení v této asijské zemi. Význam dendritických buněk pro zahájení imunitní reakce organismu není pro laiky příliš známý. Je možné stručně popsat, čemu se výzkum společnosti SOTIO věnuje? Vědecký tým ve společnosti SOTIO se nyní soustředí na vývoj terapeutického postupu využívaného v léčbě pacientů s karcinomem prostaty. Celý proces léčby je nyní ve fázi pokročilého klinického testování. Předpokladem léč- by s využitím dendritických buněk je aktivace vlastních obranných mechanismů pa- cienta v boji proti nádorovým buňkám. Námi podávané léčivo v těle pacienta aktivuje imunitní odpověď proti bílkovinám, které se vyskytují na nádorových buňkách. Dosavadní výsledky naznačují, že tato imunitní odpověď zpomalí růst nádoru. Co vás vedlo k rozhodnutí budovat jedno ze zastoupení společnosti v Číně? Firma SOTIO je spojena Čína usiluje o vyšší spotřebu domácností Má vyvážit klesající export a investice vlády Čína v posledních letech pozoruje nový trend: její ekonomika klesá kvůli propadu exportu a investice vlády mají být podle záměru čínského vedení vyváženy vyšší spotřebou domácností. Tak to dokonce stojí ve dvanácté čínské pětiletce. Tehdy ale autoři netušili, jak hodně aktuálním se tento úkol stane kvůli recesi v USA a západní Evropě. Obyvatelé nejlidnatější ze mě světa přicházejí stále více na chuť nákupům a jejich vláda zvyšování domácí poptávky podporuje. Čínský bankovní regulátor například vydal čtyři pilotní licence pro spotřebitelské financování, a umožnil tak proniknout do tohoto segmentu i nebankovní společnosti plně vlastněné zahraničními majiteli. Právě trh spotřebitelského financování v Číně se do roku 2015 má šanci stát nejvýznamnějším na světě. Peníze na vše Možnost vzít si půjčku na elektroniku, rekonstrukci bytu, studium nebo motorku vítá především mladší generace se středními a nižšími příjmy, která rychle překonává tradiční model spotřebitelského chvoání postavený výlučně s finanční a investiční společností PPF, která má v Číně a dalších asijských zemích řadu jiných obchodních aktivit. Částečná znalost čínského trhu, jeho velikost a atraktivita, jsou důležitými impulsy, proč chceme ve spolupráci s čínskými nemocnicemi nabídnout léčebný přípravek a celý terapeutický postup na bázi dendritických buněk v klinické praxi i čínským pacientům. Libor Táborský (vpravo) uzavírá smlouvu o pronájmu prostor v pekingském biotechnologickém parku. na úsporách. "Kamenné" čínské banky však o tuto cílovou skupinu dosud nejeví příliš velký zájem, uvedl Michal Skočil, generální ředitel Home Creditu v Číně. Právě Home Credit patřící do skupiny PPF se stal jednou ze společností licencovaných pro splátkový prodej. Podle Skočila si prostřednictvím čínského Home Creditu zboží na splátky berou zejména mladé páry, dělníci, studenti a farmáři, přičemž průměrná výše úvěru činí kolem 2400 čínských jüanů (přibližně 7200 Kč). Trh spotřebitelských úvěrů má v Číně obrovský potenciál. Mezi lety 2005 až 2010 rostl průměrně o 29 % ročně, v letech 2010 až 2015 se očekává roční nárůst 25 %, dodává Skočil. Jaké jsou nejdůležitější kroky, které vás v Číně čekají? Náš léčebný přípravek je připravován individuálně pro každého pacienta z jeho vlastní krve. Abychom mohli splnit tuto podmínku, musíme v Číně vybudovat vlastní laboratoře, které budou splňovat přísné nároky na zajištění vysoké kvality a bezpečnosti našeho léčivého přípravku. Na začátku září letošního roku jsme podepsali smlouvu o pronájmu prostor o velikosti téměř m 2, kde začneme s budováním vlastních tzv. superčistých laboratoří a administrativního zázemí pro společnost SOTIO. Vybrali jsme si lokalitu v jižní části Pekingu zvané YiZhuang, v areálu biotechnologického parku Huilongsen Business International Incubator. Současně vedeme intenzivní jednání o spolupráci s čínskými nemocnicemi a lékaři, kteří se věnují léčbě karcinomu prostaty. Nová doba, nové uvažování Právě spotřebitelské financování hraje v udržení současného tempa růstu čínské ekonomiky důležitou roli hned v několika směrech. Obyvatelům umožňuje zvyšovat životní standard, zlepšuje jeho finanční gramotnost a tvoří mu kreditní historii. To je předpokladem k tomu, aby se o tyto dosud nezajímavé klienty začaly ucházet místní tradiční banky. Maloobchodníkům a výrobcům splátkový prodej významně zvyšuje tržby, lidem v produktivním věku nabízí atraktivní pracovní místa. To vše, vezmeme-li v úvahu rozsah země s 1,3 miliardami obyvatel, má skutečný potenciál podpořit dvouciferná tempa růstu, na která bývala Čína zvyklá. Jen Home Credit v Číně zaměstnává 5600 zaměstnanců a úvěr poskytl již téměř 2 milionům zákazníků. S nástupem globalizace a internetu se pozvolna mění i zdejší tradiční způsob uvažování o financích. Je jen otázkou času, kdy tu bude spotřebitelské financování stejně běžné jako například v Evropě. Apetit trhu k tomuto vývoji rozhodne pozorujeme," dodává Skočil.

