Sebeochrana obyvatelstva ukrytím Metodická pomůcka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby

Transkript

1 Sebeochrana obyvatelstva ukrytím Metodická pomůcka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Praha 2001

2 OBSAH Úvod I. Kde získáte informace? II. Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované úkryty Zesilování ochranných vlastností IÚ Stropy Okna Dveře III. Podrobnější pokyny a doporučení pro výběr a zodolnění Volba vhodných prostor Postup prací Umístění IÚ a přístupy Únikové cesty Zesilování stropních konstrukcí podpíráním sloupky a nosníky Sloupky podpírající konstrukce Materiál pro podpírající konstrukce Zabezpečení větrání Utěsnění IÚ Vnitřní vybavení IÚ Zásady při ukrývaní v IÚ IV. Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla Ochrana hlavy Ochrana obličeje a očí Ochrana trupu Ochrana rukou a nohou Vymezení použití improvizované ochrany Příloha č. 1 - Obrázková část

3 Úvod Metodická pomůcka je určena pro orgány státní správy, územní samosprávy a právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zabezpečují ochranu obyvatelstva ukrytím. Pomůcka odpovídá na nejčastější dotazy směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí. Radí, kde je možno tyto odpovědi získat v běžném životě. Pomůcka pojednává o využití vhodných podzemních i nadzemních částí obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů k jejich úpravě pro improvizované úkryty. Je praktickým metodickým návodem pro přípravné práce v době míru a pro svépomocné budování improvizovaných úkrytů za krizových situací. Přípravné práce spočívají zejména ve výběru vhodných prostor, určení reálné kapacity úkrytů (počet ukrývaných osob), návrhu technického řešení pozdějších úprav, množství materiálu a času potřebného na další úpravy (viz str. 9, bod a, b, c). Svépomocné budování za krizových situací spočívá v provedení navrženého technického řešení (viz str. 9, bod d - g). V pomůcce najdete rovněž improvizované prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla a návod na jejeich použití. 3

4 I. KDE ZÍSKAT INFORMACE? Mezi časté dotazy veřejnosti, adresované na MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR patří otázky směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události. Je proto na místě osvětlit, kde lze získat potřebné informace o charakteru možného ohrožení, připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při vzniku mimořádné události. Občan získá tyto informace na příslušném obecním úřadě na základě a) 15 odst. (4) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů: Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení. Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby)na základě 23 odst. (1) písm. b)a 24 odst. (1)písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů: Pokud okresní úřad zahrne do havarijního plánu okresu nebo vnějšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostí opatření uvedená v 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, t.j. vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak (např. zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií), informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních, varování, evakuaci, popřípadě ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu. a) 15 odst. (4) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 4

5 II. Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované úkryty Improvizovaný úkryt (IÚ) je předem vybraný optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Proti radioaktivnímu spadu nebo proti nebezpečí při nepřátelském leteckém útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou všech okenních otvorů. Proti samotnému úniku nebezpečných látek, zejména v době míru, je nejvhodnější prostor ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Při výběru IÚ nutno dodržet dále stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů. Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1-3 m 2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3-5 m 2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení. Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není omezena. Světlá výška (od podlahy ke stropu) má být minimálně 2,3 m při dodržení minimální podchodné výšky (od podlahy k nejnižší části stropu, nebo potrubí pod stropem) 1,9 m. Hlavní zásady výběru : 1. Obvodové zdi IÚ umístěného v suterénu musí mít minimálně tloušťku - 45 cm zděné nebo 30 cm železobetonové (u panelových domů výjimečně 15 cm). 2. Zdi, do nichž je opřena u klenutých místností valená klenba, musí mít tloušťku minimálně 90 cm. 3. Tloušťka klenby musí být nejméně 15 cm. 4. Vchodové dveře se musí otevírat směrem ven z úkrytu. 5. IÚ umístěný v bloku budov musí mít minimálně dva nouzové výlezy nebo jiné únikové cesty. Je výhodné, jsou-li IÚ mezi sebou propojeny alespoň průrazy (průlezy). Nejvhodnější jsou stavby skeletové (železobetonové nebo ocelové). Vhodné jsou i masivní stavby zděné (cihelné nebo kamenné) s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech (viz obr. 1). 5

