Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce

Transkript

1 Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce Diplomová práce Bc. Natálie Čížková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: @post.vsh.cz Praha 2015

2 Masterʼs Dissertation Restructuring of spa destination offers due to changing trends in demand Bc. Natálie Čížková The Institute of Hospitality management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defence: Prague 2015

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne Bc. Natálie Čížková

4 Abstrakt ČÍŽKOVÁ, Natálie. Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce. [Diplomová práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: s. Diplomová práce se věnuje tématu Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce. Teoretická část se zaměřuje především na problematiku lázeňství a to jednak z hlediska tradice v lázeňství v České republice, ale také z pohledu legislativního z pohledu začlenění lázeňství do zdravotnických služeb. Zabývám se také hlediskem daní a místních poplatků, které souvisí s poskytováním lázeňských služeb. Wellness je vymezeno stručněji, v zásadě pro dokreslení obrázku a možnost tyto dva fenomény porovnat z více úhlů pohledu. Praktická část práce se zaměřuje na lázeňství v České republice jednak jsou posouzeny statistiky návštěvnosti a dále jsou naznačeny směry restrukturalizace nabídky lázeňských destinací. V návrhové části jsou tři oblasti doporučení marketing lázeňské destinace, medical wellness a kooperace poskytovatelů wellness a lázeňských služeb a využití příjmů z místních poplatků pro další podporu cestovního ruchu v lázeňské destinaci. Klíčová slova: lázeňský cestovní ruch, lázeňství, marketing lázní, medical wellness, restrukturalizace nabídky lázní, samoplátce, veřejné zdravotní pojištění, wellness, zdravotní služby.

5 Abstract ČÍŽKOVÁ, Natálie. Restructuring of spa destinations offer due to changes in trends of demand. [Master s Thesis]. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: p. This diploma thesis is focused on the topic of Restructuring of spa destinations offer due to changes in trends of demand. The theoretical part focuses on the issue of spas in terms of tradition in the spa industry in the Czech Republic but also in terms of legislation: spa as the part of medical services. I also deal with the aspect of local taxes and fees associated with the provision of spa services. Wellness is defined succinctly, in principle, to illustrate the image and the ability to compare these two phenomena from multiple points of view. The practical part focuses on spas in the Czech Republic I assess visitor statistics and also give guidelines for restructuring the offer of spa destinations. The proposal part of this diploma thesis is divided into three areas of recommendations the first: marketing of a spa destination, the second: medical spa and cooperation of medical and spa services, and the third: using revenues from local taxes to further promote tourism in the spa tourism destination. Key words: medical services, medical wellness, public health insurance, restructuring spa offers, self-paying, spa marketing, spa tourism, wellness.

6 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST LÁZEŇSTVÍ Stručná historie lázeňství na našem území Tradiční léčebné procedury v českých lázních Právní úprava lázeňství v rámci zdravotních služeb Lázeňský a zdravotní cestovní ruch Pozitiva a negativa existence lázní v obci WELLNESS Stručná historie wellness Právní úprava podnikání ve wellness SROVNÁNÍ WELLNESS A LÁZNÍ Lázně a wellness vzájemné substituty i komplementy Přidaná hodnota wellness a lázní z hlediska zdravotního Financování wellness a lázní v České republice Lázně a wellness z hlediska daně z přidané hodnoty a ceny Lázeňský poplatek a poplatek z ubytovací kapacity v lázeňském městě STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V LÁZEŇSTVÍ A VE WELLNESS ANALYTICKÁ ČÁST METODOLOGIE ANALYTICKÉ ČÁSTI STATISTIKA LÁZEŇSKÉ PÉČE V ČR Návštěvnost českých lázní a počet přenocování Poskytnuté výkony (2013) Financování wellness a lázní v České republice (2013) RESTRUKTURALIZACE NABÍDKY LÁZEŇSKÝCH DESTINACÍ Medical wellness Dietoterapie civilizační choroby Rozšiřování volnočasové nabídky v lokalitě Příklon k technikám a postupům východních kultur Světové dědictví UNESCO NÁVRHOVÁ ČÁST MARKETING LÁZEŇSKÉ DESTINACE Společenské trendy destinačního marketingu v lázeňství Tvorba balíčků MEDICAL WELLNESS A KOOPERACE POSKYTOVATELŮ LÁZEŇSKÝCH A WELLNESS SLUŽEB VYUŽITÍ PŘÍJMŮ Z MÍSTNÍCH POPLATKŮ PRO DALŠÍ PODPORU CESTOVNÍHO RUCHU ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE... 63

7 Seznam zkratek ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPH daň z přidané hodnoty EU Evropská unie NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu ROH Revoluční odborové hnutí UNESCO Světové kulturní dědictví ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

8 Seznam grafů Graf 1: Počet přenocování v českých lázních , spojnicový graf Graf 2: Vývoj počtu pacientů českých lázní (celkem dospělí, dorost a děti) sloupcový graf 42 Graf 3: Vývoj počtu pacientů českých lázní (celkem dospělí, dorost a děti) spojnicový graf... 43

9 Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání financování a organizace lázeňského a wellness pobytu, srovnání dle úhrady z veřejného zdravotního pojištění Tabulka 2: Deset měst s nejvyšším výběrem lázeňských a rekreačních poplatků v ČR (2012) Tabulka 3: Deset měst s nejvyšším výběrem poplatku za ubytovací kapacitu v ČR (2012) Tabulka 4: Lázeňská péče a léčebné výkony rok

10 Úvod Téma diplomové práce Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce jsem si vybrala nejen proto, že lázeňství a témata s ním spojená považuji za velmi zajímavá, ale také proto, že v posledních letech se lázeňství mění a vyvíjí, nabízí více možností, jak pečovat a ozdravovat své tělo. Rovněž sama ráda využívám relaxační procedury, abych se zbavila stresu a revitalizovala organismus. Rozšiřováním nabídky se lázeňství stává atraktivnější pro více segmentů lidí, neboť si každý může přesně vybrat to, co mu vyhovuje. Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupele, pití vod a lázeňské lékařství hrály odedávna značnou roli jako jeden z nejstarších způsobů terapie a bohatě se využívají i v současnosti a to i v České republice. Léčebná místa se postupně vyvíjela u zdrojů, tzn. především okolo vývěrů minerálních a termálních vod k pití a ke koupelím. I v dnešní době se většina léčebných míst nachází v blízkosti přírodních zdrojů, které jsou používány při léčebné proceduře. Přesto se koncept současných lázní mění, mnohem více se prolíná s wellness a snaží se upokojit co nejširší spektrum zákazníků nejen rozsahem služeb, ale také příjemným prostředím a v neposlední řadě také kvalitou služeb. Jednu z větších částí renovací, či restrukturalizací lázeňských destinací, můžeme připsat velkému boomu v oblasti wellness, jehož historie sice sahá až do dob starověkého Egypta, ale součástí života obyvatel vyspělých zemí se masivně stává až ve 21. století. Lidé vyhledávají kratší pobytové zájezdy zahrnující lékařské lázeňské a wellness procedury. Přinejmenším v podmínkách České republiky, kde lázně mají dlouhodobou tradici a vysokou léčebnou úroveň, je wellness zajímavou alternativou, jejímž prostřednictvím si lázeňství opět hledá svoje zákazníky. Bohužel, tím, že před rokem 1989 byly lázně v České republice, resp. v dřívější Československé socialistické republice zestátněny 1 a klienti lázní byli v podstatě více pacienty než zákazníky, nese si 1 Zatímco po roce 1948 ještě fungoval pozůstatek systému zdravotního pojištění, byť ve formě Ústřední národní pojišťovny se systémem okresních národních pojišťoven, od 50. let 20. století již bylo od systému pojišťoven upuštěno. V roce 1951 byl přijat zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, který vedl k centralizaci zdravotnictví. Právní a faktické ovládnutí zdravotnictví socialistickým státem bylo dovršeno zákonem č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči. Ústřední národní pojišťovna byla zrušena. Finanční prostředky ze státního rozpočtu přidělovalo Ministerstvo zdravotnictví krajským a okresním národním 1

11 toto odvětví do současnosti těžký deficit v chápání vztahu poskytovatel-zákazník. Úroveň poskytovaných souvisejících služeb (nikoli poskytování procedur) je tradičně vnímána jako spíše špatná. V tomto kontextu české lázně jen obtížně mění svoji image. 2 Než konkrétní zákazník navštíví lázně nebo wellness, aby mohl doslova na vlastní kůži vyzkoušet zdejší služby, je nutno prezentovat konkrétní zařízení dostatečně atraktivní nabídkou služeb. Provozovatelé lázní a wellness zařízení proto musí stále sledovat moderní trendy a nabídku doplňovat a trendům se přizpůsobit, i když se v některých případech jedná o obtížný úkol jak zachovat tradiční léčebné procedury, ale současně jim dát moderní kabát. Činnosti v lázeňství a v lázeňských destinacích, kam se lidé jezdí odreagovat, odpočinout si, posílit svou mysl i tělo, zasportovat si a v neposlední řadě zpomalit, pozastavit nebo úplně vyléčit různé nemoci, upravuje v České republice zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tzv. lázeňský zákon. Tento zákon v platném znění vymezuje, co je přírodním léčivým zdrojem, co je zdrojem přírodní minerální vody, co je přírodními léčebnými lázněmi a v neposlední řadě, co je lázeňským místem. Hlavním cílem diplomové práce je popsat charakteristické rysy inovativních a restrukturalizovaných nabídek lázeňských destinací v České republice na základě analýzy nabídky vybraných českých i zahraničních lázeňských destinací, tyto případy zhodnotit a zobecnit, a v rámci návrhové části uvést aspekty, které by měla plnit nabídka moderní lázeňské destinace s ohledem na trendy v poptávce. Za účelem naplnění hlavního cíle stanovuji tyto cíle dílčí: výborům přísně účelovým způsobem. Zdravotní péče se stala pro občana bezplatnou, bez přímé úhrady a byla financována pouze z daní prostřednictvím státního rozpočtu. Vznikly krajské ústavy národního zdraví (KÚNZ) a okresní ústavy národního zdraví (OÚNZ), které zabezpečovaly veškerou léčebně-preventivní péči ambulantní, závodní a nemocniční. GLADKIJ, I.: Management ve zdravotnictví. Brno : Nakladatelství Computer Press, 2003, s. 34. V podrobnostech odkazuji na diplomovou práci: EIM, J.: Vývoj zdravotního systému v ČR. Diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. Vedoucí práce: Ing. Eva Tomášková, PhD. 2 V podrobnostech odkazuji na praktickou část bakalářské práce, která je vypracována na společnost Lázně Františkovy Lázně, a.s.: ONDRÁŠKOVÁ KROSSOVÁ, D.: Etika hotelového provozu se zaměřením na vnitropodnikové vztahy. Bakalářská práce. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., s. Vedoucí práce: PhDr. Marek Merhaut. 2

