RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 16. března 2005 (04.04) (OR. en) 7354/05 Interinstitucionální spis: 2005/0014 (CNS) LIMITE PECHE 57

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 16. března 2005 (04.04) (OR. en) 7354/05 Interinstitucionální spis: 2005/0014 (CNS) LIMITE PECHE 57 NÁVRH Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Ze dne: 15. března 2005 Předmět: Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu a mění nařízení (ES) č. 1434/98 Delegace naleznou v příloze návrh Komise podaný s průvodním dopisem Patricie BUGNOTOVÉ, ředitelky, pro Javiera SOLANU, generálního tajemníka, vysokého představitele. Příloha: KOM(2005) 86 v konečném znění 7354/05 rl 1 DG B III CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2005) 86 v konečném znění 2005/0014 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu a mění nařízení (ES) č. 1434/98 (předloţená Komisí) CS CS

3 ODŮVODNĚNÍ Nařízení Rady 88/98 obsahuje stávající technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Společenství v Baltském moři, Velkém a Malém Beltu a Øresundu. Technická opatření určují velikosti ok a další aspekty lovných zařízení, období a zeměpisné oblasti, ve kterých je zakázán nebo omezen rybolov některých druhů, jakoţ i minimální velikosti ţivých vodních zdrojů při vykládce. Společenství je smluvní stranou Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři (IBSFC), organizace, která určuje pravidla pro zachování a řízení rybolovných zdrojů v Baltském moři. IBSFC doporučuje kaţdoročně maximální úrovně odlovu, jakoţ i některá technická opatření, aby se zajistilo zachování a odpovědné vyuţívání rybolovných zdrojů v Baltském moři. Společenství je povinno opatření doporučená IBSFC provést, pokud vůči nim nemá námitky. Pokud jde o technická opatření, byla prováděna prostřednictvím nařízení Rady 88/98. Řada nedávných doporučení IBSFC ohledně technických opatření je však prováděna v rámci ročních nařízení o celkových přípustných odlovech (dále TAC ) a kvótách, nikoli prostřednictvím změn nařízení Rady 88/98. Je proto vhodné začlenit všechna ustanovení o technických opatřeních týkajících se dané oblasti do jednoho nařízení, které zohlední vývoj pravidel za posledních několik let. Dále akt o přistoupení z roku 2003 stanoví, ţe pro Riţský záliv bude zaveden zvláštní reţim na omezení intenzity rybolovu prostřednictvím změny nařízení Rady 88/98, a to před datem přistoupení. Všechna tato přepracovaná technická opatření je nutno začlenit do souhrnného předpisu. Zkušenost s uplatňováním nařízení Rady 88/98 navíc ukazuje jisté nedostatky, které vedou k potíţím při jeho provádění a vymáhání. Komise proto v tomto návrhu předkládá řadu podmínek s cílem dané nedostatky napravit, zvláště prostřednictvím vymezení cílových druhů a poţadovaných procentních podílů odlovu pro jednotlivá rozmezí velikostí ok, jakoţ i zeměpisných oblastí pro rybolov pomocí určitých lovných zařízení. Při stanovování dalších podmínek Komise usilovala o co nejvyšší soulad s odpovídajícími podmínkami stanovenými v právních předpisech Společenství, které se týkají technických opatření mimo vody Baltského moře. Navíc lze po rozšíření Společenství 1. května 2004 důvodně předpokládat, ţe bude IBSFC zrušena a nahrazena dvoustrannou spoluprací s Ruskou federací, která v oblasti Baltského moře zůstává jedinou pobřeţní zemí vně Společenství. V této souvislosti nebude Společenství v budoucnu při přípravě technických opatření pro Baltské moře vázáno rozhodnutími IBSFC. Vezmeme-li rovněţ v úvahu skutečnost, ţe mnohá stávající ustanovení jsou zbytečně podrobná a/nebo bezdůvodná z hlediska zachování zdrojů, Komise v tomto návrhu usiluje o co nejúčinnější zjednodušení pravidel, aniţ by se nutně drţela stávajících pravidel IBSFC. Všechny ostatní související podmínky stanovené v nařízení Rady 88/98 jsou zachovány. Závěrem, nařízení Rady 1434/98 stanoví pravidla vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě. Ve snaze zjednodušit právní předpisy Komise navrhuje nahradit v tomto návrhu ta ustanovení nařízení Rady 1434/98, která se týkají Baltského moře, obecnými ustanoveními týkajícími se netříděných vykládek. Při přijetí tohoto návrhu se nařízení Rady 88/98 zruší a zruší se také ustanovení týkající se Baltského moře v nařízení Rady 1434/98. CS 2 CS

4 2005/0014 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu a mění nařízení (ES) č. 1434/98 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o zaloţení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise 1, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 2, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle článků 2 a 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udrţitelném vyuţívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky 3 má Rada s ohledem na stávající vědecká, technická a hospodářská doporučení zavést opatření Společenství nezbytná pro zajištění takového vyuţívání ţivých vodních zdrojů, které umoţní udrţitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. Za tím účelem můţe Rada přijímat technická opatření k zajištění omezení úmrtnosti ryb a omezení dopadu rybolovných činností na ţivotní prostředí. (2) Přistoupení Společenství k Úmluvě o rybolovu a zachování ţivých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu, ve znění protokolu konference zástupců smluvních států úmluvy (dále jen gdaňská úmluva ) bylo schváleno rozhodnutím Rady 83/414/EHS 4. (3) Od vytvoření gdaňskou úmluvou přijala Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři soubor opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů v Baltském moři. Oznámila smluvním stranám určitá doporučení ohledně úprav uvedených technických opatření. (4) Je vhodné, aby Společenství tato doporučení zavedlo. Jelikoţ Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři bude moţná nahrazena dvoustrannou spoluprací s Ruskou federací, neměly by se pravidla Společenství těchto doporučení drţet přísně; Společenství by mělo spíše usilovat o zavedení komplexního a logického systému technických opatření pro vody Společenství, zaloţeného na stávajících pravidlech. V některých případech, kdy jsou stávající pravidla zbytečně podrobné a/nebo bezdůvodné z hlediska zachování zdrojů, existuje prostor pro zjednodušení Úř. věst. C,, s.. Úř. věst. C,, s.. Úř. věst. L 358, , s. 59. Úř. věst. L 237, , s. 4. CS 3 CS

