D I P L O M O V Á P R Á C E. Mezinárodní distributorské smlouvy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "D I P L O M O V Á P R Á C E. Mezinárodní distributorské smlouvy"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva D I P L O M O V Á P R Á C E Mezinárodní distributorské smlouvy Kateřina Holendová 2008/2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Mezinárodní distributorské smlouvy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1

2 Za odborné vedení a pomoc při zpracovávání tématu práce bych ráda poděkovala JUDr. Kláře Svobodové, své vedoucí práce. 2

3 OBSAH Obsah...3 Seznam zkratek Úvod Mezinárodní právo soukromé a obchodní Mezinárodní právo soukromé Právo mezinárodního obchodu Metody úpravy v českém mezinárodním právu soukromém a obchodním Mezinárodní právo soukromé procesní Prameny českého mezinárodního práva soukromého Prameny mezinárodního práva soukromého vnitrostátního původu Prameny mezinárodního práva soukromého mezinárodního původu Prameny mezinárodního práva soukromého komunitárního původu Evropský hospodářský prostor Distributorská smlouva jako smluvní typ Charakteristika, účel a význam Vnitrostátní právní úprava distributorské smlouvy a její prameny Obchodněprávní režim distributorské smlouvy Rámcová distributorská smlouva Dílčí kupní smlouvy Kupní smlouvy distributora a koncového zákazníka Občanskoprávní režim distributorské smlouvy Odlišení distributorské smlouvy od smlouvy o obchodním zastoupení a dalších podobných smluvních typů Obchodní zastoupení Porovnání smlouvy o obchodní zastoupení a smlouvy distributorské..30 3

4 4. Distributorská smlouva v mezinárodním měřítku Užití distributorské smlouvy v mezinárodním obchodu Právní režim mezinárodní distributorské smlouvy z pohledu českého mezinárodního práva soukromého Režim rámcové distributorské smlouvy Režim jednotlivých kupních smluv Režim koncových kupních smluv Doporučení Mezinárodní obchodní komory, UNCITRAL, UNIDROIT a další prameny neprávního charakteru Světová obchodní organizace Mezinárodní obchodní komora v Paříži Komise OSN pro právo mezinárodního obchodu Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva v Římě Haagská konference mezinárodního práva soukromého Mezinárodní obchodní zvyklosti Judikatura Konstrukce smlouvy a vhodné doložky Rámcová smlouva Smlouva o výhradním prodeji Vstup zboží na trh a plán distribuce Legislativa státu prodeje Cena Změna a ukončení smlouvy Kupní smlouvy mezi výrobcem a distributorem Kupní smlouvy dle Vídeňské úmluvy Kupní smlouvy bez užití Vídeňské úmluvy Kupní smlouvy mezi distributorem a zákazníkem

5 6. Závěr...53 Seznam použité literatury...57 Knižní publikace...57 Odborné články...59 Internetové zdroje...59 Právní předpisy...60 Judikatura...61 Příloha:...62 Smlouvy o právní pomoci...62 Úmluvy v oblasti unifikace kolizních norem...62 Úmluvy unifikující hmotněprávní přímé normy...62 Úmluvy v oblasti mezinárodního obchodu...63 Úmluvy v oblasti rozhodčího řízení...63 Úmluvy v oblasti ochrany autorských a průmyslových práv

6 SEZNAM ZKRATEK ESD MOK, ICC Evropský soudní dvůr Mezinárodní obchodní komora v Paříži Nařízení Rady č. 44/2001 nařízení Rady č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznávaní a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech obchodní zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Římská úmluva Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní vztahy ze dne Vídeňská úmluva, CISG Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne Smlouva o ES Smlouva o založení Evropského společenství ze dne , ve znění pozdějších změn UNIDROIT Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva ZMPS zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů WTO Světová obchodní organizace 6

7 tzn. EU ES Nařízení Brusel I to znamená Evropská unie Evropská společenství Nařízení č. 44/2001 o soudní pravomoci, uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanskoprávních a obchodních věcech ze dne 22. prosince 2000 Nařízení Brusel II Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 tj. to jest č. číslo Sb. příp. Sbírky případně 7

8 1. ÚVOD V následující práci se věnuji mezinárodní distributorské smlouvě, kterou lze považovat za neopomenutelnou součást mezinárodního obchodu. Jedná se o jednu z nejčastěji zastoupených forem realizace obchodu na území cizího právního státu, a přesto patří do oblasti práva, jemuž teorie nevěnuje příliš velkou pozornost. V naší vnitrostátní úpravě není komplexní úprava tohoto typu smluv a podobná je i situace v jiných právních řádech. Přesto se jedná o smluvní typ v mezinárodním obchodě běžně užívaný. Cílem této diplomové práce je poskytnutí co nejkomplexnějšího pohledu na mezinárodní distributorské smlouvy z hledisek teoretických i praxe samotné a vytvoření rozboru právního režimu distributorským smluv především při užití v obchodních stycích českých obchodníků. Budu se zabývat otázkami režimu distributorských smluv v mezinárodním měřítku a normami, kterými jsou tyto smlouvy upraveny. Vzhledem ke skutečnosti, že není ani komplexní vnitrostátní úprava, považuji za vhodné věnovat pozornost i vnitrostátní úpravě distribuce zboží, a především možnostem jejího pojetí a úpravy. Prostřednictvím této práce bych chtěla ověřit, že je zde dostatečný důvod pro vytvoření samostatného smluvního typu a zároveň zda je zde dostatečný podklad vytvořený praxí pro to, aby úprava mohla být komplexní. Distributorská smlouva jako smluvní typ není vytvořena právními předpisy, ale jedná se o vymezení vzniklé praxí. Zabývám se tedy obsahem tohoto ne zcela jasně vymezeného pojmu v co nejširší míře. Vycházím především z praxe užívané v obchodním styku. V mezinárodním měřítku jsem čerpala z literatury věnující se této obchodní praxi, většinou se jednalo o publikace mezinárodních organizací a odborné články na toto téma. V práci jsem se pokusila nastínit i výhody tohoto smluvního typu a některá jeho úskalí. Jedna kapitola je věnována porovnání s jiným podobným smluvním typem a v textu práce se na jiné smluvní typy odkazuji, protože při absenci vlastní úpravy jsou jiné smluvní typy vhodným východiskem pro dotvoření smlouvy innominátní. 8

9 Moje diplomová práce bude rozčleněna do 4 částí. V první části přiblížím obecně problematiku mezinárodního práva soukromého a obchodního, základní otázky a principy v této oblasti, jednotný vnitřní trh Evropské unie a nejdůležitější prameny mezinárodního práva soukromého a obchodního. Ve druhé části se věnuji rozboru distributorské smlouvy jako smluvního typu. Budu se zabývat tedy jejími základními charakteristikami a strukturou, kdy vycházím především z českého vnitrostátního právního řádu. Rozbor distributorské smlouvy z hlediska českého právního řádu je též podstatný v okamžiku, kdy se bude mezinárodní distributorská smlouva řídit českým právem. Pro lepší orientaci v problematice se v této části zabývám také odlišením distributorské smlouvy od jiných smluvních typů. Třetí část bude věnována problematice mezinárodních distributorských smluv a jejich režimu. V rámci této části se zaměřuji na prameny práva, které se mohou uplatnit při posuzování režimu jednotlivých částí distributorské smlouvy. Dále se v této části zabývám odbornou literaturou a činností činnosti odborných organizací, zabývajících se tímto tématem. V této části jsou také uvedeny některé důležité judikáty, v nichž jsou stanovena pravidla pro určení režimu mezinárodní distributorské smlouvy a které se staly podkladem při dalším rozhodování v podobných otázkách. Poslední, čtvrtá část, je věnována konstrukci mezinárodní smlouvy v praxi, kde především kladu důraz na to, co by měla distributorská smlouva obsahovat za ustanovení. Doufám, že poznatky v práci uvedené zprostředkují čtenáři vhled do problematiky mezinárodních distributorských smluv a s jejich pomocí zjednoduší konstrukci takové smlouvy s přihlédnutím k možným rizikům. 9

