Metodická doporučení k zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů středního odborného vzdělávání

Transkript

1 Metodická doporučení k zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů středního odborného vzdělávání

2 Obsah 2. Současná situace v oblasti zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání Národní úroveň Regionální úroveň Sektorová úroveň Spolupráce mezi individuálními partnery Závěry z výsledků dotazníkového šetření TAČR 2. část: možnosti zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit Zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání na národní úrovni Východiska relevantní navrhovaná opatření národních strategických dokumentů OECD: Výzvy a doporučení pro Českou republiku Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období Návrhy opatření koncepční studie POSPOLU Národní dohoda Kvalifikační model vzdělávání a priority Hospodářské komory ČR Prvky modelu zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání na národní úrovni Zapojení zaměstnavatelů do poradních orgánů a iniciativ, zabývajících se vzděláváním a rozvojem lidských zdrojů na národní úrovni Spolupráce zaměstnavatelů na tvorbě a aktualizaci RVP Spolupráce zaměstnavatelů při zajištění praktického vyučování ve firmách Rozvoj a koordinace partnerství škol a zaměstnavatelů Spolupráce zaměstnavatelů na výuce v oblasti odborného vzdělávání Spolupráce zaměstnavatelů na optimalizaci struktury oborů středního vzdělávání Aktuální stav společenské diskuse o možnostech zavedení duálního systému odborného vzdělávání v ČR Zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání na regionální úrovni Zapojení zaměstnavatelů do poradních orgánů a iniciativ, zabývajících se vzděláváním a rozvojem lidských zdrojů na regionální úrovni Zapojení zaměstnavatelů do podpory systematické spolupráce SOŠ se zaměstnavateli na regionální úrovni Zapojení zaměstnavatelů do optimalizace struktury oborů středního vzdělávání dle požadavků regionálního trhu práce

3 5. Zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání - Spolupráce mezi individuálními partnery Zapojení zaměstnavatelů do revizí ŠVP středního odborného vzdělávání Zapojení zaměstnavatelů do zajištění praktického vyučování ve firmách Zapojení zaměstnavatelů do výuky v oblasti odborného vzdělávání Seznam použitých zkratek Seznam použitých zdrojů

4 2. Současná situace v oblasti zapojení zaměstnavatelů do odborného vzdělávání Před rokem 1989 byla střední odborná učiliště součástí podniků či jejich sdružení a zaměstnavatelé odpovídali za průběh a kvalitu odborného výcviku. Odborné vzdělávání bylo v kompetenci ministerstva hospodářství či ostatních resortních ministerstev. Po roce 1989 se kompetence přesunula na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Po vzniku krajů došlo k přesunu některých kompetencí v oblasti regionálního školství z centrální úrovně na úrovně krajů (zřizovatelů). Praktické vyučování se většinou přeneslo z podniků do vlastních škol. Ty však často nebyly a ani v dnešní době nejsou schopny přizpůsobit učební pomůcky a přístrojové vybavení rychlému technologickému vývoji 1. Zásadním problémem na trhu práce je nesoulad mezi poptávkou zaměstnavatelů po kvalifikované pracovní síle a nabídkou absolventů, jejíž oborová struktura je významně ovlivněna preferencemi žáků a jejich rodičů při volbě studijního oboru. Nesoulad se projevuje nedostatkem absolventů převážně v technických oborech, nejvíce se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil zaměstnavatelé v sekundárním sektoru. Tento trend je umocněn nepříznivým demografickým vývojem v ČR a závisí i na aktuální výkonnosti ekonomiky. Jak vyplývá z různých průzkumů, zaměstnavatelé zastávají názor, že absolventi nejsou pro výkon povolání dostatečně připraveni. Tato situace vyžaduje hledání komplexního řešení, skládajícího se z mnoha dílčích opatření a změn. Jednou z cest jak stávající situaci změnit, je posílení role zaměstnavatelů v oblasti strategického řízení vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů a podpora jejich zapojení do procesu zkvalitňování odborné výuky. Zapojení zaměstnavatelů do strategického řízení rozvoje lidských zdrojů a odborného vzdělávání je možno kategorizovat podle úrovně, na které probíhá. Vertikálně: národní úroveň regionální úroveň spolupráce mezi individuálními partnery (spolupráce škol a zaměstnavatelů) Horizontálně: sektorová úroveň 2.1 Národní úroveň Na národní úrovni se zaměstnavatelé zapojují do definování kvalifikačních potřeb trhu práce prostřednictvím sektorových rad. Sektorové rady jsou nezávislá a zaměstnavateli organizovaná sdružení odborníků, kteří společně monitorují trh práce a identifikují vývojové trendy a změny, vyměňují si informace o potřebách sektoru v rozvoji lidských zdrojů, aktivně podporují vzdělávání a rozvoj odborných dovedností, analyzují profesní a kvalifikační potřeby v sektoru, navrhují strukturu kvalifikací a vytvářejí hodnotící standardy jednotlivých kvalifikací. Kvůli prosazování potřeb konkrétního sektoru rovněž komunikují se státními a vzdělávacími institucemi. Práce sektorových rad je základním zdrojem informací pro katalog Národní soustavy povolání (NSP). Jedná se o soustavně rozvíjený a na internetu všem dostupný katalog, který obsahuje informace 4