6 Zesilování ochranných vlastností IÚ Zesilování ochranných vlastností závisí na druhu improvizovaného úkrytu podle toho proti čemu má chránit ukrývané osoby. a) V případě použití otravných látek a při úniku nebezpečných průmyslových látek se jedná především o dokonalé utěsnění všech otvorů v IÚ. b) Při radioaktivním spadu se jedná hlavně o zesilování (zhmotnění) okenních otvorů sklepních prostorů přídavným materiálem (cihly, kameny, pytle s pískem nebo hlínou, násyp zeminy apod.) minimálně na tloušťku obvodového zdiva tak, aby se dosáhlo zeslabení radioaktivního záření. c) Před nebezpečím leteckého útoku, proti pádu trosek, střepin a hořících předmětů se jedná převážně o podpírání stropů, chránění oken překrytím a o zesilování dveří. Stropy Železobetonové stropy deskové a trámy železobetonových stropů je vhodné podepírat dřevěnými podélnými nosníky a sloupky se zavětrováním. Hraněné řezivo pro podélné nosníky se musí vždy klást na stojato (na užší stranu). Všechny sloupky musí být jednotlivě nebo vzájemně zajištěny úhlopříčnými výztuhami (zavětrováním) proti vybočení nebo zkosení a řádně uklínovány. Klíny musí být vzájemně zajištěny proti posunu při nárazu nebo otřesech. Spojení a zajištění sloupků s příčnými nebo podélnými nosníky a jejich zajištění proti posuvu musí být provedeno tesařskými skobami (kramlemi) nebo prkny na obou stranách (viz. obr. 9). Segmentové valené klenby do traverz: - do maximální délky traverz 4,00 m (I profilu 24 cm) při maximální vzdálenosti traverz 1,00 m se strop nemusí podepírat ani rozpírat, - větší délky traverz nutno podepírat sloupky ve vzdálenostech 2,60 m až 4,00 m a rozpírat ve vzdálenostech rozpěr od 1,95 do 3,00 m. Rozměry válcovaného nosníku průřezu I - traverzy, do níž je vyzděna valená klenba, se určí podle šířky viditelné spodní příruby. I číslo ( v cm) šířka příruby (v mm) Stropní klenby valené do zdí nepodepírat! Každou zesilující úpravu stropů (podpěry a rozpěry) se doporučuje odborně posoudit stavařem nebo statikem. 6

7 Okna Všechny okenní otvory je nutno uzavřít a zpevnit zazděním cihlami, kameny nebo pytli s pískem nebo hlínou - možno takto upravit i zvenčí. Ve zvoleném suterénním prostoru je nutné provést zesílení všech okenních otvorů vedoucích do venkovního prostoru. Okna je nutné z vnější strany překrýt prkny, deskami, plechem apod. a zasypat zeminou, pískem, štěrkem apod., nebo zarovnat cihlami, dlažebními kostkami, pytli či bedničkami se zeminou, pískem nebo jiným vhodným materiálem. (viz obr. 3). Při vyplňování okenních otvorů je nutno pamatovat na případné umístění větracích komínků pro přívod a odvod vzduchu (viz obr. 4a a 4b). Někdy je vhodné okenní křídla nejdříve vysadit a potom instalovat větrací komínek a okenní otvor vyplnit. Dveře Vchodové dveře je třeba zesílit prkny a svlaky a zajistit jejich plynotěsnost vhodným těsnícím materiálem a dodatečnou úpravou prahu. Po obsazení IÚ je třeba vchodové dveře zabezpečit ( proti účinkům sání, které vznikne po tlakové vlně ) trámky a dráty proti otevření směrem ven z úkrytu (viz obr. 5-8). 7

8 Volba vhodných prostor III. Podrobnější pokyny a doporučení pro výběr a zodolnění IÚ Jedním z předpokladů k dosažení nejhospodárnější a nejúčinnější ochrany obyvatelstva v IÚ je vyhledání vhodných prostor pro jejich zřízení. Při vyhledávání a výběru těchto prostor je nutné přihlédnout, pokud to místní poměry umožňují, k těmto všeobecným požadavkům: a ) úkryty nesmí být zřizovány: - v částech budov, v nichž jsou v horních podlažích uloženy předměty a zařízení jejichž váha převyšuje 1000 kg/m 2 podlahové plochy, - pod výrobními nebo skladovacími prostorami, v nichž jsou umístěny nádrže s nebezpečnými chemickými tekutinami, s roztavenými kovy a jinými nebezpečnými látkami, - blíže než 100 m od rezervoáru s nebezpečnými látkami nebo těžkými plyny v případě, že porušení těchto rezervoárů může ohrozit bezpečnost ukrývaných, - blíže než 50 m od provozů a skladů s nebezpečím výbuchu a od skladů s lehce zápalnými látkami. Jsou-li pro větší skladovací množství hořlavých nebo jiných látek stanoveny požárními nebo jinými předpisy vzdálenosti větší, platí pak pro situování těchto prostorů tyto větší vzdálenosti, - v místech kde by pod IÚ procházelo vedení vysokotlaké páry, vysokého napětí, stlačeného vzduchu a pod.. b ) úroveň podlahy má být nad hladinou podzemní vody, c ) při konkrétním výběru třeba vzít v úvahu tyto požadavky: - charakter a konstrukce budovy (odolnost proti požáru), celkovou zachovalost stavby a nosných konstrukcí suterénu, - mírové využití suterénu, - počet podlaží, - konstrukce stropu, - stáří budovy, - počet traktů, - úroveň stropu vůči terénu, - možnost nouzového úniku do nezavalitelného prostoru. Dále je nutno přihlédnout k mírovému účelu stavby. Zřizování úkrytů v budovách se složitým a rozsáhlým instalačním zařízením (obchodní domy, hotely a pod.) je obtížné. Ochranné účinky IÚ značně ovlivňuje konstrukce a charakter budovy. Nejvhodnějšími budovami jsou vícepodlažní stavby, které svým charakterem, vhodným umístěním v rámci okolní zástavby a svou konstrukcí lépe odolávají účinkům vzdušného napadení, skýtají dobré podmínky pro opuštění a dávají předpoklady pro hospodárné řešení. Při výběru vhodného objektu je vždy nutno přihlédnout k celkové zachovalosti stavby, kvalitě zdiva a malty a hlavně nosných prvků suterénu především u starších zděných staveb. Výhodné jsou stavby vícetraktové, protože umístění IÚ ve středních traktech je nejvhodnější. 8