10 2. MEZINÁRODNÍ PRÁVO SOUKROMÉ A OBCHODNÍ 2.1 Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé je v českém právu a právní vědě samostatné právní odvětví, které se zabývá problematikou soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Mezinárodní prvek není v zákoně o mezinárodním právu soukromém a procesním (č. 97/1963 Sb.), jako základní předpis v českém mezinárodním právu soukromém, specifikován, ale považujeme za něj skutečnost, kdy je soukromoprávní vztah spojen i s jiným státem nebo jiným právním řádem. Mezinárodním prvkem může být příslušnost účastníka k jinému státu, skutečnost zakládající nebo výrazně ovlivňující mezinárodní vztah, jež se udála na území jiného státu, pokud se předmět vztahu nachází na území jiného státu nebo pokud je právní vztah svým vznikem závislý na právním vztahu, který se řídí cizím právem. Pokud je vztah k jinému státu zanedbatelný a nemá významnější vliv na sporný právní vztah, nebude se k němu přihlížet a budeme posuzovat vztah jako vnitrostátní. 1 Právní úprava těchto vztahů je záležitostí každého státu, přesto v současném globalizovaném světě se klade důraz na nutnost sjednocení této úpravy. Sjednocení je vyžadováno především potřebou ekonomickou a společenskou, kdy ve světě dochází k větším a častějším vazbám mezinárodního charakteru a bariery tvořené komunikací, jazykem či vzdáleností se stávají zanedbatelnými. Sjednocování úpravy mezinárodních soukromoprávních vztahů probíhá především prostřednictvím mezinárodních úmluv, které vytvářejí kompromisy mezi úpravami fungujícími v jednotlivých státech. Vliv na koncepci úprav v jednotlivých státech má v současné době také pro státy v Evropských společenstvích komunitární právo, které se těmito otázkami také zabývá. Evropská společenství jsou schopna tvořit právní normy, kterými jsou její členské státy zavázány a které zavazují i osoby soukromé z těchto států. 1 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s

11 Mezinárodním právem soukromým se tak rozumí soubor právních norem, které výlučně upravují soukromoprávní vztahy (tj. vztahy práva občanského, obchodního, rodinného, a pracovního) s mezinárodním prvkem, včetně právních norem upravujících postup soudů a jiných orgánů a účastníků, příp. i jiných osob, a vztahy mezi nimi vnikající v řízení o soukromoprávních věcech, v němž je obsažen mezinárodní prvek. 2 Jedná se však přesto o právo vnitrostátní. 2.2 Právo mezinárodního obchodu Jedná se o oblast práva zabývající se mezinárodními ekonomickými vztahy. Do tohoto odvětví spadají vztahy mezi mezinárodními organizacemi a státy, vztahy mezi státem a subjekty, které na jeho území realizují obchodní činnost, a vztahy mezi obchodníky z různých států. Poslední jmenované tvoří jádro práva mezinárodního obchodu a jsou svou povahou podřízeny režimu mezinárodního práva soukromého. Směr vývoje práva mezinárodního obchodu je výrazně ovlivněn ekonomickým a politickým prostředím, kdy státy v reakci na něj vytvářejí normy, které se zabývají úpravou mezinárodně obchodních vztahů. Velkou roli v tomto procesu také sehrávají mezinárodní organizace, které navrhují úpravu mezinárodních obchodních vztahů ve snaze dosáhnout co nejširší míry unifikace. Normy organizacemi vytvořené nemají přímou závaznost, pokud je státy nepřijmou za své. V tomto směru je výjimkou komunitární právo, které je tvořeno také mezinárodní organizací, ale pro státy ES je závazné bez dalšího. Právo mezinárodního obchodu obsahuje tedy především normy zaměřené na regulaci obchodních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem Metody úpravy v českém mezinárodním právu soukromém a obchodním Vzhledem ke skutečnosti, že v případě mezinárodního práva není jedna entita, která by tvořila právo, jemuž budou podřízeny všechny osoby, mají normy mezinárodního práva soukromého specifický charakter. Z teoretického hlediska 2 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Praha: ASPI, a.s., 2006, s

12 dělíme normy podle aplikace na normy přímé a normy kolizní. Hlavní rozdíl je dán metodou, jíž tyto normy působí na právní vztahy při aplikaci. Kolizní normy nemají klasický hmotněprávní charakter. Jsou svou strukturou podobné normám blanketovým, protože jejich podstatou je odkaz na jiné normy, ale na rozdíl od vnitrostátních blanketových norem odkazují na právní řád jako celek. Principem těchto norem je především nutnost rozhodnutí, dle jakého právního řádu, a tedy dle jakých hmotněprávních norem bude právní vztah posuzován. Jejich obvyklý název kolizní normy odpovídá uvedené představě kolizí, střetu právních řádů, které tyto normy řeší. 4 Kolizní metoda zachází se všemi právními řády jako se sobě rovnými a lze ji považovat a odraz představy o spravedlnosti státu, jehož je původu. Výběr kolizní normy, která bude na posouzení vztahu použita, vychází obvykle z místa soudu, tedy z místa, kde je nutno toto rozhodnutí provést. Soud v případě rozhodování o právním vztahu tedy nejprve vezme kolizní normu vlastního státu a podle ní rozhodne, jaké právo na vztah použije. Podle vnitrostátních věcných norem práva pak soud rozhodne ve věci samé. Přímé normy jsou normami, které mají hmotněprávní charakter a stanovují práva a povinnosti stran samostatně, bez nutnosti užití dalších norem. Stávají se tak součástí právních řádů smluvních států nejčastěji na základě mezinárodní smlouvy způsobem předepsaným jejich ústavními předpisy a upravují výlučně soukromoprávní poměry s mezinárodním prvkem, které jsou zařazeny do předmětu úpravy příslušné smlouvy. 5 Ve vnitrostátním právu tím vzniká určitá dvojakost, kdy se jedny normy užívají pro vnitrostátní vztahy a jiné normy jsou určené stejným vztahům s mezinárodním prvkem. Normy přímé se aplikují bezprostředně, tzn. bez předchozího užití norem kolizních a mají před kolizními normami přednost. Tato metoda úpravy je velkým krokem k unifikaci práva a dává účastníkům právních vztahů větší právní jistotu. 4 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s

13 2.4 Mezinárodní právo soukromé procesní Dalšími normami v mezinárodním právu soukromém jsou mezinárodní normy procesní. V práci je jen stručně představím, protože se jedná o neopomenutelné normy v mezinárodním právu, ale vzhledem k tématu práce jejich podrobnější popis nevnímám jako nutný. Nejedná se o samostatnou metodu úpravy v mezinárodním právu soukromém, ale jedná se o samostatný typ norem. Jejich účelem je rozhodnout, jaký soud bude spor z konkrétního závazkového vztahu rozhodovat. Odkazem na soudy určitého státu fakticky určují i procesní normy, kterým bude jednání podřízeno, protože soud postupuje podle svých procesních norem. Nepovažujeme je za normy kolizní, protože neodkazují přímo na právní řád státu. V rámci mezinárodního práva soukromého procesního se nevyskytují žádné normy přímého charakteru, protože přímé normy jsou ze samotné jejich podstaty normami věcnými. Přesto je nutné, aby státy a jejich orgány mezi sebou při řešení sporu komunikovaly a spolupracovaly a tato spolupráce bývá upravena především mezinárodními smlouvami o justiční spolupráci. Otázkou s tímto související je pak uznávání a výkon cizozemských rozhodnutí. Jedná se v podstatě o zásah do suverenity státu, proto je kladen důraz na splnění určitých podmínek a státy si tyto otázky upravují úmluvami, které jsou ve většině případů založeny na reciprocitě. 2.5 Prameny českého mezinárodního práva soukromého Nejvýznamnější prameny práva v českém právním řádu jsou právní normy zakotvené v zákonech, mezinárodních smlouvách, komunitárním právu a dalších právních předpisech například podzákonného charakteru. Prameny mezinárodního práva soukromého jsou především trojího typu: prameny vnitrostátního původu, prameny komunitárního práva a prameny mezinárodního původu. Ve všech třech případech je považujeme za součást vnitrostátního právního řádu, avšak způsob jejich vzniku a začlenění do právního řádu je odlišný. 13

14 2.5.1 Prameny mezinárodního práva soukromého vnitrostátního původu Prameny vnitrostátního práva jsou zákony. Za nejvýznamnější považujeme zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Tento zákon upravuje výběr rozhodného práva v otázkách sporů, vyplývajících ze vztahů občanskoprávního, rodinného, pracovního charakteru s mezinárodním prvkem. Zákon také stanoví právní postavení cizinců a postup justičních orgánů pří úpravě těchto vztahů. Dalším zákonem, který se zabývá mezinárodním právem soukromým, je zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ten se v jedné ze svých částí zaměřuje konkrétně na otázky postupu při vydávání a uznávání rozhodčích nálezů. Další normy, které zařazujeme mezi normy mezinárodního práva soukromého, jsou kolizní normy obsažené v zákoně č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém, které řeší otázky rozhodného práva ve věcech směnečného a šekového práva. Ojedinělá ustanovení týkající se vztahů s mezinárodním prvkem lze nalézt i v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, 262/2006 Sb., zákoníku práce, 527/1990 Sb., zákoně o vynálezech a zlepšovacích návrzích, 207/2000 Sb, o ochraně průmyslových vzorů, v zákoně č. 121/2000 Sb., autorském zákoně, v obchodním zákoníku a v zákoně č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. Specifickou roli v mezinárodním právu soukromém sehrávají zákony ústavní a Ústava, které jsou považovány za normy veřejného pořádku. Hlavním účelem těchto norem je udržovat veřejný pořádek a jako takové jsou prakticky nadřazené soukromoprávním zájmům. Výhrada veřejného pořádku tak tvoří mez, která nesmí být při užívání cizího právního řádu na základě kolizní normy překročena Prameny mezinárodního práva soukromého mezinárodního původu Druhým typem pramenů mezinárodního práva soukromého jsou mezinárodní smlouvy. Aby se mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stala se součástí českého právního řádu, je nutné, aby byl dán souhlas k její ratifikaci Parlamentem ČR a byla řádně vyhlášena dle článku 10 Ústavy ČR. Tímto 6 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s