5 o povoláních na českém trhu práce o jejich náplni, potřebných znalostech a dovednostech pro výkon povolání, mzdách, a další související informace. Od roku 2005 se sektorové rady v rámci projektů MŠMT podílejí na budování Národní soustavy kvalifikací (NSK). Jedná se o státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Národní soustava kvalifikací definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. NSK nenahrazuje stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání. NSK zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. 2 Na základě zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání je zřízena Národní rada pro kvalifikace (dále jen Rada ). Rada je poradním orgánem MŠMT pro oblast kvalifikací a její úlohou je především projednávání materiálů týkajících se přípravy Národní soustavy kvalifikací a jejího uplatnění v praxi a rovněž posuzování problematiky z oblasti kvalifikací a dalšího vzdělávání, které jí předloží MŠMT. Personální obsazení osmnáctičlenné Rady reflektuje požadavek zákona č. 179/2006 Sb. po zastoupení osobností reprezentujících jak svět vzdělávání, tak svět práce. Členy Rady jsou zástupci pěti ministerstev, zaměstnavatelů, zaměstnanců i vzdělavatelů. 3 Jednou z forem zapojení zaměstnavatelů do tvorby vzdělávacích programů jsou tzv. oborové skupiny, vytvořené při Národním ústavu pro vzdělávání (NÚV). Oborové a odborné skupiny zprostředkovávají komunikaci mezi tvůrci vzdělávacích programů, zástupci škol a podniků i dalších institucí. Oborové skupiny pracují při NÚV z pověření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Od počátku se jejich činnost soustřeďuje na základní úkol: podporovat, udržovat a rozvíjet efektivní komunikaci tvůrců vzdělávacích programů v České republice se všemi relevantními partnery. Po roce 2004 byl základní úkol oborových skupin rozšířen: sledovat evropské trendy v odborném vzdělávání a aktivně podporovat zavádění evropských nástrojů v České republice. 4 Na národní úrovni nefunguje po zrušení Rady pro rozvoj lidských zdrojů (2006) nezávislá platforma pro budování dlouhodobého systematického dialogu a spolupráce mezi ústředními orgány státní správy, územními samosprávami, zaměstnavatelskými svazy, odborovými svazy a dalšími aktéry v oblasti rozvoje lidských zdrojů (podrobněji v kap ). Dlouhodobě (první zmínka v r. 1996) je diskutován vznik Národní rady pro vzdělávání. V listopadu 2014 se uskutečnilo první zasedání přípravného výboru, který by měl připravit podklady pro zakotvení Národní rady pro vzdělávání do zákona. Podle informací MŠMT došel výbor k závěru, že půjde o poradní orgán, který bude stmelovat zájmy různých oblastí (reprezentovaných ministerstvy školství, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu). 5 Rada Asociace krajů České republiky zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Jednou z nich je i Komise Rady AKČR pro školství, která se věnuje aktuálně řešeným otázkám z oblasti školství a spolupráci s MŠMT. 5

6 2.2 Regionální úroveň Neexistence národní koordinace a budování systémového rámce spolupráce se promítá i do regionální úrovně. Regionální rady pro rozvoj lidských zdrojů, ustavované po roce 2003 postupně utlumovaly svou činnost a zanikaly. V některých krajích rady dosud pracují, ale formy organizace, zapojení aktérů a financování se liší. Nově vznikající platformou pro regionální řešení otázek zaměstnanosti a posilování konkurenceschopnosti s vazbou na přípravu kompetentních zaměstnanců pro ekonomický rozvoj krajů jsou Pakty zaměstnanosti, které byly ustaveny v polovině krajů ČR (v době zpracování studie). Jedná se o regionální partnerství klíčových stakeholderů (kraj, ÚP, zástupci zaměstnavatelů, odborů, agentur regionálního rozvoje, atd.), kteří na základě písemné dohody stanovující společné strategické cíle, spolupracují ve prospěch zaměstnanosti a ekonomického rozvoje kraje. Pakty jsou zakládány a organizovány podle jednotného metodického rámce, který zahrnuje i nastavení řídících struktur. Operativní řízení a koordinace jsou zajištěny výkonným manažerským a administrativním zázemím. V současné době směřují k založení Asociace teritoriálních paktů zaměstnanosti ČR. Na regionální úrovni pracují také poradní sbory ředitelů krajských poboček Úřadů práce. K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytváří poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění Sektorová úroveň V posledních několika letech začaly z iniciativy zaměstnavatelů vznikat sektorové dohody, a to jak na národní a regionální úrovni, tak pro vybrané sektory národního hospodářství napříč územím celé republiky. Hlavním cílem sektorových dohod je nalezení efektivního řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice, a to prostřednictvím rozvoje a posilování spolupráce mezi zaměstnavateli, zaměstnanci, vzdělavateli a veřejnou správou. Konkrétně se jedná o tvorbu a uzavření sektorových dohod, které se zaměří na řešení vytipovaných konkrétních problémů. Na sektorových dohodách se podílejí všichni relevantní partneři, kteří vyjádří svoji vůli problémy nejen pojmenovat, ale napomoci svým dílem k jejich řešení. Sektorové dohody jsou písemnou politicko-společenskou úmluvou mezi vedoucími představiteli partnerů, doplněné úmluvou realizátorů konkrétních opatření. 7 Na regionální úrovni se státní správa (specificky ÚP), kraj, zaměstnavatelé, obce či vzdělavatelé, dohodnou na potřebách oboru a regionu a určí, co pro to kdo může udělat. Dohoda se může týkat například zaměření škol zřizovaných krajem, úpravy ŠVP, společných akcí škol, zaměstnavatelů, Úřadu práce, ale také například řešení dopravní obslužnosti, aby se žáci dostali na praxi do firem. Ty zase definují své budoucí potřeby v jednotlivých profesích. 8 6

7 2.4 Spolupráce mezi individuálními partnery Z pohledu zapojení zaměstnavatelů je nejrozvinutější oblast spolupráce mezi individuálními partnery. Rozborem současného stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů se komplexně zabýval projekt POSPOLU. Ve shrnující studii projektu je konstatováno, že obecně, i na základě posuzovaných dílčích dat, je všeobecně přijímanou skutečností, že v České republice jsou intenzita a způsob spolupráce mezi odbornými školami a zaměstnavateli stále považovány za spíše nedostatečné 9. Z šetření, realizovaných v rámci projektu POSPOLU vyplývá, že spolupráce mezi školami a zaměstnavateli není optimální, postupně se však zlepšuje a rozšiřuje. Mezi nejčastější formy spolupráce patří: kooperace při zajištění praktického vyučování; exkurze žáků, popř. pedagogů do firem; účast odborníků z praxe u závěrečných zkoušek; Zapojení zaměstnavatelů do definování obsahů vzdělávání tedy mezi časté formy spolupráce nepatří. Zapojení zaměstnavatelů do procesu zkvalitňování výuky pobíhá ve dvou rovinách: Smlouvy o vzájemné spolupráci mezi školou a významnými zaměstnavateli v regionu. Nejčastěji se jedná o zajištění odborného výcviku a odborných praxí, exkurze pro pedagogy, poskytnutí pomůcek, účast na závěrečných zkouškách. Školy naopak mohou zajistit školení pro pracovníky firem. Smlouvy mezi firmou a žáky o stipendiích, materiální podpoře či závazku budoucího zaměstnání. Poznámka: V textu jsou užívány pojmy zaměstnavatel a firma, přičemž v kontextu odborného vzdělávání a přípravy je pojem firma pro zjednodušení používán i pro případy, kdy se jedná o zaměstnavatele - poskytovatele praktického vyučování z řad veřejných, samosprávních a neziskových institucí. Rozsah a kvalita spolupráce jsou ve velké míře závislé na aktivitě jednotlivých škol. Nejsou specifikovány standardy spolupráce, proto je obtížné, aby byly systematicky kontrolovány zřizovateli a vývoj rozsahu a kvality spolupráce byl průběžně vyhodnocován. V programovacím období byly především v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost alokováno velké množství finančních prostředků do projektů, jejichž cílem bylo zlepšit a zintenzivnit spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli. Jednalo se jak o individuální projekty ostatní (IPO), tak o individuální projekty národní (IPN), jejichž realizace má přispět k systémovým návrhům a řešením na národní úrovni. V rámci IPO bylo podpořeno poměrně velké množství zajímavých projektů, díky kterým byla započata nová spolupráce mezi školami a zaměstnavateli či byla existující spolupráce prohloubena. Většina projektů financovaných z OP VK v tuto chvíli probíhá či byly v nedávné době ukončeny a není zatím možné analyzovat jejich dopad na celý vzdělávací systém a udržitelnost aktivit. 10 7

