Průvodce kompetencí k tréninku Kompetence k objevování a orientaci v informacích pro pedagogy II. Aplikace informací v praxi
|
|
- Bohumila Bílková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Projekt Propojení odborného školství s praxí, číslo projektu CZ.1.07/1.3.09/ Průvodce kompetencí k tréninku Kompetence k objevování a orientaci v informacích pro pedagogy II. Aplikace informací v praxi RPIC-ViP s.r.o., Výstavní 2224/8, Ostrava KVIC, Nový Jičín, přísp. organizace Štefánikova 7/826, Nový Jičín
2 PROCES PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ Chceme-li druhému člověku cokoliv sdělit, měli bychom své myšlenky systematicky uspořádat tak, abychom je dokázali předat co nejpřesněji. Odehrává se to pochopitelně jaksi automaticky, nicméně ě je dobré připomenout v této souvislosti spolehlivý návod. Předáváme-li informace je dobré si uvědomit: Co chceme sdělit? Jakou formou to chceme sdělit? Proč to chceme sdělit? Komu to budeme sdělovat? Kde to budeme sdělovat? Jaký kanál pro sdělení použijeme? Před vlastním sdělováním informací je vhodné zabezpečit podmínky, které umožní příjemci nerušený příjem. Během sdělování informací musíme příjemce informací sledovat a rozpoznat, zda naše myšlenky přijímá. Vysíláním signálů nám poskytuje zpětnou vazbu, která nám pomůže zjistit, zda nás příjemce poslouchá, jestli rozumí našemu sdělení, jestli se dokáže ztotožnit s naším sdělením. Být této zpětné vazbě otevřen je proto nesmírně důležité. Poté, co byly informace sděleny, v případě, že jsou podnětem k nějaké aktivitě, je důležité zjistit, zda je příjemce ochoten aktivitu vykonat. Je-li vykonána, vyhodnotíme ji. Vyhodnocení nám přináší nové informace, které opět myšlenkovým pochodem uspořádáme a předáváme dále. Kruh je uzavřen. Kódování a dekódování informací Každý účastník komunikace svá sdělení současně vysílá i přijímá. Jakmile jsou informace převedeny do řeči, došlo k jejich určitému zakódování. Komunikační partner projde procesem opačným, řeč obsahující informace dekóduje. Sdělení a informace se přenášejí médiem zvaným komunikační kanál.. Málokdy je to však pouze jeden kanál, spíše to bývají kanály dva, tři i více současně ě (hlasový, zrakový, 2
3 čichový, hmatový...). Za komunikační kanály lze považovat i jednotlivé komunikační prostředky, např. telefon, rozhovor, kouřový signál, , televizi,... Volba způsobu kódování je velmi důležitá pro to, zda a jak příjemce zprávu pochopí. Informace nemusí být kódována vždy pouze do slov. Např. chceme-li popsat někomu náš byt nebo místo, které jsme navštívili, pak je lepší použít místo slov obrázky (fotografie). Poskytneme tak dotyčnému jedním pohledem daleko přesnější informaci, než kdybychom slovně popisovali rozměry, tvary, barvy, vzdálenosti atd. Je pochopitelné, že jak při kódování a dekódování, tak při samotném přenosu dochází často ke zkreslením situace, obrazu reality, podstaty problémy a úhlu pohledu. Vyskytuje se zde totiž celá řada komunikačních šumů a bariér. Myslete jako mudrci, ale mluvte jako obyčejní lidé. Aristoteles 3
4 INFORMAČNÍ (KOMUNIKAČNÍ) ŠUMY A BARIÉRY Při každé komunikaci, každém předávání informací se nám do cesty staví nějaké bariéry, které komplikují porozumění. Každou komunikaci, přenos dat doprovázejí určité šumy. Komunikací se rozumí tvorba, přenos a příjem informace. Komunikační šumy představují cokoliv, co nějakým způsobem zkresluje vyslané sdělení, co brání příjmu tohoto sdělení či snižuje věrnost přenosu sdělení od zdroje k příjemci. Šumy zapříčiňují zkreslení informací. Týkají se jak komunikace verbální (hezkým příkladem postupného zkreslení informací je dětská hra na tichou poštu ), tak komunikace vizuální (šum může způsobit např. skvrna na monitoru počítače, rozmazané písmo nebo zapomenuté brýle). Rozeznáváme čtyři základní příčiny šumů: fyzické fyziologické omezení fyzického přenosu sdělení (např. v důsledku hluku, tmy) vyplývají ze skutečných fyziologických bariér mluvčího nebo posluchače (např. vada řeči, nedoslýchavost, krátkozrakost) psychologické jsou dány různými poznávacími a psychickými specifiky (např. neschopnost soustředit se, špatná paměť, silné emoce, předpojatost, psychické zaměření, klamné úsudky) sémantické rozdílně pochopené významy (např. slangové nebo odborné výrazy, odlišné jazyky) Informační bariéry jsou překážkou uspokojování informačních potřeb. Nejsou totožné s informačními šumy, ale mají podobné důsledky. Jedná se například o překlepy písařky při přepisování rukopisu při kódování, poškození knihy vytržením listů při přenosu; neznalost významu odborných termínů při dekódování). Typy informačních bariér: čas (informaci potřebujeme v jiném čase, než ve kterém vznikla) prostor (data potřebujeme na jiném místě, než na kterém jsou uložena) informační kompetence (nevíme o zdroji, který obsahuje informaci; zdroj informací je pro nás fyzicky, technicky, ekonomicky nedostupný; neumíme najít informaci ve zdroji neznáme jeho strukturu nebo jazyk) věcná kompetence (máme informaci, ale nerozumíme jí) kulturní kompetence (různé vnímání informací lidmi z různých kultur) informační zahlcení (informace jsou k dispozici, ale my nemáme čas je konzumovat ) Součástí zvládnutí kompetence k objevování a orientaci v informacích je umět bariéry a jimi způsobené šumy rozpoznat a překonat. Šum se nikdy nedá odstranit úplně, ale jeho účinky je možné redukovat. Na překonávání bariér lze pracovat. 4
