Situácia na úseku štátnej hranice s Českou republikou Eva Malenovská, úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru

Transkript

1 PRÍLOHA Č. 2 Situácia na úseku štátnej hranice s Českou republikou Eva Malenovská, úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru Dĺžka štátnej hranice s Českou republikou 251,8 km, z toho suchá 180,7 km a vodná 71,1 km. Počet hraničných priechodov 22, z toho 15 cestných a 7 železničných. Všetky sú určené pre občanov všetkých štátov sveta a sú otvorené nepretržite. Ochranu štátnej hranice a vykonávanie hraničných kontrol zabezpečuje 13 oddelení hraničnej kontroly Policajného zboru. Útvary služby hraničnej a cudzineckej polície pri zabezpečovaní úloh na úseku ochrany spoločnej štátnej hranice spolupracujú s českou stranou v súlade s dvojstrannými medzinárodnými zmluvami. Ide o tieto zmluvy: 1. Zmluva medzi SR a ČR o uľahčení hraničného vybavovania v cestnej, železničnej a vodnej doprave podpísaná 24. mája 1999 v Bratislave cieľom zmluvy je upevniť hraničnú spoluprácu a rozvoj susedských vzťahov, urýchliť a uľahčiť kontrolu osôb, tovaru a dopravných prostriedkov prekračujúcich slovensko-českú štátnu hranicu. Zmluva je vykonávaná bez akýchkoľvek problémov, vyhovuje potrebám praxe a ani jedna strana nepožaduje jej novelizáciu. Na všetkých hraničných priechodoch na spoločnej štátnej hranici je od voči občanom Európskeho hospodárskeho priestoru vykonávaná tzv. zjednodušená hraničná kontrola. Hraničná kontrola sa vykonáva na jedno zastavenie. Prijaté opatrenia výrazne prispievajú k plynulosti hraničnej kontroly a zvýšeniu priepustnosti najmä na cestných hraničných priechodoch. Ukončením colnej kontroly na hraničných priechodoch sa odstránili, resp. minimalizovali čakacie doby v nákladnej a kamiónovej doprave. 2. Zmluva medzi SR a ČR o úprave režimu a o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach podpísaná 29. októbra 1992 v Prahe zmluva upravuje spoluprácu v oblasti ochrany štátnej hranice, kontroly hraničnej prevádzky a poriadku na štátnej hranici a poskytovanie vzájomnej pomoci. 3. Zmluva medzi SR a ČR, ktorou sa mení a dopĺňa Zmluva medzi SR a ČR o úprave režimu a o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach podpísaná 18. augusta 1997 v Prahe - zmluva bola podpísaná s cieľom uľahčiť prekračovanie štátnej hranice mimo hraničných priechodov občanom zmluvných strán za účelom využívania nehnuteľností a obhospodarovania lesných, poľnohospodárskych a iných pozemkov, ktoré sa nachádzajú v bezprostrednej blízkosti štátnej hranice na území druhej zmluvnej strany. Na vykonávaní tejto zmluvy sa okrem služby hraničnej a služby cudzineckej polície podieľali najmä pracovníci colnej správy. Podľa záverov rokovania hlavných vyjednávačov Slovenskej republiky a Českej republiky pre vstup do Európskej únie, ktoré sa uskutočnilo v Brne v júli 2002, česká strana postúpila návrh riešenia úpravy Zmluvy medzi Slovenskou republikou a Českou republikou, ktorou sa mení a dopĺňa Zmluva medzi Slovenskou republikou a Českou republikou o úprave režimu a o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach zo dňa 29. októbra 1992, v znení Zmluvy zo dňa 18. augusta 1997 (ďalej len,,zmluva ). Následne slovenská strana posúdila

2 návrh českej strany na zmeny v doterajšej zmluvnej úprave slovensko-českého hraničného režimu. Vzhľadom na závažnosť danej problematiky a zásadný charakter zmien navrhnutých českou stranou slovenská strana považovala za najvhodnejší spôsob riešenia prijatie novej Zmluvy. Po konzultáciách s českou stranou slovenská strana prehodnotila svoje pôvodné stanovisko a bolo dohodnuté, že zmeny v zmluvnej úprave prekračovania spoločných štátnych hraníc mimo hraničných priechodov je z časového hľadiska reálnejšie riešiť zmenou Hlavy Va Zmluvy medzi SR a ČR, ktorou sa mení a dopĺňa Zmluva medzi SR a ČR o úprave režimu a o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach. Slovenský protinávrh riešenia uvedenej Zmluvy bol českej strane zaslaný v januári 2003, ktorá naň oficiálne reagovala v mesiaci júl 2003 s návrhom, aby bol akceptovaný ňou zaslaný návrh, ktorý sa snaží zachovať nadštandardný režim na spoločných štátnych hraniciach a súčasne vyhovuje