8 2.5 Závěry z výsledků dotazníkového šetření TAČR 2. část: možnosti zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit Průzkum mezi zaměstnavateli, provedený v rámci předkládané studie, prokázal, že existuje velký prostor pro rozšíření spolupráce mezi školami a firmami při stanovení obsahu vzdělávání. Přestože téměř 90 % respondentů uvedlo, že je zapojeno do spolupráce se středními odbornými školami, pouze necelá třetina z nich se podílí na stanovení obsahu vzdělávání. Zaměstnavatelé na druhou stranu deklarují ochotu touto formou se školami spolupracovat; přes 70 % respondentů souhlasilo s výrokem, že firmy by měly ovlivňovat obsah odborné přípravy žáků. Podle názoru zaměstnavatelů by se podíl celkového rozsahu výuky, realizovaný formou praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů, měl výrazně navýšit. Podle názoru téměř 60 % z nich by se podíl měl pohybovat v rozmezí %. Přímá participace jednotlivých podniků na systémovém zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na úrovni regionu, resp. státu je oproti přímé spolupráci firma škola výrazně méně častá. Na úrovni regionu/čr se v této roli přímo úměrně zvyšuje důležitost organizací zaměstnavatelů. Rovněž na systémové úrovni zaměstnavatelé vnímají celou řadu překážek, které komplikují jejich zapojení do vzdělávacích aktivit. Respondenti nejčastěji (63 %) označili jako bariéru nedostatečné a nedoladěné daňové odpočty pro firmy poskytující odbornou přípravu. Celkem 57 % respondentů jako bariéru uvedlo absenci dostatečně hluboké reformy odborného vzdělávání, včetně souvisejících legislativních změn (např. samostatný zákon o odborném vzdělávání). Podrobnější výsledky a závěry dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli uvádíme v příslušné části studie. Zaměstnavatelé vnímají i různorodé bariéry dalšího rozvoje spolupráce se školami. První nabyté zkušenosti se zavedením možnosti odpočtu z daně z příjmů firem, poskytujících odborné vzdělávání na svých pracovištích, by měly být detailně analyzovány, vyhodnoceny a v případě nutnosti by měly být zajištěny potřebné dodatečné úpravy. Možnost daňových odpočtů by měla být dostatečně propagována, aby byla zajištěna potřebná informovanost mezi firmami. V rámci regionů je vhodné připravit poradenské a podpůrné kapacity pro rozvoj spolupráce firem se školami. Zřizovatelé rovněž mohou nastavit některé parametry hodnocení kvality škol z hlediska kvality realizované spolupráce s podniky. 8

9 3. Zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání na národní úrovni Východiskem pro formulování jednotlivých prvků zapojení zaměstnavatelů bylo porovnání strategických dokumentů z oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Byly identifikovány okruhy shodných doporučení a úkolů, obsažené ve zprávě OECD 11, ve strategických vzdělávacích dokumentech ČR a klíčových sdružení zaměstnavatelů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Českomoravská komora odborových svazů) a výstupy projektu Pospolu. Návrh se rovněž opírá o zjištění vyplývající z identifikovaných příkladů dobré praxe a výstupy dotazníkového šetření. Na základě jejich provázání byly navrženy jednotlivé prvky systémového zapojení zaměstnavatelů do definování obsahů vzdělávání. Model sleduje zapojení zaměstnavatelů ve třech úrovních: národní, regionální a spolupráci mezi individuálními partnery. Provázání strategických dokumentů zachycuje matice, která je přílohou. 3.1 Východiska relevantní navrhovaná opatření národních strategických dokumentů OECD: Výzvy a doporučení pro Českou republiku OECD ve svém materiálu OECD reviews of vocational education and training/learning for Jobs: Pointers for Policy Development 12 velmi přehledně popisuje klíčové výzvy politik odborného vzdělávání a upozorňuje na silné stránky a výzvy, a také definuje doporučení pro jednotlivé země OECD. Situace v ČR (silné stránky, výzvy a doporučení) jsou pak podrobně popsány ve zprávě OECD Učení pro praxi - Přezkumy odborného vzdělávání a přípravy prováděné OECD Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále Strategie vzdělávání 2020) je klíčovým dokumentem a zároveň podmínkou pro čerpání prostředků z Evropské unie. Dokument obsahuje tři klíčové priority. Tou první je snižování nerovnosti ve vzdělávání. Druhou je podpora kvalitní výuky učitele, s čímž souvisí dokončení a zavedení kariérního systému či posílení kvalitní výuky budoucích pedagogů na vysokých školách. Třetí prioritou je odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Strategie je koncipována jako obecný základ pro tvorbu vzdělávací politiky v České republice v následujících letech, který má být sdílen jejími klíčovými aktéry. Spíše než souborem konkrétních opatření je dokumentem, který vymezí priority dalšího rozvoje vzdělávací soustavy. Dokument nutně zůstává na poměrně vysoké úrovni obecnosti s tím, že jím popsané hlavní směry budou podrobněji rozpracovány prostřednictvím prováděcích dokumentů 14 9

