JOURNAL. OD PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ KE SMĚSNÝM str HYBRIDNÍ PŘEDPÍNÁNÍ BETONU TRÁMOVÝCH DÍLCŮ A DESEK str. 6 9

Transkript

1 JOURNAL L A F A R G E C E M E N T 03/2009 OD PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ KE SMĚSNÝM str. 4 5 HYBRIDNÍ PŘEDPÍNÁNÍ BETONU TRÁMOVÝCH DÍLCŮ A DESEK str. 6 9

2 obsah aktuality Lafarge aktuálně 1 3 téma technologie Od portlandských cementů ke směsným Hybridní předpínání betonu trámových dílců a desek materiály Vláknobeton str. 6 9 str referenční stavba zajímavá stavba Novostavba lisovny a haly finálních operací Ojedinělá rekonstrukce komplexu malostranských budov ekologie Šance solární energie EU a stavebnictví konstrukce mostů stopy architektury Peníze EU pomohou českým památkám Betonové mosty počátku minulého století Ruský konstruktivismus 20. let 20. století betonové unikáty Betonový kolos na mořském dně výrobci CS-Beton spustil novou linku summary 29 str str str str LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2009 ročník 6 vychází 4x ročně, toto číslo vychází vydavatel: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice čp. 27, IČ: tel.: fax: evidenční číslo: MK ČR E redakční rada: Ing. Michal Liška, Mgr. Milena Hucanová šéfredaktorka: Blanka Stehlíková C.N.A. fotografie: Archiv Lafarge Cement, SMP CZ, a.s., Luděk Dolejší, The Augustine Hotel, ČEZ, Národní technické muzeum, Dolní oblast Vítkovic, archiv Blanky Stehlíkové, Jan Ferenc, CS-Beton s. r. o. design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel

3 ...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, vyznáte se v tom? Blíží se krize svému vrcholu nebo dnu, je to nejhorší teprve před námi, či jsme snad už z nejhoršího venku? Začátkem září jsem zaznamenal dobrou zprávu expertů OECD. Světová ekonomika by se podle jejich odhadů měla zotavit a nejhorší období od druhé světové války by mělo už velmi brzo skončit. Hospodářství USA, eurozóny i G7 by se mělo vrátit k růstu již toto čtvrtletí. Ústup globální recese vyvolal podle ekonomických expertů obrat v Číně a dalších asijských rozvojových ekonomikách, ve druhém čtvrtletí však byly ekonomiky po celém světě ještě silně závislé na vládních stimulech a rekordně nízkých úrokových sazbách Jiní analytici jiných renomovaných agentur naopak říkají, že to nejhorší teprve přijde, že po krátkém zlepšení bude následovat ještě hlubší pád Česko se podle zpřesňujících zářijových údajů Českého statistického úřadu dostalo z recese jen o vlásek. V polovině srpna statistici zveřejnili předběžné údaje, které počítaly s meziročním poklesem ekonomiky během druhého čtvrtletí o 4,9 %. Tento údaj byl poopraven na pokles o 5,5 %. Jedná se o nejhorší meziroční výsledek hospodářství v novodobé historii. Je to už konec? Přijde konečně obrat k lepšímu? Nebo bude propad ještě pokračovat? Co si z toho vybrat pro naši každodenní práci? Především se s vaším velikým přispěním snažíme porozumět tomu, jak se vyvíjejí a budou vyvíjet jednotlivé segmenty stavebnictví. Bytová výstavba, průmyslové a komerční stavby jsou ve výrazném poklesu. Šancí na obrat jsou projekty fi nancované ze státního a z obecních rozpočtů. Současná situace a diskuse o státním rozpočtu na rok 2010 však mnoho optimismu neskýtají. Každá fi rma se musí soustředit především na optimalizaci (v praxi snižování) všech typů nákladů. I my průběžně přijímáme řadu úsporných a optimalizačních opatření. Žádné z nich se však nedotkne vás, zákazníků. Také v letošním roce pro vás průběžně připravujeme nové typy cementů, jejichž vývoji věnujeme programově maximální pozornost. Novinky zohledňují nejen vaše potřeby, ale i dostupnost přísad na tuzemském trhu a rovněž životní prostředí. V jednom z portlandských cementů se nám podařilo bez jakéhokoliv negativního vlivu na jeho kvalitu snížit podíl slínku a nahradit ho vápencem. Méně slínku znamená méně emisí CO 2. A v současnosti testujeme další možné modifi kace našich cementů. Více informací naleznete na straně 4-5 našeho časopisu. Za závěr vám chci popřát co nejlepší závěr letošní stavební sezony, méně stresu a hodně energie pro řešení mnohdy nelehkých situací, ve kterých se nacházíte. A hlavně mějme stále na paměti, že i tato krize jednou přejde a my z ní vyjdeme silnější a efektivnější. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a předseda představenstva Ocenění v soutěži Nejlepší výrobce stavebnin pro Lafarge Cement, a. s. Akciová společnost Lafarge Cement zvítězila v soutěži Nejlepší výrobce stavebnin pro rok 2009 v kategorii nad 150 zaměstnanců. V každé ze dvou kategorií určila odborná porota tři vítězné fi rmy k ocenění bez uvedení pořadí. Již druhý ročník soutěže proběhl pod záštitou Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR, ÚRS Praha, TZÚS Praha a ministerstva průmyslu a obchodu. Slavnostní předání cen se uskuteční na půdě Senátu Parlamentu České republiky 30. září 2009, kde vítězům předá ceny jeho předseda pan Bohuslav Sobotka. Soutěž Nejlepší výrobce stavebnin roku je určena pro všechny výrobce stavebních hmot a materiálů působících na území České republiky, jejichž závody, provozy a jednotlivé technologické linky splňují současná hlediska a trendy moderní průmyslové výroby. LAFARGE 03/2009 1

4 aktuality Lafarge :::... Cementový mlýn od června v provozu Jak jsme vás již v minulém čísle informovali, na konci května letošního roku se objevila trhlina na čele kulového cementového mlýna ve výrobním areálu naší společnosti. Ve spolupráci s Technickým centrem ve Vídni byl okamžitě sestaven technologický postup opravy, která byla dokončena a mlýn mohl být ještě téhož dne zprovozněn. S čelem opraveným svařováním, je však možné zařízení provozovat jenom určitou, a to relativně krátkou dobu, rozhodně ne roky. Svár tedy kontrolujeme pravidelně každý týden, abychom případnou trhlinu podchytili hned v počátku. Už od května, kdy jsme mlýn odstavili do opravy, probíhalo souběžně jednání o výrobě čela nového. Prostřednictvím PSPENG Přerov jsme poptali několik dodavatelů, z nichž byl ve fi nále vybrán výrobce Vítkovice Heavy Machinery a. s. se sídlem ve Vítkovicích. Společně s kolegy z Technického centra jsme vypracovali konečné zadání pro výrobu nového čela. Tím však celý proces neskončil, protože ještě bude nutné v průběhu zimní odstávky staré čelo demontovat a nainstalovat čelo nové. Není to vůbec jednoduchý úkol, neboť jeho provedení limitují dva faktory: nemožnost použít pro manipulaci s čelem jakýkoliv jeřáb kvůli stísněnému prostoru a hmotnosti čela dosahující více než 40 tun. Proto jsme kontaktovali fi rmu Montáže Přerov a. s., která nám před 18 lety již toto čelo vyměnila. Komplikovaná výměna zabe re šest týdnů a už dnes se na ni připravujeme. Do té doby musíme vyhloubit mezi vraty do mlýnice rýhu, kterou budeme čelo stěhovat dovnitř budovy. Jiné řešení není, protože těsně nad vraty vedou svazky kabelů, které nelze přeložit. Momentálně je situace taková, že nové čelo bylo již v červenci odlito, resp. jeho lícní část, a ta je nyní zapuštěna v zemi, kde bude chladnout až do září. Ještě se musí vykovat čep, který bude následně k lícní části čela přivařen. Od září se nepřetržitě na výrobě čela pracuje s plánem dokončení leden 2010, což je nejzazší termín dodání. V současné době jsme zahájili jednání o výměně obou čel tohoto cementového mlýna. Cementárna má o komín méně Od srpna letošního roku je možné na jednom z komínů v areálu cementárny pozorovat čilý ruch s výsledkem zmenšování jeho výšky. Po dlouholetém odpočinku, kdy komín staré vápenky nebyl využíván, se vedení cementárny rozhodlo již dále neinvestovat do jeho údržby a nechat komín zdemolovat. Komín navíc stál v místě budoucího investičního záměru hale skladování a zpracování odpadů. Bouraný komín měl kruhový průřez, výška byla 85,40 m, vnější průměr dříku komínu v patě byl 573 cm, u hlavy 260 cm, průměrná konicita 4 %. Dřík komína byl sestaven z betonových tvárnic vzájemně zmonolitněných betonem a svislou a vodorovnou výztuží, tloušťka dříku v patě je 38 cm, u hlavy 20 cm. Pouzdro komína tvořila izolační vrstva z křemeliny tl. 14 cm a vnitřní kyselinovzdorné zdivo tl. 15 cm. Nejvhodnější technologický postup demolice komína byla v tomto případě kombinace více technologií. Od úrovně +85,40 m po úroveň +25,40 m se komín postupně ubourával pomocí sbíjecích kladiv za použití horolezecké techniky. Ze závěsného konzolového lešení pracovníci specializované fi rmy bourali vložky komína i betonové tvárnice do komína, suť odebírali dole otvorem po kouřovodu. Od úrovně +25,40 m po úroveň terénu byla likvidace komína prováděna pomocí těžké bourací techniky bouracích nůžek na podvozku rypadla Komatsu 450 s demoličním výložníkem 27 m a pomocí bouracího kladiva na podvozku rypadla CAT 325. Celá akce samozřejmě proběhla za podrobně specifi kovaných bezpečnostních opatření a rovněž vybouraná suť byla podrobována testům a analýzám, na jejichž základě bude se sutí dále naloženo. Na konci října 2009 by měly být práce dokončeny. 2 LAFARGE 03/2009