požiadavkám vyplývajúcim z členstva oboch krajín v Európskej únii. Následne sa začali expertné rokovania, na ktorých bol dohodnutý text Zmluvy. V súlade s ustanovením článku 15a ods. 1 a článku 15b ods. 4 návrhu Zmluvy do doby nadobudnutia jej platnosti bolo potrebné dohodnúť miesta na prekračovanie spoločných štátnych hraníc mimo hraničných priechodov, tzv. určené miesta a priebeh hraničnej turistickej trasy. V súlade s článkom 19 ods. 1 písm. n) dohodnúť rozšírenie pohraničného pásma o obce nachádzajúce sa mimo území okresov priliehajúcich ku spoločným štátnym hraniciam. Bolo dohodnuté, že zriadenie miest na prekračovanie spoločných štátnych hraníc mimo hraničných priechodov, stanovenie priebehu hraničnej turistickej trasy a rozšírenie pohraničného pásma bude realizované na základe medzivládneho zmluvného dokumentu, formou výmeny nót, pričom nadobudnutie jeho platnosti je viazané na platnosť Zmluvy. Vláda Slovenskej republiky svojim uznesením č. 65 dňa 21. januára 2004 vyslovila súhlas s uzavretím Zmluvy. Na základe listu predsedu vlády Slovenskej republiky bol návrh na vyslovenie súhlasu Národnej rady Slovenskej republiky so Zmluvou zaradený na rokovanie 26. schôdze Národnej rady Slovenskej republiky. Návrh na uzatvorenie Zmluvy medzi Slovenskou republikou a Českou republikou iniciovala Česká republika, ktorá ju doposiaľ neratifikovala. Z dôvodu zosúladenia termínov ratifikácie Zmluvy Parlamentom Českej republiky a Národnou radou Slovenskej republiky Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky navrhlo späťvzatie predmetnej Zmluvy z programu rokovania 26. schôdze Národnej rady Slovenskej republiky. Zároveň bolo odporúčané, aby predseda vlády Slovenskej republiky po vyslovení súhlasu Parlamentom Českej republiky znovu predložil Zmluvu Národnej rade Slovenskej republiky na vyslovenie súhlasu a na rozhodnutie, že ide o zmluvu podľa článku 7 ods. 5 Ústavy SR, ktorá má prednosť pred zákonmi. V súčasnosti môžu štátni príslušníci oboch strán prekročiť zelenú hranicu kdekoľvek za predpokladu, že majú pri sebe platný cestovný doklad. Po ratifikácii Zmluvy bude možné prekročiť štátnu hranicu len na 94 miestach - 22 štandardných a 72 dohodnutých priechodoch. Návrh režimovej zmluvy (Bratislava, 27. januára 2004) spĺňa všetky kritériá Európskej únie a zároveň zachováva nadštandardné vzťahy medzi oboma krajinami.

3 Úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru (v spolupráci s gestorom úlohy - úradom legislatívy a právnych služieb MV SR) sa v uplynulom roku zúčastňoval na expertných rokovaniach za účelom novelizácie vyššie uvedenej zmluvy. Bolo dohodnuté, že gestorom úlohy na zriadenie miest na prekračovanie spoločných štátnych hraníc mimo hraničných priechodov, stanovenie priebehu hraničnej turistickej trasy a rozšírenie pohraničného pásma bude úrad hraničnej a cudzineckej polície Prezídia Policajného zboru a uvedené bude realizované na základe medzivládneho zmluvného dokumentu, formou výmeny nót, pričom nadobudnutie jeho platnosti je viazané na platnosť Zmluvy. 4. Dohoda medzi vládou SR a vládou ČR o hraničných priechodoch na spoločných štátnych hraniciach podpísaná 28. marca 2000 v Prahe. Gestorom dohody je do Ministerstvo financií SR Colné riaditeľstvo SR. Dohoda bola podpísaná za účelom prispieť k ďalšiemu rozvoju priateľských vzťahov, rozšírenia spolupráce v oblasti pohybu osôb, medzinárodného obchodu a dopravy, uľahčiť cestovný ruch a vytvoriť vhodné podmienky na prestup osôb a dopravných prostriedkov cez štátne hranice. V roku 2004 bola definitívne ukončená výstavba objektu cestného hraničného priechodu Holíč - Hodonín. Rekonštrukcia cestného hraničného priechodu Horné Srnie Brumov - Býlnice bola ukončená v novembri tohto roku. Bola začatá výstavba nového cestného hraničného priechodu Skalica - Sudoměřice, ktorého otvorenie sa predpokladá v decembri tohto roku. Na základe uznesenia vlády Slovenskej republiky č. 856 z dochádza od k presunu kompetencií na úseku otvárania, zrušenia a zmeny charakteru hraničných priechodov na dočasných vonkajších hraniciach Európskej únie z Ministerstva financií na Ministerstvo vnútra. 