5 (5) Nařízení Rady (ES) č. 88/98 ze dne 18. prosince 1997 stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu 5. (6) Uplatňování nařízení (ES) č. 88/98 názorně ukázalo konkrétní nedostatky uvedeného nařízení, které vedou k potíţím při jeho provádění a vymáhání a které je třeba napravit, a to zejména vymezením cílových druhů a stanovených procentních podílů odlovu pro jednotlivá rozmezí velikostí ok, jakoţ i zeměpisných oblastí pro rybolov pomocí určitých lovných zařízení. (7) Je třeba definovat způsob výpočtu procentních podílů cílových druhů a jiných druhů. (8) Minimální velikost daného druhu by měla být v souladu se selektivitou ok lovného zařízení pro odlov daného druhu. (9) Riţský záliv je jedinečný a poměrně citlivý mořský ekosystém, který vyţaduje zvláštní opatření k zajištění udrţitelného vyuţívání jeho zdrojů a k minimalizaci dopadu rybolovných činností. Článek 21 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichţ se zakládá Evropská unie 6, proto stanoví, ţe má Rada změnit nařízení (ES) č. 88/98 před datem přistoupení, aby bylo moţné přijmout nezbytná opatření pro zachování v Riţském zálivu. (10) Za účelem kontroly rybolovných činností je třeba, aby přístup do Riţského zálivu podléhal zvláštním povolením k rybolovu uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu 7. (11) Vědecké informace naznačují, ţe pro lov tresky jsou vlečná rybolovná zařízení bez únikového okna méně selektivní neţ zařízení s únikovým oknem typu BACOMA. Proto je vhodné ve vodách Společenství a na plavidlech Společenství nepovolit při lovu tresky pouţívání vlečných lovných zařízení bez únikového okna typu BACOMA. (12) Nařízení Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998 stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě 8. (13) S cílem zjednodušit sloţitá pravidla nařízení (ES) č. 1434/98 je třeba ustanovení uvedeného nařízení, která se týkají Baltského moře, nahradit obecnými ustanoveními o netříděných vykládkách, která pak budou součástí tohoto nařízení. Nařízení (ES) č. 1434/98 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. (14) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi Úř. věst. L 9, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízení (ES) č. 1520/98 ze dne 13. července 1998 (Úř. věst. L 201, , s. 1). Úř. věst. L 236, , s. 33. Úř. věst. L 171, , s. 7. Úř. věst. L 191, , s. 10. CS 4 CS

6 (15) Změny příloh tohoto nařízení by rovněţ měla být přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES. (16) Vzhledem k počtu a rozsahu nutných změn je třeba nařízení (ES) č. 88/98 zrušit a nahradit je novým zněním, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Předmět a oblast působnosti Toto nařízení stanoví technická opatření pro zachování, která se týkají lovu a vykládky rybolovných zdrojů v mořských vodách spadajících do svrchovanosti nebo soudní pravomoci členských států a náleţejících do zeměpisné oblasti vymezené v příloze I. Pro účely tohoto nařízení se: Článek 2 Definice (a) (b) (c) (d) aktivním lovným zařízením rozumí jakékoli lovné zařízení, které pro odlov vyţaduje aktivní pohyb daného zařízení, patří sem zejména vlečná a zátahová lovná zařízení; vlečnou sítí rozumí zařízení, které je aktivně taţeno hlavním motorem plavidla a sestává z kuţelovitě nebo pyramidovitě tvarované hlavní části (jakoţto hlavní části vlečné sítě) uzavřené vzadu kapsou; na otevřené straně můţe být zvětšena křídly nebo připevněna k pevnému rámu. Vodorovné otevření je zajištěno klouzavými deskami nebo výloţníkem či rámy různých rozměrů a tvarů. Takové sítě lze táhnout buď po dně (vlečná síť pro lov při dně) nebo ve střední hloubce (pelagická vlečná síť); dánským nevodem rozumí kruhové zatahovací nebo taţené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené ke nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení, které je podobné vlečná síti pro lov při dně jak konstrukcí, tak velikostí, se skládá ze dvou dlouhých křídel, hlavní části a kapsy vlečné sítě; drapáky rozumí síť nebo kovový koš namontovaný na rámu rozmanitého tvaru a velikosti, na jehoţ spodní části je upevněn lopatkový naběrák, někdy opatřený zuby; 9 Úř. věst. L 184, , s. 23. CS 5 CS

7 (e) (f) (g) (h) (i) (j) (k) (l) (m) (n) (o) košelkovým nevodem rozumí kruhové zatahovací zařízení, jehoţ spodní část se stahuje za pouţití košelkové zatahovací šňůry, která na spodní straně prochází řadou krouţků, coţ umoţňuje ze sítě vytvořit vak a tak ji uzavřít; vlečnou sítí vlečenou pomocí výložníku na bocích plavidla rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí ocelové nebo dřevěné trubice, výloţník a síťovina opatřené spodními řetězy, řetězovými rohoţemi nebo ujímacími řetězy, aktivně taţené po dně motorem plavidla; zpevňovací kapsou rozumí válcovitá konstrukce síťoviny úplně uzavírající kapsu a nástavec. Můţe být vyrobena ze stejného materiálu jako kapsa a nástavec nebo z materiálu robustnějšího; bubnem rozumí kus síťoviny upevněný uvnitř aktivního lovného zařízení tak, ţe propouští úlovek z přední části do zadní části zařízení, ale omezuje moţnost návratu; pasivním zařízením rozumí veškerá lovná zařízení nevyţadující při lovu aktivní pohyb zařízení; zahrnují: tenatové sítě na chytání ryb za ţábry, tenatové sítě, třístěnné tenatové sítě, ukotvené plovoucí sítě, unášené tenatové sítě, tenatové sítě na chytání ryb za ţábry při dně, šňůry, ukotvené plovoucí lovné šňůry a unášené lovné šňůry. Sítě se mohou skládat z jedné nebo několika oddělených sítí, které jsou opatřeny horními, spodními a spojovacími lany a mohou být vybaveny kotevním, plovacím a navigačním zařízením; tenatovou sítí na chytání ryb za žábry a tenatovou sítí rozumí síť tvořená jedním kusem síťoviny, udrţovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závaţími. Ţivé vodní zdroje se chytají zapletením do sítě nebo uvíznutím v okách. V závislosti na zátěţi a vztlaku lze tyto sítě pouţívat pro rybolov buď ve vodním sloupci dosahujícím aţ k mořské hladině (ukotvená plovoucí síť a unášená síť) nebo v blízkosti dna (tenatové sítě na chytání ryb za ţábry při dně); třístěnnou tenatovou sítí rozumí síť tvořená dvěma nebo více sítěmi zavěšenými společně a rovnoběţně na jediném laně, upevněnými nebo s moţností upevnění nějakým zařízením k mořskému dnu; ukotvenou plovoucí sítí rozumí síť upevněná nebo s moţností upevnění nějakým zařízením k mořskému dnu a plovoucí ve vodním sloupci aţ k mořské hladině; unášenou sítí rozumí tenatová síť na chytání ryb za ţábry nebo tenatová síť udrţovaná na hladině nebo v určité vzdálenosti pod hladinou bójemi volně unášenými proudem; pohybuje se buď samostatně nebo častěji spolu s plavidlem, k němuţ je přivázána. Můţe být opatřena námořními kotvami nebo jinými plovacími zařízeními zajišťujícími její stabilitu, resp. omezujícími unášení; tenatovou sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně rozumí tenatová síť na chytání ryb za ţábry upevněná nebo s moţností upevnění nějakým zařízením k mořskému dnu; zařízení je udrţováno v blízkosti dna; šňůrami rozumí řada spojených šňůr uloţených buď na dně nebo unášených; kaţdá je opatřena velkým počtem háčků s návnadami; CS 6 CS

