Význam zrakových funkcí v dopravě

Transkript

1

2 Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta Význam zrakových funkcí v dopravě Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lubomír Hanák Autor bakalářské práce: Miroslava Coufalová, optometrie Brno, duben 2011

3 Anotace: Práce se zabývá zrakovými funkcemi v dopravním systému. Stručně objasňuje základní zrakové funkce, dále charakterizuje zrakové požadavky, které jsou podmínkou pro výkon v dopravě. Doprava je zde rozdělena na silniční, drážní, leteckou a lodní. Dále je práce zaměřena na vnímání dopravní situace v silniční dopravě vlivem špatné adaptace, či omamných látek. Nakonec je zmíněna ochrana zraku při řízení motorových vozidel. Anotation: The work deals with basic visual functionin the transport system. Explains the visual fiction, as characterizedby visual requirements, which are a prerequisite for performance in transport. Traffic is dividend into road transport, railway transport, air transport and shipping. Further work is focusedon the perception of traffic conditions in road transport due to pooradaptation, or narcotics. Finally, mentionis made of eye protection when driwing a motor vehicle. Klíčová slova: zrak, zrakové funkce, doprava, zrakové požadavky, zrak v dopravě Key words: vision, visual function, transport, visual requirements, vision for transport

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně, a že jsem veškerou použitou literaturu uvedla v seznamu. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a byla použita ke studijním účelům. Miroslava Coufalová

5 Děkuji MUDr. Lubomíru Hanákovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za rady a připomínky, které mi v průběhu psaní poskytl. Také děkuji za rady paní MUDr. Lucii Rohovské z Ústavu civilního letectví v Praze, Ing. Janě Jelínkové, také MUDr. Jiřině Káňové a Petru Zámečníkovi z Centra dopravního výzkumu v Brně.

6 Obsah Seznam zkratek a značek Úvod Základní pojmy zrakových funkcí Zraková ostrost Vyšetření Akomodace Vyšetření Poruchy Konvergence Vyšetření Poruchy Zorné pole Vyšetření Poruchy Binokulární vidění Vyšetření Poruchy Barvocit Vyšetření Poruchy Adaptace oka Vyšetření Poruchy Kontrastní citlivost Vyšetření Poruchy Kritéria zdravotní způsobilosti v dopravě závislá na zraku...26

7 3.1. Silniční doprava Skupiny řidičů První skupina Druhá skupina Způsobilost k řízení motorových vozidel Vyloučení zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel Uznání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel První skupina Druhá skupina Vyšetření zraku lékařem Lékařské prohlídky řidičů silniční dopravy Harmonizační kódy v řidičském průkazu Drážní doprava Rozdělení osob v drážní dopravě Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Kritéria zraku Řidiči a žadatelé o řízení drážních vozidel Železnice - vstupní preventivní prohlídky Železnice pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Tramvaje, trolejbusy, lanovky - vstupní preventivní prohlídky Tramvaje, trolejbusy, lanovky - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - vstupní preventivní prohlídky Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Ostatní činnosti - 2 písm. b) (17) - vstupní preventivní prohlídky...36

8 Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Společné znaky zdravotní způsobilosti v drážní dopravě Platnost posudku zdravotní způsobilosti Letecká doprava Vyšetření lékařem Rozdělení Letecký personál podle předpisu L Lékařské prohlídky a vyšetření Kritéria zraku pro první třídu Kritéria zraku pro druhou třídu Kritéria zraku pro třetí třídu Letecký personál podle předpisu JAR FCL Lékařské prohlídky a vyšetření Kritéria zraku pro první třídu Oftalmologické požadavky Zrakové požadavky Barvocit Kritéria zraku pro druhou třídu Oftalmologické požadavky Zrakové požadavky Barvocit Vojenský letecký personál Lékařské prohlídky a vyšetření Zdravotní způsobilost ve stupních Zraková (ne)způsobilost pro první skupinu Refrakční vady pro všechny skupiny Lodní doprava...50

9 Vnitrozemská doprava podle vyhlášky 224/1995 Sb Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Zraková kritéria Člen posádky plavidla Vstupní prohlídka Pravidelná a mimořádná prohlídka Vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla Vstupní prohlídka Pravidelná a mimořádná prohlídka Vůdce malého plavidla Společné podmínky zdravotní způsobilosti Námořní doprava podle vyhlášky č.450/2000 Sb Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Kritéria zraku Pro nalodění na námořní obchodní lodi Přijetí do pracovního poměru vykonávaného na námořních lodích Zrakové funkce v silniční dopravě Výhled z vozidla Viditelnost Oslnění Pozornost v silniční dopravě Vliv omamných látek na zrak Alkohol Drogy Léky Vliv onemocnění na zrak při řízení motorových vozidel Brýle při řízení motorových vozidel Brýlová obruba...70

10 5.2. Sluneční brýle a nejvhodnější povrchové úpravy brýlových čoček pro řidiče Sluneční brýle Antireflexní čočky UV filtr Polarizační čočky Závěr...74 Seznam literatury...76 Přílohy...81 Obsah tabulek Tabulka : Hodnocení zrakové ostrosti (4)...14 Tabulka : Platnost zdravotní způsobilosti tříd podle L Tabulka : Zdravotní nezpůsobilost při heteroforii...44 Tabulka : Skupiny vojenského leteckého personálu...48 Obsah obrázků Obrázek : Zobrazení rovinným a vypuklým zrcadlem...57 Obrázek : Schéma mrtvých úhlů některých osobních automobilů (22)...58 Obrázek : Velikost zorného pole podle rychlosti motorového vozidla (23)...59 Obrázek : Vnímání barev...60 Obrázek : Zúžení zorného pole vlivem alkoholu...64 Obrázek : Vliv antireflexní čočky (54)...71 Obrázek : Funkce brýlové čočky DriveWear...73 Obrázek : Funkce brýlové čočky Night Vision...73

11 Seznam zkratek a značek V AC m.ú. cd/m 2 D A c/st ŘLP MO VPMD AMS AMC AME vizus akomodační konvergence metrový úhel candela na metr čtvereční dioptrie akomodace počet cyklů na úhlový stupeň řídící leteckého provozu Ministerstvo obrany věkem podmíněná okulární degenerace letecko-lékařská inspekce letecko-lékařská centra určení letečtí lékaři

12 1. Úvod Cílem mé bakalářské práce s názvem Význam zrakových funkcí v dopravě je popsat problematiku zrakových funkcí v dopravním systému z hlediska požadavků a vlivu okolního prostředí na tyto funkce pro získání zdravotní způsobilosti. Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, kterým získáváme přibližně 80-90% všech informací z okolí. Umožňuje nám vnímat prostředí, ve kterém se nacházíme. V dopravním prostředí je velmi důležité vidět a být viděn, proto jsou stanoveny zákony, vyhlášky a pravidla, podle kterých je dobré se řídit. Týká se to zejména zrakových funkcí osob, předpisů pro viditelnost a čitelnost dopravních značení a předpisů pro konstrukci dopravních prostředků. Kritéria zrakových funkcí v dopravním systému jsou pevně stanovena vyhláškami. Některé vady, stavy či nemoci oka jsou závislé na posouzení odborného lékaře a následně hodnocené pro schopnost či neschopnost aktivní účasti v dopravním systému. Tato práce je členěna do 4 hlavních kapitol. První kapitola informativně shrnuje zrakové funkce, jejich vyšetření a poruchy. Druhá hlavní kapitola se zabývá kritérii zrakových funkcí pro udělení či vyloučení zdravotní způsobilosti v dopravním systému. Požadavky zraku jsou popsány pro silniční, drážní, leteckou a lodní dopravu. Třetí kapitola se věnuje vlivu prostředí na zrak v silniční dopravě. A ve čtvrté kapitole zmiňuji vhodné úpravy brýlových čoček pro řidiče silniční dopravy. Z důvodu rozsáhlosti tématu se nezabývám přímo působením věku na vnímání dopravní situace zrakem a účastí seniorů v silniční dopravě, přestože těchto lidí stále přibývá. A tedy jejich působení na silnicích je nezanedbatelné. Zajímavé pro korekci řidičů by bylo i téma volby kontaktních čoček, které opět pro rozsáhlost nezmiňuji samostatně. Doufám, že tato práce poskytne řadu informací, které bude možné využít nejen v oblasti optometrie a oftalmologie. 12

13 2. Základní pojmy zrakových funkcí V této kapitole uvádím základní pojmy jako zraková ostrost, akomodace, konvergence, zorné pole, binokulární vidění, barvocit, adaptace a kontrastní citlivost Zraková ostrost Zraková ostrost je schopnost oka, díky níž rozeznáme dva blízké body jako dva na určitou vzdálenost. Mluvíme o minimu separabile, je to hodnota úhlu jedna minuta v uzlovém bodu oka, pod kterým dopadá obraz dvou rozlišených blízkých bodů na sítnici. Zraková ostrost oka je dána rozlišovací schopností a refrakčním stavem oka. Na rozlišovací schopnosti se podílí i minimum legibile (schopnost číst) a minimum congibile (schopnost poznat) (1). Zraková ostrost je úhlová a noniusová (2). Normální zraková ostrost je dána transparencí optických prostředí oka a jejich fyziologickou lomivostí, centrální fixací oka, normální funkcí foveolárních čípků, normální funkcí zrakového nervu, zrakových funkcí a zrakového korového centra (3). Zraková ostrost se hodnotí vizem do dálky a do blízka. Vizus se označuje písmenem V, je to převrácená hodnota minima separabile, které je v úhlových minutách. Vizus je vyjádřen zlomkem nebo decimálně. Zlomek charakterizuje čitatel, který odpovídá zkušební vzdálenosti a jmenovatel hodnotou vzdálenosti, ze které se vyšetřovanému jeví kritérium znaku pod úhlem 1 (minimum separabile). Decimální hodnoty vizu mohou být kladné, nula, nebo záporné. 13

14 Tabulka : Hodnocení zrakové ostrosti (4) Visus Zlomek Zraková ostrost 2,00 6/3 vynikajicí 1,60 6/3,8 1,25 6/4,8 velmi dobrá 1,00 6,6 0,80 6/7,5 dostatečná 0,63 6/9,6 0,50 6/12 0,40 6/15 snížená 0,32 6/19 0,25 6/24 0,20 6/30 0,16 6/38 0,13 6/48 0,10 6/60 velmi snížená Vyšetření Zraková ostrost se vyšetřuje na dálku a na blízko pomocí optotypů. Testuje se funkce sítnice v oblasti centrální krajiny. Zraková ostrost se vyšetřuje nejprve monokulárně, pak binokulárně bez korekce, to znamená naturální vizus. Následně se testuje vizus s korekcí. Vyšetřovací vzdálenost na dálku je 5-6m pro snížení (vyloučení) akomodace vyšetřovaného. Nejčastěji se používají Snellenovy optotypy, které jsou charakterizovány písmeny nebo číslicemi. Znaky jsou zakresleny do čtvercové sítě 5*5, kdy tloušťka čar znaků odpovídá jedné pětině strany čtverce a to znamená jedna úhlová minuta. Dalšími optotypy jsou Landoltovy kruhy, které jsou mezinárodně uznávaným znakem pro splnění podmínek minima separabile. Pflügerovy háky jsou také běžné pro vyšetření zrakové ostrosti. Jsou podobné písmenu E, vyšetřovaný oznamuje polohu otevřené strany znaku. Existují i další optotypy na dálku jako jsou Shoberovy, logmar, dětské, atd. Všechny typy optotypů mohou být provedeny tištěně, světelně nebo projekčně. 14

15 Vyšetřovací vzdálenost na blízko se uvádí 25 až 40cm (5) a (6). Zástupcem optotypu na blízko jsou Jägerovy optotypy. Vyšetřením zjišťujeme refrakční stav oka. Myopie, neboli krátkozrakost, se koriguje nejslabšími rozptylkami, kterými se dosáhne nejlepšího vidění. Při této refrakční vadě se rovnoběžné paprsky z nekonečna, vstupující do oka, lámou před sítnici, na níž pak vznikne neostrý obraz. Známe myopii axiální, indexovou a kurvaturní. Další dělení je myopie simplex, modica a gravis podle počtu dioptrií. Jiné dělení je congenitalis, progressiva, intermedialis, physiologica a degenerativa. Hypermetropii, neboli dalekozrakost, korigujeme nejsilnějšími spojkami, kterými dosáhneme nejlepšího vidění. Při hypermetropii dopadají rovnoběžné paprsky, přicházející do oka z nekonečna, za sítnici. Hypermetropie je taktéž indexová, axiální a kurvaturní. Zvláštní typ hypermetropie je afakie. Dále se dělí totální hypermetropie na latentní a manifestní. Manifestní se rozděluje ještě na absolutní a fakultativní. Astigmatismus je stav, kdy nemá optický aparát ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Astigmatismus je fyziologický, dále celkový. Ten členíme na rohovkový, pak čočkový a sítnicový. Také se často dočteme, že je kurvaturní a indexový. Dále se nejčastěji dělí na pravidelný a nepravidelný. Pravidelný se člení na přímý, nepřímý a také na jednoduchý, složený a smíšený. Existuje astigmatismus obliquus a bobliquus. Astigmatismus korigujeme tórickými čočkami. Refrakční vady jsou rozsáhlým tématem samy o sobě, proto je zmiňuji ve stručnosti. Mohou se korigovat nejen brýlemi nebo kontaktní čočkou, ale i chirurgicky. Určitě do jejich obsahu patří i presbyopie, anizometropie, afakie, či pseudoafaie. Pokles zrakové ostrosti má následující hodnocení. Vizus 6/18 6/60 označuje střední slabozrakost, vizus 6/60-3/60 stanovuje těžkou slabozrakost a vizus o hodnotách 3/60 1/60 značí těžce slabý zrak. Hodnotu vizu pod hodnotu 1/60 se světlocitem označujeme za praktickou nevidomost, a úplná nevidomost se projevuje bez světlocitu nebo s chybnou projekcí (4). 15

16 2.2. Akomodace Akomodace je schopnost oka vidět předměty ostře na různou vzdálenost, neboli schopnost oka měnit optickou mohutnost svého refrakčního systému (3) a (6). Vlastní akomodace se skládá z aktivní a pasivní složky. Aktivní složkou rozumíme činnost ciliárního svalu. Pasivní složka znamená účast čočky, jejího závěsného aparátu a sklivce (6). Při pohledu do blízka dochází ke stahu cirkulárních vláken ciliárního svalu (Müllerova svalu inervovaného parasympatikem). Následně se uvolní závěsný aparát čočky. Čočka se vyklene díky své elasticitě a plasticitě i díky tlaku sklivce na její ekvátor. Pohodlné dívání do blízka vyžaduje, aby zůstala 1/3 akomodace v rezervě. Akomodace při pohledu do dálky je aktivním pochodem. Dochází ke stahu meridionálních (radiálních) vláken ciliárního svalu (Brückeova svalu inervovaného sympatikem). Dále se zvýší napětí zonulárních vláken a čočka je plošší. Fyzikální akomodace je způsobena elasticitou čočky, tedy fyzikální deformací čočky. Měří se v D. Fyziologická akomodace je zajištěna činností ciliárního svalu. Měří se v myodioptriích. Refrakce čočky se zvýší o D kontrakcí svalu. Akomodaci charakterizuje i daleký a blízký bod. Blízký bod (punctum proximum) je nejbližší bod, který jsme schopni vidět ještě ostře při maximální akomodaci. Daleký bod (punctum remotum) je nejvzdálenější bod, který jsme schopni vidět ještě ostře bez akomodace. Pro emetropa leží v nekonečnu. Akomodační interval je mírou využitelnosti akomodace. Je to vzdálenost mezi dalekým a blízkým bodem, kdy jsme schopni vidět předměty ostře. Statická refrakce znamená lomivost oka bez akomodace, kdežto dynamická refrakce je lomivost oka změněná maximální akomodací. Rozdíl těchto refrakcí nám určí akomodační šíře, která vyjadřuje největší přírůstek optické mohutnosti oka způsobený akomodací. Měří se v dioptriích. Rovná se také rozdílu převrácených hodnot dalekého a blízkého bodu (v metrech). S věkem ubývá akomodační schopnosti, snižuje se elasticita a plasticita čočky, taktéž akceschopnost ciliárního svalu). U dětí je akomodace největší až 16D, v 60 letech věku jen 1D. Postupně se posouvá blízký bod od oka. Fyziologický úbytek akomodační šíře představuje stařeckou vetchozrakost neboli presbyopii, která se objevuje s přibývajícím věkem nad 40 let (6). 16

