Souhrn podkladů z literatury a legislativy k výukovému předmětu HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY (II)

Transkript

1 Souhrn podkladů z literatury a legislativy k výukovému předmětu HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY (II) 2011

2 Obsah : 1. Historie horního práva Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.) Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88Sb., 157/09 Sb., 146/2010 Sb., prováděcí předpisy) Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko definice a právní ochrana podle znění horního zákona ( /88 Sb.) Hornická činnost ( 2 61/88 Sb.) Činnost prováděná hornickým způsobem definice, příklady ( 3 61/88 Sb.) Ložiskový průzkum, klasifikace a výpočet zásob ( /88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) Osvědčení o ložisku, chráněná ložisková území ( 6, /88 Sb., 364/92 Sb.) Dobývací prostor ( /88 Sb., 172/92 Sb.) Dobývání ložisek ( 24,25,32,33 44/88 Sb., /92 Sb.) Hospodárné využívání výhradních ložisek ( 30 44/88 Sb., /88 Sb.) Evidence zásob výhradních ložisek nerostů, odpisy zásob (44/88 Sb., 497/92 Sb.) Osvědčení o odborné způsobilosti při hornické činnosti (298/05 Sb., 206/01 Sb.) Oprávnění k hornické činnosti ( 24 44/88 Sb., 15/95 Sb.) Povolení k hornické činnosti, POPD ( /88 Sb.- přílohy) Úhrady a finanční rezervy související s hornickou činnosti (62/88 Sb., 44/88 Sb. 32a, 37a, 617/92 Sb.) Vybrané legislativní postupy v oblasti hornictví (44/88 Sb., 206/01 Sb., 369/04 Sb., 364/92 Sb., 298/05 Sb., 15/95 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb.) Přehled bezpečnostních předpisů v oblasti hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) Vyhláška ČBÚ 26/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti Vyhláška ČBU 26/89 Sb., úvodní ustanovení, povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování vyhlášky ( 1 3) Vyhláška ČBU 26/89 Sb., objekty, pracoviště a zařízení ( 4 9) Vyhláška ČBU 26/89 Sb., pracovníci ( 11 17) Vyhláška ČBU 26/89 Sb., mimořádné události ( 18-20) Vyhláška ČBU 26/89 Sb., základní dokumentace ( 21-22) Vyhláška ČBU 35/98 Sb., úvodní ustanovení, důlní dráha, křížení, návěští ( 5-7) Vyhláška ČBU 35/98 Sb., viditelnost, práce v kolejišti, brždění, doprava osob ( 8-11) Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb.,148/06 Sb. ) Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb.) Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví

3 Otázky ke zkoušce z předmětu Horní právo a bezpečnostní předpisy (II - lomové dobývání, soubor otázek je dostupný na adrese ) Prof. Ing. Alois Adamus, Ph.D. (2011) 1. Historie horního práva 2. Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb., 309/06 Sb.) 3. Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88Sb., 157/09 Sb., 146/10 Sb., prováděcí vyhlášky) 4. Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostu, výhradní ložisko definice a právní ochrana podle znění horního zákona ( /88 Sb.) 5. Hornická činnost ( 2 61/88 Sb.) 6. Činnost prováděná hornickým způsobem ( 3 61/88 Sb.) 7. Ložiskový průzkum, klasifikace zásob ( /88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) 8. Osvědčení o ložisku, chráněná ložisková území ( 6, /88 Sb., 364/92 Sb.) 9. Dobývací prostor ( /88 Sb., 172/92 Sb.) 10. Dobývání ložisek ( 24, 25, 32, 33 44/88 Sb., /92 Sb.) 11. Hospodárné využívání výhradních ložisek ( 30 44/88 Sb., /88 Sb.) 12. Klasifikace a evidence zásob výhradních ložisek nerostů ( 14 44/88 Sb., 497/92 Sb.) 13. Osvědčení o odborné způsobilosti při hornické činnosti (298/05 Sb., 206/01 Sb.) 14. Oprávnění k hornické činnosti ( 24 44/88 Sb., 15/95 Sb.) 15. Povolení k hornické činnosti, POPD ( /88 Sb.- přílohy) 16. Úhrady a finanční rezervy související s hornickou činnosti a využití těchto prostředků (44/88 Sb. 32a, 37a, 617/92 Sb.) 17. Legislativní postupy při schvalování činnosti v oblasti hornictví (44/88 Sb., 206/01 Sb., 369/04 Sb., 364/92 Sb., 298/05 Sb., 15/95 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb.) 18. Přehled bezpečnostních předpisů v oblasti hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) 19. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti 20. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., úvodní ustanovení, povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování vyhlášky ( 1 3) 21. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., objekty, pracoviště a zařízení ( 4 9) 22. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., pracovníci ( 11 17) 23. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., mimořádné události ( 18-20) 24. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., základní dokumentace ( 21-22) 25. Vyhláška ČBU 35/98 Sb., úvodní ustanovení, důlní dráha, křížení, návěští ( 1-7) 26. Vyhláška ČBU 35/98 Sb., viditelnost, práce v kolejišti, brždění, doprava osob ( 8-11) 27. Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb.,148/06 Sb. ) 28. Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) 29. Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb.) 30. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví. 5

4 Doporučená literatura : Makárius, R.: Z dějin královské, císařské a státní báňské správy. Montanex, Ostrava, ISBN: Makárius, R.: České horní právo, díl 1. Montanex, Ostrava 1999, ISBN: Makárius, R.: České horní právo, díl 2. Montanex, Ostrava, ISBN: Makárius, R., Luks, J.: Horní právo stanovisko k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb., Montanex, Ostrava, ISBN: Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II, Montanex, Ostrava, ISBN: X. Šeděnka, K.: Horní a související předpisy v otázkách a odp., Montanex, Ostrava 2006., ISBN: Hornická ročenka, Montanex Ostrava, Související předpisy : 1/1993 Sb. Ústava České republiky 2/1993 Sb. Usnesení ČNR o vyhlášení Listina základ. práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR 44/1988 Sb., Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 262/2006 Sb. Zákoník práce 309/2006 Sb. Zákon, kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovně právních vztazích... 61/1998 Sb. Zákon o hornické činnosti 62/1988 Sb. Zákon o geologických pracích 157/2009 Sb. Zákon o nakládání s těžebním odpadem 369/2004 Sb. Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací 364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích 172/1992 Sb. Vyhláška ČBÚ o dobývacích prostorech 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 104/1988 Sb. Vyhláška ČBÚ o hospodárném využívání výhrad. ložisek, o povolování a ohlašování hor. činn. 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů 298/2005 Sb. Vyhláška ČBÚ o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hor. činnosti 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způs. projektovat, provádět a vyhod. geologické práce 15/1995 Sb. Vyhláška ČBÚ o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem... 22/1989 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn.. v podzemí 26/1989 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn... na povrchu 51/1989 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. prov. při úpravě a zušlechťování nerostů 202/1995 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elekt. zařízeních při hornické činn... 55/1996 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci při činn. prováděné hor. způsobem v podzemí 52/1997 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl 35/1998 Sb. Vyhláška ČBÚ o požadavcích k zajištění bezpečnosti... důlní dráhy hnědouhelného lomu 239/1998 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy 415/2003 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi 659/2004 Sb. Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 148/2006 Sb. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Sbírka zákonů na portálu MV: Přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací elektronická Sbírka zákonů), verze 13, je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese Souhrn podkladů je dostupný na adrese: 6

5 1. Historie horního práva Zdroj : Makárius, R.: České horní právo I., Montanex, Ostrava Hornictví jako průmyslové odvětví mělo vždy významné postavení ve všech historických etapách vývoje našeho státu. Bohatství ložisek vzácných kovů, především zlata a stříbra ve středověku, uhlí v době průmyslové expanze XVIII. a XIX. století, stejné jako radioaktivních surovin v době nejnovější, určovaly hospodářský a tedy i politický význam jednotlivých zemí a států. Nerostné bohatství Čech vyneslo mimořádné postaveni mezi evropskými panovníky nejenom Přemyslovcům, z nichž král Otakar II. si vysloužil lichotivý přívlastek zlatý král", ale i jeho následovníkům z ostatních panovnických dynastii. Obě tyto skutečnosti -existence nerostného bohatství země i jeho význam pro politickou moc, motivovaly dva ze základních rysů vývoje horního práva. Počátky horního práva nutno hledat, a to stejné jako i u jiných právních oborů, v právu obyčejovém. Jeho kořeny sahají až do období před Kristem, kdy si toto právo osvojili zejména Egypťané a Féničané a později i Řekové a Římané. Poslední z nich dali tomuto právu pevné zásady, které se později promítly i do středověkého horního práva psaného. Vznik a vývoj psaného horního práva je neodlučitelný od hornictví v užším slova smyslu, tj od hlubinného dobývání užitkových nerostů. To, že české horní právo je prvým psaným právem svého druhu v celé Střední Evropě, že horní právo jihlavské a kutnohorské sloužilo za vzor právním řádům mnohých zemi Evropy, nelze odtrhnout od příčiny, respektive podnětu, kterým byla bohatá ložiska stříbrných rud v Čechách a jejích intenzivní dobývání. Od XIII. století postupné nacházená a dobývaná ložiska stříbrných rud v Jihlavě, Havlíčkově Brode, Kolíně, Kutné Hoře, Jáchymově a Příbrami byla dostatečným důvodem nejenom k zdokonalování, ale i vydávání nových právních norem tohoto oboru. Přímá závislost horního práva na intenzitě těžby a dalším zpracování nerostných surovin je jedním ze specifických rysů, který tento právní obor provází prakticky až do současnosti. Druhým významným rysem horního zákonodárství je dynamičnost jeho vývoje vyjádřená nejenom schopnosti přizpůsobovat se ekonomickým poměrům, ale i schopnosti rychle reagovat na změny a pokrok ve vývoji báňské techniky. Světový věhlas českého horního práva byl založen právem jihlavským a právem kutnohorským. Toto právo, mnohdy také označováno jako právo české, je nejstarším v Evropě sepsaným souborem norem tohoto oboru. Geneze českého horního práva spočívá ve dvou samostatných pramenech, a to v starším právu jihlavském a v mladším právu kutnohorském. V roce 1249, po urovnání sporu mezi českým králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem, využívají jihlavští králova slibu a povolnosti, který jim odměnou za válečnou pomoc potvrzuje Listinu svobod a práv, jejíž podstatou byla řada právních ustanoveni upravujících dolováni bohatých stříbrných rud jihlavského rulového pásma. Šestnáct základních článků, později označovaných jako Jura montium et montanorum", určených nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém království, bylo jejích držiteli na základe statutárního práva intenzivně doplňováno a rozšiřováno novými články a soudními nálezy. Normy jihlavského práva pronikaly nejenom do celých Čech, ale i do Slezska, Polska a dalších zemi. 7

6 Kontinuita věhlasu českého středověkého hornictví byla zachována objevem na tehdejší dobu nebývalých nalezišť stříbra v okolí Kutné Hory. Tato lokalita již na konci XIII. století svým nerostným bohatstvím zastínila význam jihlavských dolů. Neobyčejně rychlý rozvoj těžby v kutnohorské oblasti nutné vyžadoval i právní úpravu báňského podnikání. Jihlava, která ochotně poskytovala poučení a opisy svých privilegii cizině, je odmítla poskytnout místu, které v bezprostřední blízkosti vyvstalo jako její nežádoucí konkurent. Již v roce 1300, to je dřivé, než byla Kutná Hora povýšena na královské horní město, vyhlašuje, a to především pro ni, král Václav II. své Ius regále montanorum - knihu královského horního práva, které si, i když po četných úpravách, dochovalo svoji platnost až do XIX. století. Je oprávněnou domněnka, že autorem významného díla je vlašský právník Gozzius z Ometá, který byl nejenom výborným znalcem římského práva, ale i horního pravá českého. Celý zákon je založen na zásadě horního regálu, který zde král, na rozdíl od práva jihlavského, výslovně vyhlašuje. Po stránce obsahové je tento zákoník souhlasný s právem jihlavským, a můžeme jej proto pokládat za jeho zdokonalené pokračování. Význam Václavova kodexu pro České právo spočívá však také v tom, že se v něm, zřejmě poprvé, výrazně uplatňuji na svoji dobu pokrokové prvky řimskokánonického práva. O jeho dokonalosti svědčí i to, že byl přeložen nejenom do němčiny a polštiny, ale mj. i do španělštiny, a že byl rozšířen do celé řady zemí včetně Jižní Ameriky. Václav II. uděluje kutnohorským dolům horní řád Zdroj: Otevřená encyklopedie Wikipedie CZ, Václav II, 2010, URL: II. Čtrnácté století je vrcholem slávy kutnohorského dobývání Intenzivně se vybírají na stříbro bohatá ložiska galenitu a sfeleritu, a to ve snadno přístupných podpovrchových pásmech oselských, které umožňovaly bohaté výnosy při minimálních nákladech. Již koncem XIV. století vsak byly tyto bohaté partie vyčerpány. Úpadek dolování v Kutné Hoře omezil a snížil význam českého horního práva, které navíc již ani neodpovídalo novým politickým a hospodářským poměrům v českém státe. 8

7 Pro XV. a XVI. století je v Čechách charakteristický úpadek centrální panovnické moci ve prospěch měst a pozemkových vlastníků, pro které mělo být udělování svobod, výsad a fristuňků pobídkou k intenzivnějšímu báňskému podnikáni. V době, kdy voselském pásmu kutnohorské lokality živořily poslední šachty, otevírá se u krušnohorské osady Konradsgrunu nové veliké bohatství v podobě stříbrných rudných žil. Podnikavý šlechtic hrabe Štěpán Šlik ve velmi krátké době buduje z této obce nové město - Jáchymov a v jeho okolí hustou siť šachet a štol, které otevřely hlubinné bohatství loketského kraje. Opíraje se o všeobecnou horní svobodu, kterou rodu Šliků údajně udělil král Vladislav, vydává hrabě Šlik v roce 1518 horní řád, který ve sto šesti článcích zpracoval Jindřich z Kónneritzu. Předlohou pro tuto normu mu byl pokrokový horní řád saského města Annabergu. Vyhlášením tohoto řádu Šlikové prakticky popřeli existenci královského regálu, a to nejenom horního, ale i mincovního. I pres tento hrubý zásah do práva panovníka král Ludvík v roce 1520 tento horní řád společně s právem výkupu stříbra a ražení mincí potvrdil a Jáchymov povýšil na královské horní město. Ve stejném roce tato práva schválil i stavovský sněm. Král Ludvik brzy pochopil, že podcenil rozsah rudného bohatství Jáchymova a jeho význam pro českého panovníka. Radikálněji postupoval jeho nástupce Ferdinand I. který na sněmu v roce 1527 uplatnil královský nárok na horní i mincovní regál. Ve smlouvě, kterou byli Šlikové roku 1528 nuceni s králem uzavřít, uhájili pouhý desátek z hor při současné ztrátě práva na odběr stříbra i ražbu mincí. Tímto krokem však iniciativa Ferdinanda I. nekončí. Neurovnané poměry mezí panovníkem, horními městy a pozemkovou vrchností se rozhodl radikálně řešit smlouvou se stavy, kterou uzavřel v roce Podstatu tohoto narovnání o hory a kovy" tvoři tyto stěžejní zásady: 1. Stavům se přiznává právo na tzv. nižší kovy, ke kterým se řadí měď, cín, železo, olovo, rtuť, a to s právem urbury (stanovený podíl na výnosu těžby). Tímto ustanovením vzniká stavovský horní regál. 2. Pokud jde o zlato a stříbro, platí královský horní regál, avšak odlišně upravený pro doly nové a doly staré. U starých dolů má vlastník pozemku nárok na polovinu urbury s tím, že druhá polovina náleží králi společně s právem na odběr kovu. Na nových dolech platí královský regál podle úpravy jáchymovského horního řádu. 3. Mincovní regál je výhradně královský 4. Horní orgány se dělí na orgány ústřední (mincmistr a mincovní úředníci) podřízené králi, orgány společné pro krále i vrchnost (desátník a přepalovač) a ostatní orgánové (rychtář a přísežní), kteří jsou podřízeni pouze vrchnosti. Králi vsak přísluší výkon dozoru nad všemi doly, a to prostřednictvím nejvyššího mincmistra. Narovnání o hory a kovy mělo platnost pouze pro Čechy. Báňské poměry na Moravě upravil Ferdinand I. teprve roku 1562, a to tak, že u všech dolů upustil na dobu 6 let od desátku s tím, že zde uplatnil zásady jáchymovského horního řádu. Majitelé loketského panství, povzbuzeni narovnáním o hory a kovy, které pokládali za významný kompromis, vydali v roce 1541, a to bez králova souhlasu, nový horní řad jáchymovský, kterým si podřídili jak správu hor, tak i jáchymovský horní soud. Spor, který mezi nimi a králem nadále trval, byl předmětem řízení před zemským soudem, na kterém Štěpán Šlik krále urazil, byl uvězněn a propuštěn teprve na základě prohlášeni, kterým 9