12 v teoretické části: vymezit problematiku lázeňství, lázeňského cestovního ruchu a wellness v praktické části: v obecné rovině analyzovat nabídku lázeňských destinací v České republice, poukázat na probíhající změny v nabídce českých lázeňských destinací popsat charakteristické rysy inovativních nabídek lázeňských destinací a identifikovat moderní trendy v jejich nabídkách ty, se kterými se již nyní mohou zákazníci setkávat, popř. se kterými se budou setkávat v budoucnosti. Dále formuluji pro svoji práci tyto hypotézy: 1. České léčebné lázně se inspirují nabídkovými trendy v zahraničí. 2. Léčebné lázně v České republice si mohou zachovat svoji tradici a současně mohou sledovat moderní trendy lázeňské nabídky. 3. Nabídky českých wellness a lázeňských zařízení se postupně přibližují (jsou si z hlediska zákazníka podobnější). Diplomová práce se s ohledem na cíle a obvyklou strukturu vědeckých prací člení na tři základní části teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část se člení na tři podkapitoly. První teoretická podkapitola je věnována lázeňství. Uvádím lázeňství v České republice do historického kontextu, popisuji také tradiční lázeňské procedury. Lázeňství je také ukotveno v rámci legislativy České republiky neboť lázeňství je jednak zdravotní službou a jednak se s ním pojí např. dopady v oblasti daní nebo místních poplatků, které se promítají do ekonomiky lázeňského města. Druhá teoretická podkapitola se zabývá historií wellness a právní úpravou podnikání v oblasti wellness. Závěrečná podkapitola srovnává oba fenomény jednak jako konkurenty, ale také jako substituty, zamýšlím se také nad přidanou hodnotou lázeňství a wellness z hlediska zdravotního, rovněž srovnávám možnosti financování wellness a lázeňských procedur. Analytická část jednak uvádí statistiku lázeňské péče v České republice za poslední roky a dále se již zabývá restrukturalizací nabídky lázeňských destinací. Za klíčovou přitom považuji změnu přistoupení ke strategickému řízení v oblasti destinačního cestovního ruchu. Dále jsou uvedeny některé trendy v nabídce wellness. 3

13 V návrhové části v návaznosti na závěry analytické části předkládám doporučení a návrhy, které by měly přispět k lepší restrukturalizaci a přizpůsobení nabídky lázeňské destinace a to obecně ve vztahu k lázeňským zařízením v České republice. Konkrétně se jedná o doporučení směřovaná do oblasti marketingu lázeňské destinace, dále směřování k medical wellness a kooperaci poskytovatelů lázeňských a wellness služeb a v závěru doporučení pro využití příjmů z místních poplatků pro další rozvoj lázeňské destinace. V závěru bude provedena syntéza získaných poznatků a rovněž se vyjádřím ke stanoveným hypotézám. Metodami použitými v teoretické části jsou především literární rešerše, deskripce, komparace a kompilace, v analytické části pak především kritická analýza a deskripce, v návrhové části pracuji s metodou logické indukce a syntézy, která je použita i v závěru. Jako hlavní informační zdroje byly použity např. publikace Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu 3, Management ve zdravotnictví 4, Lázeňství ekonomika a management 5 nebo Wellness jako životní styl 6. Dále byly použity například údaje Českého statistického úřadu nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky a informace České lékařské komory. 3 CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishing, str. ISBN GLADKIJ, I.: Management ve zdravotnictví. Brno : Nakladatelství Computer Press, s. ISBN KNOP, K. a kol.: Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MÜLLEROVÁ, A.: Wellness jako životní styl. Brno : Era vydavatelství, s. ISBN

14 1 Teoretická část V této části práce budou objasněny klíčové pojmy pro tuto práci, a těmi jsou lázně či lázeňství a wellness. Pro naplnění cíle této diplomové práce je nutno vymezit si tyto pojmy, aby bylo možné s nimi pracovat v analytické části, kde mají být analyzovány moderní trendy v lázeňství. 1.1 Lázeňství Moderní lázeňství vychází z medicínského základu a vesměs pracuje s přírodními léčivými zdroji, a proto je v podstatě vždy (až na výjimky, jako jsou u nás lázně Jeseník) vázáno na tyto přírodní léčivé zdroje, kterými jsou termální, minerální a radonové vody, peloidy 7, plyny a klimatické podmínky. 8 Lázeňství může mít formu ústavní péče, když jde o pokračování léčebného procesu zaměřeného na doléčení, zabránění vzniku invalidity nebo bezmocnosti, a poskytuje se v době dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce. Pokud se lázeňská péče poskytuje ve volném čase klienta, který si ji sám nebo zčásti financuje, pokládá se tento výkon za lázeňský cestovní ruch. 9 Zelenka a Pásková 10 definují lázeňství jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřených na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. 7 Peloid kašovina, přírodní látka geologického původu, schopná vázat vodu a nabývat kašovitou konzistenci. Využívá se ve fyzikální terapii, lázeňství. Peloidy se dělí podle obsahu organických látek na humolity s vysokým obsahem organických látek a bahna s nízkým. Zdroj: Velký lékařský slovník online, [cit ]. Dostupný z WWW: < 8 ATTL, P.: Fenomén jménem wellness. In: Vademecum zdraví, [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 9 GÚČIK, M.: Zdravotný cestovny ruch jako prejav zdravotného uvedomenia obyvatelstva. Health Tourism as a Sign of Health Awareness of Population. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review: ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, Heslo: lázeňství. 5

15 Zelenka a Pásková ve svojí definici spojují účinky přírodních léčebných zdrojů s působením přírodního a kulturního prostředí. Domnívám se, že právě přírodní a kulturní prostředí hrají důležitou roli při rozhodování klienta-samoplátce, které z dostupných lázní navštíví. Je-li lázeňská péče indikována lékařem, pak samozřejmě hraje nejvýznamnější roli dostupnost příslušného léčebného zdroje. Podle Müllerové 11 je vhodné výběr konkrétních procedur konzultovat s lékařem, který navrhne program léčby, v závislosti na tom, s jakými problémy člověk přichází: buď se zaměřením na rehabilitaci, nebo na antistresové relaxační aktivity s využitím jemných masáží a uvolňujících koupelí. V nabídce lázeňských zařízení je obvykle několik typů preventivně zaměřených programů, jako jsou speciální pobyty pro ženy, pro manažery, antistresový program apod. Podle některých odborníků se ideální délka lázeňského pobytu s preventivním zaměřením pohybuje v rozmezí dvou týdnů, a tomu také odpovídá základní délka léčebného lázeňského pobytu pro dospělé podle aktuálního indikačního seznamu 12. Síly však lze načerpat i za sedm dní nebo během víkendu obliba kratších lázeňských (i wellness) pobytů stále roste Stručná historie lázeňství na našem území Přírodní léčivé zdroje jsou k léčebným účelům využívány od nepaměti. Už ve starověkém Římě byly lázně nedílnou součástí občanské vybavenosti každého většího římského města. Návštěva lázní byla navíc společenskou událostí. Křížek 13 uvádí, že největší rozvoj lázeňství nastal v Římě v době císařství, kdy existovaly tři typy lázní pokud je členíme z hlediska provozovatele větší pronajímané soukromé lázně, tzv. balneae privatae, a dále lázně veřejné, balneae publicae nebo též thermae, jejichž provoz hradil stát, dary a nadace bohatých mecenášů. Na našem území však dochází k výraznému rozvoji lázeňství až v 18. století a to zejména díky pokroku v oblasti vědy, techniky a společenské komunikace. Zlatou érou lázeňství bylo na přelomu 19. a 20. století, kdy byly modernizovány léčebné procedury, 11 MÜLLEROVÁ, A.: Wellness jako životní styl. Brno : Era vydavatelství, s Aktuální indikační seznam zahrnuje dosud poslední novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 13 KŘÍŽEK, V.: Obrazy z dějin lázeňství. Praha: Nakladatelství Libri, s

16 a byla vedena řada léčebných výzkumů. Lázeňská města žila pestrým společenským a kulturním životem byla plná divadel, galerií a kaváren; stala se proto významnými kulturními a společenskými středisky. Hned po Praze jsou proto nejoblíbenějšími turistickými místy lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, dále Lázně Poděbrady, Luhačovice, Teplice nebo Lázně Jeseník. Mezi první a druhou světovou válkou byla v Československu lázeňská péče poskytována širšímu spektru uživatelů a lázeňství je opět na vzestupu. Rozkvět lázeňství byl ovšem zpomalen druhou světovou válkou neboť lázeňská města byla zabrána Němci. Prvorepublikový zdravotní systém byl založen na principu povinného zdravotního pojištění, které se však týkalo pouze námezdních pracujících. 14 V tehdejší době v Československu existovalo asi tři sta zdravotních pojišťoven. Z pojištění byla hrazena především základní zdravotní péče, kterou poskytovali praktičtí lékaři a veřejné nemocnice. Pojištění se vztahovalo i na rodinné příslušníky pojištěnců. 15 Po skončení druhé světové války a definitivně v 50. letech minulého století jsou lázně převedeny do státního vlastnictví (do gesce Ministerstva zdravotnictví ČSSR) a stávají se z nich zdravotnická zařízení s celoročním provozem. V 70. a 80. letech minulého století dochází k převýšení poptávky nad nabídkou, což vede k rozšiřování ubytovacích kapacit a k celkovému snížení kvality nabízených služeb. Lázně již nestačí uspokojovat potřeby množství klientů a chybí investice na obnovování lázeňských zařízení. V 80. letech minulého století došlo v Československé socialistické republice ke krizi v oboru lázeňství, poklesu všech kapacit, snížení počtu pacientů a realizovaných léčebných výkonů. Jediné, co udržovalo v tomto období lázně při životě, byla skutečnost, že pobyt v lázních byl hrazen z veřejných prostředků 16, čímž přichází lázně o poslední možnost zpětné vazby (klienti si nestěžují, když mají nekvalitní službu 14 VURM, V.: Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. Pro studující ZSF JU. Praha : MANUS, 2004, s VURM, V.: Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. Pro studující ZSF JU. Praha : MANUS, 2004, s KNOP, K. a kol.: Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, s

