Vícevláknové aplikace modely a příklady
|
|
|
- Jana Křížová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vícevláknové aplikace modely a příklady Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 6 A0B36PR2 Programování 2 Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 1 / 79
2 Část 1 Příklad GUI aplikace Simulátor/Plátno GUI s plátnem Struktura aplikace Struktura simulátoru Struktura grafického rozhraní Praktické ukázky Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 2 / 79
3 Část 2 Spuštění externího programu v Javě Spuštění jiného programu z procesu Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 3 / 79
4 Část 3 Sokety v Javě Základní informace Stručný úvod do síťování Síťová API Soket Třídy UDP a TCP soketů Ošetření výjimečných stavů Příklad - Klient / Server Popis činnosti Komunikační protokol Implementace Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 4 / 79
5 Část 4 Modely vícevláknových aplikací Modely více-vláknových aplikací Prostředky ladění Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 5 / 79
6 GUI s plátnem Část I Část 1 Příklad GUI aplikace Simulator/Plátno Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 6 / 79
7 GUI s plátnem Obsah GUI s plátnem Struktura aplikace Struktura simulátoru Struktura grafického rozhraní Praktické ukázky Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 7 / 79
8 GUI s plátnem Zadání Naším cílem je vytvořit simulátor herního světa Ve světě mohou být různé objekty, které se mohou nezávisle pohybovat Simulátor je nezávislý na vizualizaci Simulátor běží v diskrétních krocích Vizualizaci herního světa se pokusíme oddělit od vlastního simulátoru Každému objektu simulátoru přiřadíme grafický tvar, který se bude umět zobrazit na plátno Simulátor chceme ovládat tlačítky Start/Stop Svět simulátoru vizualizujeme na plátně Vizualizace plátna bude probíhat nezávisle na běhu simulátoru Interaktivní hra vs Simulace Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 8 / 79
9 GUI s plátnem Základní struktura aplikace Simulátor obsahuje svět a objekty V zásadě se chová jako kolekce simulačních objektů Iterable Simulace běží v samostatném vlákně s periodou PERIOD Simulace probíhá v diskrétních časových okamžicích voláním metody dostep simulačních objektů Má metodu pro zastavení vlákna shutdown Grafické rozhraní a vizualizace obsahuje Základní kontrolní tlačítka pro ovládání simulace (start/stop) Plátno pro vykreslení dílčích objektů Standardní vykreslovací Swing vlákno Samostatné vlákno pro překreslování stavu simulátoru SwingWorker s přeposíláním zpráv hlavnímu Swing vláknu Grafickou reprezentaci vykreslovaných objektů Vlastní vykreslení grafickými primitivy. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 9 / 79
10 GUI s plátnem Simulator World SimObject Simulator kolekce simulačních objektů World definuje rozměry světa Pro jednoduchost identické jako rozměry okna/plátna SimObject jednotné rozhraní simulačního objektu Aktuální pozice objektu public Coords getposition(); Provedení jednoho simulačního kroku objekt má definované chování public void dostep(); Simulace probíhá ve smyčce: while(!quit) { for(simobject obj : objects) { obj.dostep(); } Thread.sleep(PERIOD); } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 10 / 79
11 GUI s plátnem Struktura grafického rozhraní Hlavní okno aplikace obsahuje kontrolní tlačítka Tlačítko start spouští simulaci Tlačítko stop zastavuje běžící simulaci Vizualizace simulace probíhá ve vlastním plátně MyCanvas Simulační objekty mají svůj grafický tvar Shape Překreslení plátna probíhá periodicky while(sim.isrunning()) { if (sim.ischanged()) { MyCanvas canvas = getsimcanvas(); canvas.redraw(); Thread.sleep(CANVAS_REFRESH_PERIOD); } } SwingWorker() Základní koncept překreslení neodpovídá kódu Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 11 / 79
12 GUI s plátnem Struktura plátna MyCanvas a vizualizace MyCanvas reprezentuje kolekci vykreslitelných objektů instance Drawable Každý objekt se umí vykreslit do grafického kontextu public void redraw() { Graphics2D gd = getgraphics(); for (Drawable obj : objects) { obj.draw(gd); } } Vlastní tvar objektu je definován ve třídě Shape abstract public class Shape implements Drawable { protected SimObject object; public Shape(SimObject object) { this.object = object; } Jan Faigl, 2016} A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 12 / 79
13 GUI s plátnem Příklad definice tvaru ShapeMonster, ShapeNPC ShapeMonster public class ShapeMonster extends Shape { public ShapeMonster(SimObject object) { super(object); public void draw(graphics2d g2d) { Coords pt = object.getposition(); g2d.setcolor(color.red); g2d.filloval(pt.getx(), pt.gety(), 15, 15); } } ShapeNPC public class ShapeNPC extends Shape { public ShapeNPC(SimObject object) { super(object); public void draw(graphics2d g2d) { Coords pt = object.getposition(); g2d.setcolor(color.green); g2d.fillrect(pt.getx(), pt.gety(), 15, 15); } } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 13 / 79
14 GUI s plátnem Vytvoření simulačních objektů a jejich tvarů private Simulator sim; private MyCanvas canvas; public SimulatorGUI(Simulator sim, MyCanvas canvas) { this.sim = sim; this.canvas = canvas; createobjects(); } public void createobjects() { World world = sim.getworld(); } SimObject monster = new SimObjectMonster(world, 1, 1); sim.addobject(monster); canvas.addobject(new ShapeMonster(monster)); SimObject npc = new SimObjectNPC(world, 400, 200); sim.addobject(npc); canvas.addobject(new ShapeNPC(npc)); Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 14 / 79
15 GUI s plátnem Příklad CanvasDemo Překreslování prostřednictvím SwingWorker vs přímé překreslování ve vlastním vlákně DoubleBuffer přepínání vykresleného obrazu Časování a zajištění periody Plynulé překreslování bez pohybu myši Toolkit.getDefaultToolkit().sync(); lec06/canvasdemo Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 15 / 79
16 GUI s plátnem Simulace vs grafická hra V simulaci se zpravidla snažíme důsledně oddělit simulované objekty od vizualizace 1. Na úrovni simulačních objektů a jejich vizuální reprezentace 2. Na úrovni simulačního času a rychlosti překreslování Přesnost simulace má přednost před rychlou a včasnou vizualizací (v reálném čase) Hry jsou zpravidla silně svázány s grafickou vizualizací Krok herního světa zpravidla znamená překreslení Kreslící vlákno tak udává také simulační krok Klíčovým aspektem je zachování plynulosti vizualizace a interakce V případě pomalejšího překreslování je rychlost herního světa adekvátně zpomalena. Interaktivní hry zpravidla využívají individuálního kreslení objektů do plátna (případně 3D kontextu) Používají vlastní sadu komponent (widgets), zpravidla vizuálně efektní, princip je však stejný jako například ve Swing. Chceme-li maximalizovat využití zdrojů a zajistit vysokou interaktivitu zpravidla musíme mít plně pod kontrolou běh aplikace. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 16 / 79
17 Spuštění jiného programu z procesu Část II Část 2 Spuštění externího programu v Javě Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 17 / 79
18 Spuštění jiného programu z procesu Obsah Spuštění jiného programu z procesu Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 18 / 79