8 (p) (q) (r) (s) dobou ponoření rozumí časové období od okamţiku prvního poloţení sítí do vody do okamţiku úplného vytaţení sítí na palubu rybářského plavidla; síťovinou se čtvercovými oky rozumí síťovinová konstrukce upevněná na dvě sady rovnoběţných lan tvořených příčkami ok, přičemţ jedna sada je s podélnou osou sítě rovnoběţná a druhá je k ní v pravém úhlu; kapsou vlečné sítě rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zuţující se tvar; zpevňovací kapsou rozumí válcovitý kus síťoviny kompletně obepínající kapsu vlečné sítě; upevnění ke kapse můţe být provedeno v určitých vzdálenostech. Musí mít přinejmenším stejné rozměry (délku a šířku) jako část kapsy, k níţ je upevněn; (t) zadním popruhem rozumí nejzazší kruhový popruh upevněný ke kapse nanejvýš 2 metry od ok zatahovací šňůry měřeno, kdyţ jsou oka podélně napnuta; (u) (v) (w) zvedacím popruhem rozumí lano obtáčející obvod kapsy nebo zpevňovací kapsy (pokud je namontována) a upevněné oky nebo krouţky; kapsovou bójí rozumí nadnášející se zařízení, které zvedá síť nebo označuje její polohu nebo obojí; lanem bóje rozumí lano spojující bóje taţných šňůr s částí lovného zařízení, která se podepírá nebo označuje. KAPITOLA II. SÍTĚ A PODMÍNKY JEJICH POUŢÍVÁNÍ ODDÍL I. AKTIVNÍ LOVNÉ ZAŘÍZENÍ Článek 3 Cílové druhy a minimální velikosti ok 1. Pro kaţdou subdivizi uvedenou v příloze I je přípustné rozmezí velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy vymezené v příloze II. Příloha II rovněţ stanoví minimální procentní podíl cílových druhů ţivých vodních zdrojů uchovávaných na palubě pro jednotlivé zeměpisné subdivize, jakoţ i příslušná rozmezí velikostí ok. 2. Drapáky jsou z ustanovení odstavců 1 a 2 vyňaty. V průběhu jakékoli rybolovné plavby pokud jsou drapáky na palubě je zakázáno na palubě uchovávat a vykládat jakákoli mnoţství ţivých vodních zdrojů, ledaţe by alespoň 95 % jejich ţivé hmotnosti sestávalo z měkkýšů. CS 7 CS

9 Článek 4 Výpočet procentních podílů cílových druhů 1. Procentní podíly cílových druhů uvedené v příloze II. se vypočítávají jakoţto podíl na hmotnosti celkového objemu všech druhů uvedených v příloze II.; jsou to: (a) úlovky ponechané na palubě po vytřídění nebo (b) úlovky vyloţené. 2. Procentní podíl cílových druhů a dalších druhů se vypočítá úhrnem všech objemů cílových druhů a dalších druhů uchovaných na palubě, uvedených v příloze II. 3. Při výpočtu procentních podílů cílových druhů pro rybářské plavidlo, ze kterého byly objemy druhů uvedených v příloze II. přeloţeny, se musí předmětné objemy zohlednit. 4. Procentní podíly cílových druhů lze vypočíst na základě jednoho nebo několika reprezentativních vzorků. 5. U netříděné vykládky odlovu jsou členské státy povinny zajistit, aby se objemy vykládané podle druhů odhadovaly na základě reprezentativních vzorků. Článek 5 Struktura lovných zařízení 1. Nesmí být pouţíváno ţádné zařízení, které blokuje nebo jinak zmenšuje oka v kterékoli části rybářské sítě. 2. Odchylně od odstavce 1 smí být na spodní polovině kapsy vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobné sítě připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehoţ úkolem je zabránit nebo omezit opotřebení. Tento materiál se musí upevnit výhradně na předních nebo bočních hranách kapsy vlečné sítě. 3. Odchylně od odstavce 1 smí být na vnější straně kapsy vlečné sítě, dánského nevodu nebo podobného zařízení o velikosti ok menší neţ 90 mm a nástavce upevněna zpevňovací kapsa. Velikost ok zpevňovací kapsy musí být alespoň dvojnásobná neţ velikost ok kapsy vlečné sítě a nesmí být v ţádném případě niţší neţ 80 mm. Zpevňovací kapsa můţe být upevněna na těchto bodech: (a) (b) na předním okraji; na zadním konci. CS 8 CS

10 Zpevňovací kapsa můţe být přichycena (a) (b) prstencovitě kolem kapsy vlečné sítě a nástavce okolo řady ok; podélně po jedné jediné řadě ok. 4. Odchylně od odstavce 1 smějí aktivní zařízení obsahovat zařízení k omezení úniku úlovku ze sítě nebo buben, jejichţ oka jsou menší neţ oka kapsy nebo stejně velká. Buben můţe být připevněn uvnitř kapsy nebo před ní. Vzdálenost mezi předním bodem upevnění bubnu a zadním koncem kapsy musí odpovídat minimálně trojnásobku délky bubnu. Je zakázáno pouţívat následující zařízení: Článek 6 Zakázaná zařízení (a) (b) (c) (d) (e) (f) (g) (h) kapsy, u nichţ se počet stejně velkých ok umístěných po obvodu kapsy zvyšuje od předního k zadnímu konci; nástavce, po jejichţ obvodech je počet ok, vyjma oka v postranních obrubách, menší neţ počet ok, vyjma oka v postranních obrubách, na obvodu nejpřednějšího konce kapsy, k níţ je nástavec připevněn; veškeré sítě s velikostí ok rovnou nebo větší neţ 32 mm, přičemţ ţádná oka nejsou čtyřstranná; veškeré materiály ze síťoviny obsahující jednotlivá čtyřstranná oka, jejichţ kterákoli příčka se liší délkou od kterékoli jiné příčky téhoţ oka o více neţ 10% a nejméně o 2 mm; veškeré sítě lov při dně, k nimţ je kapsa připevněna jinak neţ uchycením do části sítě vpředu od kapsy; veškeré kombinace kapes a nástavců, jejichţ společná délka při nataţení překračuje 36 m u sítí s oky o velikosti vyšší neţ 89 mm; veškeré kapsy nebo nástavce sady čtvercových ok, pokud nejsou vyrobeny výhradně z jednoho druhu síťoviny; veškeré kapsy, resp. nástavce vyrobené z více neţ z jedné vrstvy síťoviny; jedná se o konstrukce, kdy lineární rozměry horní poloviny kapsy, resp. nástavce při nataţení se nerovnají lineárním rozměrům nataţené spodní poloviny nebo spodního dílce. Článek 7 Zakázané oblasti V průběhu celého roku je zakázáno lovit s pouţitím veškerých aktivních zařízení v zeměpisné oblasti vymezené linií spojující následující souřadnice: CS 9 CS