17 Vyšetření Vyšetření provádíme akomodometrem, který udává akomodační šíři a akomodační interval Poruchy Poruchy akomodace mohou být: akomodační exces u mladých myopů po dlouhém čtení, kdy nastane artificiální myopizace a exces konvergence. U hypermetropů může nastat akomodační spasmus ze snahy překonat refrakční vadu, jedná se o artificiální myopizaci a makropsii. Dále se může objevit insuficience akomodace, kdy je neefektivní akomodační úsilí. Také může nastat obrna akomodace obrnou nervu oculomotoriu, nebo akomodativní strabismus jako nepoměr akomodační konvergence a akomodace Konvergence Konvergence je rotace obou očí dovnitř (nasálně). Je těsně spjata s akomodací, což nám značí akomodačně konvergenční reflex. Jde o to, aby se při pohledu do blízka zachovala projekce předmětu do fovey (7), žluté skvrny (8), dále se zúží zornice, tedy zamezí se sférické aberaci čočky. Konvergenci známe symetrickou, kdy fixovaný předmět leží ve střední rovině a asymetrickou, kdy fixovaný předmět ve střední rovině neleží (8). Konvergenci dělíme také na reflexní a volní. Volní dokážeme vyvolat vlastním úsilím. Reflexní konvergence se ještě rozděluje na tónickou, akomodační, fúzní a proximální (psychologickou). Tónická konvergence udržuje na základě impulsů z mozkové kůry klidové postavení očí. Tato konvergence je zapotřebí v bdělém stavu k rovnoběžnému postavení očí (ve spánku se oči otáčejí zevně a nahoru). Akomodační konvergence je vyvolána akomodací, její označení je AC. To znamená že 1D akomodace připadá na 3,5-4pD konvergence (7). Fúzní konvergence upravuje osy vidění tak, aby byla možná fúze, a také doplňuje konvergenci akomodační. Proximální konvergence je psychogenně podmíněná vědomím 17

18 blízkého předmětu (je navozena smyslem pro vzdálenost předmětu). Projevuje se při vyšetřování na přístrojích. Blízký bod konvergence je měřítkem, jak máme výkonnou konvergenci. Jedná se o nejmenší vzdálenost před očima, na kterou jsme schopni konvergovat a fixovaný předmět vidíme ještě jednoduše. U dětí má blízky bod konvergence 5cm a u dospělých 8cm. Metrový úhel (m.ú.) je pak jednotkou konvergence a je založen na vztahu akomodace a konvergence. Je definován jako úhel, který spolu svírají obě oči (optické osy) při fixování předmětu vzdáleného 1m od oka (od centra rotace). Normální hodnota šíře konvergence se považuje za 10,5 m.ú. (9,5 m.ú. pozitivní konvergence a 1,0 m.ú. negativní konvergence) (7). Pozitivní konvergence znamená vzdálenost mezi okem a nekonečnem, negativní konvergence značí část, která je za okem (ve skutečnosti divergence). Důležitým údajem je také poměr akomodační konvergence k akomodaci = AC:A. Za normálních podmínek se jedná o hodnotu 1: Vyšetření Konvergenci měříme konvergometrem Poruchy Poruchy konvergence se rozdělují na konvergenci nedostatečnou (insufientní) a nadměrnou (excesivní). Stejně je tomu u divergence. Insuficience konvergence se projevuje exforií (skrytým divergentním šilháním) na blízko. Exces konvergence se vyznačuje esoforií (skrytým konvergentním šilháním) na blízko. Insuficience divergence je charakterizována esoforií na dálku a exces divergence se jeví jako exoforie na dálku Zorné pole Zorné pole je ta část prostoru, kterou přehlédne oko při fixaci (pohledu) přímo vpřed, když se oko a hlava nepohybují. Rozsah zorného pole je ovlivněn anatomickým uspořádáním obličeje. Temporální rozsah zorného pole je uváděn v rozmezí (6) nebo (7) 18

19 od fixovaného bodu. Nejmenší rozsah zorného pole je nasálně (6). Omezuje ho velikost nosu. Při pohledu nahoru nás omezují v rozsahu dívání víčka a nadočnicové oblouky, velikost se udává 60 (7). Pohled dolů nám mohou limitovat tváře, rozsah zorného pole je uveden jako 70 (7). Zorné pole dělíme na periferní a centrální. Periferní zorné pole nám umožňuje, abychom se orientovali v prostoru a ve tmě a je barvoslepé (7). Centrální zorné pole nám slouží k barevnému a ostrému vidění. V zorném poli pozorujeme jako první pohyb a následně vnímáme barvy. Největší zorné pole je pro bílou barvu, dále pro žlutou, modrou, červenou a nejmenší zorné pole se vykazuje pro zelenou barvu Vyšetření Vyšetření zorného pole a záznam jeho výpadků (skotomů) se provádí monokulárně perimetrií, která se dělí na statickou a kinetickou. Závisí také na intenzitě osvětlení, velikosti testovacích značek, barvě světla a její sytosti. Perimetrie statická používá stacionární stimul, který má proměnnou intenzitu (světelný bod). Vyšetřující zaznamenává prahovou hodnotu v místě sítnice, kdy pacient hlásí vjem. Díky této perimetrii se zjišťují kvantitativní změny zorného pole, tzn. velikost, hloubka a tvar defektů (skotomů) a také jejich hranice. Perimetrie kinetická neboli isopterová je charakteristická tím, že vyšetřující pohybuje fixační značkou (o různé velikosti, jasu a barvě) od periferie do centra a zaznamenává se okamžik, kdy vyšetřovaný udává pohyb značky a místo, kde mu mizí. Izoptéra je poté spojnice těchto míst na sítnici, které mají stejný práh citlivosti. Zorné pole se vyšetřuje obvykle po 15. Kinetické perimetry jsou mechanické (př.:goldmannův) nebo automatické (počítačové). Zorné pole lze vyšetřit i kampimetrií. Používá se černé plátno s černě vyšitými kružnicemi po 5 a radiálně po 15 a promítají se bílé či barevné testovací značky. Takto se vyšetřuje zorné pole do 15 nebo 30 (6), zástupcem může být Bjerrumův kampimetr. Metoda je časově náročná, nahradila ji perimetrie. 19

20 Poruchy Poruchy zorného pole se jeví jako výpadky tzv. skotomy. Skotomy známe absolutní, relativní, pozitivní a negativní. Absolutní skotom se týká všech kvalit vidění, dotyčný nezaznamená intenzitu, pohyb, barvu. Relativní skotom nastane při menší velikosti fixační značky, nebo menší intenzitě než v jiných částech zorného pole. Pozitivní skotom si člověk uvědomuje a je pro něj rušivý. Oproti tomu negativní skotom není uvědomován, zjistíme jej až při vyšetření. Negativním skotomem je slepá skvrna, fyziologický skotom neboli Mariottův bod, který vykazuje chybění světločivných receptorů. Jde o místo, kde vystupuje zrakový nerv z oka. Skotomy mohou být ještě rozděleny podle místa. Centrální skotom zaujímá střed zorného pole. Centrocekální skotom postihuje centrum a slepou skvrnu, pericentrální výpadek symetricky obkružuje neporušené centrum. Arkuátní skotom kopíruje oblast se ztrátou svazku nervových vláken, paracentrální výpadek je mimo centrum. Altitudinální skotom postihuje 2 kvadranty, buď v dolní nebo horní polovině zorného pole. Kvadrantanopie znamená postižení jednoho kvadrantu v zorném poli. Výpadek poloviny zorného pole se označuje jako hemianopia (hemianopsia). Dělí se na heteronymní a homonymní. Heteronymní hemianopsie je výpadek nestejných polovin zorného pole, tzn. temporální a nasální. Hemianopsie homonymní značí výpadek zorného pole stejných polovin pravé a levé poloviny Binokulární vidění Jednoduché binokulární vidění znamená vidět oběma očima pozorovaný objekt jednoduše. Není vrozené. Existují tři stupně binokulárního vidění: superpozice neboli simultánní percepce, fúze a stereopse. Superpozice má význam jako vnímání sítnicemi obou očí současně a to nestejného předmětu. Fúze umožňuje spojit stejný obraz z obou očí v jeden jediný obraz. Fúze se rozděluje podle rozsahu sítnice, kterým spojuje oba obrázky: tedy paramakulární, makulární a foveolární. Důležitá je také její šířka. Hodnoty kladné šířky fúze jsou až 30, záporné až 8 a vertikální 3. Poslední stupeň binokulárního vidění je stereopse, kterou lze vytvořit hloubkový vjem. Obraz tedy dopadá na lehce disparátní místa sítnice. 20

21 Vyšetření Vyšetření se provádí na různých přístrojích, nejznámějším je troposkop, nebo stereoskop Poruchy Poruchy binokulárního vidění známe pod názvy: útlum, amblyopie a anomální retinální korespodence. Útlum neboli suprese je proces, který zabraňuje vstupu informací z uchýleného oka do zrakového centra a takto zabraňuje uvědomování si informací. Útlum kolem disparátního bodu sítnice zabraňuje diplopii (dvojitému vidění) a útlum kolem makuly zabraňuje konfúzi (9). Trvalým útlumem vzniká amblyopie neboli tupozrakost (= snížená zraková ostrost různého stupně při normálním anatomickém nálezu). Tupozrakost rozdělujeme na kongenitální, ex anopsia, anizometropickou, ametropickou, meridionální, relativní a amblyopii při strabismu. Jiné rozdělení amblyopie je podle postižení zrakové ostrosti, tedy na lehkou (vizus mezi 6/18 a 6/8), střední (vizus 6/60 6/18) a těžkou (vizus horší než 6/60). Poruchou binokulárního vidění je i anomální retinální korespondence, která je charakterizována jako binokulární, funkční, centrální nervová anomálie, kdy spolupracuje fovea vedoucího oka s místem sítnice uchýleného oka, na které dopadá obraz předmětu, který pozorujeme. Je stabilizovaná a nefixovaná Barvocit Barvocit je schopnost rozlišit barvu předmětů, které pozorujeme, tedy jejich vlnovou délku takové části viditelného spektra, která se odráží od předmětů, nebo jimi prochází. Oko je citlivé na vlnové délky v rozsahu nm (7). Jsme schopni rozlišit dva monochromatické světelné paprsky, které se liší přibližně o 2nm. Sítnice je místo, kde dojde ke kontaktu mezi nervovým systémem a světelnou energií. Světelná energie přechází na neurochemický signál. Známe 3 pásma vidění: skotopické, myopické a fotopické. Skotopické pásmo vidění nastává tehdy, pokud oko nevnímá barvy, tedy za nízkých hladin osvětlení. Aktivní jsou tyčinky, nastává centrální skotom a dobře se orientujeme 21

22 v prostoru. Nejvyšší citlivost tyčinek je při 495nm (maximální absorpce rhodopsinu), tedy modrozelené barvě. Fotopické pásmo vidění má největší citlivost sítnice při 555nm, tedy pro žlutozelenou barvu spektra. Převládá aktivita čípků. Existují 3 druhy čípků, označené S, M a L. S čípky jsou citlivé na modrou barvu spektra (krátkou vlnovou délku), M čípky na zelenou (střední vlnovou délku) a L čípky jsou citlivé na červenou barvu spektra (dlouhé vlnové délky). Zastoupení čípků je v poměru S:M:L = 1:16:32. Mezopické pásmo vidění je úzké pásmo, kdy ještě fungují oba typy receptorů tyčinky i čípky. Existují tři základní barvy modrá, zelená a červená, které lze smíchat tak, že vnikne bílá barva. Lze najít dvojici spektrálních barev, jejichž smícháním vznikne vjem bílého světla. Těmto barvám se říká komplementární a jedná se o trichromatickou teorii barevného vidění danou fyziologií sítnice Vyšetření Vyšetření barvocitu lze provézt mnoha způsoby. Uvedu čtyři možnosti. Za prvé to mohou být pseudoisochromatické tabulky, ze kterých vyšetřovaný poznává symboly různého barevného odstínu, ale stejného jasu. Objeví se na nich porucha brevného vidění, ale nepřesně určí kvantitu poruchy. Druhým testem je Farnsworth-Munsell 100-Hue test, který odhalí vrozené i získané poruchy barvocitu. Třetí test je Lanthony desaturovaný panel 15, který je modifikací předchozího testu. Jedná se o seřazení terčů barevné posloupnosti. Jako čtvrtý uvádím anomaloskop, na kterém vyšetřovaný míchá spektrální barvy podle předlohy a odhalí se tak porucha vnímání barvy (např.: protanomal potřebuje více červené) Poruchy Člověk s normálním barvocitem je normální trichromat. Poruchy barvocitu známe jako vrozené a získané. Vrozené poruchy jsou způsobeny dědičností, 8% u mužů a 0,5% u žen. Anomální trichromazie je vada, kdy jsou čípky používány v jiném poměru a jedna složka je vnímána nedokonale. Protanomálie znamená porucha vnímání červené barvy, deuteranomálie porucha 22

23 vnímáni zelené barvy a tritanomálie modré barvy. Dichromasie znamená, že postižený vnímá pouze odstíny dvou barev. Protanopie udává slepotu pro červenou, dále známe deuteranopii (slepotu pro zelenou) a tritanopii (slepotu pro modrou). Monochromati potom nerozlišují barvy, ale jas jako na černobílé fotografii. Monochromazie znamená úplnou barvoslepost. Získané poruchy barvocitu se objevují v průběhu života. Je to například katarakta, kdy jde o zábranu krátkovlnnému světlu dopadat na sítnici, další příčinou může být onemocnění zrakového nervu (zánět, neboli neuritida optiku porucha barvocitu v oblasti červené a zelené) a v neposlední řadě i onemocnění sítnice (chlorochinová retinopatie), či změny při vnímání barev u makulární degenerace sítnice Adaptace oka Adaptace je schopnost oka přizpůsobit se různým hladinám osvětlení od 0,003 do lx (7), (6). Existuje adaptace na tmu a na světlo. Adaptační pochody se odehrávají na sítnici, kde dochází k regeneraci a syntéze zrakových pigmentů. To znamená, že fotopigmenty tyčinek a čípků mají schopnost měnit práh citlivosti na světlo (7). Adaptace čípků trvá 5-10 minut, je rychlá, ale přírůstek jejich citlivosti je 50násobný (6). Adaptace tyčinek trvá déle a to minut (7), citlivost se zvýší na 500násobek (6). Části sítnice, které leží kolem fovey se adaptují nejlépe. Známe adaptaci na tmu a adaptaci na světlo. Při adaptaci na tmu se zapojují tyčinky a nastává skotopické vidění. Zornice se rozšíří, vidění je nebarevné, neostré s centrálním skotomem a dobrou orientací v prostoru. V důsledku adaptace na tmu se posouvá spektrální citlivost sítnice ke kratším vlnovým délkám (z oblasti 550nm do oblasti 505nm), takto se označuje Purkyňův jev. Tudíž se nám jeví za šera barvy s krátkými vlnovými délkami (modrá) světlejší než barvy s delší vlnovou délkou (červená). Červená barva nenarušuje adaptaci na tmu, je pro tyčinky neviditelná. Při adaptaci na světlo se zúží zornice a přichází i obranný reflex přivírání víček. Jedná se o fotopické vidění - ostré, barevné, denní vidění převážně díky čípkům. 23

24 Vyšetření Vyšetření adaptace se provádí Hartingerovým adaptometrem, abychom zjistili nejnižší osvětlení, které ještě odlišíme od tmy. Výsledkem je adaptační křivka a na ní Kohlrauschův zářez, který odděluje rychlejší adaptaci čípků a pomalejší adaptaci tyčinek Poruchy Porucha adaptace na tmu je šeroslepost, též nazývaná hemeralopie. Existuje vrozená, získaná (hypovitaminóza A) a porucha smyslového a pigmentového epitelu sítnice. Poruchou adaptace na světlo označujeme oslnění, kdy je zrak náhle vystavený vysokému jasu, není schopen se jasu přizpůsobit. Nízký stupeň oslnění může způsobit bolest očí a hlavy, u vyšších stupňů oslnění se vidění zhoršuje a může nastat i oslepující oslnění. Nyktalopií nazýváme lepší vidění za šera než ve dne. Projevuje se po oslnění, u centrálních zákalů rohovky a čočky, či u totální barvosleposti Kontrastní citlivost Kontrastní citlivost se uvádí jako převrácená hodnota kontrastního prahu. Kontrastní práh je pak nejmenší viditelný kontrast, to znamená minimální kontrast, který je potřebný k rozlišení dvou různých světelných částí předmětu (6). Analyzovat jemné detaily v prostoru závisí nejen na kontrastní citlivosti, ale také na prostorové frekvenci. Prostorová frekvence je dána počtem cyklů na úhlový stupeň (c/st). Cyklus je úhlová šířka jednoho tmavého a jednoho světlého sousedního pruhu. Prostorové nízké frekvence široké pruhy, to znamená, že se na určitou délkovou jednotku vejde menší počet proužků. Prostorové frekvence vysoké úzké pruhy, to znamená, že se na tu samou délkovou jednotku vejde více proužků než u nízké frekvence. Maximální kontrastní citlivost pro lidské oko se udává jako 3-6c/st. Nižší prostorové frekvence ukazují na křivce vjem tvarů a velkých objektů. Vyšší prostorové frekvence odpovídají schopnosti vidět okraje, linie a jemné detaily (6). 24

