SVAHOVÉ DEFORMACE PODMíNĚNÉ INTENZIVNfMI SRÁŽKAMI V ROCE <1997 NA VÝCHODNí MORAVĚ (OKRES VSETíN)

Transkript

1 Universitas Ostraviensis Acta Facultatis Rerum Naturalium Geographia - Geologia SVAHOVÉ DEFORMACE PODMíNĚNÉ INTENZIVNfMI SRÁŽKAMI V ROCE <1997 NA VÝCHODNí MORAVĚ (OKRES VSETíN) Karel Kirchner; Oldřich Krejčí Extrémní srážky v červenci 1997 aktívizovaly svahové pohyby na východní Moravě ve Vnějších Západních Karpatech. Okres Vsetín byl postižen svahovými pohyby nejvíce. Nejvýrazněji v rámci okresu působí sesouvání, méně stékání a skalní říceni. Svahové deformace výrazným způsobem narušily infrastrukturu krajiny; stabilizace a sanace sesuvných území bude dlouhodobá záležitost. Klíčová slova: Vnější Západní Karpaty, okres Vsetín, současné svahové pohyby, sesouváni. Úvod Svahové pohyby výrazným způsobem modeluj í vrchovinný a hornatinný reliéf Vnějších Západních Karpat na východní Moravě. Postihují komplexy pískovců a jílovců flyšových hornin a výsledkem je celé spektrum svahových deformací v závislosti na typu pohybu (podrobněj i např. Nemčok, Pašek, Rybář, 1974; Dikau, Brunsden, Schrott, Ibsen eds. 1996). V dané oblasti patří k nejvýraznějším a nejrozšířenějším svahovým pohybům sesouváni. K hlavním příčinám vzniku sesouvání náleží geologické a klimatické podmínky, významná je morfologie reliéfu a vlivy hospodářské činnosti člověka (nevhodné zásahy do svahového systému a odtokových poměrů, vznik nevhodně svahovaných antropogennlch tvaru. V našich podmínkách sesuvy vznikají za výrazných meteorologických situací (mohutné srážky, intenzivní tání sněhu). výskyt těchto situací je nepravidelný, časová prognóza je proto komplikovaná. Teprve při jejich výskytu a následném vývoji svahových pohybů si uvědomujeme jejich rozsah a intenzitu, neboť dochází k přemodelování reliéfu, vzniku nových tvarů a zároveň k rozsáhlým škodám na infrastruktuře krajinně. V červenci 1997 byla severní i východní Morava zasažena intenzivními srážkami, nacházelo se zde tzv. beskydské centrum. Srážky byly rozloženy v protáhlém směru od Hostýnsko-vsetínské hornatiny po Slezské Beskydy. Za období od do byly největší srážky naměřeny na přehradě Šance (616 mm) (Řehánek, Kříž, 1997). V dané oblasti došlo k výrazné aktivizaci svahových pohybů. Nejvíce byl postižen okres Vsetín, kde svahové pohyby měly velkou intenzitu, značný rozsah a došlo k ohrožení osob a majetků. Dešťové srážky dosahovaly vysokých hodnot jak v období od 4. do 8. července, tak při méně intenzivní srážkové situaci mezi 18. a 20. červencem. Např. za první čtyři kritické dny bylo naměřeno ve Valašském Meziříčí 380 mm a v Rožnově p. R. 388,5 mm srážek. Za celý měsíc červenec napršelo na stanici ve Valašskem Meziříčí 497,6 mm (70 % z dlouhodobého celoročního průměru) a v Rožnově pod Radhoštěrn 549,6 mm (60 % 103

2 Karel Kirchner - Oldřich Krejčí dlouhodobého celoročního průměru). Podrobněji o srážkové situaci informují např. Květoň, Srněnský, Veselý (1997). Svahové pohyby aktivizované V červenci 1997 Reliéf okresu Vsetín pokrývají převážně erozně-denudační a struktumě-denudační vrchoviny a hornatiny na druhohorních a třetihorních komplexech flyšových hornin, náležející k pohořím Vnějších Západních Karpat. Geologicky náležíjižní a střední část okresu magurské skupině příkrovů flyšového pásma (pohoří Bílé Karpaty, Vizovická vrchovina, Javorníky, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy) severní část okresu k vnější skupině příkrovů flyšového pásma (pohoří Moravskoslezské Beskydy, Podbeskydská pahorkatina). Komplexy