9 Nevhodné jsou stavby, kde převládá hořlavý stavební materiál a stavby přízemní nebo jednopatrové. Postup prací a ) po zvolení vhodného prostoru pro IÚ určit plánovanou kapacitu úkrytu podle podlahové plochy a vnitřního objemu, b ) stanovit rozsah a postup nutných úprav, odhadnout potřebu materiálu z místních zdrojů a počet pracovníků s ohledem na dodržení krátkého času, c ) zjistit místa hlavního uzávěru plynu, vody a ústředního topení, d ) vyklidit zvolený prostor, e ) provést vnější úpravy včetně přirozeného větrání (pokud bude nezbytné), f ) provést vnitřní úpravy a utěsnění úkrytu, g ) vybavit úkryt vnitřním vybavením. Umístění IÚ a přístupy Celkové umístění IÚ v budově je nejvhodnější ve středním traktu, jsou-li budovy alespoň trojtraktové. Nevýhodou je, že střední trakt bývá poměrně úzký (max. 3,00 m). Tento trakt může však být kombinován s vedlejším traktem podle místní situace. V každém případě je vhodné, když mezi vnější zdí IÚ a obvodovou zdí budovy je volný prostor. Umístění IÚ ve sklepě musí být voleno tak, aby byl přístupný přímo nebo nejkratší přímou cestou ze schodišťového prostoru, aby nenastávalo zdržení při jeho obsazování. Podpírající konstrukce musí být u vchodu náležitě upravena, aby nezužovala celkový profil průchodu a nebyla překážkou rychlého rozptýlení ukrývaných za vchodovou částí. Únikové cesty U sklepních IÚ je vhodné vybudovat nouzový výlez nebo průraz do sousedního prostoru. Nouzovým výlezem do nezavalitelného prostoru (štolovým nebo šachtovým) by měl být opatřen každý IÚ, aby byl zajištěn odchod ukrývaných v případě, že hlavní vchod je zavalen (nepřístupný). Pokud není možno vybudovat z některého IÚ nouzový výlez do nezavalitelného prostoru, je nutno provést průrazy k napojení na nejbližší IÚ, který je nouzovým výlezem do nezavalitelného prostoru vybaven. Průraz se zřizuje tak, že se ve výši cm nad podlahou probourá ve zdi otvor rozměrů 60 x 80 cm a zajistí osazením překladu minimálně 100 cm dlouhým (železobetonový prefabrikát nebo ocelové I nosníky). Následně se otvor uzavře dvěma cihelnými zazdívkami 9

10 15 cm silnými, vyzděnými na obyčejnou vápennou maltu tak, aby na obou stranách zdi byl průraz dobře viditelný (zazdívky nejsou v jedné rovině s povrchy zdi - jsou 2-3 cm posunuty dovnitř. S ohledem na plynotěsnost se zazdívky opatří omítkou a barevně se odliší malbou. U slabších zdí se provede jen jedna zazdívka 15 cm silná. Průraz je vhodné umístit ve střední nosné zdi, z důvodu menší pravděpodobnosti zavalení prostoru těsně vedle zdi. Průrazy je třeba provést propojení i mezi sousedními budovami. Tímto způsobem vznikne celý systém vzájemně propojených IÚ v bloku budov, který je na nejvhodnějším místě opatřen nouzovým výlezem umožňujícím únik ukrývaných osob do volného (nezavalitelného) prostoru. Zesilování stropních konstrukcí podpíráním sloupky a nosníky Pro volbu podpírající konstrukce je vhodné zvolit jednoduchý systém sloupků a vodorovných podélných a příčných nosníků, které vzájemným spojením a zajištěním tvoří vyztužení stávající konstrukce. Společným působením obou konstrukcí je pak přenášeno potřebné zatížení. Zásadním principem a charakterem zesílení stávající konstrukce je zkrácení jejího rozpětí v místech největšího namáhání. Dalším důležitým bodem je zajištění stability celé podpírající konstrukce zavětrováním. Připusťme v daném případě různé možnosti otřesů, které se vyskytnou dříve, než bude podpírající konstrukce namáhána uvažovaným zatížením, tj. troskami zřícené budovy nad sklepem. Budou to v prvé řadě otřesy od dopravních prostředků bezprostředně po provedení, nárazy přímo na jednotlivé sloupky při přesunu materiálu, nárazy a tlak při hromadném zaplňování v době nebezpečí, otřesy od výbuchů pum a nakonec při sesutí budovy. Otřesy budou mít velmi nepříznivý vliv na stabilitu konstrukce a je proto důležité, aby zajišťovacím pracím (zavětrování) byla věnována náležitá pozornost (viz obr. 2 bod 5 a obr. 9). Sloupky podpírající konstrukce Sloupky tvoří v systému podepření důležitý prvek, který soustřeďuje a přenáší značné zatížení na malou podlahovou plochu sklepních místností. Samotný sloupek podle statických výpočtů má vzhledem k ostatním částem konstrukce poměrně malý profil, přičemž je důležitá otázka vzpěrné délky. Výhodného zkrácení vzpěrné délky dosáhneme vyzděním sloupků z cihel 30/30 cm, 45/45 cm do potřebné výše podle toho, jaký materiál a délku sloupku máme k dispozici. Sloupky jsou počítány pro vzpěrnou délku 250 cm u betonových stropů. Větší pozornost musíme věnovat prefabrikovaným sloupkům ze železobetonu původně určeným pro oplocení. U těchto sloupků je v mnohých případech značná délka, která pro podepření v prostorách s nižší světlou výškou nevyhovuje. Zkrácení délky sloupku vyžaduje trpělivost a opatrnou práci při otloukání betonu. Při neopatrném zacházení se může velmi snadno zlomit ve kterémkoli průřezu. Sloupky z cihel provádíme na obyčejnou maltu nebo na sucho - to ovšem znamená, že i v tomto případě dáváme mezi cihly slabou vrstvu mazlavé hlíny (hliněné malty), aby nenastalo vlivem nerovností povrchů cihel bodové zatížení a tím i drcení. Sloupky z cihel jsou 10