25 Kontrast známe fyziologický, simultánní, a sukcesivní. Simultánní (současný) kontrast závisí na pozadí daného pozorovaného předmětu. Sukcesivní (následný) závisí na tom, jaké světlo dopadlo na sítnici oka před tím, než jsme pozorovali předmět Vyšetření Vyšetření kontrastní citlivosti se provádí na 2 základních typech tabulí. Jedná se o sinusovou mřížku a testy písmenové. Sinusová mřížka využívá Michelsonova kontrastu, který je roven podílu rozdílu a součtu nejvyššího a nejnižšího jasu. Jako příklad písmenového testu uvádím test Pelli-Robson, kde se využívá Weberův kontrast. Tedy rozdíl jasu mezi pozadím a písmenem dělený jasem pozadí Poruchy Snížení kontrastní citlivosti se projevuje nejen stárnutím, ale i dalšími činiteli. Možné příčiny jsou tedy optické, postižení sítnice, postižení zrakového nervu, amblyopie, toxické látky, neurologické choroby a metabolické choroby. 25

26 3. Kritéria zdravotní způsobilosti v dopravě závislá na zraku Zrakové požadavky pro uznání, vyloučení či posouzení zdravotní způsobilosti v dopravě jsou odlišné pro silniční, drážní, leteckou a lodní dopravu Silniční doprava Silniční doprava je individuální druh dopravy, který probíhá za použití dopravních prostředků zpravidla po silnicích či zpevněných cestách. Využívá se k přepravě osob, ale i nákladů (10). Podle vyhlášky č.277/2004 Sb. máme v České republice stanoveny podmínky pro určení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na body ve vyhlášce, které se týkají zrakových kritérií Skupiny řidičů Řidiče motorových vozidel jsem rozdělila do dvou skupin, se kterými pracuji i později při potvrzení nebo vyloučení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel První skupina Do první skupiny řadíme žadatele o řidičské oprávnění nebo řidiče skupiny A, B a B+E a AM a podskupiny A1 a B1, popis jednotlivých skupin je uveden příloze č.1 podle (11), (12) Druhá skupina Druhá skupina zahrnuje řidiče, kteří motorové vozidlo řídí v pracovně právním vztahu a u kterých se udává řízení motorového vozidla jako druh práce sjednaný v pracovní smlouvě. Dále sem patří řidiči, kteří používají zvláštní výstražné modré světlo. Toto světlo může být případně doplněno zvláštním zvukovým výstražným znamením, pokud řidiči plní úkoly související s výkonem zvláštních povinností. Spadá sem i řízení motorového vozidla jako 26

27 předmět samostatné výdělečné činnosti, která je prováděna podle zvláštních právních předpisů. K druhé skupině náleží uchazeči a držitelé osvědčení, podle kterého mohou provádět výcvik řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu, nebo žadatelé a vlastníci řidičských oprávnění skupiny C, C+E, D, D+E a T a podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E. Popis jednotlivých skupin je uveden v příloze č.1 dle (11), (12). Do přílohy č.2 přikládám formuláře pro potvrzení zdravotní způsobilosti Způsobilost k řízení motorových vozidel U zmíněných dvou skupin řidičů se zabývám požadavky na zrakové funkce pro potvrzení či vyloučení zdravotní způsobilosti Vyloučení zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel Za nemoci, vady nebo stavy zraku, které vylučují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, považujeme podle již zmiňované vyhlášky takové, jež způsobují zdravotní problémy nebo odchylky, které jsou nebezpečné při provozu na pozemních komunikacích a jsou řazeny ve vyhlášce do dvou skupin, které příslušejí zmíněným skupinám řidičů. První skupina vylučuje zdravotní způsobilost při binokulární zrakové ostrosti horší než je 6/12 při použití obou očí i v případě, že upotřebíme korektivní čočky. Nitrooční čočky se nepovažují za korektivní čočky pro účel vyhlášky. Nezpůsobilost k řízením motorových vozidel je také při hodnotě vizu menší než 6/10 v případě úplné funkční ztráty zraku na jednom oku, nebo pokud používáme jen jedno oko, jako příklad uvádím diplopii, to se myslí i za užití korekce. Pro druhou skupinu řidičů se pro vyloučení zdravotní způsobilosti uvádí nemoci, vady nebo stavy zraku, které vylučují normální binokulární zorné pole, nebo způsobují diplopické vidění. Následně je vyloučena zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, pokud je rozsah zorného pole ve vertikále menší než 90 a v horizontálně menší než 120, pak také v případě poruchy prostorového vidění. Řidičské oprávnění nedostanou ani osoby, které mají na lepším oku zrakovou ostrost menší než 6/9 a na horším oku menší než 6/12. Nesplnění zdravotní způsobilosti by bylo i v případě, že bychom při nekorigované zrakové ostrosti 3/60 každého oka dosáhli korekčními čočkami zrakové ostrosti 6/9 na lepším a 6/12 na horším oku, nebo kdybychom korigovali zrakovou ostrost obou očí z hodnoty 3/60 na 6/9 27

28 a 6/12 korekčními čočkami o vrcholové lámavosti větší jak plus nebo mínus 4D. U osob, které by špatně snášely korekční pomůcky na zlepšení zrakové ostrosti, se rovněž nedoporučuje řízení motorových vozidel Uznání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel Podmínkou pro uznání zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel je závěr odborného vyšetření, které se tyká nemocí, vad nebo stavů zraku, jež ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Výsledky vyšetření, kdy lze dotyčného uznat za zdravotně způsobilého, jsou ve vyhlášce odkazovány na první a druhou skupinu řidičů již zmíněné První skupina Podle první skupiny musí být žadatel nebo řidič odborně vyšetřen, aby mohl být uznán za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla v případě, že má dotyčná osoba závažné poruchy barvocitu v oblasti základních barev. Dále je osoba odborně vyšetřena, pokud vidí špatně za šera s výjimkou lehkých nezávazných forem. Zdravotní způsobilost může být potvrzena u monokulu za úplné adaptace, ale nejdříve však za rok, kdy vzniknul tento stav. Následně potvrzení zdravotní způsobilosti na základě odborného vyšetření je umožněno také u nemocí oka a očních adnex, jestliže způsobují snížení zrakové ostrosti pod hodnotu 6/12 s příslušnou korekcí monokulárně nebo se změní rozsah zorného pole pod 90 vertikálně a pod 120 horizontálně Druhá skupina Druhá skupina zahrnuje nemoci, vady nebo stavy určené skupinou jedna, pro odborné posouzení a následné uznání zdravotní způsobilosti, pokud není uvedeno jinak. Zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel může být uznána i osoba, která trpí poruchami vidění za šera, nebo její rozsah zorného pole klesá pod hranici 130 v horizontále a pod 100 ve vertikále. A nakonec se může jednat také o osobu, jejíž nemoci oka a očních adnex způsobují snížení zrakové ostrosti pod hodnotu 6/6 s příslušnou korekcí monokulárně. Podobně též (13). 28

29 Vyšetření zraku lékařem Zdravotní způsobilost posuzuje a hodnocení o zdravotní způsobilosti písemnou formou vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky a odborného vyšetření. Posuzující lékař může být registrující praktický lékař, lékař zařízení závodní preventivní péče, nebo kterýkoli praktický lékař u osob, které nemají lékaře zařízení závodní preventivní péče nebo registrujícího praktického lékaře. Posuzující lékař provede orientačního vyšetření zrakové ostrosti a barvocitu, orientační vyšetření zorného pole, rovnováhy a dotáže se vyšetřovaného na šeroslepost 6 odstavec b a 87 (11). Podmínění řidičského oprávnění i zdravotní nezpůsobilost oznamuje posuzující lékař příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti. Odborné oční vyšetření na žádost posuzujícího lékaře provádí oftalmolog. Žádost pak obsahuje přesné požadavky na vyšetření Lékařské prohlídky řidičů silniční dopravy Orientační vyšetření zraku je součástí všech lékařských prohlídek, které se v silniční dopravě dělí na vstupní a preventivní a mimořádné (14). Vstupním lékařským prohlídkám se podrobují řidiči uvedení v bakalářské práci pod skupinou dva kromě řidičů s řidičským oprávněním T a to než zahájí svou činnost. Pravidelné lékařské prohlídky se vztahují taktéž na řidiče již zmíněné skupiny dvě krom řidičského oprávnění T a to periodicky každé dva roky do dovršení 50 let věku a následně každý rok po 50. roce věku, pokud posuzující lékař neurčí jinak. Řidiči spadající do výše uvedené supiny jedna včetně řidičů řidičského oprávnění T se podrobují pravidelným lékařským prohlídkám šest měsíců před dovršením 60, 65 a 68 let věku, nejpozději však v den dosaženého věku, a následně každé dva roky po věku 68 let, opět pokud posuzující lékař neurčí jinak. 29

30 Harmonizační kódy v řidičském průkazu Jednotlivé údaje v řidičském průkazu České republiky a řidičském průkazu vzoru Evropských společenství II se vypisují strojem písmem latinské abecedy, kromě podpisu, který je vlastnoruční. Nacházíme zde čtrnáct dat. Harmonizační kódy jsou údaje, vyskytující se pod číslem dvanáct, informují o omezení nebo podmínění řidičského oprávnění, a jsou uváděny na zadní straně řidičského oprávnění. Tyto kódy jsou označeny symboly 01 až 99, které udávají další podmínky řidiče, přizpůsobení vozidla a administrativní záležitosti. Z těchto tří skupin se zaměřím na skupinu další podmínky řidiče a harmonizační kódy zaznamenané 01. Pod označením 01 najdeme ochranu nebo korekci zraku Záznam udává, že má řidič při řízení motorového vozidla nosit brýle, pokud by tak nečinil, jedná v rozporu se zákonem a jestliže by řidič neměl nasazené brýle a způsobil by dopravní nehodu, při které by došlo k těžké újmě na zdraví nebo usmrcení, mohla by mu být zakázána činnost řízení motorového vozidla až na 10 let Údaj oznamuje nošení kontaktních čoček, jejichž prokázání policistou je obtížné. Proto je dobré mít u sebe jako nositel kontaktních čoček důkaz o nošení například pouzdro na kontaktní čočky, nebo kartičku z aplikačního střediska Informace značí povinnost mít ochranné brýle na očích Tento údaj znamená nosit sluneční brýle Údaj oznamuje potřebu mít nasazený oční kryt Poslední možnost označení o ochraně zraku udává harmonizační kód brýle a kontaktní čočky (15) Drážní doprava Drážní doprava je uskutečňována po drahách a železniční doprava je uskutečňována po železničních tratích (16). 30

31 Rozdělení osob v drážní dopravě Podmínky kvality zraku jsou stanoveny i pro drážní dopravu a to jako součást zdravotní způsobilosti. Nyní uvedu osoby, které pracují na drahách obecně a u kterých zmiňovanou zdravotní způsobilost je nutno provézt.,, 1 1. Podmínky zdravotní způsobilosti a způsob provádění posudkové činnosti při posuzování zdravotní způsobilosti se vztahují na: a) fyzické osoby řídící drážní vozidlo a uchazeče o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla (17). Těmito osobami se rozumí strojvedoucí. b),,fyzické osoby provádějící ostatní činnost při provozování dráhy a drážní dopravy a uchazeče o výkon těchto činností. 2. Osobami podle odstavce 1 písm. b) se rozumějí též osoby mladší 18 let při volbě povolání, které při provozní praxi na středních odborných školách dopravních mají provádět činnosti podle této vyhlášky. 3. Posouzení zdravotní způsobilosti se nevyžaduje u osob provádějících činnosti, kterých je třeba k odvrácení živelní události, nehody nebo mimořádné provozní situace nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků v souvislosti s provozováním dráhy a drážní dopravy, jde-li o činnosti vykonávané nejdéle po dobu deseti dnů. Tyto činnosti mohou být vykonávány pouze pod dozorem osoby zdravotně způsobilé. 2 Osoby podle 1 odst. 1 písm. b) a u osoby podle 1 odst. 2 se pro potřeby posuzování zdravotní způsobilosti zařazují do těchto skupin: a) osoby vykonávající činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy, které přímo zabezpečují obsluhu dráhy, zabezpečují nebo organizují drážní dopravu a řídí se při tom tvarovými, světelnými a zvukovými znaky a návěstmi, nebo je dávají (17). Příkladem mohou být povolání: výpravčí, průvodčí, vlakvedoucí, posunovači - u nich se hodnotí zraková ostrost bez korekce. b),,osoby, které při své pracovní činnosti 1. vstupují bez dozoru na pozorovanou dopravní cestu a nepodílejí se přímo na zabezpečení obsluhy dráhy, ani na zabezpečení nebo organizování drážní dopravy (17), příkladem mohou být tranzitéři,,,2. provádějí revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (17). 31

32 Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Posudek o zdravotní způsobilosti vydá posuzující lékař, jež je k tomu určený. Prohlídky pro posouzení zdravotní způsobilosti jsou v drážní dopravě vedeny jako preventivní a mimořádné preventivní. Mezi preventivní prohlídky řadíme vstupní, pravidelné, mimořádné a výstupní. Více str. 2 (17). Každá lékařská prohlídka obsahuje vyšetření zraku, barvocitu tabulkami, zjištění oční rovnováhy a orientačně se vyšetřuje zorné pole. Jestliže se provádí vstupní prohlídka, pak posuzující lékař doplní vyšetřování na základě znalosti zdravotního stavu posuzované osoby a jejích pracovních podmínek. Oční vyšetření se obohatí o vyšetření očního pozadí, prostorového vidění a šerosleposti, jde-li o osoby podle 1odst. 1 písm. a) dříve zmíněného. U osob dle 2 písm. a) navyšujeme vstupní prohlídku z hlediska zraku o oční vyšetření stejně jako u osob podle 2 písm. b) bodu 1 (17) Kritéria zraku Veškeré podmínky, které zabraňují nebo povolují zdravotní způsobilost k řízení drážních vozidel nebo práci na dráze, se následně budou týkat zrakových kritérií. Zrakové funkce se hodnotí zvlášť u žadatelů a řidičů drážních vozidel a poté u uchazečů a pracovníků provádějících ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy. Požadavky na zrak jsou také odlišné při různých lékařských prohlídkách, které se dělí na vstupní a následně pravidelné a mimořádné preventivní lékařské prohlídky. Při těchto lékařských prohlídkách se stavy, vady nebo nemoci očí podmiňují jako zdravotně nezpůsobilé nebo jsou odborně posouzeny a následně mohou být kladně hodnoceny. V případě stejných podmínek již zmíněných, si dovolím na tyto údaje odkázat Řidiči a žadatelé o řízení drážních vozidel Zdravotní způsobilost řidičů a žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla je odlišná pro železniční dopravu a pak společně pro lanovou, tramvajovou a trolejbusovou dopravu. 32

33 Železnice - vstupní preventivní prohlídky Podmínění zdravotní nezpůsobilosti řidičů a žadatelů o řízení drážních vozidel se týká poruchy barvocitu, poruchy prostorového vidění, nystagmu a šerosleposti. Dále se jedná o monokulárně menší zrakovou ostrost než 6/6 s brýlovou korekcí, která je větší než minus 2D. Verdikt zdravotní nezpůsobilosti je i v případě, že rozsah zorného pole je menší než 80 temporálně, 50 nasálně, 40 nahou a 60 dolů. Stavy, nemoci nebo vady zraku, které musí mít odborné posouzení a u kterých je kladně posouzený závěr podmíněný posudkem příslušného lékaře zahrnují onemocnění čočky, glaukom, nemoci sklivce a očního bulbu. Následně jde o nemoci oka a očních adnex, které způsobují vážné poruchy vidění, mění rozsah zorného pole nebo snižují zrakovou ostrost. Odborné posouzení, s následným možným kladným hodnocením, si žádají zánětlivá degenerativní onemocnění sítnice a cévnatky, onemocnění zrakového nervu a skotomy uvnitř zorného pole. Osoby s onemocněním rohovky, duhovky, skléry, spojivky, řasnatého tělíska a s poruchou reaktivnosti zornic musí být také odborně posouzeny. Stejně tak si vynutí odborný posudek změna zorného pole, pokud je rozsah temporálně menší než 90, nasálně a nahoru 60 a dolů Železnice pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Podmiňování zdravotní nezpůsobilosti jako stavů, vad nebo nemocí oka se rozumí porucha barvocitu, zúžení zorného pole ve všech směrech oproti fyziologickým hodnotám o více než 20. Dále jsou jako zdravotně nezpůsobilé klasifikovány poruchy prostorového vidění, nystagmus a snížení zrakové ostrosti, která je menší než 6/18 monokulárně a se sférickou korekcí, jež je větší než minus 5D a plus 4D, kdy astigmatická složka převyšuje hodnoty plus/minus 2D a je plně započtena do povolené korekce. Odborně se posuzuje a následně může být i kladně hodnocena nižší zraková ostrost než 6/18 při vidění každým okem zvlášť. Odborně se posuzuje i korekce a to vyšší jak plus/minus 3D u sféry a plus/minus 1D u cylindrické složky, která je plně započítaná do povolené korekce. 33