5. Dohoda medzi vládou SR a vládou ČR o zrušení vízovej povinnosti podpísaná 29. októbra 1992 v Prahe v znení dodatku. V zmysle dohody môžu občania SR a ČR aj po vstupe SR a ČR do Európskej únie prekračovať spoločnú štátnej hranice na ktoromkoľvek vhodnom mieste. Dňa 23. júla 2004 bola českému veľvyslanectvu v Bratislave odoslaná diplomatická nóta č. 610/04-MEPO, ktorou sa oznamuje, že príslušnými orgánmi na vydávanie povolenia na prekročenie štátnej hranice v súlade s článkami 15b a 15c Zmluvy medzi SR a ČR, ktorou sa mení a dopĺňa Zmluva medzi SR a ČR o úprave režimu a o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach podpísaná 18. augusta 1997 v Prahe, sú odbory hraničnej a cudzineckej polície Trnava, Trenčín a Žilina. 6. Zmluva medzi SR a ČR o spolupráci v boji proti trestnej činnosti, pri ochrane verejného poriadku a pri ochrane štátnej hranice, podpísaná 27. januára 2004 v Bratislave. Zmluva doteraz nenadobudla platnosť. Nadobudnutím platnosti zmluvy sa vytvoria podmienky na kvalitatívne nový spôsob realizácie medzinárodnej policajnej spolupráce. V podmienkach služby hraničnej a cudzineckej polície ide najmä o výmenu informácií (zriadenie spoločných pracovísk), spoločný výkon služby pri ochrane štátnej hranice a koordináciu opatrení v blízkosti štátnej hranice.

4 I n f o r m a c e k problematice hraničních přechodů na česko-slovenských státních hranicích František Handlíř, odbor všeobecné správy, Ministerstvo vnitra ČR Hraniční přechody a další místa pro překračování státních hranic byly zachovány i po vstupu České republiky a Slovenské republiky do Evropské unie a budou nadále aktuální, a to do doby, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí Rady Evropské unie, podle kterého budou pro oba státy použitelná veškerá ustanovení schengenského acquis. Vstup do EU tedy neznamená současně vstup do Schengenu, protože tento je možný, až nové členské země pro něj vytvoří bezpečnostní předpoklady, a až dosavadní schengenské státy jednohlasně rozhodnou o přijetí těchto členských zemí. Definitivní vyjádření, kdy tomu tak bude, není v současné době objektivně možné. Doba mezi třemi a pěti lety by ale reálně z dnešního pohledu nemusela být nerealistická. Bezpečnost státu začíná na státních hranicích. Kontrolou na hraničních přechodech a pohraničními kontrolami na tzv. zelené hranici se mají odvracet nebezpečí pro stát a jeho občany, která mohou vyplynout z ilegální migrace, přeshraniční kriminality a terorismu. V současné době je na česko-slovenských státních hranicích provozováno 15 silničních a 7 železničních hraničních přechodů. K 1. květnu 2004 na hraničních přechodech ukončily činnost celní orgány a orgány zajišťující veterinární, rostlinolékařskou nebo jinou kontrolu související s pohraničním odbavováním. Společný výkon služby policejních orgánů je nyní prováděn na všech silničních hraničních přechodech a na 4 železničních hraničních přechodech. Po ukončení činnosti celního odbavování došlo k urychlení provozu na hraničních přechodech a v současné době se v podstatě nevyskytují neúměrné čekací doby na pohraniční odbavování, zejména v osobní dopravě. Na základě přílohy k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o hraničních přechodech na společných státních hranicích podepsané v Praze dne 28. března 2000 je na 9-ti silničních hraničních přechodech stanoven rozsah nákladní dopravy jen pro přepravu vozidly evidovanými v České republice a Slovenské republice, včetně přepravy do třetích zemí a zpět, přičemž z uvedeného počtu na 6-ti hraničních přechodech je nákladní doprava limitována celkovou hmotností do 7,5 t. Jedná se o silniční hraniční přechody: - Lanžhot Brodské (do 7,5t), - Hodonín Holíč, - Sudoměřice Skalica, - Velká nad Veličkou Vrbovce, - Strání Moravské Lieskové (do 7,5 t), - Březová Nová Bošáca (do 7,5 t), - Brumov-Bylnice Horné Sŕnie (7,5 t), - Nedašova Lhota Červený Kameň (do 7,5 t), - Bílá Klokočov (do 7,5 t). V této souvislosti je připraven návrh na změnu přílohy k uvedené Dohodě, který je v současné době v České republice v meziresortním připomínkovém řízení. Sjednáním zmíněné změny Dohody dojde ke zrušení rozsahu dopravy jen pro přepravu vozidly evidovanými v ČR a SR, přičemž tonáže na jednotlivých hraničních přechodech zůstanou zachovány.