10 3.1.3 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období (dále Dlouhodobý záměr ČR) navazuje na předchozí Dlouhodobý záměr a v souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 stanovuje hlavní cíle regionálního vzdělávání, a to zejména: zvýšení dostupnosti předškolního vzdělávání a povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, zkvalitnění 2. stupně základního vzdělávání, podpora středního odborného školství, přiměřený rozvoj sítě škol a školských zařízení vzhledem k dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů ve společnosti a na trhu práce a kariérní systém a standard profese učitele Návrhy opatření koncepční studie POSPOLU Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi (zkráceně Pospolu) je systémový, individuální projekt národní. Projekt připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy a realizovalo ho ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání ( ). Cílem projektu Pospolu byla podpora spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů, která povede k lepší přípravě absolventů škol, k prohloubení přípravy žáků v reálném pracovním prostředí a k hledání dalších možností spolupráce vedle odborného výcviku a odborné praxe. Hlavním cílem projektu bylo dospět k návrhům legislativních úprav, které spolupráci škol a firem usnadní a umožní její prohloubení Národní dohoda Národní dohoda v oblasti rozvoje lidských zdrojů (dále jen Národní dohoda ) je aktivitou iniciovanou společně Svazem průmyslu a dopravy ČR a Českomoravskou konfederací odborových svazů a vznikla v rámci projektu Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů 17. Obsahově vychází Národní dohoda z materiálu Shrnutí podnětů a názorů sektorových rad v rámci řešení průřezových témat a zásadních bariér v oblasti RLZ, v němž jsou identifikována klíčová témata k řešení na národní úrovni. Strategickým cílem Národní dohody je pomocí navržených řešení ve vybraných oblastech přispět k zabezpečení dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce. Cestou k dosažení tohoto cíle je spolupráce zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců, státní správy, samosprávy a relevantních zájmových uskupení. Na základě výstupů sektorových rad bylo identifikováno osm dílčích cílů: 1. Podpora technického vzdělávání - změnit vztah mladé generace k matematice, přírodním vědám, k technice, technickým oborům a řemeslům. 2. Kariérové poradenství - zajistit funkční systém kariérového poradenství jak na úrovni počátečního vzdělávání, tak na úrovni zajišťované a poskytované ze strany veřejných služeb zaměstnanosti s ohledem na trendy a aktuální požadavky trhu práce. 3. Zvýšení kvality a rozsahu odborné přípravy na pracovišti: praxe, stáže, mobility - v učebních i maturitních oborech rozšířit spolupráci mezi školami a zaměstnavateli pomocí praxí, stáží a mobilit pro žáky, učitele i zaměstnance firem a podniků. 4. Další profesní vzdělávání rekvalifikace - rozvíjet systém dalšího vzdělávání dospělých prostřednictvím rekvalifikací jako jednoho z nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti. 10

11 5. Národní soustava povolání / Národní soustava kvalifikací - pokračovat v rozvoji systémů NSP a NSK a udržovat je v aktuální podobě (s přímou účastí zaměstnavatelů prostřednictvím sítě sektorových rad) a všestranně podporovat využívání NSP a NSK zejména provazováním zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, s dalšími právními předpisy. Nastavit a implementovat systém zajišťování kvality procesů dle zákona č. 179/2006 Sb. a systém zajišťování kvality dalšího vzdělávání. 6. Centra celoživotního učení nosných oborů včetně nízkokapacitních oborů s nadregionálním významem - zajistit vznik a další rozvoj Center celoživotního učení, zohledňujících potřeby zaměstnavatelů při zvážení regionálních a národních potřeb, přičemž Centra celoživotního učení budou rozvíjena přednostně u již existujících infrastruktur odborných škol. 7. Poradní sbor pro rozvoj lidských zdrojů - vybudovat funkční průřezový poradní a expertní orgán, zabývající se politikou rozvoje lidských zdrojů jako jedním ze základních pilířů ekonomiky. 8. Řízená ekonomická migrace - modernizovat legislativu upravující přijímání kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, zlepšit vnímání ekonomické migrace veřejností. Popis navrhovaných opatření, naplňujících tyto cíle a specifikace zodpovědnosti za jejich naplnění je uveden v příloze 2 Národní dohody Návrh opatření národní dohody. Národní dohoda je v době zpracování tohoto textu podepisována jednotlivými partnery, není dosud oficiálně zveřejněna a byla zpracovatelům poskytnuta Svazem průmyslu a dopravy ČR Kvalifikační model vzdělávání a priority Hospodářské komory ČR Kvalifikační model HKČR vychází ze znalosti systému celoživotního vzdělávání v ČR, situace a možností zaměstnavatelů při poskytování a odborné přípravy v praxi. Na základě výsledků a zkušeností z jiných zemí se jeví jako možné řešení převzít nejbližší úspěšný model, tzv. německý duální systém odborného vzdělávání. Hospodářská komora ČR však upozorňuje, že česká společnost ani systém vzdělávání v České republice nejsou aktuálně připraveny zavést duální systém po vzoru Německa. Prvky, které jsou pro duální systém v Německu podstatné, jsou v současné době v ČR nerealizovatelné. Současná ekonomická situace a hrozby, plynoucí z nedostatku absolventů počátečního vzdělávání v technických, resp. průmyslových oborech, chybějící vazby praktické výuky na konkrétní firmy, odchod silné generace technicky vzdělané pracovní síly do důchodu a nedostatek kvalifikované pracovní síly pro realizaci nových zakázek nedávají časový prostor pro několikaletá jednání o komplexní změně vzdělávacího systému. Podstatou kvalifikačního modelu je tedy využití snadno přenositelných a zároveň rychle využitelných prvků, které vycházejí z tzv. duálního systému: 1. Zaměstnavatelé budou mít podíl na schvalování soustavy oborů vzdělání. 11