11 velmi výhodné po stránce materiálu, stability i provedení (není třeba dalšího zajištění). Nevýhodou je poměrně značný profil. U všech sloupků je třeba zajistit roznášení tlaku na větší plochu podlahy, podle toho, jaké je provedení podlahy. V normálním případě dáváme jako podklad silnou fošnu, prefabrikované desky, několik vrstev cihel (45/45 cm), kulatinu nebo polohraněné řezivo. Materiál pro podpírající konstrukce Stěžejní otázkou ztužující konstrukce je otázka materiálu a to materiálu v nejbližším okolí a z místních zdrojů. Není jednoduché opatřit pro blok budov potřebný materiál v dostatečném množství. Při těchto opatřeních bude třeba rozumně uvažovat a odhalit všechny možné rezervy např. kůlny, oplocení, garáže, stavby rozestavěné, sklady (ovšem ne ty, které jsou důležité). V některých případech mohou být rozebrány budovy, které mají být demolovány, nebo může být rozebrán materiál z příček a přepážek ve sklepě, v přízemí, v patrech apod. Získaný materiál musí být také správně využíván. Především je třeba zajistit materiál na vodorovné prvky konstrukce, který může být namáhán na ohyb (dřevo-hraněné řezivo, pražce, kulatina, železo- válcované nosníky, kolejnice). Teprve v tom případě, jestliže tento materiál postačí pro uvedené části konstrukce, můžeme jej využívat i pro sloupky a jiné tlačené prvky. Prakticky všechny hlavní tlačené prvky mohou být provedeny z cihel nebo tvárnic, které jsou nejsnáze k dosažení. Při jejich opatřování nemůžeme však v žádném případě bourat některou nosnou zeď v budově. Pokud nebude pomocný materiál (příložky, podložky, klíny, prkna, dráty, skoby, hřebíky, špalíky a jiné drobnosti) k dosažení v každé jednotlivé budově v dostatečném množství, bude třeba jej zajistit jiným způsobem. Zabezpečení větrání V IÚ s kapacitou do 50 osob se dá použít principu přirozeného větrání, při kterém se využívá přirozeného tahu vzduchu vznikajícího rozdílem teplot vně a uvnitř IÚ. Venkovní vzduch se přivádí do IÚ komínkem, jehož nasávací otvor musí být 1,5 m nad úrovní terénu a který vyúsťuje v místnosti pro ukrývané asi 50 cm nad podlahou. Komínek se uvnitř místnosti opatří jednoduchým uzávěrem umožňujícím regulaci vzduchu. Vydýchaný vzduch se odvádí komínkem ústícím cm pod stropem a vyvedeným nejméně o 2 m výše než nasávací otvor. Přívodní a odvodní komínek se umísťuje na protilehlých stěnách místnosti. Vnější otvory se opatřují stříškou. Komínky se zhotovují improvizovaným způsobem s použitím vhodných plechových, osinkocementových, cementových nebo novodurových rour nebo se vyrobí z prken. K prostupu komínků obvodovou zdí se využívají okenní otvory. Plocha průřezu přívodního a odvodního komínku se počítá 10 cm 2 na jednu ukrývanou osobu. Má-li IÚ kapacitu větší než 50 ukrývaných a skládá se z několika menších místností, musí mít každá místnost samostatné větrání (viz obr. 4a a 4b). Pro odsávání vzduchu lze využít též větrací nebo světlíkové šachty. 11