7 XII/XIII Dobré řešení pro menší firmy? Joint v enture Export a investice do Číny zatím táhnou spíš velké podniky. Vhodným klíčem, jak odemknout Čínu i pro menší firmy, může být společný podnik s místním partnerem neboli jonit venture. Povolení zakládat společné podniky a následně i firmy se stoprocentní zahraniční účastí. A daňové zvýhodnění a postupné rozšiřování zón oprávněných investice přijímat. To byly klíčové reformní kroky reflektující nový kurz čínského vedení v 80. letech minulého století. Díky souboru těchto opatření a nízkým nákladům se dříve uzavřená země stala magnetem pro přímé zahraniční investice. Nic na tom nezměnila ani současná krize, která naopak podtrhla strategický význam Asie a její nejlidnatější země. Co se týče starého kontinentu, úspěšných evropských firem v Číně není málo. Například Volkswagen je v kooperaci se svými čínskými partnery dlouhodobě lídrem trhu se zřetelným náskokem před dalšími zahraničními i domácími výrobci. Francouzský Carrefour se už několik let umísťuje v první desítce maloobchodních řetězců. Švédská IKEA trhá rekordy trhu v obratu na jeden obchod blížící se ke dvěma miliardám korun ročně. Menších firem je zatím málo Přes veškeré dílčí úspěchy je však třeba říci, že čínský trh rozhodně evropským investorům nepatří. Jestliže se před krizí podíl evropských investic do Číny blížil k deseti procentům, od roku 2008 stagnuje kolem šesti procent. Hlavní vinu na tomto marginálním podílu má především fakt, že zde investují hlavně velké korporace, zatímco menších podniků je málo. Ačkoli se investice velké firmy ve vzdálené asijské zemi může z našeho pohledu jevit jako přirozený jev, paradoxně je to v rozporu se všeobecným trendem. Svědčí o tom aktivity dominantních asijských investorů, kteří oproti evropským firmám investují menší částky, ale podstatně četněji, což vede k jejich silnému zastoupení jak ve formátu velkých, tak malých podniků. Vzhledem k významu malého a středního podnikání pro zaměstnanost v Evropě se jedná o nepříznivý trend, když se tomuto podnikatelskému segmentu nedaří oproti asijským kolegům na tento klíčový trh prorazit. Situace pro vstup malého podnikatele z jakékoli branže je navíc lepší než v minulosti. V souvislosti se snižujícím se významem exportu a probíhajícím příklonem k domácí spotřebě došlo k pronikavému růstu zahraničních investic do služeb, které v současné době převyšují podíl investic do průmyslu. Nový trend tak vedle tradičních výrobních podniků otevírá možnosti i pro podnikatele v terciéru. Například množící se malá evropská gastronomická zařízení v největších čínských megalopolích představuje první vlaštovky, u kterých do budoucna nemusí zůstat. Plácněte si s čínským partnerem Co do právních forem působení v Číně se zahraniční firmě naskýtá možnost působit samostatně nebo v rámci společného podniku s čínským partnerem (tedy joint venture). Postupným odbouráváním právních bariér po vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 pak na trhu jasně převážila tendence působit samostatně. Důvody pro nízkou popularitu joint venture, které se dnes koncentruje především v odvětvích, kde to stále vyžaduje čínská legislativa, je třeba hledat v negativních zkušenostech z minulosti. Až tři pětiny společných podniků se ukázaly jako dlouhodobě neakceschopné, a to v důsledku rozdílných cílů a hodnot obou stran. Jestliže totiž zahraniční firma sleduje dlouhodobou profitabilitu, na čínské straně byla situace poněkud jiná. Vedle čínských soukromých firem hrály důležitou roli i centrálně a lokálně řízené státní firmy, hledící vedle ziskovosti i na zaměstnanost v regionu či Švédský prodejce nábytku IKEA v Číně utrží v přepočtu přes dvě miliardy korun ročně revitalizaci určitého průmyslového odvětví. To mnohokrát kolidovalo se zájmy zahraničních investorů. Vedle rozdílných strategických