8 panovníkovi postoupil hory a kovy, a to se všemi právy včetně desátku. Tento mu sice král na přechodnou dobu deseti let postoupil, avšak po šmalkaldské válce ztratil tento bohatý šlechtický rod i tato zbývající práva. Rokem 1547 jáchymovské doly definitivně připadají královské koruně. V roce 1548 vydal Ferdinand I. pro Jáchymov nový královský horní řád, který vychází ze systematiky Ius regále montanorum Václava II. Jáchymovský horní rád výslovně vyhlašuje horní i mincovní regál jako výsostné právo panovníka, který je také pozemkovým vlastníkem a do jehož mincoven musí být pod dozorem královského úředníka odevzdán veškerý stříbrný výtěžek hor. Nejvyšším horním orgánem ustanovuje královského horního hejtmana, který společně s ostatními horními orgány je podřízen královské komoře. Rovněž tak i horní soud podléhá královskému hornímu hejtmanu, který je odvolací stolicí soudu, z jehož rozhodnuti se lze odvolat pouze ke králi. V soudním řízeni se převážně uplatnila písemná forma jednáni. Tento řád, na rozdíl od řádů starších, obsahoval i ustanovení o řízeni exekučním. Horní řád jáchymovský však nelze pokládat za přepis saského rádu, ani za jeho jediný pramen. Jednotlivá ustanoveni převzatá z annabergského zákoníku byla citlivě přizpůsobena českým poměrům a v mnohých případech použil zákonodárce předpisy horního práva českého. Tento řád, mnohdy označovaný jako horní právo německé, ochotně přijímala další Česká horní města, jako Příbram, Jílové, Rudolfov a další Přijetím a rozšířením jáchymovských horních řádů, při současném setrvání některých královských i stavovských hor na právu jihlavsko-kutnohorském, vznikl v českém horním právu dualismus, ve kterém si však převahu vynutilo novější právo jáchymovské. Jáchymovské horní právo vytvořilo významnou kapitolu v dějinách českého horního zákonodárství. Ferdinandův královský horní rád z roku 1548 byl vzorem pro horní řády vypracované a dané některým horním městům, např. Starému Hengstu a Slavkovu, stejně jako i pro dále zmíněnou reformaci Českého práva kutnohorského v roce Zdroj : Agricola, J.: De re metallica libris XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví), první vydání Froben Episcopius Basilej 1556, převzato z Montanex Ostrava

9 K okleštění královského horního regálu ve prospěch měst a pozemkové vrchnosti, která ani po prvém kompromisu nepřestala usilovat o další posílení hospodářské moci, došlo v roce 1575, a to dohodou mezi Maxmiliánem II a českými stavy. Tímto novým narovnáním o hory a kovy" byl sice kompromis z roku 1534 ponechán v platností, avšak byly v něm provedeny změny : 1. královský regál byl na dobu 25 let snížen na jednu čtvrtinu urbury s tím, ze pozemkové vrchnosti patří tři čtvrtiny, 2. byla zvýšená cena za stříbro dodávané do královských mincoven, 3. královský regál rozšířen o kamennou sůl a regál stavovský o síru, vitriol a kamenec V tomto narovnaní byly znovu potvrzeny svobody a privilegia horních měst, výslovně Kutné Hory, Kašperských Hor, Jílového a Knínu. Od konce XVI. století vyznám dolováni rudných ložisek upadal. Marnou se ukázala i snaha císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II., kteří udělováním řady svobod a privilegií usilovali o zvýšeni ekonomického efektu hornického podnikání. Protože však samo hornictví v hospodářském životě českého státu XVI. a XVII. století nedávalo podnět k další zákonodárné činnosti, zůstaly středověké horní řády doplněné a pozměněné řadou lokálních změn až do první poloviny XIX. století. Počátky úsilí o sjednocení právních řádů se datují již od XVI. Století, kdy císař Rudolf II. pověřil Viléma z Opperštorfu vypracovat návrh nové zákonné úpravy horních práv. Tento návrh, předložený českému sněmu, však nebyl přijat. Stejnou myšlenkou se zabývala i císařovna Marie Terezie, která však usilovala o zpracování ne dvojích, ale jednoho horního řádu pro všechny země České koruny. V roce 1766 nařídila úřadu nejvyššího mincmistra, aby shromáždil platné české horní zákony a na jejich podkladě vypracoval nový obecný horní řád. Tento úkol na sebe převzal Piethner z Lichtenfelsu, který nejenom pořídil soubor všech českých horních zákonů a nařízení, ale vypracoval i osnovu obnoveného horního rádu pro království České, markrabství Moravské a vévodství Slezské. Stavové však zmařili i tento, v pořadí již druhy unifikační pokus. Bezvýslednou se ukázala i snaha císaře Josefa II., který dvorským dekretem ze ustanovil komisí pro zpracováni nového horního řádu. Ta však do horního zákonodárství přinesla pozitivní změnu pouze ve formě úpravy důlních měr. Na počátku XIX. století již šlechta nestačí svým finančním kapitálem krýt nutné investice a v zostřujícím se konkurenčním boji postupuje své pozice rychle bohatnoucí buržoazii. Vyhrocuje se boj mezi buržoazní hospodářskou mocí a feudálním právem, které preferovalo podnikatele z řad šlechty. Touto atmosférou je poznamenán vývoj horního práva XIX. století až do revolučních přeměn v roce V této době poznáváme horní právo jako soubor roztříštěných právních norem v nepřehledném systému feudálních zákonů, doplňovaných a pozměňovaných radou dvorských dekretů novější doby. Revoluční léta se stala katalyzátorem ve zdlouhavém procesu reformace a unifikace horního práva. Produktem této doby byla i myšlenka rozšířit působnost připravované normy na celé Rakousko, včetně Uher. Realizace této myšlenky se ujal Karel Scheuchenstuel, který návrh nového zákona pod označením Motive" v roce 1849 předložil k připomínkám. Byli to především největší báňští podnikatele, představitelé průmyslové 11

10 buržoazie, kteří požadovali další a další změny v zákonné předloze. Tímto čtyřikrát přepracovaným návrhem byl legislativní proces prvé poloviny XIX. století ukončen. Císařským patentem z byl v říšském zákoníku z roku 1854 pod č. 146 vydán Obecný horní zákon s platností pro celou Rakouskou monarchii včetně Uher. Zdroj : ASPI 146/1854 ř.z. Císařský patent ze dne 23. května 1854 Obecný horní zákon (ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni ) Horní regál 3 Horním regálem se rozumí zeměpanské výsostné právo, vyhrazující výlučně nejvyššímu zeměpánu nakládati volně s určitými nerosty, nalezenými v jejich přirozených ložiskách. Předmětem horního regálu jsou veškeré nerosty, jichž lze využití pro jejich obsah kovů, síry, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, dále vody cementové, tuha a živice a konečně veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými. Císařský patent č. 146/1854 ř.z. byl zrušen zákonem č. 41/1957 Sb. Podíl na procesu novelizace přinesl i mohutný rozmach uhelného hornictví, kdy podle dostupných statistik vzrostla těžba kamenného uhlí v českých zemích ze tun v roce 1848 na tun v roce 1902 (objev uhlí v Severních Čechách 1550, na Slezské Ostravě 1763, pravidelná těžby na Landeku 1784). Báňští podnikatelé nemohli připustit, aby rozmach uhelného průmyslu byl bržděn zákonnými bariérami, ale naopak žádali, aby zákonodárství tento vývoj podporovalo a podněcovalo nová organizace báňských úřadů (12/1894 ř.z.), zřízení závodních dozorců, sociální změny o zaměstnávání, pracovní době nedělním klidu v hornictví (115/1884 ř.z.), osmihodinová pracovní doba v hor. (91/1918 Sb.). Zásadní změny pro hornictví přinesl rok 1945, a to zejména vydáním dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Do státního vlastnictví přešly všechny podniky provozované podle obecného horního zákona a podniky a práva na vyhledáváni a těžbu živíc. V roce 1948 byly zákonem č. 114/1948 Sb. znárodněny podniky na těžbu rašeliny, podniky na těžbu křemence. mastku, sádrovce a dalších nerudních surovin. Do podstaty obecného horního zákona rozhodujícím způsobem zasáhla Ústava 9. května z roku 1948, a to ustanovením 148, podle kterého bylo nerostné bohatství prohlášeno národním majetkem. Nový horní zákon po znárodnění byl vydán pod číslem č. 41/1957 Sb., nese název Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon). Při tvorbě zákona se vycházelo z ústavní zásady, že nerostné bohatství je národním bohatstvím základním a nenahraditelným, kterému je nutno poskytovat zákonnou ochranu. 12

11 Zdroj : ASPI 41/1957 Sb. ZÁKON ze dne 5. července 1957 o využití nerostného bohatství (horní zákon) 3 Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (1) Vyhrazené nerosty jsou: 1. radioaktivní nerosty; 2. všechny druhy uhlí, živice (zejména nafta, zemní asfalt, zemní dehet, zemní vosk, naftové zemní plyny, živičné břidlice) a methan; 3. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, prvky vzácných zemin, germanium a jiné prvky s vlastnostmi polovodičů, anebo jejich sloučeniny; 4. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět síru nebo její sloučeniny; 5. kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli; 6. cementové a jiné minerální vody, které pro obsah nerostných látek mohou být průmyslově zpracovány; 7. nerosty obsahující fosfor, které se hodí k průmyslovému zpracování na umělá hnojiva a sloučeniny fosforu; 8. magnesit, osinek (asbest) a tuha; 9. halloysit, kaolin, keramické jíly (zejména jíly žáruvzdorné a vysokohodnotné), keramické lupky, křemelina (infusoriová hlinka), mastek, formovací písek, sklářský písek, sádrovec, anhydrit, slída, těživec (baryt), živec a živcový pegmatit; 10. bentonit, minerální barviva, malířské hlinky a valchařské hlíny; 11. kazivec, technicky použitelné krystaly nerostů, dále polodrahokamy a drahokamy; 12. mramor a travertin; 13. křemen, křemenec, vápenec, dolomit, vápencový slín, čedič, trachyt a znělec, pokud se tyto nerosty hodí k chemicko-technologickému zpracování nebo ke zpracování tavením. (2) Ostatní nerosty jsou nevyhrazené nerosty. (3) Vzniknou-li pochybnosti, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne o tom ústřední orgán geologický. Zákon č. 41/1957 byl zrušen zákonem č. 44/1988 Sb. Horní zákon č. 44/1988 Sb. - rozšířil zejména pojem a význam nerosného bohatství, nově upravil vlastnictví k ložiskům a podrobněji stanovil ložiskový průzkum. Byly uzákoněny takové právní instituty jako ochrana nerostného bohatství, chráněné ložiskově území, povolování staveb v těchto územích a pod. Byly vytvořeny nové právní instituty jako uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, uskladňování radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech a průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry, označené jako zvláštní zásahy do zemské kůry. Téměř souběžně byl vyhlášen zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě (činnost hornická, činnost prováděna hornickým způsobem, báňská záchranná služba, výbušniny, státní báňská správa) 13

12 Zjednodušený historický přehled : 13. století 1249 Václav I., Jura montium et montanorum" (Jihlavský horní řád) Listina svobod a práv, šestnáct základních článků, později určených nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém království. 14. století 1300 Václav II., Ius regále montanorum (Kutnohorský horní řád) Kniha královského horního práva, která si po četných úpravách, dochovala svoji platnost až do XIX. století. Byl vyhlášen horní regál. 16. století 1518 hrabě Šlik (Jáchymov), Horní řád Sto šest článků z předlohy překladu horního řádu ze saského města Annaberg. Horní řád se opíral o všeobecnou horní svobodu. 16. století 1534 Ferdinanda I. Narovnání o hory a kovy" (Jáchymovský horní řád) Smlouva se stavy, ve které ustanovil Horní stavovský regál ( nižší kovy - měď, cín, železo, olovo, rtuť). Upraven Ferdinandem I. v roce 1548 Nový královský horní řád, zavedl mincovní královský regál. 16. století 1575 Maxmiliánem II, Nové narovnání o hory a kovy" Královský horní regál byl rozšířen o kamennou sůl a regál stavovský o síru, vitriol a kamenec. 19. století 1854 Císařským patentem Obecný horní zákon č.146/1854 ř.z. 3 Horní regál rudy kovů, síra, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, vody cementové, tuha a živice a veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými. 20. století /1957 Sb. Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon) 20. století 1988 Zákon 44/1988 Sb., 61/1988 Sb. 14

13 2. Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.) 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 16. prosince 1992 Čl.7 Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. 2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky HLAVA ČTVRTÁ Hospodářská, sociální a kulturní práva Čl.28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl.29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (3) Podrobnosti stanoví zákon. Čl.35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. 15

14 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) (18 x novelizován/leden 2011) Změna: 541/1991 Sb. Změna: 10/1993 Sb. Změna: 168/1993 Sb. Změna: 168/1993 Sb. (část) Změna: 366/2000 Sb. Změna: 132/2000 Sb., 258/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 61/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 150/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 386/2005 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 157/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek ČÁST ČTVRTÁ Ochrana nerostného bohatství ČÁST PÁTÁ nadpis vypuštěn Nakládání s pozemky ČÁST ŠESTÁ Výstavba dolů a lomů ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek ČÁST OSMÁ Jiné zásahy do zemské kůry ČÁST DEVÁTÁ Důlní škody a jejich náhrada ČÁST DESÁTÁ/ ČÁST JEDENÁCTÁ Společná/Přechodná a závěrečná ustanovení 16