5 ZPŮSOBY PŘENOSU INFORMACÍ K přenosu informací používáme různé přenosové kanály. V běžném životě je to nejčastěji písemný přenos, telefonování nebo osobní kontakt. Každá z uvedených forem má své výhody i nevýhody k použití. Navzájem se všechny formy doplňují a jejich vzájemné kombinování může eliminovat mnohé nedostatky jednotlivých forem. Základní rozhodnutí při předávání informace se týká dvou oblastí: výběru optimálního média přenosu (jakou podobu dát informaci) volby vhodných informačních kanálů (jakým způsobem ji dopravit k příjemci) K médiím patří všechny písemnosti jako časopisy, knihy, kartičky (tištěná média), zvuková média jako gramofonové desky, kompaktní disky nebo kazety, audiovizuální média jako filmy a video a rovněž takzvaná nová média, která získáváme pomocí počítačů, z Internetu. Psaná (písemná) komunikace Patří k tradičním způsobům přenosu informací. V průběhu vývoje výrazně změnila podobu, zvláště ve směru věcnosti, stručnosti a úředního stylu vyjadřování. Jejími trvalými charakteristikami však zůstává, že: vylučuje přímý kontakt s oslovovanou osobou vylučuje okamžitou zpětnou vazbu klade vysoké nároky na obsahovou a formální přesnost přenášených informací Výhody dává autorovi prostor na důkladnou přípravu je rozmnožitelná a opakovatelná dává evidenci o odeslání a přijetí dokáže zachytit složité myšlenky umožňuje analýzu, hodnocení a souhrn rozšiřuje informace do řady míst může potvrdit a objasnit ústní informaci přesně zachycuje smlouvy a dohody Nevýhody je pracná, zabere množství času je více formální může způsobit interpretační problémy (příjemce pochopí informaci jinak) nedovoluje průběžnou zpětnou vazbu po odeslání zprávy nejsou možné další úpravy neumožňuje výměnu názorů a postojů 5
6 Tento způsob je vhodný všude tam, kde potřebujeme dát příjemci čas na přípravu nebo promyšlení, když potřebujeme, aby zůstal dokument o obsahu sdělení, ke kterému se může příjemce vracet. V praxi této možnosti využijeme například při hledání zaměstnání. Na všech kontaktovaných místech necháme svůj životopis. Zaměstnavatel nás tak bude mít ve své evidenci a může si kdykoliv připomenout naše osobní data při obsazování nových pracovních pozic. Telefonická komunikace Využívá k přenosu informací technický prostředek telefon. Jedná se tedy o zprostředkovaný přenos omezený možnostmi telefonu. Vzhledem ke své rozšířenosti a možnostem patří mezi základní formy přenosu informace a je součástí každodenního života většiny lidí. Výhody rychlý přenos přenos informací na velkou vzdálenost možnost průběžné zpětné vazby Nevýhody možnost zkreslení informací vázáno na hustotu telefonní sítě a její spolehlivé fungování nákladnost (daná cenami hovorného) neexistuje doklad o průběhu hovoru anonymita příjemce informace Telefonická komunikace má svůj význam pro první kontakt s cizí osobou, vyjasnění si základních informací, rychlá konkrétní sdělení či domluvení si osobní schůzky. Při hledání zaměstnání nám pomůže zjistit jména konkrétních osob, které pak navštívíme, stejně tak domluvit / potvrdit termín schůzky, připomenout se apod. Osobní komunikace Vývojově jedna z nejstarších i nejčastěji užívaných forem přenosu informací. Je to každá situace, kdy člověk přímo hovoří s příjemcem informace, vstupuje s ním do přímého kontaktu. Tato forma komunikace využívá: mluveného slova osobního kontaktu obou účastníků možnosti předávat množství informací v krátkém čase okamžitou zpětnou vazbu 6
7 Výhody přímý prostředek komunikace rychlý způsob výměny informací výhoda fyzické blízkosti, vidění i slyšení původce informace, možnost číst informace i z neverbálních projevů druhé osoby umožňuje průběžnou výměnu názorů a postojů flexibilní přizpůsobení dané situaci, možnost ověřovat informace, aktuálně je doplňovat vhodná k přesvědčování umožňuje přispění a účast všech přítomných Nevýhody náročná na úroveň verbálního i neverbálního projevu vysílatele nedostatek času k promyšlení věcí a kvalitnímu rozhodnutí hrozí nebezpečí zkreslené interpretace v důsledku chybějícího podrobného zápisu sdělovaného horší kontrola při účasti většího množství lidí možnost okamžité zpětné vazby klade nároky na úroveň znalostí o předmětu sdělení, vyvolává diskuzi o tom, co a jak bylo řečeno nerovné prosazení názorů přijetí obsahu sdělení je ovlivněno vnějším dojmem z vysílatele Význam osobního kontaktu v nejrůznějších životních situacích je nenahraditelný. Můžeme si začít dopisovat, můžeme se dlouho kontaktovat s někým telefonicky, ale pokud budeme chtít nadále s danou osobou udržet jakýkoliv osobní nebo pracovní vztah, budeme směřovat k osobnímu kontaktu. Přicházejí také mnohé situace, kdy okamžitě cítíme, že musíme s danou osobu jednat osobně a vyvineme velké úsilí, aby k osobnímu kontaktu došlo. Stejně nenahraditelný význam má osobní kontakt i při hledání zaměstnání. Docílení osobního rozhovoru s potenciálním zaměstnavatelem dává největší příležitost zapůsobit a přimět zaměstnavatele, aby naši nabídku skutečně dobře zvážil. Během osobní komunikace dochází k předávání informací nejen cestou verbální komunikace, ale řadu informací sdělujeme nebo získáváme z neverbálních projevů. 7
8 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Řadu informací o sobě, našich pocitech, vztahu k druhým apod. sdělujeme ostatním prostřednictvím neverbální komunikace. Dnešní doba nás tlačí k tomu, abychom předstírali, že nám jsou druzí sympatičtí, že nás něco zajímá, že rozumíme tomu či onomu, čemuž se rovněž snažíme přizpůsobit mimoslovní komunikaci. Existuje nesčetně kurzů, které učí, jak se správně tvářit, co dělat s rukama apod. Mistry v této oblasti jsou kromě herců rovněž politici. Velmi často u nich nalezneme naučená gesta vysílající pozitivní signály typu otevřených dlaní ( nemám zbraň, jdu do toho s čistými, přátelskými úmysly ). Ještě propracovanější z hlediska vyjadřování bez zbytečných slov jsou pak například politické volební billboardy. Vidíme na nich politiky často rozesmáté, uvolněné, pozitivně naladěné. né. Strany, které chtějí zapůsobit