cílů se pak jako klíčové ukázaly i kulturní rozdíly, které se projevily v jazykových nedorozuměních a hodnotových střetech. Ty ústily do konfliktů managementu a končily likvidací společného podniku. Přestože historicky nemá joint venture v Číně nejlepší pověst, především malé evropské firmy by se měly zamyslet, zda právě tento typ podniku nemůže být akcelerátorem jejich příchodu na trh. Společný podnik totiž představuje ideál sloučení silných stránek čínské a zahra- niční strany. Zaštítění u úřadů či domácích bank pro vyřízení úvěru, poskytnutí distribuční sítě a existujících zákaznických kontaktů v kombi- naci se znalostí trhu je přesně tou komplementární stránkou čínské strany, která chybí menší evropské firmě přinášející na trh především vyšší technologické know-how. A Jako joint venture vstoupil na čínský trh i francouzský maloobchodní řetězec Carrefour Místní úřady budou vstřícnější O postupném růstu popularity joint venture svědčí některé úspěšné příklady. Například Carrefour dobrovolně podniká ve formátu joint venture, ačkoliv to v důsledku změny legislativy pro maloobchodní branži už není nutné, neboť mu lokální spolupráce přináší pomoc jak při jednání s místními politickými kruhy, tak při řízení distribuční a zásobovací sítě. Podobně si pak všímáme, že někteří dříve samostatně působící průmysloví výrobci v nedávné minulosti založili distribuční joint venture s čínskou stranou. Na trhu se navíc nově objevují dodatečné příznivé faktory mluvící ve prospěch joint venture: ústup státních firem, které dříve představovaly hlavního partnera pro zahraničního investora a naopak vzestup soukromých společností sledujících strategii dlouhodobé ziskovosti. Mezi čínskými soukromými firmami se pak najdou mnohé s rostoucí technologickou výkonností a silnými exportními ambicemi, které ale nejsou vždy naplněny. Nezapomínejme, že ryze čínské podniky představují jen menšinu celkového čínského exportu (45 procent), kterému dominují firmy s částečnou nebo plnou zahraniční účastí (55 procent). Na čínské straně se tak budou více objevovat firmy ochotné spolupracovat především za účelem globální expanze výměnou za pomoc na čínském trhu. Co do snižování kulturních bariér je zase třeba vyzdvihnout úsilí čínské společnosti. Masové studium angličtiny a dalších aspektů západního světa vytváří do budoucna předpoklady smazat alespoň ty nejkřiklavější rozdíly v oblasti cílů a hodnot, které v minulosti často vedly ke střetu a zániku joint venture. Jan Dobrovolský Autor pracuje v Číně jako analytik trhu Například Carrefour dobrovolně podniká ve formátu joint venture, neboť mu lokální spolupráce přináší pomoc jak při jednání s místními politickými kruhy, tak při řízení distribuční a zásobovací sítě inzerce

8 XIV/XV Výjimečnost chceme bez přirážky Číňané sice bohatnou, ale řada z nich už nechce platit za světové značky vyšší ceny, než kolik se platí na Západě. Luxusní přirážku si tak v budoucnu udrží už jen zavedené značky, které nabídnou za vysokou cenu i adekvátní pocit exkluzivity. Zahraničním firmám, které se vezou na vlně rostoucí skupiny bohatých Číňanů, nastávají horší časy. Dlouhou dobu byly zvyklé, že ve svých čínských obchodech za své zboží dostávaly zaplaceno výrazně více, než kolik mohly účtovat zákazníkům na Západě. Teď musí pomalu tuto cenovou strategii přehodnocovat. Na čínském internetu se dají najít stovky prodejců, kteří tytéž výrobky, včetně těch luxusních, nakoupí v USA nebo v Evropě, přivezou do Číny a i s vlastní ziskovou přirážkou je prodají levněji než obchody patřící přímo jednotlivým značkám. Silněji je zatím vidět větší citlivost na cenu u neluxusních výrobků. Třeba v oblasti spotřební elektroniky se sice bohatnoucí Číňané posouvají ke kvalitnějším a dražším výrobkům, nicméně za tuto vyšší cenu požadují vyšší hodnotu, upozorňuje nedávná studie