P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y. 7. volební období

Transkript

1 P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P o s l a n e c k á s n ě m o v n a volební období

2 2 Pozměňovací návrh poslanců Ladislava Oklešťka, JUDr. Ing. Lukáše Pletichy, Ing. Josefa Uhlíka, Bc. Jana Klána, Mgr. Václava Horáčka, Ing. Jany Fischerové CSc., Ing. Karla Fiedlera k vládnímu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (tisk 637/0) 2

3 3 1. Za 258 se vkládá nový 259 ve znění: 259 (1) Za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední Úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši Kč za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení. (2) Podalo-li podnět více osob společně, vybere se poplatek podle odstavce 1 pouze jednou. (3) Poplatek je splatný s podáním podnětu na účet Úřadu. (4) Nebyl-li s podáním podnětu poplatek ve lhůtě dle odstavce 3 zaplacen, podnět se nevyřizuje. (5) Poplatek se nevrací. (6) Osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení poplatku není přípustné. (7) Zákon o správních poplatcích se nepoužije až 278 se označují jako 260 až 279. V Praze dne Ladislav Okleštěk, JUDr. Ing. Lukáš Pleticha, Ing. Josef Uhlík, Bc. Jan Klán, Mgr. Václav Horáček, Ing. Jana Fischerová CSc., Ing. Karel Fiedler. 3

4 4 Odůvodnění návrhu na doplnění nového 259 zavádějícího poplatek za podání podnětu k Úřadu Navrhuje se stanovit, aby bylo podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) zpoplatněno zvláštním poplatek ve výši ,- Kč. Byť se v případě podání podnětu podle 42 správního řádu jedná toliko o neformální úkon a nikoli o podání ve smyslu 37 správního řádu, kterým se také jeho podavatel nedomáhá uplatnění žádných svých subjektivních práv (neexistuje subjektivní právo na to, aby bylo v určité věci zahájeno správní řízení z moci úřední), má takové podání jak pro činnost Úřadu, tak pro zadavatele, resp. pro celé zadávací řízení zásadní důsledky. Bezplatnými podněty pak je mnohdy i obcházeno právo podat návrh dle 250 zákona. Podnět směřující k zahájení správního řízení z moci úřední ve věci zadávání veřejných zakázek způsobuje specifické následky. Aby totiž mohly být skutečnosti uvedené v podnětu prošetřeny, a to do 30 dnů od jeho doručení tak, aby mohlo být pisateli, požádal-li o to, zasláno sdělení o tom, zda Úřad správní řízení zahájil či nikoli, musí si Úřad přinejmenším vyžádat od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení. Tím dochází v zásadě automaticky i k zásahu do sféry oprávněných zájmů zadavatele (který např. bez dokumentace nemůže pokračovat v zadávacím řízení vůbec nebo jen s obtížemi apod.). Úřad je povinen každou skutečnost, která je uvedena v podnětu, prověřit z toho hlediska, zda nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel buď nedodržel zákonem stanovená pravidla pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup (a je tedy na místě uložit nápravné opatření) nebo že byl spáchán správní delikt podle zákona o zadávání veřejných zakázek (a je tedy na místě uložit sankci). Pokud takové pochybnosti shledá, je jeho povinností zahájit správní řízení z moci úřední. Prověřování podnětu je přitom pro kapacity Úřadu mnohdy mnohem více zatěžující než rozhodování ve správním řízení zahájeném na návrh, ve kterém musí navrhovatel splnit určité procesní povinnosti zajišťující, že nebudou podávány návrhy zcela nedůvodné či absurdní. Podnět, který je zcela neformálním právním jednáním, nemusí splňovat dle správního řádu náležitosti žádné, přesto po jeho doručení Úřadu musí být prošetřen, což nelze bez zadávací dokumentace a dalších podkladů. Tyto musí Úřadu doručit zadavatel, což má dopad do jeho dalšího postupu v zadávacím řízení. S ohledem na právě uvedené se proto jednoznačně jeví rozumným hledat cesty, kterými by bylo zamezeno alespoň nejkřiklavějším případům zneužívání institutu podnětu, tedy jak zabránit tomu, aby byly podávány zejména podněty nemající jiný cíl než např. nedůvodně zdržet probíhající zadávací řízení. Smyslem institutu podnětu je upozornit Úřad na nezákonnost postupu zadavatele, která by měla být v řízení z moci úřední z důvodu veřejného zájmu napravena či (v případě, že náprava již není možná) sankcionována. Je tedy nepochybně ve veřejném zájmu, aby Úřad podněty vyřizoval, na druhou stranu je však též ve veřejném zájmu, aby se mohl soustředit na prošetřování takových podnětů (vedle vedení správních řízení na návrh), které jsou podávány z racionálních důvodů. Cílem této úpravy je tak zracionalizování procesů, za nichž lze zpochybnit postup zadavatele v zadávacím řízení podnětem, zefektivnění činnosti Úřadu tak, aby se věnoval stěžejním problémům v oblasti zadávacího procesu, a též podpora ekonomie postupů Úřadu a zaměření jeho kapacit na stěžejní neuralgické prvky veřejného investování. 4

5 5 5