Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) a jeho novely

Transkript

1 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) a jeho novely dana.mestanova@fsv.cvut.cz B 416

2 České stavebnictví v číslech (2015) Stavební práce S v mil. Kč Základní stavební výroba (ZSV) v mil. Kč Počet stavebních podniků s více než 50 zaměstnanci

3 České stavebnictví v číslech (2015) Počet vydaných stavebních povolení Orientační hodnota těchto staveb v mil.kč

4 České stavebnictví v číslech (2015) Počet nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci) z toho veřejné soukromé z toho veřejné soukromé z toho veřejné soukromé z toho veřejné soukromé z toho veřejné soukromé

5 České stavebnictví v číslech (2015) Průměrný počet zaměstnaných osob Čisté peněžní příjmy domácností na 1 člena za rok v Kč Průměrná měsíční mzda stavební podniky nad 50 zaměstnanců v Kč

6 Další statistické údaje Výroba dveří ks Cihel m³ Cementu t Nástroje pro zedníky 528 t 6

7 Objem stavební produkce a podíl na stavební produkci EU-27 Česká republika 20 mld. eur 1,5 % Nizozemsko 61 mld. eur 4,6 % Belgie 35 mld. eur 2,7 % Rakousko 33 mld. eur 2,5 % Dánsko 32 mld. eur 2,5 % Irsko 30 mld. eur 2,5 % Finsko 30 mld. eur 2,3 % Portugalsko 20 mld. eur 1,5 % Polsko 22 mld. eur 1,7 % Maďarsko 9 mld. eur 0,7 % Slovensko 6 mld. eur 0,5 % Slovinsko 4 mld. eur 0,3 % Litva 3 mld. eur 0,3 % Lotyšsko 3 mld. eur 0,2 % Estonsko 2 mld. eur 0,2 % Zdroj: Construction Activity in Europe 2009, European Construction Industry Federation (FIEC).

8 nahradil Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. z 11. května 2006 platnost zákona byla od a ten nahradil zákon č. 50/1976 Sb.

9 Přehled novel /2016 Sb. Budoucí znění /2016 Sb. Aktuální znění /2015 Sb /2013 Sb /2012 Sb /2012 Sb., 167/2012 Sb /2011 Sb /2009 Sb /2010 Sb /2009 Sb /2009 Sb /2009 Sb /2009 Sb /2008 Sb /2007 Sb

10 Stav připravované novely stavebního zákona pro zahájení platnosti v roce 2017 Má za cíl především přinést maximální zjednodušení a zrychlení povolování a realizace staveb Podle programového prohlášení vlády v oblasti územního plánování a stavebního řádu měla novela přijít k projednání již v létě roku 2015 Co nového novela přináší? zavedení tzv. koordinovaného řízení, které by mělo nahradit společné územní a stavební řízení Současné znění stavebního zákona umožňuje vedení tzv. spojeného územního a stavebního řízení (dle 94a stavebního zákona), které do jednoho procesního postupu spojuje územní a stavební řízení. MMR uvádí, že tato možnost je žadateli poměrně často využívána, řádově se jedná o desítky tisíc vydaných povolení ročně. Řízení se novelizuje. Umožní se vést jedno řízení také u staveb, které jsou v současné době v působnosti několika samostatně rozhodujících stavebních úřadů, mimo jiné u staveb drah, dálnic, místních komunikací a dalších

11 Další změny Integrace posuzování vlivů na životní prostředí do územního a koordinovaného řízení, Prodloužení cyklu úplných aktualizací územně analytických podkladů ze dvou na čtyři roky Zjednodušení pořizování aktualizací a změn územně plánovací dokumentace a další. Důvod zpoždění novely - velký počet připomínek, které ministerstvo obdrželo v meziresortním připomínkovém řízení Z celkových 1779 připomínek bylo 1450 označeno jako zásadní a ty proto musí úřad projednat a vypořádat Podle MMR je problémem oddalujícím přijetí novely rovněž to, že k některým bodům novely přišlo i pět připomínek, které si zcela protiřečí Poslední změna zákona:

12 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. (2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. (3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy.

13 Současný stav: Vláda schválila novelu stavebního zákona dne Návrh zákona, kterým se mění zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - schváleno. Nejzásadnější změnou je sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení by se mělo sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb. Vodní díla však nebyla zahrnuta do koordinovaného řízení. Vláda schválila, že budou součástí pouze u některého typu staveb. Do novely se oproti návrhu MMR dostalo také zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy. Novela by měla nabýt účinnosti od poloviny příštího roku.