15 61/1988 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (26 x novelizován/leden 2011) Změna: 425/1990 Sb. Změna: 542/1991 Sb. Změna: 169/1993 Sb. Změna: 128/1999 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 315/2001 Sb. Změna: 206/2002 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 227/2003 Sb. Změna: 315/2001 Sb. (část), 206/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb. Změna: 3/2005 Sb. Změna: 386/2005 Sb. Změna: 313/2006 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 376/2007 Sb. Změna: 124/2008 Sb., 189/2008 Sb. Změna: 274/2008 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČÁST DRUHÁ Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem ČÁST TŘETÍ Výbušniny ČÁST ČTVRTÁ Podzemní objekty ČÁST PÁTÁ Státní báňská správa ČÁST ŠESTÁ Správní delikty ČÁST SEDMÁ Společná, přechodná a závěrečná ustanovení 17

16 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce (21x novelizován, leden 2011) ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI HLAVA I - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 101 (BOZP součást pracovních povinností) 102 (Prevence rizik) HLAVA II -POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE 103 (Zaměstnavatel je povinen) 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání 106 Práva a povinnosti zaměstnance HLAVA III - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 107 (Další požadavky BOZP stanoví zákon) 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 309/2006 Sb. ZÁKON kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ČÁST PRVNÍ DALŠÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH HLAVA I- POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, VÝROBNÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDKY A ZAŘÍZENÍ, ORGANIZACI PRÁCE A PRACOVNÍ POSTUPY A BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY 1 Úvodní ustanovení 2 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy 6 Bezpečnostní značky, značení a signály 18

17 HLAVA II - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ 7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma 8 Zákaz výkonu některých prací HLAVA III - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST 9 Odborná způsobilost 10 (Předpoklady odb. zp.) 11 Zvláštní odborná způsobilost ČÁST DRUHÁ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČÁST TŘETÍ DALŠÍ ÚKOLY ZADAVATELE STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ OSOBY, KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, A KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88Sb., 157/09 Sb., 146/2010 Sb., prováděcí předpisy) Zákonné právní normy : 44/1988 Sb.- ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) (19 x novelizován) 61/1988 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (27 x novelizován) 62/1988 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích, (14 x novelizován) 157/2009 Sb. - Zákon o nakládání s těžebním odpadem 146/2010 Sb Zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití (účinnost od ). 19

18 Podzákonné právní normy zahrnuté ve výukovém předmětu HPBP : Prováděcí předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu HPBP (celkem 19 předpisů) : 104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hor. činn. 22/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn... v podzemí 26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn... na povrchu 51/1989 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a zušlechťování nerostů 172/1992 Sb. Vyhláška o dobývacích prostorech 364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů 15/1995 Sb. Vyhláška o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem /1995 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činn... 55/1996 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 52/1997 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl 35/1998 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 239/1998 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhod. geol. práce 415/2003 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi 659/2004 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů 298/2005 Sb. Vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti.. Poz. žlutě podbarveno - předpisy vydané jinými legislativními orgány než ČBÚ Úplný výpis prováděcích předpisů vydaných v působnosti ČBÚ (v únoru 2011 bylo v platnosti 45 vyhlášek ČBÚ, Zdroj : 1. Vyhláška MD a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností 2. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, 3. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, 4. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem 5. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 6. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, 7. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, 8. Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, 9. Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o ukládání odpadů v podzemních prostorech, 10. Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, 11. Vyhláška ČBÚ č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi 12. Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, 13. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezp. provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti. 14. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, 15. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podm. pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu 16. Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, 20

19 17. Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech 18. Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních 19. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, 20. Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností 21. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, 22. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 23. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, 24. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, 25. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 26. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 27. Vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol 28. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. 29. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu 30. Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci 31. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních 32. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 33. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech 34. Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení 35. Vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin 36. Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hor. způsobem 37. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 38. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o BOZP a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s neb. důlních otřesů 39. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 240/2006 Sb. 40. Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., 41. Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů 42. Vyhláška č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin 43. Vyhláška č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin, 44. Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem 45. Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem Poz. šedě podbarveno - předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu HPBP (celkem 14 předpisů) nevýrazný text - předpisy, které nemají věcný obsah, pouze zrušují některý z předchozích předpisů 21

20 4. Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko definice a právní ochrana podle znění horního zákona ( /88 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 2 Nerosty (1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry. (2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, c) rašelina, d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva. 3 Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (1) Vyhrazené nerosty jsou a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, 22

21 n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b). (2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené. (3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. 4 Ložisko nerostů Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen "ložisko") je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností 1) a obsahují nerosty. 5 Nerostné bohatství (1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"). (2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky. 5a Organizace Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti 2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona. 6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. (2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska. 3) 7 Ložisko nevyhrazených nerostů Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku. 23

22 5. Hornická činnost ( 2 61/88 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 2 Hornická činnost Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"), b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů, d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d), f) zvláštní zásahy do zemské kůry, g) zajišťování a likvidace starých důlních děl, h) báňská záchranná služba, i) důlně měřická činnost. 6. Činnost prováděná hornickým způsobem definice, příklady ( 3 61/88 Sb.) 61/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 3 Činnost prováděná hornickým způsobem Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb, 24

23 f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v 2 a 3, g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny. 7. Ložiskový průzkum, klasifikace a výpočet zásob ( /88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek 11 Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno podle zvláštních právních předpisů (62/1988 Sb.). (2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty ložiska a jejich užitkové složky, b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů, otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska, c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení využití výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným ztrátám zásob výhradního ložiska, d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy, e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití výhradního ložiska. 25

24 (3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů (62/1988 Sb.). (4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů. (62/1988 Sb.). (5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy (62/1988 Sb.). (6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně závazným právním předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství. 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání ( 11) přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. 13 Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti (1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. (2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů, geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje vhodnost zásob výhradních ložisek k využití. 14 Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob výhradních ložisek (1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace. (2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a 26

25 zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj, c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti ( 24 odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby"). Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek. (3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace. Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu. (4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. 62/1988 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení 2 Geologické práce (1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum.... (2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologickou stavbu území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení. (3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. (4) Ložiskový průzkum se člení na etapu a) vyhledávání... b) průzkum... c) těžebního průzkumu... 27

26 ČÁST DRUHÁ Oprávnění k provádění geologických prací 3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti (1) Geologické práce a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti, b) prováděné se zásahem do pozemku, c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy, u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (206/2001 Sb.).. (3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo ŽP... (4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (15/1995 Sb.) (dále jen "zadavatel").... (4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území. (5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.... (9) Ministerstvo ŽP vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území.... Evidence průzkumných území MŽP : 4a (4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. 28

27 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o Kč za každý km2.... ČÁST TŘETÍ Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací 6 Projektování geologických prací (1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, (3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací Evidence geologických prací (1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení Provádění geologických prací (1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací. (2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací... 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu ŽP 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob, 29

28 2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou, 3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,.. 12 Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací (1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě. (2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost. (3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě.... (4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet. 369/2004 Sb. VYHLÁŠKA o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací (1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření, pozorování, poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o všech skutečnostech zjištěných při řešení geologického úkolu. (2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná geologická dokumentace (368/2004Sb. Vyhláška o geologické dokumentaci). (3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené prvotní výsledky geologických prací v závěrečné zprávě,

29 (5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. 16 Závěrečná zpráva (1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených geologických prací... (2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle přílohy č. 4, 5 nebo (5) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta smluvně, zpracuje organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení terénních, laboratorních nebo speciálních prací. 18 Výpočet nebo přepočet zásob nerostů (1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z a) podmínek využitelnosti zásob, b) výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska; u dobývaných ložisek také ze skutečností zjištěných při dobývání ložiska, c) povolení, vyjádření, souhlasů, stanovisek nebo jiných úředních aktů správních úřadů vydaných ve správních řízeních, která se týkají vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ložiska, d) vymezení zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, které jsou nebo mohou být dotčeny dalším průzkumem, otvírkou nebo dobýváním ložiska nerostů, a z výsledků projednávání střetů zájmů. (2) Zásoby nerostů výhradních ložisek se vyhodnocují a klasifikují podle zvláštního právního předpisu. ( 14 44/88 Sb.) (3) Organizace ve zprávě s výpočtem zásob nerostů vymezí území s předpokládanými vlivy dobývání na povrch. (4) K výpočtu zásob nerostů připojí organizace návrh na schválení zásob výhradního ložiska zpracovaný na tiskopise, který ministerstvo ŽP zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup.... (6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů jsou obsaženy v příloze č

30 Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb. Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do kategorií Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet vyhledaných zásob Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem prozkoumaných zásob Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob podzemních vod Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod a jejich klasifikaci Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů Průzkumná území - zdroj GEOFOND ČR : Zdroj 2008 : fond.cz/is/obr/pruz.gif 32

31 8. Osvědčení o ložisku, chráněná ložisková území ( 6, /88 Sb., 364/92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. (2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska. ČÁST ČTVRTÁ Ochrana nerostného bohatství 16 Chráněné ložiskové území (1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území. (2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. (3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku ( 6). 17 Stanovení chráněného ložiskového území (1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. (2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území. 33

32 (3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. (4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka. (5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území (1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle tohoto zákona Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území (1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů 10) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení /1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky o chráněných ložiskových územích Návrh na stanovení chráněného ložiskového území 1 (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko") 34

33 nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen "navrhovatel"). (2) Návrh obsahuje a) obchodní jméno navrhovatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště, popřípadě místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) základní údaje o ložisku, kterými jsou označení ložiska podle evidence ložisek, druhu nerostu, rozsah, tvar a hloubka uložení ložiska, c) název chráněného ložiskového území, označení a souřadnice vrcholů jeho geometrického obrazce, jeho plošný obsah a zdůvodnění navrhovaných hranic chráněného ložiskového území, d) název a identifikační číslo katastrálního území a název a kód okresu, v nichž leží chráněné ložiskové území; jestliže chráněné ložiskové území leží v několika katastrálních územích, uvedou se názvy a identifikační čísla všech těchto katastrálních území, popřípadě názvy a kódy dalších okresů, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje, e) údaje o jiných chráněných územích a ochranných pásmech v navrhovaném chráněném ložiskovém území, f) návrh podmínek ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. (3) K návrhu se přiloží a) mapa povrchové situace v dostatečně velkém měřítku, které nesmí být menší než 1: Do mapy se zakreslí hranice chráněného ložiskového území a pokud je to možné i svislý průmět obrysů ložiska do tohoto území, dále hranice jiného dříve stanoveného chráněného ložiskového území nebo dobývacího prostoru, označení a souřadnice vrcholů jejich geometrických obrazců a hranice jiných chráněných území, popřípadě ochranných pásem, b) osvědčení o ložisku. (podle 6, 44/88 Sb.)... 2 (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území včetně příloh předkládá navrhovatel ve dvou vyhotoveních ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen "ministerstvo"). Mapu povrchové situace podle 1 odst. 3 písm. a) upravenou podle výsledků řízení je navrhovatel povinen předložit na vyžádání ministerstva v potřebném počtu vyhotovení. (2) Ministerstvo oznámí zahájení řízení o stanovení chráněného ložiskového území všem orgánům uvedeným v 17 odst. 3 horního zákona, obvodnímu báňskému úřadu a ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. 3 Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území (1) V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území se uvedou dále podle 1 odst. 2 písm. a) až d) a podmínky ochrany ložiska. (2) Chráněné ložiskové území se označí názvem katastrálního území, v němž leží chráněné ložiskové území nebo jeho největší část, s označením ložiska podle evidence 35

34 ložisek. Jestliže se v tomtéž katastrálním území stanoví další chráněné ložiskové území, označí se názvem katastrálního území a římskou číslicí. (3) Hranice chráněného ložiskového území na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami. Vrcholy geometrického obrazce se určují v platném souřadnicovém systému. Souřadnice vrcholů se zjistí odměřením z mapy nebo měřickými metodami. (4) V podmínkách ochrany ložiska se stanoví zejména zákaz, omezení nebo způsob zřizování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisejí s dobýváním ložiska a které by mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání, s přihlédnutím k požadavkům dotčených orgánů státní správy. (5) Ministerstvo doručí rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, jehož přílohou je mapa povrchové situace podle 1 odst. 3 písm. a) upravená podle výsledků řízení, a) navrhovateli, b) orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu, c) ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky, d) obvodnímu báňskému úřadu, e) okresnímu úřadu, f) popřípadě obcím Změna a zrušení chráněného ložiskového území (1) Navrhovatel je povinen navrhnout a) změnu chráněného ložiskového území, jestliže se na základě průzkumu ložiska změnily základní údaje o ložisku uvedené v 1 odst. 2 písm. b), b) zrušení chráněného ložiskového území, jestliže pominuly důvody ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. (2) Na řízení o změně a zrušení chráněného ložiskového území se vztahují přiměřeně ustanovení 1 až 3. (3) Jestliže bylo rozhodnuto o zrušení chráněného ložiskového území podle odstavce 1 písm. b) a v podzemních prostorách je úložiště odpadů, je provozovatel zařízení pro ukládání odpadů povinen navrhnout stanovení chráněného území podle 6. 5 Evidence chráněných ložiskových území Evidence chráněných ložiskových území obsahuje a) evidenční knihu, b) rejstřík katastrálních území, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje, c) sbírku listin. 36

35 Chráněná ložisková území, zdroj - GEOFOND ČR : Zdroj 2008 : 9. Dobývací prostor ( /88 Sb., 172/92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)... ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. 37

36 (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska Hranice dobývacího prostoru (1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. (2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí. (3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci. 27 Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen "řízení o stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží: a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území, b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle 24 odst. 2, c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost, d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy. Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy, e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy, f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti

37 (3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů, 5) se již k řízení nepřizvou. (4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.... (8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení Evidence (1) Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede Ministerstvo životního prostředí. (2) Evidenci chráněných ložiskových území vede Ministerstvo životního prostředí. (3) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad v knihách dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad. (4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky. 172/1992 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech Změna: 351/2000 Sb. ČÁST PRVNÍ Dobývací prostor 1 Název dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor se označí názvem katastrálního území, v němž leží dobývací prostor nebo jeho největší část. (2) Jestliže se v témže katastrálním území stanoví další dobývací prostor, označí se názvem podle odstavce 1 a římskou číslicí. 2 39