5 V návaznosti na vybudování nového objektu silničního hraničního přechodu Hodonín Holíč v květnu letošního roku na slovenském území požádal starosta města Hodonín ministra vnitra o zachování stávajícího rozsahu provozu na tomto HP až do doby vybudování obchvatu města Hodonín. V současné době je hraniční přechod Hodonín Holíč určen pro pěší, cyklisty, motocykly, osobní automobily, autobusy a dočasně pro nákladní dopravu jen pro přepravu vozidly evidovanými v České republice a ve Slovenské republice do 7,5 t celkové hmotnosti a pro prázdná nákladní vozidla bez omezení hmotnosti evidovaná v České republice a ve Slovenské republice na vstupu do České republiky. Slovenská strana se k předmětnému návrhu starosty města Hodonín vyjádřila s tím, že navrhuje umožnit překračování státních hranic přes hraniční přechod prázdnými vozidly bez omezení celkové hmotnosti v obou směrech. Na české straně byl s tímto návrhem vysloven souhlas, slovenská strana dosud návrh vnitrostátně projednává. Termín zahájení provozu prázdných nákladních vozidel v obou směrech nebyl dosud stanoven. Jak již bylo uvedeno v letošním roce byl zprovozněn na slovenském území nový objekt silničního hraničního přechodu Hodonín Holíč a na českém území byl zprovozněn nový objekt silničního hraničního přechodu Strání Moravské Lieskové. Výstavba objektů nového silničního hraničního přechodu Sudoměřice Skalica je odvislá od vybudování a uvedení do provozu přeložek silnic I/70 a II/426 západně od měst Sudoměřice a Skalica (cca 800 m od stávajícího hraničního přechodu Sudoměřice Skalica). Výstavba přeložek uvedených silnic je prováděna v gesci resortů dopravy obou států na základě Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o výstavbě přeložky silnice I/70 na území České republiky a o výstavbě přeložky silnice II/426 a objektů společného hraničního přechodu na území Slovenské republiky v lokalitě Sudoměřice Skalica ze dne 14. prosince Podle informací z ministerstev dopravy obou států, výstavba přeložek silnic bude ukončena nejpozději do Na jednání dne , které svolalo Celní ředitelství Slovenské republiky (dosavadní gestor za výstavbu hraničních přechodů ve Slovenské republice) k návrhu nového řešení výstavby objektů hraničních přechodů z důvodu redukce finančních prostředků na jejich výstavbu, účastníci jednání vyjádřili naléhavou potřebu výstavby objektu hraničního přechodu (redukovaná výstavba minimální požadavky) na nově budované obchvatové komunikaci měst Sudoměřice a Skalica s tím, aby jeho výstavba byla ukončena nejpozději do konce roku Bez uvedení objektu hraničního přechodu do provozu nebude možné na obchvatové silnici zahájit provoz. V současné době slovenská strana zaslala v důsledku úsporných opatření na financování výstavby nového objektu silničního hraničního přechodu novou projektovou dokumentaci s cílem redukovat rozsah výstavby. Česká strana v podstatě vyslovila souhlas s tímto novým návrhem a se zřetelem k tomu, že slovenské straně vyplývá závazek k výstavbě objektů silničního hraničního přechodu Sudoměřice Skalica ze shora uvedené mezivládní dohody ze 14. prosince 1999 a rovněž z přílohy k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o hraničních přechodech na společných státních hranicích ze dne 28. března 2000, očekává se, že předá policejním orgánům obou států odbavovací stanoviště v návaznosti na ukončení prací na přeložkách silnic.