14 Seznam právních předpisů v gesci MMR pro oblast územního plánování a stavebního řádu k Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

15 Pokračování - Seznam právních předpisů v gesci MMR pro oblast územního plánování a stavebního řádu k Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 270/2009 Sb., o schválení Politiky územního rozvoje České republiky 2008

16 Obecné info: Legislativa v ČR Ústavní právo (ústava, občanství, ) Nadřazenost práva evropské unie (normy EU, ) Správní právo (zdravotnictví, školství, stavebnictví a územní rozvoj, správní řád postupy státních orgánů, právo finanční,pozemkové - katastrální, ) Právo trestní Právo občanské (upraveno Občanským zákoníkem) Právo obchodní (upraveno zákonem o obchodních korporacích) Právo pracovní Občanský soudní řád (pro občanské, obchodní a pracovní právo) Základem jsou zákony, vznikají na základě vládních návrhů, přijímá je Parlament ČR (Poslanecká sněmovna, Senát) a podepisuje prezident republiky. Ze zákonů jsou odvozeny nařízení vlády a vyhlášky ústředních orgánů. Podmínkou platnosti je publikace ve Sbírce zákonů.

17 Orgány státní správy: Orgány státní správy a samosprávy Ústřední orgány vč. celních úřadů, katastrálních úřadů, finančních úřadů řízených přímo ministerstvy Orgány výkonné moci v přenesené působnosti krajské úřady, obecní úřady (metodické řízení zajišťují jednotlivá ministerstva školství, kultury, životního prostředí a pod.) Orgány samosprávy volené orgány obcí a vyšších územně samosprávných celků. Působnost obce, kraje řídí zastupitelstvo, státní správu obecní (městský) úřad. Funkce jsou spojeny Radou zastupitelstva resp. osobou starosty (hejtmana). Příkladem výkonu státní správy v přenesené působnosti jsou stavební odbory. ( obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, )

18 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Sekce územního plánování a stavebního řádu Sekretariát sekce (60) Odbor územního plánování (61 - OÚP) Odbor stavebního řádu (62 - OSŘ) Odbor územně a stavebně správní (63 - OÚSS) Odbor územních vazeb (64 - OÚV) zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 Je orgánem státní správy ČR ve věcech: ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání politiky bydlení rozvoje domovního a bytového fondu pro věci nájmu bytů a nebytových prostor územního plánování stavebního řádu investiční politiky cestovního ruchu

19 Související právní normy regulující výstavbu a stavebnictví mimo vlastního stavebního zákona a mimo vlastních technických norem zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zákon o životním prostředí, zákon o ochraně přírody a krajiny zákon o státní památkové péči zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, zákon o vodách zákon o ochraně zemědělského a půdního fondu a dále i: zákon o katastru nemovitostí, o cenách, o daních z příjmů, o bezpečnosti práce, o technických požadavcích na výrobky, o veřejných zakázkách i již citovaný zákon č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků Též: občanský zákoník, zákon o živnostenském podnikání

20 Příklady změn v novelách Zákon č.191/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. Klíčové změny: povolování souboru staveb plot výšky 1,8 m hraničící s veřejným prostranstvím INFORMACE: Aspi.cz produktové katalogy společnosti ASPI v elektronické formě Připravovaná legislativa Předpisy ze Sbírky zákonů Judikatura Učebnice Zákony, legislativa Informační systémy Otázky & odpovědi Výklady Vzory

21 Ještě jednou - co zákon upravuje??? zákon upravuje problematiku ve věcech územního plánování a ve věcech stavebního řádu podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb obecné požadavky na výstavbu účely vyvlastnění vstupy na pozemky a do staveb ochranu veřejných zájmů a některé další věci související

22 Obsah Část I. Úvodní ustanovení ( 1 3) Část II. Výkon veřejné správy Hlava I. Úvodní ustanovení ( 4) Hlava II. Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu ( 5 17) Část III. Územní plánování Hlava I. Cíle a úkoly územního plánování ( 18 19) Hlava II. Obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování ( 20 24) Hlava III. Nástroje územního plánování Díl 1 Územně plánovací podklady ( 25 30) Díl 2 Politika územního rozvoje ( 31 35) Díl 3 Územně plánovací dokumentace ( 36 75) Díl 4 Územní rozhodnutí ( 76 83) Díl 5 Územní řízení ( 84 96a) Díl 6 Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území ( ) Díl 7 Úprava vztahů v území ( )

23 Obsah Část IV. Stavební řád Hlava I. Stavby, terénní úpravy, zařízení a udžovací práce Díl 1 Povolení a ohlášení ( ) Díl 2 Užívání staveb ( ) Díl 3 Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení ( a) Hlava II. Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu ( ) Hlava III. Autorizovaný inspektor ( ) Hlava IV. Povinnosti a odpovědnosti osob při přípravě, provádění a užívání staveb ( ) Část V. Společná ustanovení Hlava I. Vybrané činnosti ve výstavbě a součinnost vlatníků technické infrastruktury ( ) Hlava II. Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich ( ) Hlava III. Obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění a úprava některých dalších práv a povinností ( ) Hlava IV. Ochrana veřejných zájmů a součinnost správních orgánů ( ) Hlava V. Správní delikty ( ) Hlava VI. Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy ( 184) Část VI. Přechodná a závěrečná ustanovení ( ) Část VII. Účinnost ( 198)

24 Slovo přednášejícího Zákon není jednoduché přednášet proto jsou snímky řazeny v souladu s textem zákona přesto posloupnost nebudu ve výkladu zcela dodržovat, protože se zaměřím na POJMY a na části pro nás stavaře důležité. Prezentace tohoto zákona je rozsáhlá a studenti si posteskli, že nemá obrázky. Obrázky budu ukazovat téměř na každé přednášce ve vazbě na povolování staveb!!! Díky novelám jde o pochopení co zákon řeší a co a jak v něm hledat!!!