34 Tramvaje, trolejbusy, lanovky - vstupní preventivní prohlídky Nemoci, stavy nebo vady zraku podmíněné jako zdravotně nezpůsobilé při vstupních preventivních prohlídkách jsou poruchy barvocitu a zmenšení zorného pole pod hranici 80 temporálně, 50 nasálně, 40 nahou a 60 dolů. Zdravotní způsobilost není uznána ani v případě, že je zraková ostrost snížena monokulárně pod 6/9 s větší korekcí než plus/minus 3D a dále snížena při binokulárním vidění pod hodnotu vizu 6/6 s tou samou korekcí. Odborný posudek lékaře, pro případný kladný závěr posouzení o zdravotní způsobilosti, je požadován pro totožné známky zrakových kritérií jako u řidičů a žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na železnici při vstupní preventivní prohlídce Tramvaje, trolejbusy, lanovky - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky podmiňují zdravotní nezpůsobilost stejně jako je tomu u řidičů a žadatelů o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na železnici při těchto prohlídkách. Podmínky se liší v hodnotě vrcholové lámavosti brýlové korekce, která je zde nad plus/minus 6D včetně astigmatické složky převyšující plus/minus 2D, která je plně započtena do povolené korekce. Binokulární vidění s toutéž korekcí při snížení zrakové ostrosti pod hodnotu 6/9 také podmiňuje zdravotní nezpůsobilost. Nemoci, stavy nebo vady oka, které potřebují odborný posudek a které mohou být kladně posouzeny odborným lékařem, se týkají částečné poruchy barvocitu, kdy vyšetřovaná osoba je schopna rozeznat červený a zelený barevný signál, dále se týkají poruchy reaktivnosti zornic a hemeralopie (šerosleposti). Odborně posouzeny jsou i oční stavy, nemoci či vady, které jsem uvedla jako nutné pro odborné posouzení v železniční dopravě při vstupních preventivních prohlídkách Ostatní činnosti při provozování dráhy a drážní dopravy Osoby, které provádějí ostatní práce při provozování dráhy a drážní dopravy a uchazeči o výkon těchto činností, mají také podmínky pro zdravotní způsobilost. Kritéria zraku nejsou shodná pro osoby zařazené do skupiny již zmiňované podle 2 písm.a) a podle 2 písm.b). 34

35 Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - vstupní preventivní prohlídky Zdravotní nezpůsobilost u nemocí, stavů nebo vad zraku podmiňují stejné známky jako u řidičů a žadatelů o řízení drážních vozidel při vstupních preventivních prohlídkách. Známky zraku se liší v hodnotách zrakové ostrosti a korekce. Zdravotní nezpůsobilost se týká snížené zrakové ostrosti, a to pod hodnotu 6/18 bez korekce každým okem zvlášť, potom s korekcí minus 5D nebo plus 3D pod hodnoty zrakové ostrosti 6/12 při normálním očním pozadí. Zdravotní nezpůsobilost je i v případě astigmatické složky, plně započítávané do povolené korekce, která vykazuje vyšší hodnoty než plus/minus 2D. Stanovené zrakové ostrosti s korekcí nesmí být u osob, které posunují nebo spojují drážní vozidla. Kritéria zraku, která platí pro řidiče a žadatele o řízení drážních vozidel při vstupních preventivních prohlídkách, kde je nutné odborný posudek a kde je kladný závěr posudku dán odborným lékařem, platí i zde. Do odborných posudků spadá i snížení zrakové ostrosti pod hodnoty 6/12, která je dosažena brýlovou korekcí vyšší než minus 3D nebo plus 2D Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Poruchy prostorového vidění, porucha barvocitu, nystagmus a samozřejmě snížení zrakové ostrosti podmiňují zdravotní nezpůsobilost. S korekcí vyšší než minus 6D a v plusových hodnotách nad 4D se jedná o hodnoty zrakové ostrosti pod 6/18 monokulárně, které vylučují zdravotní způsobilost. Zdravotní nezpůsobilost je v případě, že astigmatická složka, plně započítávaná do povolené korekce, je vyšší než plus/minus 2D. Stanovené zrakové ostrosti nesmí být u osob, které posunují nebo spojují drážní vozidla a k dosažení tohoto vizu používají korekci. Zúžení zorného pole ve všech směrech oproti fyziologickým hodnotám o více než 20 vylučuje zdravotní způsobilost. Stavy, nemoci a vady oka nutné pro odborné posouzení a případně kladně hodnocené odborným lékařem v posudku o zdravotní způsobilosti se týkají částečné poruchy barvocitu u osob na tramvajové a trolejbusové dráze, pokud je dotyčná osoba schopna určit zelený a červený barevný signál. Dále je odborně posouzena snížená zraková ostrost pod hodnotu 6/18 monokulárně s korekcí větší než minus 4D a vyšší než plus 3D. Zhodnocena je také astigmatická složka, plně započítávaná do povolené korekce, která je vyšší než plus/minus 2D. I šeroslepost a nemoci, již zmiňované v železniční dopravě při pravidelných a mimořádných preventivních prohlídkách, spadají do odborného posouzení o zdravotní způsobilosti. 35

36 Ostatní činnosti - 2 písm. b) (17) - vstupní preventivní prohlídky Podmínka zdravotní nezpůsobilosti z hlediska funkce očí se týká zúžení zorného pole ve všech směrech oproti fyziologickým hodnotám o víc než 20. Dále se za nezpůsobilost považuje porucha prostorového vidění a nystagmus. Vyloučena je zdravotní způsobilost i v případě snížení zrakové ostrosti monokulárně bez korekce pod hodnotu 6/18 a také s korekcí při hodnotách korekce plus 3D nebo minus 5D s nižší zrakovou ostrostí než je 6/12 při normálním očním pozadí. Nevhodná je i hodnota astigmatické složky vyšší než plus/minus 2D, která je plně započítávaná do povolené korekce. Osoby, které pracují ve výškách nad 5m nad zemí a které montují trakční vedení, nesmí dosáhnout stanovené zrakové ostrosti s korekcí. Odborné posouzení a možný kladně hodnocený závěr odborným lékařem pro potvrzení dostatečných očních funkcí zahrnuje již zmiňované nemoci, vady nebo stavy zraku jako v železniční dopravě, při preventivních lékařských prohlídkách, nutné pro odborné posouzení. Dále je nutné odborně posoudit hemeralopii, sníženou zrakovou ostrost monokulárně pod hodnotu vizu 6/18, s korekcí potom větší než plus 3D nebo minus 4D. Odborně posouzena musí být i astigmatická složka, plně započítávaná do povolené korekce, která převyšuje plus/minus 2D Ostatní činnosti - 2 písm. a) (17) - pravidelné a mimořádné preventivní prohlídky Stavy, nemocemi nebo vadami oka, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost, se rozumí snížení zrakové ostrosti pod hodnotu 6/18 monokulárně a potom s korekcí o vyšší hodnotě než je minus 6D a plus 4D. Astigmatická složka, plně započítávaná do povolené korekce, se hodnotí zdravotní nezpůsobilostí v případě, že je její hodnota vyšší než plus/minus 2D. Jako zdravotně nezpůsobilé se považují osoby s nystagmem, poruchou prostorového vidění a zúžením zorného pole o víc jak 20 oproti fyziologickým hodnotám ve všech směrech. Nemoci, stavy nebo vady oka vyžadující odborné posouzení a poté případně kladně hodnocené jsou nemoci, již zmíněné, nutné k odbornému posouzení jako u železniční dopravy při vstupních preventivních prohlídkách. Dále sem přísluší pro odborné posouzení hemeralopie, snížení zrakové ostrosti monokulárně pod 6/18, potom se posuzuje tatáž zraková 36

37 ostrost s korekcí vyšší než plus 3D nebo minus 4D. Také se rozhoduje o astigmatické složce, která je plně započítávaná do povolené korekce, jejíž hodnota je vyšší než plus/minus 2D Společné znaky zdravotní způsobilosti v drážní dopravě Uváděná korekce se rozumí jako brýlová korekce. Je nutné poznamenat, že osoby, které dosáhly předepisované zrakové ostrosti s brýlemi nebo kontaktními čočkami, musí tuto korekci používat při výkonu činnosti. A navíc kontaktní čočky se smí používat jen u činností, kde jsou povoleny a jsou dobře snášeny, pak musí být také schváleny odborným očním lékařem. Odborný oční lékař má pravomoc povolit bifokální skla a také smí uznat osobu podle 1 odstavce 1 (17) za zdravotně způsobilou jako řidiče nebo pracovníka ostatních činností při provozu na dráze a v drážní dopravě, pokud je zmíněná osoba po implantaci nitroočních čoček Platnost posudku zdravotní způsobilosti Posudek o zdravotní způsobilosti platí určité období, platí to tedy i pro zrakové funkce. Po uplynulém období musí dotyčná osoba znovu na prohlídku. Platnost posudku trvá: a) dva roky u osob do 50 let věku a jeden rok u osob nad 50 let, které řídí drážní vozidlo, b) dále u osob, které vykonávají práci u provozování dráhy a drážní dopravy, a to: 1.) jeden rok u všech činností ve věku 18 let, 2.) jeden rok podle 2 písm. a) nad 50 let věku a dva roky podle 2 písm. b), 3.) tři roky u osob, které vykonávají ostatní činnosti podle 2 písm. a) a ve věku od 18 do 50 let, 4.) čtyři roky u vykonávajících činnost podle 2 písm. b) bodu 1 a to ve věku od 18 do 50 let, 5.) dále pět let u osob od 18 do 50 let po dobu 5 let, které vykonávají činnost podle 2 písm. b), pokud se na ně nevztahuje 2 písm. b) bod 1. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař a smí u mimořádných a pravidelných prohlídek zkrátit platnost posudku na jeden rok. Podobně v (17). 37

38 3.3. Letecká doprava Pojem letectví zahrnuje létání letadly a všechny související aktivity (18) Vyšetření lékařem Existují tři instituce, které mohou vyšetřovat letecký personál. Jsou jimi AME, AMS a AMC. Letecko lékařská inspekce (AMS) jako nejvyšší orgán - se rozumí lékaři s praxí v leteckém lékařství, kteří vystupují jako jednotlivci na Úřadu leteckého zdravotnictví. Tito lékaři jsou součástí tohoto Úřadu nebo za něj jednají. Letecko lékařská centra (AMC) se zabývají klinickým leteckým lékařstvím a provádí veškerá letecko lékařská vyšetření, tedy i oční vyšetření. AMC zahrnují jednotlivé letecké lékaře. Určení letečtí lékaři (AME) potom posuzují zdravotní způsobilost pro první a druhou třídu profesionálních civilních letců. První osvědčení zdravotní způsobilosti první třídy musí vydat AMS. První osvědčení zdravotní způsobilosti druhé třídy musí vydat AMS nebo z jejího pověření AMC nebo AME Rozdělení Letecký personál se rozděluje na civilní profesionální piloty, dále soukromé piloty, palubní průvodčí, řídící letového provozu (ŘLP) a vojenský letecký personál. Hodnocení leteckého personálu se provádí podle konkrétních předpisů. Civilní profesionální piloti se posuzují podle celoevropského předpisu JAR-FCL 3; soukromí piloti, palubní průvodčí a ŘLP podle předpisu L1. Vojenský letecký personál se posuzuje dle Vyhlášky MO č. 282/1999Sb Letecký personál podle předpisu L1 Zdravotní způsobilost u civilních letců se řadí do tří tříd, které se týkají držitele a žadatele příslušného průkazu způsobilosti. První třída zdravotní způsobilosti platí pro obchodního pilota letounů, vzducholodí, vrtulníků a letadel s pohonem vztlaku, dále pro pilota ve vícečlenné posádce letounu a pak dopravního pilota letounů, vrtulníků a letadel s pohonem vztlaku. Zdravotní způsobilost druhé třídy je určena leteckému navigátorovi, palubnímu 38

39 inženýru, soukromému pilotu letounů, vzducholodí, vrtulníků a letadel s pohonem vztlaku, pilotovi kluzáků a volných balonů. Způsobilost třetí třídy zahrnuje řídícího letového provozu Lékařské prohlídky a vyšetření Žadatel o osvědčení zdravotní způsobilosti se musí podrobit z hlediska zrakových funkcí vyšetření na zrakovou ostrost a barvocit. Zkouška zrakové ostrosti se má provádět za osvětlení 30-60cd/m 2 pomocí Landoltových prstenců, nebo podobných optotypů, které jsou vzdálené v příslušné vzdálenosti podle použité metody. U žadatelů, kteří používají kontaktní čočky a kteří mají údaje o zrakové ostrosti na předpisu o kontaktních čočkách, není potřeba při každém vyšetření měřit jejich nekorigovanou zrakovou ostrost. Pokud však dojde u žadatele ke změně stavu zrakové ostrosti, je nutné ji měřit při každém vyšetření s korekcí i bez ní (brýlovou, nebo s kontaktními čočkami). Změna stavu pro oční vyšetření se také rozumí podstatným poklesem zrakové ostrosti s korekcí a bez ní, výskytem očního onemocnění, zraněním oka, nebo oční operací. Požadovaný barvocit musí žadatel nebo držitel průkazu udat sérií pseudoizochromatických tabulek za denního světla, nebo za umělého světla stejné barevné teploty jako je světlo dodávané standardním světelným zdrojem C nebo D65. Každý pilot musí dobře vidět na dálku i na blízko. Podle tabulky N5 se hodnotí zraková ostrost na vzdálenost 30 50cm a podle tabulky N14 se hodnotí na střední vzdálenost 100cm. N5 a N14 znamenají velikosti použitého písma. N5 je asi taková velikost písma jako na příbalovém letáku od léků. Tabulky jsou uvedeny v Manual of Civil Aviation Medicine (Doc 8984). Platnost zdravotní způsobilosti zmíněných tříd je uvedena v tabulce , která platí pro osoby do 40 let věku. Od 40 do 50 let věku je platnost zdravotní způsobilosti u soukromého pilota letounů a vrtulníků, pilota kluzáků, pilota volných balonů a řídících letového provozu zkrácena na 24 měsíců. A od věku 50 let je doba platnosti snížena na jeden rok. Řídící letového provozu po dovršení 50 let věku chodí na vyšetření po 24 měsících. U obchodního, dopravního pilota a pilota letounu ve vícečlenné posádce se zkracuje zdravotní způsobilost po 60 letech věku na 6 měsíců, když jsou osoby nasazeny na lety obchodní letecké dopravy. Existují dva druhy očních prohlídek. Jsou jimi krátká a tzv. rozšířená, při rozšířené se vyšetřuje na autorefraktoru a kontroluje se barvocit podle Ishiharových tabulek. 39

40 Tabulka : Platnost zdravotní způsobilosti tříd podle L1 Měsíce platnosti Osoby Třída 60 soukromý pilot letounu, vzducholodě, vrtulníku a letadla s pohonem vztlaku 2. pilot kluzáků 2. pilot volných balónů obchodní pilot letounu, vzducholodí, vrtulníku a letadla s pohonem vztlaku 1. pilot letounu ve vícečlenné posádce 1. dopravní pilot letounu, vrtulníku a letadla s pohonem vztlaku 1. letecký navigátor 2. palubní inženýr řídící letového provozu Kritéria zraku pro první třídu Funkce obou očí a jejich adnex musí být normální, nesmí se vyskytnout aktivní patologický, chronický nebo akutní stav, následky po operaci nebo úrazu očí a přídatných orgánů, které by omezovaly nebo snížily správnou funkci zraku. Zraková ostrost do dálky musí být 6/9 nebo lepší a to monokulárně bez korekce nebo s ní, a pak binokulární zraková ostrost musí mít hodnoty 6/6 nebo lepší. Korekční čočky může posuzovaná osoba užívat a je uznána zdravotně způsobilou, pokud požadované ostrosti dosáhne právě s korekčními čočkami a pokud to vyplývá z její kvalifikace a práv průkazu způsobilosti. Navíc by měl žadatel mít vhodnou korekci (pokud ji potřebuje) stále u sebe. Lze používat také kontaktní čočky a to v případě, že jsou monofokální, nezabarvené, jsou dobře snášeny a dotyčná osoba musí mít u sebe vhodné korekční brýle. Žadatelé s velkou refrakční vadou musí používat vysokoindexové čočky v podobě brýlí nebo kontaktních čoček pro minimální zkreslení zorného pole. Žadatelé s nekorigovanou zrakovou ostrostí menší než 6/60 do dálky na jednom z očí dodávají zprávu o vyšetření očí před prvním vydáním osvědčení zdravotní způsobilosti a každých pět let potom kvůli možným progresím onemocnění a ztrátě normální zrakové ostrosti, které by mohly nastat. Žadatel musí mít normální zorné pole a normální binokulární funkci. Po operaci 40

