TPG Odorizace, odorizační zařízení G

Transkript

1 TPG Odorizace, odorizační zařízení G TECHNICKÁ PRAVIDLA ODORIZACE ZEMNÍHO PLYNU ODORIZATION OF NATURAL GAS Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/2/07/01

2 Realizace a vydání technických pravidel: Nakladatel: Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října 1990 GAS s.r.o. Organizace pro výkon společných činností v plynárenství ČR podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci čj /632/93 ze dne Společnost pro techniku, předpisy, informatiku a vzdělávání ISBN COPYRIGHT ČPS Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS. 2

3 Odorizace zemního plynu patří k základním podmínkám bezpečnosti rozvodu a použití zemního plynu. Tato technická pravidla řeší provoz a výstavbu odorizačních stanic, zásady zabezpečení odorizace zemního plynu (tj. zajištění jeho charakteristického zápachu) rozváděného místními plynovodními sítěmi a měření úrovně odorizace nebo koncentrace odorantu v zemním plynu. Tato pravidla respektují ČSN EN ISO a navazují na ustanovení TPG , s přihlédnutím k ČSN EN 1775 a TPG NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG schválená Změny proti předchozím TPG Pravidla byla upravena se zřetelem k nově získaným a ověřeným poznatkům vyplývajících z jejich používání v praxi. V rámci revize byly do těchto pravidel doplněny typy a vlastnosti odorantů, všeobecné požadavky na odoranty, příklad metody výpočtu minimální koncentrace všech typů odorantů a požadavky na dopravu a skladování odorantů, včetně postupu při plnění nádob odorantem. V pravidlech je nově řešena problematika týkající se požadavků na použití bezsirných odorantů, včetně uvedení jejich vlastností, a postupu při záměně odorantů, nejen ze sirného odorantu na bezsirný, ale i z jednoho typu sirného odorantu na jiný typ sirného odorantu. Do pravidel byly rovněž doplněny způsoby měření úrovně odorizace a zásady provádění čichové zkoušky včetně jejího vyhodnocení. Pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. V Praze dne: Tato pravidla platí od: Český plynárenský svaz registrovaný u Civilně správního úseku MV ČR pod č.j. VSP/1 2881/90 R ze dne 23. října

4 OBSAH 1 Rozsah platnosti Názvosloví a zkratky Názvosloví Zkratky Obecně Základní typy odorantů Důležité vlastnosti odorantů Způsob zajištění odorizace Kontrola odorizace Způsob kontroly odorizace Čichová zkouška Analytická zkouška Provozní opatření při nedostatečné úrovni odorizace Umístění kontrolních bodů a jejich počet Stavby odorizačních zařízení Odorizační zařízení umístěné samostatně odorizační stanice Odorizační zařízení jako součást regulační, resp. měřicí stanice Technické parametry odorizačního zařízení Skladování odorantu Ostatní požadavky na prostory s odorizačním zařízením Zkoušení a uvádění do provozu Zkouška pevnosti a těsnosti Funkční zkouška Přejímka Zkušební provoz Uvedení do trvalého provozu Dokumentace Provoz zařízení Zásady záměny odorantů Závěrečná ustanovení Citované a související předpisy České technické normy Technická pravidla a technická doporučení Právní předpisy Příloha 1 Metoda stanovení minimální koncentrace odorantu...17 Příloha 2 Zásady provádění čichové zkoušky a její vyhodnocení...18 Příloha 3 Vzor zápisu o čichové zkoušce...19 Příloha 4 Vzor zápisu o analytické zkoušce

5 TPG Odorizace zemního plynu G ROZSAH PLATNOSTI 1.1 Tato technická pravidla (dále jen pravidla ) platí pro odorizaci potrubně distribuovaného zemního plynu dodávaného konečným zákazníkům. 1.2 Pravidla je možno použít v přiměřeném rozsahu i pro odorizaci ostatních plynů 1) s tím, že je nutno respektovat charakteristické vlastnosti příslušného plynu a technologické podmínky způsobu jeho distribuce a použití. 1.3 Ustanovení těchto pravidel je možno využít i při zajištění případné odorizace plynu přímo v odběrných plynových zařízeních. 1.4 Pravidla platí pro všechny organizace, které provádějí odorizaci plynu a jsou tudíž původci odpadů (zbytky odorizačních látek a použité obaly), vznikajících při technologii odorizace plynu. 2 NÁZVOSLOVÍ A ZKRATKY 2.1 Názvosloví Pro účely těchto pravidel je použito následující názvosloví: Adsorbér nádoba, umístěná do odvětrávacího potrubí za odorizačním zařízením, s vyměnitelnou náplní vhodného adsorbentu Bezpečnostní list je základní dokument, který obsahuje soubor informací o nebezpečných chemických látkách a přípravcích. Jedná se zejména o bezpečnostní, ekologické, toxikologické a právní informace, pokyny pro první pomoc, bezpečnou manipulaci, bezpečné nakládání s přípravkem, bezpečné skladování a likvidaci zbytků přípravku i obalu a dále údaje o výrobci. Bezpečnostní list také předepisuje povinné označování obalů, upozorňuje na možná rizika při používání a specifikuje osobní ochranné pomůcky Doodorizace odorizace již jednou odorizovaného plynu, u kterého se snížila úroveň odorizace po průchodu rozsáhlou distribuční soustavou na nedostatečnou úroveň odorizace Distribuční soustava vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Poznámka: Místní síť je část distribuční soustavy, soubor vzájemně propojených středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a příslušenství Dostatečná úroveň odorizace výsledek olfaktometrické kontroly potvrzující, že v kontrolním bodu byl ve směsi se vzduchem, při koncentraci plynu nižší než 20% dolní meze výbušnosti, zjištěn varovný stupeň úrovně odorizace, nebo byla koncentrace odorantu naměřená v kontrolním bodu vyšší než minimální koncentrace odorantu Hodnota K udává minimální koncentraci odorantu v zemním plynu ve směsi se vzduchem, která je nutná k dosažení varovného stupně [mg.m -3 ]. 1) Zákon č. 458/2000 Sb. 5