12 2. Zaměstnavatelé se budou podílet na rozhodování o tom, jaké obory vzdělání a v jakých počtech budou otevírány v daném školním roce. 3. Zaměstnavatelé určují obsah praxe žáků v rámci rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů středních odborných škol. 4. Zaměstnavatelé definují obsah vzdělávání z hlediska teorie odborných předmětů. 5. Žáci a zaměstnavatelé se domluví ještě před nástupem na střední odbornou školu na spolupráci (smlouva o stipendiu, smlouva o budoucím zaměstnání). 6. Zaměstnavatelé spolupracují se středními odbornými školami na vybavení dle odborného zaměření výuky a na odborném vzdělávání pedagogů. 7. Zaměstnavatelé se budou účastnit všech praktických zkoušek v průběhu studia. 8. Stát podpoří zaměstnavatele, kteří vstoupí do tohoto modelu (např. prosadí pro zaměstnavatele odečet nákladů na jednoho žáka konající praxi ve firmě od základu daně paušální částkou; navýší limity u daňově uznatelných výdajů stipendií u středoškoláků i vysokoškoláků; podpoří firemní investice do vybavení určeného pro vzdělávání a to až do 110 % hodnoty investice pro účely vzdělávání daně v roce uvedení do užívání). Popis kvalifikačního modelu byl zpracovatelům poskytnut Hospodářskou komorou ČR, není oficiálně zveřejněn. 3.2 Prvky modelu zapojení zaměstnavatelů do systémového definování obsahů vzdělávání na národní úrovni Zapojení zaměstnavatelů do poradních orgánů a iniciativ, zabývajících se vzděláváním a rozvojem lidských zdrojů na národní úrovni Studie OECD: Výzvy a doporučení pro Českou republiku upozorňuje, na rozdrobenost institucionálního zabezpečení pro zapojení sociálních partnerů do odborného vzdělávání a přípravy Navrhovaným doporučením je, že zaměstnavatelé i odbory by měli být více zapojeni do odborného vzdělávání. Odpovědnost a úlohy příslušných orgánů by měly být posíleny a jasně definovány. Systém pro zapojování sociálních partnerů je v současnosti nejednotný a orgány zapojující sociální partnery jsou často zakládány účelově s omezenou dobou svého trvání. Ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 je obsažen požadavek na ustavení Národní rady pro vzdělávání. Opatření Dlouhodobého záměru ČR (M.5.1, M.5.2) stanoví zřídit přípravný výbor pro ustavení Národní rady pro vzdělávání ( ) a ustavit Národní radu pro vzdělávání jako poradní orgán vlády s cílem posílit koncepční rámec vzdělávací politiky a zaručit kontinuitu vzdělávací politiky resortu (2015). Koncepční studie POSPOLU ve svých závěrech formuluje obecné doporučení na ustavení koordinační/poradní platformy pro odborné vzdělávání na národní úrovni (Priorita III, opatření G). Vybudování funkčního průřezového poradního a expertního orgánu zabývajícího se politikou rozvoje lidských zdrojů je i jedním z opatření Národní dohody. Konkrétně navrhuje zakotvit a určit postavení Poradního sboru pro rozvoj lidských zdrojů při Radě hospodářské a sociální dohody jako platformy pro vzájemné informování, výběr problémů k řešení, vyjasňování postojů a koordinaci všech aktérů, jejichž činnost se dotýká problematiky RLZ (Klíčové téma 7, opatření 7.1.). 12

13 Potřeba vytvořit prostor pro zapojení zaměstnavatelů do směřování vzdělávací politiky a do vytváření klíčových strategických dokumentů je v ČR diskutována dlouhodobě. Návrh na vytvoření Rady pro rozvoj lidských zdrojů na národní úrovni a obdobných rad na úrovni nově vznikajících krajů, jako potřebného zázemí pro strategický management rozvoje lidských zdrojů, byl zpracován již v roce Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů byla založena vládním usnesením ze dne Rada měla zajišťovat spolupráci mezi ústředními orgány státní správy, územními samosprávami, zaměstnavatelskými svazy, odborovými svazy a dalšími aktéry v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Rada byla zrušena bez náhrady v roce Je nutné konstatovat, že po zrušení Rady pro rozvoj lidských zdrojů neexistuje reprezentativní platforma, na které by mohlo být toto téma řešeno. Téma se zásadně týká nejméně 3 resortů (MŠMT, MPSV a MPO), zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí představitelé těchto institucí a skupin v současné době nemají možnost se vzájemně potkávat, informovat se o svých záměrech a vzájemně se v pozitivním slova smyslu ovlivňovat 19. V listopadu 2014 se uskutečnilo první zasedání přípravného výboru, který by měl připravit podklady pro zakotvení Národní rady pro vzdělávání do zákona. Podle informací MŠMT řešil výbor na svém prvním jednání konečnou podobu rady. Došel k závěru, že půjde o poradní orgán, který bude stmelovat zájmy různých oblastí (reprezentovaných ministerstvy školství, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu). Výbor se dále dohodl na tom, podle jakého klíče bude rada sestavena. Z poloviny by ji měli tvořit členové virilní (vázáno ne na osoby, ale na organizace a instituce, jako třeba Svaz průmyslu atp.) a z poloviny členové jmenovaní přímo vládou. Rada by měla své návrhy předkládat vládě a ta je bude projednávat a schvalovat. 20 Napříč strategickými dokumenty panuje shoda, že je třeba vybudovat funkční poradní platformu, která bude stmelovat zájmy různých stran (ministerstev, sociálních partnerů a dalších zainteresovaných institucí) v oblasti vzdělávání, případně v širším pojetí v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Některá doporučení jsou obecná a blíže nespecifikují např. složení či formu takového orgánu. Konkrétní návrh na ustavení Národní rady pro vzdělávání je obsažen v Dlouhodobém záměru ČR (vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020) a dále návrh na založení Poradního sboru pro rozvoj lidských zdrojů, jako stálého expertního orgánu u Rady hospodářské a sociální dohody, obsažený v Národní dohodě, iniciované SP ČR a ČMKOS. Partnery Národní dohody jsou i některá ministerstva (např. MŠMT, MPSV, MPO, MZe). Příprava vzniku Národní rady pro vzdělávání již byla zahájena a předpokládá zapojení sociálních partnerů (např. SP ČR). Bylo by vhodné vyjasnění vztahu připravované Národní rady pro vzdělávání k návrhu Poradního sboru pro rozvoj lidských zdrojů. O zastoupení relevantních stakeholderů jsou v současné době vedeny diskuse, jsou hledány příklady ze zahraničí. Je zřejmé, že složení poradního orgánu bude mít velký vliv na to, zda se stane funkční, respektovanou institucí. Jednou z možných forem uspořádání je např. tripartitní princip. Otázkou je také role krajů, které se jako zřizovatelé škol zabývají praktickou implementací priorit a opatření, formulovaných na národní úrovni. Národní rada pro vzdělávání by měla disponovat jasně definovanými pravidly pro přijímání společných závěrů a doporučení, které by odrážely partnerský princip tohoto orgánu. 13