na naše emoce ještě více, pak využívají tváře šťastných dětí, spokojených důchodců Při čtení mimoslovní komunikace se nelze spoléhat jen na výraz obličeje. Může poskytnout cenné informace, ale mnohé může být jen účelově předstírané. Chceme-li se orientovat podle řeči těla druhých lidí, pak si můžeme být jisti pouze tehdy, když jsou alespoň tři projevy mimoslovní komunikace v souladu, vyjadřují totéž, když tři signály vyjadřují například pohodu, nervozitu nebo oddanost Příkladem pozitivních signálů vyjadřujících vnitřní ní klid a vyrovnanost je klidné a volné využívání prostoru kolem sebe spojené s uvolněným postojem, nesouměrným posazením, vizuálním kontaktem, které navíc působí přirozeně. Negativními i signály typu něco není v pořádku je například nevyužívání prostor, projevy neklidu a afektovanosti (přepjatosti), manipulace s předměty, roztěkanost, dotýkání se obličeje, zaťaté pěsti, upjatost. Nervozitu velmi často poznáme podle podvědomého pohybu rukou a nohou, jimiž druhá osoba uvolňuje uje napětí. Jestliže někdo předstírá nemluví pravdu, pak obvykle v této situaci méně gestikuluje a často se objevují tzv. autokontakty (mnutí rukou, tahání za uši, nos, dotýkání se tváře). Nepřátelství lze usuzovat z agresivních pohybů rukou, nohou, někdy i úst, ze sevřených pěstí, chladného pohledu apod. Partner, který s námi chce uzavřít dohodu, vyzařuje náhlé uvolnění napětí, zvyšuje zrakový kontakt s námi, má tendenci se k nám přibližovat. Obdobně se projevuje sympatie. Na druhém pozorujeme soulad, zrcadlení, obdobnou polohu těla, držení hlavy, ramen, rukou, celkovou ou dynamiku těla, podobné tempo a hlasitost řeči. Neverbální projevy se dělí do několika skupin: Signály těla Celkový vzhled výška postavy, váha, barva pleti a vlasů, celková přitažlivost, to vše patří k signálům, které tělo vysílá. Mimika nejdůležitějším zdrojem neverbálních signálů je obličej. Výrazem obličeje vyjadřujeme především své emoce. Strnulá maska, zachmuřenost či afektované, záměrně ě zvedání obočí a jiné grimasy působí rušivě, případně i nepřátelsky. 8
9 Vizuální kontakt pohledy předávají celou řadu sdělení, mohou signalizovat povahu vztahu. Zrakový kontakt dokáže ovlivnit psychologický odstup mezi lidmi. Pohyby očí jako např. mrkání, uhýbání pohledem, maskování se za tmavými brýlemi apod. vyvolává v lidech nedůvěru. Na druhé straně nedobře, až agresivně, může působit dlouhý hypnotizující pohled. Pohyby končetin (kinezika) pohyby končetin výrazně charakterizují temperament mluvčího. Mocné pohyby rukou při neustálém dotýkání se různých částí obličeje, hlavy, vlasů i nepřiměřené pohybování hlavou, působí rušivě, stejně tak jako hraní si s předměty (s papíry, tužkou). Testika jde o sdělování kulturně normalizovanými výrazy, pohyby a postoji tzn. gesty. Například kývnutí hlavou jako znamení souhlasu, vztyčený ukazováček či celá ruka při zdůrazňování. Celkový postoj těla (posturika/posturologie) je dán rozložením váhy těla na nohy a orientací páteře. Klidně a jistě působí pevný postoj na obou nohách s mírným přenášením váhy na jednu z nich a s poněkud podsazenou pánví. Nevhodné je krytí těla rukama. Prostorové vzdálenosti Lidé mezi sebou při komunikaci zaujímají určitou vzdálenost. Výzkum prokazuje, že čím větší je souznění (kontext) s člověkem, se kterým komunikujeme, tím menší je vzdálenost mezi námi. Vzdálenost komunikujících a využití prostoru (proxemika) rozlišujeme zpravidla 4 zóny (vzdálenosti jsou orientační, liší se dle národnosti, temperamentu apod.): 1. intimní zóna do 50 cm, 2. osobní zóna 50 cm až 1,2 m (vhodná pro přátelský rozhovor), 3. sociální (společenská) zóna 1,2 m až 3,5 m (tento odstup si zachováváme při kontaktu s cizími lidmi), 4. veřejná zóna více jak 3,5 m (vzdálenost udržovaná např. řečníky). Pohlaví ženy všeobecně stojí při komunikaci blíž než muži. Věk děti během komunikace stojí u sebe mnohem blíž než dospělí, s rostoucím věkem se zvětšují i proxemické vzdálenosti. Teritorialita podobně jako zvířata, i lidé si vymezují své teritorium. Používají k tomu nejrůznější prostředky (např. přehození svetru přes židli, přepážky na pracovištích (kabina řidiče tramvaje, pokladna v supermarketu, opěrky na ruce na divadelních sedadlech, ploty, ochranné známky, monogramy, jmenovky apod.). Prostředí, ve kterém se komunikace odehrává estetika, pořádek, způsob usazení návštěvy, barevné ladění místnosti, výběr prostředí, styl zařízení, ve kterém člověk žije či pracuje to vše ovlivňuje průběh i výsledek komunikace. Předměty oblečení, ozdoby, dekorace (šperky, piercing, tetování, účes,..), dary (často opomíjený, přesto však významný signál, pozor na kulturní odlišnosti). Na základě všeho uvedeného i mnohého dalšího si o nás lidé dělají úsudek. Oblečením 9
10 a úpravou signalizujeme příslušnost k určité společenské vrstvě, názorovému proudu, sebepojetí. Paralingvistika mimojazykové projevy jako hlasitost, tón a výška hlasu, rychlost, přízvuk, rytmus a plynulost řeči, slovosled, mlčení apod. Nejde o to, co říkáme, ale jak to říkáme. I na základě těchto signálů se vytvářejí úsudky. Haptika vzájemné doteky mají celou řadu významů. Mohou vyjadřovat pozitivní emoce (podpora, náklonnost, sexuální zájem, ocenění), mohou usměrňovat chování druhého, řada doteků má rituální charakter (podání ruky na pozdrav, objetí při loučení), existují i funkční doteky (sebrání smítka, přidržení druhého, např. při vystupování z autobusu). Muži se vzájemným dotekům s muži vyhýbají více než ženy s ženami; ženy se vyhýbají dotekům s osobami opačného pohlaví více než muži. S vyšším věkem vyhýbání se dotekům roste. Komunikace čichem (tzv. olfaktická komunikace) hraje velkou roli, různé pachy a vůně vyvolávají různé pocity. Mimořádně důležitým komunikačním kanálem je komunikace činy. Jde o komunikaci, kterou ne vždy vědomě dešifrujeme a ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o jasnou komunikaci. Činy druhé straně signalizujeme náš vztah k ní a to například pozdními příchody, opomenutím pozdravu, nesplněním slibu, porušením dohody, přinesením květin apod. Tipy pro neverbální komunikaci: Není možné nekomunikovat. Komunikujeme i tehdy, když si nic neříkáme. To, co děláme a jak se chováme, je tím nejpodstatnějším, co vlastně říkáme. Způsob, jakým říkáme to, co říkáme, dotváří význam řečeného. Zamysleme se nad svými zvyklostmi v oblasti neverbálních projevů. Vyhněme se pokušení dělat si závěry pouze z neverbální komunikace. 10