6 2.1.7 Hranice vnímavosti představuje nejnižší člověkem vnímanou intenzitu zápachu (stupeň úrovně odorizace 1). Při dalším snižování intenzity není již možné zápach zjistit Koncentrace odorantu množství odorantu přidávaného do zemního plynu [mg.m -3 ] Kontrola odorizace systematická a periodicky prováděná činnost zjišťující úroveň odorizace Kontrolní bod bod či místo pro provádění kontroly odorizace na distribuční soustavě Minimální koncentrace odorantu takové množství odorantu v mg.m -3, které v závislosti na charakteristice použitého odorantu a konfiguraci místní sítě vyvolá varovný stupeň úrovně odorizace v kterémkoliv bodu místní sítě Nárazová odorizace způsob odorizace, který se používá zejména pro kontrolu těsnosti Nedostatečná úroveň odorizace výsledek olfaktometrické kontroly potvrzující, že v kontrolním bodu nebyl ve směsi se vzduchem, při koncentraci plynu nižší než 20 % dolní meze výbušnosti, zjištěn varovný stupeň úrovně odorizace, nebo byla koncentrace odorantu naměřená v kontrolním bodu nižší, než je minimální koncentrace odorantu Odorant intenzivně zapáchající organická sloučenina nebo směs takovýchto sloučenin, přidávaná v malém množství do zemního plynu Odorizace činnost, při které je do plynu, který je bez vlastního charakteristického zápachu, přidávána látka (odorant), která zajistí, aby plyn měl charakteristický a nezaměnitelný zápach. Odorizací zemního plynu se jeho základní charakteristika ani vlastnosti, kromě zápachu, výrazně nemění. Výstražná úroveň odorizace musí nastat nejpozději při koncentraci, která odpovídá 0,88% metanu ve směsi se vzduchem (platí pro zemní plyn) Odorizační stanice samostatný stavební objekt, který obsahuje odorizační zařízení Odorizační zařízení zařízení zajišťující přidávání požadovaného množství odorantu do zemního plynu. Může být řešeno jako samostatná stavba nebo jako příslušenství regulační stanice. Odorizační zařízení umístěné v samostatném objektu (skříni), výklenku nebo přístavku se nazývá odorizační stanice Stupeň úrovně odorizace míra čichového vjemu podle stanovené stupnice, viz Tabulka 2 Příloha Systém odorizace soubor technologií a dále technických a organizačních opatření, provozovaných s cílem zajistit na distribuční soustavě nebo její části dostatečnou úroveň odorizace Úroveň odorizace míra odorizace vyvolávající čichový vjem, vyjádřená stupni úrovně odorizace. Jedná se o výsledek kontroly odorizace vyjádřený ve stupních úrovně odorizace nebo jako koncentrace odorantu. Výsledek kontroly je definován jako Dostatečná úroveň odorizace nebo Nedostatečná úroveň odorizace Varovný stupeň úrovně odorizace intenzita zápachu, kterou každá osoba s průměrnou schopností čichu a průměrnou fyziologickou kondicí vnímá a která u této osoby vyvolá obranné jednání (stupeň úrovně odorizace 3) Zemní plyn zemní plyn naftový a zemní plyn karbonský z povrchové degazace. 2.2 Zkratky ADR Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, která ukládá podmínky přepravy nebezpečného nákladu. Stanovuje a třídí nebezpečné látky a předměty podle jejich nebezpečných vlastností, stanovuje podmínky pro jejich přepravu, balení, značení a předepisuje používání a vyplňování stanovených průvodních dokladů. Změny a doplňky dohody ADR byly pro ČR vyhlášeny sdělením č. 11/2015 Sb.m.s. 6

7 RID Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, která ukládá podmínky přepravy nebezpečného nákladu v mezinárodní železniční dopravě. Stanovuje a třídí nebezpečné látky a předměty podle jejich nebezpečných vlastností, stanovuje podmínky pro jejich přepravu, balení, značení a předepisuje používání a vyplňování stanovených průvodních dokladů. Pro vnitrostátní železniční dopravu platí nařízení vlády č. 1/2000 Sb., respektující RID a úmluvu o mezinárodní přepravě COTIF (zakotvené ve vyhlášce č. 8/1985 Sb.), která vstoupila v platnost pro ČR sdělením č. 274/1996 Sb. 3 OBECNĚ 3.1 Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu 2), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu, a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN Používané materiály, výrobky a technologie musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno 3). 3.3 Pro dopravu odorantů platí příslušné mezinárodní dohody ADR a RID, viz Podmínky pro shromažďování, skladování a likvidaci odpadů jsou stanoveny např. v zákoně č. 185/2001 Sb., zákoně č. 350/2011 Sb., vyhlášce č. 383/2001 Sb. 3.5 Za odorizaci plynu odpovídá provozovatel distribuční soustavy. Odorizace musí být provozována tak, aby nejpozději před vstupem plynu do místní sítě (ke konečnému zákazníkovi) zajistila dostatečnou úroveň odorizace, resp. koncentraci odorantu. Tímto není vyloučen stav, kdy někteří odběratelé zemního plynu odebírají pro konkrétní technologické spotřeby (např. energetika nebo chemický průmysl) neodorizovaný zemní plyn za podmínky, že odběr neodorizovaného zemního plynu musí být zakotven ve smlouvě mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem. Poznámka: Vzhledem k požárně-bezpečnostním charakteristikám zemního plynu a používané technologii má být zajištěn odběr neodorizovaného zemního plynu na straně zákazníka vhodnými technickými opatřeními. 4 ZÁKLADNÍ TYPY ODORANTŮ 4.1 Odorantem je organická sloučenina nebo směs organických sloučenin s charakteristickým intenzivním nepříjemným zápachem, přidávaná v malém množství do distribuovaného plynu. Vlastnosti odorantu popisuje podrobně ČSN EN ISO Má-li být konkrétní odorant použit pro odorizaci plynu v distribučních soustavách na území ČR, musí být látka certifikována jako odorant pro odorizaci zemního plynu. Certifikát může být vydán rovněž jinou Evropskou autorizovanou osobou (např. DVGW, ÖVGW, GASUNIE). Ke každé dodávce odorantu dokládá dodavatel zkušební protokol COA (Certificate of analysis) o zkoušce chemického složení pro každou šarži odorantu, která je součástí této dodávky. Není-li COA pro každou šarži dodaného odorantu k dispozici, je distributor povinen provést zkoušku chemického složení odorantu 2 x ročně. 4.3 Pro odorizaci plynu je možné použít sirné a bezsirné organické sloučeniny, které se od sebe liší svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. 2) Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS 3) Za prokázání požadavků se považuje např. posouzení shody a vydání prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb. 7

