Souhrnná teritoriální informace Švýcarsko

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bernu ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/62 Zastupitelský úřad Bern ()

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu mezinárodní zkratka pro je CH z latinského Confederatio Helvetica název země v úředních jazycích Švýcarska: německy : Schweizerische Eidgenossenschaft francouzsky: Confédération Suisse italsky: Confederatione svizzera rétorománsky: Confederaziun Svizra anglicky: Swiss Confederation v českém jazyce: Švýcarská konfederace 1.2. Rozloha (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země (představuje 1/2 rozlohy Rakouska, nebo velikost Holandska). V celkové délce km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km) Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 7 870,1 tis. k , z toho 50, 7 % tvoří ženy a 49,3 % muži. Průměrná hustota - cca 190 obyvatel/km Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Z počtu 7 870,1 tis. obyvatel tvoří 22,4 % cizinci (rostoucí trend). 20,9 % tvoří občané pod věkovou hranicí 20 roků, 26,7 % od 20 do 39 let, 35,6 % roků a 16,8 % občanů nad 65 let. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva tvoří 1 %. Na 1 ženu připadá 1,54 dítěte. Pozn.: poslední oficiální údaje jsou z roku 2010) 1.5. Národnostní složení Všechny skupiny obyvatelstva, které používají některý ze čtyř úředních jazyků, se považují za Švýcary. 63,7% se hlásí ke germánským předkům a hovoří německy, 20,4% obyvatel je frankofonních, 6,5% má italské kořeny a 0,5% obyvatelstva je historicky keltského původu s románskými předky a hovoří rétorománsky. V zemi je jinak zastoupeno dalších 46 jazykových skupin, z nichž najsilnější je srbská a chorvatská (1,4 %), albánská a portugalská (1,3%). Veškeré obyvatelstvo s dosaženým středoškolským vzdělání komunikuje rovněž anglicky. Agličtina se běžně používá pro obchodní jednání. 2/62 Zastupitelský úřad Bern ()

3 1.6. Náboženské složení 41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % se hlásí k islámskému náboženství, 9,9 % k ostatním náboženstvím a 11% občanů je bez vyznání Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky německý - 63,7% obyvatelstva francouzský - 20,4% obyvatelstva italský - 6,5% obyvatelstva rétorománský - 0,5% ostatní ve švýcarsku používané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9% 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Hlavním městem Švýcarské konfederace je Bern se 133 tisíci obyvatel. Důležitá hospodářská centra : Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací Územní členění: je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou roděleny na tzv. plokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem. Přehled kantonů s uvedením používaného jazyka, rozlohy a počtu obyvatel: - německy Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden - francouzsky i německy Valais/Wallis - francouzsky Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura - italsky Ticino - rétorománsky Graubünden Zürich (Zürich, 1729 km 2, 1,13 mil.), Bern (Bern, km 2, 923 tis.), Luzern (Luzern, 1492 km 2, 304 tis,.), Uri (Altdorf, 1076 km 2, 34 tis.), Schwyz (Schwyz, 908 km 2, 103 tis.), Obwald-polokanton (Sarnen, 490 km 2, 28 tis.), Nidwald-polokanton (Stans, 276 km 2, 31 tis.), Glarus (Glarus, 684 km 2, 37 tis.), Zug (Zug, 239 km 2, 81 tis.), Fribourg (Fribourg, 1670 km 2, 193 tis.), Solothurn (Solothurn, 791 km 2, 219 tis.), Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km 2, 196 tis.), Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km 2, 225 tis.), Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km 2, 70 tis.), Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km 2, 50 tis.), Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km 2, 14 tis.), St. Gallen (St. Gallen, 2014 km 2, 402 tis.), Graubünden (Chur, 7106 km 2, 166 tis.), Aarau (Aargau, 1404 km 2, 467 tis.), Thurgau (Frauenfeld, 3/62 Zastupitelský úřad Bern ()

4 1013 km 2, 191 tis.), Ticino (Bellinzona, 2811 km 2, 276 tis.), Vaud (Lausanne, 3219 km 2, 544 tis.), Valais (Sion, 5226 km 2, 230 tis.), Neuchatel (Neuchatel, 797 km 2, 155 tis.), Ženeva (Ženeva, 282 km 2, 363 tis.), Jura (Delémont, 843 km 2, 65 tis.) Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 CHF (neboli 1 švýcarský frank) = 100 rappů, ve většině mezinárodních hotelů, velkých nákupních střediscích a všude v příhraničních oblastech i v restauracích je možno použít jako měnu Euro v denním přepočtovém kursu stanoveném provozovatelem těchto zařízení. Naprostou běžností je pak používání platebních karet, a to jak debetních tak kreditních. 1 CHF = 21,124 CZK - ke ČNB Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Svátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní Nový rok 2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech 6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech Velikonoční pátek Velikonoční pondělí 1.5. Svátek práce květen: Nanebevstoupení Páně červen: Svatodušní svátky červen: Boží tělo - pouze v některých kantonech 1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech Vánoce Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním. V kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (cibulový trh v Bernu v mesici listopadu). Pracovní doba je obvykle 8 12, hodin. Polední přestávka je obvyklá i v některých menších obchodech. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba 8 12, ve většině obchodů však Běžné obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, apod Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při obchodním styku se Švýcary je třeba upozornit na několik odlišností, od lépe známějšího např. německého prostředí: Švýcar je zdrženlivější a zachovává si větší odstup než Němec. Přátelství se navazuje daleko obtížněji. Francouzsky mluvící Švýcary potěší, když s nimi mluvíte v jejich mateřštině. Pokud francouzsky nemluvíte, většina z nich dá přednost angličtině před němčinou. Zdůrazňování titulů není tak důsledné 4/62 Zastupitelský úřad Bern ()