41 refrakce oka lze uznat žadatele za zdravotně způsobilého, pokud mu předešlý úkon nezabraňuje bezpečný výkon podle způsobilosti a kvalifikace. Nesplnění podmínek pro barvocit se udává jako zdravotní nezpůsobilost kromě druhé třídy, u které platí omezení výkonu pro denní dobu. Pokud jsou použity sluneční brýle, pak by měly být nepolarizující a s neutrálním šedým zbarvením. Jako zdravotně způsobilý je i žadatel s omezenou stereopsií (prostorovým viděním) a abnormální konvergencí, které nenarušují vidění na blízko a nenarušují oční dysbalance tam, kde jsou dostatečné fúzní rezervy a nedochází k astenopiím či diplopiím (dvojitému vidění). Pokud je vyžadována korekce na blízko (podle výše zmíněné zrakové ostrosti), pak musí žadatel prokázat, že mu jedny brýle stačí na dálku i blízko. Používá tedy bifokální nebo multifokální (brýlové) čočky, nebo čočky s průhledem, aby mohl přečíst informace z přístrojů, map. Také aby viděl na příručky, které drží v ruce a k tomu musí sledovat oknem kabiny vnější situaci, aniž by snímal brýle. Brýle s jednou lomivou silou čoček na čtení jsou nepřijatelné pro použití v této oblasti, neboť výrazně zhoršují zrakovou ostrost do dálky. Od žadatele, který potřebuje brýle nové nebo je požaduje obnovit, se předpokládá, že bude optika informovat o čtecí vzdálenosti v pilotní kabině letadla, ve kterém žadatel létá Kritéria zraku pro druhou třídu Požadavky na zrakové funkce pro druhou třídu zdravotní způsobilosti se liší od zdravotní způsobilosti první třídy ve zrakové ostrosti. Zraková ostrost monokulárně s použitím korekce nebo bez ní musí být na dálku 6/12 nebo lepší a binokulárně musí dosahovat hodnoty 6/9 nebo lepší. Pro nekorigovanou zrakovou ostrost neplatí žádné limity. Ostatní údaje jsou shodné s první třídou zmiňované zdravotní způsobilosti Kritéria zraku pro třetí třídu Hodnocení zrakových funkcí je totožné s požadavky pro první třídu zdravotní způsobilosti. Platí zde také, že v případě nutnosti korekce na blízko, musí žadatel použít brýle multifokální či bifokální, nebo brýle s průhledem. Výjimka u ŘLP oproti první a druhé třídě spočívá v tom, na co se žadatel v kabině letadla dívá. Musí sledovat radarové obrazovky, vizuální displej a tištěný nebo psaný text. Také musí být schopen využívat dálkový výhled z oken, bez potřeb sundat brýle. 41

42 Letecký personál podle předpisu JAR FCL 3 Civilní profesionální piloti se rozdělují do dvou tříd. Lékařské požadavky na první i druhou třídu z hlediska zraku se ještě člení na oftalmologické požadavky, zrakové požadavky a barvocit Lékařské prohlídky a vyšetření Doba platnosti zdravotní způsobilosti se liší u první a druhé třídy. První třída má jeden limit. Výjimkou jsou žadatelé, kteří překročili hranici věku 60 let, nebo kterým je víc než 40 let a jsou nasazováni na jednopilotní lety obchodní letecké dopravy s cestujícími na palubě. Osvědčení zdravotní způsobilosti u druhé třídy je platné do 40 let věku na dobu pěti let, do 50 let na dva roky a nad 50 let musí být osvědčení obnovováno každý rok. Příslušný lékař koná oční vyšetření, která jsou oftalmologická, rutinní a vyšetření na barvocit. Oftalmologické vyšetření provádí oftalmolog přijatelný pro AMS. Vyšetřovaní pro druhou i první třídu jsou podrobeni anamnéze, vyšetření zorného pole, barevného vidění, pohyblivosti očí, dále vyšetření zrakové ostrosti, vidění do blízka, na střední vzdálenost i do dálky a to bez korekce, nebo s nejlepší optickou korekcí, je-li třeba. Pro kladný posudek musí být žadatel schopen přečíst příslušné tabulky N5 a N14 a to s korekcí nebo bez ní, pokud není vyžadována. Jmenované tabulky jsou uvedeny v předpise JAR - FCL 3.220(g). Společné vyšetření pro obě třídy se ještě týká vyšetření zevního oka, anatomie, nitroočních médií a očního pozadí. První třída má rozšířené oftalmologické vyšetření o objektivní refrakci, která je u hypermetropa mladšího 25 let v cykloplegii, také se provádí tonometrie po 40. roce věku každé dva roky. Rutinní vyšetření může provádět AME a je pro prodloužení platnosti nebo obnovu osvědčení způsobilosti. Toto vyšetření musí obsahovat anamnézu, prohlídku zevního oka, nitroočních médií, anatomie, očního pozadí a vyšetření zrakové ostrosti jako u oftalmologického vyšetření. V případě první třídy, pokud dosáhne vyšetřovaný požadované zrakové ostrosti pouze korekcí, je nutné provádět vyšetření, které se shoduje s rutinním, jen je přidáno vyšetření refrakce, pohyblivost očí binokulárního vidění. Také se vyšetřuje zorné pole a činí se tonometrie nad 40 let věku. Barvocit se vyšetřuje pro první i druhou třídu na Ishiharově testu (verze se 24 tabulkami), který se považuje za splněný, jestliže je prvních 15 tabulek, náhodně 42

43 vybraných, poznáno bez chyby bez nejistoty a váhání. Kdo neuspěje v Ishiharově testu, musí být podroben vyšetření na anomaloskopu nebo je testován světly, které musí být rozpoznány. Pouze první třída se posuzuje z hlediska heteroforie, kdy se zjišťuje rezerva fúze Goldmanovým červenozeleným binokulárním testem fúze Kritéria zraku pro první třídu Požadavky pro stavy zraku se podle předpisu JAR dělí na oftalmologické, zrakové a na barvocit Oftalmologické požadavky Žadatel nebo držitel osvědčení zdravotní způsobilosti 1. třídy nesmí mít funkční vadu očí, jejich adnex nebo jakýkoli aktivní patologický stav, vrozený nebo získaný, akutní nebo chronický, nebo jakékoli následky očního chirurgického zákroku nebo úrazu, které by mohly ohrozit bezpečný výkon práv vyplývajících z příslušných průkazů způsobilosti Zrakové požadavky Zraková ostrost do dálky musí být 6/9 nebo lepší a to monokulárně s korekcí nebo bez ní. Binokulární zraková ostrost musí být 6/6 nebo lepší. Na zrakovou ostrost bez korekce neplatí žádná omezení. Refrakční vady uváděné jako odchylky od emetropie měřené v dioptriích v nejvíce ametropickém meridiánu jsou uznané pro zdravotní způsobilost v následujících případech. Při vstupním vyšetření musí být refrakční vada v rozmezí plus 5D až minus 6D. Pokud by refrakční vada při prodlužování zdravotní způsobilosti nebo její obnově překročila minus 6D, pak je způsobilost na posouzení příslušného lékaře (AMS). Žadatelé s velkou refrakční vadou jsou povinni používat kontaktní čočky nebo brýle s vysokým indexem lomu. Astigmatická složka nesmí při vstupní prohlídce u žadatele přesáhnout 2D. Při vyšetřeních pro prodloužení způsobilosti nebo obnovu je na posouzení příslušného lékaře (AMS) velikost očního astigmatismu do 3D. Keratokonus znamená nezpůsobilost, ale může to být zváženo v případě, že žadatel splní požadavky na již zmiňovanou zrakovou ostrost nebo je dotyčný pravidelně kontrolován. Rozdíl v refrakční vadě mezi oběma očima (anizometropie) nesmí při vstupní prohlídce přesáhnout hodnou 2D. Při vyšetření pro prodloužení nebo obnovu zdravotní způsobilosti lze anizometropii uznat nad 3D příslušným lékařem a dotyčný 43

44 vyšetřovaný je nucen nosit kontaktní čočky. Při všech lékařských prohlídkách musí být kontrolován stav presbyopie. Monokularita znamená nezpůsobilost pro osvědčení 1. třídy zdravotní způsobilosti. Jako nezpůsobilý je žadatel hodnocen v případě výrazného defektu binokulárního vidění a s diplopií. Pokud by měl vyšetřovaný normální binokulární zorné pole a centrálním vidění na jednom oku pod hranici uvedenou v JAR-FCL 3.220, je na posouzení příslušného lékaře (AMS) zdravotní způsobilost při vyšetření pro prodloužení nebo obnovu způsobilosti. Žadatel nebo držitel osvědčení zdravotní způsobilosti 1. třídy profesionálních civilních letců musí být posouzen jako nezpůsobilý, pokud přesahuje velikost jeho heteroforie (nerovnováhy očních svalů, skrytého šilhání) s předepsanou korekcí na určitou vzdálenost hodnoty uvedené v tabulce Tabulka : Zdravotní nezpůsobilost při heteroforii Heteroforie Heteroforie Velikost Typ Vzdálenost Velikost Typ Vzdálenost 2 pd hyperforie 6m 1 pd hyperforie 0,33 m 10 pd esoforie 6m 8 pd Euforie 0,33 m 8 pd exoforie 6m 12 pd exoforie 0,33 m Pokud by ale dostatečné fúzní rezervy zabraňovaly diplopii či astenopickým potížím, je na zvážení příslušného lékaře (AMS) zdravotní způsobilost vyšetřované osoby v případě zmíněné heteroforie. Pokud jsou zrakové požadavky dosaženy pouze s použitím korekce, musí kontaktní čočky nebo brýle zajistit optimální zrakovou funkci a musí být dobře snášeny. V případě používání kontaktních čoček jsou kladeny požadavky, že čočky musí být monofokální a pro vidění do dálky, dále v době letu nezbarvené. Ortokeratologické čočky se nesmí používat. Pokud jsou nošeny korekční čočky v letectví, musí splňovat zmiňované zrakové požadavky pro všechny vzdálenosti a smí být použit jen jeden pár brýlí, náhradní musí být k dispozici. Refrakční operace znamenají zdravotní nezpůsobilost, ale může to být zváženo příslušným lékařem (AMS). Operace čočky, sítnice a glaukomu znamenají zdravotní nezpůsobilost pro první třídu, uznání způsobilosti příslušným lékařem může být 3 měsíce po operaci katarakty (šedého zákalu), dále 6 měsíců po úspěšné operaci sítnice a glaukomu (zeleného zákalu) při vyšetření pro prodloužení nebo obnovu způsobilosti. Uznání 44

45 způsobilosti může být příslušným lékařem (AMS) po laserové terapii na sítnici, ale doba po terapii není uváděna Barvocit Žadatel musí mít normální barvocit nebo bezpečně rozeznat barvy při vyšetření pro uznání zdravotní způsobilosti. Normálním barvocitem se zde rozumí schopnost uspět v Ishiharově testu nebo na Nagelově anomaloskopu jako normální trichromat Kritéria zraku pro druhou třídu Požadavky pro stavy zraku se podle předpisu JAR dělí na oftalmologické, zrakové a na barvocit Oftalmologické požadavky Oftalmologické požadavky, které jsem uvedla pro zdravotní způsobilost první třídy, platí i pro druhou třídu Zrakové požadavky Některé zrakové požadavky jsou shodné s požadavky první třídy profesionálních civilních letců. Zraková ostrost do dálky při pohledu každým okem zvlášť musí dosahovat hodnoty 6/12 nebo lepší s korekcí nebo bez ní. Binokulárně pak zraková ostrost musí vykazovat hodnotu 6/6 nebo lepší pro uznání zdravotní způsobilosti. Refrakční vada nesmí přesáhnout plus 5D a minus 8D při vstupním vyšetření. Při vyšetření pro prodloužení nebo obnovu způsobilosti je na zvážení příslušného lékaře (AMS) refrakční vada, která přesahuje plus 5D a minus 8D. Při vstupním vyšetření nesmí astigmatická složka přesáhnout 3D pro uznání způsobilosti. Pokud má žadatel nebo držitel zdravotní způsobilosti amblyopii, pak zraková ostrost amblyopického oka musí být 6/18 nebo lepší a na druhém oku 6/6 nebo lepší (a to s korekcí nebo bez ní) pro uznání zdravotní způsobilosti. Známky kritérií pro keratokonus, vysokou refrakční vadu a presbyopii jsou shodné jako u první třídy profesionálních civilních letců. Anizometropie u druhé třídy profesionálních 45

46 civilních letců nesmí přesahovat na vstupním vyšetření 3D. Pokud příslušný lékař (AMS) zváží hodnotu anizometropie nad 3D při obnově nebo prodloužení zdravotní způsobilosti kladně, pak vyšetřovaný musí nosit kontaktní čočky. Žadatel při vstupním vyšetření jako funkčně monokulární může být uznaný jako zdravotně způsobilý. Diplopie (dvojité vidění) a abnormální zraková pole jsou vedeny jako podmínky zdravotní nezpůsobilosti. Odborné posouzení při omezení vidění na jednom oku pod hranici 6/12 může nastat v případě obnovy nebo prodloužení zdravotní způsobilosti této třídy, jestliže zraková ostrost druhého oka je přijatelné hodnoty pro příslušného oftalmologa (AMS). Kontaktní čočky nebo brýle, které zajistí optimální zrakovou ostrost, musí být dobře snášeny a jsou povoleny jen monofokální a nezabarvené. Ortokeratologické čočky se nesmí používat. Požadavky na brýle jsou shodné jako u civilních profesionálních letců první třídy. Oční operace znamenají nezpůsobilost k výkonu činnosti, ale příslušný lékař (AMS) může zvážit a obnovit či prodloužit zdravotní způsobilost. Jestliže žadatel či držitel oprávnění civilních profesionálních letců druhé třídy podstoupí operaci katarakty, jeho stav může lékař zvážit po 3 měsících. V případě operace sítnice nebo glaukomu lze hodnotit zdravotní situaci po 6 měsících Barvocit Podmínky barvocitu jsou shodné s požadavky profesionálních civilních letců první třídy s výjimkou, která zde povoluje způsobilost k létání pouze ve dne v případě nespolehlivého rozlišování barev vyšetřovaným Vojenský letecký personál Zdravotní způsobilost se posuzuje u uchazečů o přijetí do Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního a studijního oboru řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření řízení letového provozu. Dále se zdravotní způsobilost hodnotí u studentů v těchto studijních oborech (dále jen uchazeči o studium a studenti ), také u uchazečů o zařazení do funkce palubního střelce, u výkonných vojenských letců a pozemního vojenského leteckého personálu - řízení letového provozu (19). 46

47 Lékařské prohlídky a vyšetření Vyšetření očí se provádí jak interně tak odborně. Odborná vyšetření potvrzuje lékař s příslušnou odbornou kvalifikací, v případě vyšetření očí specializovaný oftalmolog. Posouzení zdravotní způsobilosti pro vojenský letecký personál se provádí při vstupních, pravidelných, mimořádných a výstupních lékařských prohlídkách. Vstupní oční lékařské prohlídky jsou specifikovány vyšetřením na zrak za nočního vidění, barvocit, rovnováhu očních svalů, akomodaci a konvergenci, hloubkové vidění a zorné pole. Důraz je zde kladen i na bezchybné funkce oka. Refrakční vady se zjišťují při vstupní prohlídce do pilotní školy v arteficiální mydriáze. Presbyopie se vyšetřuje Jägrovými tabulkami na vzdálenost 50cm a 100cm. Ostatní prohlídky nemají jmenované speciální oční vyšetření. Lékařské prohlídky činí lékaři oddělení zdravotnického zabezpečení letového provozu posádkových ošetřoven nebo lékaři posudkové komise Ústavu leteckého zdravotnictví (dále jen posuzující lékaři ). Pravidelné lékařské prohlídky (tedy i oční interní nebo odborné) u vojenského leteckého personálu provádí jednou ročně Ústav leteckého zdravotnictví Zdravotní způsobilost ve stupních Zdravotní způsobilost k výkonu činnosti vojenského leteckého personálu se vypisuje leteckými zdravotními klasifikacemi, které se vyjadřují značkami uvedenými v příloze č.3. Letecký vojenský personál se řadí do 4 skupin (sloupců), které uvádím pro přehlednost do tabulky , a podle těchto skupin se posuzuje zdravotní způsobilost, která je omezena v mé bakalářské práci na zrakové požadavky. Rozeberu pouze kritéria očních nemocí, stavů a vad, která se týkají první skupiny vojenského letectva, protože mají nejpřísnější posouzení. Požadavky na zrakové funkce ostatních skupin uvedu pro lepší orientaci v příloze č.4. 47

48 Tabulka : Skupiny vojenského leteckého personálu Skupiny (sloupce) Vojenský letecký personál I. - uchazeči o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijní obor letecký pilotní - uchazeči o přijetí do škol a kurzů pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců, s výjimkou palubních techniků - studenti Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního, kromě posluchačů 4. Ročníku II. - piloti všech typů vojenských letadel, kromě pilotů operátorů bezpilotních prostředků - studenti 4. ročníku Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního III. - navigátoři, palubní radiotelegrafisté - palubní operátoři, palubní průvodčí - palubní technici, včetně žadatelů o přijetí do kurzů pro přípravu palubních techniků - technický doprovodný personál při zkušebních, zalétávacích nebo přepravních letech, zdravotnický doprovodný personál, ostatní doprovodný personál tvořený specialisty záchranné služby a výsadkové přípravy a technický personál ověřující pozemní vojenskou leteckou techniku - posluchači škol a kurzů pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců při vyšetření před skončením školy nebo kurzu - palubní střelci IV. - personál řízení letového provozu - uchazeči o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijní obor řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření řízení letového provozu - piloti operátoři bezpilotních prostředků 48