17 zdarma) a kvalita služeb se definitivně propadá. Dle mého názoru právě v této době leží počátek špatné pověsti českých lázní, pokud jde o kvalitu nabízených služeb. Obrat k lepšímu nastává v lázeňství až po politickém převratu v roce 1989; dochází k postupné privatizaci, mění se systém poukazů a financování lázeňské péče. V současnosti je české lázeňství řazeno do Evropského kulturního dědictví, a to i přes zpomalení jeho rozvoje v důsledku historických událostí naší země. 17 Lázeňské destinace v ČR Práce je zaměřena na restrukturalizaci nabídky lázeňských destinací v souladu s výše uvedenými poznatky, že klienti volí lázně i s ohledem na další možné vyžití v místě, je tedy nutno se zaměřit na celkovou nabídku lázeňské destinace, nikoli jen na nabídku lázeňského zařízení, pokud jde o procedury nebo související služby. Česká republika, resp. její předchůdci, má dlouhou tradici lázeňství a léčebné lázeňství dosahuje také velmi dobrých výsledků. Na webové stránce která je podporována z Integračního operačního programu a Evropského fondu pro regionální rozvoj a provozovaná Sdružením lázeňských míst České republiky je v češtině, angličtině, němčině a ruštině uveden mimo jiné seznam lázeňských měst a informace o Sdružení lázeňských míst České republiky. Seznam lázeňských měst čítá 37 měst zahrnuje samozřejmě stálice mezi lázněmi tradiční lázeňská města Karlovy Vary, Františkovy Lázně nebo Luhačovice, uvádí však také méně známé destinace lázeňské město Bludov nebo Dubí; nejnovějším členem Sdružení lázeňských míst České republiky město Lednice 18, které získalo statut lázeňského města teprve v roce Již tento samotný seznam poukazuje na nové trendy v lázeňství přinejmenším se rozšiřuje počet lázeňských míst. 17 CZECHTOURISM.CZ: Lázeňské statistiky. Czechtourism.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < SDRUŽENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST: Přehled lázeňských míst. Jedemedolazni.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 8

18 1.1.2 Tradiční léčebné procedury v českých lázních Lázeňská léčba v České republice tradičně kombinuje účinek přírodních léčivých zdrojů s preventivní a rehabilitační péčí a s léčbou některých chronických onemocnění. Veřejností je lázeňská léčba vnímána silně v souvislosti s medicínským působením a jako součást zdravotní péče. Mezi tradiční léčebné procedury v českých lázních podle Knopa a kol. 19 patří například: Masáže patří k metodám využívaným od nejstarších dob. Masáže mají celou řadu variant od masáže vodním proudem, ruční nebo přístrojové masáže, a také masáže různé intenzity a rozsahu. Vodoléčba je rovněž lázeňskou metodou využívanou od nejstarších dob využívá především přírodní zdroje vody termální, bohaté na plyny (především CO 2 ) a mineralizované. Ve vodoléčebných postupech je médiem léčebného působení voda. Voda umožňuje pozitivní nebo negativní přenos tepla, umožňuje kinezioterapii (s působením hydrostatického tlaku a vztlaku) a v neposlední řadě je voda také prostředkem k masážím a používá se k minerálním a termálním koupelím. Rehabilitace je jednou z nejdůležitějších metod, při které je využívána pohybová energie k léčebnému ovlivnění nemocného. Dietoterapie je aplikována s ohledem na to, že průvodním jevem a často i příčinou řady onemocnění je nesprávný stravovací režim pacienta (ať už je výsledkem obezita nebo podvýživa). Následkem nesprávných stravovacích návyků nemusí být přímo indikované onemocnění, ale řada rizikových faktorů vyvolávajících nebo podporujících některou z indikačních diagnóz. Peloidní výkony patří k termoterapeutickým výkonům, médiem je parafín. Peloidy jsou přírodní látky vzniklé geologickými pochody a užívané ve směsi s vodou k léčebným účelům. Pitná kúra minerálními vodami; většinou se pije přímo z vývěrů a odběrových míst. Minerální vody jsou tradiční a specifické pro dané místo. Pitná kúra je 19 KNOP, K. a kol.: Lázeňství ekonomika a management. Praha : Grada Publishing, s

19 současně prvkem změny budoucího životního stylu a stravovacích návyků pacienta i po jeho odchodu z lázní. Pitné kůry předepisuje lékař s přímou vazbou na hlavní a vedlejší diagnózy pacienta a na chemické složení minerální vody; Termoterapie procedura, která využívá kinetické energie molekul. Buď se jedná o působení tepla, nebo o působení chladu. Fyziologickým mechanismem v termoterapii je výměna tepelné energie mezi zdrojem tepla a chladnějším zdrojem (je to buď okolí při působení chladu nebo je to organismus pokud jde o působení tepla). Obvykle se rozdíl teplot vyrovnává prostřednictvím kůže. Hlavním médiem je pro termoterapii buď tepelně upravený léčivý zdroj, nebo jsou využívány zdroje umělé - fyzikální zdroje tepla. Mezi léčebné termoterapetutické metody patří zejména vodoléčba (teplá i studená voda), aplikace parafínu, záření infračervenými paprsky, elektromagnetické záření nebo kryoterapie. Klimatoterapie představuje přímé působení klimatu v lázeňském místě na organismus pacienta. Jedná se o nejjednodušší formu terapie. Hlavními klimaticky významnými parametry pro určení této terapie jsou: tlak vzduchu, teplota, vlhkost a čistota vzduchu, převládající směr a rychlost větrů, množství srážek, oblačnost, atmosférická elektřina, radioaktivita vzduchu a složení aerosolu Právní úprava lázeňství v rámci zdravotních služeb Nejbližší vztah k lázním jakožto medicínské proceduře je zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tzv. lázeňský zákon. Tento zákon v platném znění vymezuje, co je přírodním léčivým zdrojem, co je zdrojem přírodní minerální vody, co je přírodními léčebnými lázněmi a v neposlední řadě, co je lázeňským místem. Zdravotní služba Lázeňství, resp. lázeňské procedury patří mezi zdravotní služby, jak je vymezuje 2, odstavec 2 a 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších 10

20 předpisů. Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování ve všech typech zdravotnických zařízení a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, jiných odborných pracovníků a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb (právně vymezuje mimo jiné oblast informování pacientů a třetích osob, nahlížení do zdravotnické dokumentace, tzv. pozitivních a negativních reverzů, povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků, poskytování zdravotní péče bez souhlasu pacienta). 20 V souvislosti s pojmem zdravotní služba se vymezují pojmy Poskytovatel zdravotních služeb a Oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Poskytovatelem zdravotních služeb se dle 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Podmínky, které musí daná osoba splnit, aby získala oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jsou vymezeny v 16 a násl. zákona o zdravotních službách. Pro poskytovatele zdravotních služeb platí, že může poskytovat jen ty zdravotní služby, které má uvedeny v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Úhrada lázeňské péče ze zdravotního pojištění a indikační seznam Dalším významným předpisem, který se dotýká oblasti lázeňství resp. úhrady lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění pacienta, je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Předpis v návaznosti na práva zaručená Listinou základních práv a svobod upravuje veřejné zdravotní pojištění; rozsah a podmínky, za nichž jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění 20 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: Knihovna zdravotnické legislativy. Poskytování zdravotních služeb. Lkcr.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 11

21 hrazeny zdravotní služby; způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění. 21 Významným podzákonným předpisem byl donedávna tzv. Indikační seznam (vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost), který upravoval nárok na čerpání lázeňské péče. Vyhláška byla v rámci zákonných předpisů zakotvena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a přiřazovala k jednotlivým diagnózám a jejich stupni nárok na čerpání hrazené lázeňské péče, avšak než byla zrušena nálezem Ústavního soudu 22 na návrh skupiny jednadvaceti senátorů Senátu ČR. Hlavním argumentem pro zrušení vyhlášky bylo tvrzení, že poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče spadá do rámce práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina ), z něhož vyplývá, že stanovení rozsahu, v jakém je tato péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je vyhrazeno zákonu, schvalovanému v rámci parlamentní demokratické debaty, a nemůže být předmětem toliko podzákonného právního předpisu. 23 Z důvodu návaznosti poskytované péče byla účinnost zrušení indikační vyhlášky stanovena až na 31. prosince Od roku 2015 platí nová pravidla: 6. ledna 2015 vstoupila v účinnost dosud poslední novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Novelizovaný Indikační seznam pro lázeňskou péči, který upravuje pravidla poskytování lázeňské péče hrazené zdravotními pojišťovnami, je nově součástí tohoto 21 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: Knihovna zdravotnické legislativy. Veřejné zdravotní pojištění. Lkcr.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 437.html>. 22 Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, se ruší uplynutím dne 31. prosince Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost - Shrnutní návrhu. 12

22 zákona 24, což také reflektuje výtku Ústavního soudu, že doposud byl rozsah lázeňské péče protiústavně upraven pouze podzákonným předpisem. Vysílání pacienta do lázní lékařem je v současnosti regulováno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zde obsaženým indikačním seznamem pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Předpis definuje nejen indikační podmínky, které musí zdravotní stav pojištěnce splňovat, ale definuje také kontraindikace, které pobyt v lázních vylučují. 25 Lázeňskou péči může pacientovi předepsat pouze registrující praktický lékař, tedy ten, u kterého je pacient v péči. Ambulantní specializovaný lékař (ortoped, kardiolog, internista atd.) může lázeňskou péči doporučit a praktický lékař poté na základě tohoto doporučení realizuje vyslání do lázní. 26 Dozor nad správným aplikováním pravidel pro vznik nároku na poskytnutí lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění zajišťují revizní lékaři veřejných zdravotních pojišťoven, kteří musí vystavený návrh na lázeňskou péči schválit předtím, než je pojištěnci poskytnuta. Zdravotní pojišťovna tak přebírá plnou kontrolu nad výdaji na lázeňskou péči i odpovědnost za jejich úhrnnou výši. 27 Statistiky ukazují, že přibližně od roku 2009 roste počet lidí, kteří si kratší pobyty v lázních platí sami. Je to hlavně proto, že lidé mají, například kvůli práci, méně a méně času a svůj volný čas přizpůsobují práci. 28 K nárůstu počtu samoplátců patrně do určité míry přispěla také indikační vyhláška, která zejména v letech 2013 a 2014 omezila nárok na lázeňskou péči, ale důvodem je také snaha mnohých klientů o prevenci a předcházení nemocem, včetně spojení s relaxací a dovolenou. K tomuto trendu však přispělo bezesporu také to, že lázeňské destinace se postupem času stávají 24 SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Předepisování lázeňské péče od 1. ledna Lecebne-lazne.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 25 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Předepsání lázní. Vzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 26 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Předepsání lázní. Vzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 27 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Předepsání lázní. Vzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 28 KOŠINOVÁ, M., TŘEBOŇSKO.CZ: Nové trendy v přístupu k lázním. Trebonsko.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 13