11 54 23 SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD SŠ, VD ODDÍL II. PASIVNÍ ZAŘÍZENÍ Článek 8 Cílové druhy a minimální velikosti ok 1. Pro kaţdou subdivizi uvedenou v příloze I. je přípustná škála velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy vymezena v příloze III. Příloha III. rovněţ stanoví minimální procentní podíl cílových druhů ţivých vodních zdrojů uchovávaných na palubě pro jednotlivé zeměpisné subdivize jakoţ i příslušné škály velikostí ok. 2. V rámci subdivize je zakázáno pouţívání nebo uchovávání na palubě veškerých tenatových sítí na chytání ryb za ţábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky menšími neţ jsou velikosti ok uvedené v příloze III. Avšak pokud jde o třístěnné tenatové sítě, velikost ok v oné části sítě, kde jsou oka největší, musí odpovídat jedné z kategorií stanovených v příloze III. Velikost ok v oné části sítě, kde jsou oka nejmenší, musí být menší neţ 16 mm. 3. U kaţdé rybářské plavby je vykládka zakázána, kdykoli úlovek odlovený v subdivizích uvedených v příloze i. a uchovávaný na palubě nevyhovuje odpovídajícím podmínkám stanoveným v příloze III. Článek 9 Výpočet procentních podílů cílových druhů 1. Procentní podíly cílových druhů uvedené v příloze III. se vypočítávají jakoţto podíl na hmotnosti celkového objemu všech druhů uvedených v příloze III.; jsou to: CS 10 CS

12 (a) úlovky ponechané na palubě po vytřídění nebo (b) úlovky vyloţené. 2. Procentní podíl cílových druhů a dalších druhů se vypočítá úhrnem všech objemů cílových druhů a dalších druhů uchovaných na palubě, uvedených v příloze III. 3. Při výpočtu procentních podílů cílových druhů pro rybářské plavidlo, ze kterého byly objemy druhů uvedených v příloze III. přeloţeny, se musí předmětné objemy zohlednit. 4. Procentní podíly cílových druhů lze vypočíst na základě jednoho nebo několika reprezentativních vzorků. 5. U netříděné vykládky odlovu jsou členské státy povinny zajistit, aby se objemy vykládané podle druhů odhadovaly na základě reprezentativních vzorků. Článek 10 Rozměry a doba ponoření 1. Při lovu pomocí ukotvených plovoucích sítí nebo unášených sítí je zakázáno pouţívat současně více neţ 600 sítí na jedno plavidlo, přičemţ délka kaţdé sítě, měřená na laně plováku, nesmí být vyšší neţ 35 m. Vedle sítí povolených pro lov se nesmí v ţádném případě na plavidle nacházet více neţ 100 náhradních sítí. 2. Při lovu pomocí tenatových sítí na chytání ryb za ţábry při dně, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí je zakázáno pouţívat současně více neţ 12 km sítí pro plavidla o celkové délce do a včetně 12 m a 24 km sítí pro plavidla o celkové délce vyšší neţ 12 m. 3. Doba ponoření sítí podle odstavce 3 nesmí překročit 48 hodin. Článek 11 Identifikační znaky Je zakázáno pouţívat ukotvená nebo unášená lovná zařízení, aniţ by byla označena bójemi nebo jiným identifikačním označením. Článek 12 Omezení platná pro unášené tenatové sítě 1. Od 1. ledna 2008 je zakázáno uchovávat na palubě nebo pouţívat pro rybolov unášené tenatové sítě. 2. V letech 2006 a 2007 smí plavidlo uchovávat na palubě nebo pouţívat pro rybolov unášené tenatové sítě, pokud má povolení od příslušných úřadů členského státu vlajky. 3. V letech 2006 a 2007 nesmí maximální počet plavidel, kterým členský stát povolí uchovávat na palubě nebo pouţívat k rybolovu unášené tenatové sítě, překročit 40% CS 11 CS

13 (2006) a 20% (2007) rybářských plavidel, která pouţívala unášené tenatové sítě v letech K 30. dubnu kaţdého roku předloţí členské státy Komisi seznam plavidel, kterým bylo povoleno provádět rybolovné činnosti za pouţití unášených tenatových sítí. Článek 13 Podmínky platné pro unášené tenatové sítě 1. Pokud budou pouţívány unášené tenatové sítě, je povinností ke kaţdému konci síťoviny upoutat plovoucí bóje opatřené radarovými reflektory, aby bylo moţné kdykoli určit jejich polohu. Bóje musí být trvale označeny registračním znakem či znaky a vnitřním číslem plavidla, ke kterému patří. 2. Velitel rybářského plavidla pouţívajícího unášené tenatové sítě je povinen vést lodní deník, do něhoţ je povinen zaznamenávat kaţdodenně následující údaje: (a) (b) (c) (d) celkovou délku sítí na palubě; celkovou délku sítí pouţitých při kaţdé rybolovné operaci; objem vedlejších úlovků kytovců; datum a polohu předmětných úlovků. 3. Všechna rybářská plavidla pouţívající unášené tenatové sítě jsou povinna mít na palubě povolení uvedené v čl. 2 odst. 2. ODDÍL III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO SÍTĚ A JEJICH POUŢÍVÁNÍ Článek 14 Stanovení velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí Technická pravidla pro stanovení velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí se stanoví postupy podle nařízení Komise (ES) č. 129/ Článek 15 Dosažení požadovaných procentních podílů úlovků 1. Objemy ţivých vodních zdrojů ulovených nad rámec povolených procentních podílů uvedených v přílohách II. a III. se nesmí vyloţit, nýbrţ musí být navráceny do moře před vykládkou. 2. Bez ohledu na odstavec 1, kdykoli v průběhu jedné rybolovné plavby plavidlo opustí kteroukoli subdivizi uvedenou v příloze I, musí do dvou hodin dodrţet příslušný minimální procentní podíl cílových druhů (jak stanoveno v přílohách II. a III.) ulovených a uchovávaných na palubě z této zeměpisné oblasti. 10 Úř. věst.. L 22, , s. 5. CS 12 CS

14 Článek 16 Podmínky používání lovných zařízení 1. Lovné zařízení, jehoţ pouţití je v určité zeměpisné oblasti nebo v průběhu určitého období zakázáno, musí být na palubě uloţeno takovým způsobem, aby nebylo připraveno k pouţití v zakázané oblasti nebo období. Náhradní lovná zařízení musí být uloţena zvlášť, aby nebyla připravena k pouţití. 2. Lovné zařízení je povaţováno za nepřipravené k pouţití: (a) pokud jde o aktivní zařízení: (i) (ii) jsou rozpěrné desky upevněny na vnější nebo vnitřní straně hrazení paluby nebo k trámové podpěře, vodící lana vlečných sítí nebo přitahovací lana jsou oddělena od rozpěrných desek nebo závaţí; (b) pokud jde o pasivní zařízení, pro něţ je cílovým druhem losos: (i) (ii) jsou sítě urovnány pod uvázanou plachtovinou, šňůry a háčky jsou uchovávány v uzavřených schránkách; (c) pokud jde o košelkové nevody, je hlavní nebo základní kabel oddělen od nevodu. 3. Odchylně od odstavce 1 při lovu tresky obecné (Gadus morhua) v souladu s přílohami II. nebo III. smějí být na plavidle pouze lovná zařízení, která jsou povolena pro odlov tohoto druhu; ţádná jiná lovná zařízení na palubě být nesmějí. HLAVA III MINIMÁLNÍ VELIKOST VYKLÁDANÝCH RYB Článek 17 Měření ryb 1. Ryba nemá poţadovanou velikost, jsou-li její rozměry menší neţ minimální velikost stanovená v příloze IV pro daný druh a zeměpisnou oblast. 2. Velikost ryb se měří od předního konce hlavy se zavřenou tlamou ke konci ocasní ploutve. Článek 18 Nakládání s podměrnými rybami 1. Ryby, které nedosahují stanovené minimální velikosti, nesmějí být uchovávány na plavidle, překládány na jiné plavidlo, vykládány na pevninu, převáţeny, skladovány, prodávány, vystaveny nebo nabízeny k prodeji, nýbrţ musí být neprodleně vhozeny zpátky do moře. 2. Pokud jde o jiné ryby neţ ryby vymezené v příloze II jakoţto cílové druhy pro kategorie velikosti ok menší neţ 16 milimetrů nebo milimetrů ulovené CS 13 CS