5 jako v České republice. Při oslovení je lépe oslovit jménem než titulem. Ve francouzsky mluvící části se tituly na vizitky nepíší. Luxusní auto, šperk a zbytečný přepych nezaujme. Švýcaři jsou šetrní. Okázalé pohoštění se necení jako výraz úspěšnosti firmy, ale jako mrhání. Dochvilnost, zejména v německy mluvících oblastech Švýcarska, je samozřejmostí Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při cestě do Švýcarska, stejně jako do jiných zahraničních destinací, se doporučuje uzavřít pojištění pro cestu a pobyt. Majitelé platebních karet (jako např. VISA, MASTER CARD, apod.) mohou využít úrazového pojištění, které jim užívání těchto karet nabízí. Při každém pojištění se doporučuje pečlivě prostudovat pojistné podmínky, na co se pojištění vztahuje a na co nikoliv. Při nemoci a úrazu lékař i zdravotnické zařízení vystavují účet, který je nutno nejprve zaplatit v místě a které následně pojišťovna pojištěnci refunduje. Doporučuje se mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Česká republika má se Švýcarskem bezvízový styk. Pobyt bez víza ve Švýcarsku je možný po dobu maximálně tří měsíců. Na základě Dohody mezi vládou České republiky a švýcarskou Spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti od mohou čeští občané starší 18 let cestovat do Švýcarska s platným občanským průkazem se strojově čitelnou zónou. Možnost cestovat jen s občanským průkazem se však týká jen osob, kteří do Švýcarska pojedou na dobu kratší 90 dnů a nebudou ve Švýcarsku vykonávat výdělečnou činnost. Od 12. prosince 2008 je součástí Schengenského prostoru Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Na území Švýcarska se nevyskytuje v žádném kantonu jediná oblast se zvýšeným rizikem pro cizince Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Botschaft der Tschechischen Republik, Muristr.53, Postfach 537, 3000 Bern 31 Tel.: ústředna, 71 - sekretariát velvyslance, konzulární a vízové oddělení Fax: bern@embassy.mzv.cz Stálá mise ŽENEVA 17, ch. Louis Dunant, Case postale 109, 1211 GENEVE 20 TEL: , , FAX: Honorární konzulát ZÜRICH Dne ukončil HK Zürich svou činnost. Jeho agendu vykonává od tohoto data až do odvolání v plném rozsahu Velvyslanectví ČR v Bernu. Honorární konzulát BASEL Gerbergasse 1, 4001 Basel TEL: , FAX: , basel@honorary.mzv.cz Honorální konzulát LUGANO Croccichio Cortogna 6, Rey Cie. SA, P.O.Box 5421, 6901 Lugano 5/62 Zastupitelský úřad Bern ()

6 TEL: , FAX: , Spojení z letiště na ZÚ Bern: Přímo z letiště Zürich-Kloten lze použít vlakový spoj Letiště Kloten via Zürich až do Bernu. Z autobusové/ tramvajové zastávky u bernského hlavního nádraží jede přímo k budově velvyslanectví tramvajová linka č. 7, výstupní stanice: Burgernziel. Od zastávky je budova ZÚ Bern vzdálena cca 1 minutu chůze. Při příjezdu automobilem po dálnici A1 Basel - Bern (příp. Zürich - Bern) je nutno při příjezdu do Bernu opustit dálnici na výjezdu Ostring" v levém jízdním pruhu. Po opuštění dálnice, cca po 100 m je třeba u křižovatky Sonnenhof odbočit do leva, po několika metrech následuje odbočka do prava a poté ještě jedna do prava do ulice Burgernzielweg, kde se po dalších cca 100 metrech na konci této ulice - jedná se o slepou ulici - nachází po levé straně areál ZÚ Bern. Spojení ze středu města: Jak bylo výše zmíněno, lze použít tramvajový spoj č. 7 s výstupní stanicí Burgernziel. Automobilem ze středu města vede cesta kolem hotelu "Bellevue" přes most "Kirchenfeldbrücke" a dále ulicí "Thunstrasse" ke kruhovému objezdu / křižovatce "Burgernziel". Cesta po tramvajových kolejích dále vede cca 100 metrů ke křižovatce Sonnenhof, následně se odbočí do prava, poté opět do prava a znovu do prava do ulice Burgernzielweg. Téměř na konci této slepé ulice po levé straně, viz výše, se nachází areál ZÚ Bern Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Česká centra, CzechTrade a CzechInvest nemají ve Švýcarsku oficiální zastoupení, resp. zahraniční kanceláře. Česká kancelář agentury CzechInvest se přestěhovala z Mnichova do Düsseldorfu, česká kancelář agentury CzechTrade se přestěhovala do Vídně, kde rovněž působí České centrum. Kancelář Agentury CzechTrade - Vídeň - místně příslušná i pro Kontaktní údaje CzechTrade Millenium Tower Handelskai A-1200 Wien Tel.: +43 (0) Fax: +43 (0) Tel-CZ: vienna@czechtrade.cz Web: Kontaktní osoba: paní Martina Konecká vedoucí ZK (GSM: +43 (0) /62 Zastupitelský úřad Bern ()

7 Kancelář Agentury CzechInvest - Düsseldorf - místně příslušná i pro Kontaktní údaje: CzechInvest Martin-Luther-Platz 28 D Düsseldorf Telefon: Fax: germany@czechinvest.org WWW: Kontaktní osoba - pan Martin Partl (ředitel ZK) CzechTourism in Switzerland c/o Daniela Kohler Wildenstrasse 9 CH-8049 Zürich info-ch@czechtourism.com České centrum Vídeň Herrengasse 17 A-1010 Wien Telefon: Fax: ccwien@czech.cz Web: Kontaktní osoba: pan Martin Krafl Zastoupení autobusové společnosti ČSAD Tišnov (EUROLINES) paní Gabriela Vertat-Barak Adresa: CH Thörishaus 7/62 Zastupitelský úřad Bern ()

8 Tel.: Fax: HST - Obchodní komora - Česká republika Budova Lighthouse Jankovcova 1569/2c CZ Praha 7 Tel.: Fax: Web: Kontaktní osoba: paní Alena Koukalová, info@hst.cz Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Z praktických telefonních čísel lze zmínit následující: 117 policie 118 požárníci 144 záchranná lékařská služba 1414 záchranná lékařská služba - helikoptéra společnost REGA 1415 záchranná lékařská služba - speciální horské letadlo společnosti Air Glaciers 140 odtahová silniční služba 143 linka důvěry - psychologická pomoc 145 první pomoc v případě otravy Internetové informační zdroje Základní informační internetová stránka švýcarské administrativy. Prostřednictvím této stránky se čitatel dostane na stránky všech ministerstev, jejich jednotlivých odborů, ředitelství a souvisejících agentur a institucí. Kantonální složení Švýcarska najdete na Nepřeberné množství praktických turistických informací je možno nalézt na webových stránkách švýcarské agentury na podporu turismu. Specifické informace pro řidiče a nejen pro ně je určena stránka švýcarského automotoklubu TCS. Pro vyhledání jakéhokoliv místa popisného (město, čtvrť, ulice) na mapě Švýcarska lze využít stránku Informace o telefonních číslech lze nalézt na stránkách 8/62 Zastupitelský úřad Bern ()