15 ustanovením je také dána takové smlouvě aplikační přednost před zákonem. Mezinárodní smlouvy mohou být dvoustranné i vícestranné. Smlouvy se mohou zabývat unifikací hmotněprávních norem, procesně právních norem a norem kolizního práva. Česká republika je zavázána větším množstvím mezinárodních smluv, jež se svým působením mohou překrývat. V případě, že dochází ke střetu mezinárodních smluv, je nutno rozhodnout dle následujících principů. V případě střetu dvou smluv, kdy jeden ze států je zavázán oběma a druhý jen jednou z nich, užije se smlouva zavazující oba státy. V případě, kdy dojde ke střetu smluv, které zavazují oba státy, je nutné nejprve prověřit, zda v jedné nebo obou není řešen jejich vzájemný vztah. Pokud ano, postupujeme podle daného řešení. Pokud ne, prověříme, zda se smlouvy týkají přesně téhož předmětu. Pokud jedna ze smluv má předmět užší a lze ji považovat za lex specialis, užijeme tuto úpravu. Pokud se překrývají i v předmětu, vycházíme ze zásady lex posterior derogat legi priori. 7 Stručný výčet mezinárodních smluv, kterými je vázána Česká republika a týkají se mezinárodního práva soukromého, uvedu v příloze práce Prameny mezinárodního práva soukromého komunitárního původu Další normy, které mohou být pramenem mezinárodního práva soukromého, jsou normy původu komunitárního. Primárními prameny komunitárního práva jsou dvě Římské smlouvy, a to smlouva o založení Evropského společenství (dříve Evropského hospodářského společenství) a smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii; tyto smlouvy tvoří páteř Evropského společenství. V roce 1993 se k nim přidala smlouva o Evropské unii, v níž jsou stanoveny především cíle EU. Státy Evropské unie zmocnily na základě Amsterodamské smlouvy orgány ES k vydávání sekundárních právních aktů. Dánsko, Velká Británie a Irsko vyjádřily v druhém protokolu k ní, že aplikaci její hlavy IV mají fakultativní. Zatímco Velká Britanie a Irsko této možnosti nevyužívají, Dánsko se striktně drží mimo jeho účinek 7 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s

16 a nařízení ES se na něj nevztahují. 8 Sekundární prameny práva mohou orgány ES vydávat pouze s odkazem na konkrétní článek, který obsahuje zmocnění k takovému předpisu. Zmocnění k vydávání opatření v oblasti soudní spolupráce a řešení sporů s mezinárodním prvkem je zakotveno v čl. 65 SES, kde je stanoveno zmocnění k vydávání opatření ve věcech soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, pokud je to nutné k řádnému fungování vnitřního trhu. Jedná se o opatření ke zlepšení a zjednodušení systému mezinárodního doručování soudních a mimosoudních písemností, spolupráce při opatřování důkazů a uznání a výkonu soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále o podporu slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech a předpisů pro řešení kompetenčních sporů a o odstraňování překážek řádného průběhu občanskoprávního řízení, v případě potřeby podporou slučitelnosti úpravy občanskoprávního řízení v členských státech. 9 Nejdůležitějšími prameny mezinárodního práva soukromého komunitárního původu jsou v současné době nařízení Brusel I, která se zabývají pravomocí soudů k rozhodování mezinárodních sporů občanských a obchodních, a nařízení Brusel II týkající se rozhodování sporů rodinného práva. Dalším v současné době novým nařízením je nařízení Řím I, které je svým obsahem prakticky totožné s Římskou úmluvou. 10 Dále je pro komunitární právo běžná forma směrnic, jež jsou však adresovány státům, nikoliv jednotlivci. Jednotlivec se může směrnice za určitých okolností dovolat, především pokud je stát v prodlení s plněním povinností v ní stanovených, přesto je však směrnice primárně pokynem pro státy. Obsah směrnice má každý členský stát povinnost transformovat do svého právního řádu vlastní normou. Dalšími sekundární prameny komunitárního práva jsou také rozhodnutí, která jsou adresována jednotlivci, ale nemají platnost obecnou, ale pouze individuální na 8 Rozehnalová, N., Týč, V. Evropský justiční prostor. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s čl. 65 SES 10 Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 6. opravené a doplněné vydání, Brno: Nakladatelství DOPLNĚK, 2004, s

17 subjekty, o jejichž právech bylo rozhodováno. Za poslední sekundární prameny komunitárního práva považujeme doporučení a stanoviska, která však nejsou právně závazná a vynutitelná. 11 Za případný další zdroj práva by mohla být vnímána judikatura jednotlivých národních soudů, ta však není v českém právním řádu vnímána jako zdroj práva, a to ani pro oblast mezinárodního práva soukromého, ač určitý faktický význam má. Pro právo komunitární je směrodatná judikatura Evropského soudního dvora, který určuje závazný výklad norem komunitárního práva. Judikatura Soudního dvora je obecně považována za směrodatnou, jakoby obsah práva ES nebyl určen jen zněním vlastního textu příslušného předpisu, ale také jeho výkladem na základě předchozí judikatury Soudního dvora Evropský hospodářský prostor Členstvím České republiky v Evropské unii k se staly aktuálními i otázky úpravy jednotného evropského trhu, jehož je Česká republika nyní součástí. V rámci tohoto trhu jsou vytvářeny další normy a podmínky, které stanovují práva a povinnosti při obchodování na českém trhu, a jsou tedy neopomenutelné i při uzavírání distributorských smluv, kterými se tato práce zabývá. V této podkapitole se tedy věnuji prvkům jednotného evropského trhu, které mají vliv na distribuci zboží. Nejvýraznější změny pro realizaci obchodů s sebou přinesla závaznost práva Evropské unie. Jedná se o svébytný systém práva včetně vlastních mechanismů vynucování, který funguje paralelně s českým právním řádem. Právo vytvářené EU směřuje především ke zdokonalení a sjednocení jednotlivých právních řádů pro zajištění co nejhladšího fungování evropského vnitřního trhu. 13 Základem tohoto 11 Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. Aktualizované vydání, Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2006, s Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. Aktualizované vydání, Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2006, s Janatka, F. a kolektiv. Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: Aspi Publishing, 2004, s

18 trhu je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu uvnitř a svoboda podnikání. 14 Prvním krokem k vytvoření vnitřního trhu se stalo vytvoření celní unie a sjednocení postupu navenek. Cílem tohoto kroku bylo mimo jiné i držení ekonomické rovnováhy na vnitřním trhu a jeho rozvoj, přesto je realizace společné politiky omezena závazky ES navenek, a to především v rámci WTO. Tato opatření vedla k zajištění volného pohybu zboží především vytvořením zóny volného obchodu. Svoboda pohybu byla následně rozšířena i na služby, kapitál a osoby. Volný pohyb osob s sebou přinesl další navazující otázky, které s ním souvisejí. Zrušení hranic a umožnění volného pohybu osob dává plnou možnost pohybu i osobám mimo EU, jakmile do ní jednou vstoupí, čímž se vytvořila nutnost zajistit společnou politiku zemí společenství i ve věcech vstupu na jejich území osobami mimo Evropskou unii. Vznikl tím tzv. evropský prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, která je další fází evropské integrace. 15 Pro rozvoj jednotného vnitřního trhu je důležitý rozvoj a zjednodušení dovozu a vývozu v rámci států EU. Hlavní komplikací v této oblasti bývá různost požadavků pro vstup na trh u jednotlivých států. Často se jedná především o různé technické specifikace, nutnost kontrol, označování zboží a některé administrativní požadavky. Součástí evropského vnitřního trhu se tak stává právě nutnost sjednocení právní úpravy těchto požadavků. Tato harmonizace je od roku 1985 realizována především prostřednictvím směrnic, jež jsou závazné pro státy EU. Jedná se o právní akty, které je stát povinen transformovat do svého právního řádu, aby se staly závazné pro jednotlivce. Prostřednictvím vlastního mechanizmu vynucování práva ES je povinnost transformace směrnic zajišťována. Technické normy vypracované evropskými soukromoprávními normalizačními institucemi na základě zmocnění od EU nahrazují vnitrostátní technické normy. Pokud v nějaké oblasti evropské normy 14 článek 14. Smlouvy o ES 15 Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. Aktualizované vydání, Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2006, s