flyšových hornin málo propouští srážkovou vodu, dochází rychle k nasycení jejich povrchové zóny. vývoj svahových pohybů je podmíněn uložením vrstev a průběhem lokálních zlomových linií, podél kterých jsou vrstvy intenzívně rozpukány. Rovněž nezpevněná eluvia a deluvia flyšových hornin jsou vhodným materiálem k rozvoji svahových pohybů. Vysoké srážky v červenci 1997 vedly v okrese Vsetín ke vzniku nových i aktivaci starších svahových pohybů. Na řadě lokalit začalo s velkou destruktivní sílou působit sesouváni, méně stékání (vznik zemních ev. bahenních proudů), ojediněle skalní řícení. V okresu Vsetín bylo doposud registrováno v rámci inventarizační etapy (řešila řada průzkumných organizací např. Geotest a.s. Brno a Ostrava, Stavební geologie-geotechnika a. s. Praha a Ostrava, UNIGEO, a. s. Ostrava, Český geologický ústav Praha a Brno, Ústav geoniky AV ČR, pobočka Brno) více jak 250 lokalit s rozvojem svahových pohybů. První vyhodnocení sesuvných jevů na Vsetínsku podali Kirchner, Krejčí (1998a) a na území celé České republiky Hroch, Lochmann, Moravcová (1998). Velké množství sesuvů, často plošně rozsáhlých, se vyskytuje v katastrech obcí Mikulůvka, Růžďka, Malá Bystřice, Bystřička, Hutisko-Solanec, Velká Lhota i na území Vsetfna a Valašského Meziříčí. Registrace aktivizovaných svahových deformací pokračuje od července 1997 ve vybraných nejvíce zasažených územích. Např. v oblasti mezi jižním okrajem Valašského Meziřlčí a soutokem Vsetínské Bečvy a Bystřičky zjistili Rybář, Stemberk, Suchý (1997) celkem 120 sesuvů, z toho přes 60 % nově aktivovaných. Lze odhadovat, že celkem bude na území okresu Vsetín zaregistrováno více než 500 sesuvných území. Lze očekávat, že všechny nově zaregistrované sesuvy budou v odlehlých, převážně lesních oblastech. Autoři příspěvku měli možnost na základě požadavku a v úzké koordinaci s referáty životního prostředí a regionálního rozvoje Okresního úřadu Vsetín na registraci aktivizovaných svahových pohybů již od července 1997 (podrobněji viz Kirchner, Krejčí, 1998(1). Ve většině případů se svahové pohyby začaly aktivizovat již v pondělí 7. července Podle našich průzkumů se nejrychleji sesouváni projevovalo v dnech 7 až 8. července. Další pohyby již méně intenzivní se projevily při zvýšených srážkách v období mezi 18. a 20. červencem. Na několika desítkách rozsáhlých sesuvných lokalit (např. Růžďka, 104

3 Svahové deformace podmíněné intenzivními srážkami v roce 1997 na východní Moravě (okres Vsetin) Mikulůvka, Karolinka - sklárny, Bystřička - železniční trať) jsou svahové pohyby monitorovány až do současné doby. Svahové pohyby (převážně sesouvání) v některých územích prakticky narušily infrastrukturu krajiny. Sesouvání na několika místech ohrozilo a poškodilo lidská obydlí (obce Mikulůvka, Růžďka), jednotlivé rekreační objekty i celé rekreační areály (např. Bystřička), silniční a místní komunikace, železnici, vodní nádrž Bystřička, místní zdroje pitné vody, telefonní kabely, elektrické vedení, vysokotlaký plynovod, lesní porosty, zahrady, sady, pastviny. Stékání se uplatnilo v řadě případů v dolních akumulačních částech sesuvů při vysokém převlhčeníjílovitohlinitých zemin (destrukční účinky stejné jako u sesouváni). Při skalním řícení v pravé dolní části svahu pod hrází vodní nádrže Bystřička došlo k ohrožení dětského tábora a rekreačních objektů (podrobněji Kirchner, Krejčí, 1998b). Naprostá většina evidovaných lokalit v okrese Vsetín je postižena sesouváním. Uvedeme příklady svahových deformací, které patří k typickým a