12 Utěsnění IÚ K zajištění dostatečné funkce přirozeného větrání a proti případnému vnikání nebezpečných průmyslových a bojových otravných látek a proti radioaktivnímu prachu je nutné IÚ utěsnit. Toho se dosáhne utěsněním všech otvorů, tj. spár, štěrbin, oken, dveří, prostupů větracích komínků a nevyužívaných průduchů. Jako vhodné těsnící materiály lze použit izolepu, samolepící molytanovou pásku, leukoplast, různé fólie, sádru, sklenářský tmel, modelínu, kamnářskou hlínu, jíl apod. (viz obr. 2 bod 3, obr. 3, 7 a 8). Vnitřní vybavení IÚ Pro delší pobyt ukrývaných je IÚ třeba vybavit : 1. Zásobou pitné vody nejméně na 3 dny (3 l na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt. Pokud je to možné umísťují se nádoby s vodou do chladné, uzavíratelné místnosti. 2. Trvanlivými potravinami v igelitových obalech na cca 3 dny. 3. Nouzovým záchodem - pokud ho nelze umístit v oddělené místností, umísťuje se v prostoru odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým prostředkem jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod.. Tento materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ. Vedle tohoto způsobu je možno používat i nejbližší záchody v budově. 4. Přenosnou nádobou na odpadky. 5. Přenosnou nádobou na použitou vodu. 6. Jednoduchými lůžky a sedačkami v poměru 1: 2, aby minimálně 1/3 ukrývaných mohla ležet (spát) a ostatní sedět (viz obr. 2 bod 4). Zásady při ukrývání v IÚ 1. Každý ukrývaný se řídí pokyny velitele úkrytu nebo pokyny vysílanými rozhlasem a televizí. 2. Používají-li se výjimečně zdroje světla s otevřeným plamenem (možno pouze v úkrytu s odvodními komínky), je nutno je umísťovat do blízkosti otvoru odvodního komínku. 3. V případě výskytu nebezpečných látek je třeba vypnout klimatizaci nebo mírové větrání, utěsnit všechny otvory a použít prostředky individuální ochrany nebo improvizované prostředky individuální ochrany. 12

13 4. Při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení lze setrvat pouze omezenou dobu v závislosti na objemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob. Pozor! Hrozí nebezpečí otravy vydýchaným oxidem uhličitým! 5. V žádném úkrytovém prostoru se nesmí během ochranného provozu kouřit. 6. V úkrytu je třeba se chovat ohleduplně k ostatním ukrývaným, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd.. Je nutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky. 13

14 IV. Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla Není-li k dispozici komplet ochranná maska - ochranný filtr je možné si svépomocí připravit improvizovaný prostředek ochrany dýchacích cest chránící před radioaktivním prachem a bakteriologickými (biologickými) prostředky. Obdobně lze připravit i prostředek ochrany povrchu těla, u kterého lze dosáhnout i určitých ochranných vlastností nejen před výše jmenovanými skupinami látek, ale i před soudobými otravnými látkami. Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad : celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté; všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit; k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách. Ochrana hlavy K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty. Ochrana obličeje a očí Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou. 14

15 K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké,lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí. Ochrana trupu Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje koeficient ochrany. K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů : dlouhé zimní kabáty; bundy; kalhoty; kombinézy; šusťákové sportovní soupravy. Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní. 15

16 Ochrana rukou a nohou Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod. Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami. Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek. Vymezení použití improvizované ochrany. Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena: k přesunu osob do stálých úkrytů; k úniku ze zamořeného území; k překonání zamořeného prostoru; k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu (OPJT); k evakuaci obyvatelstva. 16

17 Příloha č.1 Obrázková část Obr. 1 Výběr vhodného prostoru Obr. 2 Přizpůsobení vybraného prostoru Obr. 3 Zvýšení ochranných vlastností - zhmotnění oken Obr. 4a Větrání - přívodní komínek Obr. 4b Větrání - odvodní komínek Obr. 5 Úprava dveří - 1. Zesilování dřevěných dveří Obr. 6 Úprava dveří - 2. Zajišťování proti otevření Obr. 7 Úprava dveří - 3. Utěsňování dřevěných dveří Obr. 8 Úprava dveří - 4. Zesilování plechových dveří Obr. 9 Zesilování stropní konstrukce podpěrami 17

18 18

19 19

20 20

21 21

22 22

23 23

24 24

25 25

26 26

27 27

28 Název příručky: Sebeochrana obyvatelstva ukrytím Zpracoval: Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Formát: A4 Vydal: Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Rok vydání:

29 Ochrana před povodněmi v České republice Povodňové a krizové orgány odpovědné za řešení povodňového ohrožení Generální ředitelství HZS ČR a jeho hlavní úkoly Organizace záchranných a likvidačních prací v místě zásahu Evakuační zavazadlo Úkoly povodňových orgánů obcí a vlastníků významných vodních děl Povodňové plány Plán ochrany území pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní Zásady chování při přirozených a zvláštních povodních Jak budete informováni v případě ohrožení povodní Zásady chování po povodni Za obsah stránek ochrana před povodněmi odpovídá Povodňové a krizové orgány odpovědné za řešení povodňového ohrožení Ochrana před povodněmi je zabezpečována od podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tímto pojmem rozumíme opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány a havarijními plány. Povodňová komise se za krizového stavu stává součástí krizového štábu. Přeroste-li ohrožení z přirozených a zvláštních povodní do krizové situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, je ochrana před povodněmi zabezpečována orgány krizového řízení dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a činnost jednotlivých složek k provádění záchranných a likvidačních prací na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

30 Ochrana před přirozenými povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních: a. mimo povodeň jsou povodňovými orgány: orgány obcí, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány krajů v přenesené působnosti, Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. b. po dobu povodně jsou povodňovými orgány: povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, povodňové komise obcí s rozšířenou pravomocí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, povodňové komise ucelených povodí, Ústřední povodňová komise. Platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech končí dnem a úkoly povodňových orgánů okresu přecházejí na obce s přenesenou působností, úkoly orgánů krizového řízení okresního úřadu přecházejí na hejtmana příslušného kraje a na hasičský záchranný sbor kraje Povodňové komise zřizují povodňové orgány jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně. Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi obce, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Starosta obce s rozšířenou pravomocí zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem vnitra vymezí ucelená povodí. Předsedou povodňové komise uceleného povodí je hejtman kraje, v jehož územní působnosti ucelené povodí nebo jeho převážná část leží. Název povodňové komise uceleného povodí (PKUP) Horní Vltava Dolní Vltava Předseda PKUP a sídlo komise Hejtman Jihočeského kraje, České Budějovice Název s.p. povodí a jeho sídlo Povodí Vltava s.p. Praha, závod pov. Horní Vltava Čes. Budějovice Hejtman Středočeského kraje, Praha Povodí Vltava s.p. Praha, závod pov. Dolní Vltava Praha Berounka Hejtman Plzeňského kraje, Plzeň Povodí Vltava s.p. Praha, závod pov. Berounka Plzeň Ohře Hejtman Ústeckého kraje, Ústí n. Labem Labe Hejtman Královéhradeckého kraje, Hradec Králové Povodí Ohře s.p. Chomutov Povodí Labe s.p. Hradec Králové

31 Morava Dyje Odra Hejtman Olomouckého kraje, Olomouc Povodí Morava s.p. Brno, závod pov. Morava Olomouc Hejtman Jihomoravského kraje, Brno Povodí Morava s.p. Brno, závod pov. Dyje Brno Hejtman Moravskoslezského kraje, Ostrava Povodí Odry s.p. Ostrava Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra. V době povodně jsou povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím. Tyto příkazy nejsou rozhodnutím podle správního řádu a není proti nim opravný prostředek. Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací. Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na příslušné územní orgány krizového řízení podle zákona o krizovém řízení. Ochrana před povodněmi při vyhlášení krizové situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), je řízena orgány krizového řízení. Vyhlášení konkrétního krizového stavu, doby jeho trvání a pravomoci orgánů krizového řízení jsou specifikovány územně a časově: a) Stav nebezpečí se jako neodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě povodňového ohrožení ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není možné odvrátit povodňové ohrožení běžnou činností povodňových orgánů a složek integrovaného záchranného systému. Pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje stav nebezpečí hejtman, v Praze primátor hlavního města Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit s uvedením důvodů na nezbytně nutnou dobu. Rozhodnutí o stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah a musí být zveřejněno na úředních deskách na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Zveřejnění rozhodnutí se dále vyhlašuje prostřednictvím hromadných informačních prostředků, místními rozhlasy a dalšími prostředky. b) Nouzový stav Vláda za nouzového stavu na ohroženém území může na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit ústavní svobodu občanů a je oprávněna v době trvání nouzového stavu například: nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech nebo území,

32 rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace. Ochrana před zvláštní povodní - v důsledku mimořádné situace na vodním toku a zejména na vodním díle může vzniknout porucha vodního díla, která může vést až k destrukci, protržení (ochranné hráze vodního toku nebo příčné hráze, přehrady) a vzniku povodňové vlny, která má značné ničivé účinky a vyžaduje okamžitá bezodkladná opatření (varování obyvatel, evakuaci obyvatel, zvířat a cenného majetku). Tato situace svým rozsahem, destrukčními účinky a rychlostí průběhu vyžaduje krizové řízení podle krizových plánů a bude řešena územně příslušným havarijním plánem, který obsahuje i Plán ochrany území pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní. Generální ředitelství HZS ČR a jeho hlavní úkoly Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS ČR), krajská ředitelství hasičského záchranného sboru, jednotky hasičského záchranného sboru kraje a ostatní zařízení v působnosti GŘ HZS ČR jsou významnou součástí systému ochrany před povodněmi v ČR. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR plní tyto hlavní úkoly: V období mimo povodňovou aktivitu: usměrňuje integrovaný záchranný systém při přípravě záchranných a likvidačních prací, kontroluje připravenost jednotek požární ochrany na zabezpečování komunikačního spojení, na úkoly při zabezpečení ochrany zdraví, života občanů a při ochraně majetku, zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanovuje způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného povodňového ohrožení, přípravných opatřeních, způsobu a době jejich provedení, sjednocuje postupy evakuace obyvatelstva, navrhuje povodňovým orgánům rozsah evakuačních opatření v povodňových plánech, podílí se na přípravě nouzového přežití obyvatelstva, zejména v humanitární pomoci povodněmi postiženému obyvatelstvu, koordinuje zpracování a vedení plánů ochrany území pod vybranými vodními díly před účinky zvláštních povodní. V období povodně především: koordinuje záchranné a likvidační práce, ústředně řídí záchranné povodňové práce, pokud je provádí HZS ČR, kontroluje efektivnost nasazení příslušníků HZS ČR,