11 PREZENTACE Prezentace je osobně přednesený slovní projev, jehož cílem je přesvědčit. posluchače Současný způsob života, stále se zrychlující tempo pokroku nutí téměř každého člověka, aby stále více vnímal, učil se a přijímal, a zároveň sdílel s ostatními své dojmy, názory a přesvědčení. Znalost různých komunikačních dovedností v zaměstnání a ve společnosti pociťujeme čím dál častěji jako naléhavější. Mezi významné komunikační dovednosti patří prezentování, kterým nejčastěji rozumíme vlastní slovní projev s přesvědčivým účinkem na posluchače, jimž je určen. Mnoho lidí umí dobře a přesvědčivě hovořit ve známém prostředí, např. na pracovišti nebo mezi přáteli. Vystoupení v cizím prostředí před neznámými lidmi však působí potíže i jinak zkušeným lidem. Objevuje se u nich nejistota, tréma, méně přirozené pohyby a chování. To všechno jsou pocity zcela přirozené. Hovořit před jinými lidmi, čili projevovat se veřejně, je velmi starým uměním. Pěstovalo se již ve starověkém Řecku. Aristotelova Rétorika (sepsaná před více než let), zabývající se veřejným projevem, je doposud jednou z nejzákladnějších knih v této oblasti. Na práci Řeků navázali Římané. Slavný Říman Quintilianus na přípravu řečníků vyvinul celý vzdělávací systém, který je shrnut v rozsáhlém dvanáctisvazkovém díle Institutio oratoria a honosil se titulem státní učitel výmluvnosti. Každý člověk, který si chystá nějakou prezentaci a hodlá s ní zapůsobit na publikum, si musí nejdříve položit a zodpovědět několik klíčových otázek. Určitě k nim patří: Proč? Co? Komu?Jak? PROČ? CO? Hned na začátku je dobré uvědomit si, co je cílem prezentace, čeho chceme dosáhnout. Jasná odpověď na otázku Proč vlastní přípravu prezentace může usnadnit. Ruku v ruce s odpovědí na otázku Proč jde otázka Co, čili na jaké téma hodláme hovořit. Každého člověka zajímá nejvíce to, co mu může přinést buď prospěch nebo potěšení. Prospěch je zpravidla spojen s naším živobytím, proto hodně lidí naslouchá prezentacím, z nichž se může poučit a přenést informace do své praxe. Příkladem takových akcí jsou pracovní vzdělávání, školení, konference, veletrhy a výstavy. Jiné prezentace jsou pro nás zdrojem, který přispívá k obohacení běžného života, k zábavě, uvolnění a rozšíření nepracovních vědomostí. Příkladem jsou veřejné přednášky, předvádění nových výrobků, společenské akce (vernisáže), výstavy a trhy se specializovaným zaměřením. KOMU? Kdo je můj posluchač? Prezentátora musí zajímat, ke komu bude hovořit. Měl by své posluchače co nejlépe znát/odhadnout, protože je hodlá o něčem přesvědčit, předat jim informace, vědomosti, upozornit je na souvislosti či na nedostatky. Každý řečník zamýšlí vzbudit v posluchači zájem o obsah projevu, vyvolat v něm reakci k tématu. 11
12 Aby bylo možné na lidi účinně působit, je nezbytné je do určité míry poznat. Záleží i na tom zda člověk přednáší skupině stejně zaměřených lidí nebo skupině různých lidí, odlišných povoláním či věkem. Řečník by měl znát např.: - proč jsou prezentované informace pro posluchače důležité - skupinovou příslušnost, prostředí, ve kterém se pohybují - věk - zaměření, životní styl - povolání/ profesní oblast - dosavadní úroveň vědomostí o tématu, znalost příslušných pojmů, co bude vhodné vysvětlit, co bude možné vypustit - očekávané reakce na projev, aktivita, pasivita, hádavost, příznivá/nepříznivá reakce - motivaci - pohnutky posluchačů, jejich potřeby Pokud se řečníkovi podaří zjistit bližší informace o posluchačích, bude jeho projev zřejmě dokonalejší a lépe lidi přesvědčí. Není to vždy jednoduché. Stává se, že posluchači jsou z různých pracovních a společenských vrstev, někteří o tématu vědí hodně, druzí skoro nic. Tyto rozdíly musí prezentátor brát v úvahu a přizpůsobit některé části svého projevu tomuto zjištění. Není li prezentátor schopen informace o posluchačích získat sám, měl by požádat o pomoc někoho, kdo je nějakým způsobem zná. Čím důležitější je prezentace, tím více informací o posluchačích potřebujeme předem mít. JAK? Především jasně, srozumitelně a v souladu s tímto doporučením: 1. Řekni jim, co jim řekneš. 2. Řekni jim to. 3. Řekni jim, co jsi jim řekl. Návodů, jak zpracovat účinnou prezentaci je poměrně dost, záleží na konkrétních podmínkách, která metoda bude pro zpracování nejvhodnější. Předkládáme vám klasickou strukturu, jak si připravit projev podle šesti bodů: o Cíl a účel Probírám smysl projevu, proč zamýšlím něco sdělit, stanovuji si hlavní cíl a vedlejší cíle přednesu, respektuji čas určený projevu. Uvažuji o tom, jakým způsobem své vystoupení zpracuji, dělám si poznámky. o Posluchači Co vím o posluchačích, ke kterým budu hovořit. Co asi znají, co bude vhodné vysvětlit, co bude možné vypustit. o Obsah prezentace 12