23 plnohodnotnou turistickou destinací, kde je kromě lázeňských procedur ještě další bohaté vyžití a trend kratších dovolených zasáhl v různé míře všechny druhy cestovního ruchu Lázeňský a zdravotní cestovní ruch Pro úplnost teoretického vymezení pojmů považuji za vhodné zmínit i rozdíl mezi lázeňským a zdravotním (medicínským) cestovním ruchem. Jelikož lázeňství již zdaleka není jen léčebnou a rehabilitační aktivitou, ale stává se také kulturní a společenskou záležitostí, mezi klienty lázní je patrný trend vyhledávat takové lázeňské destinace, které nabízejí navíc ještě různá sportovní, společenská a kulturní vyžití. Lázeňství se proto přirozeně začalo spojovat s cestováním, tudíž se stává nedílnou součástí cestovního ruchu. Lázeňský cestovní ruch je jedním z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje také příjmy pro Českou republiku. Spolu s interním cestovním ruchem je zdrojem prosperity regionů i samotných lázeňských míst a všech podnikatelských subjektů, které se na jeho rozvoji přímo i nepřímo podílejí. 29 Lázeňský cestovní ruch představuje užší pojem cestovní ruch motivovaný návštěvou léčebných lázní. Váže se tedy na lázeňskou destinaci, která je obvykle vázána na léčivé přírodní zdroje (podnebí, moře, koupele, léčivé prameny aj.). Motivací lázeňského turisty je zlepšování zdravotního stavu a to nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky, změnou životosprávy, tělesným cvičením, dietou, popř. relaxačními programy (což už mnohem více směřuje k charakteru wellness). Naproti tomu zdravotní cestovní ruch (medicínský či léčebný cestovní ruch nebo také hovorově zdravotní turistika) je pojem širší. Jedná se o formu cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, avšak tento pojem zahrnuje také cesty za kvalitnější a/nebo levnější zdravotní péčí, jako je např. provedení operací 29 JAKUBÍKOVÁ, D.: Aplikace marketingu základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovni-ruch.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 14

24 (často jde o estetickou plastickou chirurgii), zubní péče nebo reprodukční medicína. 30 Zdravotní turistika je spojována především s přeshraničním cestováním za lékařskou péčí. Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu (Czech Tourism) vytipovalo lékařské obory, ve kterých dosahuje české zdravotnictví výborných, mezinárodně uznávaných výsledků, které mají potenciál být využity pro medicínský cestovní ruch: bariatrie (chirurgie spojená s úbytkem váhy), diagnostické programy, kardiologie, kardiochirurgie, kosmetická a plastická chirurgie, neurologie, neurochirurgie, oční chirurgie, onkologie, ortopedie, pediatrie, reprodukční medicína a stomatologie. 31 Podle Světové zdravotnické organizace je medicínský cestovní ruch je takovou formou cestovního ruchu, kde hlavní motivací účasti je přeshraniční cestování s cílem obdržet nějakou formu léčebné péče. Léčení přitom může pokrývat celou škálu zdravotních služeb. 32 Medical Tourism Magazine definuje medicínský cestovní ruch tak, že se jedná o soubor činností, ve kterých člověk často cestuje na dlouhé vzdálenosti nebo přes hranice, aby využil lékařské služby s přímým nebo nepřímým zapojením volnočasových aktivit, obchodních záležitostí či jiných účelů. 33 Na uvedené pojmy navazuje další oblast týkající se v širším významu lázeňství, a tím je wellness, které se stává vyhledávaným doplňkem při cestách do lázní, popřípadě i samostatným cílem. 30 ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, Heslo: zdravotní cestovní ruch. 31 ATTL, P.: Medicínský cestovní ruch v České republice. Medical Tourism in the Czech Republic. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review: WORLD HEALTH ORGANISATION: Medical Tourism. Who.int [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < In: ATTL, P.: Medicínský cestovní ruch v České republice. Medical Tourism in the Czech Republic. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review: MEDICAL TOURISM MAGAZINE: Defining Medical Tourism Another Approach. Medicaltourismmag.com [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < In: ATTL, P.: Medicínský cestovní ruch v České republice. Medical Tourism in the Czech Republic. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review:

25 1.1.5 Pozitiva a negativa existence lázní v obci Existence lázní v obci s sebou přináší řadu pozitiv, ale i negativ resp. povinností spojených s existencí lázní. 34 Mezi přínosy, které souvisí s existencí lázní v obci, patří: Pozitivní vliv na zaměstnanost studie KPMG (celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství) uvádí, že na jedno místo v lázeňství připadají tři další pracovní místa ve službách. Prestiž města jako lázeňské destinace. Pozitivní vliv na rozvoj služeb a podnikání. Příjmy do obecního rozpočtu jednak formou tzv. lázeňského poplatku, ale také prostřednictvím daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty (tyto daňové příjmy jsou do obecního rozpočtu přidělovány podle pravidel zakotvených v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů), podrobněji také viz podkapitola Lázeňský poplatek a poplatek z ubytovací kapacity v lázeňském městě. Dotace (především z fondů Evropské unie) adresované na podporu cestovního ruchu nebo zvýšení kvalifikace zaměstnanců. Společně přispívají výše uvedená pozitiva k rozvoji cestovního ruchu v konkrétní obci. Přítomnost lázní v obci však pro obec znamená také některé povinnosti: Povinnost pečovat o lázeňskou infrastrukturu města. Povinnost zvyšovat nabídku pro kulturní vyžití a trávení volného času návštěvníků lázeňského města. 34 BLÁHA, E.: Přidaná hodnota lázní pro město. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Jedemedolazni.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 2_slm_cr_ konference_2014-sbornik_prednasek.pdf>. 16

26 Nutnost zkvalitnit zázemí pro život zaměstnanců zlepšení občanské vybavenosti, včetně dostupnosti škol, obchodů a dalších služeb. Je vhodné město cíleně propagovat (nejen jako lázeňskou destinaci). Je nutné spravovat statut lázeňského města. Je nezbytné dodržovat ochranná pásma pro léčebné přírodní zdroje (např. vodní), což omezuje některé podnikatelské záměry, zejména v oblasti průmyslu. Domnívám se, že pokud se město systematicky propaguje a vynaloží prostředky a energii na to, aby návštěvníkům nabízelo moderní a komplexní služby lázní i kulturního a volnočasového vyžití, povinnosti, které musí plnit, jsou bohatě vynahrazeny získanými benefity. 1.2 Wellness Slovo wellness se v České republice začalo hojně objevovat v roce 2007, a to i přesto, aniž by ti, co jej použili, přesně věděli, co znamená. V šedesátých letech 20. století zavedl americký lékař Dr. Halbert L. Dunn nové slovo wellness složené z wellbeing a fitness či happiness a popsal obsah slova jako životní styl orientovaný na dosažení povzneseného stavu a psychické pohody. 35 V současnosti se vyskytuje celá řada různých definic a vysvětlení jeho obsahu, tři příklady jsou uvedeny dále v textu. Definice wellness, kterou představuje Blahušová 36, je dle mého názoru zaměřena mnohem více na duševní pohodu člověka, než na zdravotní stav (i když samozřejmě špatný zdravotní stav k dobré duševní pohodě jistě nepřispěje): Wellness se definuje jako stálé a uvážené úsilí k udržení a dosažení nejvyšší úrovně životní pohody. Mít vysokou úroveň wellness znamená těšit se dobrému zdraví, být šťastný, být schopen řešit stresové situace, účastnit se náročné fyzické činnosti, být energický, mít dostatek sebedůvěry, milovat a být milován a žít plnohodnotným životem. 35 CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishing, s BLAHUŠOVÁ, E.: Wellness, fitness. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s

27 Pavel Attl ve svém článku 37 uvádí, že Jedno z pojetí wellness říká, že se jedná o aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psychického nebo fyzického rázu. Patří k nim pohyb, regenerace, příjemná hudba, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré jídlo a pití, dále pak pozitivní vjemy a požitky. Wellness můžeme tedy chápat jako stav zdraví, zahrnující harmonii těla, mysli a ducha, odpovědnost sám za sebe, fyzickou a tělesnou zdatnost, zdravou výživu, relaxaci a duševní aktivitu. Dle mého názoru je Attlova definice zaměřena mnohem více na fyzickou stránku pohyb, dobré jídlo a pití, což jsou aspekty, které Blahušová vůbec nezmiňuje. Hana Cathala 38 definuje wellness jednoduše, jako stav, při kterém se cítíme dobře, v pohodě, vyrovnaně, harmonicky. Cesta, která nás k hledanému stavu vede. Prostor pohody, krásy, klidu a míru. Cathala se tedy opět mnohem více zaměřuje na duševní pohodu, podobně jako Blahušová. Přesto uvedeným příkladům definice pojmu wellness je společné, že jde o soulad duševního a tělesného zdraví, ačkoli výslovně nejsou fyzické aspekty wellness (pohyb, dobré jídlo a pití) v definicích vždy zmíněny snad náhodou je zmínil jen jediný muž mezi ženami. Hana Cathala 39 se zabývá také tím, co konkrétního zahrnuje individuální pocit wellness uvádí několik ingrediencí, jejichž poměr se mění jednak podle životní etapy, tak i podle aktuálního rozpoložení každého člověka a příležitostí, které má zrovna k dispozici. Optimální skladba wellness je tedy dynamickým procesem, který zahrnuje v různých poměrech: pohybové činnosti, zdravou výživu, péči o tělo, mentální rozvoj, komunikaci a emoce, duchovní rozvoj a kontakt s přírodou. Poměr mezi jednotlivými složkami je individuální a neustále se vyvíjí. Podstatnou složkou wellness služby poskytnuté na úrovni je však i prostředí a přístup všech osob, které pracují v konkrétním zařízení. Předpokládá se komfort, ohleduplnost, pochopení a etika, tedy všechny složky profesionality v kvalitním hmotném zázemí. 37 ATTL, P.: Fenomén jménem wellness. In: Vademecum zdraví, [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 38 CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishing, s CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishing, s

28 1.2.1 Stručná historie wellness Historie wellness navazuje na historii lázeňství uvedenou v kapitole 1.1 wellness se historicky vyčlenilo z lázeňství. Wellness v Evropě Mezi prvními evropskými státy, které přijaly myšlenku wellness, byly Německo, Rakousko a Švýcarsko. Horké prameny se však nacházely i na území dnešní Francie, Anglie, Itálie, Maďarska, Holandska, České republiky a dalších evropských států, a byly nejčastěji používány k pití. Již v roce 1797 byla v Anglii vydána kniha Dr. Jamese Curriera Účinky vody studené i teplé jako léku na zimnici a další choroby, a z existence této knihy lze soudit, že již v 18. století zkoumala věda blahodárné a léčivé účinky vody (které však velice pravděpodobně byly přirozenou součástí lidového léčitelství již dávno před tím). Počátky lázeňství a wellness jsou v Evropě spojeny především s pitím vod z minerálních pramenů. Teprve v 19. století se začínají využívat prameny ke koupeli, jako prevence chorob a součást léčby nemocí. Ve 20. století přibývají nové procedury využití páry, masáží a relaxačních místností, které mohou být považovány za základ wellness. 40 Podstatné je, že vznikají procedury na způsob lázní, avšak bez přímé vazby na přírodní léčivé zdroje, což je charakteristickým znakem lázní. Výjimečné postavení ve wellness v rámci Evropy má Švýcarsko, které poskytuje tradiční, velice kvalitní služby především pro movitější zákazníky. Wellness centra v západní části Evropy se však v posledních letech potýkají spíše s poklesem zájmu a to jednak z důvodu relativního poklesu koupěschopnosti klientů v důsledku hospodářské krize, ale také proto, že vznikla řada kvalitních a levnějších konkurenčních wellness destinací ve východní Evropě 41 : Slovensko oblíbené pro svoji kvalitu a finanční dostupnost; těží z termálních pramenů a do určité míry i z toho, že Češi jsou zvyklí jezdit na Slovensko; 40 SPATRIP PRŮVODCE SVĚTEM LÁZNÍ A WELLNESS. Historie wellness. Spatrip.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 41 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s