33 při povodni zasahující více obcí s přenesenou působností koordinuje spolupráci jednotek požární ochrany, zajišťuje informovanost obcí s přenesenou působností a krajských úřadů a složek Integrovaného záchranného systému ČR o varovných hlášeních v souvislosti se vznikem povodní, prostřednictvím územně příslušného operačního a informačního střediska, rozhoduje o nasazení a soustředění jednotek požární ochrany a věcných prostředků HZS z více krajů, při aktivizaci Ústřední povodňové komise zajišťují spojení mezi útvary policie, operačními středisky a útvary HZS zasažených krajů a Ústřední povodňovou komisí. Organizace záchranných a likvidačních prací v místě zásahu V místě nasazení složek integrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků povodně provádí koordinování záchranných a likvidačních prací velitel zásahu. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení. Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost. Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn: a. zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět, b. nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí, c. vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci, d. zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc, e. rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků. Evakuační zavazadlo Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku ohrožení přirozenou povodní značného rozsahu a pro opuštění bytu v důsledku ohrožení života vznikem zvláštní povodně. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

34 Doporučený obsah evakuačního zavazadla: Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitná voda vše na dva až tři dny Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor Léky, které užíváte, toaletní a hygienické potřeby Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti Náhradní oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku Přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobil, přenosnou svítilnu, zápalky, nůž atd. Úkoly povodňových orgánů obce (povodňových komisí obcí) Ohrožených přirozenou nebo zvláštní povodní Povodňová komise obce je po dobu povodně povodňovým orgánem obce a může v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi. Předsedou povodňové komise obce je starosta obce, který jmenuje další členy komise ze členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové orgány obce jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností. Organizují přípravu obce na přirozené a zvláštní povodně, vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti, zajišťují varování občanů obce, evakuaci osob před hrozícím nebezpečím, provádějí povodňové prohlídky, organizují a zabezpečují povodňovou hlásnou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednosměrného systému varování, podílejí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce a zpracovávají Povodňový plán obce. Organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před přirozenou povodní podle Povodňového plánu obce a při zvláštní povodni podle Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní. Poskytují obcím s rozšířenou působností podklady a informace potřebné k zpracování Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní. Obecní úřad informuje občana o charakteru možného povodňového ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních prací a ochraně obyvatelstva pro případ vzniku přirozené a zvláštní povodně. Seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného povodňového ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení. Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a orgánům integrovaného záchranného systému údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickbezečnostního dohledu v období povodňové aktivity nebo krizového stavu. Oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků, Hasičskému záchrannému sboru ČR (HZS ČR) skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje. Při vzniku

35 zvláštní povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, HZS ČR a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty. Povodňové plány Povodňové plány obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Obsah povodňových plánů se dělí na: a. věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, uceleného povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity, b. organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby, c. grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa. Povodňovými plány územních celků jsou: a. povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni, b. povodňové plány obcí s rozšířenou působností (od ), které zpracovávají obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, c. povodňové plány ucelených povodí, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti úkolů státní správy ve spolupráci se správci povodí, d. Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Pro pozemky a stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají jejich vlastníci ostatní povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti rozhodne k jejich návrhu vodoprávní úřad. U povodňových plánů územních celků zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně. Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů pozemků a staveb