38 Návrh na stanovení dobývacího prostoru (1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti leží největší část dobývacího prostoru. (2) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru územnímu orgánu Ministerstva životního prostředí. (3) Návrh obsahuje a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, b) název dobývacího prostoru, jeho plošný obsah, označení a souřadnice vrcholů geometrického obrazce, popřípadě jeho výškové ohraničení a zdůvodnění hranic dobývacího prostoru; souřadnice vrcholů se zjistí odsunutím z mapy nebo měřickými metodami, c) název a identifikační číslo katastrálního území s názvem a kódem okresu, v němž leží dobývací prostor, d) nerost nebo skupinu nerostů výhradního ložiska, rozsah, uložení, tvar a mocnost ložiska, charakter jeho tektonického porušení a množství zásob, 4) e) termín předpokládaného započetí dobývání výhradního ložiska a nejvyšší uvažovaný objem roční těžby, f) způsob dobývání a jeho vliv na povrch, g) závěry projednání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, 5) který se dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, 6) s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, h) název a sídlo organizace, která dobývá totéž nebo sousední ložisko. (4) K návrhu se přiloží a) kopie mapy povrchu v měřítku do 1: včetně se zakreslením hranic dobývacího prostoru a vrcholů jeho geometrického obrazce,... b) seznam souřadnic vrcholů s hodnotami uvedenými s přesností na celé metry, výpočet plošného obsahu dobývacího prostoru s přesností na m2... c) posouzený výpočet zásob... d) osvědčení o výhradním ložisku, e) rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, pokud bylo stanoveno, f) předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, g) při dobývání s vlivem na povrch seznam dotčených pozemků... h) seznam a adresy fyzických a právnických osob, které jsou účastníky řízení, i) doklady a dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy k hornímu zákonu, případně zvláštními právními předpisy, j) kopii příslušné části územně plánovací dokumentace... k) návrh řešení komplexní úpravy území... souhrnný plán sanace a rekultivace... l) doklad, že organizace je oprávněna vykonávat hornickou činnost, m) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí (Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) n) rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů

39 Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (1) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, která bude výhradní ložisko dobývat, b) název dobývacího prostoru, název a identifikační číslo katastrálního území 1) s názvem a kódem okresu, 2) v němž leží dobývací prostor, c) souřadnice vrcholů a plošný obsah geometrického obrazce, plošný obsah jednotlivých katastrálních zemí či jejich částí, na který se dobývací prostor nalézá, popřípadě výškové označení dobývacího prostoru, d) druh nerostu nebo skupina nerostů výhradního ložiska, pro jehož dobývání se stanoví dobývací prostor, e) omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných obecných zájmů podle zvláštních předpisů 6) vyplývajících z výsledků řízení o stanovení dobývacího prostoru, f) termín započetí dobývání výhradního ložiska, g) podmínky vztahující se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky Evidence dobývacích prostorů (1) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad. (2) Evidence sestává z a) evidenční knihy, b) pomocných rejstříků, c) sbírky listin. (3) Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede Český báňský úřad.... Tabulka dobývacích prostor ČR: Souhrnná evidence dob. prostor - ČBÚ : 41

40 Dobývací prostory zdroj Geofond ČR : Zdroj 2008 : Dobývání ložisek ( 24,25,32,33 44/88 Sb., /92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení 42

41 dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu. (2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. (3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska ( 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí. (5) V případech, na které se nevztahuje odstavec 3 a které se týkají výhradně ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu, rozhodne o udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru Ministerstvo životního prostředí podle odstavců 6 až 9. (6) Příjem žádosti o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu oznámí Ministerstvo životního prostředí v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník") Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů (1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek (104/88 Sb. - přílohy). 43

42 (2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy ( 31 odst. 6 a 37a) Řešení střetů zájmů (1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů. (2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska... (3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu.... (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů. 175/1992 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů Změna: 298/ Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů (dále jen "ložiska") právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen "organizace"), které na základě oprávnění a) dobývají ložiska, popřípadě které vydobyté nevyhrazené nerosty v souvislosti s dobýváním též upravují nebo zušlechťují, b) zajišťují a likvidují hlavní důlní díla a lomy při činnosti uvedené v písmenu a). 44

43 2 (1) Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání. (2) Žádost o povolení dobývání ložiska obsahuje: a) název, identifikační číslo a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat, b) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, parcelní čísla pozemků, popřípadě bližší označení místa činnosti, c) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení dobývání ložiska. (3) K žádosti se přiloží: a) územní rozhodnutí, b) doklad o oprávnění pro činnost prováděnou hornickým způsobem, c) plán využívání ložiska podle přílohy č. 1,... (5) Plán využívání ložiska schvaluje závodní, popřípadě závodní dolu nebo závodní lomu.v jednotlivých částech plánu se musí uvést datum vyhotovení, jména a podpisy zpracovatelů a jejich funkce. 3 Obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti, plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. O věci rozhodne nejpozději do dvou měsíců od podání, případně jeho doplnění a zašle organizaci s povolením dobývání ložiska jedno vyhotovení plánu využívání ložiska. 11. Hospodárné využívání výhradních ložisek ( 30 44/88 Sb., /88 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 30 Hospodárné využívání výhradních ložisek (1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným využíváním výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a zušlechťování vydobytých nerostů podle zásad uvedených v odstavci 2 s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám; přitom musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu 15) a vyloučeny neodůvodněné nepříznivé vlivy na pracovní a životní prostředí. 45

44 (2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování nerostů. (3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska není dovoleno, 104/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Část první Hospodárné využívání výhradních ložisek 2 Výrubnost, znečištění a ztráty (1) Při dobývání výhradního ložiska je nutno používat takové dobývací metody, které umožní vydobýt bilanční zásoby výhradního ložiska s co největší výrubností (u tuhých nerostů), popřípadě vytěžitelností (u kapalných a plynných nerostů, jakož i při loužení), s co nejmenšími ztrátami a co nejmenším znečištěním, které jsou technicky i ekonomicky zdůvodněny. (2) Organizace je povinna v plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo jeho části navrhnout a zdůvodnit dobývací metodu a z ní vyplývající výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty. 3 Výtěžnost Při úpravě a zušlechťování nerostů, jestliže se provádějí v souvislosti s jejich dobýváním, je nutno používat takové postupy, které umožní co nejúplnější využití vydobytých nerostů s co největší výtěžností jejich užitkových složek. Postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost je organizace povinna zahrnout do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska. 4 Zjišťování výsledků, jejich evidence a využití (1) Organizace je povinna zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na odvalech, výsypkách a odkalištích a dále a) při dobývání výhradního ložiska výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty, 46

45 b) při úpravě a zušlechťování vydobytých nerostů obsah jejich užitkových a škodlivých složek ve vsázce, v poloproduktech, v konečném produktu úpravy a zušlechťování a v odpadu. (2) Organizace sleduje a eviduje u dobývaných nerostů a doprovodných hornin v potřebném rozsahu petrografické a mineralogické složení, způsob a formu výskytu a vzájemné vztahy, obsah a chemické vazby užitkových a škodlivých složek a fyzikálněmechanické a chemicko-technologické vlastnosti. (3) Organizace využívá výsledky podle odstavců 1 a 2 při plánování a řízení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, jakož i úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů. (4) Organizace eviduje údaje potřebné pro stanovení výše úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů a z dobývacích prostorů. 12. Evidence zásob výhradních ložisek nerostů, odpisy zásob (44/88 Sb., 497/92 Sb.) 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska 10 (1) Organizace je povinna. c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,. ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek 29 Evidence... (4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky... 47

46 497/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy (Vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací). Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. (2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (dále jen "ministerstvo") se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle technologických typů, popřípadě též podle užitkových složek. 2 Vedení evidence zásob právnickými a fyzickými osobami (1) Právnická a fyzická osoba, která má povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek vyhrazených nerostů, popřípadě oprávnění k dobývání výhradního ložiska (dále jen "organizace"), je povinna evidovat stav a změny jeho zásob. (2) Východiskem evidence je stav zásob výhradního ložiska podle posledního schváleného výpočtu zásob. Změny stavu zásob výhradního ložiska se evidují a dokumentují podle příčin jejich vzniku, a to a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o výhradním ložisku a jeho zásobách průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací, b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami zahrnujícími zásoby, které zůstaly nevydobyty v dobývané části ložiska a nejsou odepsány, popřípadě byly vyvezeny s hlušinou na odval nebo výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti zásob, nového schváleného výpočtu zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti zásob s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) smluvním převodem části dobývacího prostoru na jinou právnickou nebo fyzickou osobu; prokazují se dokladem o převodu, f) odpisem zásob; prokazují se rozhodnutím o odpisu zásob výhradního ložiska. 3 Vykazování zásob organizací (1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný 48

47 statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska. (2) Výkazy o stavu a změnách zásob výhradních ložisek přezkoumává ministerstvo v součinnosti s Českým báňským úřadem z hlediska jejich úplnosti, spolehlivosti a návaznosti na předcházející výkazy. Podle výsledku přezkoumání výkazů zabezpečí uvedené ústřední orgány odstranění zjištěných nedostatků. 4 Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek (1) Evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek obsahuje úplné a každoročně aktualizované údaje o ověřené nerostné základně v České republice z hlediska její nerostné skladby, územního rozmístění, množství a jakosti zásob výhradních ložisek a stavu jejich využívání. (2) Souhrnná evidence zásob výhradních ložisek nerostů zahrnuje a) rejstřík zásob výhradních ložisek, b) výkazy organizací o stavu a změnách zásob výhradních ložisek ( 4 odst. 1), c) soubor dokladů, zejména osvědčení o výhradním ložisku, podmínky využitelnosti zásob, doklad o schválení výpočtu zásob, smlouva o převodu dobývacího prostoru na jinou organizaci, předchozí souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru a další listiny dokládající hospodaření s výhradním ložiskem. 5 Vedení bilance zásob výhradních ložisek (1) Ministerstvo vede podle souhrnné evidence zásob výhradních ložisek bilanci zásob výhradních ložisek České republiky, která obsahuje zejména a) přehled využívaných zásob jednotlivých výhradních ložisek uspořádaný podle druhů nerostů, popřípadě jejich technologických typů a užitkových složek a podle územního členění (okres, popřípadě pánev) s názvem organizace a údajem o stanovení dobývacího prostoru a o využívání ložiska, b) změny stavu zásob výhradních ložisek za uplynulý rok s údaji jejich příčin [ 2 odst. 2 písm. a) až f)], c) přehled využívaných zásob výhradních ložisek podle druhů nerostů, popřípadě podle jejich technologických typů a užitkových složek členěný podle jejich využívání, a to 1. stavy zásob k 1. lednu uplynulého roku, 2. stavy zásob k 1. lednu kalendářního roku. (2) V bilanci zásob výhradních ložisek se uvádějí geologické zásoby v členění na bilanční zásoby vyhledané, bilanční zásoby prozkoumané a souhrnně zásoby nebilanční, a zásoby vytěžitelné. Zásoby se vykazují na tiskopise V 3-01 dostupném na stránkách GEOFONDU : 49

48 Ministerstvo životního prostředí Schváleno ČSÚ pro MŽP ČV 213/06 ze dne v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2009 Zpravodajská jednotka doručí výkaz do Ochrana důvěrnosti údajů je zaručena zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Údaje se zjišťují pro potřebu MŽP, které zodpovídá za jejich ochranu. Děkujeme za spolupráci. Geo (MŽP) V 3-01 Roční výkaz o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin za rok Nerostná surovina 5. Název a sídlo zpravodajské jednotky 2. Ložisko 3. Dobývací prostor 6. Katastrální území 4. Chráněné ložiskové území 7. Kraj Identifikační a základní údaje o ložisku Údaje o těžbě a úpravě 24. Údaje těžby ve sledovaném roce Hrubá Čistá Znečištění Ztráty vnitřní Ztráty vnější Celková výrubnost Vsázka do úpravny Expedice neupr. sur Průměrná kvalita bilančních zásob těžené suroviny ochuzení vsázky 26. Úpravnická výtěžnost Pohyb zásob Z á s o b y Stav zásob Úbytek zásob Změny zásob Stav zásob Měrná jednotka v bilanční volné 27 prozk. vázané 28 bilanční volné 29 vyhled. vázané 30 bilanční celkem 31 nebilan. volné 32 prozk. vázané 33 nebilan. volné 34 vyhled. vázané 35 k těžba ztráty odpisy průzkum, otvírka, příprava přehodnocení předání, převzetí k nebilanční celkem 36 Zásoby v DP 37 Vytěžitelné zásoby 38 56

49 39. Změny v základních údajích o ložisku, nové poznatky o ložisku, přehodnocení zásob (nové výpočty a jejich schválení), změny ve využívání a způsobu dobývání ložiska a další doplňující údaje o ložisku: Ekonomické údaje N á k l a d y Kč 40 na těžbu 41 na úpravu 42 na sanace a rekultivace 43 na důlní škody 44 na ostatní činnosti 45 celkem P r o d e j množství měrná jednotka Kč 46 těžené suroviny 47 upravené suroviny Odesláno dne Podpis vedoucího zpravodajské jednotky Výkaz vyplnil Tel. Fax Razítko 57

50 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek 14a Odpis zásob výhradních ložisek (1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. (2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi, b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné, c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob. (3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich využití ani v budoucnosti. 14b Návrh na odpis zásob výhradního ložiska (1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis. (2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace. (3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje a) název a sídlo organizace, b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,

51 c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu, d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních, e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu, f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí. 14c Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska (1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu ministerstvo hospodářství České republiky po projednání s Českým báňským úřadem. (2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě t nebo m 3 a u zemního plynu m 3. (3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu, b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních, c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití. (4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu. (5) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením dokladů uvedených v 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska bez dokladů uvedených v 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci. (6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvidovat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci. 59

52 13. Osvědčení o odborné způsobilosti při hornické činnosti (298/05 Sb., 206/01 Sb.) 298/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2005 o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů Změna: 240/2006 Sb. ČÁST PRVNÍ POŽADAVKY NA ODBORNOU KVALIFIKACI A ODBORNOU ZPŮSOBILOST PŘI HORNICKÉ ČINNOSTI NEBO ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM Hlava I ODBORNÁ KVALIFIKACE A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST Pro účely této vyhlášky se rozumí 1 Vymezení pojmů a) odborná kvalifikace - způsobilost k výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem prokazovaná předepsaným ukončeným vzděláním a předepsanou odbornou praxí při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, b) odborná způsobilost - naplnění odborné kvalifikace a prokázání znalostí z právních předpisů ( 3 odst. 1), a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon činnosti, c) ukončené vzdělání - úspěšné ukončení studia, ve kterém se vyučují technické obory potřebné k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Prokazuje se dokladem o ukončeném vzdělání, 2 Odborně kvalifikovaná osoba (1) Fyzické osoby ustanovené k zajištění odborného a bezpečného výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí splňovat tuto odbornou kvalifikaci: a) Závodní dolu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na dole. Musí mít odbornou kvalifikaci 60

53 alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, 2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. c) Závodní je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na provozech, kde není stanovena funkce závodního dolu nebo závodního lomu. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. d) Bezpečnostní technik je fyzická osoba způsobilá pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. e) Báňský projektant je fyzická osoba způsobilá projektovat nebo navrhovat objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vypracovávat plány a dokumentaci týkající se hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. f) Projektant instalací elektrických zařízení je fyzická osoba způsobilá projektovat instalace elektrických zařízení používané při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu 3) a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. 61