zároveň nejrozsáhlejším v okrese Vsetín. Mnoho sesuvů vzniklo ve svahových sedimentech v nárazových březích řek a potoků (např. Křivé ve Valašském Meziříčí, Mšadlý potok na Horní Bečvě). Svahový pohyb se vyvíj í jako břehová nátrž a pokračuje sesouváním či stékáním. Pokud se pohyb děje po již existující ploše (např. jílovité vrstvě nivních hlín) vznikají deformace označované Zárubou a Menc1em (1969) jako břehové sesuvy. Nejrozsáhlejší sesuvné území, částečně ovlivňované boční říční erozí je Vidče-Háje na příkrém levobřežním svahu Rožnovské Bečvy, Aktivizovaný seusuv má rozměry asi 250 x 400 m. Jeho akumulační část zasáhla až do říčního koryta. V případě dalších pohybů hrozí zúžení koryta či přehrazení toku. Odhadovaný pohyb sesuvné akumulace (včetně mohutných pískovcových lavic) činil min. 20 m směrem k řece. Tento sesuv je součástí velmi rozsáhlého fosilního sesuvného území, které má celkovou délku asi 900 m a zasahuje do vrcholové části hřbetu. K nejrozsáhlejším sesuvným územím, kde došlo k ohrožení obydlí, patří obce Mikulůvka a Růžďka. V Mikulůvce bylo nejméně 5 rodinných domů ohroženo rozsáhlým sesuvem. Délka aktivovaného sesuvného území zde dosahuje asi 600 m, šířka 300 m. Podle geofyzikálního a vrtného průzkumu se jedná o pohyb svahových hlín a jílů v mocnosti do 10m. Rovněž sesuvné území na levém údolním svahu v Růžďce dosahuje délky až 800 m a šířka kolísá od 100 do 200 m. Sesuv poškodil 5 vesnických stavení, narušil místní komunikace, zahrady i přilehlý lesní porost. Jedná se o stále aktivní, velmi hluboko založený sesuv, nejničivější na celém území okresu a pravděpodobně na celé Moravě. Sesuv je hluboko založený, asi 20 m mocná vrstva pískovců belovežského souvrství vytlačuje podložníjílovce, mocnost akumulační části sesuvu dosahuje až 30 m. Čelo sesuvu je v obytné zóně a zasahuje až k hlavní silniční komunikaci. Dva rozsáhlé sesuvy narušily v pondělí 7. července u obce Bystřička železniční trať Valašské Meziříčí - Vsetín. Akumulační čelo jednoho sesuvu přímo zasáhlo železniční násep. Druhý proudový sesuv sice železniční trati nedosáhl,je však nejrozsáhlejší a nebezpečnější (aktivace hlubších poruch). Tento sesuv byl v horní části strukturně geologicky podmíněn 105

4 Karel Kirchner - Oldřich Krejčí (pohyb jádra synklinály rusavských vrstev). Sesuvné území bylo podrobně charakterizováno Rybářem, Stemberkem, Suchým (1998). Tito autoři rozlišili v rámci nejrozsáhlejšího sesuvu na základě geneze a morfologie 4 fáze vývoje svahového porušení. První fáze v horní části sesuvného územíje charakterizována sesouváním podél předurčené plochy odlučnosti (sklon svahu okolo 10 o, délka pohybu asi 250 m). Pokračováním je bahenní proud (pohyb v délce téměř 200 m na svahu o sklonu až 24 o) ), který zcela zničil vzrostlý les a zaplnil sníženinu nedaleko železnice. Třetí fáze se projevuje reaktivací hlubokých poruch a vzniku blokové deformace v dolní části svahu. Čtvrtá fáze je indikována porušením železničního náspu, destrukcí ochranných hrází na přilehlém říčním břehu (vytlačování sesuvných hmot). Sesuvné území s vysokými destrukčními účinky v krajině se nachází v údolí Brodské v Novém Hrozenkově. Vznikl zde strukturně podmíněný proudový sesuv asi 450 m dlouhý a 80 m široký. Výrazná odlučná plocha dosahuje výšku 6-15 m, je výrazně strukturně geologicky podmíněna. Podél vrstevních ploch a pukliny došlo k pohybu tlyšových sedimentů do vzdálenosti nejméně 100 m. Akumulační část sesuvu je dlouhá asi 100 m a vysoká téměř 10m. Dolní část sesuvu dosáhla dno potoka, kde