5 ...::: aktuality Lafarge Poradna pro náhradní rodinnou péči poskytuje již 15 služeb Od roku 2006, kdy litoměřická poradna pro náhradní rodinnou péči vznikla, narostl počet služeb z původních čtyř na patnáct v letošním roce. Mezi novinky patří tzv. doprovázení rodin, kdy se průvodce odborný sociální pracovník věnuje dlouhodobě třem rodinám, kam pravidelně dochází. Tato terénní služba vznikla v únoru letošního roku jako odpověď na potřeby rodin zainteresovaných do činností Centra pro rodinu Terezín, o. s. V květnu poradna spustila projekt dobrovolnictví, aby mohla náhradním rodinám nabídnout asistenci dobrovolníků při jednorázových akcích nebo doprovod pro menší děti, když nikdo z rodiny nemá čas. Děti v náhradní péči tak mají větší možnosti účastnit se mimoškolních aktivit. V letních měsících v rámci tohoto projektu proběhlo několik Neobyčejně obyčejných výletů, jež se setkaly s velkým ohlasem, a tak poradna hodlá v těchto aktivitách pokračovat. Od roku 2006 narostl i počet aktivních rodin s dětmi v náhradní rodinné péči, v roce 2009 se do činností Centra zapojilo už 45 rodinných skupin, které mohou využívat čtyř poradenských míst: v Litoměřicích, Rumburku, České Lípě a Děčíně. Centrum pro rodinu Terezín o. s. rozšiřuje svoje služby také díky fi nanční podpoře Lafarge Cement, a. s., za kterou mj. odkoupilo prostory pro poradnu v Teplické ulici v Litoměřicích. Více informací na Lafarge Cement, a. s. pomohla zaplaveným na Děčínsku Akciová společnost Lafarge Cement se aktivně zapojila do pomoci obyvatelům nejpostiženějších obcí v našem kraji, které zasáhly letní povodně, a vyčlenila ze svého rozpočtu na tuto pomoc celkově přes půl milionu korun. Občanům Markvartic, Horních a Dolních Habartic, jejichž obydlí a zařízení záplavy poničily, byla nabídnuta pomoc ve dvou fázích. Bezprostředně po povodni tak nejvíce postižení občané ze tří uvedených obcí od akciové společnosti Lafarge Cement obdrželi fi nanční podporu v celkové výši 450 tisíc korun. Finance putovaly do oblasti, jakmile vznikl mechanismus pro přidělování prostředků konkrétním obyvatelům. Realizace druhé části pomoci v podobě zlevněného cementu a maltovinového pojiva Multibat PLUS byla organizačně náročnější. Zhruba měsíc poté, co se obcemi prohnala velká voda, si mohli postižení povodněmi ve dvou místních stavebninách koupit materiál s 50% slevou. Nabízená pomoc byla tomto případě rozšířena ještě na Benešov nad Ploučnicí a na obecní úřady uvedených obcí, jejichž majetek byl také zdevastován. S pomocí Stavebnin Patka v Markvarticích a Benešovských stavebnin v Benešově nad Ploučnicí se tak místním podařilo dodat a rozdistribuovat cement a Multibat PLUS se slevou v celkové výši 100 tisíc korun. O náklady na dopravu se společně s Lafarge Cement, a. s. podělila fi rma Autodoprava Čepek z Vrbičan. V Chile dokončen prodej divizí cementu, betonu a kameniva Skupina Lafarge završila prodej svých chilských Aktiv Cementu, Betonu a Kameniva Skupině Peruvia Brescia Group za 555 milionů amerických dolarů podnikové hodnoty. Transakce je částí zeštíhlovacího plánu Lafarge s global divestment plan, který má posílit fi nanční strukturu Skupiny. Lafarge se na chilském trhu s cementem, betonem a kamenivem prezentovala od roku 2001 skrze dvě entity: Lafarge Chile SA a Immobiliaria San Patricio. Odprodej podílů zahrnuje podnik na výrobu cementu La Calera, který se nachází asi 100 km od hlavního města Santiago a jehož kapacita je 1,5 milionu tun, dále mlýn Puerto Montt v jižním Chile, který má celkovou kapacitu 300 tisíc tun. Skupina Lafarge také prodala 54 ready-mix jednotek, pět lomů kameniva, dovozní terminál a výrobnu malty. Skupina plní svůj zeštíhlovací plán Skupina Lafarge vyhlásila pro rok 2009 zeštíhlovací program, jehož cílem je dosáhnout jedné miliardy eur volných prostředků. Kromě transakce v Chile prodala některá svá aktiva ve třech oblastech svého podnikání: aktivity Asfaltu v Kanadě a Spojených Státech, provozy divize Beton a kamenivo v Evropě a Severní Americe a svoji poslední cementárnu v Turecku. Skupina se nyní přiblížila ke splnění tří čtvrtin zeštíhlovacího plánu pro rok 2009: 750 milionů eur z celkové jedné miliardy vyhlášené letos v únoru. Pololetní výsledky ovlivnila recese Výsledky Skupiny Lafarge za první pololetí roku 2009 ovlivnila světová hospodářská recese. Orientace na rozvojové trhy zmírnila dopad na provozní příjem, cílené zaměření na aktivaci hotovosti snížilo dluh spojený s akvizicí Orascom Cement. Údaje za první pololetí: Aktuální provozní příjem pokles o 30 % Rozvojový trh vyjma střední a východní Evropy nárůst 24 % Čistý dluh byl snížen o 1,496 milionu na 876 milionů eur Čistý příjem Skupiny poklesl na 370 milionů eur Pokles tržeb o 12 % na 7,991 milionů eur Volné cash fl ow nárůst z 746 milionů euro na 875 milionů eur LAFARGE 03/2009 3

6 téma :::... Od portlandských cementů ke směsným snižování dopadů výroby cementu na životní prostředí Cementářský průmysl je jedním z energeticky nejnáročnějších průmyslových odvětví s významných dopadem na životní prostředí. Výroba jedné tuny slínku zatíží ovzduší přibližně 800 kg oxidu uhličitého, v roce 2008 dosáhly emise za celý tuzemský cementářský průmysl více než tři miliony tun CO 2. Výrobci cementu se proto společně s dalšími významnými producenty skleníkových plynů zavázali, že přispějí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Optimalizací výrobních procesů v oblasti výpalu a mletí slínku a rovněž využíváním alternativních paliv již nelze významněji snížit energetickou náročnost a množství vyprodukovaných emisí. Proto se výrobci cementu zaměřují na změnu skladby produktového portfolia, především na náhradu portlandských cementů cementy směsnými. V tomto případě dochází ke snížení měrných emisí na tunu cementu tím, že určitý podíl energeticky náročného slínku je nahrazen dalšími hlavními složkami, jako např. vápencem, vysokopecní granulovanou struskou či popílkem. To vše při zachování požadovaných užitných vlastností. S růstem stavební výroby a investicemi zejména do infrastruktury se zvyšovala i výroba cementu. V roce 2007 v řadě okolních zemí výroba cementu stěží kryla spotřebu, ještě v prvním pololetí loňského roku byl před nástupem fi nanční krize v některých oblastech cementu nedostatek. Situace se sice nástupem celosvětové krize, která se záhy promítla i do recese stavebnictví, změnila, objevily se však nové problémy, jako např. nedostatek vysokopecní granulované strusky související s propadem výroby oceli. Strategie Optimalizace skladby produktového portfolia, snižování podílu portlandských cementů a jejich nahrazování cementy s více hlavními složkami se stále výrazněji dostává do popředí zájmu, a to nejen z důvodů ochrany životního prostředí. Tímto způsobem je možno zejména v současné složité situaci zohledňovat i dostupnost přísad do cementu s přihlédnutím k nákladům na jejich pořízení na lokálním trhu. Bez náročných a nákladných investičních akcí lze takto i zvyšovat kapacitu výroby cementu. Výše uvedené skutečnosti musejí proto být zohledňovány ve strategickém plánování. Mezi hlavní cíle ve střednědobém horizontu v oblasti vývoje a změn produktového portfolia bylo zařazeno: Podíl portlandských cementů CEM I na celkové výrobě 1. Snižovat podíl portlandských cementů CEM I. 2. Optimalizovat složení, parametry a užitné vlastnosti všech druhů vyráběných cementů. 3. Modifi kovat produktové portfolio a zvýšit v něm podíl nových výrobků. Portlandské cementy CEM I tvořily do roku 2006 nadpoloviční podíl na celkové výrobě cementu nejen v České republice, ale i ve Spolkové republice Německo, našem největším exportním odbytišti. Skladba výrobního sortimentu naší společnosti v podstatě tuto skutečnost pouze kopírovala. Situace se ale začala postupně měnit již v průběhu roku 2006, kdy u nás byl zahájen rozsáhlý proces postupné náhrady portlandských cementů cementy směsnými CEM II, kde hlavní složky tvoří kromě slínku ještě vápenec, struska nebo popílek. Portlandské cementy směsné nabízejí přitom srovnatelné, někdy i lepší technické a užitné vlastnosti než cementy portlandské CEM I s obsahem slínku nad 95 %. V průběhu tří let se podařilo snížit podíl portlandských cementů CEM I z původních téměř 60 % na současný přibližně čtvrtinový podíl, přičemž cílem pro příští rok je dostat se pod hranici 20 %. Vývoj zastoupení portlandských cementů CEM I na celkové výrobě znázorňuje graf. Změna produktového portfolia a vývoj nových výrobků představuje dlouhodobý a náročný proces, který souvisí s dobrou znalostí trhu, 4 LAFARGE 03/2009