13 Zpracuji si osnovu podle základní myšlenky vedoucí k cíli, doplním případně o další podstatné věci, kontroluji logickou návaznost dílčích kapitol. Doplňuji o ukázky, příklady, zážitky. Pak udělám úvod a závěr. o Prezentaci si připravuji písemně. o Oživení/vizualizace a kompletace prezentace Písemný podklad doplním o pomůcky, např. pracovní listy pro posluchače, názorné ukázky věcí, promyslím různá oživení a zpestření, připravím se na diskusi k tématu. o Odzkoušení Projdu si textem celé prezentace, ověřím si návaznost kapitol, dodržení časového limitu, zkontroluji úplnost potřebných podkladů k projevu. Respektuji hlediska odbornosti, zajímavosti a přitažlivosti, srozumitelnosti a motivace pro posluchače. Pětiminutový prezentační princip: START OBSAH FINÁLE 30 vteřin 4 minuty 30 vteřin Převzato z publikace E.Hierholda Rétorika a prezentace, Grada Publishing, 2005 Každý, kdo prezentuje častěji, si časem vybere formu přípravy, která mu, samozřejmě s ohledem i na posluchače, vyhovuje nejlépe. K užívaným formám prezentačních podkladů patří: - doslovný text prezentace, pokud je nutná preciznost vyjadřování - klíčová hesla s dílčími texty, definicemi a citacemi - osnova s názvy kapitol a příležitostné poznámky - kopie (někdy zmenšené) promítaných folií s vysvětlujícími komentáři a odkazy - prezentační matice s přehledným uspořádáním pro každou kapitolu prezentačního programu: a) odborná část s prezentovanými myšlenkami a tvrzeními b) důkazy a odkazy c) příklady, podobnosti, zkušenosti, čísla 13
14 d) pomůcky fólie, modely, nákresy e) poznámky odbočení, pauzy f) trvání kapitoly Vystoupení je mnohem působivější, pokud je rozšířeno o tzv. doplňující, oživující prvky, ale nesmíme jimi posluchače zahltit. KLASICKÁ STRUKTURA PREZENTACE 1) Pozdrav, oslovení, představení 2) Vytvoření kontaktu s posluchači - otázka, citát, argument, heslo 3) Téma, cíl projevu, jeho struktura/program, čas 4) Jádro projevu - výklad, tvrzení, informace, údaje 5) Důkazy, odkazy, zkušenosti 6) Využití v praxi - příklady, reference 7) Shrnutí sděleného, dotazy, diskuse 8) Závěr prezentace - shrnutí, kontakty, rozloučení JAK ZVLÁDNOUT ÚVOD PREZENTACE Je pravda, že každý, kdo předstupuje před publikum, má jen několik desítek vteřin k tomu, aby zaujal přítomné, kteří tento krátký čas umějí svižně využít pro vytvoření názoru na mluvčího. Tento obraz později ve své mysli mění jen neochotně, i když po slabším úvodu je prezentace špičková. Úvod prezentace a vše, co mu bezprostředně předchází, je proto docela rozhodující pro to, jaký bude výsledek. Můžeme doporučit několik zásad, které navodí příznivou atmosféru a napomohou k vyšší úrovni projevu a poslechu. 14
15 ZÁSADY PRO VYTVOŘENÍ PRVNÍHO KONTAKTU 1) Před zahájením prezentace může řečník pozdravit některé osoby, s někým prohodit pár slov. Je to vhodné i ke snížení trémy a případné nervozity. 2) Všechny pomůcky a materiály jsou solidně připraveny. Před vlastním projevem je možné zkontrolovat pro jistotu jejich úplnost a funkčnost, případně rozmístění. 3) Přirozený, klidný a jistý příchod před publikum, nikoli zaujmout "obrannou" pozici za stolem. 4) Rozvážný pohled směrem k posluchačům, případné vyhledání očního kontaktu s někým, kdo je už připraven naslouchat a může řečníkovi vytvořit opěrný bod pro první chvíle mluvení. 5) Podle situace může řečník chvíli klidně stát s rukama podél těla, zatím nemluví a pozoruje publikum. 6) Ve vhodném okamžiku ztišení s nádechem zahájí projev podle přípravy buď přivítáním a oslovením lidí nebo "úderným" sloganem či provokativní otázkou. 7) Řečník může připomenout, proč je povolanou osobou k prezentaci tématu, odvolá se na svou odbornost, zkušenosti nebo poznatky. 8) Udržuje kontakt očima podle okolností se všemi posluchači. 9) Brzy po úvodních slovech může řečník využít tabuli/flip k písemnému záznamu tématu, svého jména, cílů, programu, času, otázky k zamyšlení. 10) Co by řečník neměl v úvodu projevu dělat? o přehnaně se omlouvat, ať už vzniknou jakékoliv důvody o použít věty, v nichž jsou slovesa i slova v záporném významu o hýřit humorem a vtipem, pokud posluchače nezná o nic přehánět, ani gesta, ani rychlost řeči, chůzi apod. 15
16 JAK SROZUMITELNĚ A PŘESVĚDČIVĚ HOVOŘIT Srozumitelnost řeči se odvíjí od několika faktorů, od těch obecných, o kterých jsme se již zmiňovali, až k osobním faktorům, kdy záleží na uzpůsobení mluvidel každého člověka. K obecným faktorům srozumitelnosti patří spisovná výslovnost, členění řeči, modulace a způsob přednesu. Spisovná výslovnost Ústní projevy na veřejnosti mají mít spisovnou podobu, i když se tato obecná zásada často porušuje. Pro správnou výslovnost existují tzv. ortoepická pravidla, která nám říkají, jak máme správně vyslovovat všechny části naší řeči - samohlásky, souhlásky, slabiky a slova. Výslovnost je hodně ovlivněna krajem, kde lidé žijí, a také soudobou moderní nedbalostí v řeči. Největší potíže vznikají při vyslovování cizích a převzatých slov. Členění řeči Tento pojem znamená, že řeč má mít určitý rytmus a určité přízvuky, aby nepůsobila jednotvárně a nepřehledně. Měli bychom hovořit v kratších a jasných větách bez složitého rozvíjení větnými členy. Měli bychom znát, že je vhodné hovořit ve slovních celcích s pěti až deseti slovy, a tyto celky dávat do souladu s dýcháním a pauzami. Můžeme si zde připomenout některé dobré české řečníky nebo herce a jejich výraznou mluvu jako byli třeba Rudolf Hrušínský, Eduard Cupák, Vlasta Chramostová a jiní. Modulace Toto je odborný termín pro upravování a obměnu naší řeči, aby působila záživně a neunavovala jednotvárností. Rozlišujeme zde čtyři pojmy: - dynamiku, která znamená hlasitost řeči a důrazy na v potřebných místech, - intonaci, což je klesání a stoupání hlasu např. na začátku či na konci věty, - tempo řeči, určité části projevu vyžadují zpomalit povídání, - barvu hlasu, je charakteristická pro každého, může být příjemná nebo ne. Obohacení projevu Připomeňme si znovu prvky, které oživují náš projev: citáty, přirovnání, příběhy, zkušenosti, číselné a jiné údaje, kresby, grafy a další. Pro nácvik srozumitelné řeči jsou určeny tzv. podpůrné činnosti, které používají zpěváci a moderátoři k rozhýbání mluvidel. Uvedeme si některé. o Dechová cvičení - jejich účelem je posilovat kapacitu plic a ekonomicky pracovat s výdechem. Můžeme si vyzkoušet cvičení, kdy na jeden nádech se 16