54 g) Geomechanik je fyzická osoba způsobilá vypracovávat dokumentaci, projektovat a řídit činnost v protiotřesové oblasti. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky. h) Hodnotitel rizik ukládání odpadů je fyzická osoba způsobilá vypracovávat integrovanou analýzu úložiště a provádět hodnocení rizik ukládání odpadů v podzemních úložištích. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. i) Vedoucí větrání je fyzická osoba způsobilá k řízení větrání dolu při hornické činnosti. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky. j) Odborný znalec je fyzická osoba, která je podle určení Českým báňským úřadem oprávněna zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky u technických zařízení a vyhrazených technických zařízení. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. Český báňský úřad přihlédne při určování odborného znalce k jeho technickým a odborným znalostem, délce odborné nebo vědecké praxe a k znalosti obecně závazných právních předpisů. k) Technický dozor je fyzická osoba ustanovená ke kontrole výkonu odborné a bezpečné činnosti zaměstnanců, dodržování technologických předpisů, předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnosti provozu a pracovních podmínek. Technický dozor pro vedení důlních a podzemních děl musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň šest měsíců. Technický dozor pro výkon speciálních činností (zejména strojní, elektro, chemické, stavební) musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru. (2) Má-li být funkce závodního dolu, závodního, bezpečnostního technika, projektanta, geomechanika, vedoucího větrání, technického dozoru a předáka vykonávána na plynujícím dole, na dole nebezpečném důlními otřesy, průtržemi hornin a plynů nebo na uhelném dole, požaduje se, aby alespoň polovina předepsané odborné praxe byla vykonána na dole s obdobnými podmínkami. 3 Odborná způsobilost (1) Znalost právních předpisů upravujících ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní podmínky při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, požární ochranu, bezpečnost technických zařízení, zabezpečení chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, používání výbušnin při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i schopnost jejich uplatnění při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon práce nebo funkce, se ověřuje zkouškou. 62

55 (2) Fyzická osoba organizačně nadřízená z technického hlediska alespoň jednomu zaměstnanci uvedenému v 4 musí mít odbornou způsobilost minimálně v rozsahu, která je stanovena pro osobu, kterou řídí. 4 Ověřování odborné způsobilosti Orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost a) závodního dolu, b) závodního lomu, c) závodního, d) bezpečnostního technika, e) báňského projektanta, f) projektanta instalací elektrických zařízení, g) geomechanika, h) hodnotitele rizik ukládání odpadů, i) vedoucího větrání, j) odborného znalce, k) technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, 5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy (1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v 4 ověřují orgány státní báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. (2) Ke zkoušce se podává přihláška místně příslušnému orgánu státní báňské správy. K přihlášce se přikládají úředně ověřené kopie dokladů o odborné kvalifikaci a doklady o dosavadní činnosti v oblasti hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. (3) Ke zkoušce může být připuštěna fyzická osoba, která předložila doklady stanovené v odstavci 2. (4) Fyzické osoby uvedené v 4 písm. a) až i) s přihláškou dále předloží vzorovou dokumentaci k získání požadované odborné způsobilosti, kterou zpracovaly nebo se na jejím zpracování podílely. (5) Při ověřování odborné způsobilosti závodního dolu a závodního lomu podle odstavce 1 komise rovněž ověří a posoudí dosavadní výsledky při výkonu technických funkcí a schopnosti řešit provozní situace a mimořádné události. (6) Výsledek zkoušky se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl. Do výsledku zkoušky bude rovněž zahrnuto hodnocení z hlediska platných bezpečnostních předpisů v zpracované dokumentaci podle odstavce 4. O zkoušce se vyhotoví záznam, ve kterém se uvedou otázky, hodnocení odpovědí, hodnocení předložené dokumentace podle odstavce 4, výsledek zkoušky a podpisy zkušební komise. Zkouška může být opakována nejvýše jedenkrát v termínu stanoveném zkušební komisí, a to až po uplynutí doby 3 měsíců. 63

56 (7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci osvědčení o odborné způsobilosti. 6 Platnost osvědčení Osvědčení o odborné způsobilosti pozbývá platnost, jestliže jeho nositel ani napodruhé neuspěl u zkoušky podle 8, nebo se ke zkoušce bez náležité omluvy nedostavil. 7 Ověřování odborné způsobilosti organizací (1) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci odborný a bezpečný výkon hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ověřuje zkouškou organizace, u níž jsou v pracovním nebo obdobném poměru, pokud ji neověřují orgány státní báňské správy. (2) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem technický dozor nad odborným a bezpečným výkonem speciálních činností, zejména elektro, strojní, chemické, stavební ověřuje zkouškou organizace. (3) Znalost bezpečnostních předpisů u fyzických osob, jejichž odbornou způsobilost ověřuje organizace, a fyzických osob, které nevykonávají opakované ověření odborné způsobilosti, se ověřuje zkouškou před komisí organizace. Zkoušky se opakují ve lhůtě do tří let od předcházející zkoušky. Hlava II OPAKOVANÉ OVĚŘENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI 8 Periodické zkoušky (1) Fyzické osoby, jejichž odborná způsobilost uvedená v ustanovení 4 písm. a) až i) a l) je ověřována orgány státní báňské správy, se musí podrobit opakovanému ověření odborné způsobilosti (dále jen "periodická zkouška") v rozsahu potřebném pro výkon činnosti. (2) Periodická zkouška se provádí ve lhůtě do tří let od předchozí zkoušky. (3) Periodická zkouška se koná před komisí stanovenou předsedou Českého báňského úřadu. Žádost o periodickou zkoušku je třeba podat příslušnému orgánu státní báňské správy nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 2. (4) Periodická zkouška podle odstavce 2 může být opakována nejvýše jedenkrát v termínu stanoveném zkušební komisí, a to až po uplynutí doby 3 měsíců, nejpozději však do 6 měsíců, jinak osvědčení pozbývá platnost ( 6). 64

57 (5) O periodické zkoušce se vyhotoví záznam, který obsahuje údaje podle ustanovení 5 odst Příloha č.1 vyhlášky 298/2005 Sb. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon vybraných regulovaných činností 1. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního dolu: - mineralogie a petrografie, - hornictví, - mechanika hornin a zemin, - geologie, - hornická geomechanika, - dobývání ložisek, - ražení podzemních důlních děl, - důlní měřictví, - větrání dolu, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - zahlazení hornické činnosti a rekultivace, - zajištění likvidace dolů, - vlivy poddolování, - trhací práce. 2. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního lomu podle 2 odst. 1 písm. b) bodu 1 této vyhl. (> 500 tis.): - mineralogie a petrografie, - hornictví, - mechanika hornin a zemin, - geologie, - geodézie, - dobývání ložisek, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - trhací práce. 3. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon závodního lomu (odborná kvalifikace příslušného směru v rozsahu bakalářského studijního programu) podle 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 této vyhl. (> 500 tis.): - geologie, - dobývání ložisek, - hornická rizika a záchranářství, - horní právo a bezpečnostní předpisy, - trhací práce. 65

58 206/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 4. června 2001 o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje obory, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen "odborná způsobilost"), stanoví doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). 2 Obory odborné způsobilosti (1) Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory zkoumání geologické stavby, ložisková geologie, hydrogeologie, inženýrská geologie, environmentální geologie, sanační geologie, geochemie a geofyzika. Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného řešitele geologických prací. (2) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zkoumáním geologické stavby geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. a) zákona, b) ložiskovou geologií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona, c) hydrogeologií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona, pokud se týkají hydrogeologie, d) inženýrskou geologií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. d) zákona, pokud se týkají inženýrské geologie, e) environmentální geologií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. f) zákona, f) sanační geologií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. g) zákona, g) geochemií geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona, pokud jsou prováděny pouze geochemickými metodami, h) geofyzikou geologické práce uvedené v 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona, pokud jsou prováděny pouze geofyzikálními metodami. 3 Podmínky odborné způsobilosti Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen "žadatel") musí splňovat tyto podmínky: a) bezúhonnost, b) vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let, c) podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím publikací zaměřených na požadovaný obor, 66

59 d) odborná úroveň dosavadních prací ( 5), e) složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále jen "znalost právních předpisů") ( 6).... Postup při ověřování odborné způsobilosti 4... (2) Ověřování odborné způsobilosti se zahajuje na základě písemné žádosti podané žadatelem Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo"). (3) Žádost obsahuje... (4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění podmínek uvedených v 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle 2, pro které osvědčení platí. 5 Posouzení odborné úrovně dosavadních prací (1) Odborná úroveň dosavadních prací se posuzuje hodnocením předložených prací odbornými garanty. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel obdržel kladné hodnocení a doporučení nejméně dvou odborných garantů. (2) Posouzení odborné úrovně dosavadních prací musí být provedeno písemně a odborný garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které doporučuje, či nedoporučuje přiznání odborné způsobilosti. Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně dosavadních prací, popřípadě dalších geologických prací, jejichž autorem je prokazatelně žadatel. Hodnocení musí být odborným garantem podepsáno a datováno. (3) Odborné garanty pro jednotlivé obory geologických prací jmenuje a odvolává ministerstvo z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Pro každý obor je jmenováno nejvýše 7 odborných garantů. Doporučení na jmenování, která předkládají stavovská a profesní sdružení geologů a geologických organizací, musí obsahovat profesní profil navrhovaného odborného garanta a podrobné věcné odůvodnění. 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. 67

60 14. Oprávnění k hornické činnosti ( 24 44/88 Sb., 15/95 Sb.) 15/1995 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností Změna: 298/2005 Sb. 1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. 2 (1) Právnická nebo fyzická osoba v žádosti o vydání oprávnění uvede a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště, c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo, d) požadovaný předmět činnosti ( 2, 3, 61/1988 Sb.), e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce. (2) K žádosti se připojí doklady, popřípadě jejich ověřené kopie, kterými právnická nebo fyzická osoba prokáže skutečnosti uvedené v odstavci 1. (3) Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis. 3 (1) V oprávnění se uvede: a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení, 68

61 b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště, c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo, d) předmět činnosti, e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce, 4) f) datum vydání oprávnění. (2) Obvodní báňský úřad zašle opis oprávnění příslušnému správci daně a orgánu státní statistiky. 4 (1) Oprávnění pozbývá platnosti a) uplynutím doby platnosti, pokud byla v oprávnění uvedena, b) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, c) zánikem platnosti osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce nebo ukončením pracovněprávního nebo jiného obdobného poměru závodního, popřípadě závodního dolu nebo závodního lomu nebo projektanta, neuzavře-li právnická, popřípadě fyzická osoba ke dni skončení tohoto poměru nový obdobný poměr s odborně způsobilou osobou.... (2) Právnická nebo fyzická osoba je povinna oznámit obvodnímu báňskému úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o oprávnění, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Opis rozhodnutí o změnách zašle obvodní báňský úřad orgánům uvedeným v 3 odst /1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska (1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. Předloží-li organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního právního předpisu. 69

62 15. Povolení k hornické činnosti, POPD ( /88 Sb.- přílohy) 104/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Část druhá Povolování hornické činnosti 5 Druhy povolení hornické činnosti Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti: a) pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl, b) pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným v písmenu a), d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a). 6 Žádost o povolení hornické činnosti (1) Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen "žádost") obsahuje a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace, b) druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení, c) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, bližší označení místa činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností, d) při hornické činnosti podle 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru a jejich změnách, e) při hornické činnosti podle 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, f) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti, g) název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace, která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a), h) názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti. 70

63 (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2, c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, 2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, 3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů 1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, 2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, 3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č. 11. (3) Organizace přiloží k žádosti a) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, b) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny příslušným orgánem, c) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch, d) závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací v případě, že tento průzkum nebyl ukončen, e) výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu (životní prostředí), pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno, g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků 9b) dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně časového průběhu jejich vytváření, i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti.... (5) Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních. 71

64 7 Plány a dokumentace týkající se hornické činnosti (1) Plán a dokumentace z hlediska podrobnosti musí být přizpůsobeny místním podmínkám. Grafické přílohy se vyhotovují v tak velkém měřítku, aby byla zajištěna zřetelnost zobrazovaných údajů a skutečností; při zachování zřetelnosti je možné různé údaje a skutečnosti zobrazit v jedné grafické příloze. (2) Jako plán, popřípadě dokumentace podle odstavce 1 může být předložena i dokumentace nebo její část, vyhotovená pro jiné účely podle zvláštních předpisů, 10) a to v rozsahu požadovaném touto vyhláškou. (3) Plán a dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník, u dolu závodní dolu, u lomu závodní lomu (dále jen "závodní"). V plánu a dokumentaci a jejich jednotlivých částech musí být uveden den vyhotovení, jména, podpisy a funkce zpracovatelů, jakož i vedoucích pracovníků, kterým náleží kontrola správnosti a úplnosti jednotlivých částí plánu a dokumentace. 8 Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci (1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. (3) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. (3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace.... Část třetí Ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 10 Předmět ohlašování (1) Organizace ohlašuje zahájení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "činnost"), jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů obvodnímu báňskému úřadu

65 Příloha č.3 vyhlášky 104/1988 Sb. Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým způsobem 1. Textová část 1.1 Geologie a hospodaření se zásobami výhradního ložiska Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická charakteristika výhradního ložiska Stavy zásob výhradního ložiska v plánem dotčené části, vykázané v evidenci zásob podle dosavadního stavu prozkoumanosti Plánované změny zásob výhradního ložiska: a) přírůstky, úbytky, převody zásob a jejich odpisy, b) výrubnost a znečištění, c) konečný stav zásob Rozčlenění zásob podle připravenosti k dobývání Předpokládané množství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí Rozmístění, množství a kvalita zásob, jejichž dobývání bude plánovanou otvírkou, přípravou a dobývání ztíženo nebo ohroženo, a opatření na jejich ochranu nebo vydobytí Podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet a množství vytěžitelných zásob v plánem dotčené části ložiska. 1.2 Otvírka, příprava a dobývání Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru Plánovaný další průzkum Způsob otvírky, přípravy a dobývání, jejich členění, časová i věcná návaznost prací; zajištění předstihu průzkumu, otvírky a přípravy před dobýváním, u lomů předstihu skrývky, postup dobývání zásob Dobývací metody, údaje o jejich schválení, zdůvodnění jejich použití; zvláštní opatření při zavádění nových dobývacích metod Generální svahy skrývky, lomu a parametry skrývkových a těžebních řezů; umístění a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované kapacity a životnosti; generální svahy výsypek, parametry výsypkových stupňů; opatření proti sesuvům Opatření při vedení prací u hranic dobývacího prostoru; údaje o důlních dílech nebo plánovaných prací v sousedním dobývacím prostoru, pokud by se práce mohly vzájemně ovlivňovat, a potřebná opatření Způsob rozpojování hornin Umístění důlních staveb pod povrchem a důlních staveb sloužících otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomu a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, popřípadě na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu materiálem. 1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů Základní opatření proti nebezpečí 73