14 Aby se stala respektovanou institucí, jejíž doporučení se reálně přenášejí do vzdělávací politiky, měly by být vymezeny oblasti, ve kterých bude uplatňovat své kompetence, které by byly nástrojem pro zajištění kontinuálního a koncepčního přístupu ke vzdělávání. Národní rada pro vzdělávání by měla vytvořit prostor pro zapojení zaměstnavatelů do odborné diskuse (ne izolované připomínkování) k tvorbě a aktualizaci klíčových strategických dokumentů vzdělávací politiky a ke struktuře oborů vzdělávání. V případě vytvoření Rad pro revizi RVP, jejichž zřízení je rovněž opatřením Dlouhodobého záměru ČR, by Rady měly působit jako odborná pracovní skupina či sekce Národní rady pro vzdělávání, aby byl zajištěn koncepční a koordinovaný přístup k revizím RVP. Jednou z možností stanovení priorit a řízení jejich naplňování je navázat na vytváření Akčních plánů podpory odborného vzdělávání Národní radou pro vzdělávání (např. v dvouletém horizontu), spojeného s vyhodnocování jejich naplňování a dopadů realizovaných opatření. DOPORUČENÍ: Zapojit zaměstnavatele do průřezového expertního poradního orgánu, typu Národní rada pro vzdělávání. Zvážit tripartitní princip složení Rady, doplnit o zástupce krajů. Vyjasnit vztah připravované Národní rady pro vzdělávání k navrhovanému Poradnímu sboru pro rozvoj lidských zdrojů, formulovanému v Národní dohodě. Definovat pravidla pro přijímání společných závěrů a doporučení Národní rada pro vzdělávání, které by odrážely partnerský princip tohoto orgánu. Vymezit oblasti, ve kterých bude Národní rada pro vzdělávání uplatňovat své kompetence. Vymezit podklady a zdroje dat pro kvalifikovaná rozhodování Rady, včetně způsobu jejich tvorby a přenosu na úroveň Rady a jejích pracovních skupin. Využít Národní rady pro vzdělávání pro zapojení zaměstnavatelů do odborné diskuse (ne izolovaného připomínkování) k tvorbě a aktualizaci klíčových strategických dokumentů vzdělávací politiky a ke struktuře a inovacím oborů vzdělávání (včetně zařazení nových oborů na základě identifikace nových dovedností). Zařadit působení Rad pro revizi RVP (v případě jejich vytvoření) pod Národní radu pro vzdělávání (např. odborná pracovní skupina či sekce), aby byl zajištěn koncepční a koordinovaný přístup k revizím RVP. Navázat na vytváření Akčních plánů podpory odborného vzdělávání Národní radou pro vzdělávání (např. v dvouletém horizontu), spojeného s vyhodnocování jejich naplňování a dopadů realizovaných opatření. 14

15 Inspirace ze zahraničí - Německo I když je situace v Německu poněkud odlišná, jelikož má zaveden duální systém vzdělávání a zemské zřízení, je možno se inspirovat rolí Hlavní rady Spolkového ústavu odborného vzdělávání. Odpovědnost za neškolní odborné vzdělávání (odbornou přípravu v podnicích) v Německu nese Federální vláda. Tuto funkci na federální úrovni vykonává Ministerstvo školství a výzkumu a dále odpovídá za koordinaci (včetně centrální koordinace naplňování Zákona o odborném vzdělávání) a odpovědnosti za základní záležitosti politiky odborného vzdělávání) 21. Pokud ústava nestanoví jinak, odpovědnost za oblast vzdělávání nesou jednotlivé země. Odpovídají tedy i za odborné školy, které zpravidla spadají pod správu států a místních úřadů. Spolkový ústav odborného vzdělávání (BiBB) řídí přenos výsledků výzkumu do firemní odborné přípravy a zabezpečuje servisní a konzultační služby pro Spolkové ministerstvo školství a výzkumu a pro poskytovatele odborné přípravy. Základní pravomoci BiBB se opírají o Hlavní radu a Prezidenta BiBB. Hlavní rada (Hauptausschuss) je poradním orgánem spolkové vlády v zásadních záležitostech odborné přípravy poskytované v rámci firem. Hlavní rada je neoficiálně nazývána německým parlamentem odborného vzdělávání. Hlavní rada zajišťuje průřezové expertízy ve všech záležitostech relevantních ve vztahu k odbornému vzdělávání v Německu a působí jako statutární poradenský orgán směrem ke spolkové vládě. Delegáti reprezentují: zaměstnavatele, zaměstnance (odbory), spolkové země (Länder), spolkovou vládu. Delegáti pracují společně v Radě, každá skupina má stejný počet hlasů. Při rozhodování Rady může v poradní funkci působit po jednom delegátovi zástupce Federální agentury práce, německé Asociace místních úřadů a zástupce Vědecké rady BiBB 22. (Podrobný popis viz výstup studie POSPOLU - Analýzy systémů odborného vzdělávání v Evropě a ve světě). Inspirace ze zahraničí - Rakousko Rakousko je rovněž zemí se zavedeným duálním systémem a spolkovým uspořádáním. Jako poradní orgán Ministerstva ekonomiky v záležitostech učňovství zde působí Federální poradní sbor pro záležitosti učňovství (Bundesberufsausbildungsbeirat, BABB). BABB je orgán skládající se ze zástupců sociálních partnerů. Jeho úkolem je vznášet podněty k úpravám stávajících nebo vzniku nových učebních oborů a připravovat názory expertů na návrhy reforem. Obsah učebních regulativů je zpracováván Federálním poradním sborem pro otázky učňovství nebo Ministerstvem ekonomiky. Konkrétní podobu firemních kurikul a tedy jejich orientaci k naplnění kvalifikačních požadavků, mají na starosti podvýbory BABB nebo vzdělávací výzkumné instituty sociálních partnerů. Na regionální úrovni působí Regionální poradní sbory ve věcech učňovství. (Podrobný popis viz výstup studie POSPOLU - Analýzy systémů odborného vzdělávání v Evropě a ve světě). 15