9 Nadace malých a středních podniků: burza obchodu, služeb, poptávky a nabídky kapitálu. Nabídka služeb zdarma, nabídka obch. kontaktů jen s kartou. Cena za 3 měsíce CHF 100,-. Měsíční bulletin druhé největší šv. finanční skupiny Credit Suisse se spoustou cenných informací nejen z finančního světa, ale i ze šv. hospodářství.. Vychází nepřetržitě již 104 let. Německy. Obchodní komora -střední a východní Evropa, nástupce HST Curych. Informace o veletrzích. Informace o veletrhu kooperačních příležitostí Swisstech Basel listopad. Informace o Sdružení švýcarských velkoobchodníků a dovozců(vereinigung des Schweizerischen Import- und Grosshandel Basel). Odvětvové a výrobkové informace o zemích i o Švýcarsku, vývozní předpisy. Ačkoliv smyslem sítě je podpora šv. exportu do zahraničí, české podniky zde mohou najít řadu zajímavých informací, obzvláště o šv. výrobcích pro účely kooperací. Velkoobchod s pivem. Svaz zaměstnavatelů strojírenského, elektrotechnického a kovozpracujícího průmyslu, kde je zaměstnáno 325 tisíc zaměstnanců. Svaz švýcarských podniků. Adresa státního sekretariátu pro hospodářství. Spolkový úřad pro Rozvoj a spolupráci (Direktion für Entwicklung und Zusammenarbeit). Zpravodajství známého deníku NZZ v angličtině, několikrát denně aktualizováno. Zprávy, reportáže a komentáře z politického a hospodářského života Švýcarska. Elektronická verze deníku Der Bund. Přehled o odborných švýcarských ekonomických publikacích. Informace o clech. Švýcarská centrála na podporu exportu OSEC má program na podporu dovozu z transformujících se zemí. Smyslem programu je najít odbytové cesty pro dovozce. V praxi to znamená, že nabídku českých firem OSEC bezplatně otiskne ve své tiskovině, kterou distribuuje na 6000 adres. Firma Teledata poskytne spolehlivé informace o šv. firmě. Informace o podniku stojí cca CHF 25,-. Firma Dun & Bradstreet celosvětově shromažďuje informace o firmách. Jejich informace o bonitě jsou opravdu velice cenné. Zodpovídá 50 miliónů dotazů ročně Největší šv.banka UBS vydává celou řadu publikací, které jsou výsledkem práce analytických oddělení banky. Švýcarská národní banka. Informace o aktuálním počasí na území celého Švýcarska. Informace o spolkových drahách včetně jízdního řádu. Informace o městské hromadné (Bern a okolí) dopravě včetně jízdního řádu Adresy významných institucí Významné švýcarské spolkové úřady (Spolkové shromáždění - Parlament, Spolková rada - vláda, jednotlivá ministerstva, a další instituce státní správy) mají sídlo v Bernu. Občanům jsou přístupny převážně prostřednictvím internetové korespondence a na webových stránkách těchto institucí je rovněž uveřejňováno nejvíce informací pro veřejnost určených. Vstupní stránkou pro kontakt s institucemi je V Ženevě má naopak sídlo většina mezinárodních institucí, jakými jsou např.: organizace a agentury Spojených národů (Center for Human Rights, UNESCO, UNICEF), různé mezivládní a nevládní organizace 9/62 Zastupitelský úřad Bern ()

10 (EFTA, IMF, WTO) a další významné mezinárodní organizace jako Mezinárodní červený kříž a Hnutí červeného půlměsíce. Jejich kompletní seznam a veškeré kontaktní údaje jsou k dipsozici na webových stránkách Geneva International Forum: Z mezinárodních organizací mají v Bernu své sídlo Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu OTIF (Organisation Intergouvernementale Pour les Transports Intenationaux Ferroviaires), a dále Světová poštovní unie UPU (Union Postale Universelle), Naprostá většina švýcarských a mezinárodních finančních institucí se nachází v Curychu. Přístup k jejich kontaktním stránkám je možný prostřednictvím sdružení švýcarských bank a finančních firem s názvem SwissBanking, viz. 10/62 Zastupitelský úřad Bern ()

11 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém, které je složeno z 26 kantonů - z toho 6 polokantonů - je spolková federativní republika se silnou samostatností a rozhodovací pravomocí jednotlivých kantonů. Do kompetence federace patří zahraniční politika, záležitosti obrany, měny, cel, strategické otázky dopravy, spojů, energetiky, sociálního pojištění. Kantony mají velkou samosprávu a v mnohých oblastech vlastní legislativu, vlastní policii, vzdělávací systém, zdravotnictví, komunální služby, daňový systém. Na Konfederaci mají přímý vliv prostřednictvím Spolkové rady. Člení se na okresy, které jmenuje kantonální vláda. Obce jsou řízené městskými radami, většinou v čele se starostou. Zákonodárnou moc představuje dvojkomorový parlament, Bundesversammlung/Assemblée fédérale. Tvoří ho Národní rada, Nationalrat 200 poslanců (volená na 4 roky; poslanci jsou voleni podle počtu obyvatel jednotlivých kantonu) a Stavovská/Kantonální rada, Ständerat 46 poslanců (kantony mají po dvou, polokantony po jednom zástupci). Pro přijetí rozhodnutí je nutný souhlas obou komor. Národní rada zasedá 4x ročně. Právo volit mají švýcarští občané starší 20 let. Ženy mají volební právo teprve od r Poslední parlamentní volby se ve Švýcarsku konaly 23. října Podle očekávání sice - stejně jako na podzim zvítězila lidovecká SVP (Schweizerische Volkspartei), a to s 26,6 % hlasů, nedokázala však ani tentokrát překonat třicetiprocentní hranici a naopak ztratila přes tři procenta hlasů, čímž skončila se ztrátou osmi mandátů na 54 křeslech (pokles o 2,3 %). Druhou příčku, se 45 křesly (18,9 % hlasů), tradičně zaujali sociální demokraté SP (Sozialdemokratische Partei der Schweiz), což znamená v podstatě udržení dosavadních pozic a osmnáctiprocentní preferenci. Liberálové z FDP (Freisinnig-Demokratische Partei) tentokrát utrpěli dost závažnou porážku, která otřásla křeslem předsedy strany Fulvia Pelliho; strana se sice s cca 15 % hlasů udržela na třetím místě voličské přízně, přichází však celkem o 5 křesel a zřejmě přijde i o možnost mít v sedmičlenném vládním kabinetu dvě ministerstva (celkový počet mandátů: 30). Křesťanskodemokratická strana CVP (Christlichdemokratische Volkspartei) si sice udržela se svými 28 mandáty svou tradiční čtvrtou příčku (13,1 % hlasů) a s ní i jedno místo ve vládě, pokles o tři mandáty je však zřejmým varováním do budoucna. Skutečná překvapení se odehrávala až u dalších stran: Zelení GP (Grüne Partei) s 15 mandáty (7,9 %) přišli o pět křesel, ačkoliv se předpokládalo, že fukušimské trauma a všudypřítomná hesla vyzývající k opuštění atomové energie jim naopak hlasy přinesou. Na poklesu klasických pravicových a středopravicových stran profitovaly tentokrát především malé středové strany: zelenoliberální hybrid GLP (Grünliberale Partei Schweiz) s 12 mandáty a 5,4 % hlasy (přírůstek: 9 křesel) a největší překvapení - BDP (Bürgerlichdemokratische Partei) ministryně financí a prezidentka Spolkové vlády pro rok 2012 Eveline Widmer-Schlumpf/ová s poměrem 5,3 % hlasů. V tomto případě jde o těžký políček voličů do tváře SVP a zejména její šedé eminence Christopha Blochera, neboť BDP se konstituovala jako renegátská, resp. odštěpenecká síla proti Blocherovým praktikám po posledních volbách v r Snem SVP bylo vytlačit tuto sílu z parlamentu a zamezit tak - mimo jiné - stávající spolkové viceprezidentce Widmer-Schlumpf/ové cestu k prezidentskému křeslu. Očekávání "blocherovců" se nenaplnila, BDP překvapivě dosáhla 9 mandátů (5,3 %) a bude mít ve sněmovně poprvé vlastní frakci. Výkonnou moc má 7členná federální vláda Spolková rada (Bundesrat). Je volena spolkovým shromážděním vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého ze svého středu na jeden rok podle principu rotace volí členové rady, a který plní reprezentační povinnosti hlavy státu. Plní ale i nadále funkci ministra rezortu, tzv. přednostu departmentu (Departmentvorsteher). 11/62 Zastupitelský úřad Bern ()