7 ...::: téma požadavků na jednotlivé užitné vlastnosti a technické parametry používaných cementů, přičemž tyto požadavky se mohou u jednotlivých zpracovatelů výrazně lišit. Důležitou roli hraje i vývoj nových technologií zpracování a použití betonu, měnící se požadavky předpisů a norem. Zapomenout nelze ani na naše vlastní technologické možnosti výroby a skladování, klíčovým faktorem je pak stávající i výhledová dostupnost materiálů již používaných nebo uvažovaných pro použití ve formě hlavních složek při výrobě cementu. Až po vyhodnocení všech těchto faktorů a dostupných informací lze přistoupit k vlastní vývojové fázi, která však ne vždy musí skončit úspěchem. Po zpracování záměru, stanovení charakteristických vlastností a očekávaných parametrů je nutno provést mnoho laboratorních i průmyslových testů s cílem optimalizovat složení výrobku a dosáhnout co nejlepších vlastností. Mimořádná pozornost je věnována zkoušení vzorků. Zapojena je nejen naše cementová a betonářská laboratoř a obdobné laboratoře v Karsdorfu, ale v některých případech i laboratoře CTEC (technické centrum Lafarge, Vídeň) a další externí pracoviště. Zkoušejí se nejen vyrobené vzorky, ale i vzorky obdobných materiálů od jiných výrobců. Porovnávají se vybrané parametry, srovnávací testy probíhají i na skutečných recepturách betonů. Do programu zkoušek musejí být zahrnuty i tzv. terénní zkoušky přímo v reálném prostředí u vybraných zákazníků. Každá změna u koncového uživatele navíc vyžaduje zvláštní přístup ze strany technické podpory prodeje a je náročná i pro pracovníky naší betonářské laboratoře. Akcelerace vývoje nových cementů Dosavadní výsledky lze hodnotit pozitivně, nutno ale uvést, že na počátku jsme volili postup od jednodušších aplikací ke složitějším. Zatímco v roce 2006 a 2007 jsme uvedli na trh po jednom novém výrobku, v loňském roce to již byly výrobky tři a podíl novinek na celkové výrobě dosáhl úctyhodných 25 %. Navíc byla na konci loňského roku ukončena výroba cementu CEM I 42,5 R. To vše včetně dvou novinek roku 2009 přispělo ke snížení podílu čistých portlandských cementů z téměř 60 % v roce 2006 až na očekávanou úroveň ležící těsně nad hranicí 25 % v roce V letošním roce byly uvedeny na trh dva zcela nové výrobky. V dubnu byla u zákazníků v SRN úspěšně ukončena testovací fáze nového cementu CEM II/A-LL 32,5 R. Tento cement nahrazuje především portlandský cement CEM I 42,5 N, ale částečně také struskoportlandský cement CEM II/A-S 32,5 R. Průmyslová výroba byla zahájena v květnu a ohlasy od zákazníků jsou velmi pozitivní. V červnu byla po téměř roční přípravě zahájena expedice CEM II/A-LL 52,5 R, který nahradí podstatnou část portlandského cementu CEM I 52,5 R určeného pro tuzemské zákazníky. Tento cement odebírají v současnosti dva z našich zákazníků. Ve specializované laboratoři se ověřuje možnost využít tento cement i pro jiné aplikace v oblasti prefabri- kace, což by otevřelo možnost rozšířit odbyt tohoto cementu nejen pro další tuzemské, ale i pro zahraniční odběratele. Současně se připravují další testy s modifi kovaným složením tohoto cementu. Výčtem uvedených novinek však vývoj nekončí. Začátkem roku byl zpracován záměr na další nový výrobek. Úspěšně již proběhla první fáze testování, další průmyslové a laboratorní testy budou následovat v září a říjnu letošního roku. Bude se jednat o volně ložený portlandský směsný cement, který bude určen především pro tuzemský trh pro výrobu transportbetonu a který by měl nahradit jiný cement ze současné nabídky. Cílem je i postupné sjednocování portfolia výrobků pro tuzemský trh i pro export. Souběžně s novými výrobky je trvale věnována pozornost i těm stávajícím. Ing. arch. Jiří Šrámek LAFARGE 03/2009 5

8 technologie :::... Celkový pohled na formu hybridně předpínaného betonu Hybridní předpínání betonu trámových dílců a desek Zatímco schvalování územních plánů, ověřování vlivu staveb na životní prostředí, investiční a projektová příprava bývají velmi zdlouhavé, tlak na rychlou realizaci staveb se stále zvyšuje. Jednou z možností, jak se s tímto požadavkem vypořádat, jsou inovativní stavební postupy. Patří k nim také technologie společnosti SMP CZ, a. s., nazvaná Hybridní předpínání betonu trámových dílců a desek v univerzálním výrobním zařízení. Příčný řez hybridním nosníkem Nová výrobní technologie umožňuje v jednom zařízení vyrábět trámové a deskové dílce libovolného tvaru pro potřeby pozemního stavitelství a mostních nosníků do rozpětí 34 m včetně spojitých prvků. Novinka získala ocenění Stavební výrobek technologie roku 2008, kterou vyhlašuje Česká stavební akademie. Na vývoji a uvedení do provozu nového výrobku-technologie se podíleli technici a vedení SMP CZ, a. s., na pracovištích divize 3, partnerská fi rma Prefa Beton Cheb, s. r. o., a její specializovaná pracoviště a projektanti fi rmy Pontex, s. r. o. Práce na vývoji nové technologie, na zpracování projektové dokumentace a na realizaci zařízení zabraly zhruba pět měsíců. Výrobní zařízení je univerzální a dají se na něm vyrábět mostní nosníkové desky stejně jako nosné dílce pro konstrukce pozemního stavitelství stropní průvlaky nebo střešní vazníky. Největší uplatnění lze očekávat u mostů s rozpětím polí do 15 m. Inovativnost technologie Nová technologie pro realizaci nosných konstrukcí silničních betonových mostů spočívá na principu prefabrikovaných nosníkových betonových desek. Ty jsou podle požadavků u nejmenších rozměrů do 6 m jen železobetonové, nebo jsou předepnuté ve speciálním výrobním zařízení jednotlivými lany předem, klasicky dodatečně nebo kombinovaně hybridním způsobem. Nový způsob umožňuje kombinaci před- 6 LAFARGE 03/2009