16 3.2.2 Spolupráce zaměstnavatelů na tvorbě a aktualizaci RVP Spolupráce zaměstnavatelů na tvorbě a revizích RVP středního odborného vzdělávání Okruhu spolupráce zaměstnavatelů na revizích RVP středního odborného vzdělávání věnuje značnou pozornost Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období V oblasti revizí RVP Dlouhodobý záměr ČR doporučuje nastavit systém, v jehož rámci budou zajištěny cyklické revize Rámcových vzdělávacích programů (doporučení C.2.1). Dalším doporučením Dlouhodobého záměru ČR je inovovat RVP v návaznosti na předpokládané budoucí požadavky trhu práce formulované prostřednictvím NSK, a to s cílem současné i dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů (doporučení C.2.2). Dlouhodobý záměr dále v opatření C.2.3 navrhuje při revizích RVP posílit společný obecně odborný základ učiva v oblastech přenositelných kompetencí uplatnitelných zejména na trhu práce; všeobecný základ posilovat změnou jeho obsahu a relevance, nikoliv změnou rozsahu. Nepřímo do této kapitoly zapadá doporučení projektu Pospolu na zajištění lepší prostupnosti systému odborného vzdělávání, které předpokládá umožnění přijímání do 1. ročníku odb. vzdělávání, koncipovaného společně pro více současných oborů, výhledově revidovat soustavu oborů a vytvořit menší počet šířeji koncipovaných oborů na bázi společného odborného základu. Opatření C.4.1 Dlouhodobého záměru ČR obsahuje návrh na zhodnocení struktury RVP a obsah učiva inovovat v oblasti středního vzdělávání, zejména v oborech technického a přírodovědného zaměření s ohledem na technický pokrok a požadavky trhu práce a inovovat ty oblasti, které nejsou v souladu s pracovní realitou. Obdobně, z pohledu zaměstnavatelů, doporučuje Hospodářská komora ČR v rámci tzv. Kvalifikačního modelu, aby zaměstnavatelé podíl na schvalování soustavy oborů vzdělání. Dlouhodobý záměr ČR dále formuluje opatření Přehodnotit rozsah (a organizaci) odborné praxe u maturitních oborů a odborného výcviku u nematuritních oborů odborného vzdělávání a případně jej navýšit. Současně umožnit školám rozdělit tyto hodiny v rámci jednotlivých ročníků nerovnoměrně (např. navyšovat rozsah odborného výcviku u vyšších ročníků) opatření C.4.4. Dlouhodobý záměr rovněž formuluje opatření dokončit návrh obsahového a organizačního zajištění revizí RVP (opatření C.6.2) a vytvořit Radu pro revizi RVP, která se bude podílet na koncipování, sledování a hodnocení vzdělávání (opatření C.6.3). Obdobné doporučení lze nalézt mezi náměty projektu POSPOLU: ustavení koordinační/poradní platformy pro odborné vzdělávání na národní úrovni. podpora fungování krajských koordinačních/poradních platforem s využitím stávajících struktur a ve vazbě na tvorbu RAP (regionální akční plány) a KAP (krajské akční plány) zaměřené na rozvoj vzdělávání v regionu. začlenění sektorového principu do koordinačního systému na národní i krajské úrovni (sektorové rady, sektorové dohody, pakty zaměstnanosti). Jednou z priorit HK ČR (doporučení kvalifikačního modelu HK ČR) je požadavek, aby zaměstnavatelé určovali obsah praxe žáků a obsahu vzdělávání z hlediska teorie odborných předmětů v rámci RVP a ŠVP středních odborných škol. 16

17 Napříč strategickými dokumenty panuje shoda, že rámcové vzdělávací programy by měly být revidovány, inovovány a restrukturalizovány. Do těchto procesů je třeba jasně zahrnout roli zaměstnavatelů. Obecně je třeba postupovat v souladu s prioritami strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020). Aktualizované priority ET 2020 jsou uvedeny např. ve Sdělení Evropského parlamentu ze dne o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Relevantní prioritou je v tomto kontextu podpora učení se prací ve všech jeho podobách se zvláštní pozorností věnovanou učňovské přípravě, a to prostřednictvím zapojení sociálních partnerů, společností, komor a poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Vhodnou platformou zaměstnavatelů pro uvedené procesy jsou zejména sektorové rady, které jsou již ustaveny a mohou navázat na definování kvalifikačních standardů v Národní soustavě povolání. Systém revizí RVP by měl být zpřístupněn tak, aby umožňoval zohledňovat požadavky trhu práce na obsah i strukturu oborů a obecně relevanci RVP k trhu práce. Revidované RVP by bylo vhodné zpřístupnit po určitou dobu veřejnému připomínkování například formou vyvěšení pracovních verzí na stránkách MŠMT/NÚV. Výzvy k zapojení zaměstnavatelů do připomínkování RVP mohou v koordinaci s MŠMT/NÚV zajistit organizace zaměstnavatelů. Je k diskusi, zda systém revizí RVP otevřít i možnostem úprav struktury a obsahu i mimo případně nastavený, pravidelný cyklický rámec. Princip relevance odborného vzdělávání k trhu práce a dosažení společenské shody na nutnosti příslušné revize by měl doplnit princip revizí v pevně daných cyklech. Při inovacích RVP v návaznosti na předpokládané požadavky trhu práce vedle soustavy NSK zohledňovat i další zdroje: Národní soustavu povolání, výstupy predikcí kvalifikačních potřeb a podněty, které definují zaměstnavatelé dalšími komunikačními kanály (podklady k rozhodování orgánu typu Národní rady pro vzdělávání, jako jsou např. sektorové analýzy). Posílení společného obecně odborného základu učiva v oblastech přenositelných kompetencí doplnit restrukturalizací oborové struktury ve smyslu modularizace učňovských oborů a zajištěním společné odborně-kompetenční báze v prvním ročníku, s následnými specializacemi (moduly) ve vyšších ročnících. Konkrétní příklady zahraničního řešení modularizace oborů jsou uvedeny v komparativní analýze vybraných německých a českých vzdělávacích rámců. Zhodnocení struktury RVP a inovace obsahů učiva v oborech středního vzdělávání je nutné provádět za přímého zapojení zaměstnavatelů, např. prostřednictvím sítě sektorových rad. Toto opatření je třeba provázat se systémem revizí a inovacemi RVP, a dále s procesy a činnostmi prováděnými v rámci poradních orgánů a iniciativ, zabývajících se vzděláváním a rozvojem lidských zdrojů na národní úrovni. Inspirativním příkladem je v tomto ohledu dánský koordinovaný model modernizace a revize programů počátečního odborného vzdělávání. Struktura oborů středního odborného vzdělávání by měla zůstat otevřená pro nové RVP, pokud situace na trhu práce takovou potřebu signalizuje. Hodnocení struktury RVP je vhodné chápat šířeji, i ve smyslu případného vzniku nového RVP nebo zrušení RVP v případě, že se odpovídajícím způsobem vyvinula situace na trhu práce. Aktuálně platný rozsah odborné praxe u maturitních oborů odborného vzdělávání i odborného výcviku u nematuritních oborů odborného vzdělávání by měl přehodnocen. Výsledkem tohoto 17