17 snažíme přečíst co nejdelší část textu nebo jiné cvičení, kdy přednášíme v předklonu o Artikulační cvičení - slouží k procvičení svalů kolem úst, k jejich větší přizpůsobivosti a ohebnosti. Některé jsme si vyzkoušeli. Zde jsou další, vyzkoušejme si: Chvátávám rád k láskám v dálkách. V lese zeleném ležel měkce jezevec s jelenem. Čtyři Lízy mísí divný sýry v bílých dížích. o Jazyková cvičení - rozcvičují jazyk, zuby a ústa, a snižují tak sklony k přeřeknutí. Např.: Před potokem pět kopek konopí, za potokem pět kopek konopí. Osuš si, Sašo, šos! Šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE PŘI PREZENTACI Je nepochybné, že správně pronesená slova dokážou zapůsobit na posluchače a ovlivnit jeho mínění. Neméně důležitou složkou při prezentování je i tzv. mimoslovní působení na publikum. To znamená celkový účinek osoby a osobnosti řečníka vyjma jeho slovního projevu. Zmiňme to, co zvyšuje přitažlivost našeho projevu. Držení těla a pohyb Pokud projev trvá delší dobu, nemusí řečník jen nehybně stát na místě, ale může využít prostoru kolem sebe klidnou chůzí. Určitým novým postojem, náklonem těla, mírným rozkročením a přikročením může zdůraznit důležité body ve svém projevu. Kromě pohybu samotného je někdy vhodné zaujmout pozici vedle stolu, u tabule nebo blízko jedněch nebo druhých posluchačů. Gestikulace Správné využívání paží je snad ještě působivější a účinnější než pohyb. Mysleme na to, co děláme s rukama. Snažme se o přirozené pohyby rukou, ale zároveň si uvědomujme, že spoustu toho, co řekneme ústy, můžeme podtrhnout gestem. Lze využívat jednu ruku ke gestikulaci, silnější náboj v sobě nese použití obou rukou. Čím jsou ruce výše nad tělem nebo více před tělem, tím silnější důraz jimi klademe na řečené věty. Stejně tak velký pohyb - máchnutí paží v určitém momentu má výrazný podpůrný účinek. Ale pozor! Také v případě gestikulace platí, Méně je více. Při snaze zdůraznit každé slovo ve svém projevu by posluchači začali věnovat více pozornosti naší gymnastice než tomu, co jim sdělujeme ústy. Ke gestům řadíme také polohy paží, které nepodporují projev a představují spíše rušivý prvek. Jsou to např. o paže zkřížené na prsou - vyvolávají dojem nadřazenosti o paže schované za zády - připomínají učitelský, mentorský postoj o paže zkřížené před tělem - působí dojmem bojácnosti 17
18 o ruce v kapsách kalhot - po delší době mohou působit nevhodně o škrábání se na hlavě, paži - nesvědčí o sebeovládání řečníka Mimika K mimickým projevům řečníka patří pohyby hlavou a pohyby svalů v obličeji. Prezentaci podpoří přirozený výraz v obličeji, střídaný podle vhodnosti situace občasným úsměvem. Účinné je také vyjadřovat zaujetí, které se v obličeji velice dobře pozná, a posluchači získávají přesvědčení, že si řečník pevně stojí za svým slovem. Pohyby hlavy doprovází mluvené slovo. Působivé jsou pohyby hlavou střídavě k různým posluchačům. Kontakt očí Kontakt mezi očima řečníka a posluchačů posiluje nejenom vazbu mezi těmito osobami, ale zároveň umocňuje sílu projevu. Pokud by se hovořící soustavně díval do země, na tabuli nebo třeba do stěn a vyhýbal se konkrétním pohledům do očí, brzy by vznikl dojem, že řečník nehovoří upřímně, nebo že není o svých slovech přesvědčen. Oční kontakt lze jen doporučit, ovšem s upozorněním: nedívejte se příliš dlouho do očí jednomu posluchači, mohlo by mu to být nepříjemné. Oční kontakt v rozmezí jedné vteřiny až tří vteřin je optimální. K neverbálním složkám projevu se často řadí úprava zevnějšku, to znamená, jak je řečník oblečen, ostříhán, jakou má obuv a další náležitosti. 18
19 POSTOJE ŘEČNÍKŮ PŘI PREZENTACÍCH Převzato z publikace Rétorika a prezentace E. Hierholda Horní řada: postoje, které často používají nejistí prezentující, dokonce i obrázek vpravo, který tak možná na první pohled nepůsobí. Spodní řada: vhodné postoje, obr. vlevo uprostřed vpravo je pro zkušené prezentátory, ruce jsou volné a mohou gestikulovat řeší otázku, co s rukama (ruce jsou do sebe volně vložené, těsně nad úrovní pasu, předloktí je rovnoběžné s podlahou, nejde o obranný postoj) poněkud nedbalý, lehce bonvivánský postoj, pozor na někoho může působit mírně nevkusně 19
20 POSTOJE ŽEN PŘI PREZENTACÍCH Převzato z publikace Rétorika a prezentace E. Hierholda Horní řada: postoje, při kterých ženy napodobují postoje mužů, působí to nežensky Spodní řada: typicky ženské pozice, které rovněž nejsou pro prezentaci zrovna ideální Doporučení: vzpřímený čelní postoj s oběma nohama rovnoměrně zatíženýma (viz. postoje řečníků při prezentacích) 20
21 ARGUMENTACE Také u argumentace je nesmírně důležitá příprava. Ujasnit si cíl argumentace a také osobu, které budou mé argumenty určeny. Je nesmírně důležité promyslet vhodné pořadí v jakém budu fakta uvádět, aby byla co nejúčinnější. Je vhodné dát argumentaci určitý řád. Může jím být struktura Argustrukt: 1. Popište problém, situaci zákazníka 2. Popište negativní důsledky, nebude-li ji řešit 3. Navrhněte vaše řešení 4. Popište pozitivní výsledky vašeho řešení 5. Navrhněte první kroky Při argumentaci je vhodné postupovat od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému, od obecného ke konkrétnímu, od konkrétního k obecnému. Abychom partnerovi usnadnili pochopení vlastních myšlenek. Jak se vypořádat s protiargumenty: 1. Nestavte se proti všemu 2. Předvídejte námitky 3. Klaďte konkrétní otázky 4. Argumentujte proti zdůvodňování, ne proti stanovisku 5. Uklidněte se a s rozvahou reagujte 6. Rozpoznejte falešnou logiku 7. Vyhněte se pomlouvání oponenta 8. Rozpoznejte přehnané argumenty 9. Zpochybněte silná tvrzení 10. Proberte každou maličkost a slabinu v argumentaci 11. Soustřeďte svou reakci do protiargumentů 21