poradenské společnosti McKinsey. Vyšší cena je známkou kvality Nicméně ani rostoucí skupina firem přeprodávající luxusní výrobky, ani větší uvědomění střední třídy o poměru užitné hodnoty a ceny zatím kult vyšší ceny v Číně hned tak nevymýtí. Vyšší cena je v povědomí čínských spotřebitelů automaticky spojována s vyšší kvalitou, a to mnohem více než na Západě. Totéž platí pro značkové výrobky, u nichž automaticky vyšší kvalitu očekává 45 procent spotřebitelů, zjistila analýzy od McKinsey. Cena hraje důležitou roli i kvůli hierarchické podobě čínské společnosti. Luxusní značky si mohou cenu výrazně nadsadit, protože vědí, že Číňané potřebují značky, aby jimi daly najevo, do jaké sociální skupiny patří, řekl čínskému listu China Daily Gao Xudong z Výzkumného centra pro technologické inovace na univerzitě Tsinghua. Tyto rozdíly v sociálních vrstvách budou v Číně trvat ještě dlouho a prodejci luxusu z toho budou profitovat. Známé značky těží i z rozšířené kultury dávání dárků. Více než 25 procent luxusního zboží je kupováno jako dar, zjistila nedávná studie americké konzultační společnosti Bain&Co. Drahý dárek je v Číně měřítkem toho, jak moc si dotyčný obdarovaného váží. Proto jsou Číňané ochotni za luxus platit více než Evropané či Američané, kteří častěji kupují značkové zboží pro vlastní potřeby. Náklady? Doprava i uvedení na trh Vyšší cena zboží v zámoří než na evropských a amerických trzích má i racionální zdůvodnění. Mezinárodní firmy musí pokrýt vyšší náklady na dopravu, na marketing a na vybudování prodejní sítě. Zvlášť pokud objemy prodávaného zboží Zatímco v USA jeden pár džínů Levi s stojí kolem 70 dolarů a ve slevách lze kalhoty koupit i za 15 až 30 dolarů, v Číně si firma účtuje v přepočtu 100 až 150 dolarů Luxusní módní značky jako Gucci nebo Vuitton začínají být v Číně spojovány s rozhazovačností. Obchodní elita chce také luxus, ale méně okázalý nejsou zpočátku velké, musí tyto náklady uhradit z vyšší ceny. Ta není překážkou pro proniknutí na trhu, protože zpočátku bývají západní značky určeny často jen bohatším vrstvám, které jsou ochotny vyšší ceny platit. Dokud nenajdou levnější alternativu, jejich ochota se podle analytiků nezmenší. Přesto nadnárodní firmy se značkovým a luxusním zbožím hledají strategie, jak se vyrovnat s rostoucí střední a vyšší vrstvou spotřebitelů a jak správně nastavit ceny na tomto zvětšujícím se trhu, který láká i další hráče. Firmy se snaží nalákat na unikátnost za dobrou cenu nebo na to, že za vyšší cenu prodávají zákazníkům novou zkušenost. Příkladem prvního přístupu může být americký výrobce cestovních tašek Coach. Ten za své tašky účtuje v čínských obchodech v přepočtu od 475 dolarů. V USA za stejné zboží zaplatí zákazníci od 300 dolarů výše, v některých obchodech jdou ceny i pod 100 dolarů. Coach zdůvodňuje vyšší cenu právě vyššími náklady na rozjezd v Číně. Ve Spojených státech, kde firma působí už více než 70 let a je na trhu jedničkou, může těžit z velkých úspor z rozsahu. I v Číně však má dobrý prodejní argument. Její tašky jsou o polovinu levnější než tradiční evropské luxusní značky. Závislí na Starbucks Jinou taktiku zvolily třeba kavárenské řetězce Starbucks a Costa. Zatímco na Západě mají tyto firmy často pověst obchodů, kam se chodí pro kávu s sebou, v Číně oba Poptávku po drahém zboží popohání i nová generace rozmařilých čínských jedináčků řetězce budují pro místní milovníky kávy jinou zkušenost. Jejich pobočky působí více dojmem evropských kaváren s příjemným prostředím, klidnou hudbou, příjemným světlem a pohodlnými sedačkami. A za to vše jsou ochotni zejména mladší Číňané a manažeři firem, kteří přešli od tradičního pití čaje ke kávě, platit až pětkrát více než za obyčejnou kávu s sebou z obchodu na rohu. U některých došla závislost na těchto řetězcích tak daleko, že v kavárnách vysedávají dlouhé