18 přehodnocení by mělo být poměrně signifikantní navýšení praktického vyučování realizovaného v reálném firemním prostředí, které je pro účely řádného osvojení odborných kompetencí v současnosti nedostatečné. Podle studie Creating opportunities for youth - How to improve the quality and image of apprenticeships 23 (2012) platí, že efekty pobytu učně ve firemním prostředí jsou pozitivní, pokud žák tráví v podniku minimálně polovinu školního roku. Naopak český vzdělávací systém explicitně nestanovuje povinnost realizovat praktické vyučování ve firemním prostředí. V tomto ohledu existuje prostor pro novelizaci školského zákona. Rozsah praktického vyučování realizovaného ve firmách stanovit s ohledem na stávající možnosti škol, ale i zaměstnavatelů. V tomto bodě je nutný intenzivní dialog se zaměstnavateli, protože zdaleka ne všichni jsou připraveni a ochotni přenést většinu odborného vzdělávání do firemního prostředí, jak dokazují i výsledky souvisejícího dotazníkového šetření. Bude-li umožněno školám rozdělit hodiny na odbornou praxi/odborný výcvik v rámci jednotlivých ročníků nerovnoměrně, pak doporučujeme rozdělit hodiny po dohodě se zaměstnavateli zapojenými do definování obsahu a struktury ŠVP. Výhody možnosti konfrontace školního a firemního prostředí a osvojování odborných kompetencí v reálném podniku významně převažují nad jejich nevýhodami a prostupují napříč všemi ročníky vzdělávání. Pozornost je třeba věnovat spíše charakteru osvojovaných odborných kompetencí od šířeji použitelných směrem ke specializovaným. V rámci definování Rady pro revizi RVP (složení, pravomoci, rozhodovací procesy, postavení Rady např. vůči Národní radě pro vzdělávání atp.) bude nutné zajistit přístup a odpovídající roli a pravomoci zaměstnavatelů. V tomto ohledu se lze inspirovat obdobnými existujícími orgány v zahraničí (např. Rada Hauptausschuss a Podvýbor pro výzkum odborného vzdělávání v Německu nebo Rada pro odborné vzdělávání v Dánsku). Rovněž je třeba zajistit, aby legislativní a administrativní povinnosti kladené na zaměstnavatele, vyplývající z jejich zapojení do poskytování odborného vzdělávání, byly svým charakterem a rozsahem úměrné výhodám, které z participace zaměstnavatelům plynou. V opačném případě hrozí riziko demotivace zaměstnavatelů a snížení míry jejich participace na poskytování odborného vzdělávání (na toto riziko upozorňuje studie Work-based learning in Europe: Practices and Policy Pointers 24 ). DOPORUČENÍ: Systém revizí RVP zpřístupnit zaměstnavatelům a definovat v něm jejich roli tak, aby systém umožňoval zohledňovat požadavky trhu práce na obsah i strukturu oborů a obecně relevanci RVP k trhu práce. Při revizích RVP využít již ustavených platforem zaměstnavatelů, osvědčených např. při formulování NSK (sektorové rady, pracovní skupiny sektorových rad). Revidované RVP před schválením zpřístupnit po určitou dobu veřejnému připomínkování Systém revizí RVP otevřít i možnostem úprav struktury a obsahu i mimo pravidelný cyklický rámec. Při inovacích RVP vedle soustavy NSK zohledňovat i další zdroje: Národní soustavu povolání, výstupy predikcí kvalifikačních potřeb, sektorové analýzy atp. Zvážit restrukturalizaci učňovských oborů ve smyslu modularizace (společný odborný základ v prvním ročníku, následné specializace/moduly ve vyšších ročnících). Zhodnocení struktury RVP a inovace obsahů učiva v oborech středního vzdělávání provádět s přímým zapojením zaměstnavatelů a provázat je se systémem revizí a inovacemi RVP, a dále s procesy a činnostmi prováděnými v rámci poradních orgánů a iniciativ. 18

19 Strukturu oborů středního odborného vzdělávání ponechat otevřenou pro nové RVP, pokud situace na trhu práce takovou potřebu signalizuje. Aktuálně platný rozsah odborné praxe u maturitních oborů odborného vzdělávání i odborného výcviku u nematuritních oborů odborného vzdělávání (nejlépe formou praktického vyučování realizovaného v reálném firemním prostředí) přehodnotit a následně navýšit. Rozsah praktického vyučování realizovaného ve firmách stanovit s ohledem na stávající možnosti škol, ale i zaměstnavatelů. Bude-li umožněno školám rozdělit hodiny na odbornou praxi/odborný výcvik v rámci jednotlivých ročníků nerovnoměrně, pak rozdělit hodiny po dohodě se zaměstnavateli zapojenými do definování obsahu a struktury ŠVP. V rámci definování Rady pro revizi RVP (složení, pravomoci, rozhodovací procesy, postavení Rady např. vůči Národní radě pro vzdělávání atp.) zajistit přístup a odpovídající roli zaměstnavatelů Zajistit, aby legislativní a administrativní povinnosti kladené na zaměstnavatele, vyplývající z jejich zapojení do poskytování odborného vzdělávání, byly úměrné výhodám, které z participace zaměstnavatelům plynou Zohlednění popisů profesních kvalifikací obsažených v Národní soustavě kvalifikací při aktualizaci RVP pro střední odborné vzdělávání Využití profesních kvalifikací při revizích RVP pro střední odborné vzdělávání Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 požaduje zohlednit popisy profesních kvalifikací obsažené v Národní soustavě kvalifikací při aktualizaci rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání. Návazně Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období v této oblasti formuluje opatření navrhnout a ověřit možnosti využití profesních kvalifikací při revizích rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání (C.8.1) a soustavu oborů vzdělání, inovace RVP, jejich cyklické revize a tvorbu ŠVP systémově navázat na budoucí požadavky trhu práce formulované zaměstnavateli (např. prostřednictvím NSK) opatření C.8.2. Hospodářská komora ČR, stejně jako Svaz průmyslu a dopravy ČR a ČMKOS (prostřednictvím Národní dohody, opatření 5.2.) předložily doporučení dokončit tvorbu úplných profesních kvalifikací a zajistit průběžný transfer těchto informací k tvůrcům vzdělávacích programů počátečního vzdělávání a jejich implementaci do RVP i ŠVP. HK ČR v Programovém prohlášení Sekce vzdělávání rovněž požaduje zapojení zaměstnavatelů do rozvoje NSK, a současně i rozvoje Národní soustavy povolání. Standardem praktického vyučování, jehož úlohu mohou plnit příslušné profesní kvalifikace Národní soustavy povolání, se zabývá také projekt Pospolu. Pracovní verze návrhů/koncepcí budou realizátory Pospolu odevzdány MŠMT 31. října 2015, jejich podoba není pro realizaci výzkumné potřeby relevantní. Intenzivní zapojení zaměstnavatelů do formulování odborných způsobilostí a dalších parametrů profesních kvalifikací je doposud nejlepším příkladem spolupráce se zástupci trhu práce při formulování požadavků pracovního trhu na obsah kvalifikací. NSK představuje bezesporu 19