19 Spuštění jiného programu z procesu Příklad - spuštění jiného programu z procesu Příklad - spuštění programu tdijkstra z Javy 1 private boolean calldijkstra() { 2 boolean ret = false; 3 try { 4 String cmd = "./tdijkstra -h -n " + size + " -s " + seed; 5 Process child = Runtime.getRuntime().exec(cmd); 6 child.waitfor(); 7 if (child.exitvalue() == 0) { 8 BufferedReader out = new BufferedReader(new InputStreamReader(child.getInputStream())); 9 hash = Integer.parseInt(out.readLine()); 10 ret = true; 11 } else { 12 System.out.println("Error in dijsktra"); 13 } 14 } catch (Exception e) { 15 System.out.println("Error: Exception : " + e.getmessage()); 16 } 17 return ret; 18 } Co se stane při nedostatečné vyrovnávací paměti pro stdout. lec06/executeprocess Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 19 / 79
20 Spuštění jiného programu z procesu Příklad - spuštění jiného programu z procesu Příklad - spuštění programu tdijkstra z Javy 1 private boolean calldijkstra() { 2 boolean ret = false; 3 try { 4 String cmd = "./tdijkstra -h -n " + size + " -s " + seed; 5 Process child = Runtime.getRuntime().exec(cmd); 6 child.waitfor(); 7 if (child.exitvalue() == 0) { 8 BufferedReader out = new BufferedReader(new InputStreamReader(child.getInputStream())); 9 hash = Integer.parseInt(out.readLine()); 10 ret = true; 11 } else { 12 System.out.println("Error in dijsktra"); 13 } 14 } catch (Exception e) { 15 System.out.println("Error: Exception : " + e.getmessage()); 16 } 17 return ret; 18 } Co se stane při nedostatečné vyrovnávací paměti pro stdout. lec06/executeprocess Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 19 / 79
21 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Část III Část 3 Sokety v Javě Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 20 / 79
22 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Obsah Základní informace Stručný úvod do síťování Síťová API Soket Třídy UDP a TCP soketů Ošetření výjimečných stavů Příklad - Klient / Server Popis činnosti Komunikační protokol Implementace Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 21 / 79
23 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Co je síťování? Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 22 / 79
24 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Zdroje Jiří Peterka, RFC - Request for Comments, série poznámek o Internetu. Martin Majer, W. Richard Stevens, UNIX Network Programming. Prentice Hall. W. Richard Stevens and Stephen A. Rago, Advanced Programming in the UNIX Environment. Addison Wesley. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 23 / 79
25 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Komunikace Komunikace slouží k přenosu informace. Přenos informace se děje výměnou zpráv. Mechanismus výměny zpráv musí mít definovaná pravidla. Typicky lze definovat: zahájení komunikace, předání zprávy, reakce na zprávu, ukončení komunikace. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 24 / 79
26 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Protokol Způsob komunikace definuje komunikační protokol. Protokol definuje: formát zpráv, pořadí výměny zpráv, syntaxi zpráv, sémantiku zpráv, chování při přijmu a vyslání zprávy. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 25 / 79
27 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Přenos bitů/bytů Z uživatelského hlediska jde o přenos obsahu sdělení. print("hallo"); Hallo! Přenos však vyžaduje další informace související s přenosovou cestou. Výsledná velikost přenášených dat je vyšší. Příklad telnet připojení k webovému serveru. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 26 / 79
28 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Zapouzdřování datových jednotek aplikační vrstva aplikační zpráva transportní vrstva segment segment síťová vrstva hlavička datová oblast datagramu datagram linková vrstva hlavička datová oblast rámce Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 27 / 79
29 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Modely komunikace Typická síťová aplikace se skládá ze dvou částí: Server - reprezentuje služby. Klient - reprezentuje poptávku po službě. Modely komunikace jsou: klient/server - klient žádá o službu server. Webový server, poštovní server, Instant Messaging (IM), vzdálená sezení. peer-to-peer (P2P) - každý účastník vystupuje jako klient i jako server. Služby sdílení souborů, bittorrent,.... Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 28 / 79
30 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Způsoby komunikace Kritéria dělení komunikace. Podle způsobu navazování spojení: spojovaná komunikace, nespojovaná komunikace. Podle způsobu přenosu data: proudový přenos, blokový přenos. Podle kvality přenosu a garance kvality přenosu: spolehlivý, nespolehlivý, s garantovanou kvalitou, bez řízení kvality. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 29 / 79
31 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Spojovaná komunikace Spojovaná komunikace (Connection oriented). Skládá se ze tří kroků: 1. Obě strany nejdříve navazují spojení. Obě strany potvrdí zájem o komunikaci případně upřesní parametry vzájemné komunikace. 2. Vlastní výměna sdělení. 3. Ukončení spojení. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 30 / 79
32 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Vlastnosti spojované komunikace Součástí komunikace je přechod stavů účastníků. Přechody mezi stavy musí být koordinované. Obě strany musí být v kompatibilním stavu, aby se domluvily. Musí být ošetřovány nestandardní situace. Například rozpad spojení. Při přenosu zpráv je zachováno pořadí vysílaných zpráv. Přijímací strana obdrží zprávy ve stejném pořadí v jakém je poslala vysílací strana. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 31 / 79
33 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Nespojovaná komunikace Komunikující strany nenavazují spojení. Nedochází k ověřování existence druhé strany. Komunikace probíhá zasíláním samostatných zpráv (datagramů). Adresování zprávy Není nutné komunikaci ukončovat. Vlastnosti: Komunikace je bezstavová. Zprávy jsou přenášeny v samostatném bloku dat (datagramu), které jsou samostatně přenášeny. Není zaručené pořadí zpráv. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 32 / 79
34 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Obsah Základní informace Stručný úvod do síťování Síťová API Soket Třídy UDP a TCP soketů Ošetření výjimečných stavů Příklad - Klient / Server Popis činnosti Komunikační protokol Implementace Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 33 / 79
35 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Soket Soket je objekt, který propojuje aplikaci s nějakým síťovým protokolem BSD4.1 Unix. Soket je softwarová komponenta. Soket je obecný objekt komunikace mezi dvěma procesy. Není omezen pouze na TCP/IP. Soket API konvertuje obecnou aplikační vrstvu na specifický protokol transportní vrstvy. Soket API definuje operace nad soketem (primitiva). Soket reprezentuje koncový bod komunikace. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 34 / 79
36 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Soket - aplikace a OS Síťové rozhraní patří mezi sdílené prostředky, proto přístup k němu řídí OS. uživatelský proces operační systém proces soket transportní vrstva proces soket transportní vrstva Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 35 / 79
37 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Sokety v Javě Lesson: All About Sockets UDP soket java.net.datagramsocket TCP sokety: java.net.serversocket java.net.socket Adresa String host, int port, java.net.inetaddress. java.net.socketaddress. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 36 / 79