6 I n f o r m a c e k novele režimové smlouvy se Slovenskou republikou Režim překračování česko-slovenských státních hranic se po 1. květnu 2004 de facto nezměnil. Stále je v nezměněné podobě v platnosti Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997 (dále jen režimová smlouva ) i Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zrušení vízové povinnosti ze dne 29. října 1992 (dále jen bezvízová dohoda ). Podle existující úpravy obsažené v článku 3 bezvízové dohody mohou občané ČR a SR vstupovat na území druhého státu v kterémkoli vhodném místě. Občané třetích států, včetně občanů členských států Evropské unie, mohou pro překračování česko-slovenských státních hranic využít pouze standardní mezinárodní hraniční přechody. Úprava režimu na československých hranicích je z hlediska plnění závazků vyplývajících z členství v Evropské unii problematická ve dvou ohledech. Stávající režim na společných státních hranicích je jednak v rozporu s požadavky schengenského acquis vztahujícími se k vnější hranici, jednak je diskriminační ve vztahu k občanům dalších členských států EU, neboť ulehčení překračování společných státních hranic se podle stávající režimové smlouvy ve spojení s bezvízovou dohodou vztahuje pouze na občany smluvních stran, režimová smlouva odkazuje v otázce překračování státních hranic mimo hraniční přechody na zvláštní smlouvu, kterou je bezvízová dohoda. Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992, ve znění Smlouvy ze dne 18. srpna 1997, (dále jen novela režimové smlouvy ), která odstraňuje výše uvedené rozpory stávajícího stavu s právními předpisy ES/EU, byla podepsána 27. ledna 2004 v Bratislavě. Novela režimové smlouvy je na české straně v současné době projednávána oběma komorami Parlamentu ČR, resp. její projednávání je oběma komorami odkládáno. Do přijetí politického rozhodnutí o dalším postupu není možné se o budoucnosti novely režimové smlouvy kvalifikovaně vyjádřit. Novela režimové smlouvy má zavést na česko-slovenských státních hranicích takový režim pro překračování státních hranic mimo běžné hraniční přechody, který bude v souladu s požadavky schengenského acquis pro tzv. dočasnou vnější hranici. Úprava režimu na vnější hranici náleží do schengenského acquis tzv. 1. kategorie, které je jak Česká republika, tak Slovenská republika povinna aplikovat od vstupu do EU. Cílem obou smluvních stran při přípravě textu novely režimové smlouvy bylo neomezovat přeshraniční pohyb v příhraničních oblastech více, než je nezbytné. Novela režimové smlouvy a na ni navazující prováděcí smluvní dokumenty, které jsou připravovány tak, aby vstoupily v platnost společně s ní, se snaží v co nejvyšší míře zachovat komfort překračování státních hranic pro občany smluvních stran. Vzhledem k tomu, že podle připravovaného prováděcího ujednání má být určeno cca 72 míst pro překračování státních hranic mimo hraniční přechody, neměl by být komfort při překračování státních hranic občany obou států zásadním způsobem snížen. Je třeba zdůraznit, že v podstatě na všech

7 místech, která jsou nyní občany smluvních stran využívána k překračování státních hranic, bude zřízeno určené místo. Tato určená místa byla vybírána ve spolupráci s obcemi a krajskými úřady, přičemž všem předloženým návrhům na zřízení určených míst bylo vyhověno. Překračování státních hranic je podle novely režimové smlouvy dále ulehčeno možností získat povolení k překračování státních hranic i mimo tato určená místa, a to např. z rodinných, ekonomických a jiných důvodů. Vydávání tohoto povolení bude osvobozeno od správních poplatků. Novela režimové smlouvy zároveň rozšiřuje okruh osob, které mohou využívat výhod zjednodušeného překračování státních hranic. Vztahuje se rovněž na občany dalších členských států Evropské unie a občany třetích států, kteří nepodléhají vízové povinnosti v žádné z obou smluvních stran ani v žádném z dalších členských států EU. Tím je odstraněna nedovolená diskriminace občanů EU a výrazným způsobem posílena především možnost turistického využití příhraničních regionů, k čemuž rovněž přispěje možnost využívání tzv. hraniční turistické trasy výše uvedeným okruhem osob. Stav na česko-slovenských státních hranicích je v současné době v rozporu s požadavky schengenského acquis, což je uvedeno rovněž ve zprávě Helmuta Kimmerleho o aktuální pohraničně-policejní situaci na česko-slovenských státních hranicích s ohledem na schengenská kritéria zpracované na základě zadání orgánů EU. Podle této zprávy by schválení novely režimové smlouvy výrazným způsobem přispělo ke zlepšení situace na československých státních hranicích, a to jak umožněním účinnější kontroly zelené hranice, tak odstraněním diskriminace občanů ostatních členských států EU při pohybu v této oblasti.