12 je známé uplatňováním polopřímé a přímé demokracie. Referendum se koná při veškerých změnách ústavy a ústavních zákonů. Ke spolkovému rozhodnutí je možné svolat lidové hlasování, pokud o to požádá aspoň 8 kantonu anebo oprávněných voličů. Vývoj politické situace Nosnou myšlenkou zahraniční politiky Švýcarska je ochrana švýcarských zájmů v integrujícím se světě a princip neutrality. se snaží zvýšit svůj podíl na zahraniční ekonomické pomoci rozvojovým zemím, vysílat své jednotky do mírových misí a angažovat se v ochraně životního prostředí. Významné bylo rozhodnutí švýcarských občanů, kteří v referendu v březnu 2002 souhlasili se vstupem země do OSN. Z hlediska integrační perspektivy mají velký význam bilaterální dohody s EU (Bilaterale I), přijaté ve Spolkovém parlamentu v říjnu Druhý balík bilaterálních dohod (Bilaterale II) byl v parlamentu schválen v roce Neúspěšné referendum na začátku vyjednávání o vstupu do EU (4. března 2001) ukázalo, že veřejnost potřebuje důkladnější přípravu. 76,7 % z 55,1 % zúčastněných voličů odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. V popředí zájmu je ochrana lidských práv, a to i vzhledem k tomu, že je sídlem mnoha mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou (Mezinárodní organizace pro migraci IOM). Rozložení sil v parlamentu: NÁRODNÍ RADA (Nationalrat - dolní komora) poslanců Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei - SVP): 54 křesel (- 8) Sociálnědemokratická strana (Sozialdemokratische Partei - SP): 46 křesl (+ 3) Liberálnědemokratická strana (Freisinnig-Demokratische Partei - FDP): 30 křesel (-5) Křesťanskodemokratická lidová strana (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz - CVP): 29 křesel (- 3) Občansko-demokratická strana Švýcarska (Bürgerlich-Demokratische Partei - BDP): 9 křesel (+ 9) Strana zelených (Grüne Parte - GP): 15 křesel (- 5) Zelenoliberální strana (Grünliberale Partei - GLP): 12 křesel (+ 9) Ostatní: 5 křesel STAVOVSKÁ RADA (Ständerat - horní komora) o 46 křeslech (po dvou z každého z 20 kantonů, po jednom z každého ze 6 polokantonů) CVP: 13 křesel (- 2) FDP: 11 křesel (- 1) SP: 11 křesel (+ 3) SVP: 5 křesel (- 2) Grüne: 2 křesla (-) GLP: 2 křesla (-) BDP: 1 křeslo (-) Bezpartijní: 1 křeslo Sociálně-demokratická strana Švýcarska (SP) Christian Levrat - předseda 12/62 Zastupitelský úřad Bern ()

13 Liberálně-demokratická strana (Svobodní demokraté - FDP) Philipp Müller - předseda Strana křesťanských demokratů (CVP) Christophe Darbellay - předseda Švýcarská strana lidová (SVP) Toni Brunner - předseda Švýcarská strana zelených Regula Rytz - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin) Adele Thorens - spolupředsedkyně (Co-Präsidentin) Občansko-demokratická strana Švýcarska (BDP) Hans Grunder - předseda Kromě hlavních politických stran je v parlamentu zastoupeno dalších 8 menších stran. Referenda a vnitropolitické otázky V referendu ze dne poměrem hlasů 53,42% : 46,58% Švýcaři politicky schválili předlohu zákona O finanční pomoci Východu a v jejím rámci také poskytnutí příspěvku jedné miliardy švýcarských franků 10 novým členským státům EU určeného ke zmírňování ekonomických a sociálních nerovností. Spolkového lidového hlasování se účastnilo 45,5% oprávněných voličů. Ve výsledku referenda se odráží rozdílnost politické nálady ve francouzsky mluvících kantonech, kde si solidární přístup se středo- a východoevropskými členskými státy EU našel odezvu příznivou, a kantony německy mluvícími, ve kterých hlasující voliči zaujali k finančním důsledkům navrhovaného zákona postoj převážně negativní. V německy mluvící části Švýcarska se navíc projevila odlišnost pohledů mezi lidnatými městskými aglomeracemi, které předkládané řešení podpořily, a alpskými horskými kantony, které jej zamítly. čekají bilaterální jednání s EU o dohodě o liberalizaci trhu elektřinou, a také vyrovnávání se s výtkami EU na adresu kořistnické praxe některých švýcarských kantonů při zdaňování zahraničních holdingů. V současně konaném druhém spolkovém referendu dali Švýcaři poměrem hlasů 68% : 32% jednoznačně najevo, že si přejí zavedení jednotných rodinných přídavků v celé zemi. Po referendovém Ano prvnímu balíčku dvoustranných dohod s EU z r. 2000, dosahujícím 60% příznivců, po obdobném odsouhlasení Dohody s EU o přístupu Švýcarska k schengenskému systému a k Dublinské konvenci v červnu % voličů, po potvrzení rozšíření volného pohybu osob s EU v září 2005 také na její nové členské státy 56% účastníků lidového hlasování vydali Švýcaři ve čtvrtém plebiscitu o jejich vztazích k EU 13/62 Zastupitelský úřad Bern ()