38 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server UDP soket Datová jednotka java.net.datagrampacket. DatagramPacket(byte[] buf, int length) DatagramPacket(byte[] buf, int length, InetAddress address, int port) byte[] getdata() Primitiva connect(inetaddress address, int port) bind(socketaddress addr) disconnect() close() receive(datagrampacket p) send(datagrampacket p) Cílová adresa je součástí datagramu. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 37 / 79
39 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server TCP soket Server soket primitiva bind(socketaddress endpoint) Socket accept() close() Soket (klientský) primitiva connect(socketaddress endpoint) connect(socketaddress endpoint, int timeout) bind(socketaddress bindpoint) Jaké rozhraní a jaký port chceme použít pro spojení ( null). close() Zápis a čtení je realizováno proudy. OutputStream getoutputstream() InputStream getinputstream() Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 38 / 79
40 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Ošetření výjimečných stavů Mechanismem výjimek java.net.socketexception, resp. java.io.ioexception. BindException ConnectException NoRouteToHostException ProtocolException SocketException SocketTimeoutException UnknownHostException Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 39 / 79
41 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Obsah Základní informace Stručný úvod do síťování Síťová API Soket Třídy UDP a TCP soketů Ošetření výjimečných stavů Příklad - Klient / Server Popis činnosti Komunikační protokol Implementace Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 40 / 79
42 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Aplikace Klient / Server Časový server klient server kolik je hodin :00: Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 41 / 79
43 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Popis činnosti Jednoduchý telnet server s dvěma příkazy. time pošle aktuální čas serveru. bye ukončení sezení. Textově orientované spojení. Po navázání spojení (TCP) musí klient poslat uživatelské jméno a heslo. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 42 / 79
44 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Definice protokolu 1. Po navázání spojení server posílá výzvu Username:. 2. Klient odpovídá posláním uživatelského jména zakončeného znakem \n. 3. Server posílá výzvu Password:. 4. Klient odpovídá posláním hesla zakončeného znakem \n. 5. Server odpovídá zprávou Welcome\n. 6. Klient může posílat serveru příkazy v libovolném pořadí. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 43 / 79
45 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Definice protokolu - příkazy Příkaz se skládá ze jména příkazu a znaku konce řádky \n. Server odpovídá textovou zprávou závislou na příkazu, ukončenou \n. Příkazy: Žádost o zaslání aktuálního času. 1. Klient: time\n. 2. Server: posílá aktuální čas ve formátu time is: dow mon dd hh:mm:ss zzz yyyy\. Ukončení spojení. 1. Klient: bye\n. 2. Server: posílá konec proudu a zavírá soket. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 44 / 79
46 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Implementace Implementaci rozdělíme na třídy: ParseMessage - realizuje čtení a zápis textové zprávy z/do proudu. Obsah textové zprávy může začínat a nebo končit zadanou sekvencí znaků. Server - otevírá serverový soket na zadaném portu, po přijetí klienta vytváří ovladač klientského spojení. ClienHandler - realizuje obsluhu klientského spojení v samostatném vlákně. Client - testovací klient, který se přípojí k serveru na zadné adrese a portu. Klient pošle uživatelské jméno, heslo a žádost o aktuální čas, který vypíše na obrazovku (pouze časový údaj) a skončí. Vše proběhne bez interakce uživatele. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 45 / 79
47 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server ParseMessage 1 class ParseMessage { 2 void write(string msg) throws IOException { 3 out.write(msg.getbytes()); 4 5 } String read(string startstr, String endstr) throws IOException { 6 byte[] start = startstr.getbytes(); 7 8 byte[] end = endstr.getbytes(); int si = 0; int ei = 0; byte r;int count = 0; 9 while((si < start.length) 10 && ((r = (byte)in.read())!= -1)) { 11 si = (r == start[si])? si+1 : 0; 12 } 13 while ((ei < end.length) && (count < BUFFSIZE) 14 && ((r = (byte)in.read())!= -1)) { 15 buffer[count++] = r; 16 ei = (r == end[ei])? ei+1 : 0; 17 } 18 return new String(buffer, 0, 19 count > end.length? count-end.length : 0); } } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 46 / 79
48 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server ClientHandler 1/3 1 class ClientHandler extends ParseMessage implements Runnable { 2 static final int UNKNOWN = -1; 3 static final int TIME = 0; 4 static final int BYE = 1; 5 static final int NUMBER = 2; 6 static final String[] STRCMD = {"time", "bye"}; 7 8 static int parsecmd(string str) { 9 int ret = UNKNOWN; 10 for (int i = 0; i < NUMBER; i++) { 11 if (str.compareto(strcmd[i]) == 0) { 12 ret = i; 13 break; 14 } 15 } 16 return ret; 17 } Socket sock; //klientský soket 20 int id; //číslo klientu Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 47 / 79
49 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server ClientHandler 2/3 1 ClientHandler(Socket isocket, int iid) throws IOException { 2 sock = isocket; 3 id = iid; 4 out = sock.getoutputstream(); 5 in = sock.getinputstream(); 6 7 } public void start() { new Thread(this).start(); } 8 void log(string str) {System.out.println(str)}; 9 10 public void run() { 11 String cid = "client["+id+"] "; 12 try { 13 log(cid + "Accepted"); 14 write("login:"); 15 log(cid + "Username:" + read("", "\n")); write("password:"); log(cid + "Password:" + read("", "\n")); 18 write("welcome\n"); Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 48 / 79
50 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server ClientHandler 3/ //run pokračování boolean quit = false; 3 while (!quit) { 4 switch(parsecmd(read("", "\n"))) { 5 case TIME: 6 write("time is:"+ new Date().toString() + "\n"); 7 break; 8 case BYE: 9 log(cid + "Client sends bye"); 10 quit = true; 11 break; 12 default: 13 log(cid + "Unknown message, disconnect"); 14 quit = true; 15 break; 16 } } 17 sock.shutdownoutput(); sock.close(); 18 } catch (Exception e) { 19 log(cid + "Exception:" + e.getmessage()); 20 e.printstacktrace(); 21 } } } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 49 / 79
51 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Server 1 public class Server { 2 public Server(int port) throws IOException { 3 int i = 0; 4 ServerSocket servsock = new ServerSocket(port); 5 while (true) { 6 try { 7 new ClientHandler(servsock.accept(), i++); 8 } catch (IOException e) { 9 System.out.println("IO error in new client"); 10 } } 11 } // Server() public static void main(string[] args) { 14 try { 15 new Server(args.length > 0? 16 Integer.parseInt(args[0]) : 9000); 17 } catch (Exception e) { 18 e.printstacktrace(); 19 } 20 } 21 } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 50 / 79
52 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Client 1/2 1 public class Client extends ParseMessage { 2 Socket sock; 3 public static void main(string[] args) { 4 5 Client c = new Client( args.length > 0? args[0] : "localhost", 6 args.length > 1? Integer.parseInt(args[1]) : } ); 9 10 Client(String host, int port) { 11 try { sock = new Socket(); sock.connect(new InetSocketAddress(host, port)); 14 out = sock.getoutputstream(); 15 in = sock.getinputstream(); Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 51 / 79