19 zatím nejsou, užívá se norem vnitrostátních a uplatňuje se i směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků z roku 1992 a princip vzájemného uznávání. 16 Základní složkou jednotného vnitřního trhu je svoboda podnikání upravená v článku 48 Smlouvy o ES. Jednotný trh garantuje všem společnostem, které jsou založené podle práva některého ze států ES, stejné zacházení jako občanům EU. Podnikání může být realizováno i prostřednictvím zakládání dceřiných společností, jiných organizačních složek nebo jiných forem zastoupení v jiném členském státě. Stejně tak právo nabízí možnost přesídlení, kdy se společnost po přesídlení podřizuje vnitrostátnímu právu nového státu. 17 Nejrozvinutější součástí práva jednotného evropského trhu je ochrana hospodářské soutěže. Za protisoutěžní jednání je považováno především sjednávání kartelových dohod o cenách, sladění omezení výroby nebo o rozdělení trhu, které jsou považovány za neplatné bez nutnosti odlišit, zda se jedná o vertikální nebo horizontální dohody. Dalším nezákonným jednáním je zneužívání dominantního postavení, pokud může poškodit spotřebitele nebo konkurenty. Dohody, které tvoří součást distribuční sítě, se posuzují souhrnně. 18 Hospodářská soutěž může být omezena z důvodů technického pokroku, kdy je například možný společný výzkum. Další výjimku tvoří například lepší obsluha spotřebitelů a otázky přenosu technologií. Na distributorské smlouvy v praxi má vliv především zákaz vyloučení paralelního importu. Jedná se o vytvoření sítě distributorů, kteří mají rozdělené území do teritorií a kde jednotlivá teritoria jsou absolutně chráněna. Komise EU akceptuje situaci, kdy je sjednáno, že si distributoři nezasahují přímo do svých teritorií, ale vždy by měla být umožněna jiná cesta k dodání zboží na dané území. Za nepřípustný považujeme zákaz a omezení pasivního prodeje a exportu. Komise také 16 Janatka, F. a kolektiv. Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: Aspi Publishing, 2004, s Týč, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. Aktualizované vydání, Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2006, s Janatka, F. a kolektiv. Obchod v rámci Evropské unie a obcodní operace mimo členské země EU. Praha: Aspi Publishing, 2004, s

20 zakázala dohody o dodržování prodejních cen bez závislosti na tom, zda se jedná o omezení maximální nebo minimální ceny. Doporučené ceny však obecně zakázány nejsou, pokud se nejedná o cenový kartel mezi distributory, což je těžko prokazatelné. V případě cenových doporučení je také důležité, zda je na jejich dodržení ze strany výrobce vyvíjen nátlak, například pod hrozbou přerušení dodávky Fiala, T. Distribuční dohody. Právní Rádce, 2001, č.8, s

21 3. DISTRIBUTORSKÁ SMLOUVA JAKO SMLUVNÍ TYP 3.1 Charakteristika, účel a význam Distributorskou smlouvu lze považovat za samostatný smluvní typ, ačkoliv ji český zákon za něj neoznačuje. Jedná se o smlouvu upravující vztahy mezi výrobcem zboží, který je zde v pozici prodávajícího, a distributorem zboží jako kupujícím. Smlouva se ovšem netýká pouze nákupu zboží mezi těmito stranami, ale je uzavírána za účelem dlouhodobé spolupráce mezi těmito stranami a upravuje povinnosti stran i ve vztahu ke třetím stranám. Předmětem zájmu této smlouvy jsou často také některé praktické otázky týkající se realizace zajištění prodeje ve vztahu k vnitrostátnímu právu a povinnostem, které jsou prodejci právem ukládány. 20 Distributorskou smlouvu lze charakterizovat jako smlouvu rámcovou. V první řadě je zde vyjádřena vůle stran uzavřít v budoucnu více smluv kupních týkajících se přesně vymezeného zboží. Strany v ní stanoví množství, objem a frekvenci dodávek zboží, které se uskuteční, ale zároveň i povinnost distributora zboží prodávat na trhu za určitých podmínek, za určitou cenu a v určitém množství. Smlouvu lze tedy rozdělit na tři části. Za první část považuji rámcovou smlouvu, v níž se stanoví vůle jednotlivých stran této smlouvy ohledně uzavírání budoucích smluv a povinnosti s tím související. Obecně lze říci, že v této části je upravena dlouhodobá dohoda stran se všemi souvisejícími povinnostmi. Za druhou část lze považovat jednotlivé kupní smlouvy, které mohou být již předem upraveny v některých svých částech v původní rámcové smlouvě. Jednotlivé kupní smlouvy se pak realizují v průběhu delšího období a jsou ovlivněny rámcovou dohodou stran obsaženou v rámcové smlouvě. Poslední částí je pak úprava vztahů distributora vůči osobám, které jeho prostřednictvím budou zboží na trhu nakupovat. Tato úprava se zabývá v podstatě vztahy třetích osob, protože tyto osoby nejsou subjekty této smlouvy a nemohou její vznik a obsah přímo ovlivnit. Tyto 20 Van Houte, H The Law of International Trade. London: Sweet & Maxwell. 2002, s

22 smlouvy kupní mohou být také zčásti upraveny v rámcové smlouvě prostřednictvím omezení, k nimž je distributor zavázán. 21 Účelem distributorské smlouvy je zajistit, aby se zboží výrobce dostalo na trh. Výrobce však často nedisponuje vhodnými prostředky, znalostmi a vědomostmi nebo oprávněními pro to, aby na trh sám vstoupil, proto je pro něj vodné využít k tomu služeb distributora, který již na daném trhu působí. Distributorem je obvykle obchodní společnost splňující všechny potřebné právní, administrativní i odborné požadavky pro působení na trhu a uvádění zboží a služeb do prodeje. Výrobce tedy uzavírá smlouvu, jejímž účelem je zajištění vstupu jeho zboží na trh prostřednictvím osoby distributora. 22 Distributorskou smlouvu lze považovat za významný prostředek obchodu, protože usnadňuje vstup na trh společnostem. Velkou roli hraje pro menší výrobce, pro které by tvorba vlastní distribuční sítě byla neekonomická a nereálná, a tím je fakticky omezena možnost jejich uplatnění na trhu. Prostřednictvím smluvního distributora se jim otevírá možnost využití jeho distribuční sítě a často i obchodního jména, které získává důvěru v cílových zákaznících. Tato forma obchodní činnosti dále dává možnost uplatnění podnikatelům, kteří nevyrábějí vlastní výrobky, ale jejich podnikání je založeno na službách, a tedy na rovnoměrném zásobování trhu na větším území a větší šíři sortimentu. Užívání distributorské smlouvy je často ekonomičtější, díky čemuž může být příznivě ovlivněna cena zboží na trhu, protože se sníží náklady na jeho výrobu a dopravení na trh. Dále distributorská smlouva zajišťuje širší možnost výběru pro zákazníka, protože jejím prostřednictvím se zboží uplatňuje na větším území, a stává se snadněji dostupným. Distribuce zboží často také zajišťuje lepší informovanost zákazníků Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Praha: ASPI, a.s., 2006, s Machková, H. Sato, A., Zamykalová, M. Mezinárodní obchod a marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002, s Machková, H., Černohlávková, E., Sato, A. a kol. Mezinárodní obchodní operace. 3. přepracované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s

23 Distributorská smlouva je často užívána pro běžné typy zboží, které jsou tedy i snadno nahraditelné, proto pro jeho odbyt je nutná jeho snadná dostupnost. V takových případech je vhodné zvolit distributora s co nejširší sítí prodejců. Distributorských smluv je často také využíváno při uvádění na trh děl duševního vlastnictví, jako například hudebních, filmových nebo knižních prací, kde autor většinou nedisponuje prostředky k uvedení na trh. Takové smlouvy jsou obvykle rozšířeny o podrobnou úpravu autorských práv k dílu. Stejným způsobem může obsahovat úpravu dalších souvisejících práv a vztahů týkajících se vlastností zboží a stran Vnitrostátní právní úprava distributorské smlouvy a její prameny Distributorská smlouva jako smluvní typ není v českém právním řádu upravena. Lze říci, že ani není jasně definované, co ještě lze za distributorskou smlouvu považovat a za jakých podmínek. V nejobvyklejším použití se jedná o rámcovou smlouvu s dílčími kupními smlouvami a často i například se začleněním smlouvy o výhradním prodeji. Pokusím se v této části práce nastínit, jaký právní režim může distributorská smlouva mít Obchodněprávní režim distributorské smlouvy Ve většině případů bude distributorská smlouva v režimu obchodního zákoníku již na základě faktu, že subjekty distributorské smlouvy jsou podnikatelé dle 2 obchodního zákoníku, protože v 261, odstavec 1 uvedeného předpisu je jasně stanoven předpoklad, že pro podřízení obchodnímu zákoníku stačí samotná povaha účastníků závazkového vztahu. Distributorská smlouva má natolik obchodní povahu, že její využití mezi stranami, z nichž ani jedna není obchodník, je téměř nemožné. Toto tvrzení lze vyvodit především ze samotného účelu distributorské smlouvy, kdy jedna ze stran je výrobcem určitého zboží, a tedy podnikatelem. Otázka, zda strana druhá, tedy distributor, může být i nepodnikatelem, je sporná a budu se jí věnovat v dalším odstavci. Nejčastěji jsou podnikatelé oba subjekty, kdy předmětem podnikatelské činnosti výrobce je právě výroba zboží a předmětem 24 Van Houte, H The Law of International Trade. London: Sweet & Maxwell. 2002, s

