Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni

Transkript

1 Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni červen 2013

2 OBSAH : 1. Úvod... str Podklady 1.2 Orientační technické údaje o stavbě 1.3 Účel a rozsah průzkumných prací 2. Archivní rešerše... str Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry str Archivní rešerše geotechnických poměrů... str Závěr... str. 8 Přílohy : 1. Přehledná situace 1 : Situace archivních sond 3. Geologická dokumentace archivních sond strana - 2-

3 1. Úvod 1.1 Podklady Poskytnuté objednatelem - orientační technické údaje o projektované stavbě - situace projektované přeložky Mapové podklady - Základní geologická mapa 1 : , list Třeboň - Geologická mapa ČR 1 : s vysvětlivkami, (list M XVII Č. Budějovice) - Základní hydrogeologická mapa ČR 1 : s vysvětlivkami 1.2 Orientační technické údaje o stavbě Lokalizace stavby - Přeložka silnice II/154, II.etapa začíná na projektovaném kruhovém objezdu v Dukelské ulici, pokračuje za Bertiny lázně, podél trati ČD vede na kruhovou křižovatku Jiráskova. Délka přeložky je cca 1,180 m. Výškové vedení trasy - V převážné části trasy niveleta přibližně kopíruje stávající terén nebo je vedena v nízkém násypu do 1,0 m. Pouze v návaznosti na mostní objekty dosahuje násyp výšky až 8,0 m. Mostní objekty - Mostní objekt evidenční číslo přes Světskou stoku v km cca 0,460 - Mostní objekt evidenční číslo přes Zlatou stoku v km cca 0,700 strana - 3-

4 1.3 Účel a rozsah průzkumných prací : Úkolem archivní rešerše je vyhledat a vyhodnotit archivní podklady týkající se geotechnických poměrů v trase projektované přeložky silnice II/154 v Třeboni. Zejména je úkolem rešerše : - stanovit celkové inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry na lokalitě - orientačně stanovit vlastnosti zemin v podloží vozovky a mostních objektů - orientačně stanovit úroveň hladiny podzemní vody v trase přeložky a vodní režim v podloží vozovky 2. Archivní rešerše Archivní rešerší byly v širším okolí projektované přeložky zjištěny následující archivní průzkumy : - Třeboň, zpracoval Stavoprojekt Č. Budějovice v roce 1985, číslo úkolu SFI , číslo Geofond GF P Třeboň Technické služby, zpracoval Stavoprojekt Č. Budějovice v roce 1980, číslo úkolu S P, číslo Geofond GF P Třeboň urbanistický projekt, zpracoval GP Brno v roce 1964, číslo úkolu 51900/4796 UM, číslo Geofond GF P Třeboň čistírna, zpracoval Agroprojekt Č. Budějovice v roce 1973, číslo úkolu , číslo Geofond GF V Třeboň silnice I/34, zpracovala Stavební geologie Praha v roce 1969, číslo úkolu KIM - 07, číslo Geofond GF V Třeboň kanalizace, zpracoval Uranový průmysl Příbram v roce 1990, číslo úkolu HS 124/90, číslo Geofond GF P Třeboň sběrač A1, zpracovala Stavební geologie Praha v roce 1976, řešitel Ing. Lubomír Šetina číslo úkolu KI, číslo Geofond GF V strana - 4-

5 Pro zpracování doporučení archivní rešerše byly využity následující archivní průzkumy, které byly zjištěny v bezprostřední blízkosti projektované přeložky : - Třeboň - obchvat, zpracovala SG Geotechnika a.s. v roce 2005, řešitel Ing. Václav Pupík, č.ú , číslo Geofond P Třeboň obrobna strojního závodu JC státních lesů, zpracoval Stavoprojekt Č. Budějovice v roce 1990, číslo úkolu JSF/ , řešitel František Popp, číslo Geofond GF P Třeboň - ČOV, zpracovala SG Geotechnika a.s. v roce 2002, Ing. Martin Bouška, č.ú , Geofond č. GF P Třeboň silnice I/34, zpracovala Stavební geologie Praha v roce 1969, řešitel Ladislav Tóth, číslo úkolu KIM - 07, číslo Geofond GF V Třeboň základové poměry v prostoru kotelny lázní Berta, zpracovaly Ateliéry A1 s.r.o., Č. Budějovice v roce 1993, řešitel Josef Šimek, číslo Geofond GF P Třeboň poruchy objektu č.p. 135 Dukelská ulice, zpracovaly Průzkumné práce s.r.o., Č. Budějovice v roce 2000, řešitel František Plachký, číslo Geofond GF P Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry Podle regionálního členění reliéfu ČSR (T. Czudek, 1972) náleží zájmové území do Českomoravské subprovincie, oblasti Jihočeské pánve, celku Třeboňská pánev, podcelku Lomnická pánev. Terén na lokalitě je rovinný. Z geologického hlediska lokalita leží v oblasti třeboňské pánve, která je vyplněna sedimenty svrchní křídy, terciéru a kvartéru. Pánevní sedimenty zde zastupují především jílovité písky a jíly souvrství mydlovarského a klikovského. Výše uvedené strana - 5-