53 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Client 2/2 1 //Client konstruktor pokračování 2 write("user\n"); 3 read("", "Password:"); 4 System.out.println("Password prompt readed"); 5 write("heslo\n"); 6 read("", "Welcome\n"); 7 write("time\n"); 8 out.flush(); 9 System.out.println("Time on server is " + read("time is:", "\n")); 10 write("bye\n"); 11 sock.shutdownoutput(); sock.close(); System.out.println("Communication END"); 14 } catch (Exception e) { 15 System.out.println("Exception:" + e.getmessage()); }} } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 52 / 79
54 Základní informace Síťová API Příklad - Klient / Server Příklad Telnet 1 oredre$ java Telnet 2 Login:telnet 3 Password:tel 4 Welcome 5 time 6 time is:tue Nov 28 09:56:49 CET time 8 time is:tue Nov 28 09:56:50 CET bye Ukázka činnosti Příklad Server 1 oredre$ java Server 2 client[0] Accepted 3 client[0] Username:telnet 4 client[1] Accepted 5 client[1] Username:user 6 client[1] Password:heslo 7 client[1] Client sends bye 8 client[0] Password:tel 9 client[0] Client sends bye Příklad Klient 1 oredre$ java Client 2 Password prompt readed 3 Time on server is Tue Nov 28 09:56:40 CET Communication END lec06/socket Demonstrační příklad se zdrojovými soubry z roku 2006, kterému odpovídá kódovací styl Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 53 / 79
55 Modely aplikací Prostředky ladění Část IV Část 4 Modely vícevláknových aplikací Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 54 / 79
56 Modely aplikací Prostředky ladění Obsah Modely více-vláknových aplikací Prostředky ladění Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 55 / 79
57 Modely aplikací Prostředky ladění Kdy použít vlákna? Vlákna je výhodné použít, pokud aplikace splňuje některé následující kritérium: Je složena z nezávislých úloh. Může být blokována po dlouho dobu. Obsahuje výpočetně náročnou část. Musí reagovat na asynchronní události. Obsahuje úlohy s nižší nebo vyšší prioritou než zbytek aplikace. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 56 / 79
58
59 Modely aplikací Prostředky ladění Modely vícevláknových aplikací Modely řeší způsob vytváření a rozdělování práce mezi vlákny. Boss/Worker - hlavní vlákno řídí rozdělení úlohy jiným vláknům. Peer - vlákna běží paralelně bez specifického vedoucího. Pipeline - zpracování dat sekvencí operací. Předpokládá dlouhý vstupních proud dat. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 58 / 79
60 Modely aplikací Prostředky ladění Boss/Worker model Program Workers úloha Zdroje Vstup Boss úloha Zdroj úloha Zdroj Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 59 / 79
61 Modely aplikací Prostředky ladění Boss/Worker rozdělení činnosti Hlavní vlákno je zodpovědné za vyřizování požadavků. Pracuje v cyklu: 1. příchod požadavku, 2. vytvoření vlákna pro řešení příslušného úkolu, 3. návrat na čekání požadavku. Výstup řešení úkolu je řízen: Příslušným vláknem řešícím úkol. Hlavním vláknem, předání využívá synchronizační mechanismy. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 60 / 79
62 Modely aplikací Prostředky ladění Boss/Worker příklad Příklad Boss/Worker model 1 //Boss 2 main() { 3 while(1) { 4 switch(getrequest()) { 5 case taskx : create_thread(taskx); 6 case tasky : create_thread(tasky); } 10 } 11 } 1 //Worker 2 taskx() { 3 řešení úlohy, synchronizace v případě sdílených zdrojů; 4 done; 5 } 6 7 tasky() { 8 řešení úlohy, synchronizace v případě sdílených zdrojů; 9 done; 10 } C style Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 61 / 79
63 Modely aplikací Prostředky ladění Thread Pool Hlavní vlákno vytváří vlákna dynamicky podle příchozích požadavků. Režii vytváření lze snížit, vytvořením vláken dopředu (Thread Pool). Vytvořená vlákna čekají na přiřazení úkolu. Thread pool Workers fronta požadavků Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 62 / 79
64 Modely aplikací Prostředky ladění Thread Pool - vlastnosti Počet vytvořených vláken. Maximální počet požadavků ve frontě požadavků. Definice chování v případě plné fronty požadavků a žádného volného vlákna. Například blokování příchozích požadavků. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 63 / 79
65 Modely aplikací Prostředky ladění Peer model Program Workers úloha Zdroje Vstup Zdroj úloha úloha Zdroj Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 64 / 79
66 Modely aplikací Prostředky ladění Peer model - vlastnosti Neobsahuje hlavní vlákno. První vlákno po vytvoření ostatních vláken: se stává jedním z ostatních vláken (rovnocenným), pozastavuje svou činnost do doby než ostatní vlákna končí. Každé vlákno je zodpovědné za svůj vstup a výstup. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 65 / 79
67 Modely aplikací Prostředky ladění Peer model - příklad Příklad Peer model 1 //Boss 2 main() { 3 create_thread(task1); 4 create_thread(task2); start all threads; 8 wait for all threads; 9 } 1 //Worker 2 task1() { 3 čekáná na spuštení; 4 řešení úlohy, synchronizace v případě sdílených zdrojů; 5 done; 6 } 7 8 task2() { 9 čekáná na spuštení; 10 řešení úlohy, synchronizace v případě sdílených zdrojů; 11 done; 12 } Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 66 / 79
68 Modely aplikací Prostředky ladění Zpracování proudu dat - Pipeline Program vstup část 1 část 2 část 3 výstup Zdroj Zdroj Zdroj Zdroj Zdroj Zdroj Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 67 / 79
69 Modely aplikací Prostředky ladění Pipeline Dlouhý vstupní proud dat. Sekvence operací (částí zpracování), každá vstupní jednotka musí projít všemi částmi zpracování. V každé části jsou v daném čase, zpracovávány různé jednotky vstupu (nezávislost jednotek). Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 68 / 79
70 Modely aplikací Prostředky ladění Pipeline model - příklad Příklad Pipeline model 1 main() { 2 create_thread(stage1); 3 create_thread(stage2); wait for all pipeline; 7 } 8 stage1() { 9 while(input) { 10 get next program input; 11 process input; 12 pass result to next stage; 13 } 14 } 1 stage2() { 2 while(input) { 3 get next input from thread; 4 process input; 5 pass result to next stage; 6 } 7 } 8 stagen() { 9 while(input) { 10 get next input from thread; 11 process input; 12 pass result to output; 13 } 14 } C style Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 69 / 79
71 Modely aplikací Prostředky ladění Producent a konzument Předávání dat mezi vlákny je realizováno vyrovnávací pamětí bufferem. Producent - vlákno, které předává data jinému vláknu. Konzument - vlákno, které přijímá data od jiného vlákna. Přístup do vyrovnávací pamětí musí být synchronizovaný (exkluzivní přístup). producent vyrovnávací paměť konzument Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 70 / 79
72 Modely aplikací Prostředky ladění Obsah Modely více-vláknových aplikací Prostředky ladění Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 71 / 79
73 Modely aplikací Prostředky ladění Funkce a paralelismus Při paralelním běhu programu mohou být funkce volány vícenásobně. Funkce jsou : reentrantní - V jediném okamžiku může být stejná funkce vykonávána současně Např. vnořená obsluha přerušení thread-safe - Funkci je možné současně volat z více vláken Dosažení těchto vlastností: Reentrantní funkce nezapisují do statických dat, nepracují s globálními daty. Thread-safe funkce využívají synchronizačních primitiv při přístupu ke globálním datům. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 72 / 79