24 podnikatelské činnosti distributora často i jen distribuce zboží od různých výrobců skrze svou vlastní distributorskou síť. Jedná se tedy o relativní obchod, tj. závazkový vztah mezi dvěma podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti. 25 V některých případech se uplatňuje distributorská smlouva, kde výrobce vytváří vlastní síť prodejců prostřednictvím fyzických osob, které jeho výrobky šíří pouze v malém okruhu svých blízkých. Jedná se o klasické schéma například u výrobců kosmetiky, kteří své výrobky na trh nedávají prostřednictvím maloobchodní sítě, ale pouze prostřednictvím svých zástupců, kteří obvykle bývají v pozici distributora. V takových smlouvách lze považovat osobu distributora za nepodnikatele, protože obvykle nesplňuje ani jednu z podmínek uvedených v 2 obchodního zákoníku. Činnost takto prováděná obvykle není soustavnou činností, ale má pouze příležitostný charakter. Nejedná se o jednotlivé typy podnikatele uvedené v odstavci 2 výše zmíněného ustanovení, tedy ani o osoby zapsanou v obchodním rejstříku dle obchodního zákoníku, ani o osobu podnikající na základě živnostenského oprávnění dle zákona číslo 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Ve většině případů se nejedná ani o podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění a stejně tak není tato činnost zemědělskou výrobou. V takových situacích nelze právní režim smlouvy posuzovat podle obchodního zákoníku pouze na základě ustanovení 261 odstavce 1 a je nutno prověřit využití dalších možností zákona. 26 Distributorská smlouva může být podřízena obchodnímu zákoníku dále na základě ustanovení 262 obchodního zákoníku, tedy na základě dohody subjektů, že smlouva bude podřízena tomuto zákonu, tzv. fakultativní obchody. 27 Dohoda musí mít písemnou formu a obvykle je součástí samotné distributorské smlouvy v podobě krátké doložky. V situacích uvedených v předchozím odstavci, kdy jedna 25 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, s Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva Obchodní závazky, 4. vydání, Praha: C.H.BECK, 2007, s Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, s. 8 24

25 ze stran není podnikatelem, je právě toto řešení obvyklé. Obchodní zákoník zde výslovně stanoví, že dohoda o podřízení vztahu obchodnímu zákoníku je neplatná, pokud směřuje ke zhoršení postavení účastníka nepodnikatele. Dále v této věci zákon stanoví, že se u tohoto druhu smluv užijí ustanovení občanského zákoníku a předpisy směřující k ochraně spotřebitele vždy, je-li to ve prospěch nepodnikatele. Stejným způsobem je omezena odpovědnost za porušení smlouvy nepodnikající strany, tedy je podřízena občanskému zákoníku. Distributora nepodnikatele, tak, jak jsem jej uvedla v předchozím odstavci, ve většině případů nepovažujeme za spotřebitele, protože nepořizuje zboží pro vlastní soukromou potřebu, proto je užití ustanovení o ochraně spotřebitele dle občanského zákoníku 52 sporné. Obchodní zákoník neupravuje distributorskou smlouvu konkrétně, bude pro ni tedy užita úprava obecná. Smlouva se budu řídit obecnými ustanoveními o závazkovém právu, upravenými v 261 a následujících, kde je upraven vznik závazku, jeho zajištění a zánik. Ve většině případů se jedná o úpravu nekomplexní, která je úpravou rozšiřující danou oblast v občanském zákoníku. Úpravu obchodního zákoníku považujeme za úpravu zvláštní vůči úpravě občanskoprávní, která se užívá subsidiárně. Jak jsem již uvedla dříve, distributorská smlouva je v podstatě složena z několika částí, které samy o sobě můžeme považovat téměř za samostatné smlouvy. Proto se budu postupně zabývat režimem jednotlivých částí distributorské smlouvy Rámcová distributorská smlouva Za první část lze považovat smlouvu rámcovou, která je typem innominátním a není pro ni žádná speciální úprava. Tato část bude usměrňována pouze obecnými ustanoveními o závazkových vztazích. V této části se strany domlouvají na dlouhodobé spolupráci. Po obsahové stránce tato smlouva zčásti připomíná smlouvu o smlouvě budoucí, upravenou v 289 a následujících obchodního zákoníku s tím rozdílem, že nestanoví jednu smlouvu budoucí, ale jejich větší množství. Distributorská smlouva obvykle v této části stanoví počet plánovaných smluv s obdobím, během něhož mají být uskutečněny, nebo časový interval mezi 25

26 jednotlivými smlouvami. Od smlouvy o smlouvě budoucí se obvykle liší i podrobností, se kterou uvádí obsah budoucích smluv, jež bývá v distributorské smlouvě menší. Dále se také od smlouvy o smlouvě budoucí liší možností vymáhání závazku, kdy v případě, že jedna ze stran neuzavře smlouvu podle smlouvy o smlouvě budoucí v daném termínu, může být donucena k uzavření takové smlouvy soudem, což je postup, který se u závazků k budoucím smlouvám obsažených v distributorských smlouvách neužívá. V distributorské smlouvě naproti tomu bývá často upraveno větší množství dalších konkrétních povinností. Uvádění zboží na trh je spojeno s povinnostmi, které jsou stanoveny subjektům veřejnoprávními normami. Splnění těchto povinností může být prostřednictvím distributorské smlouvy delegováno na jednu nebo druhou ze stran. V tomto ohledu se jedná o povinnosti správního typu týkající se například schválení bezpečnosti daných výrobků, jejich prezentace, zajištění zákonných podmínek prodeje a možností reklamace a zajištění oprávnění k nakládání s duševním vlastnictvím. S těmito veřejnoprávními povinnostmi často souvisí i povinnosti mající soukromoprávní charakter a jejichž účel je především ekonomický. Ve smlouvě může být upravena povinnost zajistit odpovídající prezentaci zboží zákazníkovi prostřednictvím komerční reklamy nebo jiných metod a zajištění dostatečné sítě prodejců. Tyto povinnosti jsou pro splnění účelu smlouvy obvykle nezbytné a jejich porušení může být považováno za závažné porušení smlouvy. 28 Do distributorské smlouvy je také možno začlenit smlouvu o výhradním prodeji, která je upravená v 745 a následujících. Cílem této smlouvy je dohoda, že výrobce nebude dodávat určené zboží v určité oblasti nikomu jinému, než odběrateli. Dle umístění úpravy této smlouvy v zákoně můžeme dovozovat, že je přípustná pouze v mezinárodním obchodu a použije se v případech, kdy se distributorská smlouva bude řídit českým právem. Tato smlouva musí být písemná a musí v ní být jasně určena oblast, na níž se výhradnost prodeje vztahuje, a zboží, na něž se vztahuje. Tomuto typu smlouvy se zákon věnuje poměrně podrobně, proto 28 Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Praha: ASPI, a.s., 2006, s

27 je v něm stanovena doba, na kterou je smlouva uzavřena, tj. doba jednoho roku, není-li uvedeno ve smlouvě jinak, a také výpovědní lhůta, pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou a nebyla v ní výpovědní lhůta sjednána. Smlouva o výhradním prodeji může zavazovat i distributora k tomu, aby neodebíral daný typ zboží od jiného výrobce, tzv. smlouva o výhradním odběru, není to ale hlavní účel, ke kterému směřuje tato úprava. 29 Část smlouvy, obsahující smlouvu o výhradním prodeji, bude-li se řídit českým právem, se bude vždy řídit obchodním zákoníkem, kde je tento smluvní typ upraven. Ustanovení obchodního zákoníku ohledně smlouvy o výhradním prodeji mají kogentní povahu, a není tedy možné se od nich smlouvou odchýlit. Z určitého úhlu pohledu tak lze distributorskou smlouvu, nebo alespoň její rámcovou část, považovat za typ smlouvy o výhradním prodeji a v teorii je v této souvislosti někdy uváděna Dílčí kupní smlouvy Další částí distributorské smlouvy jsou jednotlivé dílčí kupní smlouvy. Pokud je celá smlouva v režimu obchodního zákoníku, tak pro ně užijeme úpravu 409 a následujících obchodního zákoníku, kde je podrobně upravena kupní smlouva. Většinová část této úpravy je dispozitivní a strany si své závazky mohou ve smlouvě sjednat odlišně. Základní kostra pro tyto smlouvy bývá stanovena již ve smlouvě rámcové, kde si strany předem určí jak má smlouva přibližně vypadat. Je na vůli stran, jak podrobně se obsahem kupních smluv v rámci smlouvy rámcové zabývají. Samotné jednotlivé dílčí kupní smlouvy pak konkrétně upravují práva a povinnosti účastníků včetně způsobu dodání, přechodu vlastnického práva, rizika škody na zboží, předání dokladů a dalšího nakládání se zbožím. Kupní smlouva je komplexně upravena v obchodním zákoníku a nevnímám jako nutné se jednotlivým jejím částem věnovat v této práci podrobně Kupní smlouvy distributora a koncového zákazníka Za třetí část distributorské smlouvy jsou považovány kupní smlouvy, které jsou uzavřeny mezi distributorem a koncovým zákazníkem. Jedná se tedy 29 Beneš, V. a kol. Zahraniční obchod. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, s