29 rovněž zde vznikla řada nových zařízení, kde jsou dostupné teplé termální prameny a bazény se studenou vodou. Maďarsko nabídka městského wellness v Budapešti je specifickým odvětvím cestovního ruchu, maďarské termální lázně jsou v posledních letech velmi atraktivní, z hlediska kvality služeb i přijatelných cen. Pro návštěvníky z Moravy je také výhodou geografická dostupnost. Polsko velmi úspěšně čerpá prostředky z fondů Evropské unie a díky tomu zde zažívá wellness velký boom. Polsko však nemůže stavět na lázeňské tradici. Česká republika má řadu světoznámých lázní, z nichž jsou vázány na přírodní zdroje; lázně často rozšiřují svoji nabídku o wellness procedury. Wellness v České republice Díky politickým a společenským poměrům v České republice, resp. v Československé socialistické republice před rokem 1989 a velmi omezené možnosti kontaktu s vyspělým západním světem, se wellness do ČR dostalo s obrovským zpožděním. O to dynamičtější je však vývoj wellness v současnosti (samozřejmě s ohledem na hospodářskou krizi, která negativně ovlivnila všechna hospodářská odvětví). Na druhou stranu jakožto předchůdce wellness nelze dle mého názoru ponechat stranou ani trend tzv. masové rekreace pracujících, který se začal rozvíjet v Československé socialistické republice v 50. letech minulého století: výběrové rekreace ROH (Revolučního odborového hnutí). 42 Největší rozmach této formy rekreace nastal v 70. a 80. letech minulého století, kdy se pro tyto účely budovaly velké víceúčelové objekty na základě společných investic sdružených podniků. V roce 1985 disponovala podniková zařízení 203 tisíci lůžky pro účely rekreace tohoto typu. 43 Počátek 21. století je spojen s masivním trendem zdravého životního stylu a zdravé výživy, který se postupně rozvinul v koncept usilující o komplexní hledání harmonie 42 ROH byla monopolní nejmasovější organizace v Československu (ČSR). Většinou bylo členství zaměstnanců v ROH povinné a automatické. 43 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s

30 a rovnováhy člověka po stránce tělesné i duševní. Úsilí o nalezení harmonie a rovnováhy, orientace jednice na zdravotní stav, fyzickou kondici, relaxaci a osobní rozvoj jedince má řadu forem, wellness je jednu z nich. Jako jeden z důvodů pro pozdější příchod wellness do České republiky můžeme také označit způsob vnímání lázeňské péče českými klienty. Na rozdíl od okolních zemí (Maďarsko, Slovensko), kde je lázeňství mnohem více vnímáno jako relaxace a odpočinek, v České republice si lázeňství stále zachovává svůj medicínský charakter a je na jedné straně oceňováno pro kvalitu léčebné péče 44 a na druhé straně je spojeno s negativními konotacemi nutnosti dodržovat přísný léčebný režim a v neposlední řadě také (historicky) s nepříliš kvalitními doprovodními službami. S wellness službami se dle mého názoru lze setkat ve dvou kontextech: doplněk pro lázeňské služby (tj. wellness služby jsou poskytovány lázněmi vedle klasických lázeňských procedur v tom případě mohou těžit s přírodních léčebných zdrojů), doplněk k ubytovacím službám (tj. wellness služby - nejčastěji masáže, whirpool nebo sauna jsou nabízeny hotely jako rozšíření a zatraktivnění nabídky pro hotelové hosty, v tom případě na přírodní léčební zdroje vázány nejsou). Samozřejmě nelze pominout, že wellness procedury si volí klient sám, nejčastěji bez porady s lékařem a také si je obvykle sám hradí (někdy přispívá zaměstnavatel v rámci firemních benefitů). V posledních letech vznikají také specializované wellness komplexy, které nabízí všemožné služby na jednom místě, včetně fitness a kosmetického salonu. S nabídkou wellness služeb bývá často spojen pojem SPA, který pochází z Říma zkratka je vytvořena počátečními písmeny latinského slovního spojení Sanus Per Aquam což znamená léčit skrze vodu. SPA bylo používáno pro označení horkých pramenů, vedle kterých se stavěly bazény, v nichž se léčili a relaxovali římští legionáři po bitvách PODĚBRADSKÝ, J.: Wellness v ČR. Praha: EPO consult, s PODĚBRADSKÝ, J.: Wellness v ČR. Praha: EPO consult, s

31 1.2.2 Právní úprava podnikání ve wellness Zatímco lázeňské služby jsou považovány za zdravotní služby dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, wellness svůj právní předpis nemá. Podnikání v oblasti wellness je tedy upraveno pouze obecným předpisem, jímž je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis upravuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Poskytování wellness služeb spadá mezi živnosti vázané, specifikované v Příloze č. 2 živnostenského zákona, konkrétně Masérské, rekondiční a regenerační služby. K získání živnostenského oprávnění je nezbytné prokázat odbornou způsobilost tj. získání živnostenského oprávnění je vázáno na odbornou způsobilost a dosažené vzdělání 46. Maséři pracující na základě této živnosti by tedy neměli hovořit o nabídce léčebných zásahů na svých klientech ty přísluší fyzioterapeutům a lékařům ve zdravotnických zařízeních. Specifické živnostenské oprávnění je pak potřeba např. pro kosmetické služby, pedikúru, akupunkturu apod., tedy pro Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže (oprávnění nezahrnuje vpravování látek do kůže kyselina hyaluronová, botulotoxin apod., které opět přísluší jen zdravotnickým pracovníkům). Z výše uvedeného dle mého plyne, že wellness služby aby byly poskytovány v souladu s živnostenským oprávněním, mají být zásadně poskytovány zdravým klientům a nikoli jako léčebná procedura. 46 Požadavky zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, na odbornost pro získání vázané živnosti Masérské, rekondiční a regenerační služby: a) odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře a specializovaná způsobilost v oboru specializace rehabilitační a fyzikální medicína nebo tělovýchovné lékařství, nebo b) odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta nebo maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra, nebo c) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru rehabilitačního nebo tělovýchovného zaměření, nebo d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) profesní kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž. Konkrétní kvalifikace je upravena vždy zvláštním zákonem, na který odkazuje příloha č. 2 živnostenského zákona. 22

32 Ve srovnání s Českou republikou právní úprava na Slovensku reaguje na trend wellness v hotelovém podnikání a to konkrétně ve formě vyhlášky Ministerstva hospodářství Slovenské republiky č. 277/2008 Zbierky zákonov, která klasifikuje kategorii wellness hotelů jako ubytovacích zařízení určených pro zvláštní přechodná pobyty spojené s odbornou péčí a rehabilitací klientů. Podle této vyhlášky se přepokládá, že wellness hotel má k tomuto účelu vybudované sportovní a rekreační zařízení, poskytuje služby wellness a nabízí racionální stravu. K hotelům s programem wellness se zařazují i hotely s akvaparky (koupaliště), které jsou často vybudovány na bázi termálních vod, ale nemají uznanou léčivost využívaného zdroje termální vody Srovnání wellness a lázní Ačkoli se rozdíly mezi wellness a lázněmi v posledních letech značně stírají, určité rozdíly zde přece jen jsou. Lázeňský pobyt (léčebný) je na rozdíl od wellness založený na doporučení od lékařespecialisty a praktický lékař realizuje vyslání do lázní, což je realizováno s různou mírou příspěvku od zdravotní pojišťovny. Lázeňství je (vedle nemocniční a ambulantní léčby), pevnou součástí našeho zdravotního systému. Jinou variantou je samozřejmě to, že klient si zajistí lázně sám a uhradí si plnou cenu. Hlavní rozdíl mezi wellness a (léčebnými) lázněmi je právě v léčebné funkci. Cílem lázeňství je léčit a doléčovat zdravotní problémy, popř. je mírnit, lázeňské pobyty proto absolvují převážně lidé nemocní. Naproti tomu wellness má za cíl zdravotním komplikacím předcházet prostřednictvím podpory zdravého životního stylu a wellnessové pobyty jsou tak hlavně pro zdravé a mají spíše preventivní charakter GÚČIK, M.: Zdravotný cestovny ruch jako prejav zdravotného uvedomenia obyvatelstva. Health Tourism as a Sign of Health Awareness of Population. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review: ATTL, P.: Fenomén jménem wellness. In: Vademecum zdraví, [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 23

33 Dalším významným rozdílem je vázanost na přírodní léčivé zdroje. Léčebné lázeňství je v podstatě vždy vázáno na přírodní léčivé zdroje, kdežto wellness může fungovat i bez nich. Wellness je v České republice vnímáno jako něco mezi lázeňstvím a fitness. 49 Müllerová 50 poukazuje na to, že významným rozdílem mezi lázněmi a wellness je také patrný v režimu fungování provozu: pro lázeňství platí z důvodu předepsaných léčebných procedur určitý řád a dietní zásady, a je nutno dodržovat pravidla daná léčebným režimem, wellness aktivity si řídí každý sám, podle svého naturelu a potřeb Lázně a wellness vzájemné substituty i komplementy Podle Jakubíkové 51 jsou lázeňské organizace, hotely a lázeňská místa spolu nerozlučně spjata. Lidé jezdí do lázeňských míst z různých důvodů a ne vždy je důvodem přímo pobyt v lázeňském zařízení nebo v lázeňském hotelu. Hosté vnímají místo jako celek vnímají okolní krajinu, celkové prostředí, nabízené služby, kulturní, sportovní, rekreační možnosti, ale také vstřícnost a otevřenost místních obyvatel. Na území lázeňského místa se nachází mnoho poskytovatelů služeb, kteří mají rozdílné zájmy. Lázně si v rámci České republiky (i v rámci střední Evropy a dále) konkurují i mezi sebou. Lázeňské destinace se v některých aspektech od sebe přirozeně liší, neboť každé místo je jinak geograficky položeno a nabízí jiné možnosti, což se týká přírody a jiných kulturních nebo historických atributů, které jsou provozovateli lázeňských destinací obtížně ovlivnitelné. Specifickým konkurentem pro lázně jsou wellness služby, které mohou do určité míry poskytovat velmi podobné služby (substituty) a to především pro ty klienty, kteří nevyžadují výslovně léčebné lázně. Konkurence ve službách je jednoznačně vysilující. 49 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s MÜLLEROVÁ, A.: Wellness jako životní styl. Brno : Era vydavatelství, s JAKUBÍKOVÁ, D.: Aplikace marketingu základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovni-ruch.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 24