74 Modely aplikací Prostředky ladění Vícevláknové aplikace a ladění Hlavní problémy vícevláknových aplikací souvisí se synchronizací: Uváznutí deadlock. Souběh (race conditions) - přístup více vláken ke sdíleným proměnným a alespoň jedno vlákno nevyužívá synchronizačních mechanismů. Vlákno čte hodnotu zatímco jiné vlákno zapisuje. Zápis a čtení nejsou atomické a data mohou být neplatná. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 73 / 79
75 Modely aplikací Prostředky ladění Prostředky ladění Nejlepším prostředkem ladění vícevláknových aplikací je nepotřebovat ladit. Toho lze dosáhnou kázní a obezřetným přístupem ke sdíleným proměnným. Nicméně je vhodné využívat ladící prostředí s minimální množinou vlastností. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 74 / 79
76 Modely aplikací Prostředky ladění Prostředky ladění Nejlepším prostředkem ladění vícevláknových aplikací je nepotřebovat ladit. Toho lze dosáhnou kázní a obezřetným přístupem ke sdíleným proměnným. Nicméně je vhodné využívat ladící prostředí s minimální množinou vlastností. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 74 / 79
77 Modely aplikací Prostředky ladění Prostředky ladění Nejlepším prostředkem ladění vícevláknových aplikací je nepotřebovat ladit. Toho lze dosáhnou kázní a obezřetným přístupem ke sdíleným proměnným. Nicméně je vhodné využívat ladící prostředí s minimální množinou vlastností. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 74 / 79
78 Modely aplikací Prostředky ladění Podpora ladění Debugger: Výpis běžících vláken. Výpis stavu synchronizačních primitiv. Přístup k proměnným vláken. Pozastavení běhu konkrétního vlákna. Záznam průběhu běhu celého programu (kompletní obsah paměti a vstupů/výstup) a procházení záznamu Logování: Problém uváznutí souvisí s pořadím událostí, logováním přístupu k zámkům lze odhalit případné špatné pořadí synchronizačních operací. Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 75 / 79
79 Modely aplikací Prostředky ladění Poznámky - problémy souběhu Problémy souběhu jsou typicky způsobeny nedostatkem synchronizace. Vlákna jsou asynchronní. Nespoléhat na to, že na jednoprocesorovém systému je vykonávání kódu synchronní. Při psaní vícevláknové aplikace předpokládejte, že vlákno může být kdykoliv přerušeno nebo spuštěno. Části kódu, u kterých je nutné zajistit pořadí vykonávání jednotlivými vlákny vyžadují synchronizaci. Nikdy nespoléhejte na to, že vlákno po vytvoření počká, může být spuštěno velmi brzy. Pokud nespecifikujete pořadí vykonávání vláken, žádné takové neexistuje. Vlákna běží v tom nejhorším možném pořadí. Bill Gallmeister Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 76 / 79
80 Modely aplikací Prostředky ladění Poznámky - problém uváznutí Problémy uváznutí souvisí s mechanismy synchronizace. Uváznutí (deadlock) se na rozdíl o souběhu mnohem lépe ladí. Častým problém je tzv. mutex deadlock způsobený pořadím získávání mutexů (zámku/monitorů). Mutex deadlock nemůže nastat, pokud má každé vlákno uzamčený pouze jeden mutex (chce uzamknout). Není dobré volat funkce s uzamčeným mutexem, obzvláště zamykáli volaná funkce jiný mutex. Je dobré zamykat mutex na co možná nejkratší dobu. V Javě odpovídá zámek krické sekci monitoru synchronized(mtx){} programming-java-threads-in-the-real-world--part-1.html Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 77 / 79
81 Diskutovaná témata Shrnutí přednášky Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 78 / 79
82 Diskutovaná témata Diskutovaná témata Modely vícevláknových aplikací Paralelní programování a ladění Problém uváznutí a problém souběhu Spuštění externího program v rámci Java programu Sokety v Javě Příklady vícevláknových aplikací GUI plátno simulátor a kreslení do canvasu Příště: Test ! Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6: Vícevláknové aplikace příklady 79 / 79
Část 1 Příklad GUI aplikace Simulátor/Plátno. GUI s plátnem Struktura aplikace Struktura simulátoru Struktura grafického rozhraní Praktické ukázky
Část 1 Příklad GUI aplikace Simulátor/Plátno Část 2 Spuštění externího programu v Javě Vícevláknové aplikace modely a příklady Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické
Vícevláknové aplikace modely a příklady
Vícevláknové aplikace modely a příklady Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 6 A0B36PR2 Programování 2 Jan Faigl, 2016 A0B36PR2 Přednáška 6:
Příklad aplikace Klient/Server s Boss/Worker modelem (informativní)
Příklad aplikace Klient/Server s Boss/Worker modelem (informativní) Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze A0B36PR2 Programování 2 Jan Faigl, 2015 A0B36PR2
Síťování (informativní)
Síťování (informativní) Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze A0B36PR2 Programování 2 Jan Faigl, 2015 A0B36PR2 : Síťování (informativní) 1 / 79 Síťování
Síťování (informativní) Síťování (informativní) Zdroje. Co je síťování? Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze
Síťování (informativní) Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze A0B36PR2 Programování 2 Síťování (informativní) Síťování v Javě Síťování Způsoby a modely
Síťování (informativní)
Síťování (informativní) Jan Faigl Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze A0B36PR2 Programování 2 Jan Faigl, 2015 A0B36PR2 : Síťování (informativní) 1 / 79 Síťování
Sokety a síťování. Jiří Vokřínek. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze
Sokety a síťování Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 9 B0B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Jiří Vokřínek, 2017 B0B36PJV Přednáška
Sokety a síťování. Jiří Vokřínek. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze
Sokety a síťování Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 9 B0B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Jiří Vokřínek, 2017 B0B36PJV Přednáška
Část 1 Síťování. Sokety a síťování. Část 2 Příklad jednoduchý klient a server. Část 3 Příklad aplikace Boss/Worker
Část 1 Síťování Sokety a síťování Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 9 B0B36PJV Programování v JAVA Síťování Způsoby a modely komunikace
Vícevláknové aplikace modely a příklady
Vícevláknové aplikace modely a příklady Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 8 B0B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Jiří Vokřínek, 2016
Část 1 Využití vláken v GUI. Vícevláknové aplikace modely a příklady. Část 2 Modely vícevláknových aplikací
Část 1 Využití vláken v GUI Vícevláknové aplikace modely a příklady Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 8 B0B36PJV Programování v JAVA
Sokety a sí ování. Katedra po íta. Ji í Vok ínek. P edná²ka 9 B6B36PJV Programování v JAVA
Sokety a sí ování Ji í Vok ínek Katedra po íta Fakulta elektrotechnická ƒeské vysoké u ení technické v Praze P edná²ka 9 B6B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Ji í Vok ínek, 2016 B6B36PJV P edná²ka 9:
RMI Remote Method Invocation
2. cvičení RMI Remote Method Invocation 2007/09 ver.2.0 1 RMI co to je? vyvolání metody z jiné JVM lokalizace vzdáleného objektu komunikace se vzdálenými objekty přenos objektu v bytecode typicky klient
Procesy a vlákna (Processes and Threads)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
KTE / ZPE Informační technologie
4 KTE / ZPE Informační technologie Ing. Petr Kropík, Ph.D. email: pkropik@kte.zcu.cz tel.: +420 377 63 4639, +420 377 63 4606 (odd. informatiky) Katedra teoretické elektrotechniky FEL ZČU Plzeň Největší
14.4.2010. Obsah přednášky 7. Základy programování (IZAPR) Přednáška 7. Parametry metod. Parametry, argumenty. Parametry metod.