28 o smlouvy, kterých se nemusí účastnit přímo výrobce. Za součást je považujeme především proto, že se jim často věnuje pozornost již v rámcové smlouvě, kde se stanovují povinnosti distributorovi, jakou formou bude nadále zboží prodávat. Obvykle je možno tímto způsobem ovlivnit cenu, množství a další povinnosti, které se následně projeví ve smlouvě mezi distributorem a koncovým zákazníkem. Tyto kupní smlouvy se mohou řídit obchodním zákoníkem, ale mohou být podřízeny i občanskému zákoníku, protože zde již není ničím neobvyklým to, že jedna ze stran, koncový zákazník, je nepodnikatelem. Na tyto smlouvy se také nezřídka vztahuje režim spotřebitelských smluv. 30 Důvodem, proč na ně je kladen důraz již samotným výrobcem, i když se ho přímo netýkají, má především ekonomický původ. Zájmem výrobce je co největší prodej jeho zboží. Nejde tedy jen o nutnost je uvést na trh, ale i o pozitivní ohlasy konečných zákazníků, často spotřebitelů. Zákazník, pokud bude se zbožím a službami s ním souvisejícími nespokojen, je bude vnímat především jako problém související přímo s tímto zbožím, a tedy výrobcem, nikoliv distributorem. Pro výrobce je tedy žádoucí možnost regulovat, jakým způsobem se dostává zboží ke konečnému zákazníkovi a jaká je kvalita služeb distributora. Jejich úprava v rámcové smlouvě bývá zaměřena na cenu, metody obalu a prezentování zboží zákazníkovi a také na reklamační podmínky Občanskoprávní režim distributorské smlouvy Je na zvážení, zda se může distributorská smlouva řídit jen občanským zákoníkem. Za předpokladu, že nebude uzavřena mezi dvěma podnikateli a nebude v ní obsažena vůle účastníků užít obchodní zákoník, tak by to mělo být možné. V takové smlouvě by neměla být doložka o výhradním prodeji, protože ta nemá v občanskoprávní úpravě právní základ. Celá smlouva by byla podřízena obecné úpravě závazků v 488 a následujících občanského zákoníku. Jednotlivé kupní smlouvy by se řídily úpravou kupní smlouvy podle občanského zákoníku, která je obsažena v 588 a následujících. Platné české právo tento způsob vytvoření distributorské smlouvy nevylučuje, ale vzhledem k jejímu hlavnímu využití a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 31 Van Houte, H The Law of International Trade. London: Sweet & Maxwell. 2002, s

29 v obchodním styku jsem se s ním doposud nesetkala ani v literatuře. Nabízí se zde otázka, zda by se jednalo stále o distributorskou smlouvu, ale vzhledem k absenci její úpravy, a tím i absenci náležitostí tohoto smluvního typu, předpokládám, že není důvod tuto možnost odmítnout. 3.3 Odlišení distributorské smlouvy od smlouvy o obchodním zastoupení a dalších podobných smluvních typů Smlouva distributorská je na první pohled obsahem velice podobná smlouvě o obchodním zastoupení upravené jako smluvní typ v 652 a následujících obchodního zákoníku. Obě smlouvy lze použít pro uvedení výrobků na trh prostřednictvím jiného podnikatele a oba typy smluv se v praxi používají velice podobným způsobem. 32 Pro pořádek nejprve zběžně charakterizují smlouvu o obchodním zastoupení a následně poukážu na konkrétní odlišnosti od smlouvy distributorské Obchodní zastoupení Smlouvou o obchodním zastoupení zmocňuje jeden podnikatel jiného, aby za něj dlouhodobě sjednával uzavírání určitého druhu smluv. Druh těchto smluv není zákonem omezen a je pro něj užito pojmu obchody. Dané obchodní smlouvy jsou sjednávány jménem zastoupeného a na jeho účet, nikoliv na účet zastupujícího. 33 Zákon konkrétně specifikuje i osoby, jež mohou být obchodním zástupcem. Jednou z charakteristických vlastností obchodního zastoupení je, že se jedná o službu úplatnou. Obchodnímu zástupci náleží za tuto činnost provize, která je ve většině případů stanovena ve smlouvě a měla by odpovídat zvyklostem v daném místě podnikání. Obchodní zastoupení může být nevýhradní, což znamená, že zastoupený může pověřit i jiné osoby svým zastupováním na daném území a taktéž obchodní zástupce může vykonávat stejnou činnost pro další zastupované. 32 Beneš, V. a kol. Zahraniční obchod. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004, s Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 5. aktualizované vydání, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, s

30 Smlouva o obchodním zastoupení však může být koncipována i jako výhradní. Výhradní smlouva může být polootevřená na straně zastoupeného, kdy se zastoupený zaváže, že pro dané území nebude mít jiného obchodního zástupce, nebo polootevřená na straně zástupce, kdy se obchodní zástupce zaváže, že na daném území nebude zastupovat žádnou jinou osobu. V případě, že se k této formě omezení zavážou obě strany, jedná se o smlouvu výhradní uzavřenou. Zákon také nabízí možnost začlenění konkurenční doložky do smlouvy o obchodním zastoupení. Tato doložka představuje dohodu, že obchodní zástupce i po skončení obchodního zastoupení po určitý čas, maximálně 2 roky, nebude na stanoveném území vykonávat činnost, která je předmětem obchodního zastoupení na vlastní nebo i cizí účet Porovnání smlouvy o obchodní zastoupení a smlouvy distributorské Podobnost mezi distributorskou smlouvou a smlouvou o obchodním zastoupení je dána především účelem obou smluv, kterým je zprostředkování obchodu. Smlouva o obchodním zastoupení může být využita i k širšímu množství obchodů, jež prostřednictvím zástupce budou realizovány, zatímco distributorská smlouva se zaměřuje konkrétně na distribuci zboží, což znamená, že jejím prostřednictvím se uzavírají především smlouvy kupní. Další odlišnosti jsou v realizaci samotné smlouvy. Distributorský vztah je založený na tom, že zboží přechází do vlastnictví distributora a z jeho vlastnictví přechází do vlastnictví koncového zákazníka. Distributor tedy při realizaci koncových prodejů jedná na svůj vlastní účet, nikoliv na účet výrobce. Toto pravidlo platí i za předpokladu, že je distributor částečně omezen v nakládání se zbožím distributorskou smlouvou. V případě obchodního zastoupení jedná zástupce na účet zastoupeného, nikoliv na vlastní účet, takže v případě kupní smlouvy ke konečnému zákazníkovi se jedná jen o jeden přechod vlastnictví od zastoupeného zákazníkovi. Lze tedy říci, že při užití distributorské smlouvy jednají zúčastněné osoby samostatně, zatímco jednání zástupce v obchodním zastoupení není samostatné. 34 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva Obchodní závazky, 4. Vydání, Praha: C.H.BECK, 2007, s

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého

Úvod do mezinárodního práva soukromého Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Mezinárodní právo soukromé

Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé Generováno 11. 1. 2015 .1 Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního.................... 3.3 Kolizní norma, její struktura, třídění kolizních norem,

Více

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

CISG podmínky aplikace, obecná ustanovení. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

CISG podmínky aplikace, obecná ustanovení. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. CISG podmínky aplikace, obecná ustanovení JUDr. Klára Drličková, Ph.D. 1 Historie CISG Podmínky aplikace CISG Mezery CISG Interpretace Praxe a zvyklosti Osnova přednášky 2 Mezinárodní obchodní transakce

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Mezinárodní obchodní právo

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Mezinárodní obchodní právo Metodické listy pro kombinované studium předmětu Mezinárodní obchodní právo Metodický list číslo 1 Tematický celek je věnován úvodu do studia předmětu Mezinárodního obchodního práva. Zejména v něm bude

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským

Více

Smluvní určení řešení sporu a rozhodného práva Bitva kolizní a přímé metody. Tereza Kyselovská

Smluvní určení řešení sporu a rozhodného práva Bitva kolizní a přímé metody. Tereza Kyselovská Smluvní určení řešení sporu a rozhodného práva Bitva kolizní a přímé metody Tereza Kyselovská Úvod Základem transakce je vždy smlouva Mezinárodní obchod => smlouvy s mezinárodním prvkem Právní regulace

Více

Mezinárodní obchod. Právní aspekty

Mezinárodní obchod. Právní aspekty Mezinárodní obchod Právní aspekty Obsah přednášky Právo mezinárodního obchodu Mezinárodní právo soukromé Metoda přímá Metoda kolizní Kupní smlouva v mezinárodním obchodě 2 Právo mezinárodního obchodu právem