14 rovněž kladný verdikt. Avšak jejich souhlas z neděle s poskytnutím solidárního příspěvku 10 novým členským státům EU vyzněl ve srovnání s předchozími o něco tlumeněji. Referendum o finanční pomoci, ve zkratce zvané kohezní miliarda (1 mld CHF), právně začleněné do předlohy zákona o pomoci Východu, skončilo převahou podporovatelů nad pochybovači výsledným poměrem 53,42 % : 46,58 %. Účast hlasujících činila 45,5 % ze všech oprávněných voličů Hlava státu (jméno, kompetence) Ve funkci hlavy státu, kterou byla v roce 2011 ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey, stojí od ledna 2012 ministryně financí paní Eveline Widmer-Schlumpf/ová. Prezident je volen na roční funkční období a je jedním ze sedmi ministrů Spolkové rady (vlády). Z praktického hlediska nemá žádné zvláštní kompetence Složení vlády Výkonná moc je v rukou Spolkové rady. Tvoří ji 7 členů (představitelé ministerstev). Spolkové shromáždění ji volí vždy na 4 roky. Předsedou je spolkový prezident, kterého volí ze svého středu vždy na jeden rok. Nadále však plní i funkci ministra rezortu, tzv. departamentu. (vláda od ) Eveline Widmer-Schlumpf-ová (BDP), předsedkyně spolkové vlády (prezident Švýcarské konfederace) a ministryně financí, Doris Leuthard-ová (CVP), ministerstvo životního prostředí, dopravy, energetiky a spojů, Simonetta Sommaruga-ová (SP), ministerstvo spravedlnosti a policie, Didier Burkhalter (FDP), ministerstvo zahraničních věcí, Ueli Maurer (SVP), ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu, Johann N. Schneider-Ammann, (FDP), ministerstvo hospodářství, Alain Berset (SP), ministerstvo vnitra (dne byl zvolen nástupcem odstupující ministryně zahraničních věcí paní Micheline Calmy-Rey-ové). 14/62 Zastupitelský úřad Bern ()

15 3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Hlavní zásady švýcarské zahraniční politiky byly stanovené ve vládní Zahraničněpolitické zprávě 2000 následovně: zajištění bezpečnosti země, ochrana lidských práv, prosazování demokracie a zásad právního státu, zachování životní úrovně, odstraňování sociálních protikladů a ochrana přirozených životních podmínek. Princip neutrality v zásadě neztrácí na významu. Vztahy k EU jsou a zůstávají prioritními (priorita č.1), prioritou č. 2 jsou vztahy k USA, které jsou po EU druhým nejvýznamnějším partnerem země. 3. prioritou zahraničních vztahů Švýcarska je uzavírání bilaterálních smluv se zeměmi švýcarského ekonomického zájmu (BRIC, Jižní Korea, Japonsko). Ministryně zahraničních věcí se v prvních letech po svém nástupu do funkce (na začátku roku 2003) intenzivně věnovala především tzv. humanitární diplomacii, mediálně vděčným symbolickým návštěvám a gestům v zahraničí, a nabízení švýcarských zprostředkovatelských služeb v oblastech světových konfliktů. Z mnoha stran jí byla vytýkána mj.nedostatečná angažovanost při dojednávání pro klíčově důležitých bilaterálních dohod s EU (protože se týkaly národního zájmu č.1 - institutu bankovního tajemství), jakož i vyvolávání rozepří z USA. V interní politice MZV věnovala významnou pozornost zejména tzv. sekci rozvojové spolupráce, která už i předtím měla tendenci se stát mimořádně vlivnou, paralelní diplomatickou službou. Přes vyjádření ocenění práce CRE stanovila spolková vláda pořadí zcela opačně, než je dlouho prováděla ministryně Micheline Calmy-Rey. Vláda dala své člence najevo, že od ní očekává, že bude plnit tradiční úkoly švýcarské diplomacie - především hájení švýcarských obchodních a finančních zájmů ve světě. V novém seřazení priorit švýcarské zahraniční politiky lze na druhé straně vidět i tlak některých objektivních omezení - narůstající problém vyrovnanosti veřejných financí, potřebu snížit výdaje spolkového rozpočtu a v tomto směru i existenci tlaků na úspory v rozpočtu MZV, včetně výdajů na rozvojovou pomoc a na švýcarský příspěvek na kohezní účely EU". Lze konstatovat, že určitá změna akcentů švýcarské zahraniční politiky skutečně nastala. Mimo zmíněného zadání vlády k tomu přispěly i dvě referenda klíčová pro vztah s EU. Značně vytížila kapacitu ministryně, která se aktivně podílela na kampaních a do určité míry i omezila činnost ministerstva zahraničí, protože v případe negativních výsledků by bylo nutno učinit ve vztahu k EU dalekosáhlé změny. Na proklamovaném zintenzivnění vztahů s USA švýcarští představitelé opravdu pracovali - v průběhu let 2005 a 2006 navštívili USA ministři spravedlnosti Blocher, hospodářství Deiss a prvně v době své funkce i ministryně zahraničí. Kromě zlepšení atmosféry vzájemných vztahů, pošramocené v roce 2003 ostrou kritikou působení USA v konfliktu Iráku však zatím nebylo dosaženo moc hmatatelných výsledků. Mezníkem v rozvoji zejména ekonomických vztahů mělo být uzavření dohody o volném obchodu - USA, které však skončilo v podobě memoranda o porozumění, a to hlavně díky švýcarské agrární politice. O vztazích k EU je podrobně pojednáno v ekonomické části zprávy, zde jen stručně uvádíme, že v současnosti proklamuje spokojenost s dosavadním bilaterálním přístupem. Přes intenzivní diskuse nebyla stažena žádost o vstup do EU z roku 1992, nicméně pro vládu vstup již ani formálně není cílem, ale pouze jednou z možných variant dalších vztahů. Lidskoprávní akcent švýcarské zahraniční politiky vychází mj. i z toho, že se jako depozitář Ženevských konvencí tradičně cítí být odpovědné za jejich plnění. Tento akcent však není z vnitropolitického hlediska nesporný: zatímco velké strany, zejména SP jej i nadále považují za platnou prioritu švýcarského mezinárodněpolitického angažmá, zastává izolacionistická, vyhraněné proneutrální SVP právě opačný názor. Bezpečnostní politika a humanitární akce v konfliktních regionech Švýcarské aktivity jsou tradičně orientovány na bezpečnostní politiku, demokratickou kontrolu ozbrojených sil, humanitární právo, zdravotnictví, záchranné operace, odminování, informatiku a ochranu před chemickými bojovými látkami. Konkrétním výsledkem jednání v rámci bezpečnostní politiky je rozsáhlý plán boje proti terorismu, na kterém se rovněž podílí. se účastní také mise 15/62 Zastupitelský úřad Bern ()