Základy programování (IZAPR) Přednáška 7 Ing. Michael Bažant, Ph.D. Katedra softwarových technologií Kancelář č. 229, Náměstí Čs. legií Michael.Bazant@upce.cz Obsah přednášky 7 Parametry metod, předávání
Soubor jako posloupnost bytů
Soubory Soubor je množina údajů uložená ve vnější paměti počítače, obvykle na disku Pro soubor jsou typické tyto operace. otevření souboru čtení údaje zápis údaje uzavření souboru Přístup k údajům (čtení
8. přednáška: Soubory a proudy
8. přednáška: Soubory a proudy Soubor jako posloupnost bytů Ukládání/čtení primitivních typů Ukládání/čtení primitivních typů a objektů (řetězců) Ukládání/čtení objektů do souboru - serializace Obsah Algoritmizace
Vícevláknové aplikace modely a p íklady
Vícevláknové aplikace modely a p íklady Ji í Vok ínek Katedra po íta Fakulta elektrotechnická ƒeské vysoké u ení technické v Praze P edná²ka 8 B6B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Ji í Vok ínek, 2016
Z. Kotala, P. Toman: Java ( Obsah )
Z. Kotala, P. Toman: Java ( Obsah ) 13. Výjimky Výjimka (exception) je definována jako událost, která nastane během provádění programu a která naruší normální běh instrukcí. Výjimka je vyvolána například
Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna
Principy operačních systémů Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Multiprogramování předchůdce multitaskingu Vzájemné volání: Implementován procesem (nikoliv OS) Procesu je přidělen procesor,
1. Téma 12 - Textové soubory a výjimky
1. Téma 12 - Textové soubory a výjimky Cíl látky Procvičit práci se soubory s využitím výjimek. 1.1. Úvod Program, aby byl programem, my mít nějaké výstupy a vstupy. Velmi častým případem je to, že se
Procesy a vlákna - synchronizace
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna - synchronizace České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2010 Studijní materiály a informace o předmětu http://measure.feld.cvut.cz/vyuka/predmety/bakalarske/navody
Úvod Virtuální kanál TCP Datagramová služba UDP URL TCP, UDP, URL. Fakulta elektrotechnická
TCP, UDP, Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická 10. května 2007 Přehled 1 2 TCP a sokety obecně TCP klient TCP server 3 UDP klient UDP server 4 Sít ová spojení nad sít ovou vrstvou (typicky protokol
Úvod do programovacích jazyků (Java)
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2007/2008 c 2006 2008 Michal Krátký Úvod do programovacích
7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
Identifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Řídicí struktury jazyka Java Struktura programu Příkazy jazyka Blok příkazů Logické příkazy Ternární logický operátor Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Struktura programu
Obsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21
Stručný obsah 1. Hardware, procesory a vlákna... 19 2. Programování s ohledemna výkon... 45 3. Identifikování příležitostí pro paralelizmus... 93 4. Synchronizace a sdílení dat... 123 5. Vlákna v rozhraní
Semin aˇr Java V yjimky Radek Ko ˇc ı Fakulta informaˇcn ıch technologi ı VUT Unor 2008 Radek Koˇc ı Semin aˇr Java V yjimky 1/ 25
Seminář Java Výjimky Radek Kočí Fakulta informačních technologií VUT Únor 2008 Radek Kočí Seminář Java Výjimky 1/ 25 Výjimky Co a k čemu jsou výjimky výjimka je mechanizmus umožňující psát robustní, spolehlivé
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Java - výjimky. private void vstup() throws IOException {... }
Java - výjimky Tato kapitola ukazuje na několika příkladech práci s výjimkami v Javě. Klíčové pojmy: Výjimka, hierarchie výjimek, zachytávání výjimek, blok try-catch, tvorba vlastních výjimek, propagace
Vícevláknové aplikace
Vícevláknové aplikace Jiří Vokřínek Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Přednáška 7 B0B36PJV Programování v JAVA Jan Faigl, Jiří Vokřínek, 2017 B0B36PJV Přednáška
Úvod do programovacích jazyků (Java)
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2007/2008 c 2006 2008 Michal Krátký Úvod do programovacích
IRAE 07/08 Přednáška č. 7. Začátek (head)
Fronta (Queue) FIFO First In First Out (první dovnitř první ven) Vložení položky (Enqueue) Vyjmutí položky (Dequeue) Přidávání prvků Konec (Tail) Začátek (head) na jedné straně (konec) Odebírání prvků
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Struktura programu Vytvoření nové aplikace Struktura programu Základní syntaktické elementy První aplikace Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Nová aplikace NetBeans Ve vývojovém
Analýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
Tvorba informačních systémů
Tvorba informačních systémů Michal Krátký 1, Miroslav Beneš 1 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Tvorba informačních systémů, 2005/2006 c 2006 Michal Krátký, Miroslav Beneš Tvorba informačních
Seznamy a iterátory. Kolekce obecně. Rozhraní kolekce. Procházení kolekcí
Kolekce obecně Seznamy a iterátory doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Kolekce ::= homogenní sada prvků
7. Datové typy v Javě
7. Datové typy v Javě Primitivní vs. objektové typy Kategorie primitivních typů: integrální, boolean, čísla s pohyblivou řádovou čárkou Pole: deklarace, vytvoření, naplnění, přístup k prvkům, rozsah indexů
Procesy a vlákna IPC Komunikace mezi procesy (IPC = Inter-Process Communication)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna IPC Komunikace mezi procesy (IPC = Inter-Process Communication) České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2010 Studijní materiály a informace
NIO. Aplikační programování v Javě (BI-APJ) - 12 Ing. Jiří Daněček Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Praha
NIO Aplikační programování v Javě (BI-APJ) - 12 Ing. Jiří Daněček Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií ČVUT Praha Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows
Obsah Úvod 13 ČÁST 1 Základy 32bitového programování ve Windows Kapitola 1 Nástroje pro programování ve Windows 19 První program v Assembleru a jeho kompilace 19 Objektové soubory 23 Direktiva INVOKE 25