9 ...::: technologie Proti průchodu bludných proudů je konstrukce chráněna kromě dalších opatření i vrstvou plastbetonu pod ložisky. Nosníky jsou jednodílné, hybridně (předem i dodatečně) předpínané betonované vcelku. Pro nosné konstrukce silničních a dálničních mostů, které používají nosníky T93 se spřaženou deskou, a pro výrobu nosníků byl vypracován vzorový projekt a Ředitelství silnic a dálnic Praha vydalo dne dopisem 14497/ souhlasné stanovisko s používáním nosníků T93 na dálničních mostech. Souhlasné stanovisko MD ČR s používáním nosníků T93 na pozemních komunikacích ČR bylo uděleno dopisem 19400/ Nosníky byly vyráběny individuálně pro každý objekt podle samostatně zpracované realizační dokumenpětí předem a předpětí dodatečného. Lana se napnou před betonáží a dodatečné předpětí spočívá v tom, že se napnou předpínací prvky (lana se v počtu 9, 12 nebo 15 seskupují do kabelů). Aby bylo možné provádět prefabrikaci rychle a logicky, musí se dodatečné předpětí uskutečňovat ve dvou fázích. První je montážní, kdy se prvek velkých délkových rozměrů např. 30 m musí napnout částečně, druhá fáze dopínání se provádí po dosažení minimálně 80 % krychlové pevnosti betonu, která nastupuje v čase 28 dní po betonáži. U hybridního předpínání lze montážní fázi vynechat a betonový prvek vyjmout z formy po dvou dnech. Po vytažení desky z formovacího zařízení lze zahájit výrobu dalšího prvku. Hybridní předpínání má výhodu v tom, že prvky není potřeba dále ošetřovat. Odpadá tedy vystrojení kotvami, napínání a injektáž. konstrukce. Nosníky je možné předpínat volitelně: jednotlivými lany předem, pouze dodatečným předpětím, kombinovaným způsobem jako hybridní. Výhody hybridního systému Oproti dodatečnému předpětí hybridní systém snižuje počet komponentů systému předpětí kompletní kotva, kabelové kanálky a odvzdušnění kanálků. Další předností je redukce pracnosti při instalaci kotev a kabelových kanálků, protože vedení předem předpjatých lan je přímé. Odpadá také potřeba vnesení manipulačního předpětí ve formě pro přesunutí nosníku na skládku, podobně jako následné dopnutí lan a injektáž kabelových kanálků. Zavedením předpínání předem se zrychlila výrobní fáze, která vyžaduje Nosná konstrukce mostu byla navržena jako spřažená betonová s využitím hybridně předpjatých nosníků T93 (předpětí vnášené ve výrobně bylo naplánováno z předem předpjatých lan, předpětí vnášené na stavbě je z dodatečně předpjatých kabelů). Nosníky pro tuto stavbu byly individuálně navrženy a vyrobeny. V příčném řezu mostu je použito šest nosníků. Nosníky mají šířku mm, krajní nosník pod římsou u osy komunikace mm. Výška nosníků je mm, šířka žebra 500 mm. Nosná konstrukce je navržena na zatěžovací třídu A dle ČSN /86. Obě nosné konstrukce jsou v jednostranném příčném sklonu 2,5 %, střechovitě. Podélný sklon je proměnný od 0,482 % do +1,656 %. Nosníky jsou uloženy na příčnících a ty jsou uloženy na každé podpoře na dvou elastomerových ložiscích. Čela nosníku T93 Pohled na čelo formy hybridně předpínaného betonu Formy Forma se skládá ze dvou průběžných bočních perforovaných stěn o velikosti 35 m, ty rozpínají předpínací sílu, která se vnáší prostřednictvím ocelového příčníku a hydraulických lisů. Lisy příčník odtlačují. Do příčníku jsou zakotvena předpínací lana, které jsou napnuta do té doby,než beton dosáhne minimální pevnosti pro odformování a přesun na skládku. Nosníkové desky se vyrábějí s minimální tolerancí pouze několika milimetrů tak, že po montáži na stavbě a zalití spár mezi nosníkovými deskami se již nedoplňuje žádná nosná část nosné konstrukce. Na takto vyrobenou a osazenou nosnou konstrukci se ukládá izolační vrstva. Pro masivní nosné konstrukce je možné ve stejném výrobní lince vyrobit prvky pro běžné spřažené nosné rychlou obrátkovost výrobního zařízení; pro většinu případů odpadá montážní fáze dodatečného předpínání, nebo se v případě spojitých konstrukcí přesouvá do jedné souvislé pracovní fáze na staveništi. Novými deskovými mostními prvky předpjatými předem nebo kombinovaně lze mj. rychle rekonstruovat mostní konstrukce s nízkou stavební výškou nebo nevyhovující únosností při relativně krátkém přerušení provozu dotčených komunikací. Využití v praxi Výroba hybridně předpjatých betonových dílců pro mostní a pozemní stavitelství byla zahájena v roce 2008 pro stavbu mostu přes trať ČD Nové Sedlo Loket na silnici R6 Nové Sedlo Jenišov. Jednalo se o 36 nosníků typu T93, délky 22,2 m. LAFARGE 03/2009 7

10 technologie :::... Forma T93 + desky Nosníky hybridně předpínaného betonu tace (statickým výpočtem se vždy optimalizuje počet, tvar a vyztužení nosníků) v souladu se vzorovým projektem a technologickými pravidly zpracovanými dodavatelem nosné konstrukce. Pro omezení tloušťky spřahující desky byl povrch přírub v příčném směru betonován ve výrobně přímo do sklonu budoucí vozovky na mostě. Při výstavbě odpadá nutnost bednění spřažené desky, neboť konzoly nosníků a mezi ně vkládané desky CETRIS vytvářejí přímo ztracené bednění. Použité betony Pro výrobu nosníků byl použit beton C 45/55 XF2 (zn. 600), ocel (R) a jako předpínací systém byla použita lana St 15,7-1570/ 1770 MPa s velmi nízkou relaxací spolu s certifi kovaným kotevním systémem Dywidag. Nosníky byly betonovány do forem s výstelkou z hladkých překližkových desek. Nosníky byly ve výrobně napnuty pouze předem předpjatými lany v závislosti na typu nosníku. Na stavbě byl napínán v každém nosníkovém žebru spojité konstrukce pouze jeden kabel spojitosti K s patnácti lany. Předem předpjatá lana byla napnuta ve formě a uvolněna při dosažení krychelné pevnosti betonu 48 MPa 80 % výsledné 28denní pevnosti (přibližně po 3 dnech), poté byly Betonáž vazníku nosníky přesunuty na skládku, kde dozrál beton. Nosníky byly na stavbě uloženy na provizorní podpory tak, aby bylo možno provést krajní a vnitřní příčníky mostu. Bylo nutné dodržet polohu všech dočasných podepření každého nosníku, aby nedošlo k nežádoucímu nárůstu vzepětí. Maximální vzepětí nosníků osazovaných do konstrukce před betonáží spřažené desky smí být 30 mm. Při vyšší hodnotě je nutno projednat následná opatření se zpracovatelem RDS. Na nosnících byla vybetonována spřažená železobetonová deska průměrné tloušťky 220 mm. Spřahující deska a vnitřní příčníky jsou z betonu C30/37-XF2, koncové příčníky z betonu C30/37-XF4. Při osazování nosníků a před vybetonováním a zatvrdnutím příčníků a spřažené desky byla věnována maximální pozornost zabezpečení stability nosníků. To se týče i prací při převozu nosníků ze skládky a jejich přesunu na staveništi. Montáž nosníků proběhla dle Technologických pravidel pro montáž mostních konstrukcí z nosníků T93 vypracovaných dodavatelem. Konstrukce je opatřena vnitřními příčníky nad pilíři, nad opěrami pak koncovými příčníky. Na nosnících je vybetonována spřažená železobetonová deska průměrné tloušťky Detail spodní příruby vazníku po odbednění 220 mm (vzhledem k nadvýšení nosníků je nutné dodržet minimální tl. desky 200 mm). Spřahující deska a vnitřní příčníky jsou z betonu C30/30-XF2, koncové příčníky z betonu C30/37-XF4. Na výrobu betonových dílců byly použity cementy z Akciové společnosti Lafarge Cement. Po osazení nosníků na provizorní podpory byly protaženy kabely spojitosti (kabely dodatečného předpětí), vyarmovány a vybetonovány vnitřní příčníky nad pilíři a spřahující deska. V další fázi byly napnuty kabely spojitosti K a vyarmovány a vybetonovány koncové příčníky nad opěrami. V koncových příčnících bylo ponecháno vybrání pro zabetonování dilatačních závěrů. Do spřažené desky musejí být před betonáží osazeny odvodňovací trubičky izolace a spodní části odvodňovačů. Při ukládání betonářské výztuže se zajistí správné krytí pomocí vhodných betonových distančních podložek. Minimální krytí uvedené na výkresech platí pro veškerou betonářskou výztuž, tj. včetně spon, které mají pouze nekladné tolerance. Hlavní betonářská výztuž je navržena s tolerančním zvětšením krytí 10 mm podle TKP18 (např. jmenovité krytí 50 mm, minimální krytí 40 mm). Při ukládání výztuže do bednění se křižující vložky výztuže vzájemně spojují převážně vázáním. Svařování výztuže se užije pouze tam, kde je to projektem přímo předepsáno, jinak pouze výjimečně při bodovém spojování svary. Při svařování je nutno dodržet ustanovení výrobce betonářské výztuže. Zejména musí svařování provádět školený odborník, a to tak, aby svařované vložky nebyly oslabeny. Rozměry výztuže ve výkresech vyztužení jsou kótovány na vnější povrch výztuže. 8 LAFARGE 03/2009