8 4.4 Jako základní typy sirných odorantů se používají zejména tyto sloučeniny: a) sulfidy (thioethery); b) thioly (merkaptany); c) heterocykly obsahující síru (např. tetrahydrothiofen THT). Uvedené látky se používají a certifikují jako samostatné nebo ve směsi. Chemické, fyzikální a další relevantní údaje uvádí výrobce v bezpečnostním listě, viz Jako základní typy bezsirných odorantů je možné použít bezsirné organické sloučeniny, např. na bázi akrylátů. Tyto látky se používají a certifikují jako samostatné nebo ve směsi. Chemické, fyzikální a další relevantní údaje uvádí výrobce v bezpečnostním listě, viz DŮLEŽITÉ VLASTNOSTI ODORANTŮ 5.1 Při použití odorantu je nutné brát ohled na to, že odoranty mají velkou schopnost způsobit bobtnavost nebo rozpustění jiných organických látek, jako jsou umělé hmoty, těsnění, maziva apod. Z tohoto důvodu musí být použity v odorizačních zařízeních a v bezprostřední blízkosti kapalného odorantu pouze takové materiály, které jsou odolné i proti kapalné fázi odorantu. 5.2 Při uvádění nového potrubí (nebo jeho části) do provozu nebo při změně odorantu může dosažení požadované koncentrace odorantu a varovného stupně úrovně odorizace v koncovém bodu sítě trvat delší dobu z důvodu sorpce odorantu na stěnách potrubí. Velikost sorpce je závislá na mnoha faktorech, např. materiálu plynovodu, tlaku, teplotě, fyzikálně-chemických vlastnostech odorantu, době zdržení plynu v plynovodu. 5.3 Při úniku odorizovaného plynu netěsnostmi z plynovodů uložených v zemi dochází k adsorpci odorantu zeminou. Obecně platí, že odoranty s vyšším bodem varu se sorbují podstatně více než odoranty s nižším bodem varu. Merkaptany mohou reagovat v půdě s oxidy železa a oxidovat na disulfidy, které jsou méně zapáchavé. Míra adsorpce se stoupající vlhkostí zeminy klesá. 5.4 Při volbě odorantu pro konkrétní distribuční soustavu nebo její část je nezbytné zvážit všechny okolnosti významné pro bezpečný a spolehlivý provoz systému odorizace, jako jsou zejména: druh odorizačních zařízení, jejich schopnost pracovat s konkrétním druhem odorantu; údaje z bezpečnostního listu odorantu, zejména podmínky nakládání s odorantem, skladování a přepravy odorantu; tlak nasycených par odorantu v závislosti na teplotě; druh a intenzita zápachu odorantu; výparné teplo (zejména u dvou a více komponentních odorantů a v případě, kdy jsou odorizační zařízení umístěna v blízkosti zástavby); požárně-technické charakteristiky; ostatní skutečnosti, uváděné v bezpečnostním listu odorantu (osobní ochranné pracovní pomůcky, způsob likvidace drobných úniků apod.). 6 ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ ODORIZACE 6.1 Systém odorizace distribuční soustavy nebo její části je možno zajistit centrální, lokální nebo smíšenou odorizací, viz 6.1.1, a Centrální odorizaci je možno charakterizovat tak, že odorizační zařízení jsou umístěna na všech vstupech plynu do distribuční soustavy. Odorizován je veškerý distribuovaný plyn. Charakteristickým znakem systému centrální odorizace je malý počet velkých odorizačních zařízení a malý počet kontrolních bodů pro kontrolu odorizace Lokální odorizaci je možno charakterizovat tak, že odorizační zařízení jsou umístěna na vstupu plynu do místní sítě. Odorizován je pouze plyn distribuovaný v plynovodech místní sítě, ne však plyn ve VTL plynovodech. Každá obec, resp. ucelená lokalita, má jedno nebo několik odorizačních zařízení. Systém charakterizuje velký počet malých odorizačních stanic a velký počet kontrolních bodů pro kontrolu odorizace. 8