34 Především u služeb, které nejsou závislé na léčebném zdroji, je velmi těžké dlouhodobě udržet konkurenční výhodu, neboť konkurence službu snadno okopíruje. Je vhodné si konkurovat navzájem jenom tam, kde je to nezbytně nutné a jinde raději hledat možnosti spolupráce, tvorby společných balíčků i programů kupříkladu na wellness a lázně se lze dívat také jako na komplementy zatímco lázně poskytují služby vázané na léčebný zdroj, wellness může poskytovat služby nezávislé a lze se vzájemně podpořit. Souhrn služeb, které nabízí lázně a wellness lze označit pojmem healthness Müllerová 52 do tohoto pojmu zahrnuje kromě tradičních lázeňských procedur poskytovaných zdravotnickým personálem, rehabilitační péče, speciálních koupelí, bahenních zábalů a masáží také wellness aktivity (parní lázně a sauny, aromasauny či aromamasáže či různé druhy pohybových aktivit) a mnoho speciálních procedur, od moderních elektroléčebných metod po pobyt v solné jeskyni nebo kryoterapii. Sortiment procedur vychází z možností a vybavenosti konkrétního lázeňského zařízení a také z nastavení vztahu s konkurencí právě ve smyslu komplementární nabídky různých zařízení v jednom místě. Jakubíková 53 uvádí, že tzv. 3 P (partnerství ve smyslu spolupráce, tvorba package balíčků, programování tvorba programu) patří k slabým stránkám našich lázeňských měst. Pro restrukturalizaci nabídky a zvýšení konkurenceschopnosti českých lázeňských destinací jsou právě uvedená 3 P velmi klíčová Přidaná hodnota wellness a lázní z hlediska zdravotního Ačkoli bylo výše řečeno, že wellness nemá ambice být léčebnou procedurou, má v moderním světě jistě svoje nezastupitelné místo. MUDr. Dominique Hoareau, prezident francouzské asociace SPA-A, poukazuje na to, že za pojmy spa a wellness (jakkoli nesprávně používanými) najdeme celou řadu technik různého původu a všemožného zaměření, jejichž společným cílem je boj proti nadvládě stresu a proti následkům stárnutí, což jsou oblasti, ke kterým se obrací řada nadějí a mnohá 52 MÜLLEROVÁ, A.: Wellness jako životní styl. Brno : Era vydavatelství, s JAKUBÍKOVÁ, D.: Aplikace marketingu základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovni-ruch.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 25

35 očekávání. 54 Hana Cathala však jako nejpodstatnější rys a přidanou hodnotu wellness vidí to, že je o šťastném, harmonickém a naplněném člověku vyrovnaný a pohodový člověk má tisíce tváří a dobré podmínky pro to, aby se mu to povedlo. 55 Wellness je součástí preventivního přístupu k vlastnímu zdraví a trendu aktivního trávení volného času. Počet klientů relaxačních a regeneračních pobytů se neustále zvyšuje a v návaznosti na to roste i nabídka různorodých wellness, beauty a fitness programů, které nabízí lázeňská centra i wellness hotely vedle svých standardních služeb. Velmi důležitým aspektem wellness nabídky je tedy skutečnost, že jde o preventivní aktivitu, která by měla být nabízena v zásadě zdravým lidem, v rámci prevence. Nikoli jako léčebnou proceduru, kterou jsou procedury lázeňské. Očekávání spojení s rekondičními, relaxačními a wellness pobyty jsou podle Mlejnkové 56 : výborné základní služby (ubytování, stravování), příjemné, neobvyklé a účinné procedury, možnost aktivně a zajímavě využít volný čas. Přidanou hodnotou wellness je tedy především získání lepší tělesné i duševní kondice. Naproti tomu lázeňské procedury jsou poskytovány jako zdravotnické služby, předpokládá se, že jsou poskytovány pacientům, kteří mají obtíže specifikované lékařem. Očekávání klientů spojená s léčebnými pobyty jsou podle Mlejnkové 57 především: 54 CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishong, s CATHALA, H.: Wellness od vnějšího pohybu k vnitřnímu klidu. Praha : Grada Publishong, s MLEJNKOVÁ, L.: Přidaná hodnota v lázeňství z pohledu klienta. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Jedemedolazni.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 2_slm_cr_ konference_2014-sbornik_prednasek.pdf>. 26

36 zlepšení zdravotního stavu, standardní základní služby, konzultace s lázeňským lékařem, účinné procedury v odpovídajícím počtu, skladbě a kvalitě provedení, vytvoření nabídky pro volný čas. Přidanou hodnotou je pak mimo jiné navázání nových sociálních kontaktů, změna denního stereotypu a v neposlední řadě nové podněty související s jiným prostředím. V souvislosti se zlepšením zdravotního stavu a zmírněním specifických obtíží je přirozeně pozitivním dopadem návštěvy lázní i zvýšeni kvality života pacienta zmírněním nebo odstraněním zdravotních obtíží, pro něž byly lázeňské procedury aplikovány. Přidaná hodnota pro všechny klienty zahrnuje v úrovni fyzické uvolnění, obnovu fyzických sil, zlepšení objektivně měřitelných parametrů zdraví a v úrovni psychické uvolnění, více podnětů pro zlepšení nálady, radost a pohodu Financování wellness a lázní v České republice Jak bylo výše zmíněno, rozdíl mezi wellness a léčebnými lázněmi je rovněž ve financování a organizaci. Podle informací Všeobecné zdravotní pojišťovny 59 a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, mohou být lázeňské pobyty financovány třemi způsoby: 57 MLEJNKOVÁ, L.: Přidaná hodnota v lázeňství z pohledu klienta. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Jedemedolazni.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 2_slm_cr_ konference_2014-sbornik_prednasek.pdf>. 58 MLEJNKOVÁ, L.: Přidaná hodnota v lázeňství z pohledu klienta. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Jedemedolazni.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 2_slm_cr_ konference_2014-sbornik_prednasek.pdf>. 59 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Jaké jsou typy úhrad lázeňské péče. Vzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 27

37 Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či na minimalizaci rozsahu invalidity (čímž eliminuje náklady na sociální dávky vyplácené např. při částečném nebo úplném invalidním důchodu). Komplexní lázeňská péče se týká také nemocí z povolání a jiných druhů poškození zdraví při výkonu profese, kde jsou řešeny následky dlouhodobého působení negativního pracovního vlivu na život a zdraví zaměstnance. U účastníků nemocenského pojištění se komplexní lázeňská péče poskytuje v době jejich dočasné pracovní neschopnosti. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena pacientovou veřejnou zdravotní pojišťovnou, avšak jízdné do lázeňského zařízení se neproplácí, pacient rovněž na místě hradí lázeňský poplatek. 60 Příspěvková lázeňská péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním, a to jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Veřejná zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebné výdaje; stravování, ubytování, jízdné (do lázní a zpět) a lázeňský poplatek si hradí klient sám. Klient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Samoplátcovská léčba všechny náklady spojené s pobytem a léčbou si hradí klient sám. Klient nemusí mít lékařské doporučení a doba pobytu pro samoplátce není nijak limitována. 61 Poslední varianta kdy si pacient jako samoplátce hradí lázeňský pobyt a procedury sám, se ztotožňuje s financováním a organizací wellness, neboť i to si hradí klient sám z vlastních zdrojů. Wellness procedury pak mohou být také zajímavým zaměstnaneckým benefitem. Léčebné rehabilitační lázně mají hrazeny zaměstnavatelem v rámci služebního poměru např. příslušníci Policie České republiky. 60 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s

38 Formy lázeňské a wellness péče jsou porovnány pro přehlednost v tabulce, kde je uvedena informace ANO NE, podle toho, zda je příslušná složka wellness nebo lázeňského pobytu hrazena nebo ne z veřejného zdravotního pojištění. Tabulka 1: Porovnání financování a organizace lázeňského a wellness pobytu, srovnání dle úhrady z veřejného zdravotního pojištění Úhrady z veřejného zdravotního pojištění Komplexní lázeňská péče Příspěvková lázeňská péče Samoplátcovská lázeňská péče Wellness Léčebná péče ANO ANO NE NE Stravování ANO NE NE NE Ubytování ANO NE NE NE Cestovné NE NE NE NE Lázeňský poplatek NE NE NE NE Pracovní neschopnost ANO NE NE NE Limit délky pobytu čtrnáct dní ANO ANO NE NE Opakování dle indikace 1x2 roky libovolně libovolně Zdroj: vlastní tabulka dle informací Všeobecné zdravotní pojišťovny 62 a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 63 Z tabulky je naprosto zřejmé, že rozdíl mezi klientem wellness a klientem-samoplátcem ve financování nelze ani postřehnout nicméně zásadní rozdíl ani v tabulce zachycen 62 VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Jaké jsou typy úhrad lázeňské péče. Vzp.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < 63 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s

39 není, neboť je dán podstatou rozdílu mezi lázněmi a wellness, jak je uvedeno z více pohledů v podkapitole Lázně a wellness z hlediska daně z přidané hodnoty a ceny Chápání lázeňské péče jako medicínského výkonu se promítá také do oblasti daňové, konkrétně pokud jde o daň z přidané hodnoty, která se promítá do ceny poskytované služby (pokud je poskytovatel plátce daně z přidané hodnoty). Mimo jiné v souvislosti s přijetím zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, byla zákonem č. 375/2011 Sb. novelizována ustanovení 51 a 58 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Služby zdravotní péče i pro účely daně z přidané hodnoty definuje 2 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Tyto služby zahrnují preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky s oprávněním k poskytování zdravotních služeb. Již z této definice je patrné, že wellness služby mezi služby zdravotní péče nepatří. Generální finanční ředitelství 64 uvádí, že podle novelizovaného znění 58 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, jsou od daně z přidané hodnoty osvobozeny zdravotní služby za (kumulativního) splnění následujících podmínek: jedná se o zdravotní služby vymezené zákonem o zdravotních službách, zdravotní služby jsou poskytované poskytovatelem zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách, jedná se o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví. 64 GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ, ODBOR NEPŘÍMÝCH DANÍ: Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví k Financnisprava.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 30