11 ...::: technologie Vazník hybridně předpínaného betonu Tvar nosníku P-KP-1 Přeprava vazníku z výroby Vazník po vyjmutí z formy Nosníky pro stavbu mostu přes trať ČD Nové Sedlo Loket na silnici R6 Nové Sedlo Jenišov Ukládání předpínací výztuže Při ukládání předpínací výztuže bylo nutno dodržet výškovou polohu kabelů s tolerancí ±3 mm. Poloha předem předpjatých lan byla zajištěna napínací stolicí výrobny prefabrikátů. Požadavek na dodržení přesné polohy kabelů mimo kotevní čela v půdoryse není tak striktní. Požadavky na detaily odvodnění kabelových kanálků, odvzdušňovacích trubiček a další údaje o předpínacím systému jsou obecně uvedeny v ČSN a TKP18. Pro předpínání a injektáž byl v každém nosníku defi novaný počet lan a jeden kabel. Kabely spojitosti jsou navrženy z 15 lan. Lana lze odkotvit v okamžiku, kdy je kontrolními zkouškami pevnosti betonu prokázáno, že beton předpínané části konstrukce dosáhl 80 % krychelné pevnosti betonu C45/55 po 28 dnech. Kabely spojitosti lze napnout na konečnou sílu v okamžiku, kdy je kontrolními zkouškami pevnosti betonu prokázáno, že beton monoliticky dobetonovaných částí konstrukce dosáhl 80 % krychelné pevnosti betonu C30/37 po 28 dnech. Požadavek na pevnost betonu v době napínání kabelů spojitosti je splněn již ve výrobně při uvolňování předem předpjatých lan. Při předpínání kabelů je nutno dodržovat postup předpínání stanovený v Technologickém předpisu zhotovitele. Kabely byly po svém zakotvení zainjektovány. Pro injektáž kabelových dutin jsou směrodatné především TKP a Technologický předpis zhotovitele schválený objednatelem. Technologie stavby Po vybudování spodní stavby včetně úložných bločků a osazených ložisek byly na provizorní podpory kladeny nosníky. Nosníky se dokonale zabezpečují proti převrácení a následnému pádu. Potom byl protažen kabel spojitosti v každém nosníkovém žebru. Pak byly vyarmovány vnitřní příčníky a spřahující deska kromě krajních příčníků. Dále se vybetonují vnitřní příčníky a spřahující deska. Jakmile beton monoliticky dobetonovaných částí dosáhne požadovaných parametrů pro předpínání, napne se kabel spojitosti. Před betonáží desky musejí být osazeny odvodňovací trubičky izolace a spodní části odvodňovačů. Nakonec se vybetonují koncové příčníky u opěr. V koncových příčnících budou vynechány kapsy pro dilataci. Další technologický vývoj nepřetržitě pokračuje. V blízké budoucnosti se rozšíří výrobní program SMP CZ, a. s., o dalších pět typů mostních nosníků při využití lehčeného betonu a vláknobetonu. Odborná spolupráce: Bc. Luboš Lobík, Ing. Jaroslav Kobza, CSc., SMP CZ, a. s., divize 3. LAFARGE 03/2009 9

12 materiály :::... Vláknobetony Vláknobetony jsou speciální typy konstrukčních betonů, u kterých se již při jejich výrobě k běžným složkám přidávají vhodná vlákna plnící funkci rozptýlené výztuže. Rovnoměrným rozptýlením vláken ve struktuře betonu mohou být významně ovlivněny jeho vlastnosti. Při návrhu a výrobě betonu s vlákny je důležité zvolit vhodný druh vlákna a jeho odpovídající množství pro dosažení požadovaných vlastností výsledného kompozitu. Sklovláknobetonový obklad na vnitřním atriu a schodištích v objektu Národní technické knihovny v Praze, realizace SKLOCEMENT PLUS s. r. o. a FISCHER & PARTNER a. s. Při výrobě vláknobetonů se kromě tradičních komponentů používají také vlákna z různých materiálů. Vlákna významně ovlivňují výsledné vlastnosti nového materiálu. Nejčastěji se používají vlákna ocelová, skleněná, syntetická (např. polypropylenová, polyetylenová, polyvinylalkoholová) a uhlíková, ale také vlákna z přírodních materiálů. Nejdůležitější vlastnosti Vlákna různých tvarů a velikostí z oceli, plastických hmot, skla a přírodních materiálů popisuje číselný parametr zvaný štíhlostní poměr, který je defi nován jako poměr délky vlákna k ekvivalentnímu průměru vlákna. Běžná hodnota štíhlosti pro délku vláken od 6,4 do 76 mm se pohybuje v rozmezí od 30 do 150. Množství vláken rozptýlených v čerstvém betonu se vyjadřuje obvykle v procentech objemu. Vyztužení křehkého materiálu pomocí vláken je prastará metoda. První patent na beton vyztužený vlákny se datuje do roku Tehdy se ještě nejednalo o drátky v dnešní podobě, ale o odpad z výroby ocelových součástek. Kolem roku 1960 se začal drátkobeton intenzivněji zkoumat a testovat na praktických aplikacích ve snaze co nejlépe defi novat vlastnosti nového stavebního materiálu betonu s náhodně rozptýlenými ocelovými vlákny. Ve srovnání s běžným betonem má vláknobeton tyto vlastnosti: i po vzniku trhliny je schopný přenášet tahová napětí, lépe vzdoruje dynamickým účinkům zatížení, Vysokopevnostní vlákna Fortatech Fibre High Grade nahrazují ocelová vlákna a minimalizují použití svařovaných sítí a ocelové tyčové výztuže, dovozce Capro spol. s r.o. za určitých podmínek vykazuje menší smršťování a dotvarování, je více odolný proti opotřebení povrchových vrstev. Prostý beton je křehký materiál s nízkou pevností v tahu a má malé přetvárné schopnosti. Úlohou náhodně orientovaných, jednotlivých nesouvislých vláken je omezit trhliny, které se vyvíjejí v betonu, je-li vystaven buď zatížení, nebo změnám okolního prostředí. Jestliže jsou vlákna dostatečně pevná, správně spolupůsobí s betonem a jsou v dostatečném množství, pomohou udržet malou šířku trhlin a umožní, aby vláknobeton po vzniku trhlin přenesl podstatně vyšší napětí při relativně nižším přetvoření. Vláknová výztuž Beton jako konstrukční materiál se vyznačuje tím, že má poměrně vysokou pevnost v tlaku, ale pouze nízkou pevnost v tahu. Tato nevýhoda se proto kompenzuje u železobetonových konstrukcí umístěním výztužných prutů do tažených částí průřezů konstrukčních prvků. Jestliže provádíme návrh podle betonářských norem, obvykle při výpočtu železobetonové konstrukce, neuvažujeme s tahovou pevností betonu. Výpočtem rozměrů průřezů v souladu s plat nými normami, stejně jako stanovením typu, potřebného množství a tvaru a uspořádání vyztužení se u konstrukčních prvků prokáže dostatečná únosnost a použitelnost. Nicméně vlákna mohou zlepšit chování konstrukčních prvků v těch případech, 10 LAFARGE 03/2009

13 ...::: materiály kdy se požaduje houževnatost. Požadované únosnosti a použitelnosti konstrukčních prvků z drátkobetonu se dosáhne stanovením nutných rozměrů prvků, nezbytného množství a typu drátků. Proto je třeba popsat materiálové vlastnosti drátkobetonu v závislosti na typu drátků a jejich množství. Použití vláknobetonu Použití vláknové výztuže jako částečné nebo plné náhrady klasické výztuže může být ekonomicky výhodné tam, kde jsou vyšší náklady na materiál jsou kompenzovány snížením pracnosti či například omezením velkých ploch nutných pro skladování klasické výztuže. Kromě velkých prvků existuje celá řada drobnějších prefabrikátů, které jsou navrhovány na minimum plochy výztuže, aby se zamezilo křehkému lomu, a které jsou vhodné pro aplikaci vláknobetonů. Užití vláknobetonu s různými vlastnostmi vláken nebo jako materiálu s možným řízením vlastností výsledného kompozitu rozšiřuje paletu materiálů na bázi cementu. Dlouhodobým výzkumem materiálů na bázi vláknobetonu se zabývá se svým týmem profesorka Alena Kohoutková, vedoucí Katedry betonových a zděných konstrukcí. Příprava čerstvého vláknobetonu Čerstvý vláknobeton lze vyrobit pouhým plynulým přidáním a zapracováním vláken do vyráběných smě- Sklovláknobeton e-grc Environmentálně aktivní beton sklovláknobeton e-grc vyztužený skleněnými vlákny je jeden z nejnovějších výsledků vývoje, od počátku 21. století také těží z rozvoje nanotechnologií více než jiné stavební materiály. Beton vyztužený skleněnými vlákny je kompozitním materiálem, v němž matrice i výztuž jsou samy o sobě kompozity. Matrice se sestává z jemné malty vyrobené s použitím běžného portlandského cementu, jiná pojiva jsou také možná. Složitost chování v čerstvém stavu je způsobena i mícháním s vysokým namáháním ve smyku. Téměř všechny typy GRC obsahují i malý podíl polymeru. Výztuž nemá podobu jednoduchých oddělených vláken jako třeba drátkobeton. Namísto toho je výztuž ve formě velkého počtu tenkých skleněných vlákének, která jsou spojena do svazků různé velikosti, tvaru, délky a průřezu. Vlákna ve svazcích i celé svazky jsou opatřeny ochranným povlakem. Aplikace e-grc: panely obvodových plášťů, ztracené bednění, střešní tašky, protihlukové bariéry. sí. Velikostí dávky vláken lze budoucí vlastnosti betonu řízeně upravovat a získat tak konstrukci s vlastnostmi významně lepšími, než jaké by měla konstrukce bez ocelových vláken. Tvar, pevnost a rozměry vlákna mají rovněž velmi významný vliv na rozdružení vláken při přípravě směsi a její snadnou zpracovatelnost. Použití odolného vlákna zaručuje jeho odolnost i vůči delšímu míchání ve směsi, kdy nedochází k jeho sdružování či deformaci tvaru vláken. Takto vyrobený beton se snadno vibruje, hladí či jinak sekundárně zpracovává. Lze jej použít do širokého spektra aplikací včetně stříkaných, samonivelačních a dalších speciálních betonů. Polypropylenové vlákno Fibred, které slouží jako přísada pro zamezení vzniku smršťovacích trhlin ve všech druzích betonů a malt, vyrábí společnost Redrock Construction s. r. o. Lehký konstrukční vláknobeton Lehké konstrukční betony, vyráběné s použitím pórovitých kameniv, jsou druhem konstrukčních betonů se zvláštními specifi ky. Používají se poměrně sporadicky, protože jejich pevnosti závisejí vedle pevností zatvrdlé cementové malty také na pevnosti zrn lehkého pórovitého kameniva. Vazba povrchu pórovitého zrna lehkého kameniva s hydratačními produkty cementu ve tvrdnoucí maltě způsobuje, že při namáhání se lehký beton chová křehce. Použitím vysokopevnostních polymerních vláken jako příměsi se značně omezí tento nepříznivý projev a podstatně se zvýší houževnatost. Míra houževnatosti závisí na množství užitých vláken. Dalším aspektem, tentokráte ekologickým, se jeví omezení těžby přírodního hutného kameniva do betonů. Lehký konstrukční vláknobeton lze vyztužovat betonářskou výztuží běžných jakostí. LAFARGE 03/