6 sedimenty jsou uloženy na krystalinickém podloží české a šumavské větve moldanubika. Z geologické dokumentace archivních sond vyplývá, že povrch terénu tvoří často převážně humózní hlína, místy se však vyskytují různorodé navážky o mocnosti až 3,7 m. V podloží těchto vrstev se nacházejí kvartérní hlinitopísčité a jílovitopísčité zeminy, které jsou převážně kypré až středně ulehlé, případně tuhé konzistence. Z archivních sond vyplývá, že zejména v úseku km 0,0 0,6 se v podloží často vyskytují rašelinné zeminy a bahnité náplavy. Mocnost kvartérních sedimentů je zde velmi různá cca od 1,0 do 10, m. Podloží kvartérním uloženinám tvoří jíly a jílovité písky mydlovarského souvrství. V podloží se místy vyskytují diatomové jíly. Geologickou dokumentaci archivních vrtů obsahuje příloha č. 3 - Geologická dokumentace archivních sond. Z hydrogeologického hlediska náleží lokalita do hydrogeologického rajónu č. 214 Třeboňská pánev - jižní část (M. Olmer, J. Kessl, Hydrogeologické rajóny, VÚV Praha, 1990). V tomto hydrogeologickém rajónu se v písčitých a štěrkovitých vrstvách vyskytuje více zvodní převážně s průlinovou propustností a napjatou hladinou podzemní vody. Z archivních vrtů vyplývá, že podzemní voda se vyskytuje v hloubce 1,1 2,0 m pod stávajícím terénem. strana - 6-

7 4. Archivní rešerše geotechnických poměrů Geologické poměry : Svrchní vrstvu na lokalitě tvoří zejména hlinitopísčité a jílovitopísčité náplavy, místy různorodé navážky. V trase se poměrně často v podloží vyskytují zeminy s organickou příměsí a rašelinné zeminy, zejména v úseku km 0,0 0,6. Podloží kvartérním uloženinám tvoří jíly a jílovité písky mydlovarského souvrství. V podloží se místy vyskytují diatomové jíly. Podzemní voda : Podzemní voda se dle archivních sond vyskytuje 1,1 až 2,0 m pod stávajícím terénem. Předběžná geotechnická doporučení : Trasa přeložky : Dle podélného profilu trasou přeložky v převážné části trasy niveleta vozovky kopíruje stávající terén nebo je v násypu výšky maximálně 1,0 m. Podloží proto zasahuje do aktivní zóny vozovky. Zeminy podloží (aktivní zóny vozovky) jsou dle archivních podkladů převážně nevhodné až nepoužitelné do zemního tělesa (ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací). V celém úseku trasy bude proto nutné provést výměnu nebo zlepšení aktivní zóny. Mocnost úpravy bude minimálně 0,5-0,8 m. V úseku km 0,0 0,6, kde byl zjištěn výskyt rašelinných zemina různorodých navážek, budou pravděpodobně nutné rozsáhlejší sanační práce podloží (možnost vyztužení podloží geosyntetiky v kombinaci s použitím štěrkovitých materiálů apod.). strana - 7-

8 Rozsah a druh sanačních prací bude možné stanovit až na základě podrobnějších průzkumných prací v dalších etapách projekčních prací. Odtěžené zeminy budou převážně bez úpravy nepoužitelné do zemního tělesa bude je možno použít pouze na vyrovnání terénu nebo bude nutný odvoz na skládku. Mostní objekty : - mostní objekt evidenční číslo přes Světskou stoku v km cca 0,460 - mostní objekt evidenční číslo přes Zlatou stoku v km cca 0,700 Vzhledem k zjištěným geotechnickým poměrům předpokládáme založení mostních konstrukcí na hlubinných základech. Pravděpodobně půjde o piloty vetknuté do pevných jílů nebo ulehlých písků. Se založením mostů souvisí i založení přechodových oblastí mostů a přilehlých násypů, které jsou dle podélného profilu výšky až 8,0 m. Pro založení těchto přilehlých násypů předpokládáme složité základové poměry, které si vyžádají sanační práce (například vyztužené podloží násypů, štěrkové pilíře nebo odvodňovací vertikální drény pro urychlení konsolidace podloží). O způsobu založení mostů i přilehlých násypů však bude možné definitivně rozhodnout až na základě průzkumných prací v místě jednotlivých mostů, které budou součástí dalších etap průzkumných prací. strana - 8-

9 5. Závěr Podle požadavku objednatele byla provedena archivní rešerše geotechnických poměrů na akci Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa. Na základě archivní rešerše lze konstatovat v trase přeložky složité základové poměry. Předpokládáme výskyt zemin nevhodných do podloží a násypů, které si vyžádají provedení rozsáhlých sanačních prací. Založení mostních objektů předpokládáme na pilotách. Výše uvedené závěry a doporučení je nutné upřesnit a doplnit v dalších etapách průzkumných prací. strana - 9-