9 6.1.3 Smíšená odorizace je kombinace variant centrální a lokální odorizace. Často je to řešení optimální pro rozsáhlé distribuční soustavy nebo jejich části, tzv. ostrovní systémy. 6.2 Při průchodu odorizovaného zemního plynu rozsáhlou distribuční soustavou může být zjištěno snížení úrovně odorizace na nedostatečnou úroveň odorizace. V tomto případě je nutné provést doorizaci za použití mobilních nebo stabilních odorizačních zařízení, umístěných na vstupech do míst s nedostatečnou úrovní odorizace. 6.3 Nárazová odorizace se používá při provádění kontroly těsnosti; provádí se minimálně 1x ročně, minimálně dvojnásobkem běžné koncentrace odorantu a nejméně po dobu 48 hodin. 7 KONTROLA ODORIZACE 7.1 Způsob kontroly odorizace Kontrola odorizace se provádí: a) olfaktometricky, tzv. čichovou zkouškou; nebo b) analytickou zkouškou, tj. měřením koncentrace odorantu Kontrola se provádí v kontrolních bodech, tj. v koncových bodech sítě se zajištěným stálým průtokem plynu, s četností podle Části XI TPG O výsledku kontroly se vystaví zápis, viz Příloha 3 a 4, který se stává součástí provozní dokumentace distribuční soustavy nebo její části. 7.2 Čichová zkouška Čichová zkouška je prováděna přístrojem odorimetrem/olfaktometrem minimálně dvojčlennou měřící skupinou z důvodu kompenzace subjektivního charakteru tohoto měření. Odorimetr/olfaktometr musí být používán a kalibrován v souladu s návodem a doporučením výrobce/dodavatele. Při nastavených koncentracích směsi vzduch odorizovaný plyn vyhodnocují jednotliví členové měřící skupiny stupně úrovně odorizace, viz Příloha Výsledky jednotlivých členů měřící skupiny jsou zaznamenány a pro konkrétní koncentraci je vypočten průměr za měřící skupinu. Výsledek zkoušky je vyhodnocen na semilogaritnickém grafu o osách X a Y (X=koncentrace plynu/stupnice logaritmická, Y=stupeň úrovně odorizace/lineární stupnice). Do grafu se vynesou body odpovídající průměrným hodnotám koncentrace za měřící skupinu. Body se proloží přímkou, ze které se následně odečte stupeň úrovně odorizace odpovídající koncentraci 20% dolní meze výbušnosti. Je-li stupeň úrovně odorizace 3, je úroveň odorizace dostatečná. 7.3 Analytická zkouška Koncentrace odorantu se měří přístroji (analyzátory) v souladu s návodem výrobce. Použití analyzátorů vybavených selektivními elektrochemickými čidly je přípustné. Měřením může být vyhodnocována koncentrace jedné nebo několika složek odorantu. Měření může být prováděno přístrojem přímo na místě kontrolního bodu nebo odečtem dat ze záznamníku, umístěného trvale v kontrolním bodu (on-line) Hodnotu K minimální koncentrace odorantu v plynu v kontrolním bodu pro vyvolání výstražné úrovně odorizace v distribuční soustavě stanoví provozovatel svým předpisem pro všechny distribuční soustavy a pro všechny druhy používaných odorantů, viz Příloha 1. Poznámka: Je-li naměřená hodnota koncentrace odorantu minimální koncentrace odorantu, je úroveň odorizace dostatečná. 7.4 Provozní opatření při nedostatečné úrovni odorizace Je-li kontrolou odorizace zjištěna nedostatečná úroveň odorizace, musí být neprodleně zavedena provozní opatření na zajištění dostatečné úrovně odorizace. Účinnost opatření musí být ověřena měřením, které následuje po realizaci opatření. 9

10 7.5 Umisťování kontrolních bodů a jejich počet Při volbě kontrolních bodů musí být zohledněn převažující směr a mohutnost proudění plynu, druh používaného odorantu, vzdálenost od odorizačního zařízení, a další skutečnosti. Měření v kontrolních bodech by mělo ověřovat efektivní dosah odorizace (účinná vzdálenost) od konkrétního odorizačního zařízení V distribučních soustavách, odorizovaných systémy centrální odorizace, má být počet kontrolních bodů roven minimálně dvojnásobku všech odorizačních zařízení. V systémech lokální odorizace pak má být počet kontrolních bodů minimálně roven počtu lokálních odorizačních stanic Při určování polohy kontrolních bodů je třeba zohlednit také obvyklé režimy zásobování (např. odstavované regulační stanice v létě) Kontrolní bod by měl být umístěn na distribuční soustavě, na místech se zajištěním trvalého průtoku plynu přístupných pro provozovatele bez omezení (např. regulační stanice plynu). Tam, kde trvalý průtok plynu není zajištěn, musí provozovatel provést příslušná opatření. 8 STAVBY ODORIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Odorizační zařízení jsou součástí (příslušenstvím) plynárenských zařízení pro rozvod zemního plynu, tj. plynovodů, plynovodních přípojek a technologických objektů s nimi souvisejících (regulační stanice). Odorizační zařízení může být umísťováno samostatně (odorizační stanice) nebo jako součást regulační, příp. měřicí stanice. 8.1 Odorizační zařízení umístěné samostatně odorizační stanice Odorizační stanice musí vyhovovat zásadám uvedeným v ČSN , ČSN a ČSN Odorizační stanice musí být oplocena. Výška oplocení se doporučuje minimálně 1,6 m, vzdálenost oplocení od stavby minimálně 2 m po celém jejím obvodu Oplocený prostor musí být udržován trvale volný, bez porostu. Oplocený prostor nesmí být využíván ani k příležitostnému skladování jakéhokoliv materiálu Na oplocení, příp. na objektu odorizační stanice, musí být umístěny výstražné nápisy, tabulky a značky upozorňující na nebezpečí výbuchu a zakazující kouření, manipulaci s otevřeným ohněm a vstup nepovolaných osob podle příslušných předpisů (např. nařízení vlády č. 406/2004 Sb.) K odorizační stanici musí být celoročně zajištěna možnost příjezdu montážního vozidla nebo vozidla s odorantem Odorizační stanice, umístěná v oploceném prostoru regulační stanice, se již neoplocuje. 8.2 Odorizační zařízení jako součást regulační, příp. měřicí stanice V regulační, příp. měřicí stanici, se odorizační zařízení umísťuje společně v prostoru se strojním zařízením nebo v prostoru stavebně odděleném od prostoru, ve kterém je umístěno strojní zařízení Je-li odorizační zařízení umístěno v prostoru strojního zařízení regulační, příp. měřicí stanice, musí být respektována ustanovení ČSN EN 12186, ČSN EN 1776 a TPG Je-li odorizační zařízení umístěno v samostatné místnosti objektu regulační, resp. měřicí stanice, musí být kromě ustanovení ČSN EN 12186, ČSN EN 1776 a TPG dodrženy následující zásady: a) místnost, v níž je umístěno odorizační zařízení, musí být přístupná samostatným vchodem z venkovního prostoru; b) dveře místnosti se musí otevírat ven a v otevřené poloze musí být zajistitelné; c) místnost musí být větrána minimálně dvěma neuzavíratelnými větracími otvory umístěnými vždy minimálně po jednom u podlahy a pod stropem. Velikost větracího otvoru se doporučuje 0,5 % podlahové plochy místnosti, nejméně však 200 cm 2 ; d) místnost musí být zvenčí označena nápisem Odorizační zařízení. 10