se sunula korytem ještě asi 150 m. Sesuv způsobil rozsáhlé poškození lesních porostů, sanace z hlediska velikosti a technické náročnosti je prakticky nereálná. V současné době nejrozsáhlejší aktivované sesuvné území ve tlyšových Karpatech na Moravě se nachází v údolí potoka Bystřička, lokalita Vaculov - Sedlo. Délka sesuvného území 4 km, šířka 1,2 km. Vyskytují se různé typy svahových deformací, které postihují deluviální sedimenty i skalní podloží. Mohutné akumulace sesuvů se střídají se zamokřenými depresemi (existence drobného jezírka). Na rozvolněné skalní podloží (pravděpodobná existence blokových pohybů) jsou vázány rozsedlinové jeskyně a závrtové deprese. Je narušena řada budov na samotách, účelové komunikace, destruován půdní kryt. Mohutné bloky skalního podloží postupují do řečiště přilehlých vodních toků, vzniká možnost přehrazení. Možnosti ochrany tak rozsáhlého sesuvného území jsou omezené. Závěr Sesuvná území byla rozčleněna podle stupně ohrožení objektů do tří kategorií. U nejnebezpečnější kategorie III pak vznikl nárok na spoluúčast státu při geologickém průzkumu a následných monitorovacích a sanačních pracích, Jedná se o sesuvy, které bezprostředně ohrožovaly životy, zdraví a majetek obyvatel, obecní majetek a infrastrukturu v postižených okresech. Jde především o sesuvy nahlášené okresními a obecními úřady, jejichž rozsáhlé pohyby způsobovaly značné materiální škody. Najejich průzkum a sanaci vláda ČR prostřednictvím MŽP uvolnila v roce mil. Kč a v roce mil. Kč. Ostatní resorty, především Ministerstvo dopravy a v některých případech rozpočty měst a obcí, dále uvolnily přes 200 mil Kč. Celkové náklady na úplnou sanaci všech sesuvů se zřejmě budou pohybovat na dvojnásobku uvedených čísel, to znamená, že mohou dosáhnout 106

5 Svahové deformace podmíněné intenzivními srážkami v roce 1997 na východní Moravě (okres Vsetín) téměř I miliardy korun. Na okrese Vsetín bylo do III. kategorie zařazeno celkem 86 sesuvů a z prostředků MŽP Praha byly hrazeny průzkumné práce a sanace celkem na 65 lokalitách. V současné době pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (Rybář a kol., 1998) sestavují na nejvíce postižené části okresu Vsetín účelově zaměřené inženýrskogeologické mapy s kategorizací oblastí s různým stupněm náchylnosti k sesuvným pohybům podle různých příčin, které poslouží jako základní orientační podklad pro orgány státní správy při rozhodování o dalším způsobu využití území. Tyto mapy se stanou modelem pro projekty, hrazené z různých finančních zdrojů, které budou aplikovány na rozsáhlejší postižená území. V rámci ÚGN AV ČRje daná problematika řešena s využitím grantových prostředků grantového projektu GA AV ČR reg. Č. A Literatura [I] Czudek, T.: Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Tišnov, Sursum 1997, 213 s. [2] Demek, J.: Debris movements on slopes in The Moravian Flysch Carpathians. Studia geomorphologica Carpatho-Balcanica VII,. 1973, s [3] Dikau, R., Brunsden, D., Schrott, L., lbsen, M.-L. (eds.): Landslide recognition, Identification, Movements, and Causes. Chichester, John Wiley & Sons 1996,251 s. [4] Hroch, Z., Lochrnann, Z. Moravcová O.: Svahové pohyby po extrémních srážkách v červenci 1997 a činnost Českého geologického ústavu. Zprávy o geologických výkumech v roce 1997, 1998, s [5] Kirchner, K. Krejčí, O. (a): Charakteristika jevů způsobených extrémními srážkami v roce 1997 na Vsetínsku: návrhy řešení způsobených škod. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, V. ročník, ČGÚ - pobočka Brno, katedry geol. věd PřF MU Brno, ČGS - pobočka Brno, 1998, s [6] Kirchner, K., Krejčí, O. (b): Slope movements in the tlysch Carpathians of eastern Moravia (V setín district) triggered by extreme rainfalls in Moravian Geographical Reports, 1998, Vol. 6, No. 1, s [7] Květoň, V., Srněnský, R., Veselý, R.: Rozložení srážek při povodních v červenci Meteorologické zprávy, 50, 1997, Č. 6, s [8] Menčík, E. a kol.: Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Praha, Ústřední ústav geologický 1983, 300 s.. [9] Nemčok, A., Pašek, J., Rybář, J.: Dělení svahových pohybů. Sborník geologických věd - hydrogeologie, inženýrská geologie, 11, 1974, s [10] Pašek, J., Košťák, 8.: Svahové pohyby blokového typu. Rozpravy ČSAV, řada MPV, roč. 87, seš.3, Praha, Academia [ II ] Prášek, J.: Geomorfologie pramenné oblastipovodí Rožnovské Bečvy.Universitas Ostraviensis, Acta Facultatis Rerum Naturalium, GeographialGeologia, 136, č.l, 1993, s

6 Karel Kirchner - Oldřich Krejčí [12] Rybář 1. - Stemberk 1. - Suchý 1.: Zpráva o inženýrskogeologickém mapování svahových deformací podél toku Vsetínské Bečvy v úseku Bystřička- Valašské Meziříčí. Ms., Praha, MŽP [13] Rybář 1. a kol.: Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valašské Meziříčí-Mikulůvka- Jablůnka-Malá Bystřice v okrese Vsetín: zpráva za 1. etapu prací. Ms., Praha, MŽP [14] Rybář, J., Stemberk, 1., Suchý, 1.: Cut-off a railway line by earth flows in the Czech Republic during July th International IAEG Congress, Rotterdam, Balkema 1998, s [15] Řehánek, T., Kříž, v.: Povodňová situace v červenci 1997 na severní Moravě a ve Slezsku. Universita Ostraviensis, Acta Facultas rerum Naturalium, Geographia- Geologia, 167, č. 5, 1997, s [16] Záruba, Q., Menc1, v.: Sesuvy a zabezpečování svahů. Praha, Academia 1969,221 s. Obrázek 1 - Aktivizovaná svrchní část sesuvu Vidče-Háje s výraznou odlučnou oblastí. Foto o. Krejčí. Figure 1 - Activationed upper part of landslide of loca\ity (Vidče-Háje) with the expressive scarp. Photo O. Krejčí 108

7 Svahové deformace podmíněné intenzivními srážkami v roce 1997 na východní Moravě (okres Vsetín) Obrázek 2 - Strukturně podmíněná odlučná plocha sesuvu v Brodské (Nový Hrozenkov). Foto O. Krejčí Figure 2 - Structurally detennined scarp of landslide locality of Brodské near Nový Hrozenkov village. Photo O. Krejčí Summary Slope deforrnations in eastem Moravia (Vsetín district) caused by intensive precipitations in The extreme precipitations in July 1997 tented in both origin new slope failures and the activation offorrner slope movements in the eastem Moravia (Outer Westem Carpathians). The Vsetín district was one of most affected by slope movements. Many localities ehbited landslides of high destruction force, groundf1ows being less frequent (rockf1ows or mudf1ows), and rockfalls sporadic. A great number of lanslides is occured in the cadastral areas ofvillages: Mikulůvka, Růžďka, Hutisko-Solanec as well as in the cadasters oftowns of Vsetín and Valašské Meziříčí. The slope failures in some areas considerably disturbed the infrastructure of landscape. The activity of slope movements in the Vsetín district is given by the geological control (f1ysch rock) and by morphology of relief of the Outer Westem Carpathians. Adresa: RNDr. Karel Kirchner, CSc. Ústav geoniky AV ČR, pobočka Brno, Drobného 28, P. O. Box 23,61300 Brno, Czech Republic. Tel.: kirchner@geonika.cz RNDr. Oldřich Krejčí, Český geologický ústav, pobočka Brno, Leitnerova 22, Brno, Czech Republic. Tel.: okrejci@cgu.cz 109