Více

Obsah. Seznam zkratek... 14

Obsah. Seznam zkratek... 14 Obsah Seznam zkratek.... 14 1 Pojem, předmět a prameny práva mezinárodního obchodu.. 29 1.1 Pojem... 29 1.2 Předmět... 30 1.3 Prameny... 30 1.3.1 Mezinárodní smlouvy... 31 1.3.2 Mezinárodní obyčej... 33

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

Základní pojmy mezinárodního práva rodinného v kontextu přeshraniční spolupráce. Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Základní pojmy mezinárodního práva rodinného v kontextu přeshraniční spolupráce. Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR Základní pojmy mezinárodního práva rodinného v kontextu přeshraniční spolupráce Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR 1 Přehled semináře Úvod do mezinárodního práva rodinného Pravomoc soudů ve

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 403 8. funkční období 403 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně, Evropskou unií a jejími

Více

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková MEZINÁRODNÍ ASPEKTY Mgr. Pavla Šimoníková 1. Globální rozměr podnikání prostřednictvím internetu 2. Povaha smluvního partnera 3. Mezinárodní prvek 4. Volba práva 5. Volba sudiště 6. Ochrana osobních údajů

Více

REZERVAČNÍ SMLOUVA. mezi. [Jméno budoucího prodávajícího] [Jméno budoucího kupujícího]

REZERVAČNÍ SMLOUVA. mezi. [Jméno budoucího prodávajícího] [Jméno budoucího kupujícího] Tato smlouva byla připravena advokáty z webu dostupnyadvokat.cz. Jedná se o obecný vzor a slouží pouze k informativním účelům. Každý právní případ je jedinečný, nedoporučujeme využívat tuto smlouvu bez

Více

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU Brusel 27. února 2018 Rev1 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

Retroaktivita. Prameny práva

Retroaktivita. Prameny práva Retroaktivita jedná se o zpětnou účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy situaci, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Tzv. retroaktivita pravá je

Více

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ sdělení fed.min.zahraničí č. 160/1991 Sb. přímá úprava v rozsahu aplikace VÚ se nepoužije kolizní metoda je to MS = státy se na ní musely dohodnout Shoda není vždy možná, proto CISG neupravuje úplně všechny

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02,

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Otázky k ústní závěrečné zkoušce

Otázky k ústní závěrečné zkoušce Bakalářské kombinované studium Vyšší justiční úředník Otázky k ústní závěrečné zkoušce ČERVEN 2012 ZÁŘÍ 2012 LEDEN 2013 Otázky k bakalářské státní zkoušce oboru Vyšší justiční úředník Povinný předmět:

Více

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ

PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA. III. část OBZ PRAMENY A PRAVIDLA OBCHODNÍHO PRÁVA III. část OBZ Východisko: 1 OBZ Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR 7 9. funkční období 7 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní

Více

Právní základy obchodování přednáška č. 3

Právní základy obchodování přednáška č. 3 OBCHOD S DŘÍVÍM A DŘEVAŘSKÝMI VÝROBKY Projekt FRVŠ 3187/2011/F5/b Právní základy obchodování přednáška č. 3 Ing. Dalibor Šafařík Ing. Jiří Holický Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky strana

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo JUDr. Klára Svobodová Manželské právo způsobilost uzavřít manželství podmínky platnosti manželství forma uzavření manželství osobní vztahy mezi manželi majetkové

Více

Pojem a předmět obch. práva

Pojem a předmět obch. práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU OSNOVA KOLIZNÍ ZÁVAZKOVÉ PRÁVO I - ÚVOD -VOLBA PRÁVA PŘEDNÁŠKA 1. Úvod - Evropský justiční prostor (přehled norem) - Vztah metod 2. PRAMENY ÚPRAVY A JEJICH VZÁJEMNÉ VZTAHY 3. ANALÝZA NAŘÍZENÍ ŘÍM I - Rozsah

Více

SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS

SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY ÚVODNÍ USTANOVENÍ obchodní podmínky prodávající občanský zákoník kupní smlouva kupující webová stránka webové rozhraní obchodu

OBCHODNÍ PODMÍNKY ÚVODNÍ USTANOVENÍ obchodní podmínky prodávající občanský zákoník kupní smlouva kupující webová stránka webové rozhraní obchodu OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní společnosti FOTOANGELO s. r. o. se sídlem V Jámě 699/1, 110 00, Praha 1 identifikační číslo: 06910335 zapsané v obchodním rejstříku vedeném spisová značka C 290900 vedená u Městského

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Vybrané operace v mezinárodním obchodě. Renata Čuhlová Přednáška 2

Vybrané operace v mezinárodním obchodě. Renata Čuhlová Přednáška 2 Vybrané operace v mezinárodním obchodě Renata Čuhlová Přednáška 2 Volba obchodní metody Formy vstupu na trh Závazkové vztahy v MO se zbožím a službami. Kupní smlouva; pojem, právní úprava, formy, vznik,

Více

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo JUDr. Klára Svobodová Manželské právo způsobilost uzavřít manželství podmínky platnosti manželství forma uzavření manželství osobní vztahy mezi manželi majetkové

Více

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014

Více

Bakalářské kombinované studium Program: Právní specializace. Obor: Mezinárodněprávní obchodní studia. Otázky k ústní závěrečné zkoušce

Bakalářské kombinované studium Program: Právní specializace. Obor: Mezinárodněprávní obchodní studia. Otázky k ústní závěrečné zkoušce Bakalářské kombinované studium Program: Právní specializace Obor: Mezinárodněprávní obchodní studia Otázky k ústní závěrečné zkoušce ČERVEN 2018 ZÁŘÍ 2018 LEDEN 2019 Povinný předmět: Mezinárodní právo

Více

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Normativní smlouvy Charakter smluv : 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva Druhy : 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Kolektivní smlouvy Povaha : 1/

Více

Delegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.

Delegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu. Rada Evropské unie Brusel 10. června 2015 (OR. en) 10817/10 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. června 2010 Nový status: Předmět: ST 10817/10 RESTREINT UE veřejné FREMP 27 JAI 523 COHOM 153 COSCE 17 Rozhodnutí

Více

Mezinárodněprávní aspekty obchodování mezi Českou republikou a Běloruskem

Mezinárodněprávní aspekty obchodování mezi Českou republikou a Běloruskem Mezinárodněprávní aspekty obchodování mezi Českou republikou a Běloruskem Monika Šimůnková Hošková Praha, 26.1.2016 www.peterkapartners.com Mezinárodní dohody Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic

Více

Článek 1 Dosah úmluvy

Článek 1 Dosah úmluvy Římská úmluva o právu rozhodném pro smlouvy (některá ustanovení) * Text převzat z databáze Eur-lex pod číslem 480A0934. V případech, kdy se jazykové verze rozcházely, bylo přihlédnuto k německé verzi jako

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA

ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA OSNOVA MOŽNOSTI ŘEŠENÍ SPORŮ - OBECNĚ SMÍRČÍ ŘÍZENÍ - ADR MEZINÁRODNÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ PODSKUPINA: SMÍŠENÉ ZPŮSOBY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ MOŽNOSTI

Více

Římská úmluva a nařízení Řím I. JUDr. Mgr. Martin Crha

Římská úmluva a nařízení Řím I. JUDr. Mgr. Martin Crha Římská úmluva a nařízení Řím I JUDr. Mgr. Martin Crha základní pramen kolizního závazkového práva v evropském justičním prostoru úmluva přijata v roce 1980, k její interpretaci slouží doprovodná zpráva

Více

Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění po

Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění po Ochrana osobních údajů a informační systémy ve veřejné správě Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů Úvod Právní úprava a základní pojmy Mezinárodně právní instrumenty Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně

Více

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Mgr. Ondřej Peterka 15. prosince 2009 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Založení společného podniku ve Francii Volný pohyb služeb v rámci

Více

JUDr. Tereza Kyselovská. Řešení majetkových sporů s mezinárodním prvkem před obecnými soudy

JUDr. Tereza Kyselovská. Řešení majetkových sporů s mezinárodním prvkem před obecnými soudy JUDr. Tereza Kyselovská Řešení majetkových sporů s mezinárodním prvkem před obecnými soudy Cíl přednášky Vysvětlení pojmu mezinárodní pravomoc/příslušnost Prameny právní úpravy Rozbor ustanovení o působnosti

Více

PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V MEO, ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OBCHODŮ V ZAHRANIČÍ

PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V MEO, ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OBCHODŮ V ZAHRANIČÍ PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V MEO, ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OBCHODŮ V ZAHRANIČÍ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Podnikatelské

Více

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t 205 9. funkční období 205 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci

Více

Obsah. O autorech... V Předmluva... VII Jednotlivé části publikace zpracovali...xv Seznam použitých zkratek... XVII