36 potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití. Na potvrzení souladu se nevztahuje správní řád. Plán ochrany území pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní Havárie, teroristické a válečné napadení významného vodu vzdouvajícího vodního díla s protržením hráze a následným vznikem zvláštní povodně, rozsahem ohroženého území a destrukčními účinky vzniklé povodňové vlny na rozsáhlém území pod vodním dílem, vyžaduje zpracování samostatného plánu. Plán se dělí na informační část,operativní část a grafickou část. Zpracování Plánu ochrany pod vybranými vodními díly před zvláštní povodní - plán bude součástí územně příslušných havarijních plánů krajů. Je zpracováván v souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS. Pro zpracování plánů musí být zajištěny od správců (majitelů) vybraných vodních děl údaje o předpokládané havárii vodního díla se vznikem zvláštní povodně, hydrologické údaje o povodňové vlně vzniklé při zvláštní povodni, stanovení území ohroženého zvláštní povodní. Po zabezpečení podkladové dokumentace orgány havarijního plánování zpracují plán. Jde o finančně náročný úkol a předpokládá se plnit do konce roku Cílem plánu je co nejvíce ochránit zdraví ohrožených obyvatel a snížit škody na majetku. K tomu je zejména nezbytné: a. zajistit včasné vyrozumění odpovědných orgánů, varování obyvatelstva a včasnou evakuaci obyvatelstva, hospodářských zvířat a v případě dostatku času vyvážení materiálu a zařízení, b. zabezpečit rychlé zahájení záchranných prací na území ohroženém zvláštní povodní a zabezpečovacích prací na vybraných VD, c. zabezpečit organizaci a koordinaci nouzového přežití ohroženého a evakuovaného obyvatelstva postiženého účinky zvláštní povodně, d. zabezpečit režim pohybu osob a dopravních prostředků v případě vyhlášení III. stupně povodňové aktivity na vodním díle (stav ohrožení VD), e. vyčlenit síly a prostředky a jejich materiální zabezpečení k zahájení obnovy zasaženého území zvláštní povodní. Pro vyhotovení plánu je nezbytné zpracování: a. základních údajů o vodním díle a analýzy nebezpečí protržení hráze vodního díla (dále jen "VD" způsobené technickou havárií VD, živelní katastrofou, terorizmem a zbraňovými systémy za válečného stavu, b. hydraulických výpočtů povodňové vlny na území pod vodním dílem, c. rozsahu území ohroženého zvláštní povodní pod vybraným VD včetně grafického znázornění, d. stupňů povodňové aktivity na vybraných vodu vzdouvajících VD, e. vyhodnocení účinků průlomové vlny na ohroženém území pod VD,

37 f. kriterií vyhlášení krizového stavu na vybraných vzdouvajících VD a pro ohrožené území zvláštní povodní pod těmito VD, g. nouzových opatření k ochraně hráze přehrady před přelitím, protržením v důsledku extrémních povodní, havárie VD, terorizmu a válečné činnosti, h. základních opatření ke snížení ničivých účinků na území pod vodním dílem při protržení hráze přehrady vlivem extrémních povodní a technické havárie, při teroristickém napadení a protržení hráze přehrady, při napadení VD zbraňovým systémem a protržení hráze přehrady. ZÁSADY CHOVÁNÍ PŘI PŘIROZENÉ POVODNI Při přirozené povodni Průběžně sledujte vývoj povodňové situace. Informace o vyhlášených stupních povodňové aktivity získáte ze zpráv z hromadných informačních prostředků, od orgánů samosprávy nebo orgánů státní správy. I. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně aktivuje se a zahajuje činnost hlásná a hlídková služba na vodních tocích II. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu III. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ vyhlašuje příslušný povodňový orgán při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů, zdraví a majetků v zaplaveném území vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány a při vzniku zvláštní povodně i krizové orgány. ZÁSADY CHOVÁNÍ PŘI ZVLÁŠTNÍ POVODNI PŘI ZVLÁŠTNÍ POVODNI - v důsledku vzniku mimořádné situace na vybraném vodním díle, která může vést až k protržení hráze přehrady a vzniku

38 průlomové vlny. Tato situace svým rozsahem, destrukčními účinky a rychlostí průběhu vyžaduje okamžitá bezodkladná opatření (varování a evakuace obyvatel, zvířat a cenného majetku). Doporučená opatření občanům ke snížení ohrožení životů, zdraví a majetku při vzniku zvláštní povodně: Máte-li čas (II. stupeň povodňové aktivity na vodním díle, které Vás ohrožuje): zajistěte si trvalý poslech hromadných informačních prostředků, o vzniku a ohrožení průlomovou vlnou budete informováni sirénami, hromadnými informačními prostředky nebo orgány samosprávy a státní správy informujte se o důsledcích zatopení, času příchodu průlomové vlny, předpokládané doby zatopení, určené komunikace k evakuaci a místech evakuace obyvatel, informujte sousedy, připravte rodinu a domácí zvířata k okamžité evakuaci, připravte si evakuační zavazadlo, důsledně dbejte pokynů orgánů obce, záchranářů a za žádných okolností nezůstávejte v bytě při vyhlášení evakuace. Nařízená úplná územní evakuace (protržení hráze přehrady, která Vás ohrožuje): varujte sousedy a v případě potřeby jim pomozte při evakuaci, uvolněte zvířata nacházející se na území ohroženého zvláštní povodní, odpojte přívod elektrického proudu, uzavřete hlavní přívod plynu a vody co nejdříve se přesuňte do evakuačního prostoru nebo prostoru soustředění. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštní povodní výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. JAK BUDETE UVĚDOMĚNI V PŘIPADĚ OHROŽENÍ POVODNÍ Ministerstvo vnitra sděluje, že dnem 1. listopadu 2001 zavádí na území České republiky jeden varovný signál VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. 1. Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. PŘI VZNIKU PŘIROZENÉ POVODNĚ