40 Pro aplikaci osvobození přitom není rozhodující, zda si zdravotní službu hradí pacient sám, nebo mu je hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo jinak (zaměstnavatelem). V případě lázeňské péče je nepochybné, že se jedná o zdravotní službu podle zákona o zdravotních službách. Bude-li lázeňskou proceduru poskytovat poskytovatel zdravotních služeb na základě uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a pokud bude naplněna také podmínka činnosti s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví, půjde o službu osvobozenou od daně dle 58 zákona o dani z přidané hodnoty. Podstatnou otázkou v souvislosti s poskytováním lázeňské péče je zejména právě posouzení splnění třetí podmínky, a to, že musí jít o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví. Nejoptimálnějším kritériem pro posouzení naplnění této podmínky se podle Generálního finančního ředitelství ČR jeví skutečnost, zda v souvislosti s poskytnutou lázeňskou péčí byla provedena zdravotní prohlídka pacienta (klienta) lázní příp. zda byl jiným způsobem posouzen jeho zdravotní stav lékařem a na základě toho byl sestaven, upraven či schválen léčebný program. 65 Osvobození od daně z přidané hodnoty tedy nepřipadá v úvahu v situaci, kdy: program je sestaven předem, či prodáván jako balíček předem určených služeb program je bez konzultace s lékařem, která teprve určí konkrétní (léčebnou) proceduru bez ohledu na to, kdo proceduru hradí. Z výše uvedených informací je tedy zřejmé, že wellness služby nemohou být osvobozeny od daně z přidané hodnoty a byť by se obsahově jednalo o velmi podobnou proceduru s procedurou lázeňskou, cena čisté wellness procedury zvolené klientem oproti proceduře lázeňské indikované lékařem na základě vyšetření bude velmi pravděpodobně vyšší. 65 GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ, ODBOR NEPŘÍMÝCH DANÍ: Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví k Financnisprava.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 31

41 1.3.5 Lázeňský poplatek a poplatek z ubytovací kapacity v lázeňském městě Obce s lázeňským statusem jsou dle zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, oprávněny vybírat místní poplatek za lázeňský pobyt, tzv. lázeňskou taxu. Maximální denní limit pro lázeňský poplatek je 15 Kč, je však na konkrétní obci, aby si poplatek stanovila v rámci zákonného limitu. Ostatní obce vybírají poplatek za rekreační pobyt. Následující tabulka uvádí žebříček deseti měst s nejvyššími příjmy obecního rozpočtu z titulu lázeňského nebo rekreačního poplatku (lázeňská města jsou zvýrazněna). Z tabulky je zřejmé, že mezi lázeňskými městy mají nejvyšší výběr lázeňského poplatku Karlovy Vary (více než 23 milionů Kč) a dále se v žebříčku umístily Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice a Třeboň, jejichž příjmy jsou však již nižší, u tří posledně jmenovaných dokonce o řád nižší. Tabulka 2: Deset měst s nejvyšším výběrem lázeňských a rekreačních poplatků v ČR (2012) OBEC MÍSTNÍ POPLATEK ZA POBYT (v Kč) Praha Karlovy Vary Mariánské Lázně Špindlerův Mlýn Františkovy Lázně Luhačovice Třeboň Lipno nad Vltavou Harrachov Český Krumlov Zdroj:Vlastní tabulka dle ATTL, P.: Místní poplatky a jejich význam pro vybraná lázeňská města. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Obce vybírají dále poplatek za ubytovací kapacitu, rovněž dle zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek za ubytovací kapacitu je stanoven buď paušálně pro ubytovací zařízení, nebo podle počtu nocí a využitých lůžek v sazbě nejvýše 6 Kč za noc a lůžko (opět je na obci, aby stanovila konkrétní výši poplatku na svém území). Poplatek za ubytovací kapacitu se neplatí ve zdravotnických a lázeňských zařízeních (s výjimkou hotelových zařízení). 32

42 Následující tabulka uvádí přehled deseti měst s nejvyššími příjmy obecního rozpočtu z poplatku za ubytovací kapacitu (lázeňská města jsou zvýrazněna, přestože lázeňská zařízení jsou od poplatku osvobozena). Z tabulky je zřejmé, že mezi lázeňskými městy mají nejvyšší výběr poplatku za ubytovací kapacitu opět Karlovy Vary (více než 6 milionů Kč) a dále se však v žebříčku deseti měst umístily pouze Mariánské Lázně. Tabulka 3: Deset měst s nejvyšším výběrem poplatku za ubytovací kapacitu v ČR (2012) OBEC MÍSTNÍ POPLATEK ZA UBYTOVACÍ KAPACITU (v Kč) Praha Karlovy Vary Brno Plzeň Špindlerův Mlýn Mariánské Lázně Pec pod Sněžkou Lipno nad Vltavou Mladá Boleslav Český Krumlov Zdroj: Vlastní tabulka dle ATTL, P.: Místní poplatky a jejich význam pro vybraná lázeňská města. In: Sborník přednášek Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu Z výše uvedených informací lze usuzovat, že Karlovy Vary a Mariánské Lázně v rámci cestovního ruchu nejvíce těží ze svého statusu lázeňského města v tom smyslu, že jsou atraktivní i pro hosty jiných než lázeňských zařízení (což plyne z toho, že tito hosté musí hradit poplatek za ubytovací kapacitu) a pravděpodobně se jedná také o příjmy klientů wellness služeb, neboť ubytování ve wellness hotelu podléhá poplatku z ubytovací kapacity. Výběr místních poplatků je výlučnou pravomocí obcí. Studnička 66 uvádí, že ročně se v České republice vybere přibližně 500 mil. Kč na lázeňském poplatku a poplatku za ubytovací kapacitu. Z počtu obcí vybíralo v roce 2013 místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 907 obcí, (14,5 %) a místní poplatek z ubytovací kapacity obcí (23,1 %). 66 STUDNIČKA, P.: Analýza výběru místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt a z ubytovací kapacity v České republice. Analysis of the Selection of Local Fees for a Spa or Leisure Stay and for Accommodation in the Czech Republic. In: Folia Turistica 5. [CD] Banská Bystrica : UMB Ekonomická fakulta, Recenzované/Review:

43 1.4 Strategické řízení v lázeňství a ve wellness Podobně jako v jiných odvětvích služeb, i v lázeňství a wellness se charakter poskytovaných služeb vyvíjí, rozšiřuje se nabídka všelikých procedur a v neposlední řadě se také mění chápání lázní a wellness jako součást péče o vlastní tělo. Jednak je to jeden z moderních trendů příklon ke zdravému (či zdravějšímu) životnímu stylu, ale také je to nutnost současná doba přináší modernímu člověku vysokou míru stresu, málo odpočinku, sedavé zaměstnání nebo práci zahrnující řadu pohybových stereotypů, což vše má v dlouhodobém horizontu negativní vliv na zdraví. Spolu s Jakubíkovou 67 a Müllerovou 68 poukazuji na nevyhnutelnou potřebu praktické aplikace poznatků z oblastí strategického řízení (včetně řízení kvality), marketingu i organizační kultury. Mezi podnikateli v České republice dlouho panovalo přesvědčení, že strategické řízení není nutné pro malé a střední podniky ani pro podniky poskytující dotované služby (chápeme-li příspěvek veřejné zdravotní pojišťovny jako svým způsobem dotaci pro klienta-zákazníka). Hospodářská krize posledního téměř již desetiletí však přiměla některé organizace k aplikaci těchto poznatků a to obvykle s velmi dobrými výsledky. Základním smyslem strategického plánováni je podle Tiché a Hrona 69 vytváření konkurenční výhody jakožto nejdůležitějšího předpokladu podnikatelského úspěchu v jakémkoli odvětví, lázeňství nevyjímaje. Veškerý potenciál podniku je díky tomuto konceptu efektivně nasměrován k dosažení tohoto cíle tím, že každodenní operativní rozhodnutí vycházejí z dlouhodobého strategického zaměření. Každý krok sleduje záměr vytvoření a udržení dlouhodobé konkurenční výhody. Strategické řízení tak představuje úkol pro celý podnik v každém okamžiku jeho existence. Jde o způsob myšlení, návod k jednání a určující faktor chování každého člena podniku. Cílem strategického řízení je vytvoření jedinečných kvalit, které mají zvláštní hodnotu pro konkrétní část trhu, čímž si podnik zajistí dlouhodobě výhodnější pozici, která je známkou strategického úspěchu. 67 JAKUBÍKOVÁ, D.: Aplikace marketingu základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovni-ruch.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 68 MÜLLEROVÁ, A.: Wellness jako životní styl. Brno : Era vydavatelství, s TICHÁ., I., HRON., J.: Strategické řízení. Praha : Provozně ekonomická fakulta ČZU, s

44 Podkladem pro tvorbu strategického plánu je realizace strategické analýzy zahrnující vnější okolí podniku i vnitřní pohled na samotný podnik. Strategická analýza hodnotí závažnost vlivů jednotlivých faktorů, které byly identifikovány, jejich vzájemné působení a na základě těchto poznatků pak dále vzniká strategický plán. Vize společnosti by měla být pozitivní a inspirující. Měla by být výzvou pro každého, aby zapojil všechny své schopnosti a využil zkušenosti. Je to výzva k dalšímu rozvoji každého jednotlivce a týmu. Firemní hodnoty by měly být jakýmsi kodexem každodenního myšlení všech zaměstnanců organizace cokoli činím, činím s myšlenkou na plnění a respekt k firemním hodnotám. Strategický plán je naplňován realizací strategických cílů. Strategické cíle i plán mají směřovat k vizi společnosti, měli by zohledňovat firemní hodnoty. Strategický plán pak zahrnuje plány pro jednotlivé oblasti významné pro konkrétní organizaci marketingový plán, obchodní plán, personální plán apod. Organizace, které veřejně deklarují svoji vizi a poslání, analyzují prostředí, ve kterém působí, formulují strategické cíle v návaznosti na vypracovanou strategii, jsou schopny efektivněji pracovat s prvky marketingového mixu základního (product, price, place, promotion) i rozšířeného (zahrnuje složku people, a podle některých autorů dále také process, physical evidence, politics a public opinion) a dosáhnout významné konkurenční výhody korunované ziskem. Marketingové řízení je v lázeňství a wellness o to důležitější, že se jedná o služby, jejichž poskytovatelé se potýkají s celou řadou společných problémů: zákazníci nemohou dost dobře lázeňskou či wellness službu vyzkoušet předem (při zkoušce již samotnou službu využívají), nemají fyzický důkaz, služba je nehmotná Klíčovou myšlenkou, která je společná všem moderním marketingovým teoriím, je orientace na zákazníka, hosta či klienta, neboť prostřednictvím zjištění a uspokojení potřeb a přání zákazníků efektivním způsobem dojde i sama organizace naplnění svých cílů. Může se zdát, že orientace na zákazníka je již klišé, ale klíčem k úspěchu organizace ve službách je to, aby každý pracovník organizace věděl, v čem je jeho práce důležitá v tom smyslu, jak jeho práce přispívá ke spokojenosti klienta. 35