11 8.3 Technické parametry odorizačního zařízení Odorizační zařízení musí zajišťovat dávkování odorantu v závislosti na množství protékajícího plynu. Koncentrace odorantu musí být nastavitelná v rozsahu zajišťujícím minimálně dvojnásobek množství odorantu potřebného pro docílení varovného stupně úrovně odorizace (stupeň 3) při maximálně možném průtoku zemního plynu Materiál všech dílů odorizačního zařízení, přicházejících do styku s odorantem, musí být odolný vůči dlouhodobému působení odorantu Všechny díly odorizačního zařízení, jimiž je veden odorizovaný plyn, musí pevnostně odpovídat maximálnímu provoznímu tlaku rozvodného zařízení, na něž je odorizační zařízení napojeno, případně tlaku čerpadla, je-li tento vyšší Dávkovací čerpadlo musí být na vstupu opatřeno filtrem a na výstupu zpětným ventilem Odorizační zařízení musí být vybaveno ukazatelem stavu odorantu v zásobní nádrži a ukazatelem nastaveného dávkování Odorizační zařízení, včetně vratného zásobníku a případně dalších částí, musí být demontovatelné bez přerušení dodávky zemního plynu a bez úniku kapalné fáze odorantu, např. pomocí bezúkapových spojek Odorizační zařízení musí být vybaveno odvzdušňovacím zařízením vyvedeným do volného prostoru a opatřeným adsorbérem (účinným filtrem). Odvzdušňováním nesmí být negativně ovlivněna kvalita ovzduší u blízkých oken obytných a pobytových místností Spolu s odorizačním zařízením může být umístěna provozní zásoba odorantu, odpovídající maximálně jedné provozní náplni odorantu. Provozní zásoba odorantu musí být uložena v těsně uzavřených obalech, umožňujících bezúnikové přečerpání odorantu, případně výměnu Odorizační zařízení musí být opatřeno záchytnou jímkou o objemu 1,1násobku objemu maximální náplně, včetně provozní rezervy. Hrany jímky musí přesahovat půdorys všech částí odorizačního zařízení, pracujících s kapalným odorantem. Jímka může být též součástí stavby (místnosti), v níž je odorizační zařízení umístěno. 8.4 Skladování odorantu Sklady pro uskladnění odorantu v množství přesahujícím množství uvedené v musí v plném rozsahu vyhovovat obecně platným předpisům 4) pro skladování hořlavých a nebezpečných látek, zejména ČSN , ČSN a ČSN , se zvláštním zřetelem na zamezení obtěžování okolí nadměrným zápachem Součástí skladu odorantu může být zařízení pro přečerpávání odorantu. Přečerpávací zařízení musí být řešeno jako bezúkapové. Při přečerpávání musí být zajištěna nejméně šesti násobná výměna vzduchu v místnosti. 8.5 Ostatní požadavky na prostory s odorizačním zařízením Elektrické zařízení instalované v rámci prostor s odorizačním zařízením musí splňovat požadavky předpisů pro elektrická zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par a požárů hořlavých kapalin (viz ČSN EN a ČSN EN ed.4) Prostory s odorizačním zařízením a sklady odorantu musí být vybaveny potřebným množstvím asanačních prostředků. Množství asanačních prostředků musí být stanoveno provozovatelem zařízení v pokynech pro provoz zařízení, zpracovaných na základě doporučení výrobce odorantu a s ohledem na charakter zařízení a množství odorantu, která je součástí provozní dokumentace. 4) Vyhláška č. 268/2009 Sb. 11