hodiny, srkají kávu a poslouchají hudbu. Řetězce tak v Číně mají menší počet zákazníků než na Západě. Obyvatelé měst si díky Starbucks a Costa mohou užívat určité výjimečnosti. Pokud by řetězce snížily cenu kávy, začalo by do jejich kaváren chodit více lidí jen kvůli bezdrátovému přístup k internetu zadarmo a celková aura exkluzivity by se vytratila. Řetězce by přišly o bohatší zákazníky, a tím i o tržby, míní Mike Bastin z Nottinghamské univerzity. Džíny speciálně pro mladé Číňany Horší to mají značky, které jsou na Západě určeny pro masovou klientelu, ale v Číně se snaží hrát na notu luxusu. Tato strategie podle China Daily fungovala před dvaceti lety, ale nyní už ne. Takovou firmou je třeba výrobce textilu Levi s. Od roku 2001, kdy vstoupil na čínský trh, se profiloval jako ten, kdo vyrábí džíny jen pro bohaté. A tak zatímco v USA jeden pár džínů Levi s stojí kolem 70 dolarů a ve slevách lze kalhoty koupit i za 15 až 30 dolarů, v Číně si firma účtuje v přepočtu 100 až 150 dolarů. V sezonních slevách se cena dostává maximálně na polovinu. Ospravedlnit takovou luxusní přirážku je čím dál těžší i vzhledem k tomu, že oděvy se v podstatě vyrábějí výhradně v Číně a zavedené značky mají na tamním trhu řadu konkurentů. Levi s potřeboval oslovit i skupiny, pro které je 150 dolarů za jedny kalhoty nepřijatelná částka. Proto v roce 2010 v Šanghaji spustil prodej nové značky Denizen. Kalhoty vyjdou na polovinu toho, co Nová éra neokázalého luxusu Nová generace čínských boháčů už nechce kupovat všeobecně známé luxusní značky jako Louis Vuitton, Gucci, Omega nebo Versace. Část z nich tato jména spojuje spíše s rozhazovačnými potomky dnešních čínských milionářů nebo se zkorumpovanými byrokraty. Pro tyto nové Číňany je společný znakem dobrý příjem, dobré vzdělání a časté cesty do zahraničí, píše čínský list China Daily. Chtějí za své peníze něco výjimečného, co bude reprezentovat jejich vkus a životní styl. Hledají luxusní značky, které mají dlouhou historii, vysoké ceny, ale zároveň nedávají svou luxusnost okatě najevo. Příkladem mohou být boty Silvano Lattanzi, šité na zakázku v Itálii. Pár vyjde na více než 7440 dolarů. Objednávku následuje pečlivé měření nohy zákazníka a několikaměsíční výroba včetně několika zkoušek. Na botách není žádné logo. Může tam být jen jméno vlastníka, pokud si objednal alespoň dvacet párů. Prodeje rostou Silvano Lattanzi v Číně rychleji než na ostatních trzích. Zvláště ve velkých městech je tento posun k utajenému luxusu zřejmý, tvrdí analytici oslovení China Daily. Pro známé značky je ovšem stále dost prostoru v rychle rostoucích metropolích i dál v čínském vnitrozemí. stojí džíny se štítkem Levi s. Cílem je oslovit mladé lidi ve věku od 18 až 35 let. Manažeři značky Denizen sami tvrdí, že chtějí působit někde mezi prémiovým a masovým trhem, podobně jako výrobce tašek Coach. Experti se shodují, že opravdu renomované značky, které mohou nabídnout Číňanům pocit výjimečnosti, ještě nějakou dobu na své přestřelené ceny nebudou muset sáhnout. Žně těch ostatních se ovšem blíží ke konci. Jan Stuchlík

9 Č E S K Á A G E N T U R A N A P O D P O R U O B C H O D U CzechTrade je již 15 let partnerem českých firem na cestě k jejich exportním úspěchům. Širokou nabídku služeb ocení jak zkušení exportéři, tak i firmy, které teprve uvažují o vstupu na zahraniční trh: Konzultace a poradenství Exportní příležitosti a on-line informace pro podnikatele na BusinessInfo.cz Individuální služby v zahraničí Adresář exportérů Exportní akademie / vzdělávání Design pro export Vývozní aliance CzechTrade efektivně propojuje domácí nabídku se zahraniční poptávkou. CzechTrade Dittrichova Praha 2 Zelená linka pro export: info@czechtrade.cz C Z E C H T R A D E J E P Ř Í S P Ě V K O V O U O R G A N I Z A C Í M I N I S T E R S T V A P R Ů M Y S L U A O B C H O D U