15 za pouţití aktivních zařízení s velikostí ok menší neţ 32 milimetrů, ustanovení odstavce 1 se nepouţije za předpokladu, ţe nebudou tyto ryby tříděny a prodávány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji k lidské spotřebě. HLAVA IV OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE URČITÝCH OBLASTÍ NEBO ŢIVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ Článek 19 Uzavření Bornholmské hlubiny Od 15. května do 31. srpna je zakázán rybolov v Bornholmské hlubině, v oblasti moře vymezené liniemi spojujícími následující souřadnice: 55 30'SŠ, 15 30'VD 'SŠ, 16 30'VD 'SŠ, 16 30'VD 'SŠ, 16 00'VD 'SŠ, 16 00'VD 'SŠ, 15 30'VD 'SŠ, 15 30'VD. Článek 20 Omezení lovu tresky Uchovávání tresky na palubě je zakázáno od 15. června do 15. srpna. Článek 21 Omezení lovu platýse 1. Je zakázáno uchovávat na palubě následující druhy ryb odlovené v rámci zeměpisných oblastí a během období uvedených níţe: Druh Zeměpisná oblast Období Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) Subdivize února-15. května Platýs velký (Pleuronectes Subdivize února-15. května CS 14 CS

16 platessa) Kambala velká (Psetta maxima) Subdivize června-31. července Pakambala kosočtverečná (Scophtalmus rhombus) Subdivize června-31. července 2. Odchylně od odstavce 1 je dovoleno během lovu tresky obecné za pouţití k tomu určeného zařízení podle přílohy II. nebo III. uchovávat na palubě vedlejší úlovky platýse bradavičnatého, platýse velkého, kambaly velké a pakambaly kosočtverečné odlovené v období zákazu podle uvedeného odstavce, a to aţ do výše 10 % celkové hmotnosti úlovků tresky obecné na plavidle. Článek 22 Omezení lovu lososa a pstruha obecného 1. Uchovávání lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného na plavidle je zakázáno: (a) od 1. června do 15. září ve vodách subdivizí 22-31, (b) od 15. června do 30. září ve vodách subdivize Oblast zákazu během období hájení přesahuje čtyři námořní míle, měřeno od základních linií. Článek 23 Omezení lovu úhořů Uchovávání úhořů na plavidle odlovených kterýmkoli aktivním zařízením je zakázáno v průběhu celého roku. HLAVA V ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PLATNÁ PRO RIŢSKÝ ZÁLIV Článek 24 Vymezení vod Pro účely tohoto nařízení je Riţský záliv vymezen takto: (a) na západě linií od ' SŠ, ' VD do ' SŠ, ' VD, pak směrem na jih k nejjiţnějšímu bodu poloostrova Sõrve a pak severovýchodním směrem podél východního pobřeţí ostrova Saaremaa; a (b) na severu linií od ' SŠ, ' VD do ' SŠ, ' VD. CS 15 CS

17 Článek 25 Zvláštní povolení k rybolovu 1. Pro rybolov v Riţském zálivu musí plavidla mít zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/ Členské státy jsou povinny zajistit, aby byla plavidla, jimţ je zvláštní povolení k rybolovu uvedené v odstavci 1 vydáno, zanesena do seznamu obsahujícího jejich jméno a vnitřní registrační číslo, coţ je posléze kaţdým členským státem Komisi sděleno. 3. Plavidla zanesená do seznamu jsou povinna splňovat následující podmínky: (a) (b) celkový výkon motoru (kw) plavidla uvedeného na seznamu nesmí přesáhnout výkon, který byl v Riţském zálivu stanoven pro kaţdý členský stát v letech 2000 a 2001; výkon motoru plavidla nesmí v ţádném okamţiku přesáhnout 221 kilowattů (kw). Článek 26 Nahrazení plavidel nebo motorů 1. Všechna plavidla zapsaná na seznamu uvedeném v čl. 25 odst. 2 mohou být nahrazena jiným plavidlem nebo plavidly, pokud: (a) (b) při tomto nahrazení nedojde v příslušném členském státě ke zvýšení celkového výkonu motoru, jak je uveden v čl. 25 odst. 3 písm. a), a výkon motoru po nahrazení nikdy nepřekročí 221 kw. 2. Motory jednotlivých plavidel uvedených v seznamu, na který se odkazuje v čl. 25 odst. 2, mohou být nahrazeny za předpokladu, ţe: (a) (b) při nahrazení výkon motoru v ţádném okamţiku nepřesáhne 221 kw, a výkon motoru po nahrazení nezpůsobí zvýšení celkového výkonu motorů v daném členském státě, jak je uveden v čl. 25 odst. 3 písm. a). HLAVA VI OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 27 Zakázaná rybolovná zařízení a praktiky 1. Odlov ţivých vodních zdrojů za pouţití vlečných sítí vlečených pomocí výloţníků na bocích plavidla je zakázán. CS 16 CS

18 2. Odlov ţivých vodních zdrojů za pouţití metod zahrnujících vyuţívání výbušnin, jedů, omamných látek nebo elektrického proudu je zakázán. 3. Prodej, vystavování nebo nabízení k prodeji ţivých vodních zdrojů odlovených za pouţití metod uvedených v odstavci 2, jakoţ i metod zahrnujících pouţití veškerých druhů střel se zakazuje. Článek 28 Vědecký výzkum 1. Toto nařízení se nevztahuje na rybářské činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu splnění následujících podmínek: (a) (b) (c) rybářské operace musí být prováděny na základě povolení a pod dohledem dotyčného členského státu nebo dotyčných členských států, Komise a členský stát nebo členské státy, v jejichţ vodách se výzkum provádí, musí být o souvisejících rybářských operacích předem zpraveny, plavidlo provádějící rybářské operace musí mít na palubě povolení vydané členským státem, pod jehoţ vlajkou pluje. 2. Bez ohledu na odstavec 1 se ţivé vodní zdroje odlovené pro účely uvedené v odstavci 1 nesmějí prodávat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji ledaţe: (a) (b) splňují minimální vykládkové velikosti stanovené v příloze IV; nebo se přímo prodávají pro účely jiné neţ k lidské spotřebě. Článek 29 Umělé doplňování a přesídlování Toto nařízení se nevztahuje na rybářské operace prováděné výhradně pro účely umělého doplňování nebo přesídlování ţivých vodních zdrojů na základě povolení a pod dohledem dotyčného členského státu nebo dotyčných členských států. V případech, kdy se umělé doplňování nebo přesídlování provádí ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí o tom být předem zpravena Komise i dotčené členské státy. Článek 30 Opatření přijatá členskými státy vztahující se výhradně na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou 1. Za účelem zachování zásob a hospodaření s nimi mohou členské státy přijmout technická opatření určená k omezení odlovu, která: (a) (b) doplňují opatření obsaţená v nařízeních Společenství o rybolovu; nebo jdou nad rámec minimálních poţadavků obsaţených v nařízeních Společenství o rybolovu. CS 17 CS