49 Zraková (ne)způsobilost pro první skupinu Všechny nemoci oka, které mají akutní formu, jsou uváděny jako léčené, tudíž se nehodnotí schopností či neschopností. Těžké nemoci skléry, duhovky, řasnatého tělíska, sítnice a cévnatky, které poškozují funkci oka trvale a odolávají léčbě, se hodnotí zdravotní neschopností. Pokud by se jednalo o lehké vleklé onemocnění skléry, duhovky, řasnatého tělíska, cévnatky a sítnice bez omezení funkce oka, pak by záleželo uznání schopnosti na stupni postižení oka, ale toto postižení u duhovky, řasnatého tělíska, cévnatky a sítnice s omezením funkce oka není uznáno pro zdravotní způsobilost. Zdravotní způsobilost u zánětu rohovky se hodnotí podle hodnoty zrakové ostrosti, a pokud jde o stav po keratorefraktivním zákroku, posuzuje se způsobilost podle zorného pole obou očí a je-li přítomná myopická degenerace sítnice. Neschopni leteckého výcviku jsou i osoby s postupujícím a nepostupujícím onemocněním čočky, také s afakickým okem a dále s odchlípením sítnice a trhlinami v sítnici. Jedná-li se o dislokaci čočky, jsou osoby patřící do první skupiny zdravotně neschopny. Zjistí-li se glaukom, těžké nemoci sklivce a očního bulbu trvale poškozující funkci oka nebo lehké vady sklivce a bulbu bez omezení funkce oka, pak jsou tato onemocnění brána za zdravotní neschopnost. Neméně významné jsou pohyby očních svalů, kdy se uvažuje schopnost leteckého výcviku nebo řízení letového provozu při zjevném šilhání do 10, při exoforii do 8pD. Naopak neschopnost charakterizuje dvojité vidění a to jeho těžká forma s trvalým poškozením oka, nebo forma s dvojitým viděním při pohledu přímo vpřed, nebo při krajním pohledu do stran a také lehká forma s částečným omezením funkce oka. Nicméně lehké formy dvojitého vidění bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka jsou nutné ke zvážení způsobilosti k danému výkonu činnosti. Poruchy zorného pole jsou přípustné pouze jako malé periferní skotomy. Osoby zařazené do první skupiny nemohou být podrobeny leteckému výcviku nebo výcviku v řízení letového provozu, pokud mají jakoukoli poruchu barevného vidění. Formy nystagmu, noční slepoty či poruchy oka a přídatných orgánů, které jsou těžké, či lehké a více nebo méně omezují funkci oka, se stanovují pro neschopnost výkonu v této skupině. Posuzování zrakové ostrosti je velmi přísné, korigovaná zraková ostrost musí dosahovat hranice 6/6. Podle tabulky v příloze č.5 se hodnotí zraková ostrost bez korekce, ze které vyberu hraniční data pro způsobilost. Přípustná je hodnota zrakové ostrosti pravého a levého oka 6/6 bez výjimky pro všechny vyjmenované osoby v první skupině. Největší shovívavost pro schválení zdravotní způsobilosti z hlediska zrakové ostrosti bez korekce je pro žadatele do kurzů palubních techniků a palubních průvodčích. Ti mohou mít ještě hodnoty zrakové ostrosti pravého oka 6/10 a levého oka do hodnoty vizu mezi 6/8 a 6/9. 49

50 Refrakční vady pro všechny skupiny Žadatelé o přijetí do škol a kurzů pro výkonné letce (I.skupina) jsou hodnoceni podle oboru, na který se hlásí. Studijní obor pilot má požadavky, které neumožňují přijmout žadatele, jestliže má myopii vyšší než 0,5D, hypermetropii vyšší než 2,0D a astigmatismus je povolen, pokud nabývá hodnot 0,5D a nižší. Obory a kurzy pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců mají jiná kritéria taková, že myopie nesmí převyšovat hodnotu 1,0D, hypermetropie potom nesmí být vyšší než 2,0D a astigmatismus není uznán nad hodnotu 1,0D. Výkonní letci, kteří patří do II. a III. skupiny, nejsou schopni letecké služby v případě krátkozrakosti nad 1,0D, dalekozrakosti nad 2,0D a astigmatismu nad 1,0D. Řídící letového provozu řazeni do IV.skupiny jsou schopni služby, pokud mají na lepším oku refrakční vadu myopickou do 3,0D včetně a stejné hodnoty u hypermetropie a astigmatismu, vždy to platí pro lepší oko. Presbyopie pro první skupinu vojenského leteckého personálu je nepřijatelná v hodnotách korekce do plus 1,5D i vyšší. U druhé skupiny je podmínka pro presbyopii vyšetřována pomocí Jägrových tabulek, kde hodnota vyšší než plus 3,0D znamená neschopnost provozu pro všechny osoby v této skupině. Do hodnoty plus 1,5D jsou schopni piloti nadzvukových letounů a nad plus 1,5D jsou uznaní schopností výkonu ve službě ostatní piloti krom nadzvukových letounů. Třetí skupina nemá tak přísné požadavky na korekci presbyopie, proto jsou všichni výkonní letci schopni letecké služby na všech typech letadel, pokud je korekce presbyopie vyšší než plus 1,5D. V případě hodnoty korekce presbyopie nad plus 3,0D je na zvážení lékaře schopnost výkonného letce. Čtvrtá skupina má shodná kritéria pro korekci presbyopie jako je tomu u třetí skupiny vojenského leteckého personálu Lodní doprava Lodní doprava se dělí na vnitrozemskou a námořní. Vnitrozemskou se zabývá plavební úřad, námořní dopravou námořní úřad na Ministerstvu dopravy. 50

51 Vnitrozemská doprava podle vyhlášky 224/1995 Sb Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Zdravotní způsobilost člena posádky plavidla a vůdce plavidla se prokazuje na základě preventivní lékařské prohlídky lékařským posudkem, který je vystavený posuzujícím lékařem. Posuzujícím lékařem může být lékař závodní preventivní péče při preventivních lékařských prohlídkách v rámci závodní preventivní péče pro vůdce plavidla a člena posádky plavidla, které provozují koncesovanou vodní dopravu. Dále jím může být praktický lékař, u kterého je žadatel o posouzení zdravotní způsobilosti registrován k léčebné péči, pro nekoncesovanou vodní dopravu. Zjednodušeně řečeno v ČR nejsou akreditovaní lékaři pro posuzování zdravotní způsobilosti ve vnitrozemské plavbě, tedy ani oční lékaři. Posouzení provádí kterýkoliv oční lékař. Žadatel dostane od plavebního úřadu dotazník, který uvádím v příloze č.6 a lékař jej vyplní. Na základě tohoto posudku stanoví plavební úřad zdravotní způsobilost. Zrakové funkce se hodnotí na vstupní, pravidelné a mimořádné lékařské prohlídce. Zdravotní způsobilost platí u osob do 60 let věku tři roky u vůdce plavidla provozujícího koncesovanou vodní dopravu a u člena posádky. Dále do 60 let věku je doba platnosti posudku o zdravotní způsobilosti deset let u vůdce plavidla pro nekoncesovanou vodní dopravu. Osoby nad 60 let mají posudek o zdravotní způsobilosti obnovovat každé dva roky. Odborné oční vyšetření se provádí u člena posádky plavidla a vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla, kterým není provozována koncesovaná vodní doprava Zraková kritéria Požadavky zraku jsou odlišné pro člena posádky plavidla, vůdce malého plavidla a vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla. Zdravotní způsobilost uvedená v této bakalářské práci zrakovými kritérii se posuzuje u zmíněných osob při vstupní prohlídce, pravidelné a mimořádné prohlídce. Hranice očních nemocí, vad a stavů jsou sice pevně stanoveny, ale někdy je potřeba odborné posouzení a následně může být stanoven kladný posudkový závěr. 51

52 Člen posádky plavidla Člen posádky plavidla se musí pro výkon své činnosti podrobit vstupní, pravidelné, popřípadě mimořádné prohlídce Vstupní prohlídka Člen posádky plavidla není zdravotně způsobilý, pokud se u něj vyskytuje porucha prostorového vidění, dále nystagmus a hemeralopie (šeroslepost). Zraková ostrost pro uznání zdravotní způsobilosti by se neměla snížit pod hranici 6/12 monokulárně a korekce by neměla být větší než minus 3D a plus 2D při normálním očním pozadí. Odborné oční posouzení se provádí u nemocí oka a očních adnex, jestliže způsobují vážné poruchy vidění. Může se stát, že odborně posouzené nemoci oka nezavází k výkonu funkce dané osoby a jsou proto tyto nemoci posouzeny kladně pro zdravotní způsobilost Pravidelná a mimořádná prohlídka Člen posádky plavidla by byl způsobilý, pokud by neměl poruchu prostorového vidění a nystagmus. Zraková ostrost je zde také důležitá. Dotyčný je nezpůsobilý, pokud se jeho zraková ostrost sníží pod hodnoty 6/18 každým okem zvlášť. Povolená korekce je v tomto případě 5D v minusových hodnotách a 3D v plusových hodnotách, včetně astigmatické složky, která je plně započítaná po povolené korekce a činí plus/minus 2D. Nemoci oka, které vyžadují odborné posouzení, jsou shodné jako u člena posádky plavidla při vstupní prohlídce Vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla Vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla se musí pro výkon své činnosti podrobit vstupní, pravidelné, popřípadě mimořádné prohlídce Vstupní prohlídka Podmínky zdravotní způsobilosti vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla jsou při vstupní prohlídce takové, že vyšetřovaná osoba nesmí mít poruchu barvocitu, dále nesmí mít poruchu prostorového vidění, hemeralopii nebo nystagmus. Zraková ostrost nesmí být 52

53 monokulárně nižší než 6/9 a korekce nesmí přesahovat minus 3D nebo plus 2D při normálním očním pozadí. Nemoci oka, které vyžadují odborné posouzení, jsou shodné jako u člena posádky plavidla při vstupní prohlídce Pravidelná a mimořádná prohlídka Vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla při pravidelné a mimořádné prohlídce je podmíněn jako zdravotně nezpůsobilý v případě poruchy barvocitu, poruchy prostorového vidění a v případě nystagmu. Pro zdravotní způsobilost není přípustné snížení zrakové ostrosti pod 6/12 každým okem zvlášť. Korekce minus 5D a nižší nebo plus 3D a nižší je podmínkou pro uznání zdravotní způsobilosti, včetně astigmatické složky, která nesmí být vyšší jak 2D. Nemoci oka, které vyžadují odborné posouzení, jsou shodné jako u člena posádky plavidla při vstupní prohlídce Vůdce malého plavidla Malé plavidlo je loď, jejíž délka je méně jak 20m.Vůdce tohoto plavidla je zdravotně nezpůsobilý podle očního vyšetření, pokud má poruchu barvocitu při zachovaném rozpoznání zelené, červené, žluté a modré barvy při vyšetření umělým světelným zdrojem s barevnými filtry. Zraková ostrost, korekce a odborné posouzení jsou stejné jako u vůdce plavidla s výjimkou vůdce malého plavidla při pravidelné a mimořádné prohlídce Společné podmínky zdravotní způsobilosti Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla smí po implantaci nitroočních čoček vykonávat tuto činnost pouze po souhlasu odborného očního lékaře. Hodnoty zrakové korekce, které jsem uváděla pro lodní dopravu, jsou hodnoty brýlové korekce. Při dobré snášenlivosti a po souhlasu odborného očního lékaře je povoleno vykonávat činnost i s kontaktními čočkami. Jestliže je předepsaná zraková ostrost dosažena s korekcí, pak je použití brýlí nebo kontaktních čoček podmínkou pro výkon činnosti. U žadatelů, kteří jsou podle lékařského posudku schopni jen podmíněně, se tato podmínka zapisuje do průkazu způsobilosti (např. brýle nutné). 53

54 Námořní doprava podle vyhlášky č.450/2000 Sb Vyšetření zraku a lékařské prohlídky Námořnický úřad vede seznam posuzujících lékařů a tedy i očních lékařů pro posuzování zdravotní způsobilosti v námořní dopravě. Vstupní prohlídka obsahuje specializované oční vyšetření, stejně tak pravidelná i mimořádná a výstupní prohlídka. Pravidelná prohlídka se provádí jednou za dva roky u členů lodní posádky. Pokud je dotyčnému méně než 21 let nebo více než 51 let, pak se posuzuje zdravotní způsobilost a tedy i oční prohlídka jednou za rok Kritéria zraku Požadavky zrakových funkcí, které jsou součástí zdravotní způsobilosti u námořní dopravy, se hodnotí pro nalodění na námořní obchodní lodi a pak pro přijetí do pracovního poměru vykonávaného na námořních lodích Pro nalodění na námořní obchodní lodi U osob, které jsou sledovány pro glaukom, oboustrannou ptozu víček, xeroftalmii či těžší formu chronického zánětu víček je zakázáno nalodění se na námořní obchodní loď. Odborný oční lékař zváží a stanoví, jestli je vyšetřovaná osoba zdravotně způsobilá, pokud má nemoci rohovky, uvey, sítnice a zrakového nervu. Důležitá je také zraková ostrost, jejíž požadavky jsou jiné pro pracovníky palubního oddělení a dále pro pracovníky strojního a hospodářského oddělení. Aby byla uznána zdravotní způsobilost z hlediska zraku, musí mít pracovník palubního oddělení hodnotu zrakové ostrosti bez korekce na lepším oku nejméně 6/18 a druhém oku nejméně 6/24. Zraková ostrost s korekcí nesmí být menší než 6/6 na lepším oku a 6/12 na horším oku. U pracovníků strojního a hospodářského oddělení nesmí zraková ostrost klesnout pod hodnotu 6/18 na lepším oku a 6/60 na druhém oku bez korekce. Korigovaná zraková ostrost u těchto pracovníků je pak povolena nad 6/9 včetně na lepším oku a nad 6/12 včetně na druhém oku. 54

55 Pokud osoba, která vykonává práci na námořních lodích, přijde o jedno oko, pak je možné, aby byla znovu naloděna nejdříve za rok od ztráty oka. Podmínkou však zůstává hodnota zrakové ostrosti zmíněná u výše stanovených osob pro druhé nebo horší oko. Zrakovou ostrost je možné korigovat brýlemi, popřípadě kontaktními čočkami, ale to tehdy, jestliže je dotyčná osoba dobře snáší a oční lékař souhlasí s jejich používáním. Pokud je zraková ostrost dosažena korekcí, pak je nutné korekci požívat a je tedy podmínkou pro výkon činnosti. Osoby, které jsou po implantaci nitroočních čoček, smí dál vykonávat původní činnost, pokud jim to schválí oční lékař. Velmi důležité pro nalodění na námořní obchodní loď je barevné vidění, které nesmí být porušeno u pracovníků palubního a strojního oddělení. Co se týče pracovníků hospodářského oddělení, podmínky na barvocit nejsou stanoveny Přijetí do pracovního poměru vykonávaného na námořních lodích Požadavky zraku u osob, které mají být přijaty do pracovního poměru vykonávaného na námořních lodích, jsou podobné požadavkům u osob, které mají být naloděny na námořní obchodní lodě. Dovolím si popsat pouze výjimku, se kterou se tyto osoby neshodují a kterou tvoří jiné hodnoty povolené zrakové ostrosti. Pracovníci palubního oddělení mají povolenou zrakovou ostrost nejméně 6/9 na lepším oku a 6/12 na druhém oku bez korekce. Zraková ostrost korigovaná pak musí nabývat hodnot minimálně 6/6 na lepším oku a 6/9 na horším oku. Také pro pracovníky strojního a hospodářského oddělení je hodnocena zraková ostrost přísněji. Bez korekce nesmí být zraková ostrost u těchto osob menší na lepším oku jak 6/12 a na druhém oku 6/24. V případě korekce se hodnotí zraková ostrost jako zdravotně nezpůsobilá, pokud klesne na lepším oku pod hranici 6/6 a na druhém oku pod 6/12. 55

56 4. Zrakové funkce v silniční dopravě Účastník silničního provozu musí být schopen přijmout informace, tedy vnímat je. Dále je musí uchovat, tedy pamatovat si je. Pak je zpracuje, myslí a naposledy jde o získání nových informací, tedy učení (20). Informace vnímáme všemi pěti smysly, z nichž zrak hraje nejdůležitější roli. Pro správné vidění v roli řidiče je nutné dívat se dostatečně daleko před sebe, dobře vnímat dění kolem sebe, udržovat oči v čilém pohybu. Dále je nutné, aby řidič usiloval o to, aby ho i ostatní účastníci silničního provozu viděli. A také je dobré naučit se vidět možnost úniku, pokud hrozí nebezpečná situace (20) Výhled z vozidla Pro řízení vozidla je důležité vnímat prostředí vnější kolem automobilu, dále prostředí uvnitř vozu - tudíž spolujezdce a data z přístrojové desky (tachometr, ikony apod). Řidič tedy vnímá dopravní situaci čelním sklem, předními bočními skly a zpětnými zrcátky. Výhled mu mohou omezovat sloupky karoserie a také mrtvý úhel ve zpětném pohledu v zrcátku. Pro bezpečnost by měla být skla oken auta i skla zpětných zrcadel čistá a bez závady. Řidič nesmí mít na čelním skle ve stírané ploše prasklinu nebo poškození větší než 20mm (59). Zorné pole řidiče nesmí být omezeno. Toto pravidlo se respektuje při tónování autoskel, které se provádí pokovením nebo autofólií. Obě metody se realizují na vnitřní stranu skel vozidla. Tónování autoskel zvyšuje pohodlí řidiče a koncentraci, redukuje ostré sluneční světlo, zabraňuje UV záření a snižuje teplotu ve vozidle. Všechny úpravy a opravy zasklení vozidel, při kterých dojde ke snížení světelné propustnosti zasklení, je možné provádět jen díky předpisu EHK č.43, resp.směrnicí 92/22/EHS a musí být podle nich schváleny. Celková propustnost světla čelního skla nesmí být nižší než 75%. A celková propustnost světla předních bočních skel nesmí být nižší než 70%. Tato přední boční skla slouží k výhledu z místa řidiče (úhel horizontální 180 před řidičem). Úprava čelních skel nesmí být ani čirými fóliemi, ani jinými dodatečnými úpravami. Zrcadlové fólie také nesmí být použity na čelním skle a na předních bočních sklech vozidel. Ministerstvo dopravy a spojů České 56