66 a) výbuchu plynů a prachů, b) samovznícení požárů v podzemí, c) průvalů vod a bahnin, d) průtrží hornin, uhlí a plynů, e) důlních otřesů, f) ionizujícího záření, g) sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách, h) jiných nebezpečných jevů Základní systémy větrání dolu nebo jeho částí, popř. jednotlivých samostatných větrních oddělení, klimatizace a degazace, opatření proti prašnosti; větrání hlubokých lomů. Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového průtoku množství větrů vedeného porubem, provedený na základě prognózy plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci Odvodňování: a) jímání a odvádění důlních vod, b) nakládání s důlními vodami Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů dotčených plánovanou činností, způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a dohody s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana; údaje o intenzitě přetvoření povrchového terénu, na němž jsou příslušné objekty a zájmy situovány, včetně předpokládaného pohybu hladiny podzemních vod. 1.4 Úprava a zušlechťování: a) způsob dopravy k úpravě a zušlechťování, b) které složky vydobytých nerostů budou při úpravě a zušlechťování využity, c) množství a kvalita vsázky nerostů do úpravárenského procesu, d) technologie úpravy a zušlechťování, e) výtěžnost, f) množství a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, způsob jejich ukládání, g) množství a kvalita odpadu a jeho uložení, rozhodnutí o zřízení, změně nebo likvidaci odvalu, odkaliště a podmínky těchto rozhodnutí, h) základní opatření proti vzniku závažných provozních nehod (havárií). 1.5 Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití pro jiné účely. 1.6 Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou: a) technický plán a harmonogram prací, b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání, c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření. 2. Grafická část 2.1 Mapa povrchové situace a důlní situace a řezy v rozsahu plánované hornické činnosti ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných pro posouzení údajů podle bodů 1.2 a Mapa bloků zásob dotčené oblasti s vyznačením hlavních tektonických poruch, předpokládaných úbytků odpisů zásob a vytěžitelných zásob. 2.3 Mapa větrání ve vhodném měřítku, popřípadě ve zvláštní projekci (například isometrické, axonometrické) s vyznačením bezpečnostních objektů a zařízení pro klimatizaci; kanonické schéma větrání. 74

67 2.4 Plán rozvodu energií, odvodňovacích a degazačních zařízení. 2.5 Charakteristické geologické řezy a řezy s určením pracovních horizontů (řezů, etáží). 2.6 Zvláštní přílohy pro doly a lomy se složitými geologickými, hydrogeologickými a báňsko-technickými poměry (například doly s nebezpečím důlních otřesů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů). 16. Úhrady a finanční rezervy související s hornickou činnosti (62/88 Sb., 44/88 Sb. 32a, 37a, 617/92 Sb.) 62/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o geologických pracích 4b Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum (1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o Kč za každý km2. 44/1988 Sb. ZÁKON ze dne 19. dubna 1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek 32a Úhrady (1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením (617/1992 Sb.). Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. 75

68 (2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů (617/1992 Sb.).... (4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem ( 37 odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 14b) (2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani konkursu vedeného na majetek dlužníka, popřípadě předmětem vyrovnání podle zvláštního právního předpisu, ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. (3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace. (4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o pozastavení platnosti povolení k dobývání. (5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance, mohou být 76

69 a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s Ministerstvem financí, nebo b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace. (6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. 617/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva hospodářství České republiky o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Změna: 426/2001 Sb. Změna: 63/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ základní ustanovení 1 Postup organizace Z plnění povinností stanovených zákonem vyplývají pro organizaci tyto úkoly: a) vypočítávat výši úhrad podle této vyhlášky včetně případného penále, b) vést doklady výpočtu úhrad a poskytovat je kontrolním orgánům na jejich vyžádání, c) platit úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů na výhradním ložisku, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor, na účet obvodního báňského úřadu, v jehož obvodě se nachází dobývací prostor výhradního ložiska; je-li dobývací prostor v územním obvodu dvou nebo více obvodních báňských úřadů, platí se úhrada na účet tohoto obvodního báňského úřadu,v jehož obvodu je větší část dobývacího prostoru, d) předkládat v termínech stanovených touto vyhláškou příslušným obvodním báňským úřadům přiznání k úhradám a ostatní doklady nutné pro kontrolu stanovení výše jednotlivých úhrad a jejich rozdělení oprávněným příjemcům, e) uchovávat doklady k výpočtu úhrad po dobu pěti let. Rozhodnutí o snížení nebo osvobození od úhrady z vydobytých nerostů uchovává organizace trvale jako součást spisového materiálu k dobývacímu prostoru. Při likvidaci organizace doklady předává příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. 77

70 ČÁST DRUHÁ výpočet úhrad 2 Úhrada z dobývacího prostoru (1) Úhradu z dobývacího prostoru vypočítává organizace v členění podle podílu plochy dobývacího prostoru příslušející území obcí, na němž se dobývací prostor rozkládá. Podkladem pro výpočet úhrady je celková plocha dobývacího prostoru určená výpočtem ze souřadnic vrcholů dobývacího prostoru, výpočet podílu plochy podle příslušnosti k území obcí (při planimetrickém stanovení průměrem ze tří měření vyrovnaném na celkovou plochu dobývacího prostoru) a vlastní výpočet úhrady z plochy a jejích podílů. Jako podklad se použije mapa povrchu vedená organizací Úhrada z vydobytých nerostů (1) Úhrada z vydobytých nerostů se vypočítává jako součin podílu nákladů na dobývání nerostů k celkovým nákladům na zhotovení výrobků z vydobytých nerostů, tržeb dosažených za prodej výrobků zhotovených z vydobytých nerostů a sazby úhrady. Výše sazby úhrady je uvedena v příloze č. 1. Výpočet úhrady z vydobytých nerostů se provede podle přílohy č. 2. (2) Náklady na dobývání zahrnují vlastní přímé náklady vynaložené na otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska. Při dobývání se za přímé náklady vždy považují náklady na skrývku, případně její odpisy, na trhací práce a druhotné rozpojování nerostů. Náklady na dobývání jsou dále náklady na dopravu materiálu na odvaly a výsypky, náklady na údržbu provozů a zařízení pro zajištění jejich bezpečného stavu, pokud byly vynaloženy v souvislosti s dobýváním, a náklady vynaložené na úhradu důlních škod a na sanace a rekultivace Snížení nebo osvobození od úhrady z vydobytých nerostů (1) Žádost o snížení nebo o osvobození od úhrady z vydobytých nerostů se podává prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, který ji postupuje se svým vyjádřením k rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu. Organizace žádost projedná s obcí, jejíž území je dobýváním dotčeno. Stanovisko příslušné obce musí být k žádosti přiloženo. (2) O snížení nebo o osvobození od úhrady může požádat organizace, která a) vykazuje v roce, za který se výpočet úhrady provádí, bilanční nulový zisk nebo ztrátu, popřípadě pobírá v tom roce na dobývání příspěvek od státu, b) byla postižena havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody, popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady zaplacené organizací v předchozím kalendářním roce; oprávněnost žádosti musí být potvrzena příslušným obvodním báňským úřadem, 78

71 c) tímto způsobem řeší zmírnění sociálních potíží, ke kterým by vedlo omezování nebo zastavení dobývání v dané oblasti, popřípadě která chce zahájit málo výnosné dobývání v oblasti s nedostatkem pracovních příležitostí; žádost musí být doložena vyjádřením příslušného okresního úřadu, d) chce zajistit nebo udržet málo výnosné dobývání nerostů, na nichž je závislý zpracovatelský průmysl v dané oblasti; žádost musí být doložena vyjádření odběratelů minimálně 50 % produkce k možnosti rovnocenného zabezpečení surovin z jiných zdrojů, e) chce dotěžit zbytkové zásoby výhradního ložiska, jejichž využití již neumožňuje dosáhnout zisku, který by převýšil náklady na úhradu z vydobytých nerostů.... ČÁST TŘETÍ lhůty a postup při správě úhrad 6 Lhůty plateb (1) Roční úhradu z plochy dobývacího prostoru platí organizace vždy do 31. března toho roku. (2) Úhrada z vydobytých nerostů se platí zálohově, a to za každého čtvrt roku. Záloha je splatná vždy do konce následujícího čtvrtletí. Poslední platba za uplynulý kalendářní rok zahrnuje celkové vyúčtování úhrady a je splatná do 31. března následujícího roku Správa úhrad (1) Správou úhrad se pro účely této vyhlášky rozumí vyhledávání plátců úhrad, zjišťování správnosti výpočtu základu úhrady a výše úhrad, kontrola včasnosti a úplnosti plateb úhrad, vymáhání úhrad od neplatičů, vedení účtu úhrad a převody úhrad oprávněným příjemcům. (2) Správu úhrad vykonávají obvodní báňské úřady. Příloha č.1 vyhlášky 617/1992 Sb. Výše sazby úhrady podle druhu vydobytého nerostu Druh vydobytého nerostu Sazba % Radioaktivní nerosty 0,3 2. Ropa na ložiskách se zbytkovými zásobami dotěžovanými pomocí 79

72 druhotných těžebních metod 0,5 3. Ropa a hořlavý zemní plyn 5 4. Rudy Grafit 1 6. Diatomit 2 7. Sklářský a slévárenský písek 6 8. Bentonit 2 9. Nerosty používané pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlic Technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny Sádrovec Keramické jíly a jílovce hlubinně dobývané 0,5 13. Keramické jíly a jílovce dobývané povrchově Kaolin pro výrobu porcelánu Kaolin pro papírenský průmysl Ostatní druhy kaolinu Živcové pegmatity Ostatní živcové suroviny Křemen, křemenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením Vysokoprocentní vápenec Ostatní vápence a cementářské suroviny Uhlí hlubinně dobývané 0,5 23. Uhlí dobývané povrchově 1,5 24. Ostatní vyhrazené nerosty Stavební kámen Štěrkopísky Cihlářské suroviny Ostatní nevyhrazené nerosty 2 Příloha č.2 Způsob výpočtu úhrady z vydobytých nerostů Nd S U = T , Nc 100 kde Nd = náklady na dobývání nerostu (tis. Kč) Nc = celkové náklady organizace na zhotovení výrobků (tis. Kč) T = tržby za prodej výrobků (tis. Kč) S = sazba úhrady (%) U = výše sazby úhrady celkem (tis. Kč). Tiskopisy a pokyny pro přiznání úhrad z vydobytých nerostů jsou dostupné na webových stránkách ČBÚ : 80

73 Z výroční zprávy ČBÚ 2006 : Úhrady z dobývacího prostorů V období od do byly přijaty platby od 358 podnikatelských subjektů za 954 dobývacích prostorů ve výši tis. Kč. Platby byly rozděleny obcím. Úhrady z vydobytých nerostů V období od do byly realizovány platby za vydobyté nerosty ve výši tis. Kč. Ve prospěch státního rozpočtu tak bylo ve sledovaném období poskytnuto tis. Kč a ve prospěch obcí byly ve čtyřech splátkách poskytnuty platby v celkové výši tis. Kč. 17. Vybrané legislativní postupy v oblasti hornictví (44/88 Sb., 206/01 Sb., 369/04 Sb., 364/92 Sb., 298/05 Sb., 15/95 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb.) Posloupnost splnění legislativních požadavků horního práva ČR od zjištění nahromadění vyhrazeného nerostu až ke komerčnímu využití vydobytého nerostu : Oznámení vyhrazeného nerostu Vydání osvědčení o ložisku Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce Oprávnění k hornické činnosti (ložiskový průzkum) Stanovení průzkumného území Vypracování projektu geologických prací Zaevidování geologických prací Provedení geologických prací Odevzdání výsledků geologických prací Zaevidování zásob výhradního ložiska Vyhlášení chráněného ložiskového území Odborná způsobilost k hornické činnosti Oprávnění k hornické činnosti (dobývání) Stanovení dobývacího prostoru Povolení k hornické činnosti Úhrady a rezervy Vypořádání důlních škod 81

74 Oznámení vyhrazeného nerostu ZÁKON 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vydání osvědčení o ložisku ZÁKON 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 6 Výhradní ložisko (1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce VYHLÁŠKA č. 206/2001 Sb. MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce 3 Podmínky odborné způsobilosti Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen "žadatel") musí splňovat tyto podmínky: a) bezúhonnost, b) vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let, c) podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím publikací zaměřených na požadovaný obor, d) odborná úroveň dosavadních prací ( 5), e) složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále jen "znalost právních předpisů") ( 6). 82

75 4 Postup při ověřování odborné způsobilosti (2) Ověřování odborné způsobilosti se zahajuje na základě písemné žádosti podané žadatelem Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo"). (3) Žádost obsahuje... (4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění podmínek uvedených v 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle 2, pro které osvědčení platí. Oprávnění k hornické činnosti VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. Vypracování projektu geologických prací VYHLÁŠKA 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek 4 Postup při projektování geologických prací (3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických prací (dále jen "projekt"), který obsahuje název geologického úkolu, druh a etapu geologických prací, odpovědného řešitele geologických prací, cíl geologických prací a věcně, místně a časově určený soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologického úkolu. 83

76 Zaevidování geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích 7 Evidence geologických prací (1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení. Stanovení průzkumného území ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích 4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum (1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti (dále jen "zadavatel").... (5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.... (9) Ministerstvo ŽP vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území.... Provedení geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích 9 Provádění geologických prací (1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací. (2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací. 84

77 Odevzdání výsledků geologických prací ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích 12 Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací (1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému uchovávání České geologické službě. (2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost. (3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě.... (4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet. Zaevidování zásob výhradního ložiska VYHLÁŠKA 497/1992 Sb.ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek (1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy (Vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací). Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se evidují a vykazují. (2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (dále jen "ministerstvo") se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle technologických typů, popřípadě též podle užitkových složek. 4 Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek (1) Evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek obsahuje úplné a každoročně aktualizované údaje o ověřené nerostné základně v České republice z hlediska její nerostné 85

78 skladby, územního rozmístění, množství a jakosti zásob výhradních ložisek a stavu jejich využívání. Vyhlášení chráněného ložiskového území ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 17 Stanovení chráněného ložiskového území (1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. VYHLÁŠKA 364/1992 Sb.ministerstva životního prostředí České republiky o chráněných ložiskových územích 1 Návrh na stanovení chráněného ložiskového území (1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko") nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen "navrhovatel"). Odborná způsobilost k hornické činnosti VYHLÁŠKA 298/2005 Sb.o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů 2 Odborně kvalifikovaná osoba b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky, 2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky. 86

79 5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy (1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v 4 ověřují orgány státní báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.... (7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci osvědčení o odborné způsobilosti. Oprávnění k hornické činnosti VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 1 (1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant) zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění. (2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba. (3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky. Stanovení dobývacího prostoru ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 25 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. 87

80 VYHLÁŠKA 172/1992 Sb. Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech 1 Název dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor se označí názvem katastrálního území, v němž leží dobývací prostor nebo jeho největší část. 2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru (1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti leží největší část dobývacího prostoru. 5 Evidence dobývacích prostorů (1) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad. (3) Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede Český báňský úřad. Povolení k hornické činnosti VZHLÁŠKA 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem 5 Druhy povolení hornické činnosti Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti: a) pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m, nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl, b) pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným v písmenu a), d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a). 88

81 6 Žádost o povolení hornické činnosti (2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1, b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 2, c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska 1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3, 2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební otvírky a těžby podle přílohy č. 4, 3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle přílohy č. 5, d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů 1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6, 2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7, 3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole podle přílohy č. 8, e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12, f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle přílohy č Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci (1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá a) úplnost žádosti, b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů, c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. (2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení. (3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace. Úhrady a rezervy ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 32a, 37a, Vyhláška 617/92 Sb. 89

82 Náhrada důlních škod ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 36 Důlní škody (3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena Náhrada důlních škod (5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem Přehled bezpečnostních předpisů v oblasti hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97 Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) 22/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn... v podzemí 26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn... na povrchu 51/1989 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a zušlechťování nerostů 202/1995 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činn... 55/1996 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí 52/1997 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl 35/1998 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 239/1998 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích 415/2003 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi 659/2004 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů 1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 477/1991 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 3/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 54/1996 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 109/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 2. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve 90