Prezentační dovednosti
Prezentační dovednosti Vzdělávací program v rámci projektu Rekonstrukce učitelů - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052) 1 Program dne Prezentační dovednosti úvod
VíceNeverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov
Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
Více1 Mezilidská komunikace a její typy
1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady
VíceVýstavba mluveného projevu
Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování
VíceUmění (sebe)prezentace
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Umění (sebe)prezentace Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Obsah Příprava Obsah připravované prezentace Desatero Sebeprezentace
VíceZákladní znalosti z rétoriky, příprava proslovu k rodičům
Základní znalosti z rétoriky, příprava proslovu k rodičům Rétorika = řečnictví nebo řečnické umění, verbální projev - je to věda o mluvení - má původ v antickém Řecku (5. st. př. n. l.) - řec. Rhésis znamená
VíceOSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK
VíceVlastní obhajoba bakalářské práce / na co nezapomenout, průběh, výstup
Vlastní obhajoba bakalářské práce / na co nezapomenout, průběh, výstup 9. 1. 2008 Než člověk odevzdá bakalářskou práci I. Práce by měla splňovat následující požadavky: jasné stanovení cíle odpovídající
Vícečeský jazyk a literatura
1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence
VíceNeverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov
Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.
VíceKOMUNIKACE A PREZENTACE
KOMUNIKACE A PREZENTACE Klára Laušová Kazelleová KOMUNIKACE A PREZENTACE Mgr. Klára Kazelleová Laušová CO VÁS DNES ČEKÁ KDO A CO VÁS DNES ČEKÁ MGR. KLÁRA LAUŠOVÁ KAZELLEOVÁ Jednatelka komunikační a PR
VíceEFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceKomunikace v průmyslové organizaci
Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry
VíceČeský jazyk a literatura Mluvené projevy
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a
VícePísemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci
Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou
VíceJak se prodat Jak přesvědčit Jak nenudit Jak se vyvarovat prezentačních nešvarů
Jak se prodat Jak přesvědčit Jak nenudit Jak se vyvarovat prezentačních nešvarů 16:00 16:45 Co je při prezentování důležité Tipy na způsob vystupování od celebrit 16:45 17:30 Sebeprezentace na pedagogické
VíceVybrané aspekty veřejných projevů
Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální
VíceNÁRODNÍ TESTOVÁNÍ 2018/2019
průměrný percentil Průměrný celkový percentil po jednotlivých třídách y 6. A 6. B 6. C ZŠ GYM 54 64 53 47 61 51 55 55 55 OSP ČJ MA Graf znázorňuje průměrné celkové percentily všech tříd u vaší školy. Zároveň
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Žák podává stručně a jasně informaci Výstižně a jasně vede telefonní rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku Napíše dopis s vhodným oslovením a správnou adresou Žák píše správně jednoduché komunikační
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie
VíceKomunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová
Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům
VíceKOMUNIKAČNÍ A PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI
KOMUNIKAČNÍ A PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI MLUVČÍ: PaedDr. Olga Medlíková PROJEKT: Akademie pacientských organizací MÍSTO A TERMÍN KONÁNÍ: Praha, 12.- 13.2.2016 Komunikační a prezentační dovednosti Lektorka:
VíceKomunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní. Prezentace. Personální kompetence 2. přednáška 1/14
Prezentace Personální kompetence 2. přednáška 1/14 Prezentovat můžeme: hmotné věci - výrobky, zboží sebe sama nebo jinou osobu nehmotné věci - myšlenky, vědecké teorie, řešení projektu. Prezentace má různou
VíceREGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY
Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VíceŠkolní prezentace. Projekt Učíme se učit Na Karmeli Zpracoval Ing. Jan Weiser
Školní prezentace Projekt Učíme se učit Na Karmeli Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova prezentace Co je prezentace a k čemu nám slouží? 1. Školní prezentace 2. Příprava obsahu prezentace 3. Formy zpracování
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst
Vícečeský jazyk a literatura
1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceProjekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Proč a jak prezentovat výsledky své práce? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Motto Je potřeba sebe sama
VíceVOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15
OBSAH iii VOD STR. 1 Kapitola 1 str. 3 KOMUNIKACE STR. 3 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 4 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI
VícePR Svazu a úvod do komunikace s médii
PR Svazu a úvod do komunikace s médii Praha, 1. února 2018 Mgr. Štěpánka Filipová mediální zastoupení INFORMAČNÍ NÁSTROJE 3 V REALIZACI 4 GDPR kampaň - banner, speciální sekce web, dopis, leták, materiál
VíceZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE
ZNÁSOBTE SVŮJ VLIV POKROČILÉ PREZENTAČNÍ DOVEDNOSTI VZHLEDEM K MAXIMALIZACI ÚČINKU NA POSLUCHAČE Všichni jsme potencionálně svobodni naučit se tomu, co chceme, dělat to, co chceme, a stát se tím, čím chceme.