14 referenční stavba :::... Speciální sokl pro ukládání chladnoucích ingotů Novostavba lisovny v areálu průmyslové zóny Poldi Pohled do lisovny, v popředí pojezdové zařízení sloužící pro přesuny ingotů Nová lisovna v areálu Poldi Nová hala lisovny a dokončovacích operací výroby ocelových ingotů vyrostla v areálu průmyslové zóny Poldi nacházející se na východním okraji města Kladno. Novostavba je situována v místě původní válcovny 3, 4, 5 a kotelny 1, které byly demolovány, a navazuje na stávající výrobní areál firmy POLDI Hütte, s. r. o., vymezený ulicemi Průmyslová a Dubská. Celkový snímek haly lisovny a dokončující výroby Nová ocelová výrobní hala je využita pro hydraulický lis tun a související technologie. Projekt zahrnuje halu tepelného tváření lisu a pecí, halu dokončující výroby, sklad a expedici materiálu. Ocelové ingoty budou přiváženy z ocelárny, popř. ze skladu ingotů úzkorozchodnou vnitropodnikovou dráhou do dílny. Do ohřívacích pecí, kde se nahřejí na kovací teplotu, budou ingoty vkládány pomocí mostového jeřábu. Jakmile ingot dosáhle optimální teploty, začne jeho tváření v lisu tun, oba procesy ohřev a tváření mohou být vzhledem k velikosti polotovaru opakovány. Vykovaný polotovar tyčová ocel se poté řízeně ochlazuje, popř. se žíhá v žíhacích pecích. V hale dokončující výroby se provádí zaříznutí konců polotovarů na pásové oboustranné pile, vyvrtají se středící důlky na vyvrtávačce a na soustruhu se obrobí povrch výrobku. Na pracovišti kontroly podstupuje produkt ultrazvukovou kontrolu. Hotové polotovary budou pak krátkodobě skladovány, případně dle přání zákazníka baleny a expedovány nákladními vozidly k zákazníkovi. V obou halách bude celodenní třísměnný provoz sedm dní v týdnu. Architektonický záměr Architektonické řešení obou výrobních hal odpovídá průmyslovému charakteru stavby a svým pojetím navazuje na stávající objekty v areálu. Objekt haly lisovny a haly fi nálních operací tvoří jeden celek, který má půdorysný tvar ve tvaru písmene T. Budova lisovny je dvoulodní přízemní halová konstrukce s vnějšími půdorysnými rozměry 63,76 m (2x 31,88 m) x 100,69 m. Objekt haly dokončující výroby je jednolodní přízemní halová konstrukce s vnějšími půdorysnými rozměry 30,60 m x 166,70 m. Zastřešení je provedeno sedlovými střechami, v každé lodi objektu je navržen mostový jeřáb. Stavebně technické řešení Jako základní konstrukční systém byl zvolen ocelový montovaný skelet. Svislá nosná konstrukce je tvořena ocelovými sloupy v modulu 7,5x12,0 m. Sloupy v hlavních rámech jsou z ocelových válcovaných nosníků. Obvodový plášť je montovaný ze sendvičových stěnových panelů. Povrchovou úpravu tvoří laková vrstva součást dodávky plechu. Na vnější stranu je použit lak šedobílý (RAL9002). Panely jsou u terénu, resp. ve výšce mm navázány na vyzdívaný sokl z cihelných tvarovek. Novou konstrukci vestaveb sociální zařízení, denní místnost, rozvodna, hydr. stanice tvoří zděné stěny. Na zastřešení hal byly použity sendvičové panely, tvořené vnější vrstvou z pozinkovaného ocelového plechu opatřeného barevným ochranným povlakem, izolací tvrdé polyuretanové pěny a minerální vlny a vnitřní vrstvou z pozinkovaného plechu opatřeného barevným ochranným povlakem. Sendvičové panely jsou osazeny na střešní ocelové vazníky, které jsou ukotveny na nosníky hlavních ocelových rámů. Hlavní nosníky 12 LAFARGE 03/2009

15 ...::: referenční stavba Údaje o stavbě Název stavby: Hala lisovny a dokončující výroby Investor: Scholz Generální dodavatel: Průmstav-FCC Subdodavatelé: RBK Česká Lípa Projektant: Chemoprag, Ing. M. Semanský Zastavěná plocha haly lisovny: 6 732,0 m 2 Obestavěný prostor haly lisovny: ,0 m 3 Zastavěná plocha haly dokončovací výroby: 5 408,0 m 2 Obestavěný prostor haly dokončovací výroby: ,0 m 3 Spotřeba cementů: CEM II/AS 42,5 R a CEM II/AM 42,5 R z Lafarge Cement, a. s., t Spotřeba betonů: m 3 Zahájení stavby: 09/2008 Ukončení stavby: 08/2009 jsou z válcovaných profi lů tvaru HEA. Střecha je koncipována jako sedlová se sklonem 4,8 (1:12). V ploše střechy jsou navrhovány hřebenové lucernové světlíky. Založení stavby Základové konstrukce projektu představovaly vzhledem ke skladbě podloží náročnější část realizace stavby. Hala lisovny a dokončující výroby se nachází v místech, kde stálo velké množství budov různého stáří, včetně objektů kotelny a válcovny, které byly v rámci demoličních prací odstraněny. Větší část ovšem tvořily již v minulosti odstraněné technologické podzemní konstrukce, kanály, podzemní podlaží stavebních objektů, podle ústních informací i zasypané části konstrukcí zničených za druhé světové války. Geologický průzkum, který proběhl v rámci předprojektové přípravy, upřesnil ústní informace o základových poměrech. Podloží bylo již v minulosti upraveno. Původní terén se zde ukláněl od jihu k severu. Kotelna, která byla součástí demolic, byla zahloubena pod terén a měla rozsáhlé podzemní prostory, zasahující až do hloubky cca 5,0 m. Prostory byly částečně zasypány, částečně byly volné. Průzkumnými vrty byla zastižena navážka, která tvořila výplň zasypaných podzemních prostor kotelny. V prostoru původní válcovny byl původní terén rovněž dosypán. Na jižní straně (sousedství s kotelnou) dosahovala navážka cca 1,50 m, na severní pak až cca 7,5 m. Navážka byla nehomogenní, tvořená škvárou, překopanou sprašovou hlínou, pískem z výkopů, popelem apod., nepravidelně slabě ulehlá a nevhodná k zakládání. Teprve pod touto vrstvou začínaly permokarbonské pískovce, řekl autor projektu Ing. Martin Semanský. Geolog původně navrhoval založení veškerých základů na vrtaných pilotách. Piloty by ovšem musely projít nesoudržnou navážkou se stavební sutí, která by se však při vrtání rozvolňovala a zavalovala by vrt. Proto by bylo piloty v polohách nesoudržných, kamenitých navážek třeba pažit. Proto byla nakonec koncepce založení lisu a dalších nově navrhovaných technologických základů včetně základové desky zvolena následující: Veškeré antropogenní navážky byly odstraněny. Podzemní konstrukce byly vybourány. Pro nové plošné konstrukce (základová deska, méně zatížené základy) bylo určeno limitní napětí v základové spáře max. 200 kpa. Podloží bylo následně upraveno na evuliu pískovců následujícími vrstvami, hutněnými: hutněný cihelný recyklát (popílek) a sendvičový násyp ze štěrkodrti. Jednotlivé vrstvy byly hutněny po mm, hutnění bylo kontrolováno zatěžovacími zkouškami. Konstrukce lisu a další technologické základy, které vyvozovaly napětí v základové spáře více než 200 kpa, byly založeny na vrtaných pilotách průměru 900 a mm. Základové pásy a základová deska Pod obvodovými stěnami byly navrženy železobetonové základové pásy šířky 600 mm, resp. 420 mm Hala dokončovacich operaci, pohled ke vjezdu a výšky 700 mm. Na všechny základové pásy byly použity betony třídy C30/37-XA2. Základové pásy jsou uloženy na základové patky sloupů haly. V místech vstupních vrat do objektu jsou základové pasy rozšířeny na šířku mm. Pod základové pásy byl aplikován podkladní beton jako ochrana proti znečištění výztuže. Hydroizolační fólie probíhá nad základovými pásy. Podlahová deska je navržena jako železobetonová z betonu třídy C30/37 tloušťky 300 mm. Pod základovou deskou je navržena hydroizolace včetně geotextilie a podkladní beton. V místech možných úkapů olejů a ropných produktů je na podlahové ŽB desce navržena stěrka s odolností proti působení sálavého tepla cca 100 C a s mechanickou odolností. V místě prohlubní A1, A2, A3, kde budou ukládány horké výrobky, tvoří fi nální podlahovou vrstvu ocelové plechy. Základ pod technologie Objekt lisu je založen na pilotách, které podpírají základovou desku a podzemní stěny základu. Na pilotách jsou založeny i manipulační dráhy pro kolejový vozík (manipulace s ingoty 70 t). Plošně jsou založeny přilehlé kanály kryté pororošty nebo panely. Základová deska pod lisem má tl. 700 mm, zrovna tak jako podzemní stěny základu pro lis. Piloty jsou navrženy průměrů 1200 (pod kotevními úchyty lisu) a 920 mm (ostatní), v délkách podle přenášeného zatížení a limitního sedání 25 mm. Délky pilot jsou cca 6 9 m. Zbylé technologie jsou povětšinou založeny na základové desce a hutněném štěrkopískovém loži mocnosti LAFARGE 03/