83 znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 8/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 236/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 3. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, 4. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb. 5. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb. 6. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 7. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 8. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb. 9. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu 10. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 11. Vyhláška č. 91/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 73/1994 Sb., o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot 12. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi 13. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů 91

84 Vybrané hygienické předpisy : 1. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 3. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků. 19. Vyhláška ČBÚ 26/89 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu Změna: 340/1992 Sb. Změna: 8/1994 Sb. Změna: 236/1998 Sb. Změna: 434/2000 Sb. Změna: 142/2004 Sb. Změna: 298/2005 Sb. Změna: 240/2009 Sb. Český báňský úřad stanoví podle 5 odst. 3 a 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: 1 Rozsah platnosti (1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. (2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry. 92

85 ČÁST PRVNÍ -Všeobecná ustanovení DÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení, DÍL DRUHÝ - Objekty, pracoviště a zařízení, DÍL TŘETÍ - Pracovníci, DÍL ČTVRTÝ - Mimořádné události, DÍL PÁTÝ - Základní dokumentace ČÁST DRUHÁ - Požadavky na pracovní prostředí ČÁST TŘETÍ - Dobývání a výsypkové hospodářství DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení DÍL DRUHÝ - Dobývací práce DÍL TŘETÍ - Výsypkové hospodářství ČÁST ČTVRTÁ - Vyhledávací, průzkumné a obdobné práce ČÁST PÁTÁ - Odvodňování lomů DÍL PRVNÍ - Ochrana proti přítokům a průvalům vod DÍL DRUHÝ - Čerpání důlních vod DÍL TŘETÍ - Měření, záznamy a dokumentace ČÁST ŠESTÁ - Elektrická a strojní zařízení DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení DÍL DRUHÝ -Elektrická zařízení DÍL TŘETÍ - Strojní zařízení ČÁST SEDMÁ - Chůze, doprava a skladování DÍL PRVNÍ - Cesty pro chůzi a dopravu DÍL DRUHÝ Doprava DÍL TŘETÍ - Skladování hmot a materiálů ČÁST OSMÁ -Přechodná a závěrečná ustanovení 20. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., úvodní ustanovení, povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování vyhlášky ( 1 3) 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu 93

86 DÍL PRVNÍ Úvodní ustanovení 1 Rozsah platnosti (1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu. (2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry. 2 Výklad pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg, b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou, c) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.), d) důlní dílo povrchový prostor v zemské kůře vytvořený hornickou činností. Jde zejména o důlní dílo průzkumné, otvírkové, připravené, dílo sloužící k dobývání a důlní dílo při povrchovém dobývání (lomu, skrývkové a těžební řezy, etáže apod.), e) důlní požár nežádoucí a nekontrolovaná hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu, f) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštím znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy, g) odkop široký zářez do svahu, h) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránicí vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení, ch) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.), 94

87 i) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, j) povrchový prostor prostor vytvořený v zemské kůře činností prováděnou hornickým způsobem. Jde zejména o lom, těžební řez, etáž apod., k) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností, l) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace, m) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů, n) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot, o) rýhu zářez do zemské kůry, jehož délka přesahuje hloubku a šířku, p) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem, r) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, s) výkop zářez do zemské kůry se stabilním úklonem boku, jehož délka přesahuje hloubku a šířka dna je nejméně 0,6 m. (2) Za důlní dílo se považuje i povrchový prostor. 3 Odpovědnost za dodržování vyhlášky Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád. 95

88 21. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., objekty, pracoviště a zařízení ( 4 9) 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu DÍL DRUHÝ Objekty, pracoviště a zařízení 4 Vstup do objektů a na pracoviště (1) Objekty, pracoviště a zařízení musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. (2) Ústí podzemních důlních děl na povrchu i v lomu, pokud jsou přístupná, musí být zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob tak, aby nebyl znemožněn odchod pracovníků z dolu při nebezpečí. (3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány. (4) Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavcích 1 a2 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol. (5) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim. (6) Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků; provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník. (7) Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka. (8) Každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů, musí mít ochrannou přilbu. 96

89 4a Požadavky na objekty (1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost. (3) Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly. (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníka. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření, g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. 97

90 (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu. 5 Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. (2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje. (3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení, technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení. (4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky. (5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena. (6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká. (7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat. (8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu. 6 Zařízení (1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany 98

91 zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek. (2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení. (3) Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací. (4) Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními. (5) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresívních látek. 6a Práce ve výškách (1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné. (2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání. (3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m. 7 Prohlídky pracovišť (1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může organizace od prohlídek pracovišť upustit, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za týden. 99

92 (2) Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik nejméně jednou za týden, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny, c) předák, případně vedoucí skupiny (dále jen "předák") v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b). (3) Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí a) mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací, b) zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika, c) obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka. (4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také uschování a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se ve směně vykonávat trhací práce malého rozsahu, také její příprava, případně provedení. (5) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen "dozorčí orgány") a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. e)]. (6) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [ 21 odst. 1 písm. 8 Evidence pracovníků (1) Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny. (2) Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny. (3) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání. 100

93 9 Inspekční služba (1) Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní lomu nebo závodní. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit likvidaci havárie. (2) Na pracovištích s jednoduchými provozními poměry, kromě uhelných lomů, může inspekční služba vykonávat svoji funkci i mimo pracoviště a pro více pracovišť. Pokud se na těchto pracovištích nepracuje, může závodní lomu nebo závodní upustit od zajištění inspekční služby. 22. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., pracovníci ( 11 17) 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu DÍL TŘETÍ Pracovníci 11 Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy (1) Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí závodní lomu nebo závodní. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení. (2) Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni podle osnov vydaných závodním lomu nebo závodním a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří dosud nepracovali při dobývacích pracích na povrchu nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 8 vyučovacích hodin. 101

94 12 Přidělování práce (1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost, ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu. (2) Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění. (3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná. (4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru. (5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru. (6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace. 13 Samostatný výkon práce (1) Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. (2) Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní lomu nebo závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy. (3) Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých škol příslušného směru. 14 Obsazení pracovišť Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány. 102

95 15 Povinnosti pracovníků (1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle 16. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo. (2) Kromě případů uvedených v 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny. (4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi. (5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.). (6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace. 16 Povinnosti při nebezpečí Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy. 17 Předák a jeho povinnosti (1) Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák. (2) Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní lomu nebo závodní. 103

96 (3) Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí 15 odst. 1. (4) Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny. 23. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., mimořádné události ( 18-20) 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu (v působnosti ČBÚ byla vydána vyhláška č. 71/2002 o zdolávání havárií v dolech...) DÍL ČTVRTÝ Mimořádné události 18 Havarijní plán (1) Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií). (2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen "havárií"), postupuje podle 18a až 18e. 18a Vypracování a uložení havarijního plánu (1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti. (2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká. (3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu. 104

97 18b Části havarijního plánu (1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů. (2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie. (3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar. (4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům. (5) Mapová část obsahuje provozní důlní mapu se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace vyhotovené podle zvláštního předpisu. V mapové dokumentaci musí být zakresleno umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob. 18c Vedoucí likvidace havárie (1) Vedoucím likvidace havárie je závodní lomu nebo vedoucí pracovník. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu ( 9 odst. 1). (2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie. (3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie. (4) Postup a rozsah prací souvisejících s uzavíráním nebo jiným zabezpečením otevřeného podzemního důlního díla ústícího na povrch určí vedoucí likvidace havárie. 18d Úkoly vedoucího likvidace havárie (1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují 105

98 dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.). (2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi. (3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti, b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany, c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků, d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti, e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu, f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit, g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie, h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie, ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie. (4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie. (5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby. 18e Seznamování s havarijním plánem (1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie. (2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny. 106

99 (3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok. 19 Povinnosti organizace při mimořádných událostech (1) Kromě povinností uložených zvláštním předpisem je organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu také závažné události a nebezpečné stavy, a to a) mimořádné události při použití výbušnin včetně přiotrávení výbuchovými zplodinami, b) mimořádné události na podstavnících pro jízdu na laně a lanovkách, c) mimořádné události při používání vyhrazených technických zařízení, d) skluzy zemin a sesuvy skalních stěn, při nichž došlo 1. k ohrožení života a zdraví lidí, 2. k ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení, 3. k ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, 4. ke změně technologie provozu a způsobu vedení důlních děl, e) průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin), f) propadnutí osob, strojů nebo zařízení do starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor, g) erupce na ropných, plynových a jiných vrtech nebo sondách a mimořádné události na podzemních zásobnících plynu, h) hledání pohřešované osoby, i) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace, j) požár podzemního důlního díla ústícího do volného prostoru, k) ztrátu radioaktivního zářiče a prokázanou netěsnost uzavřeného zářiče. (2) Závažné události a nebezpečné stavy uvedené v odstavci 1 je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat. 20 Zachování stavu místa mimořádné události (1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz (smrtelný, životu nebezpečný nebo hromadný) nebo kde došlo k závažné provozní nehodě (havárii), poruše technického zařízení nebo jiné závažné události nebo nebezpečnému stavu ( 19 odst. 1) se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. (2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 je organizace povinna pořídit výstižnou dokumentaci (náčrtek, plánek, fotografie apod.). 107

100 24. Vyhláška ČBU 26/89 Sb., základní dokumentace ( 21-22) 26/1989 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu DÍL PÁTÝ Základní dokumentace 21 Dokumentace a záznamy (1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny a) evidenční kniha, která musí obsahovat 1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích, 2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu, 3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách, b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek, c) kniha odvodňování, d) kniha mimořádných událostí, e) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek. (2) Závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až e). (3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. (4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok. 108

101 (5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy. 22 Důlně měřická a geologická dokumentace Důlně měřická a geologická dokumentace (435/1992 Sb.) musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace. 25. Vyhláška ČBU 35/98 Sb., úvodní ustanovení, důlní dráha, křížení, návěští ( 5-7) 35/1998 Sb. VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu ČÁST DRUHÁ DŮLNÍ DRÁHA A ZAŘÍZENÍ 5 Zařízení a materiály důlní dráhy, drážní vozidla (1) Důlní dráha, drážní vozidla, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky a materiály (kolejnice, pražce apod.) se smí používat, jen pokud svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a provozu, nezhoršují pracovní prostředí nad dovolené hodnoty a odpovídají požadavkům zvláštních předpisů (22/97 Sb). a bezpečnostním požadavkům na obsluhu a údržbu. (2) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jeho obsluze. (3) Zařízení a materiály důlní dráhy musí být kontrolovány ve lhůtách určených provozovatelem, pokud lhůty nejsou stanoveny výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. (4) Na důlní dráze se mohou používat pouze schválené typy drážních vozidel. 109

102 6 Křížení důlní dráhy (1) Křížení důlní dráhy s pozemní komunikací v úrovni kolejí (přejezd) musí být označeno a zabezpečeno podle zvláštního předpisu (13/1997 Sb. zákon o pozemních komunikacích). Označení a zabezpečení přejezdu stanoví provozní dokumentace. (2) Na přejezdu má důlní doprava přednost před provozem na pozemní komunikaci. 7 Návěstidla a návěsti (1) Návěstidla a návěsti tvoří jednotný systém viditelných návěstí ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a zvukových slyšitelných návěstí ve stanoveném provedení (dále jen "návěstní soustava"). Návěstní soustava musí umožňovat snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a zajišťovat bezpečné provozování důlní dráhy. (2) Při provozu důlní dráhy se smí používat jen návěstní soustava v předepsaném tvaru, velikosti, barvě nebo počtu zvuků. Základní návěsti návěstní soustavy jsou uvedeny v příloze, která je součástí této vyhlášky. (3) Při provozu důlní dráhy mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být na důlní dráze, pro kterou bylo vydáno povolení provozovatelem, jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky. (4) Návěsti se dávají návěstní pomůckou, například návěstním praporkem, svítilnou, návěstní tabulí, případně rukou (ruční viditelné návěsti) nebo zvukem (zvukové návěsti) nebo prostřednictvím návěstních znaků mechanických nebo světelných návěstidel a neproměnných návěstidel (viditelné návěsti) nebo slovním pokynem. (5) Návěstní soustava používá při návěstění červené, žluté, zelené a bílé barvy světel nebo návěstních nátěrů a dále návěstní nátěry barvy černé, modré, zelené. Základní význam barvy návěstního světla je: a) červená - návěst "Stůj", b) žlutá - návěst "Výstraha", c) zelená - návěst "Volno", d) bílá - návěst "Posun dovolen". 110

103 Příklady návěstí : 111

104 (6) Zhaslé světlo návěstidla, které není označeno jako neplatné, a pochybný či nezřetelný návěstní znak znamená vždy návěst závažnějšího charakteru nebo návěst zakazující, pokud není pokynem provozovatele důlní dráhy stanoveno jinak. (7) Každý vlak musí být označen návěstími "Začátek vlaku" a "Konec vlaku". (8) Hnací drážní vozidlo při posunu musí být za snížené viditelnosti označeno vpředu bílým světlem a vzadu červeným světlem. (9) Drážní vozidlo jedoucí jako posun mezi místy na důlní dráze, které slouží k řízení jízd vlaků a posunům (dopravny), musí být označeno jako vlak. (10) Neplatnost návěstidla se označí způsobem stanoveným provozní dokumentací. 26. Vyhláška ČBU 35/98 Sb., viditelnost, práce v kolejišti, brždění, doprava osob ( 8-11) 8 Viditelnost návěstidel a návěstí (1) Návěsti hlavních návěstidel musí být ze stanoviště strojvedoucího nebo řidiče jak za dne, tak za snížené viditelnosti dobře viditelná na vzdálenost, kterou projede vlak největší stanovenou rychlostí za 12 sekund zvětšenou o délku zábrzdné vzdálenosti. (2) Nelze-li takto určené viditelnosti dosáhnout, musí se před hlavním návěstidlem na zábrzdnou vzdálenost postavit předvěst. 9 Práce v kolejišti (1) Pracuje-li v kolejišti skupina dvou a více zaměstnanců, musí být technickým dozorem určen vedoucí práce (předák). Odbornou způsobilost vedoucího práce stanoví zvláštní předpis. (2) V kolejišti za provozu smí pracovat skupina nejméně dvou zaměstnanců. Samotný zaměstnanec smí v kolejišti za provozu vykonávat jen takovou kontrolní činnost nebo úkony související s prohlídkou zařízení a výkonem práce, která mu umožní sledovat provoz na koleji v obou směrech. (3) Za tmy a snížené viditelnosti lze práce v kolejišti provádět jen při výluce a při zajištění koleje proti vjezdu vozidel. 112

105 10 Brždění vlaku (1) Brzdicí účinek při brždění vlaku musí zajistit bezpečné zastavení vlaku na zábrzdnou vzdálenost. (2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti nesmí být menší než a) 150 m pro tratě s rychlostí 30 km. h-1 a nižší, b) 400 m pro tratě s rychlostí vyšší než 30 km. h Doprava osob Doprava osob na důlní dráze je zakázána. Za dopravu osob se nepovažuje spolujízda v kabinách hnacích drážních vozidel a speciálních hnacích vozidel. 27. Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb.,148/06 Sb. ) 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ČÁST PRVNÍ - ČÁST DRUHÁ - PŘEDMĚT ÚPRAVY RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK Tepelná zátěž Ochranné nápoje Toxické plyny Prach Chemické karcinogeny (olovo, azbest...) Fyzická zátěž Ruční manipulace s břemeny Psychická zátěž Zraková zátěž Biologickými činiteli ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKY NA PRACOVIŠTI ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 113