16 KFOR v Kosovu se svou jednotkou Swisscoy, na jaře 2011 odsouhlasil Parlament prodloužení mandátu až do konce roku Pro PfP operace vyčlenilo jisté kapacity, které však nejsou určené pro případné operace NATO podle čl. 5 Washingtonské smlouvy. Rozhodování o nasazení se děje vždy případ od případu a vždy za předpokladu existence mandátu OSN nebo OBSE. Tento přístup k bezpečnosti není akceptován beze sporů. Roste intenzita jeho kritiky, možná i jako nepřímý důsledek probíhající reformy armády (projekt Armáda XXI, realizován od počátku roku 2004) - snižuje se rozpočet na obranu, omezuje stav ozbrojených sil a logistiky, ale roste nasazení armády v tzv. subsidiárních akcích - podpora vnitřní bezpečnosti (hlídání velvyslanectví, bezpečnost velkých akcí - např. WEF Davos) a mírotvorné mise v zahraničí. Zvláště v populistické straně SVP existuje volání po omezení role armády na tradiční obranu teritoria a dokonce i na vystoupení z PfP Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách OSN bylo v září 2002 na 57. VS OSN přijato za člena OSN. Po mnohaletém váhání se Švýcaři rozhodli překonat mezinárodněpolitický anachronismus a v historicky významném hlasování schválili většinou 54,6 % v referendu dne lidovou iniciativu Za přístup Švýcarska k OSN. se však dlouhá léta personálně a materiálně zúčastňuje na zprostředkovatelských, pozorovatelských a humanitárních akcích OSN v krizových oblastech.). První oficiální návštěvu země vykonal v červenci 2003 GT OSN Koffi Annan. NATO pokládá NATO za jedinou akceschopnou bezpečnostní a obrannou organizaci v Evropě. Po více než ročním intenzivním jednání se švýcarská vláda rozhodla v říjnu 1996 přistoupit k programu Partnerství pro mír. tuto aktivitu chápe jako logické zapojení se do nové evropské bezpečnostní architektury. Připouští rovněž spolupráci s Koordinační radou NATO, plné členství v Alianci však vylučuje. OBSE OBSE bylo pro během jeho absence v ostatních důležitých evropských bezpečnostních a ekonomických strukturách dlouho jediným bezpečnostně politickým fórem, kde mělo možnost plné účasti. V roce 1996 předsedalo OBSE a především zásluhou ministra zahraničí F. Cottiho tak sehrálo poprvé od druhé světové války samostatnou aktivní roli na mezinárodní scéně. V současné OBSE vidí organizaci schopnou překonávat konflikty mezi východem a západem, předcházet a řešit vzniklé krize a konflikty hlavně ve východoevropských státech. V centru pozornosti švýcarských aktivit stojí hlavně lidská dimenze. Švýcarský zástupce vedl do konce září 2002 ODHIR a země podporuje mnohé projekty v této oblasti. Téměř 50 % švýcarských zahraničních nasazení v oblasti podpory míru je realizováno prostřednictvím OBSE, převážně na Balkánu, v oblasti Kavkazu a v oblasti střední Asie. Rada Evropy Rada Evropy - hlavním polem aktivity byl problém přetížení Evropského soudního dvora pro lidská práva. bylo pověřeno vedením komise, která má tento problém řešit. Soudní dvůr vydal jeden nález, ve kterém odmítl stížnost vůči Švýcarsku. je plnoprávným členem Paktu stability od června Sleduje dva cíle: posilování lidských práv, demokracie a právního státu a podpora regionálního hospodářství v Kosovu jak na bilaterální úrovni, tak i v rámci PS. Jednou ze základních švýcarských priorit v rámci pomoci regionu JVE je oblast neinvestiční pomoci. 16/62 Zastupitelský úřad Bern ()

17 ESVO - Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) je členem od r Po vystoupení některých zemí z ESVO v r (Rakousko, Švédsko, Finsko) zůstalo členy jen, Norsko, Island a Lichtenštejnsko (je členem, ale neratifikovalo dohodu s ESVO).V r ESVO uzavřelo dohodu o zóně volného obchodu s ES, v roce 1992 dohodu o Evropském hospodářském prostoru s EU, avšak vzhledem na záporný výsledek referenda se aktivního naplňování dohody nezúčastňuje. Od na základě dohody o volném obchodu mezi ESVO, EU a jeho asociovanými zeměmi byla zavedena panevropská kumulace původu zboží, zjednodušující původ zboží a odstraňující bariéry celních preferencí. OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je členem OECD od r a klade členstvu a aktivitám OECD velký význam. Zúčastňuje se pravidelných setkání jednotlivých výborů OECD a realizuje doporučení, poskytovaná sekretariátem OECD pro zlepšení dalšího hospodářského rozvoje země. WTO - Mezinárodní obchodní organizace Členem WTO je od r (předtím členem GATT). V rámci WTO se CH zasazuje na odbourání cel a technických překážek v obchodu. a EU Političtí představitelé Švýcarska udržují s členskými zeměmi EU pravidelný kontakt. Význam EU pro život země dokumentuje i skutečnost, že má zvláštní komisi v Bruselu. Vstup země do EU je předmětem politických diskusí. Smluvně však již s EU uzavřelo několik významných hospodářských smluv (již v devadesátých letech podepsána Dohoda o volném obchodu), které umožňují realizovat Švýcarsku vzájemné hospodářské vztahy s EU prakticky na úrovni, jakou realizují mezi sebou členské země EU. se plně angažuje v bilaterálních jednáních s EU, i když se občané v referendu v roce 1992 vyslovilo proti vstupu země do Evropského hospodářského prostoru s EU. V říjnu 1999 byl v parlamentu schválený komplex 7 bilaterálních dohod s EU: o hospodářství, volném pohybu osob mezi Švýcarskem a EU, o vědě a výzkumu, veřejném obstarávání, technických překážkách obchodu, letecké dopravě a o pozemní dopravě. Smlouvy byly schválené většinou obyvatelstva v referendu dne a vstoupily v platnost Celostátní referendum dne odmítlo okamžité zahájení vyjednávání o vstupu do EU. Druhý balík bilaterálních dohod byl občanům předložen , mandát pro jednání ze strany EU byl schválen a v parlamentě byl schválený v roce Zemi zajistí další připojení na bezpečnostní, hospodářský a sociální systém EU. Balík obsahuje 10 oblasti: liberalizaci v oblasti služeb, zdaňování důchodců ze zemí EU ve Švýcarsku (polovina do země původu, polovina pro ), exportní subvence pro hospodářské výrobky, vstup Švýcarska do Agentury ŽP EU, výměna statistických údajů, vstup Švýcarska do programu EU v oblasti vzdělávání a práce s mládeží, vstup Švýcarska do systému podpory filmu v EU, požadavek EU zlepšení právní pomoci při boji proti pašování, požadavek EU poskytnutí garance, že bude dodržován EU navrhovaný systém zdaňování výnosů z úroků jako opatření proti daňovým únikům, požadavek na vstup do Schengenské a Dublinské dohody v období od 3-5 let. Dohody ze Schengenu a Dublinu byly schváleny v referendu v červnu Rozšíření volného pohybu pracovních sil o deset nových členských zemí úspěšně prošlo referendem v září Protokol k dohodě o volném pohybu osob byl ratifikován v prosinci a protokol k dohodě Schengen/Dublin byl ratifikován v roce Spolková rada na svém neveřejném zasedání odmítla stáhnout z Bruselu pozastavenou žádost o vstup do EU. Vstup do EU však už není strategickým cílem, ale jen jednou z mnoha možností. Cestu dvoustranných evropských vztahů považuje vláda za úspěšnou a v zájmu Švýcarska. 17/62 Zastupitelský úřad Bern ()