12 8.5.3 Prostory s odorizačním zařízením nemusí být vybaveny hasicími přístroji, pokud pracovníci provádějící provozní kontroly, údržbu, opravy, obsluhu, nárazovou odorizaci, kontrolu odorizace a jiné činnosti v těchto prostorách budou při provádění uvedených činností vybaveni hasicími přístroji v počtech a druzích odpovídajícím požadavkům požární bezpečnosti. Požadavek na vybavení prostor s odorizačním zařízením hasicími přístroji vyplývá z projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem nebo z jiné dokumentace podle zvláštního právního předpisu 5). 9 ZKOUŠENÍ A UVÁDĚNÍ DO PROVOZU 9.1 Zkouška pevnosti a těsnosti Zkoušky pevnosti a těsnosti odorizačních zařízení zajišťuje jeho výrobce, v případě montáže na místě jeho dodavatel, a dokladuje jejich výsledek v dokumentaci Zkouška těsnosti spojovacích částí, kterými se odorizační zařízení připojuje na distribuční soustavu nebo jimiž protéká zemní plyn, se provádí provozním tlakem zemního plynu a kontrolou spojů pěnotvorným prostředkem, případně detektorem úniku zemního plynu. Zkouška těsnosti se provádí v rámci funkční zkoušky odorizačního zařízení. 9.2 Funkční zkouška Funkční zkoušky odorizačního zařízení zajišťuje dodavatel zařízení v součinnosti s budoucím provozovatelem V rámci funkční zkoušky se ověří: a) funkce nastavení množství odorantu vytvářející požadovanou koncentraci (nastavení dávkování); b) regulovatelnost nastavení množství odorantu v rozsahu podle 8.3.1; c) těsnost všech rozebíratelných spojů odorizačního zařízení; d) funkce ukazatele stavu odorantu; e) funkce zařízení pro dálkový přenos dat, je-li odorizační zařízení takto vybaveno O výsledku funkční zkoušky sepíše dodavatel zápis, který je součástí předávacího protokolu. 9.3 Přejímka Na základě zápisu o kladném výsledku funkční zkoušky je možno provést přejímku investorem zařízení (budoucím provozovatelem) O předání zařízení s uvedením podmínek provozu sepíše dodavatel (výrobce nebo jím pověřený zástupce) s investorem (budoucím provozovatelem) předávací protokol V rámci přejímky předá dodavatel investorovi kompletní průvodní technickou dokumentaci, obsahující zejména: a) provozně technická data odorizačního zařízení s uvedením dodavatele (výrobce) zařízení a organizace zajišťující servis; b) pokyny pro provoz a údržbu odorizačního zařízení, popis zařízení, schéma a jeho funkce, včetně popisu regulace dávkování odorantu; c) pokyny pro přečerpávání odorantu z přepravní nádrže do zásobníku; d) způsob a termíny kontrol odorizačního zařízení; e) pokyny pro případ poruchy, havárie nebo požáru; f) doklady k použitým výrobkům podle zvláštních předpisů 6), atesty, osvědčení a certifikáty; g) doklady o zkouškách a revizích; h) pokyny pro odvzdušnění a odplynění zařízení. 9.4 Zkušební provoz Po převzetí zařízení zahájí investor (provozovatel) v součinnosti s dodavatelem zařízení zkušební provoz za předpokladu splnění požadavků zvláštních předpisů 5). 5) Zákon č. 183/2006 Sb. 6) Zákon č. 22/1997 Sb., zákon č. 350/2011 Sb. 12

13 9.4.2 Zkušební provoz je zabezpečován minimálně po dobu 1 měsíce, přičemž se znovu ověří funkce zařízení podle a dále se ověří, že nastavenou koncentrací odorantu je v místní síti dosahován varovný stupeň úrovně odorizace Zkušební provoz odorizačního zařízení může být ukončen po opakovaném zjištění jeho spolehlivé funkce O průběhu zkušebního provozu sepíše provozovatel za účasti dodavatele a investora zprávu s uvedením průběhu zkušebního provozu, závad, nastavení odorizačního zařízení a dosažené úrovně odorizace. 9.5 Uvedení do trvalého provozu Na základě zápisu o funkční zkoušce, zápisu o převzetí zařízení a zprávě o průběhu zkušebního provozu je možno uvést odorizační zařízení do trvalého provozu O uvedení odorizačního zařízení do trvalého provozu sepíše provozovatel zápis Doklady o funkční zkoušce, zpráva o zkušebním provozu a zápis o uvedení do provozu se stávají součástí technické a provozní dokumentace V průběhu zkušebního provozu, nejpozději však do 1 měsíce po uvedení odorizačního zařízení do trvalého provozu, zpracuje provozovatel zařízení místní provozní řád, ve smyslu ČSN a TPG Dokumentace Od zahájení provozu odorizačního zařízení musí být v prostoru zařízení k dispozici: a) technologické schéma zařízení; b) údaje o nastavení množství dodávaného odorantu; c) provozní deník Od termínu podle musí být v prostoru odorizačního zařízení trvale k dispozici místní provozní řád, viz TPG a dokumentace podle Ve skladech odorantu musí být od okamžiku jejich uvedení do provozu k dispozici: a) údaje o kapacitě skladu; b) údaje o množství skladovaného odorantu a prázdných obalů; c) místní provozní řád (obsahující údaje o hasících prostředcích, zodpovědných osobách apod.). 10 PROVOZ ZAŘÍZENÍ Odorizační zařízení je provozováno v souladu s Tabulkou 1 Část XI TPG ZÁSADY ZÁMĚNY ODORANTŮ 11.1 Tyto zásady záměny odorantů platí při změně odorantů používaných pro veřejné zásobování zemním plynem, a to jak při záměně typu sirného odorantu, tak i při záměně sirného odorantu za bezsirný nebo naopak O změně odorantu, a tedy i odlišném charakteru zápachu, je vhodné informovat zákazníky a další servisní organizace operující na koncových odběrných plynových zařízeních a je nutné informovat odběratele používající zemní plyn pro technologické účely (pro plynové turbíny, jako chemické suroviny apod.), kterým by mohla záměna odorantu způsobit provozně technologické problémy nebo škody na zařízeních Záměnu odorantu se doporučuje provádět při velkém objemovém průtoku plynu Před použitím nového odorantu musí být starý odorant ze zásobní nádoby zcela odstraněn. 13