57 republiky povoluje zmíněné úpravy autoskel vyhláškou č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel, v případě, kdy je zajištěna odborná montáž. Při použití fólií nesmí být na zadním skle zakryta třetí brzdová svítilna. Dále musí být upravené zasklení, či tónování opatřeno štítkem. Štítek obsahuje schvalovací značku s číslem schválení ATEST 8SD xxxx (v případě autofólie ATEST 8SD 1818), způsob úpravy, minimální celkovou propustnost světla a výrobce. Dále je vydán majiteli vozidla dokument s těmi samými údaji, které jsou obohaceny typem a výrobním číslem vozidla, číslem schválení Ministerstva dopravy a spojů, vyznačením místa úpravy, datem a razítkem s podpisem pracoviště. Těmito požadavky nesmí být ovlivněna bezpečnost silničního provozu. Řidiči musí tedy vidět z automobilu a chodci musí vidět řidiče, jinak je porušeno pravidlo bezpečného provozu (60). Důležitou orientací při provozu je sledování děje za vozidlem zpětným zrcátkem, či moderním systémem s kamerou. Zpětná zrcátka jsou vnitřní (centrální) a vnější (pravá a levá). Odrazné plochy zpětných zrcátek musí být podle směrnice EHS71/127 tvořeny plochými nebo sféricky vypuklými zrcadly, viz obrázek a a b. Obrázek : Zobrazení rovinným a vypuklým zrcadlem 1a: zobrazení rovinným zrcadlem 1b: zobrazení vypuklým zrcadlem Zpětná zrcátka umožní řidiči, aby jejich nastavení pomohlo eliminovat mrtvý úhel. Ten je dán největším úhlem zpětného zrcátka a bočním periferním výhledem řidiče (21). Mrtvý úhel je nebezpečný při předjíždění, vysokých rychlostech a zvlášť pro cyklisty a chodce, když vozidlo odbočuje. Na obrázku je srovnání velikosti mrtvých úhlů některých vozidel. V poslední době jsou ale technologie, umístěné ve zpětném zrcátku, které mrtvý úhel eliminují a akusticky a světelně řidiče upozorní, že se v oblasti tzv. mrtvého úhlu nachází jiné vozidlo. 57

58 Obrázek : Schéma mrtvých úhlů některých osobních automobilů (22) Je důležité, aby řidič neustále měnil směr pohledu. Vozidlo by jinak nemuselo držet rovnou stopu a mohlo by dojít k nechtěnému vychýlení ze směru jízdy. Řidič by se měl naučit používat co nejširší zorné pole, zrakem tzv. obhledávat tj. vrátit se ke zhlédnutým předmětům, aby viděl detaily, jako je třeba pohyb ruky cyklisty, či vychýlení kola traktoru. Zorné pole řidiče se zužuje s narůstající rychlostí vozidla. Při rychlosti 40km/h je zorné pole řidiče 100, díky němu lze dobře vidět překážky na okraji vozovky nebo jiná případná rizika. Při rychlosti 130km/h je zorný úhel kolem 30, to značně snižuje schopnost řidiče odhadnout případné nebezpečí. Viz obrázek

59 Obrázek : Velikost zorného pole podle rychlosti motorového vozidla (23) 40 Řidič musí dbát na to, aby jeho výhled (zorné pole) z vozidla byl co nejoptimálnější. Zorné pole omezují zavěšené předměty na vnitřním zrcátku, zamlžená skla, či v zimě neodstraněný sníh nebo námraza z čelního skla a ostatních oken automobilu. Ke zhoršení periferního vidění dochází v noci nebo při horších světelných podmínkách, hůře tak odhadujeme rychlost automobilu (20) Viditelnost Základním pravidlem bezpečnosti na silnicích je vidět a být viděn. Automobily a cyklisté mají povinnost být osvětleni, chodci tuto povinnost nemají. Jejich viditelnost je však stejně důležitá a potřebná jako u ostatních účastníků silničního provozu. Viditelnost lze zvýšit vhodnou barvou svrchního oděvu a doplňky z reflexního, nebo fluorescenčního materiálu. Fluorescenční materiál má výbornou vlastnost: zvyšovat viditelnost za dne a za soumraku. Ve tmě svou funkci ztrácí. Nejčastěji se používají barvy žlutá, oranžová a zelená. Reflexní materiál zvyšuje viditelnost za tmy i snížené viditelnosti. Také odráží světlo zpátky ke zdroji úzkým kuželem a to až na vzdálenost 200m. Řidič vnímá reflexní materiál v noci na trojnásobnou vzdálenost oproti bílé barvě oblečení a desetinásobnou vzdálenost oproti modré barvě oblečení. Při rychlosti 75km/h potřebuje řidič minimálně 31 metrů (1,5 sekundy) na to, aby si nebezpečí uvědomil a odpovídajícím způsobem zareagoval. Na obrázku uvádím informace o vnímání barev (24). 59

60 Obrázek : Vnímání barev Viditelnost automobilů je ovlivněna povinností celodenního svícení po celý rok od 1. července 2006 v ČR. Pro zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích musí být všechny vozy, které vstoupí do prodeje po 7. únoru 2011 v EU vybaveny systémem celodenního svícení (25). Řidiči musí mít rozsvícena světla po celý den i za nesnížené viditelnosti Oslnění Oslnění je porucha adaptace na světlo. Je známo absolutní, které je způsobené větším jasem, než na který je řidič právě adaptován. Dále je relativní, které je způsobeno velkým kontrastem. Tento kontrast vznikne například odleskem světelného zdroje na mokré vozovce (26). Existuje fyziologický a psychologický vliv relativního oslnění. Fyziologický vliv značí, že čím více oslňuje světelný zdroj, tím víc musí být překážka kontrastnější proti svému pozadí, nebo musí být blíž či větší velikosti. Fyziologická oslnivost se měří poklesem zrakové výkonnosti, omezuje a oslepuje. Psychologický vliv se hodnotí podle subjektivního dojmu, toto oslnění je pozorovatelné a rušivé (26), (27). Aby nedošlo k oslnění řidiče v protijedoucím vozidle, je nutné přepnout dálková světla na potkávací. Řidiči by se při jízdě v noci neměli upřeně dívat do světel vozidla, které míjí, 60

61 aby nebyli oslněni. Řidič se dokonce může sám oslnit a to, kuřák plamenem zapalovače na několik zlomků sekundy. Adaptací na tmu se zornice rozšíří a obrazové ohnisko se posune před sítnici, jde o noční myopii. Projevuje se neostrým viděním do dálky. Daleký bod se posune blíž k oku. Noční myopii může doprovázet i noční presbyopie, která je charakterizována vzdalujícím se blízkým bodem od oka. Zužuje se tak akomodační šíře. Noční myopií mohou trpět nejen myopové, kteří nejsou zcela vykorigovaní nejslabší rozptylkou, ale i lidé bez refrakční vady. Její důvod je v usilovné akomodaci. Příčinu noční myopie charakterizuje sférická aberace, chromatická aberace a psychické příčiny (28), (29). Při snížené viditelnosti za mlhy, sněžení nebo hustého deště musí užít řidič motorového vozidla zadní mlhová světla. Přední mlhová světla užít může 32 (11), (30), (31). Mlhová světla mlhu podsvicují, umisťují se 25cm nad vozovku. Vyzařují paprsek tvaru nízkého širokého obdélníka, aby se netvořila světelná clona a nedošlo k nadměrnému oslňování. Označen musí být i útvar chodců za sníženého osvětlení, a to po obou stranách vpředu neoslňujícím bílým světlem a po obou stranách vzadu neoslňujícím červeným světlem. Toto osvětlení může být nahrazeno retroreflexním materiálem viz 56 (11). Cyklisté musí být taktéž osvětleni za snížené viditelnosti a to předním bílým světlem a zadním červeným světlem i přerušovaným 58 (11). Podsvícení přístrojové desky je u různých typů automobilů různé. Červená barva maximálně adaptuje řidiče na tmu, ale může vyvolat agresivní chování. Osoby s poruchou barvocitu červené barvy, lépe vnímají žlutou a modrou barvu spektra. Červené armatury zhoršují u presbyopů vidění do blízka. Zelené armatury v přístrojové desce umožňují presbyopům dívání do blízka i do dálky. Modrá barva pro podsvícení přístrojové desky je nejméně vhodná, způsobuje snadno myopizaci. Při ztrátě elasticity a plasticity čočky je modré světlo absorbováno a rozptylováno. Oslňovat může bílé světlo, ale světlé znaky na tmavém podkladě zase zvyšují kontrast. Vnímání barev a oslnění zapřičiňují i některé oční nemoci a užívání léků (32) Pozornost v silniční dopravě Pozornost je psychický stav, který je charakterizovaný zaměřeností a soustředěností vědomí na předmět poznávání a činnosti. Je dvojího druhu. Jedna pozornost je bezděčná, neúmyslná, 61

62 kterou podmiňují vlastnosti předmětů, které upoutají pozornost. Např.:intenzita, novost, zájmy řidiče či jeho potřeby. Druhá pozornost je záměrná, úmyslná, kdy se řidič soustředí cíleně na nějakou situaci, či objekt. Z hlediska činnosti řidiče jsou významné následující znaky pozornosti: první je rozsah, to znamená počet jevů, které je řidič schopen postřehnout v krátkém časovém intervalu a všechny současně. Experimentálně bylo zjištěno, že odpočatý člověk zachytí současně za 0,1-0,2s téměř 6 podnětů, ale během jízdy 2-3 podněty v závislosti na podmínkách. Druhým znakem je intenzita. Čím je větší, tím je vnímání přesnější. Další je udržení pozornosti, které je obtížné při dlouhé monotónní trase, kdy se nemění intenzita prostředí. Také záleží na rozdělení pozornosti. Tedy řidič vnímá a vykonává několik úkonů současně obsluhuje vozidlo, vnímá dopravní situaci, mluví se spolujezdcem, anebo ještě telefonuje, či si zapaluje cigaretu. Pak musí řidič vybrat z nabízených podnětů ten nejpodstatnější v danou chvíli. Často hraje roli praxe a znalost dopravní situace. Podstatným znakem pozornosti je pohyblivost, která se vysvětluje jako rychlé přenášení pozornosti z podnětu na podnět a tedy rychlá změna daných pozorovaných objektů. Charakteristikou pro rychlost přechodu ze stavu relativního klidu je tzv. vigilance. Značí, že řidiči jsou pohotoví a tak postřehnou náhodné a ne moc časté změny v prostředí. Příkladem tomu může být navýšení koncentrace při řízení při přejezdu z relativně málo frekventované silnice na více frekventovanou (33). Koncentraci pozornosti ovlivňuje nálada, únava, nedostatek spánku, počasí, společnost v autě, hudba apod. Únava se může projevit pokleslými víčky, nepřímým držením hlavy, zíváním, častým třením očí, přehlížení signálů čí přehlídnutím dopravní značky, nervozitou a to vše může být příčinou dopravní nehody (34). Řidiči by tomuto měli předcházet vhodně načasovanými přestávkami a určenými cviky (26). Pozornost řidiče rozptylují i reklamní objekty, které jsou nevhodně osvětlené, nebo je jich nadbytek na jednom místě. Jsou velké či opticky klamou. Dopravní značení musí být viditelné a čitelné. A také včasné, ale nikoli předčasné. Základním předpokladem je znalost dopravních značení, jejich užití a významu. Dopravní značení zejména textové informace jsou vítány krátké a stručné. Dopravní značky by si neměly protiřečit, a také by neměly přetěžovat řidiče. Více jak tři dopravní značky nejsme schopni vnímat současně a dobře je rozpoznat. Značky, které nemají význam v danou situaci pro řidiče, nejsou cíleně vnímány pro správnou orientaci při rozhodování na komunikaci (33). Čitelnost dopravních značek se rozděluje do tří stupňů. První stupeň znamená celkové vnímání značky, tedy odlišení značky od pozadí. Na vzdálenost cca 500m lze rozlišit a poznat barvu značky. Vzdálenost je ovlivněna celkovou viditelností a zrakem řidiče. Druhým stupněm čitelnosti dopravních značek je 62

63 charakterizováno odlišení tvaru značky, na vzdálenost téměř 350m. Odlišujeme tedy kruh, trojúhelník apod. Třetí stupeň je významný pro čitelnost znaků na značkách. Nejlépe lze přečíst symbol ze 190m a nejhůře ze 40m (35). Hudba při řízení vozidla ovlivňuje psychiku řidiče. Zlepší mu náladu, zbaví ho napětí, navozuje libý pocit. Pomalejší, rozvážná hudba navozuje klidný pocit a ostřejší rytmy dráždí a odvádí pozornost při řízení. Nadměrně hlasitá hudba prodlužuje reakční dobu průměrně o 0,16s (33). Kdy při rychlosti 100km/h se prodlužuje brzdná dráha o 4m. Reakční čas je čas od registrace podnětu k počátku reakce a reakční doba je časový interval mezi vznikem nějaké akce (nezáleží na době trvání) a reakce na ni. Reakce na optický podnět trvá 0,18s. A reakce silnice - rychlostní budík na přístrojové desce silnice je přibližně 1,5-1,9s. Z čehož plyne, že při přehlédnutí této situace (průměrně 1,7s) ujede vozidlo při 50km/h přibližně 23m a při 90km/h téměř 43m. Reakční čas je ovlivněn stejně jako pozornost únavou, hudbou, věkem apod. Reakční čas závisí na podnětu a jeho síle Vliv omamných látek na zrak,, Za návykové látky se, podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dle 130 se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (36) Alkohol,,Za alkoholické nápoje se, podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, dle 2 písmene g) rozumí lihovina, víno a pivo. Alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu (37). Vyhláška č.361/2000 Sb. o silničním provozu říká, že řidič nesmí užít návykovou látku nebo požít alkoholický nápoj během jízdy. Není ani povoleno jet na zvířeti nebo řídit vozidlo bezprostředně po užití návykové látky nebo požití alkoholického nápoje. Není ani povoleno řídit nebo jet na zvířeti pod vlivem těchto látek a alkoholu viz 5 (11). 63

64 V České republice je zakázáno jakékoli procento alkoholu v krvi. Toto nařízení platí i pro Ukrajinu, Slovensko, Rusko, Maďarsko a Estonsko. V řadě evropských zemí je povoleno určité množství alkoholu v krvi a pohybují se v rozmezí 0,3-0,8. Velká Británie a Irsko mají limit 0,8 (38). Vlivem alkoholu dochází k agresivitě a přeceňování řidičských schopností. Alkohol nejprve ovlivňuje přední mozek tedy pohybovou koordinaci a úsudek, následně střední mozek emoce, zatmění před očima a nakonec koncový mozek srdeční frekvenci, tělesnou teplotu a vědomí. Už při 0,3 dochází ke zhoršené schopnosti řídit. Řidiči hůře reagují na pohybující se světla, hůře odhadují vzdálenost a riskují. Od 0,5 do 0,8 platí totéž a navíc se prodlužuje reakční čas, oči se hůře adaptují a dochází k horšímu vnímání barev, hlavně červené. Nastává i porucha rovnováhy, to platí hlavně u cyklistů a motocyklistů. Od 0,8 dochází ještě ke zužování periferního zorného pole, nastává tzv.: tunelové vidění, kdy řidič vnímá ¾ zorného pole oproti stavu, kdy byl střízlivý. A při 1,6 dochází k zúžení zorného pole na necelou 1/3 oproti zornému poli střízlivého řidiče. Také je zhoršená orientace (39), (40), (41). Je to patrné na obrázku č Zhoršená schopnost řízení trvává i v období kocoviny i po té, co alkohol vymizel z krve. Obrázek : Zúžení zorného pole vlivem alkoholu Nemoci, stavy nebo vady, které vznikly v závislosti na alkoholu, jsou hodnoceny podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. pro skupiny řidičů či žadatelů již zmíněných (viz výše). 64