16 zajímavá stavba :::... Nový pražský hotel The Augustine vznikl díky ojedinělé revitalizaci souboru historicky cenných, ale zanedbaných budov na Malé Straně z období od gotiky až po 19. století. Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější budovou je klášter řádu sv. Augustina ze 13. století, dále známá pivnice u sv. Tomáše a její zázemí, bývalá budova ministerstva vnitra a dřívější hotel Blue Key. Z hotelových prostor se otevírá pohled na hradčanské panoráma Pohled na křídlo přiléhající ke kostelu sv. Tomáše Ojedinělá rekonstrukce komplexu malostranských budov Svatební apartmá ve věži Stavba hotelu The Augustine odstartovala v srpnu 2006, architektonický projekt musel respektovat mimořádné požadavky památkářů i vysoké nároky ze strany investora. Orgány památkové péče stanovují odlišná pravidla vyplývající ze stáří budov nebo jejich částí, která bylo třeba při vypracovávání konceptu, stejně jako při samotné asanaci, dodržovat. Často bylo nutno řešit nemožnost stavebních zásahů do historicky cenných konstrukcí. Při stavbě proběhly archeologické výkopové práce v celkovém objemu více než m 3. Architektonický koncept Projekt sanace vzácného souboru historických budov vycházel nejen z individuality jednotlivých částí, ale zahrnul i potřeby soužití s fungujícím klášterem v přímém sousedství. Charakteristickým znakem stavby je snaha o maximální zachování vnějšího vzhledu střech i pláště budov. Nedílnou součástí stavebních úprav byly citlivé a velmi náročné rekonstrukční 14 LAFARGE 03/2009

17 ...::: zajímavá stavba práce na vzácných a historicky cenných částech budov. Samotné architektonické řešení významně ovlivnil původní půdorys historického komplexu, jednotlivých klášterních budov i nádvoří. Výsledkem je ojedinělá hotelová budova s mnoha mimořádnými rysy a ojedinělými prostory. Unikátní je zejména propojení jednotlivých prostor v celek, který má neopakovatelný styl. Jedná se o jednu z nejnáročnějších a nejkomplexnějších rekonstrukcí, které kdy proběhly v historickém jádru Prahy. Rekonstrukce zahrnovala budovy v rozsahu od gotiky až po budovy z 19. století. Ani vnitřní zařízení neuniklo schvalování orgánů památkové péče, vyjednávalo se i o použité materiály či povrchové úpravy dveří. Musel být předložen detailní projekt opravy historických krovů, jenž probíhal tradičními metodami užívanými dávnými řemeslníky. Citlivý přístup k rekonstrukci Samotné rekonstrukci předcházelo náročné vyklízení prostor po desítkách let chátrání, prostor byl nejprve očištěn od novodobých přístaveb, poté následoval rozsáhlý archeologický průzkum, jenž trval téměř dva roky! Rekonstrukce byla složitá nejen kvůli stáří a značné zchátralosti budov a jejich velké historické hodnotě, ale také z důvodu značné komplexnosti prostor. Každá z budov měla svá specifi ka, jednotlivá patra nebyla vždy na stejné úrovni. Tvrdým oříškem pro realizační fi rmy bylo zajistit funkčnost hotelu s jeho topením, vodovodním a plynovým potrubím, klimatizací a odvětráváním, rozvody elektřiny, zařízeními požární ochrany atd., a to v souladu s vysokými nároky provozovatele hotelu, představami návrhářů interiéru stejně jako s požadavky památkové péče. Kontrasty Jedna z původních budov, nacházející v proluce mezi bývalým hotelem Blue Key a rohovou budovou č , byla novostavbou bez historické hodnoty, která svou fasádou bez omítky dlouhá léta hyzdila Letenskou ulici. Proto bylo rozhodnuto o její demolici, tím se uvolnilo místo pro stavbu nové, kvalitnější konstrukce. Nový objekt posloužil k vyrovnání rozdílů mezi úrovněmi podlah v jednotlivých budovách. Nezanedbatelná je architektonická a vizuální hodnota vestavby, která je v přímém kontrastu k his- torickému charakteru hotelu. Vstupní hala a The Monastery Restaurant reprezentují moderní pojetí architektury. Dominantou haly je dřevem obkládaná recepce s pultem protkaným kůží a obrovský otevřený krb. Středobodem je moderní osvětlení ze skla a kovů, jehož autorem je britský umělec Anthony Critchlow. Prosvětlená The Monastery Restaurant se nalézá na nádvoří s chráněnými stromy, kaštany a javorem, a nabízí příjemné posezení pod širým nebem během letních měsíců. V restauraci jsou originální dekorace ve tvaru listů a židle ve stylu Bauhaus ze 30. let 20. století. Řešení vnitřních prostor Každý pokoj v hotelu je výjimečný a většina z nich se pyšní jedinečnými architektonickými a stavebními prvky, mezi něž patří klenuté stropy či původní dveře. Výmalba tří prostor v objektu bývalého pivovaru byla realizována v poslední třetině 18. století v výraznými rokokovými prvky - krajinou, dekorativními architektonickými prvky a rokaji. Jedná se velmi kvalitní a poměrně vzácný doklad výmalby v měšťanských budovách na území Prahy. V horních patrech původní klášterní budovy, kde dříve mniši skromně obývali malé místnosti, došlo ke spojení vždy několika cel, které po rekonstrukci tvoří nové prostorné pokoje či apartmány. V hotelovém The Brewery Baru, umístěném ve sklepení budovy původního pivovaru, mohou návštěvníci nalézt krápníky ze 17. století stejně jako autentický podzemní vodní zdroj, který je nyní překryt sklem a tvoří zajímavý interiérový prvek. V místnosti je použita plovoucí podlaha z terracotty. Druhý bar hotelu The Augustine, Tom s Bar, je umístěn v prostorách bývalého klášterního refektáře v klenuté hale s vysokými stropy. Ústředním motivem tohoto interiéru jsou zrestaurované barokní fresky. Původní klášterní věž nemohla být připojena k hotelovému komplexu vzhledem k platným regulacím, nyní je v tomto unikátním prostoru umístěn samostatný apartmán The Tower Suite ve třech podlažích, který hostům nabídne panoramatický výhled na střechy historického srdce Prahy. Hotel je přímo propojen s klášterem sv. Tomáše soukromým vchodem. Samotný kostel je i dnes nedílnou součástí života místní komunity s bohoslužbami v češtině, angličtině Strop křížové chodby Exteriér hotelu z Letenské ulice a španělštině. V letech přestavěl kostel do jeho současné barokní podoby proslulý architekt K. I. Dientzenhofer. K vidění jsou zde původní stropní fresky z 18. století od Václava Reinera, které zobrazují scény ze života apoštola Tomáše a sv. Augustina. Hlavní oltář obklopují dvě obrovské kopie Rubensových obrazů Sv. Augustin a Umučení sv. Tomáše. Údaje o stavbě Název stavby: Hotel The Augustine Prague Developer: Waldeck Capital LLC & Raiffeisen evolution Autor projektu: architektonické studio Omicron-K, Ing. arch. Martin Kotík Interiéry: Olga Polizzi a společnost RDD Generální dodavatel: Skanska CZ a. s. Celková plocha komplexu: m 2 (vč m 2 dvorů a zahrad) Zahájení stavby: 08/2006 Ukončení stavby: 04/2009 LAFARGE 03/