14 11.5 Před použitím nového odorantu musí být prověřeno, že všechna těsnění a další materiály přicházející do styku s kapalnou a plynnou fází odorantu, jsou odolná proti degradaci (bobtnání apod.) U nového odorantu se doporučuje zpočátku nastavit vyšší dávkování, než u původního odorantu. V závislosti na koncentraci odorantu v koncových místech je možno nastavenou koncentraci snižovat Při použití nového odorantu musí být provedena kontrola odorizace (viz kapitola 7), včetně provedení zápisů podle Příloh 3 a ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Činnosti a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat. 13 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY 13.1 České technické normy ČSN EN Normalizace a souvisící činnosti Všeobecný slovník ( ) ČSN EN ISO/IEC Posuzování shody Slovník a základní principy ( ) ČSN ISO Grafické značky Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 1: Zásady ( ) navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení ČSN Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka ČSN Tlakové nádoby na plyny Provozní pravidla ČSN EN 1333 Příruby a přírubové spoje Potrubní součásti Definice a volba PN ( ) ČSN Potrubí a armatury. Jmenovité tlaky a pracovní přetlaky ČSN EN ISO 6708 Potrubní části Definice a výběr jmenovitých světlostí DN ( ) ČSN ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice ČSN ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN ed.3 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení Uzemnění a ochranné vodiče ČSN EN Výbušné atmosféry Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů Výbušné plynné ( ) atmosféry ČSN EN ed.4 Výbušné atmosféry Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací ( ) ČSN EN ed.3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních ( ) ČSN EN ISO Zemní plyn Organické sloučeniny síry používané jako odoranty Technické ( ) požadavky a metody zkoušení ČSN Plynová zařízení. Zásady provozu ČSN EN 1594 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad ( ) 16 bar Funkční požadavky ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do ( ) 16 bar včetně Část 1: Obecné funkční požadavky ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do ( ) 16 bar včetně Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10 bar včetně) ČSN EN Zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně ( ) Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do ( ) 16 bar včetně Část 4: Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do ( ) 16 bar včetně Část 5: Přípojky Specifické funkční požadavky 14

15 ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do provozu ( ) a odstavování z provozu Funkční požadavky ČSN EN Zařízení pro zásobování plynem Regulační stanice pro přepravu a rozvod plynu ( ) Funkční požadavky ČSN EN Zásobování plynem Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro ( ) průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití Část 1: Podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení. ČSN EN Zásobování plynem Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro ( ) průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití Část 2: Podrobné funkční požadavky pro uvádění do provozu, provoz a údržbu ČSN EN 1776 Zásobování plynem Měřicí stanice zemního plynu Funkční požadavky ( ) ČSN EN 1775 Zásobování plynem Plynovody v budovách Nejvyšší provozní tlak 5 bar - ( ) Provozní požadavky ČSN Hořlavé kapaliny Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci ČSN Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty ČSN Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty ČSN Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací 13.2 Technická pravidla a technická doporučení TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG TPG Plnicí stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla Regulační stanice plynu Označování plynovodů a přípojek Plynovody a přípojky z polyetylenu Opravy plynovodů a přípojek z polyetylenu Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení Kontrola těsnosti a činnosti spojené s řešením úniků na plynovodech a plynovodních přípojkách Spojování plynovodů a přípojek z polyetylenu Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů Pěnotvorné prostředky k vyhledávání úniku plynu 13.3 Právní předpisy 174/1968 Sb. Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 18/1979 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 21/1979 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 8/1985 Sb. Vyhláška o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů 133/1985 Sb. Zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 64/1987 Sb. Vyhláška o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 111/1994 Sb. Zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů 266/1994 Sb. Zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů 274/1996 Sb. Sdělení o přístupu České republiky k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a Protokol o změnách Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 173/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů 1/2000 Sb. Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (Zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů 15

16 458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 246/2001 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. 383/2001 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů 498/2001 Sb. Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pří práci 163/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů 184/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů 17/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí 20/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby 21/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, ve znění pozdějších předpisů 23/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu 26/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů 444/2003 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 114/1999 Sb., který se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb. 406/2004 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu 251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 59/2006 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 601/2006 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb., a vyhláška č. 363/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 616/2006 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility 176/2008 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů 40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 73/2010 Sb. Vyhláška o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízení) 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsí a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů 89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 11/2015 Sb.m.s. Sdělení o vyhlášení přijetí změn a doplňků Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) 180/2015 Sb. Vyhláška o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) 16

17 PŘÍLOHA 1 METODA STANOVENÍ MINIMÁLNÍ KONCENTRACE ODORANTU Minimální koncentrace odorantu představuje obsah odorantu obsaženého v zemním plynu v mg.m -3, u něhož je možno předpokládat vyvolání varovného stupně úrovně odorizace (stupeň 3). Stanovení této koncentrace vychází především: z hodnoty K minimální koncentrace odorantu v zemním plynu ve směsi se vzduchem, která je nutná k dosažení varovného stupně úrovně odorizace [mg.m -3 ]; z hodnoty L d dolní mez výbušnosti odorizovaného plynu, vyjádřená objemovými procenty plynu ve vzduchu; z podmínky vyvolat varovný stupeň úrovně odorizace dříve, než únikem plynu vznikne kritická situace, tj. před dosažením koncentrace na úrovni dolní meze výbušnosti. Za přijatelnou je možno pro tento účel považovat hodnotu na úrovni 20 % dolní meze výbušnosti. Minimální koncentraci odorantu c n je pak možno stanovit ze vztahu: c n 100 K 0, 2 L d [mg.m -3 ]. Na základě provozních zkušeností je možno tuto hodnotu zvýšit s ohledem zejména na: stav, materiál a konfiguraci distribuční soustavy; proudění přepravovaného plynu; míru možné adsorpce odorantu zeminou při úniku plynu; vzdálenost, na niž je plyn od odorizačního zařízení přepravován. V každém případě musí být ověřeno, zda vypočtená požadovaná koncentrace zajišťuje v konkrétních podmínkách dané místní sítě vytvoření varovného stupně úrovně odorizace. Tabulka 1 Hodnoty K a minimální koncentrace c n vybraných odorantů Odorant K [mg.m -3 ] c n [mg.m -3 ] Tetrahydrothiofen 0,08 10,0 Merkaptan a směsi merkaptanů 0,03 3,8 GASODOR S-FREE 0,07 8,8 Příklad výpočtu c n : Pro zemní plyn distribuovaný v České republice s dolní mezí výbušnosti 4 obj. % bude hodnota minimální koncentrace c n ve výši: 100 0,07 c 8,8 mg.m -3 n 0,2 4,0 17