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Autorizovaný přístup do souborového systému hostitelského uzlu Informace o obsahu souborového systému hostitelského uzlu Obousměrný přenos kopií souborů
Class loader. každá třída (java.lang.class) obsahuje referenci na svůj class loader. Implementace class loaderu
Seminář Java Zavádění tříd Radek Kočí Fakulta informačních technologií VUT Duben 2008 Radek Kočí Seminář Java Zavádění tříd 1/ 16 JVM zavádí třídy dynamicky Class loader objekt schopný zavádět třídy abstraktní
Distribuované systémy a výpočty
Distribuované systémy a výpočty X36DSV Jan Janeček Peter Macejko CORBA Common Object Request Broker Architecture - konsorcium OMG (Object Management Group) - standard pro podporu komunikace v DS - pouze
Platforma.NET 11.NET Framework 11 Visual Basic.NET Základní principy a syntaxe 13
Obsah Úvod 11 Platforma.NET 11.NET Framework 11 Visual Basic.NET 12 1 Základní principy a syntaxe 13 Typový systém 13 Hodnotové typy 13 Struktury 15 Výčtové typy 15 Referenční typy 15 Konstanty 16 Deklarace
1. Webové služby. K čemu slouží? 2. RPC Web Service. 3. SOA Web Service. 4. RESTful Web services
13. Webové služby. K čemu slouží? Popis a vyhledávání služeb. Co je a k čemu slouží orchestrace a choreografie služeb. Technologie pro implementaci služeb 1. Webové služby. K čemu slouží? Definice WS -
Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
Java a XML. 10/26/09 1/7 Java a XML
Java a XML Java i XML jsou přenositelné V javě existuje podpora pro práci s XML, nejčastější akce prováděné při zpracování XML: načítání XML elementů generování nových elementů nebo úprava starého zápis
PREPROCESOR POKRAČOVÁNÍ
PREPROCESOR POKRAČOVÁNÍ Chybová hlášení V C# podobně jako v C++ existuje direktiva #error, která způsobí vypsání chybového hlášení překladačem a zastavení překladu. jazyk C# navíc nabízí direktivu #warning,
OMO. 4 - Creational design patterns A. Singleton Simple Factory Factory Method Abstract Factory Prototype Builder IoC
OMO 4 - Creational design patterns A Singleton Simple Factory Factory Method Abstract Factory Prototype Builder IoC Ing. David Kadleček, PhD. kadlecd@fel.cvut.cz, david.kadlecek@cz.ibm.com 1 Creational
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Cvičení 5 POČÍTAČOVÁ OBRANA A ÚTOK - POU
Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Cvičení 5 POČÍTAČOVÁ OBRANA A ÚTOK - POU TCP/IP model Síťová (IP) vrstva - IP (Internet protokol) nejpoužívanější
Paralelizace datových přenosů
Paralelizace datových přenosů přes rozlehlé vysokorychlostní sítě Martin Čížek Vedoucí: Ing. Antonín Král Katedra počítačů FEL ČVUT Zimní semestr 2005 Martin Čížek (FEL ČVUT) Paralelizace datových přenosů
Vláknové programování část V
Vláknové programování část V Lukáš Hejmánek, Petr Holub {xhejtman,hopet@ics.muni.cz Laboratoř pokročilých síťových technologií PV192 2014 03 25 1/25 Přehled přednášky Paměťový model Javy GUI v Javě Vlákna
Bridge. Známý jako. Účel. Použitelnost. Handle/Body
Bridge Bridge Známý jako Handle/Body Účel odděluje abstrakci (rozhraní a jeho sémantiku) od její konkrétní implementace předchází zbytečnému nárůstu počtu tříd při přidávání implementací používá se v době
Textové soubory. alg9 1
Textové soubory Textový soubor je posloupnost znaků členěná na řádky každý znak je reprezentován jedním bytem, jehož obsah je dán nějakým kódováním znaků členění na řádky je závislé na platformě a obvykle
Programování v jazyku Java Java a Internet, základní pojmy, socketové x datagramové spojení, klient - server architektura.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Programování v jazyku Java Java a Internet, základní pojmy, socketové x datagramové spojení, klient - server architektura. BI-PJV Programování
Abstraktní datové typy: zásobník
Abstraktní datové typy: zásobník doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Abstraktní datové typy omezené rozhraní
CAL (CAN Application Layer) a CANopen
CAL (CAN Application Layer) a CANopen J. Novák České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra měření Průmyslový distribuovaný systém na bázi sběrnice CAN Pressure sensor Stepper
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
TFTP Trivial File Transfer Protocol
TFTP Trivial File Transfer Protocol Jan Krňoul KIV / PSI TFTP Jednoduchý protokol pro přenos souborů 1980 IEN 133 1981 RFC 783 1992 RFC 1350 1998 RFC 1785, 2090, 2347, 2348, 2349 Noel Chiappa, Bob Baldvin,
Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek
Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Předmluva k aktuálnímu vydání Úvod k prvnímu vydání z roku Typografické a syntaktické konvence... 20
Obsah 5 Obsah Předmluva k aktuálnímu vydání 15 1 Úvod k prvnímu vydání z roku 2000 16 Typografické a syntaktické konvence................ 20 2 Základní pojmy 21 2.1 Trocha historie nikoho nezabije................
Definice třídy. úplná definice. public veřejná třída abstract nesmí být vytvářeny instance final nelze vytvářet potomky
JAVA Třídy Definice třídy úplná definice [public] [abstract] [final] class Jmeno [extends Predek] [impelements SeznamInterfacu] {... // telo tridy public veřejná třída abstract nesmí být vytvářeny instance
11.5.2012. Obsah přednášky 9. Skrývání informací. Skrývání informací. Zapouzdření. Skrývání informací. Základy programování (IZAPR, IZKPR) Přednáška 9
Obsah přednášky 9 Základy programování (IZAPR, IZKPR) Přednáška 9 Základy dědičnosti, přístupová práva Ing. Michael Bažant, Ph.D. Katedra softwarových technologií Kancelář č. 03 022, Náměstí Čs. legií
Úvod do programování - Java. Cvičení č.4
Úvod do programování - Java Cvičení č.4 1 Sekvence (posloupnost) Sekvence je tvořena posloupností jednoho nebo více příkazů, které se provádějí v pevně daném pořadí. Příkaz se začne provádět až po ukončení
Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace
Komunikace s automaty MICROPEL správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace MICROPEL 02/2014 Základní správu automatu tvoří činnosti: Nastavení základních
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat.