18 ekologie :::... Šance solární energie Využití solární energie je v České republice na vzestupu. Podle statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ) počet slunečních elektráren všech druhů za první pololetí letošního roku stoupl ve srovnání s koncem loňského roku o dvě třetiny. Solární elektrárna Sluneční výkon, tzv. zářivost Slunce, je 3,8 x kw. Takový výkon si nelze jen tak představit. Jedná se totiž o výkon, který zhruba 40bilionkrát přesahuje teoretickou spotřebu lidstva. Zatím z něj dovedeme využít jen malý zlomek. Z celkového dopadajícího záření 180 tisíc terawattů se asi čtvrtina odráží zpět do kosmického prostoru, necelá pětina je pohlcena v atmosféře a téměř polovina se přemění v teplo na zemském povrchu. Asi půl promile (90 terawattů) se mění přes fotosyntézu zelených rostlin a fytoplanktonu v chemickou energii uschovanou v biomase. Zachycená sluneční energie je pak vyzařována jako tepelné infračervené záření do kosmického prostoru. Množství energie, které získáváme z celkové energie slunečního záření, je asi jako kapka vody v Bajkalském jezeře. Čistý způsob výroby energie Přímé využití energie slunečního záření patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny. Jde o energetický zdroj, kterého je a bude velmi dlouho v přírodě dostatek. Elektřinu lze získat ze sluneční energie přímo i nepřímo. Přímá přeměna využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla uvolňují elektrony, nepřímá je založena na získání tepla. Fotoelektrický proces probíhající v polovodičích sestavených do solárních článků umožňuje přeměnu slunečního záření na elektrickou energii. Děje se tak v přechodové vrstvě PN, kde vzniká vlivem dopadu fotonů elektrické pole, které následně uvádí do pohybu elektricky nabité částice. Tyto částice po svém oddělení vytvoří napěťový rozdíl, který je odváděn už jako (+) a ( ) ze solárního článku. Velikost takto odváděného proudu je úměrná ploše solárního článku a pochopitelně intenzitě slunečního záření. Pomocí takových článků je možné realizovat zdroje o výkonech od mw do desítek MW. Fotovoltaický solární článek je velmi pevný, ale značně křehký, proto je nutné jej zapouzdřit do pevnějšího obalu, který jej ochrání před vnějšími vlivy a poškozením. Pouzdřením vzniká fotovoltaický solární panel. V naprosté většině případů jsou články, respektive jejich řezy v panelech, spojovány do sériově paralelních struktur s cílem dosáhnout určitého napětí, proudu, výkonu, případně tvaru. Zvětšováním plochy panelů pro velké instalace se sleduje snižováni nákladů na jednotku výkonu. Účinnost přeměny slunečního záření na elektřinu umožňuje získat se součastnými typy solárních systémů z jednoho metru aktivní plochy okolo 110 kwh elektrické energie za rok. I když současný podíl fotovoltaiky na celkové světové produkci elektrické energie představuje pouze malé procento, technologie využívání mají velký růstový potenciál a vyspělé země Solární panel Přírodní podmínky v ČR Dostupnost solární energie v České republice je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně především zeměpisná šířka, roční doba, oblačnost a lokální podmínky, sklon plochy, na niž sluneční záření dopadá, a další. Zajímavým faktem nicméně zůstává, že se údaje o slunečním záření v ČR z jednotlivých zdrojů v mnohém liší. Pokud se dosud publikované informace shrnou, vyjdou následující údaje: v České republice dopadne na 1 m² vodorovné plochy zhruba kwh energie, roční množství slunečních hodin se pohybuje v rozmezí hod. (ČHMÚ), odborná literatura uvádí jako průměrné rozmezí hod. 16 LAFARGE 03/2009

19 ...::: ekologie Sluneční elektrárna na střeše závodu Lafarge Hartershofen v Německu Originální postup v Lafarge Německo Výjimečný projekt pro využití solární energie vznikl v závodě Skupiny Lafarge v Hartershofenu v Německu. Díky originálnímu partnerství se společností Future Energy enterprise se podařilo současně snížit fi xní náklady i emise CO 2. Od roku 2006 si Future Energy pronajala m 2 plochy na střeše závodu v Hartershofenu pro instas tímto obnovitelným zdrojem počítají. V Evropě je lídrem ve využívání solární energie Německo. Situace se dosti radikálně mění i u nás. ný výkon slunečních elektráren v ČR 73,1 MW. Z celkového výkonu všech elektráren v zemi to představovalo zhruba čtyři procenta. Je to téměř dvojnásobek v porovnání s koncem loňského roku, kdy to bylo 39,5 MW. Údaje se týkají elektráren s výkonem nad půl megawattu. Dosud největší sluneční elektrárna v tuzemsku stojí v Dívčicích v jižních Čechách. Sluneční park se rozkládá na ploše 12 ha. K výstavbě bylo použito zhruba téměř 40 tisíc solárních panelů. Celkové snížení emisí CO 2 dosahuje dle energetického auditu projektu přibližně tun/ rok, výkon je nastavený na necelé tři megawatty. Tento závod by brzy měla předhonit obří solární elektrárna na ploše 60 ha, kterou plánuje postavit AP Trust nedaleko Plzně. Novostavba elektrárny za 1,2 miliardy korun by měla přinést výkon deset megawatt. Výroba proudu ze slunce po česku Počet solárních elektráren roste nyní v Česku raketovým tempem, a to především díky státní garanci výkupní ceny. Pro investory zřejmě neexistuje lepší pobídka. I když se Energetický regulační úřad, který určuje ceny alternativních energií, rozhodl pro letošní rok výkupní cenu za sluneční elektřinu snížit o pět procent, zájem neochladl. Zlevnily se totiž naproti tomu technologie. U dodávek do sítě je podle údajů ERÚ pro letošek garantovaná výkupní cena až 12,89 Kč bez DPH za kwh u zdrojů s výkonem do 30kW a o deset haléřů nižší u výkonnějších zařízení. Dříve byla návratnost investice do solárního zdroje 20 až 25 let, nyní se pohybuje mezi 10 až 15 lety. Stoupl i celkový instalovaný výkon solárních elektráren v zemi, a to téměř o polovinu na 80,21 megawattu. Ještě loni na začátku roku činil počet licencí pouhých 249 a jejich instalovaný výkon byl 3,4 MW. Přesto v Česku solární panely vyrobí jen zanedbatelné množství energie. Podle květnových údajů ERÚ byl celkový instalovalaci celkem solárních panelů. To se stalo na základě dvacetiletého kontraktu, který vymezuje roční cenu dodávané elektřiny. Úhrn výstupního výkonu střešní solární elektrárny činí přibližně jeden milion kwh. Výkon částečně kryje spotřebu okolních obcí závodu v Hartershofenu. Na Zemi je asi 22 milionů km 2 pouští, které nelze využít ani k zemědělství, ani k chovu dobytka. Jejich obrovské plochy však mohou být alespoň částečně využity k přeměně sluneční energie na elektřinu. Pro Evropu je nejblíže Sahara, která má rozlohu 7 milionů km 2. Jednoduchý výpočet ukáže, že z jedné desetiny Sahary by dnešní technikou bylo možné získat až 50 terawattů, což je pětkrát víc, než lidstvo potřebuje. Problémem zůstává přenos elektřiny na velké vzdálenosti. Proto jsou reálnému využití blíže třeba nevyužité ploché střechy průmyslových závodů. LAFARGE 03/

20 EU a stavebnictví :::... Klášterní hospodářský dvůr v Plasích Peníze EU pomohou českým památkám Stav některých historických skvostů na našem území je alarmující, na vině je nejčastěji nedostatek peněz. Rekonstrukce nemovité kulturní památky není totiž po žádné stránce jednoduchá a vyžaduje enormní finanční částky. Zdá se ale, že se blýská na lepší časy. V programovacím období pomohou při revitalizaci památek také prostředky z fondů Evropské unie. Románská okna v nejstarší části hospodářského dvora Na obnovu a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR je nyní v programovacím období vyčleněno zhruba milionů korun. Podpora se týká projektů realizovaných na území regionů soudržnosti (regiony NUTS 2), které spadají do cíle Konvergence (Regiony úrovně NUTS 2 v České republice mimo NUTS 2 Praha). Projekty mohou získat na způsobilé výdaje podporu 85 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a 15 % spolufi - nancování ze státního rozpočtu České republiky. Koncem roku 2008 vznikl tzv. Indikativní seznam projektů, na němž se shodlo ministerstvo kultury s hejtmany krajů, a byla vyhlášena kontinuální výzva k podání žádostí. Seznam obsahuje 19 projektů. Centrum stavitelského dědictví v Plasích Pro realizaci projektu Centrum stavitelského dědictví vybralo Národní technické muzeum (NTM) klášterní areál Plasy. Centrum bude místem setkávání zájemců o stavební historii z řad odborníků, veřejnosti, stavebních fi rem a profesních organizací, kde se spojí záměry projektu: záchrana paměti stavitelství s jedinečností stavebního klášterního souboru. Centrum stavitelského dědictví je připravováno jako instituce muzejního typu, která bude cíle realizovat budováním studijního depozitáře se sbírkou historických stavebních materiálů, prvků, konstrukcí a řemeslnických nástrojů, shromažďováním informací o historických stavebních postupech Letecký pohled na areál národní kulturní památky Plasy s vyznačením objektů, které jsou součástí projektu a technologiích, vytvářením sítě praktikujících řemeslníků ovládajících tradiční stavební řemesla. Zároveň dojde ke stavební obnově významného památkového areálu, který v rámci Centra poslouží jako jedinečná ukázka dobové stavební kultury. Finance z Integrovaného operačního programu Strukturálních fondů EU (prioritní oblast 5.1. Národní podpora využití 18 LAFARGE 03/2009