19 Tato opatření se vztahují výhradně na rybáře dotyčného členského státu a musí být slučitelná s právními předpisy Společenství. 2. Dotyčný členský stát je povinen bezodkladně oznámit tato opatření ostatním členským státům a Komisi. 3. Členské státy jsou povinny předloţit Komisi na poţádání veškeré informace potřebné pro posouzení, zda jsou příslušná opatření v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci Jestliţe Komise shledá, ţe opatření nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, je povinna přijmout rozhodnutí poţadující, aby členský stát opatření odvolal nebo upravil. HLAVA VII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 31 Prováděcí pravidla Je povinností přijmout pravidla pro provádění tohoto nařízení postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002. Článek 32 Změny příloh Změny příloh je povinností přijímat postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002. Nařízení (ES) č. 1434/98 se mění takto: 1) v článku 1 se zrušuje odstavec 2; 2) v článku 2 se zrušují odstavce 2 a 3; Článek 33 Změny nařízení (ES) č. 1434/98 3) V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto: 1. Zakazuje se vykládka sledě obecného uloveného: v regionech 1 a 2 vlečenými sítěmi o minimální velikosti ok nejméně 32 mm, nebo v regionu 3 vlečenými sítěmi o minimální velikosti ok nejméně 40 mm, nebo v regionech 1 nebo 2 nebo 3 jiným zařízením neţ vlečenými sítěmi pro jiné účely neţ k přímé lidské spotřebě, pokud sledi nebyli nejprve uvedeni na trh pro účely přímé lidské spotřeby a nebyli odebráni. ; CS 18 CS

20 4) v čl. 3 odst. 2 se zrušuje první odráţka. Nařízení (ES) č. 88/98 se zrušuje. Článek 34 Zrušení Odkazy na zrušené nařízení se povaţují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaţenou v příloze V. Článek 35 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Pouţije se ode dne 1. ledna Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo pouţitelné ve všech členských státech. V Bruselu Za Radu předseda CS 19 CS

21 PŘÍLOHA I SUBDIVIZE ZEMĚPISNÉ OBLASTI UVEDENÉ V ČLÁNKU 1 Subdivize 22 Vody vymezené linií vedoucí od Hasenøre Head (56 09' SŠ, 10 44' VD) na východním pobřeţí Jutského poloostrova ke Gniben Point (56 01' SŠ, 11 18' VD) na západním pobřeţí Zealandu; pak podél západního pobřeţí a jiţního pobřeţí Zealandu k bodu poloţenému na 12 00' VD; Odtud na jih k ostrovu Falster; pak podél východního pobřeţí ostrova Falster ke Gedser Odde (54 34' SŠ, 11 58' VD); pak na východ k 12 00' VD; pak na jih k pobřeţí Německa; pak jihozápadním směrem podél pobřeţí Německa a východního pobřeţí Jutska aţ k výchozímu bodu. Subdivize 23 Vody vymezené linií vedoucí od Gilbjerg Head (56 08' SŠ, 12 18' VD) na severním pobřeţí Zealandu ke Kullen (56 18' SŠ, 12 28' VD) na pobřeţí Švédska; pak jiţním směrem podél pobřeţí Švédska k majáku Falsterbo (55 23' SŠ, 12 50' VD); pak jiţním vstupem do Sundu k majáku Stevns (55 19' SŠ, 12 28' VD) na pobřeţí Zealandu; pak severním směrem podél východního pobřeţí Zealandu aţ k výchozímu bodu. Subdivize 24 Vody vymezené linií vedoucí od majáku Stevns (55 19' SŠ, 12 28' VD) na východním pobřeţí Zealandu jiţním vstupem do Sundu k majáku Falsterbo (55 23' SŠ, 12 50' VD) na pobřeţí Švédska; pak podél jiţního pobřeţí Švédska k majáku Sandhammaren (55 24' SŠ, 14 12' VD); odtud k majáku Hammerodde (55 18' SŠ, 14 47' VD) na severním pobřeţí Bornholmu; pak podél západního a jiţního pobřeţí Bornholmu k bodu poloţenému na 15 00' VD; odtud na jih k pobřeţí Polska; pak západním směrem podél pobřeţí Polska a Německa k bodu poloţenému na 12 00' VD; pak na sever k bodu poloţenému na 54 34' SŠ a 12 00' VD; pak na západ k Gedser Odde (54 34' SŠ, 11 58' VD); odtud podél východního a severního pobřeţí ostrova Falster k bodu poloţenému na 12 00' VD; odtud na sever k jiţnímu pobřeţí Zealandu; pak západním a severním směrem podél západního pobřeţí Zealandu aţ k výchozímu bodu. Subdivize 25 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na východním pobřeţí Švédska na 56 30' SŠ a stále na východ k západnímu pobřeţí ostrova Öland; pak po projití na jih od ostrova Öland k bodu na východním pobřeţí poloţenému na 56 30' SŠ na východ k 18 00' VD; pak na jih k pobřeţí Polska; pak západním směrem podél pobřeţí Polska k bodu poloţenému na 15 00' VD; pak na sever k ostrovu Bornholm; pak podél jiţního a západního pobřeţí Bornholmu k majáku Hammerodde (55 18' SŠ, 14 47' VD); pak k majáku Sandhammaren (55 24' SŠ, 14 12' VD) na jiţním pobřeţí Švédska; pak severním směrem podél východního pobřeţí Švédska aţ k výchozímu bodu. Subdivize 26 Vody vymezené linií vedoucí od bodu poloţeného na 56 30' SŠ. a 18 00' VD a jdoucí na východ k západnímu pobřeţí Lotyšska; pak jiţním směrem podél pobřeţí Lotyšska, Litvy, Ruska a Polska k bodu na polském pobřeţí poloţenému na 18 00' VD; pak na sever aţ k výchozímu bodu. Subdivize 27 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na východním pobřeţí švédské pevniny poloţeného na 59 41' SŠ a 19 00' VD a jdoucí na jih k severnímu pobřeţí ostrova Gotland; pak jiţním směrem podél západního pobřeţí Gotlandu k bodu poloţenému na 57 00' SŠ; pak na západ k 18 00' VD; pak na jih k 56 30' SŠ; pak na západ k východnímu pobřeţí ostrova Öland; pak po projití jiţně od ostrova Öland k bodu na jeho západním pobřeţí poloţenému na 56 30' SŠ; pak na západ k pobřeţí Švédska; pak severním směrem podél východního pobřeţí Švédska aţ k výchozímu bodu. CS 20 CS