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat. 1. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky popište stav paměti
Počítačové sítě Transportní vrstva. Transportní vrstva
UDP TCP Rozhraní služeb Rozhraní protokolů 17 6 ICMP IGMP OSPF 01 02 89 SAP Síťová vrstva IP Rozhraní přístupu k I/O ARP Ethernet driver RARP Vrstva síťového rozhraní 1 DATA Systém A Uživatel transportní
Paralelní programování
Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 17 Monitor Semafor vedle aktivní (čekací smyčka, busy-wait) i pasivní implementace
Programování v Javě I. Leden 2008
Seminář Java Programování v Javě I Radek Kočí Fakulta informačních technologií VUT Leden 2008 Radek Kočí Seminář Java Programování v Javě (1) 1/ 45 Téma přednášky Datové typy Deklarace třídy Modifikátory
Od CGI k FastCGI. Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uved te autora 3.0 Česko.
Od CGI k FastCGI Ondřej Caletka 5. října 2013 Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uved te autora 3.0 Česko. Ondřej Caletka (CESNET, z.s.p.o.) Od CGI k FastCGI 5. října 2013 1 / 18 Obsah 1 Common
Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
Se vznikem internetu se můžeme na síťovou komunikaci v Javě (komunikace mezi více JVM) dívat dvěma pohledy-způsoby:
4. blok Java síťová Studijní cíl V tomto bloku studenti získají základní dovednosti při práci s Javou v síťovém prostředí. V úvodu budou zkoumány třídy pro práci se síťovými adresami InetAddress, InetSocketAddress
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost třídám a objektům, instančním
Vlákna. První jednoduchý program s vlákny:
Vlákna Současné operační systémy jsou víceúlohové. Z uživatelského pohledu se zdá, že běží několik úloh zároveň. Je tedy možné napsat i jeden program tak, aby v něm běželo vedle sebe několik relativně
Teoretické minimum z PJV
Teoretické minimum z PJV Pozn.: následující text popisuje vlastnosti jazyka Java zjednodušeně pouze pro potřeby výuky. Třída Zavádí se v programu deklarací třídy což je část programu od klíčových slov
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat.
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat. 1. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky sledujte stav paměti
Paralelní programování
Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 11 Literatura Ben-Ari M.: Principles of concurrent and distributed programming.
Vlákno odlehčený proces kód vlákna, zásobník privátní ostatní sdíleno s dalšími vlákny téhož procesu
Procesy, vlákna Vlákno odlehčený proces kód vlákna, zásobník privátní ostatní sdíleno s dalšími vlákny téhož procesu Implementace vláken one-to-one o implementace na úrovni jádra o každé vlákno je pro
Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.
Real Time programování v LabView Ing. Martin Bušek, Ph.D. Úvod - související komponenty LabVIEW development Konkrétní RT hardware - cíl Použití LabVIEW RT module - Pharlap ETS, RTX, VxWorks Možnost užití
Zadání Vytvoříme jednoduchý multithread HTTP server v jazyce Java Spustíme si ho na lokálním počítači A otestujeme ho Zdrojový kód je v
Vývoj informačních systémů Námět na praktické cvičení Klient Server (nepovinné) Zadání Vytvoříme jednoduchý multithread HTTP server v jazyce Java Spustíme si ho na lokálním počítači A otestujeme ho Zdrojový
Při studiu tohoto bloku se předpokládá, že student je zvládá základy programování v jazyce Java s využitím vývojového prostředí NetBeans.
1 Grafické rozhraní Studijní cíl Tento blok je věnován vytváření programů s využitím grafického rozhraní (GUI). Vysvětlen bude základní filozofie pro vytváření aplikací s GUI ve srovnání s konzolovými
IRAE 07/08 Přednáška č. 2. atr1 atr2. atr1 atr2 -33
Objekt jako proměnná Objekty a metody Objekt = proměnná referenčního typu vznik pomocí new, chování viz pole jako referenční proměnná minulý semestr Stack Heap objekt ref this 10 20 atr1 atr2 jinyobjekt
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat.
Pokud zadání nerozumíte nebo se vám zdá nejednoznačné, zeptejte se. Pište čitelně, nečitelná řešení nebudeme uznávat. 1. Odkrokujte následující program a s použitím notace z přednášky sledujte stav paměti
Cvičení č. 2. Komunikace mezi procesy Program Hodiny. 4 body
Cvičení č. 2 Komunikace mezi procesy Program Hodiny 4 body Datum: 6.2.2009 1 Obsah 1. Úvod...2 2. Pokyny pro odevzdání...2 3. Příprava...3 4. Úlohy...3 4.1. Požadavky na program Hodiny...3 4.2. Požadavky
Práce s textem. Třída Character. Třída Character. Třída Character. reprezentuje objekty zapouzdřující hodnotu typu char (boxing / unboxing)
Třída Character Práce s textem doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz reprezentuje objekty zapouzdřující hodnotu
Generické programování
Generické programování Od C# verze 2.0 = vytváření kódu s obecným datovým typem Příklad generická metoda, zamění dva parametry: static void Swap(ref T p1, ref T p2) T temp; temp = p1; p1 = p2; p2 =
Úvod Jednoduchá komunikace Sockety Konec. Programování v C# Síťová komunikace. Petr Vaněček 1 / 33
Programování v C# Síťová komunikace Petr Vaněček 1 / 33 Obsah přednášky Jednoduchá komunikace Sockety 2 / 33 System.Net Namespace poskytuje jednoduché rozhraní ke standardním protokolům Třída WebClient
1. Programování proti rozhraní
1. Programování proti rozhraní Cíl látky Cílem tohoto bloku je seznámení se s jednou z nejdůležitější programátorskou technikou v objektově orientovaném programování. Tou technikou je využívaní rozhraní
1 Nejkratší cesta grafem
Bakalářské zkoušky (příklady otázek) podzim 2014 1 Nejkratší cesta grafem 1. Uvažujte graf s kladným ohodnocením hran (délka). Definujte formálně problém hledání nejkratší cesty mezi dvěma uzly tohoto
Java a Caché IV: Manipulace s objekty
1 z 6 11.1.2007 11:13 přihlašovací jméno heslo Registrace Přihlásit články odkazy aktuality CZJUG konference o portálu přidejte se o nás Vyhledávání Text: najdi Oborový filtr J2ME J2SE J2EE Enterprise
Struktura programu v době běhu
Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů
Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
Dědičnost (inheritance)
Dědičnost (inheritance) Úvod Umožňuje objektům převzít (zdědit) členy jiných objektů a pouze je rozšířit o Auto: lze odvodit Vztah je osobní auto, cisterna jsou auta Základní pojmy Bázová třída (rodič)