65 Pro první skupinu tedy platí, že osoby závislé na alkoholu nebo neschopné se jej vzdát nejsou zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla. Pro druhou skupinu platí, že osoby, které byly v minulosti závislé na alkoholu nebo neschopné se jej vzdát při řízení, jsou považovány za zdravotně způsobilé. A to tehdy, pokud byla dodržena abstinence trvalá a důsledná alespoň 2 roky, její prokázání stanovuje příslušný odborný lékař Drogy Drogy se rozdělují podle určitých kritérií. Jejich rozdělení je uvedeno v příloze č.7. Uvádím stručný přehled vlivu jednotlivých drog na bezpečnou účast v silničním provozu. Konopné látky (marihuana a hašiš) zkracují reakční čas, snižují pozornost a může to vést k nadměrně snížené rychlosti na komunikaci. Mění se rychlost jízdy, nastává zhoršené vnímání signálních světel a červené barvy a také řidiči nesprávně reagují na vjemy z okraje zorného pole. Halucinogeny způsobují poruchy orientace, vnímání barev a tvarů. Chování řidiče pod touto látkou při celkových halucinacích je nevyzpytatelné. Stimulancia (kokain, extáze, amfetaminy) podporují řidiče v riskování a rychlé jízdě, řidiči nejedou podle středové čáry. Konkrétně kokain způsobuje zvýšenou citlivost na oslnění, dále zapřičiňuje agresivitu, nestejnou rychlost a roztěkanost. Opiáty (heroin) zpomalují reflexy a prodlužují reakční čas i adaptaci (úzké zornice). Sedativa (antidepresiva) snižují pozornost a tlumí řidiče až ke spánku (42), (43), (44). Požívání psychoaktivních látek, léčiv a jejich kombinací je pro určení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel dáno podle (13). Kdy u první skupiny řidičů a žadatelů (již zmíněných) je vyloučena zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel při závislosti na tyto látky, při pravidelném užívání nebo při podání látek s negativním vlivem na schopnost řízení. Druhá skupina řidičů nebo žadatelů má podmíněnu zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel za předpokladu abstinence těchto látek po dobu 2 roky. 65

66 Léky Řidič může být ovlivněn i léky. Podle vyhlášky č.228/2008 Sb. musí být na vnějším nebo vnitřním obalu léku informace, která upozorňuje na ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje (45).,,Z tohoto hlediska se přípravky rozděluji podle vyhlášky 228/2004 Sb. do 3 skupin: (1) bezpečné nebo s nepravděpodobným ovlivněním, (2) s pravděpodobnosti mírného ovlivněni, (3) s pravděpodobností výrazného ovlivnění, potenciálně nebezpečné (42) Vliv onemocnění na zrak při řízení motorových vozidel Pro bezpečnost silničního provozu je důležitý vliv celkových onemocnění a věku na zrakové funkce a následně jejich vliv na dopravu. Tyto však přesahují rámec této bakalářské práce a tak zmiňuji jen ta nejčastější. Všechna ostatní onemocnění, celková i oční, jsou v (46). Oběhové poruchy ovlivňují cévní systém oka. Je to hypertenze, která způsobuje okluze arteria centralis retinae, kdy dochází k náhlé nebolestivé ztrátě vidění, což by mohlo způsobit dopravní komplikace. Vena centralis retinae může být postižena také okluzí, v důsledku toho dochází k rychlému úbytku zrakové ostrosti. Hypertenzí může být způsobena i hypertenzní angiopatie a hypertenzní retinopatie, ta způsobuje pokles vizu a zorného pole. Pokles zraku až projev slepoty vyvolá velkobuněčná arteritida, která postihuje starší 60ti let věku. Ztráta zraku i několikrát za den na několik minut vyvolá amurosis fugax, způsobená onemocněním a.carotis interna nebo temporální arteritidou. Nemoci cévní soustavy vylučují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel a to v případě, kdy jde o náhlé selhání kardiovaskulárního systému a náhlou poruchu mozkových funkcí, což by bylo nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, podobně též (13). K endokrinním poruchám patří onemocnění štítné žlázy a diabetes mellitus. Porucha štítné žlázy způsobuje exoftalmus, pseudoglaukom (doklad svalové fibrózy) a změny na víčkách. Také se vykytují okohybné poruchy, tzn.porucha elevace oka vzácněji abdukce. Potíže jsou známy jako suchost očí, pálení, řezání a v pozdních stádiích dvojité vidění zejména dolů. Diabetes mellitus zapříčiňuje vznik diabetické retinopatie, která se projevuje trvalým poklesem zrakové ostrosti u proliferativního typu. Následkem diabetes mellitus mohou být i změny terče zrakového nervu - edém, osoby si ztěžují na mírný pokles vízu. 66

67 U diabetiků, zejména u těžších forem na inzulinu je snížená funkce zornic, a tedy i zhoršená adaptace na tmu. Taktéž se u diabetiků může objevit glaukom zvýšením nitroočního tlaku, nebo neovaskulární glaukom, v obou případech může nastat zúžení zorného pole. Působením diabetu dochází i ke změnám refrakce a diabetické kataraktě, může nastat mlhavé vidění. Přechodné diplopie způsobí přechodné obrny n.iii., IV., VI. Z endokrinních poruch je vyloučena zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel v případě nemoci diabetes mellitus. A to tehdy, jestliže se opakovaně vyskytují hypoglykemické nebo hyperglykemické stavy či koma. V případě kompenzované diabetes mellitus je způsobilost na posouzení příslušného lékaře. Kloubní onemocnění i onemocnění pojivové tkáně vyvolávají Sjögrenův syndrom, který je charakterizovaný mimo jiné světloplachostí a pocitem cizího tělíska v očích. Plicní onemocnění působící na zrak jsou sarkoidóza, tuberkulóza a Wegenerova granulomatóza. Léčba tuberkulózy může vyvolat poruchu barevného vidění a zúžení zorného pole. Vyhláška č.277/2004 Sb. neumožňuje získat zdravotní způsobilost pro řízení motorových vozidel s těžkou formou chronické obstrukční plicní nemoci s celkovou respirační nedostatečností. Oční příznaky gastrointestinálního onemocnění se vyskytují u Crohnovy choroby a ulcerózní keratitidy. Léčba těchto onemocnění steroidy může vyvolat steroidní kataraktu a steroidní glaukom. Pohlavně přenosná onemocnění také ovlivňují zrak řidiče. Zejména AIDS a syfilis. AIDS může způsobit Kaposhiho sarkom, herpes zoster ophtalmicus, či cytomegalovirovou retinitidu. Infekce mohou přivodit parézy okohybných svalů, poruchy zornicových reakcí, kortikální slepotu, či otok terče zrakového nervu. Syfilis se dělí na vrozenou a získanou. Vrozená syfilis se může projevovat retinopatií a tedy změnou zorného pole. Získaná syfilitida může způsobit v sekundárním a terciálním stádiu oční poruchu. Je to atrofie zrakového nervu, porucha zornicových reakcí, defekty v zorném poli při postižení mozku a obrna III. a VI. hlavového nervu. Kožní onemocnění zastupuje několik chorob. První je cikatrikózní pemfigoid, kdy dochází k jizvení spojivky, deformitám víček (entropium, trichiáza) a přispívá se tak k poškození rohovky, které se může projevit těžkým poškozením zraku až slepotou. Druhou kožní nemocí je Steven - Johnsonův syndrom, opět je postižena spojivka. Objevuje se také jizvení víček a rohovky. Pseumoxantoma elasticum postihuje terč zrakového nervu a po 40.roce věku makulu. Dochází k poklesu centrální zrakové ostrosti. Oční projev je také 67

68 u atopického ekzému, kdy může nastat vzácně katarakta či keratokonus. Osoby nemají v pořádku zrakovou ostrost. Pod hematologická onemocnění s vlivem na zrak patří anémie a leukémie. Anémie ovlivní zorné pole a to tak, že ho zúží v centru. Leukémie zapříčiňuje sníženou zrakovou ostrost. Nádorová onemocnění zahrnují metastázy karcinomu a lymfomy. Karcinomy prsu u žen a bronchů u mužů se metastazují do cévnatky, či očnice. Projevují se mimo jiné diplopií a sníženým viděním (46). Nejčastější onemocnění očí, která přicházejí s narůstajícím věkem, jsou katarakta, glaukom, VPMD, a již zmíněná diabetická retinopatie. Jejich oční projev a následky pro vnímání dopravní situace jsou výrazné. Katarakta (šedý zákal) značí zákal čočky v oku. Projev katarakty vede k rozptylu světla vstupujícího do oka, to znamená pokles zrakové ostrosti. V pokročilém stádiu katarakty se objevuje snížení vizu až světlocit. Šedý zákal způsobí rozptylem světla změnu kontrastní citlivosti a může dojít k oslnění. Právě řízení auta v noci je ztíženo vlivem oslnění protijedoucími auty. Některé osoby vnímají pokles kontrastu v jasném osvětlení, někteří za slunného dne. Pacienti mohou občas trpět i monokulární diplopií. Glaukom (zelený zákal) je systém onemocnění, které vede k poruše terče zrakového nervu, změnám v zorném poli a změnám nitroočního tlaku. Glaukomové onemocnění se projevuje poruchou barevného vidění v oblasti modré barvy spektra, modro-žluté a modrozelené spektrální části. Nastává i změna kontrastu poškozením magnocelulárních a parvocelulárních buněk sítnice. Dále dochází ke zúžení zorného pole, které vede v pokročilých stádiích k trubicovitému vidění. Akutní záchvat glaukomu snižuje zrakovou ostrost edémem epitelu, způsobuje také vnímání duhovkových kruhů kolem světel a osoba s tímto záchvatem vnímá vše zamlženě. Na vnímání dopravní situace má vliv i bolesti poloviny hlavy, oka, mydriáza a nevolnost. Věkem podmíněná makulární degenerace je progresivní onemocnění sítnice, které postihuje její centrální část - makulu. Projevuje se ztrátou zrakové ostrosti, která může vézt k praktické slepotě a centrálnímu skotomu. Objevují se pokřivené lemy (rámy) obrazů či předmětů (metamorfopsie). Tímto onemocněním je omezena osoba nejen neschopností řídit automobil, ale i sledovat televizi nebo rozeznávat lidské tváře (46), (6). 68

69 Ostatní celková onemocnění, která by ovlivňovala bezpečnost silničního provozu, jsou hodnocena vyhláškou č.277/2004 Sb. Ta uvádí vyloučení zdravotní způsobilosti či odborné posouzení lékaře pro řízení motorových vozidel. Na odborné posouzení odborného lékaře se nechávají stavy s nedostatečnou činností ledvin a transplantace či implantáty, také jiné nemoci, které ovlivňují řidiče při provozu na pozemní komunikaci (13). Vyloučení zdravotní způsobilosti je při některých nemocech, stavech či vadách nervové soustavy. U první skupiny řidičů a žadatelů výše zmíněných v silniční dopravě se jedná o epilepsii a její nekompenzované syndromy. V případě její kompenzace, je vyloučena zdravotní způsobilost i za kratší období než je jeden rok bez záchvatu. Dále jsou vyloučeny ze zdravotní způsobilosti záchvatové stavy s poruchami hybnosti a vědomí. U druhé skupiny řidičů a žadatelů, viz výše v silniční dopravě, není uznána zdravotní způsobilost za těch samých podmínek. Navíc je vyloučena zdravotní způsobilost po vysazení antiepileptické léčby v období 10 let bez záchvatu. Dále jsou vyloučeny ze zdravotní způsobilosti stavy po zranění periferních nervů a po chirurgických operacích s trvalými poruchami pohybu či citlivosti. Podobně též (13). Duševní poruchy také vylučují způsobilost k řízení motorových vozidel. Patří sem organické poruchy, které se projevují demencí, dále poruchy chování a osobnosti, je zde zařazena i schizofrenie a mentální retardace, více v (13). 69

70 5. Brýle při řízení motorových vozidel Brýlovými čočkami a kontaktními čočkami korigujeme refrakční vady, které nazýváme hypermetropie, myopie a astigmatismus. Hypermetropii korigujeme nejsilnější spojkou pro dosažení nejlepšího vidění. Korekce myopie pro nejlepší vidění je nejslabší rozptylkou a pro astigmatismus se volí tórické čočky. U brýlových čoček existuje různé provedení, např.: v indexu lomu, povrchových úpravách či materiálu čočky. Je velmi důležité správně nacentrovat brýlovou čočku, abychom nenavodili chybný prizmatický účinek. U kontaktních čoček je potřeba ji správně zvolit, aplikovat (podle potřeb klienta, podle poloměru zakřivení rohovky a průměru rohovky) a poučit dotyčného. Velmi záleží na zrakovém pohodlí řidiče, proto k výběru brýlové obruby a korekčních čoček přistupujeme individuálně a zohledňujeme neomezení velikosti zorného pole, jasné a ostré vidění za tmy i ve dne Brýlová obruba Při výběru brýlových obrouček bychom se měli opírat o praktičnost. Brýlová obruba by měla umožňovat řidičům dostatečně velké zorné pole. Proto se nedoporučují úzké obruby, které nutí nositele omezovat se při pohledu nahoru, dolů a do stran. Pro periferní vidění se mohou zdát rušivým elementem široké stranice, pestře zbarvené, či jinak výrazné. Také hmotnost brýlí ovlivní pohodlí řidiče. Brýlová obruba by neměla nikde tlačit, padat či reagovat s pokožkou. V důsledku dopravních nehod je možné, že kvůli nárazu se brýlová obruba rozlomí nebo roztříští a může tak zapříčinit poranění oka či obličeje (47), (48), (49). 70

71 5.2. Sluneční brýle a nejvhodnější povrchové úpravy brýlových čoček pro řidiče Sluneční brýle Hlavní funkcí slunečních brýlí je ochránit zrak před UV zářením viz kapitola Nejsou tedy vhodné pro řízení vozidla za ztížených světelných podmínek anebo v noci. Barvy filtru pro sluneční brýle jsou řazeny do kategorií 0-4, kdy filtr kategorie 4 propouští jen 3-8% světla, tudíž je nevhodný pro řízení vozidla. Jde o zbarvení filtru vyšší než 75% (50) Antireflexní čočky Antireflexní vrstva omezuje vytváření odlesků a odrazů na plochách brýlových čoček. Světlo místo odrazu prochází brýlovou čočkou a její propustnost se zvyšuje na více než 99%. Díky tomu řidič získá z okolního prostředí více tolik potřebného světla, které by jinak kvůli odrazům neprostoupilo čočkou viz obrázek č (51). Obrázek : Vliv antireflexní čočky (51) UV filtr UV filtr zabraňuje vstupu UV záření do oka a následnému poškození očních tkání. Pomáhá také zraku při nošení slunečních brýlí před oslněním. Zornička je totiž za slunečními skly rozšířená a přichází do ní větší svazek paprsků. UV filtr je na brýlových čočkách 71

72 i kontaktních čočkách. Oproti některým slunečním brýlím s UV filtrem mají kontaktní čočky s tímto filtrem výhodu, že také chrání před efektem fokusace periferního světla (52). Ale je nutno brát zřetel, že nezakrývají oko zcela kolem dokola Polarizační čočky Světlo je elektromagnetické vlnění, které kmitá ve všech směrech. Pomocí polarizace, v případě polarizačních skel, je umožněno propouštění světla pouze v jednom směru. Světlo, které se odráží od povrchů předmětů, které nás obklopují, je většinou polarizované horizontálně. Polarizátory v brýlových čočkách jsou orientovány vertikálně a mají schopnost horizontálně polarizované světlo blokovat (53). Díky polarizačním čočkám dojde k zamezení nepříjemného oslnění, k odstranění odlesků na silnici nebo vodních plochách. Můžeme tedy pozorovat sytější obraz a jasnější barvy, dojde ke komfortnějšímu vidění, bez velké námahy očí, což je pro řidiče nutné (54), (49). Uvádím dva typy čoček, které jsou speciálně vyvinuté pro řidiče v silniční dopravě. Jsou jimi DriveWear a NightVision. DriveWear jsou čočky, které spojují samozabarvovací a polarizační účinek. Samozabarvovací účinek spočívá v tom, že se čočky aktivují při vystavení světelnému ultrafialovému záření. V zamračeném počasí (mlha, velká oblačnost) viz obrázek a je propustnost těchto čoček vysoká a umožňuje maximální přenos světelné informace. Umožňují jasně, ostře vidět za nízké intenzity denního světla. Čočky mají zeleno-žlutou barvu. V neaktivním stavu nejsou dobré pro řízení v noci, kvůli intenzitě svého zabarvení (přibližně 63%) Obrázek b poukazuje na řízení za slunečného počasí, kdy mají čočky nižší propustnost pro regulaci dopadajícího světla na sítnici oka. Zabraňují oslnění a při tomto počasí mají měděnou barvu. Absorbují světlo od odražených vodorovných ploch. V testu Younger optics ujel řidič při rychlosti 72km/h během 2,5 sekundy 50 metrů. Oslnění způsobené světlem odraženým na čelním skle a od palubní desky oslepilo řidiče po dobu 0,96 sekundy, což představuje ujetí 19,2 metrů (55). 72

73 Obrázek : Funkce brýlové čočky DriveWear a) b) Brýlová čočka Night Vision podle obrázku je speciálně vyvinuta pro řízení v noci. Čočky mají žlutý nízkoabsorbční kontrastní filtr, který omezí krátkovlnné světlo (způsobující rozptyl) a tím zvyšuje kontrast v zorném poli. Čočky eliminují i noční myopii. Současně disponují oboustrannou antireflexní úpravou, která snižuje nepříjemný pocit při oslnění protijdoucími vozidly (56), (48), (57). Obrázek : Funkce brýlové čočky Night Vision 73