106 Přílohy NV 361/2007 Sb. Příloha 1 Třídy práce a hodnoty související s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek Příloha 2 Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení (Oxid uhelnatý PEL=30 mg.m -3, NPK-P=150 mg.m -3 ) Příloha 3 Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení (PEL uhlí = 10 mg.m -3 ) Příloha 4 Příkladný seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu Příloha 5 Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení (hmotnost břemene - muži max. 50 kg / kg.sm -1, ženy 20 kg/6 500 kg.sm -1 ) Příloha 6 Požadavky na větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší Příloha 7 Biologické činitele, jejich zařazení do skupin, značení a požadavky na pracoviště Příloha 8 Dosahy horních končetin Příloha 9 Přípustné síly pro ovladače Příloha 10 Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních Příklady hygienických požadavků z příloh NV 361/2007 Sb. : Příloha 1A, tab. č

107 Příloha 1 část C Dlouhodobě a krátkodobě únosná doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a způsob stanovení režimu práce a odpočinku 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až Na pracovišti, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t g) a suchou teplotou vzduchu (t a) je menší než 1st. C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem. 3. Na pracovišti, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (t sm), musí být stanoven režim práce a odpočinku. 4. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) a dlouhodobě únosná doba práce (t sm) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku, avšak směnová efektivní pracovní doba (PD ef) nesmí překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (t sm ). 5. Směnová efektivní pracovní doba (PD ef) se vypočte podle vzorce: PD ef = t d - t pnp - t sm (min), kde t d - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3 stupňů a t a = < 26 st. C, t pnp - podmínečně nutné přestávky v práci, například čekací doba po trhací práci, t sm - normativ směnových časů, například pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení, pracovní rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu. 6. Pracovní cyklus (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (t sm) a krátkodobě únosné práce (t max), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce: c = t sm/t max Délka jednoho pracovního cyklu (t prc) se vypočte podle vzorce: t prc = t sm/c (min) Celková doba pracovních cyklů (t prc) se vypočte podle vzorce: suma t prc = t prc. c (min) 7. Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) nesmí být kratší než 30 minut. 8. Celková doba trvání přestávek za směnu (suma p) se vypočte podle vzorce: suma p = t p. (c - 1) (min) 9. V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty: rh(%) T s st. C do Tabulky č Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce na důlních pracovištích v minutách *) Pozn. ASPI: Tabulky nebyly z technických důvodů do ASPI zařazeny. Jsou k dispozici ve formátu pdf na adrese Celkem 45 tabulek rozdělených podle vzájemných kombinací hodnot parametrů v a ϕ : v = do 0.49, 0.99, 1.49, 1.99, 2,0 a více m.s -1 ϕ = 56-60, 61-65, 66-70, 71-75, 76-80, 81-85, 86-90, 91-95, % 115

108 116

109 117

110 148/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ ČÁST TŘETÍ ČÁST ČTVRTÁ ČÁST PÁTÁ - PŘEDMĚT ÚPRAVY - HLUK NA PRACOVIŠTI - HLUK V CHRÁNĚNÉM VNITŘNÍM PROSTORU STAVEB, V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU STAVEB A v CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU - VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH - ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ 148/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací HLUK NA PRACOVIŠTI 2 Ustálený a proměnný hluk (1) Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní dobu (dále jen "přípustný expoziční limit") ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,8h se rovná 85 db, nebo b) expozicí zvuku A E A,8h se rovná 3640 Pa 2s, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce náročná na pozornost a soustředění a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,8h se rovná 50 db. (3) Hygienický limit pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy včetně velínu vyjádřená ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T se rovná 60 db. Jako doba hodnocení se v tomto případě přednostně volí doba trvání rušivého hluku Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku (1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A přípustný expoziční limit 80 db, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. (2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 db, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali. 118

111 28. Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) Ústřední (legislativní) orgány státní správy založené kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb.v platném znění 2/1969 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (do března 2011 novelizován 78x) ČÁST PRVNÍ Zřízení ústředních orgánů státní správy V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí, (1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad. 1 2 (3) Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedy ostatních úřadů a orgánů uvedených v odstavci 1 jmenuje a odvolává vláda České republiky. 119

112 13 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, (1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy uvedené v části první (dále jen "ministerstva") plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné. 61/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (do března 2011 novelizován 27x, poslední novela 281/2009 Sb.) ČÁST ČTVRTÁ Státní báňská správa 38 Organizace státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy jsou a) Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky, b) obvodní báňské úřady, a to 1. Obvodní báňský úřad v Kladně, 2. Obvodní báňský úřad v Plzni, 3. Obvodní báňský úřad v Sokolově, 4. Obvodní báňský úřad v Trutnově, 5. Obvodní báňský úřad v Brně, 6. Obvodní báňský úřad v Mostě, 7. Obvodní báňský úřad v Ostravě, 8. Obvodní báňský úřad v Příbrami, 9. Obvodní báňský úřad v Liberci. (2) Obvody působnosti obvodních báňských úřadů jsou stanoveny v příloze k tomuto zákonu. 120

113 (3) V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda České republiky. Předseda Českého báňského úřadu odpovídá za výkon své funkce vládě České republiky. (4) V čele obvodního báňského úřadu je předseda. (5) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém zájmu a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít, b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu. (6) Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů. 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.... (4) Organizace jsou povinny orgánům státní báňské správy kdykoliv umožnit vstup do objektů, zařízení a na pracoviště, předložit potřebné materiály, dokumentaci, odborné posudky a podat požadované informace a vysvětlení. Organizace jsou povinny poskytovat potřebnou součinnost orgánům státní báňské správy a vytvářet jim podmínky k nerušenému a rychlému výkonu vrchního dozoru a využívat výsledky jejich zjištění ve své práci /1988 Sb. ZÁKON o geologických pracích 17 Státní geologická služba (1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích. (2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo (MŽP) Českou geologickou službu. 121

114 29. Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb.) Český báňský úřad Kozí 4, Praha 1 - Staré Město Tel: , Fax: Úřední hodiny: Pondělí až čtvrtek: 08:00-15:00 Předseda ČBÚ jmenován a odvoláván vládou České republiky Ing. Ivo Pěgřimek Zdroj : Státní báňské správa zaměstnávala ke dni celkem 222 zaměstnanců (výroční zpráva ČBÚ 2006) Působnost : 61/1988 Sb. 39 Působnost orgánů státní báňské správy (1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami, b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami, c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. 122

115 Organizační schéma SBS : Zdroj : Obvodní báňské úřady 9 obvodních báňských úřadů Území ČR je rozděleno na 9 obvodů, ve kterých báňské úřady vykonávají vrchní dozor státní báňské správy. Delimitace působnosti OBÚ (zdroj OBÚ v Kladně pro území hlavního města Prahy a pro úz. kr. Středočeského, OBÚ v Příbrami pro území kraje Jihočeského OBÚ v Plzni pro území kraje Plzeňského, OBÚ v Sokolově pro území kraje Karlovarského, OBÚ v Mostě pro území kraje Ústeckého, OBÚ v Trutnově pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, OBÚ v Brně pro území krajů Vysočina a Jihomoravského, OBÚ v Ostravě pro území krajů Moravskoslezského Olomouckého a Zlínského, OBÚ v Liberci pro území kraje Libereckého. 123

116 Delimitace působnosti obvodních báňských úřadů Zdroj : Obvodní báňský úřad Most zdroj Předseda: Ing. Dušan Havel, MPA Úřední hodiny: Po 06:30-17:00 Út 06:30-15:00 St 06:30-17:00 Čt 06:30-15:00 Pá 06:30-15:00 Kontaktní informace: Adresa: OBÚ Most U města Chersonu Most Mail: obu.most@tiscali.cz Telefon: Fax: Datová schránka: 4huadu8 124

117 Oblastní působnost - území kraje Ústeckého, Úkoly státní báňské správy : (Zdroj: Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad hornickou činností, činností prováděnou hornickým způsobem, požární ochranou v podzemí, dodržováním pracovních podmínek o v hornických organizacích, o při výrobě výbušnin, o při používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím, nakládáním s těžebním odpadem podzemními objekty řádným odváděním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty. Orgány státní báňské správy kontrolují, zda hornické organizace vykonávají tyto činnosti v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., zákonem č. 61/1988 Sb. a zákonem č. 157/2009 Sb. předpisy vydanými na jejich základě (horní a bezpečnostní předpisy) a jinými obecně závaznými právními předpisy (např. zákoníkem práce, nařízením vlády o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, vyhláškou o placení úhrad z dobývacího prostoru a vydobytých vyhrazených nerostů apod.), pokud se dotýkají hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami 125

118 Formy výkonu vrchního dozoru 1. provádění prohlídek objektů, zařízení a pracovišť, 2. zjišťování stavu, příčin a následků závažných událostí na místě, 3. nařizování odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou nařizována nezbytná opatření. Pokud se zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem a které nelze ihned odstranit, je nařizováno v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě některých technických zařízení, a to až do odstranění závad. Státní báňská správa dozoruje celkem 2203 organizací ( ) : (Seznam organizací dozorovaných ČBÚ: ) a dále 6 uhelných akciových společností s celkovou roční těžbou kolem 60 mil. tun uhlí, s počtem 23,6 tisíc pracovníků zajišťujících těžbu, 5 společností provádějících těžbu ropy a zemního plynu, cca 600 společností s oprávněním k těžbě nerudních surovin, z nichž 290 v roce 2010 těžbu provádělo, 123 společností provádějících geologické a vrtné a geofyzikální práce, 169 organizací specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na ražení štol a tunelů, jakož i na vytváření podzemních prostor o objemu větším než 300 m 3 horniny, 57 společností specializujících se na výkon trhacích prací, 17 společností, které vyrábějí výbušniny, 4 hlavní báňské záchranné stanice a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržováním v bezpečném stavu, práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), např. pro muzejní expozice s veřejně přístupným podzemím, činnosti související s podzemními zásobníky plynu a další. Sankce SBS : 1. ČBÚ nebo OBÚ o organizaci do ,- Kč o pracovníkovi organizace do ,- Kč o propadnutí věci (výbušnin) Z výroční zprávy ČBÚ 2006 : Obvodními báňskými úřady bylo uděleno celkem 932 blokových pokut ve výši Kč, inspektory Českého báňského úřadu byly uděleny další blokové pokuty ve výši Kč. Za hrubé porušení báňských předpisů bylo uděleno obvodními báňskými úřady 46 pokut ve správním řízení v celkové výši Kč. Nejvyšší pokuty byly uděleny v souvislosti se smrtelnou úrazovostí. Celkem bylo uděleno 7 pokut v minimální výši Kč; nejvyšší udělená pokuta byla Kč. Celkem 89 pracovišť muselo být zastaveno pro zjištěné nedostatky v oblasti bezpečnosti práce. 126

119 61/1988 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě 40 Český báňský úřad (1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy. (2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje předávání a nabývání výbušnin, vývoz nebo dovoz výbušnin a tranzit výbušnin přes území České republiky. (3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky, b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků... (5) Český báňský úřad a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, (viz b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je financován ze státních prostředků,... d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin (6) Český báňský úřad dále a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle potřeby aktualizuje,... c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje, (viz : 127

120 41 Obvodní báňské úřady (1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí, b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad, d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají, g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení, h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají, i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, j) vykonávají správu úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek, včetně penále; při placení a vymáhání postupují podle zvláštního právního předpisu, 128

121 k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů informují Český báňský úřad. l) vedou evidenci podzemních objektů. (2) Obvodní báňské úřady dále a) stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci, b) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů, c) schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání, d) mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, e) povolují zvláštní zásady do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl, f) nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace, jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení, g) stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v dobývacím prostoru jiné organizace, h) povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, i) povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce, j) povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek stanovených v 31, k) schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic, l) kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních pro vypořádání rezerv pro vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci, m) plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů. 129

122 (3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady podle zvláštního právního předpisu. V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako organizační složky státu samostatně jménem České republiky. Báňští inspektoři 42 (1) Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává Český báňský úřad ústředními báňskými inspektory a obvodní báňské úřady obvodními báňskými inspektory (dále jen "báňský inspektor"). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého báňského úřadu. (2) Báňský inspektor je oprávněn a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a prostorů, provádět v nich prohlídky a šetření, požadovat předložení příslušných dokladů, informací a vysvětlení, přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v 41 odst. 1 písm. a), jakož i zhotovovat fotografické snímky a kopie provozních map a další dokumentace potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů, b) dávat závazné příkazy, aby byly odstraněny zjištěné závady a nedostatky, a při zřejmém a bezprostředním ohrožení zákonem chráněných obecných zájmů, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení, popřípadě majetku, dávat závazné příkazy k zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k vyvedení pracovníků do bezpečí; dále je oprávněn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nařizovat nezbytná opatření. Závazný příkaz může být dán ústně nebo písemně; pokud byl dán ústně, je inspektor povinen po ukončení inspekce nebo kontroly jej písemně zaznamenat, c) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, zjistí-li, že je vykonávána v rozporu s právními předpisy, d) zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. (3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem Českého báňského úřadu. 130

123 30. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek Adresa: Na Františku Praha 1 - Staré Město Tel: (+420) mpo@mpo.cz Internet: Prováděcí, obecně závazné předpisy související s oborem hornictví vydané MPO : 497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů 617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů Část organizačního schéma MPO ( : celkem 7 sekcí celkem 7 sekcí 131

124 Hlavní činností a působnost odborů hornictví a surovinové a energetické bezpečnosti MPO : Odbor zodpovídá za přípravu politiky v oblasti nerostných surovin v rámci tvorby jednotné surovinové politiky a za přípravu energetické politiky. Surovinová politika ČR Provádí výkon státní správy v oblasti využívání nerostného bohatství a ve věcech komoditních burz zaměřených na zboží nezemědělského charakteru. Zodpovídá za výkon resortní statistické služby v oblasti nerostných surovin a energetického hospodářství. Statistika těžby uhlí ČR Zabezpečuje koordinační a informační funkci vůči SSHR (Správa státních hmotných rezerv) Spolupracuje na zaměření a přípravě právních norem dotýkajících se nerostných surovin a energetického hospodářství. Spolupracuje se SEI, ČEA a ERÚ z hlediska národohospodářského na důležitých otázkách energetické polníky. Sleduje vývoj politiky EU, dokumentů a legislativy EU v rámci přípravy podkladů spojených s našim členstvím v Evropské unii a spolupracuje s odborem koordinace s EU, a to především prostřednictvím členů sekretariátu RKS a zástupců OKEU v sektorových skupinách RKS Informace o činnosti odboru hornictví viz Hornická ročenka 2009, Montanex, Ostrava Ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa Vršovická 1445/65 Praha 10, Ústředna: Fax: info@env.cz Úřední hodiny podatelny ministerstva: Zdroj : 132