Obsah. O autorech... V Předmluva... VII Jednotlivé části publikace zpracovali...xv Seznam použitých zkratek... XVII O autorech... V Předmluva... VII Jednotlivé části publikace zpracovali...xv Seznam použitých zkratek... XVII Kapitola 1.Obecné aspekty ochrany spotřebitele...1 1. Exkurz do historie...1 1.1 Úvod...1 1.2

Více

č. 2/2014 odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ve spolupráci s odborem legislativy a koordinace předpisů

č. 2/2014 odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ve spolupráci s odborem legislativy a koordinace předpisů Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 2/2014 Označení stanoviska: Kontrola příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky a aplikace kontrolního řádu

Více

Právní aspekty podnikání v Rusku

Právní aspekty podnikání v Rusku Právní aspekty podnikání v Rusku Monika Šimůnková Hošková Brno, 10.04.2018 www.peterkapartners.com Mezinárodní dohody Smlouva mezi ČSSR a SSSR o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských,

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Podnikání ve Francii vybrané právní otázky

Podnikání ve Francii vybrané právní otázky Podnikání ve Francii vybrané právní otázky Mgr. Ondřej Peterka Peterka & Partners v.o.s. advokátní kancelář Brno, 16. září 2008 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Soudní pravomoc a

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Dánským královstvím o změnách a ukončení platnosti

Více

Základy práva. 3. Právní norma a její charakteristiky. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 3. Právní norma a její charakteristiky. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Právní norma představuje objektivně existující, obecně závazné pravidlo, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státním donucením). Základní

Více

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim SEZNAM PŘEDPISŮ A MATERIÁLŮ pro advokátní zkoušky U všech předpisů rozumí se jejich aktuální stav ve znění pozdějších právních a stavovských předpisů, příp. nálezů Ústavního soudu! U předpisů označených

Více

Právní otázky pronikání na zahraniční trhy

Právní otázky pronikání na zahraniční trhy Právní otázky pronikání na zahraniční trhy Mgr. Ondřej Peterka Brno, 25. března 2009 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Založení entity v zahraničí Přeshraniční soudní spory Vymáhání

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn ( Důvodová zpráva

Zákony pro lidi - Monitor změn (  Důvodová zpráva Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění A. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 7-8 VŠFS 2014 Určení práva pro rozhodování sporů Vnitrostátní spory Podle příslušné smlouvy Obchodní zvyklosti Mezinárodní spory Smlouva Mezinárodní obchodní zvyklosti a

Více

OBSAH O autorech Autoři jednotlivých kapitol Seznam zkratek 1 Úvod 2 Evropský rozměr nové právní úpravy rodičovské odpovědnosti

OBSAH O autorech Autoři jednotlivých kapitol Seznam zkratek 1 Úvod 2 Evropský rozměr nové právní úpravy rodičovské odpovědnosti OBSAH O autorech... 5 Autoři jednotlivých kapitol... 8 Seznam zkratek... 9 1 Úvod... 19 1.1 Základní metodologická východiska této publikace... 19 1.2 Struktura předkládané publikace... 22 1.3 Autorský

Více

Nabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb.,

Nabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb., Prameny správního práva JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Charakteristika pramenů správního práva Soubor pravidel chování, vyjádřených v určité právní formě (formální pramen) Společenské poměry, historické události,

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o.

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec

Více

Rodinně právní vztahy s mezinárodním prvkem rozhodné právo, mezinárodní příslušnost soudů, uznání a výkon soudních rozhodnutí. Mgr.

Rodinně právní vztahy s mezinárodním prvkem rozhodné právo, mezinárodní příslušnost soudů, uznání a výkon soudních rozhodnutí. Mgr. Rodinně právní vztahy s mezinárodním prvkem rozhodné právo, mezinárodní příslušnost soudů, uznání a výkon soudních rozhodnutí Mgr. Jana Turoňová Mezinárodní prvek Některé vztahy rodinného práva se liší

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , N á v r h ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších

Více

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků 1 Vnitřní trh základní obsah Vnitřní trh zahrnuje Volný pohyb zboží Volný pohyb kapitálu Volný pohyb služeb Volný pohyb osob Volný pohyb zaměstnanců jádro volného

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku

OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku OBCHODNÍ PODMÍNKY vydané ve smyslu 273 obchodního zákoníku Prodávající: SAMPRO, s.r.o. Zapsaná v obchodním rejstříku v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21507 Zastoupena: Pavlem Krajčírem jednatelem společnosti

Více

ZMĚNY LEGISLATIVY EU V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

ZMĚNY LEGISLATIVY EU V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ZMĚNY LEGISLATIVY EU V OBLASTI DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY LEDEN 2018 1/5 Schválené i plánované změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen Směrnice ) K 1. lednu 2019

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

V l á d n í n á v r h,

V l á d n í n á v r h, V l á d n í n á v r h, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou

Více

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ. DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D.

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ. DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D. PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO (MPV) MEZINÁRODNÍ OBYČEJE OBECNÉ PŘIJETÍ = PRAXE ROZŠÍŘENÁ REPREZENTATIVNÍ OPAKOVANÁ

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u zbraní a střelných zbraní

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u zbraní a střelných zbraní EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u zbraní a střelných zbraní 1. ÚVOD Cílem tohoto dokumentu je

Více

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 19.9.2018 PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN BEZ ROZPORU ke dni 19.9.2018 Ekologické daně 531/19.09.18 Podmínky pro nabývání zemního plynu a pevných

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky I. Úvodní ustanovení Všeobecné obchodní podmínky 1. Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) společnosti LABOR machine s r.o. zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ostravě, oddíl

Více

PROTOKOL (č. 7) O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÉ UNIE

PROTOKOL (č. 7) O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÉ UNIE C 202/266 Úřední věstník Evropské unie 7.6.2016 PROTOKOL (č. 7) O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÉ UNIE VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, BEROUCE V ÚVAHU, že podle článku 343 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku

Více

Evropské právo a občan Prezentace pro žáky

Evropské právo a občan Prezentace pro žáky Evropské právo a občan Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropské právo Spojeno s evropskou integrací Mezinárodní smlouvy mezi

Více

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU Brusel 10. července 2018 Zrušuje a nahrazuje oznámení ze dne 27. února 2018 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EU

Více

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ NADĚŽDA ROZEHNALOVÁ

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ NADĚŽDA ROZEHNALOVÁ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ NADĚŽDA ROZEHNALOVÁ Osnova přednášky ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ANO ČI NE ZÁKLADNÍ PODMÍNKY REALIZACE ROZHODČÍ SMLOUVA PRŮBĚH ROZHODČÍ NÁLEZ Rozhodčí řízení Nejčastější podoba v mezinárodním

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu

Důvodová zpráva. I. Obecná část. 1.1 Zhodnocení platného právního stavu Důvodová zpráva I. Obecná část 1.1 Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů

Více

Všeobecné obchodní podmínky společnosti Bohuslava Šibalová, IČ: , se sídlem Věteřov 28, Kyjov

Všeobecné obchodní podmínky společnosti Bohuslava Šibalová, IČ: , se sídlem Věteřov 28, Kyjov Všeobecné obchodní podmínky společnosti, IČ:60421398, se sídlem Věteřov 28, 697 01 Kyjov 1. Preambule Tyto všeobecné obchodní podmínky (dále též VOP) platí pro nákup v internetovém obchodě, který je provozován,

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR N á v r h u s n e s e n í S e n á t u P a r l a m e n t u ČR Senát Parlamentu České republiky s o u h l a s í s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou

Více

Příprava na vystoupení z EU není pouze záležitostí orgánů EU a vnitrostátních orgánů, ale i soukromých subjektů.

Příprava na vystoupení z EU není pouze záležitostí orgánů EU a vnitrostátních orgánů, ale i soukromých subjektů. EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ, OBSAH A TECHNOLOGIE Brusel 28. března 2018 Rev1 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EU A PRÁVNÍ PŘEDPISY EU V OBLASTI

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2006

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2006 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění N á v r h ZÁKON ze dne... 2010 o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku)

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku) PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech smluvní pokuty (s přihlédnutím k novému občanskému zákoníku) Předmluva.......................... 11 Seznam použitých zkratek............. 13 IV. URČITOST VYMEZENÍ ZAJIŠŤOVANÉ

Více

Č. J.: VP/S 11/ V Brně dne 24. února 2003

Č. J.: VP/S 11/ V Brně dne 24. února 2003 Č. J.: VP/S 11/03-160 V Brně dne 24. února 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 24.1.2003 na základě žádosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Více

Úřední věstník Evropské unie L 331/17

Úřední věstník Evropské unie L 331/17 16.12.2009 Úřední věstník Evropské unie L 331/17 ROZHODNUTÍ RADY ze dne 30. listopadu 2009 o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským

Více

Struktura a druhy

Struktura a druhy Právní normy Struktura a druhy 7. 11. 2011 Složky právní normy Subjekt Objekt Obsah Subjekt právní normy Normotvůrce Adresát Stát Fyzická osoba Právnická osoba Reálné teorie Fiktivní teorie Objekt Předmět

Více