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
září - červen Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky
Víceje vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a
je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím
VíceKühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie
Kühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie Co obsahuje Plánování výuky, příprava Cíle a obsah vyučování Metody a formy výuky Učebnice (obsah, kvalita) Motivace
VíceVzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět ANGLICKÝ JAZYK Období: třída
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět ANGLICKÝ JAZYK Období: 1. 2. třída Oblast: Předmět: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk Období: 1. a 2. třída Očekávané výstupy Učivo
VíceZákladní pojmy audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Základní pojmy audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MENDELU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Úvod do vizuální komunikace Základní pojmy vizuální komunikace
Vícesoustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení
KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by
VíceSociální komunikace v knihovnách I
Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské
VíceRUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení
7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných
VíceCvičení ze společenských věd
/ Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceSEMINÁŘ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ OBHAJOBA MATURITNÍ PRÁCE. Příprava prezentace
SEMINÁŘ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ OBHAJOBA MATURITNÍ PRÁCE Vytvořili jste maturitní práci, je to vaše dobré dílo a teď ho musíte prodat Důležitá jsou pravidla která je potřebné znát která je potřebné použít
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
VíceRočník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.
Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
Více4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti
4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací
VíceJednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky
Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou
VíceProjekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze
Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti
VíceAnglický jazyk. 9. ročník. Poslech s porozuměním
list 1 / 6 Aj časová dotace: 3 hod / týden Anglický jazyk 9. ročník CJ 9 1 01 CJ 9 1 01.1 CJ 9 1 02 CJ 9 1 02.1 rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou li pronášeny pomalu a zřetelně
VíceINDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené
VíceModul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová
Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější
Vícedataprojektor, mapy, pracovní listy, nahrávky, internet Náplní CFJ je procvičování a upevnění znalostí z hodin FRJ, nejde o rozšiřující učivo
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Poznámka: Cvičení z francouzského jazyka (CFJ) Intenzivní příprava ke společné části MZ (Jazykový blok intervenční) 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně dataprojektor,
VíceTeorie komunikace - odborná komunikace. Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu
Teorie komunikace - odborná komunikace téma žánr cílová skupina Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu 1 Komunikace sdělování přenos informačních
VícePrezentace. (nejen v PowerPointu) Miloslav Zejda
Prezentace (nejen v PowerPointu) 2. část Miloslav Zejda Didaktika astronomie, ÚTFA MU 2009 Obecné zásady úspěšné prezentace (naší prezentace) 1. Úvod 2. Co dělat d při p i předvp edvádění prezentace 1.
VíceProjekt, prezentace, rétorika
Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BI PPR, přednáška 6 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ
VíceUčebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice
Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceÚvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu
VíceModul 4 - Komunikace s veřejností
Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace
VícePaedDr. et Mgr. Hana Žáčková
PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková Poznávací schopnosti rozumové schopnosti a smyslové vnímání Motivace Vůle Učební návyky Osobnostní charakteristiky Přítomnost specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie,
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceAnglický jazyk pro 6. ročník
Anglický jazyk pro 6. ročník (Předmět je vyučován 3 hodiny týdně.) Vzdělávací obsah Lekce 1 Očekávané výstupy Z RVP ZV - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2./01/ 03/11 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,
Více6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.
6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování
VíceKOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.
- plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
VíceMít motivované účastníky. Mluvit srozumitelně dle zásad ETR. Ověřovat, zda účastníci všemu rozumí. Používat materiály ve srozumitelné podobě.
Mít motivované účastníky. Mluvit srozumitelně dle zásad ETR. Ověřovat, zda účastníci všemu rozumí. Používat materiály ve srozumitelné podobě. Vše, co je řečené, je dobré mít i v písemné podobě (nebo promítnuté
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
Více- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.
- plynule čte s porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. OSV (komunikace)- specifické komunikační dovednosti - porozumí písemným
VíceTiskový mluvčí. Shrnutí základních tématických okruhů. 1. PaedDr.Emil Hanousek,CSc., ::
Tiskový mluvčí Shrnutí základních tématických okruhů 1. 2. Historické kořeny profese a úlohy tiskových mluvčích ve světě a u nás, zejména pak vývoj této profese v ČR po roce 1989 v kontextu změn české
VíceTECHNICKÉ PREZENTACE
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ TECHNICKÉ PREZENTACE Prezentace Ing. Pavel Smutný, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Pavel Smutný, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita
VíceÚřad vlády České republiky Institut státní správy. Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech
Úřad vlády České republiky Institut státní správy Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech Praha 2006 Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace
VíceJazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8
Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém
VíceNEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna
VíceKaždému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání
Mgr. Klára Ptáčková Každému studentovi vyhovuje jiný komunikační systém (mluvená řeč, znakový jazyk, znakovaná čeština) dle míry postižení a předchozího modelu vzdělávání U neslyšících jsou trochu odlišné
VíceKomunikace s rodiči. Českomoravský svaz hokejbalu
Komunikace s rodiči Českomoravský svaz hokejbalu Jak komunikovat s rodiči, aby Co jsou vaše cíle a záměry v komunikaci s rodiči a v trenérské práci obecně? Základní předpoklady úspěšné komunikace Co si
VíceOdborný styl. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová
Odborný styl Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Burianová. Dostupné na požádání na: zs.tisa@volny.cz Autor: Mgr. Iveta
VíceZáklady sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci
Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.
Obsah Kód Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VÝTVARNÁ VÝCHOVA VV-3-1-01 VV-3-1-02 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty);
VíceRétorika a umění prezentace
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
VíceRétorika a umění prezentace
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
VíceVzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk
Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě
VíceOBSAH ÚVOD 11. Řeč těla
OBSAH ÚVOD 11 Kapitola 1 KOMUNIKACE 13 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE 13 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 13 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 14 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI 15 TEST: KOMUNIKUJETE JASNĚ?
VíceAnglický jazyk. 6. ročník. Poslech s porozuměním
list 1 / 5 Aj časová dotace: 3 hod / týden Anglický jazyk 6. ročník (CJ 9 1 01) (CJ 9 1 01.1) (CJ 9 1 02) (CJ 9 1 02.1) s pomocí učitele rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou li pronášeny
VíceStrategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku
Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Mgr. Monika Řezáčová zdravotnické povolání patří z hlediska odborné přípravy i konkrétního
VíceUČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ
UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3
VíceZákladní škola Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 3. ročník
VÝTVARNÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah Základní škola Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-3-1-01 VV-3-1-02 VV-3-1-03 VV-3-1-04 rozpozná a
VíceČeský jazyk a literatura
1 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy
VíceUkázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,
VíceZáklady tvorby velkoplošné prezentace
Základy tvorby velkoplošné prezentace materiál pro 12IPG J. Blažej, 2010 Úvod cílem této prezentace je shrnout důležité zásady pro tvorbu velkoformátové prezentace posteru není jejím cílem zahrnout všechny
Více