22 Subdivize 28 Vody vymezené linií vedoucí od bodu poloţeného na 58 30' SŠ a 19 00' VD a jdoucí na východ k západnímu pobřeţí ostrova Saaremaa; pak po projití severně od ostrova Saaremaa k bodu na jeho východním pobřeţí poloţenému na 58 30' SŠ; pak na východ k pobřeţí Estonska; pak jiţním směrem podél západního pobřeţí Estonska a severního a západního pobřeţí Lotyšska k bodu poloţenému na 56 30' SŠ; pak na západ k 18 00' VD; pak na sever k 57 00' SŠ; pak na východ k západnímu pobřeţí ostrova Gotland; pak severním směrem k bodu na severním pobřeţí Gotlandu poloţenému na 19 00' VD; pak na sever aţ k výchozímu bodu. Subdivize 29 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na východním pobřeţí švédské pevniny poloţeného na 60 30' SŠ a jdoucí na východ k pobřeţí finské pevniny; pak jiţním směrem podél západního a jiţního pobřeţí Finska k bodu na jiţním pobřeţí pevniny poloţenému na 23 00' VD; pak na jih k 59 00' SŠ; pak na východ k pobřeţí estonské pevniny; pak jiţním směrem podél západního pobřeţí Estonska k bodu poloţenému na 58 30' SŠ; pak na západ k východnímu pobřeţí ostrova Saaremaa; pak po projití severně od ostrova Saaremaa k bodu na jeho západním pobřeţí poloţenému na 58 30' SŠ; pak na západ k 19 00' VD; pak na sever k bodu na východním pobřeţí švédské pevniny poloţenému na 59 41' SŠ; pak severním směrem podél východního pobřeţí Švédska aţ k výchozímu bodu. Subdivize 30 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na východním pobřeţí Švédska poloţeného na 63 30' SŠ a jdoucí na východ k pobřeţí finské pevniny; pak jiţním směrem podél pobřeţí Finska k bodu poloţenému na 60 30' SŠ; pak na západ k pobřeţí švédské pevniny; pak severním směrem podél východního pobřeţí Švédska aţ k výchozímu bodu. Subdivize 31 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na východním pobřeţí Švédska poloţeného na 63 30' SŠ a jdoucí po projití severně od Bothnijského zálivu k bodu na západním pobřeţí finské pevniny poloţenému na 63 30' SŠ; pak na západ aţ k výchozímu bodu. Subdivize 32 Vody vymezené linií vedoucí od bodu na jiţním pobřeţí Finska poloţeného na 23 00' VD a jdoucí po projití východně od Finského zálivu k bodu na západním pobřeţí Estonska poloţenému na 59 00' SŠ; pak na západ k 23 00' VD; pak na sever aţ k výchozímu bodu. CS 21 CS

23 PŘÍLOHA II AKTIVNÍ ZAŘÍZENÍ : ŠKÁLY VELIKOSTÍ OK, CÍLOVÉ DRUHY A PŘEDEPSANÉ PROCENTNÍ PODÍLY ÚLOVKŮ Škála velikosti ok (v mm) Cílové druhy < Subdivize Minimální % cílových druhů Smáčci (Ammodytidae) * * * * * * Šprot obecný (Sprattus sprattus) * * * * * Sleď obecný (Clupea harengus) * * * * Jazyk obecný (Solea vulgaris) * * Platýs velký (Pleuronectes platessa) * * Treska bezvousá (Merlangius merlangus) * * Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) * * Platýs limanda (Limanda limanda) * * Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) * * Platýs červený (Microstomus kitt) * * Kambala velká (Psetta maxima) * * Treska obecná (Gadus morhua) * 1. Treska obecná nesmí představovat více neţ 3% ţivé hmotnosti úlovku uchovávaného na plavidle. 2. Pouţití horního únikového okna typu Bacoma s příslušnou velikostí ok a specifikacemi, jak je stanoveno v dodatku. CS 22 CS

24 DODATEK K PŘÍLOZE II.: SPECIFIKACE HORNÍHO OKNA KAPSY ZATAHOVACÍ SÍTĚ S NÁZVEM BACOMA 1. S cílem zaručit selektivitu vlečných sítí, dánských nevodů a podobných sítí se speciálními otvory ok jak stanoveno v příloze II. - je povoleno pouţívat výhradně typ únikového okna BACOMA, jak je popsáno níţe. a. Popis okna i. Okno musí mít čtvercová oka o minimální velikosti 110 mm, měřeno jako vnitřní průměr otevřeného okna. ii. iii. Minimální velikost oka kapsy musí být 105 mm. Okno kapsy je tvořeno síťovinou a má obdélníkový tvar. V kapse je pouze jedno okno. Okno nesmí být blokováno vnitřními ani vnějšími přídavnými díly. b. Velikost kapsy, nástavce a zadní části vlečné sítě i. Kapsa se skládá ze dvou dílců o stejné velikosti, které jsou dohromady na kaţdé straně spojeny lemovým švem stejné délky. ii. iii. Minimální velikost kosočtvercových ok musí být 105 mm. Vlákno ok musí být vyrobeno z obroubených polyetylenových nití kroucených do lanka o síle nanejvýš 6 mm nebo je pouţito zdvojené lanko, přičemţ síla kaţdého lanka z dvojice nesmí přesáhnout 4 mm. Je zakázáno pouţívat kapsy a nástavce vyrobené pouze z jednoho kusu síťoviny opatřené pouze jedním lemem. iv. Je zakázáno přechovávat na plavidle sítě, které mají více neţ 100 otevřených kosočtverečných ok po obvodu kapsy, kromě spojování lemových švů. v. Počet otevřených kosočtverečných ok, kromě těch v lemových švech, v kaţdém bodě obvodu jakéhokoli nástavce nebo prodluţovacího dílce nesmí být větší neţ maximální počet ok po obvodu přední části kapsy a zadní zúţené části vlečné sítě kromě ok v lemových švech (obr. 1). c. Umístění okna i. Okno musí být vloţeno do horního dílce kapsy (obr. 2.). ii. Okno je umístěno nejvýše 4 oka od kapsy zatahovací sítě včetně řady ok ruční šňůry, přes která prochází lano kapsy (obr. 3 nebo 4). CS 23 CS

25 d. Velikost okna i. Šířka okna, vyjádřená počtem ok, je rovna počtu otevřených kosočtverečných ok v horním dílci děleno dvěma. Je-li to nutné, je dovoleno rozdělit nanejvýš 20% počtu otevřených kosočtverečných ok v horním dílci rovnoměrně po obou stranách dílce okna. (obr. 4). ii. Délka okna musí být nejméně 3,5 metru. e. Síťovina okna i. Oka mají minimální velikost otevření 110 milimetrů. Oka mají čtvercový tvar, tj. všechny čtyři strany síťoviny okna jsou tvořeny šikmo přetnutými oky sítě. ii. iii. Síťovina musí být kroucena tak, ţe šikmo přetnutá oka jsou umístěna souběţně a kolmo po délce kapsy. Síťovina je z jednoduchého krouceného materiálu bez uzlů nebo z materiálu dosahujícího podobných vlastností. Síťovinou bez uzlů se rozumí síťovina sloţená z ok o čtyřech stranách přibliţně stejné délky, kde jsou rohy ok tvořeny propletením vláken dvou vzájemně sousedících stran oka. Průměr jednotlivých vláken je alespoň 4,9 milimetru. f. Další specifikace i. Upevňovací specifikace jsou definovány na obrázcích 3 a 4. ii. Délka zvedacího popruhu musí být nejméně: 1. 4,5 m u kapsy o obvodu mezi 100 a 91 oky; 2. 4 m u kapsy o obvodu mezi 90 a 71 oky; a 3. 3 m u kapsy o obvodu menším neţ 71 ok. iii. iv. Zadní popruh nesmí obtáčet únikové okno BACOMA. Musí být tvořen lanem o průměru nanejvýš 20 mm a alespoň 2 m dlouhý. Bóje kapsy musí mít kulatý tvar o maximálním průměru 40 cm. K zatahovací šňůře musí být upevněna prostřednictvím lana bóje. v. Lano bóje musí být nejméně dvaapůlkrát delší neţ druhá odmocnina hloubky. vi. Do nástavce nebo do tělesa sítě je dovoleno namontovat buben nebo jiné zařízení omezující únik úlovku ze sítě. Buben nesmí překrývat únikové okno BACOMA. CS 24 CS