45 Lázně a wellness jsou služby velmi závislé na osobní interakci zákazníka s pracovníkem wellness či lázní. Značnou část služby tohoto typu poskytuje přímo člověk (např. zaměstnanec), a proto je nutné, aby si každý jednotlivý pracovník lázeňských či wellness organizací uvědomoval, že je to také on, který utváří obraz zákazníka o celém zařízení. V lázeňských a wellness organizacích (bez rozdílu právní formy i velikosti), je velmi důležité věnovat pozornost personální práci tedy mít správné lidi, na správných místech, ve správném čase 70, a v neposlední řadě také vhodné se zabývat profesním i osobnostním růstem pracovníků a vytvářet pro něj vhodné podmínky. 70 JAKUBÍKOVÁ, D.: Aplikace marketingu základní podmínka konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. Cestovni-ruch.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < 36

46 2 Analytická část Analytická část diplomové práce se v úvodu věnuje krátce tradičním léčebným lázeňským procedurám, aby mohla navázat další pasáž, která se již bude věnovat trendům v lázeňství a ve wellness, která společně s podkapitolou restrukturalizace nabídky lázeňských destinací v České republice tvoří jádro této práce. 2.1 Metodologie analytické části Kapitola Statistika lázeňské péče v České republice je založena na sekundární analýze dat, která v souvislosti s lázeňstvím poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, popř. na analýze dat Českého statistického úřadu. V diplomové práci hodnotím data za roky Statistické údaje se týkají návštěvnosti českých lázní a počtu přenocování, poskytnutých výkonů (jejich druhu a množství) a dále zdrojů financování wellness a lázeňských pobytů. Kapitola Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací je založena na rešerši internetových a jiných propagačních zdrojů vztahujících se k českým lázeňským destinacím. V kapitole zmiňuji hlavní trendy, které jsem v nabídkách těchto zařízení vysledovala, a jsou zde uvedeny také příklady z konkrétních zařízení. 2.2 Statistika lázeňské péče v ČR V roce bylo v České republice evidováno 85 poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče (dále jen lázeňské péče) a bylo k dispozici celkem lůžek. Přibližně 12 % lůžkové kapacity patří lázním zřizovaným ústředními orgány, tj. Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem obrany ČR. Jedny lázně provozuje město a zbývajících asi 87 % kapacity spravují jiné právnické osoby nebo fyzické osoby Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR poskytuje informace 2013 jako nejaktuálnější. 72 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s

47 2.2.1 Návštěvnost českých lázní a počet přenocování O vysoké a neustále se zvyšující kvalitě českého lázeňství vypovídají i údaje Českého statistického úřadu 73, které jsou zpracovávány čtvrtletně a to jednak za kraje a jednak pro celou Českou republiku souhrnně. Následující údaje porovnávají roky 2012 a Rok 2013 je záměrně vynechán, neboť ve většině statistických ukazatelů sledovaných Českým statistickým úřadem a souvisejících s lázeňským cestovním ruchem došlo v tomto roce k propadu. Důvodem byla změna indikačního seznamu, která vedla k významnému poklesu indikovaných lázeňských léčebných pobytů (viz subkapitola Právní úprava lázeňství v rámci zdravotních služeb. Pro lepší hodnocení trendu je dle mého vhodné vyřadit extrémní nebo výjimečné hodnoty, které navíc byly vyvolány vnějším vlivem. Statistika ukazuje, že návštěvnost českých lázeňských ubytovacích zařízení má mírně vzestupný trend ( hostů v roce 2012 oproti hostů v roce 2014), ale snižuje se počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních ( přenocování v roce 2012 a přenocování v roce 2014), což značí zkracování pobytu z 9,3 přenocování v roce 2012 na 8,5 přenocování v roce Rostoucí trend je patrný také u návštěvy lázní českými rezidenty, kteří tvoří asi polovinu návštěv a mírně přes polovinu počtu přenocování: ( hostů v roce 2012 oproti hostů v roce 2014), ale také se zvyšuje počet přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních ( přenocování v roce 2012 a přenocování v roce 2014), což však i u rezidentů značí zkracování pobytu z 9,9 přenocování v roce 2012 na 8,8 přenocování v roce Uvedená čísla jsou znázorněna přehledně v následujícím spojnicovém grafu, zachycujícím počet přenocování v českých lázních. 73 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Cestovní ruch časové řady. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení. Czso.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 38

48 Graf 1: Počet přenocování v českých lázních , spojnicový graf Zdroj: ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR in: BLÁHA, E.: Lázně v čase změn. Pokud jde o délku přenocování, jedná se výše o poněkud zavádějící údaje, neboť statistika nerozlišuje klienty-samoplátce (jejichž pobyty budou spíše kratší) a klienty, jejichž pobyt hradí zdravotní pojišťovna, kde je indikovaná délka základního pobytu dospělého stanovena na čtrnáct dní. Czech Tourism 74 naproti tomu uvádí, že zvyšující se počet lázeňských klientů navštěvuje lázně na týdenní či víkendové programy, např. v rámci prodlouženého víkendu nebo dovolené na zotavenou. Kratší pobyty jsou vyhledávány stále mladší klientelou. Mezi nové komerčně zaměřené produkty v českých lázních patří také např. svatební pobyty či spojení pobytu v lázních s návštěvou hudebního či filmového festivalu. Český statistický úřad rozlišuje údaje o počtu návštěvníků a přenocování pouze podle toho, zda se jedná o rezidenta či nikoli. Podrobnější údaje poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Ročenka lázeňství, Lázeňská péče uvádí, že průměrná ošetřovací doba v lázních je kolem dvaceti dní. Pro komplexní lázeňskou péči je něco málo přes dvacet jedna dní, 74 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY, CZECH TOURISM: Nové trendy v lázeňství s wellness. Komora.cz [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < web/oborove-informace/obchod-a-cestovni-ruch-1/informace-z-oboru-obchod-a-cestovni-ruch/nove-trendy-vlazenstvi-a-wellness.aspx>. 75 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s

49 realizované např. pro příspěvkovou lázeňskou péči, jejíž pobyt je devatenáct dní). V roce 2013 platila ještě stará Indikační vyhláška, kde byla stanovena léčba v lázních na 21 dní, nový Indikační seznam stanovuje základní dobu léčby na 14 dní Poskytnuté výkony (2013) Lázeňská péče a léčebné výkony za rok 2013 jsou uvedeny v následující tabulce 76 v třídění dle druhu výkonu a počtu výkonů celkem. Aktuálnějšími informacemi bohužel Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR v době zpracování diplomové práce nedisponuje. Pro rok 2013 je nutno zohlednit, že se jednalo o rok, kdy měla velmi negativní dopad novela indikačního seznamu (viz subkapitola Právní úprava lázeňství v rámci zdravotních služeb). Podle tabulky dále v textu jsou nejčastěji využívaným druhem výkonu vodoléčba a masáže (2,6 mil. výkonů), dále rehabilitace (2,2 mil. výkonů) a minerální a termální koupele (1,7 mil. výkonů). Nejméně jsou indikovány umělé koupele (0,4 mil.) a peloidní výkony (0,75 mil. výkonů). Tabulka 4: Lázeňská péče a léčebné výkony rok 2013 DRUH VÝKONU POČET VÝKONŮ CELKEM Minerální a termální koupele Peloidní výkony Ostatní výkony s využitím přírodních léčivých zdrojů Vodoléčby a masáže Rehabilitace Elektrofyzikální výkony Inhalace Umělé koupele Jiné výkony Zdroj: Vlastní tabulka dle STAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče s ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s

50 2.2.3 Financování wellness a lázní v České republice (2013) Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 77 využilo v roce celkem pacientů, což je o 21 tisíc osob méně než v roce 2012 a o 39 tisíc osob méně než v roce 2011). V rámci komplexní lázeňské péče tvořili dospělí pacienti 85,9 % všech pacientů v roce U více než poloviny pacientů (54,1 %) hradila náklady spojené s pobytem a léčbou Všeobecná zdravotní pojišťovna, zbývajícím pacientům ostatní pojišťovny. Příspěvková lázeňská péče byla poskytnuta celkem pacientům (v roce 2012 to bylo celkem osob a v roce 2011 celkem osob), z toho 99,2 % byly dospělé osoby. VZP hradila léčebné výlohy více než polovině (54,6 %) klientům příspěvkové lázeňské péče. Během roku 2013 podstoupilo ambulantní léčbu osob, z toho bylo 438 pacientů v kategoriích dětí a dorostu. Pro srovnání v roce 2012 bylo ambulantně léčeno osob a v roce osob. Lze tedy říci, že trend je v zásadě konstantní. Samoplátcovská léčba byla v roce 2013 využita rekordním počtem tuzemských klientů. V této statistice se kladně promítá negativní vliv změny Indikačního seznamu na komplexní lázeňskou péči právě v roce Zlomovým rokem pro převažující podíl samoplátců byl však již rok 2008, kdy bylo poprvé více dospělých Čechů, kteří si kratší nebo delší pobyt hradili výhradně ze svého; samoplátců tak bylo víc než těch, kterým pobyt a léčbu kompletně hradí pojišťovny. K tomuto jevu došlo poprvé v novodobé historii lázeňství. Dominantními hosty byli tradičně pacienti, kterým veřejná zdravotní pojišťovna hradila komplexní lázeňskou péčí ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR poskytuje informace 2013 jako nejaktuálnější. 79 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s KOŠINOVÁ, M., TŘEBOŇSKO.CZ: Nové trendy v přístupu k lázním. Trebonsko.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 41

51 Jelikož za poslední roky dochází spíše k redukci plateb od zdravotních pojišťoven, poskytovatelé lázeňské péče se orientují na vylepšování svých služeb, jak v oblasti ubytovací, stravovací, léčebné (a wellness), tak na akvizici stále širší klientely platících různými formami přímých plateb. Atraktivním typem samoplátců jsou cizinci. Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2013 absolvovalo lázeňskou léčbu v našich lázních 166 tisíc cizinců (oproti roku 2012 o osob více, oproti roku 2011 o osob více). Cizinci se v lázních v ČR nejčastěji léčí s indikací nemoci pohybového ústrojí (54,1 %). 81 Následující graf přehledně znázorňuje celkový počet pacientů českých lázní od roku 2005 do roku 2013, v členění dle formy a financování lázeňské péče klienty-rezidenty (komplexní lázeňská péče, příspěvková péče, samoplátci) a cizince. Pokud jde o celkový trend, z grafu je patrný růst v letech 2005 až 2008, od roku 2008 pak dochází k poklesu, který se obrací až od roku 2011 a Nicméně podíl komplexní péče ve sledovaném období prakticky kontinuálně klesá, zvyšuje se podíl samoplátců-rezidentů a cizinců. Graf 2: Vývoj počtu pacientů českých lázní (celkem dospělí, dorost a děti) sloupcový graf 81 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR: Lázeňská péče Praha : ÚZIS ČR, s