18 podepsali v Bruselu EU a Memorandum o porozumění o podmínkách švýcarského příspěvku pro rozšíření ve výši 1 mld. CHF deseti novým členským zemím EU. Při této příležitosti došlo i k výměně dokumentů k postupu při vykonávání dvoustranné dohody o účasti Švýcarska v programech filmové podpory Media, v agentuře životního prostřední, stejně tak jako o spolupráci se statistickým úřadem EU Eurostat. Příspěvek v částce 1 mld. CHF byl rozdělen takto: Polsko (48,9 % mil. CHF), Maďarsko (13,07 % - 130,7 mil. CHF), ČR (10,98 % - 109,8 mil. CHF), SR (6,69 % - 66,9 mil. CHF), Litva (7,09 % - 70,9 mil. CHF), Lotyšsko (5,99 % - 59,9 mil. CHF), Estonsko (3,99 % - 39,9 mil. CHF), Slovinsko (2,2 % - 22 mil. CHF), Kypr (0,6 % - 6 mil. CHF), Malta (0,3 % - 3 mil. CHF), ostatní celkově (3,09 % - 30,9 mil. CHF) a projekty s vysokou předností (0,2 % - 2 mil. CHF). Rámcová dohoda byla podepsána společně se všemi deseti partnerskými zeměmi dne v Bernu. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR na adrese Další členství Od r je členem rady Evropy. Od r Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. je velmi aktivní i v dalších mezinárodních finančních institucích, kterých je členem, jako jsou: Evropská banka pro obnovu a rozvoj (BERD), Mezinárodní finanční společnost (IFC), Multilaterální agentura pro pojištění investic (MIGA), Africká rozvojová banka (AFDB), Asijská rozvojová banka (ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), Meziamerická investiční společnost (IIC). je dále členem desítky mezinárodních agentur a organizací, které ovlivňují hospodářský život země (Světová poštovní unie UPU) a pod Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap Smlouva mezi Republikou československou a Švýcarskem o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 9/1928 Sb/SS.. 731/81 2. Úmluva mezi Republikou československou a Švýcarskem o uznání a výkonu soudních rozhodnutí a Dodatkový protokol /BERN, 21. prosince 1926, č. 23/1929 Sb./ SS.. 732/81 3. Smlouva o řízení smírčím, soudním a rozhodčím mezi Československem a Švýcarskem /ŽENEVA, 20. zář 1929, č. 104/1930 Sb./ SS..735/81 4. Protokol č. 1 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených československými dekrety z roku 1945 o znárodnění /Bern, 18. prosince 1946/ ve znění Dodatkového protokolu podepsaného v Bernu dne 7. února 1947 a Zvláštní dohoda k provádění článku 9 Protokolu č. 1 z 18. prosince 1946 /PRAHA, 13. prosince 1947/ SS..750/81 5. Protokol č. 2 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem o švýcarských zájmech dotčených předpisy a opatřeními o zřízení národní správy a o konfiskacích /PRAHA, 18. ledna 1947/ SS..750/81 6. Zatímní dohoda o leteckých linkách mezi Československem a Švýcarskem, včetně Přílohy s tabulkami I a II /BERN, 10. září 1947/ SS..752/81 7. Dohoda mezi předsedy delegace československé a švýcarské o československo - švýcarských protokolech, týkajících se znárodnění, konfiskaci a národních správ sjednaná výměnou nót Praha, /Bern, /BERN 29. prosince 1947/ SS..28/88 8. Dohoda mezi předsedy delegací československé a švýcarské o preklusivní lhůtě sjednaná výměnou nót /BERN, 13. února 1948/ SS..27/88 9. Protokol č. 3 o jednáních mezi Československem a Švýcarskem, týkajících se použití Protokolu č. 1 z 19. prosince 1946 na zájmy Švýcarské, dotčené československými zákony o znárodnění po roce 1945 /BERN, 25. srpna 1948/ SS..754/ Dohoda mezi Československou republikou a u konfederací o uspokojení švýcarských zájmů v Československu /PRAHA, 22. prosince 1949/ SS..26/88 18/62 Zastupitelský úřad Bern ()