26 2. Podmínky opravování dílců se čtvercovými oky. a. Pro účely revizí je nezbytné uvést podrobná pravidla oprav poškozených čtvercových ok v únikovém okně BACOMA se čtvercovými oky: i. Je zakázáno pouţívat únikové okno BACOMA se čtvercovými oky s 10% nebo větším počtem opravených ok. ii. iii. Poškozená čtvercová oka musí být opravena předepsaným způsobem. Opraveným okem se rozumí kterýkoli otvor oka opravou dotčený. b. Způsob opravování únikových oken typu BACOMA. punch = otvor patch = záplata repaired net with double meshes = opravená síť se zdvojenými oky i. Vymezte opravovaný otvor spečením konců vláken kolem jeho okraje, čímţ se zabrání nenáleţitému rozpletení vláken. ii. iii. iv. Spočítejte oka, která je třeba vyměnit. Připravte si záplatu z jednoho krouceného svazku vláken bez uzlů; musí být ze stejného materiálu, stejného průměru a síly jako vlákno záplatované sítě. Záplata by měla být o dvě oka větší na všechny strany neţ opravovaný otvor, aby bylo dost síťoviny na překrytí okrajů otvoru. Připravte záplatu roztavením konců vlákna kolem jejích okrajů. v. Poloţte záplatu přes otvor a přichyťte ji k původní síťovině krouceným vláknem, jak je znázorněno na přiloţeném obrázku. vi. vii. Dbejte na náleţité vzájemné vpletení síťoviny. Pokračujte ve vplétání okolo otvoru tak, aby byla záplata vpletena nejméně dvěma řadami vláken. viii. Po dokončení se bude připevněná záplata podobat této ilustraci. CS 25 CS

27 Pohled ze strany Pohled shora Zvedací vak Hlavní prostor vlečné sítě (=kuţel sítě) Zúţená část Prodluţovací dílec Nezúţená část Kapsa zatahovací sítě Nezúţená část Obr. 1: Zařízení vlečných sítí lze rozdělit podle tvaru a funkce do tří různých částí. V hlavním prostoru vlečné sítě se vţdy nachází část zúţení o délce mezi 10 a 40 m. Nástavec se nachází v nezúţené části běţně tvořené jednou nebo dvěma sítěmi, jejichţ napínací délka se pohybuje mezi 6 aţ 12 m. Kapsa se rovněţ nachází v nezúţené části, často tvořené dvojitým vláknem kvůli lepší odolnosti vůči velkému opotřebení. Délka kapsy je často přibliţně 6 metrů, ačkoli menší plavidla mají kratší kapsy (2-4 m). Část pod zvedacím popruhem se nazývá zvedací vak.. CS 26 CS

28 Obr. 2: A B C Nástavec Kapsa Únikové okno, dílec se čtvercovými oky 1 Horní dílec, max. 50 otevřených kosočtvercových ok 2 Spodní dílec, max. 50 otevřených kosočtvercových ok 3 Postranní obruby 4 Spojovací prstenec neboli šev 5 Zvedací popruh 6 Zadní popruh 7 Zatahovací šňůra 8 Vzdálenost okna od zatahovací šňůry (obr. 3 a 4) 9 Lano bóje 10 Kapsa bóje CS 27 CS

29 D C B A E F MONTÁŢ DÍLCE OKNA Obr. 3 A B C 110mm dílec se čtvercovými oky (25 šikmo přetnutých ok) Upevnění dílce se čtvercovými oky k postranní obrubě Upevnění dílce se čtvercovými oky k síti s kosočtvercovými oky 2 kosočtvercová přetnutá oka / šikmo přetnuté oko v oku čtvercovém D E F 105mm síť s kosočtvercovými oky (max. 50 otevřených ok) Vzdálenost dílce okna od zatahovací šňůry. Okno musí končit nanejvýš 4 oka od zatahovací šňůry, včetně ručně tkané řady ok, kterými zatahovací šňůra prochází. Jedna řada ručně tkaných ok lemu pro navlečení zatahovací šňůry 9 CS 28 CS

30 A B G D C E F MONTÁŢ DÍLCE OKNA Obr. 4 A B C 110mm dílec se čtvercovými oky (20 šikmo přetnutých ok) Upevnění dílce se čtvercovými oky k postranní obrubě Upevnění dílce se čtvercovými oky k síti s kosočtvercovými oky 2 kosočtvercová šikmo protnutá oka / 1 šikmé protnutí ve čtvercovém oku D E F G 105mm síť s kosočtvercovými oky (max. 50 otevřených ok) Vzdálenost dílce okna od zatahovací šňůry. Okno musí končit nanejvýš 4 oka od zatahovací šňůry, včetně ručně tkané řady ok, kterými je provlečena zatahovací šňůra. Jedna řada ručně tkaných ok lemu pro navlečení zatahovací šňůry Max. 10% po obou stranách otevřených ok D CS 29 CS

31 PŘÍLOHA III TENATOVÉ SÍTĚ NA CHYTÁNÍ RYB ZA ŢÁBRY, TENATOVÉ SÍTĚ A TŘÍSTĚNNÉ TENATOVÉ SÍTĚ: Škály velikosti ok a cílové druhy Cílové druhy Škála velikosti ok (v mm) 157 Subdivize Minimální % cílových druhů Šprot obecný (Sprattus sprattus) * * * * * * Sleď obecný (Clupea harengus) * * * * * Jazyk obecný (Solea vulgaris) * * * Platýs velký (Pleuronectes * * * platessa) Treska bezvousá (Merlangius * * * merlangus) Pakambala kosočtverečná * * * (Scophthalmus rhombus) Platýs limanda (Limanda * * * limanda) Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) * * * Platýs červený (Microstomus kitt) * * * Kambala velká (Psetta maxima) * * * Treska obecná (Gadus morhua) * * Losos (Salmo salar) * Pstruh obecný (Salmo trutta) * 1. Treska obecná nesmí představovat více neţ 3% ţivé hmotnosti úlovku uchovávaného na plavidle. CS 30 CS

32 PŘÍLOHA IV MINIMÁLNÍ VYKLÁDKOVÉ VELIKOSTI Druh Zeměpisná oblast Minimální velikost Treska obecná (Gadus morhua) Subdivize cm Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus) Platýs velký (Pleuronectes platessa) Subdivize Subdivize cm 25 cm Kambala velká (Psetta maxima) Subdivize cm Pakambala kosočtverečná (Scophthalmus rhombus) Subdivize cm Úhoř říční (Anguilla anguilla) Subdivize cm Losos obecný (Salmo salar) Subdivize cm CS 31 CS