18 PŘÍLOHA 2 A Intenzita zápachu ZÁSADY PROVÁDĚNÍ ČICHOVÉ ZKOUŠKY A JEJÍ VYHODNOCENÍ Charakteristický zápach dopravovaného plynu v požadované intenzitě je nutno považovat za jednu ze základních podmínek bezpečnosti. Intenzita zápachu je míra vnímání zápachu, která je intenzitou zápachu vyvolána. Je možno ji hodnotit ve stupních úrovně odorizace. Hranice vnímavosti je přibližně totožná s čichovým prahem. Tabulka 2 Rozdělení úrovně odorizace Stupeň úrovně odorizace Čichový vjem Poznámka 0 zápach není vnímán 1 velmi slabý zápach hranice vnímavosti 2 slabý zápach 3 střední zápach varovný stupeň úrovně odorizace 4 silný zápach 5 velmi silný zápach 6 extrémně silný zápach horní hranice intenzity B Zásady provedení čichové zkoušky Čichovou zkouškou se ověřuje stupeň úrovně odorizace, přičemž varovný stupeň úrovně odorizace musí být prokázán při 20 % dolní meze výbušnosti zemního plynu. Principem čichové zkoušky je vyjádření čichového vjemu v rozsahu stupně úrovně odorizace 0 6 minimálně třemi zaškolenými hodnotiteli, při současném měření koncentrace hodnoceného plynu se vzduchem vhodným měřicím přístrojem (odorimetrem). Čichový vjem jednotlivých hodnotitelů i koncentrace plynu se průběžně zaznamenává. Mezi jednotlivým měřením musí být zachována časová prodleva, umožňující plnou obnovu funkce čichových orgánů hodnotitelů provádějících čichovou zkoušku. Předpokládaná časová prodleva je minimálně 30 minut. Vlastní měření se provádí v souladu s pokyny výrobce použitého měřicího přístroje (odorimetru, olfaktometru). C Vyhodnocení čichové zkoušky Po skončení měření v jednom měřicím bodu se provede výpočet průměrné hodnoty z údajů jednotlivých hodnotitelů. Hodnocený plyn je dostatečně odorizován, byl-li varovný stupeň úrovně odorizace (stupeň 3) zjištěn nejpozději při 20 % dolní meze výbušnosti hodnoceného plynu ve směsi se vzduchem. 18

19 PŘÍLOHA 3 VZOR ZÁPISU O ČICHOVÉ ZKOUŠCE Zápis o výsledku čichové zkoušky v místní síti, podle čl. 7.2 TPG A Výchozí informace 1 Místo kontroly: (obec, místní síť) 2 Kontrolní bod: 3 Druh odorantu: 4 Nastavené dávkování odorantu [mg.m -3 ]: : B Informace o kontrole 1 Jméno a funkce vedoucího skupiny: 2 Jména zúčastněných zaměstnanců: 3 Typ a výrobní číslo použitého přístroje: 4 Datum a čas provedeného měření: 5 Záznam měření: Koncentrace plynu ve vzduchu [% obj.] Stupeň úrovně odorizace zaměstnanec A zaměstnanec B zaměstnanec C zaměstnanec D Průměrný stupeň úrovně odorizace Poznámka 0,1 0,2 0,5 1,0 2,0 C Vyhodnocení a závěr 1 Zjištěná úroveň odorizace*: DOSTATEČNÁ NEDOSTATEČNÁ 2 Návrh opatření: Podpis vedoucího skupiny: Datum a podpis zaměstnance zodpovědného za provoz distribuční soustavy: * nehodící se škrtněte 19

20 PŘÍLOHA 4 VZOR ZÁPISU O ANALYTICKÉ ZKOUŠCE Zápis o analytické zkoušce, kontrole koncentrace odorantu v distribuční soustavě, podle čl. 7.3 TPG A Výchozí informace 1 Místo kontroly: (RS, obec, distribuční soustava) 2 Kontrolní bod: 3 Druh odorantu: 4 Nastavené dávkování odorantu: [mg.m -3 ] B Informace o kontrole 1 Jméno a funkce zaměstnance: 2 Typ a výrobní číslo použitého přístroje: 3 Datum a čas provedené kontroly: 4 Použitá metoda stanovení koncentrace odorantu: 5 Zjištěná koncentrace odorantu [mg.m -3 ]: 6 Minimální koncentrace odorantu pro dosažení výstražné úrovně odorizace [mg.m -3 ]: C - Vyhodnocení a závěr 1 Zjištěná úroveň odorizace*: DOSTATEČNÁ NEDOSTATEČNÁ 2 Návrh opatření: Podpis zaměstnance, který provedl kontrolu: Datum a podpis zaměstnance zodpovědného za provoz distribuční soustavy: * nehodící se škrtněte 20