19 11. Ujednání o změně tabulek připojených k Zatímní dohodě o leteckých liniích mezi Československou republikou a Švýcarskem ze dne 10. září 1947 sjednané výměnou nót /PRAHA, 28. června 1950/ SS..752/ Obchodní smlouva mezi Československou republikou a u konfederací a Závěrečný protokol /BERN, 24. listopadu 1953, č. 50/1954 Sb./ SS..759/ Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a u konfederací o vzájemném osvobození leteckých podniků od zdanění sjednaná výměnou nót /PRAHA, 26. DUBNA 1960, č. 8/1963 Sb./ SS..763/ Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a spolkovou radou Švýcarské konfederace o vypořádání majetkoprávních otázek /BERN, 27. června 1967/ SS..765/ Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a u konfederací o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných označení a Protokol s přílohami /BERN, 16. listopadu 1973, č. 13/1976 Sb./ SS..769/ Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a u spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě a Prováděcí protokol /PRAHA, 17. prosince 1975, č. 80/1976 Sb./ SS..770/ Ujednání mezi vládou Československé socialistické republiky a u spolkovou radou o rozšíření provádění Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a švýcarskou spolkovou radou o mezinárodní silniční osobní a nákladní dopravě, podepsané v Praze dne 17. prosince 1975, na Lichtenštejnské knížectví sjednané výměnou nót /PRAHA, 6. února 1980, č. 28/1980 Sb./ 18. Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky u spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót /PRAHA, 31. července 1990, č. 395/1990 Sb./SS..8/ Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a u konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic a Protokol /BERN, 5. října 1990, č. 459/1991 Sb./ SS..2/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou dopisů /PRAHA/BERN, 24. února 1994/ SS..13/ Smlouva mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku /PRAHA, 4. prosince 1995, č. 281/1996, částka 5/1997 Sb./ SS..1/ Smlouva mezi Českou republikou a u konfederací o sociálním zabezpečení /ŽENEVA, 10. června 1996/ - vstup v platnost 1. listopadu 1997 SS..20/ Dohoda mezi Českou republikou a u konfederací o leteckých službách /PRAHA, 17. července 1996/ SS..18/ Společné prohlášení mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Spolkovým departementem zahraničních věcí Švýcarska ve věci majetku nezvěstných osob ve Švýcarsku / BERN, 23. ledna 1997/ SS..9/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o výměně stážistů /PRAHA, 19. května 1997/ SS.24/ Dohoda mezi vládou České republiky a u spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednaná výměnou nót / BERN, 9. března Smlouva mezi Českou republikou a u konfederací o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti / PRAHA, 31. května Rámcová dohoda mezi u federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie, podepsaná dne /62 Zastupitelský úřad Bern ()

20 4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Švýcarské hospodářství silně oslabuje, a to nejen vzhledem ke zhoršujícímu se konjunkturnímu prostředí uvnitř EU, ale i kvůli stále nadhodnocenému franku. Takový krizový pokles konjunktury jako na konci roku 2008 se však dosud neprojevil. Za předpokladu, že k dalšímu vystupňování dluhové krize uvnitř EU nedojde, mělo by mít oslabení konjunktury ve Švýcarsku pouze dočasného trvání. Počítá se se slabým růstem HDP (+ 0,5 %) s následným zotavením až o + 1,9 % v roce V důsledku oslabení konjunktury by se měla v roce 2012 dočasně zvýšit nezaměstnanost (momentálně se pohybuje okolo 3,1 %); economiesuisse, t.j. ústřední svaz švýcarských podniků, očekává, že nezaměstnanost se v roce 2012 vyšplhá až na 3,6 %. Zdolání dluhové krize EU představuje i pro velkou výzvu. Potenciální konjunktura by měla být podpořena vnitřním trhem, i když se budou muset mnohé dodavatelské firmy nejdříve přizpůsobit novým poměrům. Růst se očekává především ve stavebnictví a v těžebním průmyslu. Přistěhovalectví a mírné zvýšení reálné mzdy budou mít za následek další nárůst v oblasti soukromé spotřeby, jež profituje z celkově nízké míry inflace. Vzhledem k tomu, že je EU nejdůležitějším hospodářským partnerem Švýcarska (v minulém roce směřovalo 58,6 % švýcarského exportu do EU a import z EU tvořil 77,5 %), je třeba vývoj v eurozoně velmi pozorně sledovat. má eminentní zájem na tom, aby EU konečně dostala svou rozsáhlou strukturální finanční nerovnováhu pod kontrolu, nebot dluhová krize ještě zdaleka nebyla překonána. Švýcarská ekonomika je silně závislá na zahraničním obchodě a značně zapojená do mezinárodních finančních a úvěrových vztahů. Charakter zapojení země do světové ekonomiky je směsí značně chráněných sektorů jako např. zemědělství a veřejné služby a ostré konkurenční asertivity v globálním měřítku, kde typickým příkladem jsou bankovní služby. Švýcarská ekonomika je současně ekonomikou duální, kde vedle sebe působí globálně fungující a vysoce konkurenceschopné švýcarské, resp. nadnárodní firmy v oblasti bankovnictví a farmacie a firmy orientované na domácí trh, které jsou životaschopné především díky chráněným monopolním postavením a relativně vysoké celní ochraně. Zmíněné skutečnosti se ve Švýcarsku odráží jak ve struktuře tvorby hrubého domácího produktu, tak i struktuře zaměstnanosti. trpí malou otevřeností a segmentací některých partií domácího trhu, chybí chuť a odvaha k legislativním změnám ve věci další demonopolizace vnitřního trhu. Důsledkem je nedostatek konkurence na domácím trhu. Dosud nejsou provedeny nezbytné liberalizační reformy v infrastruktuře, energetice a telekomunikacích. Samotné oblasti zdravotnictví a sociální pojištění rostou v posledních letech podstatně rychleji než samotný hrubý národní důchod Švýcarska. Důsledkem je i cenová úroveň ve Švýcarsku, cca o třetinu vyšší než v členských zemích Evropské unie. U obchodu zbožím, službami a pohybu kapitálu uplatňuje přístup otevřené ekonomiky s důrazem na export. Avšak míra otevřenosti švýcarského trhu, zvláště u výrobků potravinářského průmyslu, je výrazně závislá na příbuzných, odvětvově provázaných politikách, např. švýcarské zemědělské politice. V prosinci 2006 dolní komora parlamentu Národní rada neschválila rychlejší tempo reformy zemědělské politiky, která by zemědělské subvence přesunula více do oblasti přímých plateb jednotlivým zemědělcům a tím snížila ceny švýcarské zemědělské prvovýroby. Ceny zemědělských výrobků tak zůstanou na vysoké úrovni ve srovnání s průměrem cen výrobků v EU (dle liberálního thinktanku Avenir Suisse až 45% vyšší) a tak nelze očekávat žádný vnitřní zájem na liberalizaci trhu s těmito komoditami. Rovněž v oblasti služeb zůstává liberalizace na nižším stupni, než je tomu v EU. V sektoru telekomunikací dominuje nadále monopolní státem vlastněný operátor Swisscom, v sektoru poštovních služeb nebyl prozatím dokončen proces formování nezávislého regulačního úřadu postreg, který stále zůstává 20/62 Zastupitelský úřad Bern ()