25 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy, 2 Základní pojmy 2 Základní pojmy V tomto zákoně se rozumí a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn, b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem, c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen intravilán ),

26

27

28 Základní pojmy - pokračování e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to 1. pozemek veřejné zeleně a parku1) sloužící obecnému užívání; 2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha, f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy, g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam, h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu, i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje,

29 Základní pojmy - pokračování k) veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci,

30 n) Územně plánovací dokumentací Základní pojmy - pokračování 1. zásady územního rozvoje; 2. územní plán; 3. regulační plán. (3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. (4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. (5) Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

31

32 Základní pojmy - pokračování (6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem. (7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

33 3 (1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. (2) Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu. (3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce, zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. (4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. (5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

34 ČÁST DRUHÁ - VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 4 (1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní. Orgány územního plánování a stavební úřady mohou uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. (2) Orgány územního plánování a stav.úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají: a) závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy (3) Obsahuje-li návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně. (4) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem.

35 HLAVA II PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU 5 Působnost ve věcech územního plánování (1) Působnost ve věcech územního plánování podle vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. (2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje. (3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům. (4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí. (5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí. (6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

36 6 Orgány obce (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen "úřad územního plánování") a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce, b) pořizuje územně plánovací podklady, c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce, d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu, e) je dotčeným orgánem v územním řízení, f) je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu,.. g) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti,. (2) Obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti vykonává přenesenou působnost a pořizuje územní studii; na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. (3) Stavební úřad a) vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak, b) vydává územní souhlas, c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, (5) Zastupitelstvo obce rozhoduje., schvaluje.., vydává.. (6) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce rozhoduje, schvaluje.., vydává..

37 7 Orgány kraje (1) Krajský úřad v přenesené působnosti a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu, b) pořizuje územně plánovací podklady, c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních předpisů, d) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech, e) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení ve stanovených případech, f) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod,. (2) Zastupitelstvo kraje a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje, b) schvaluje zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje, c) schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje, d) vydává regulační plán,. (3) Rada kraje a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje, b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.

38 8 až 10 8 Zvláštní působnost na území hlavního města Prahy Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo. Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy. 10 Ministerstvo obrany (1) Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů a) vydává územní plán a regulační plán, b) projednává územně analytické podklady a územní studie, c) podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti. (2) Újezdní úřad pro území vojenského újezdu a) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii, b) pořizuje územně analytické podklady, c) poskytuje územně plánovací informace, d) připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti.

39 11 Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování (1) Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a a) vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, b) pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady, c) vede evidenci územně plánovací činnosti, d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního dědictví. (3) Ministerstvo zřizuje organizační složku státu k řešení koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury. Touto činností může pověřit již existující odborně způsobilou organizační složku státu.

40 12 Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu (1) a) vykonává státní dozor ve věcech stavebního řádu, b) vede systém stavebně technické prevence, sleduje a analyzuje vady ve výstavbě, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, navrhuje opatření k zabránění opakování, c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o jejich rozvoj, d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a může dávat podněty k úpravě Českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků, e) koordinuje součinnost obecných, speciálních, vojenských stavebních úřadů, f) vykonává dozor nad činností autorizovaných inspektorů. (2) Ministerstvo a) může pro sebe vyhradit zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, b) může v součinnosti s jinými stavebními úřady a autorizovanými inspektory provádět kontrolní prohlídky staveb, c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence organizační složku státu. (3) Ministerstvo zřizuje odbornou organizační složku státu k navrhování technických požadavků na stavby, k jejich soustavné aktualizaci a k vyhodnocování příčin havárií staveb.

41 (1) Obecným stavebním úřadem je 13 Obecné stavební úřady a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, b) krajský úřad, c) obecní úřad obce s rozšířenou působností d) pověřený obecní úřad (2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů, staveb, jejichž součástí je jaderné zařízení, u staveb pro přenos elektřiny, pro přepravu plynu, pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více. (3) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. (4) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu. (6) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

42 13a Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu (1) Obecný stavební úřad vykonává činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně o úředníka územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky podle zvláštního právního předpisu. (2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru, b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru stavebnictví, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky praxe v oboru stavebnictví. (3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu, může vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního právního předpisu, maximálně však po dobu 18 měsíců.

43 15 Speciální stavební úřady, 16 Vojenské a jiné stavební úřady 15 (1) Působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají u a) staveb leteckých, b) staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, d) vodních děl orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů. 16 (1) Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady. (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají podle tohoto zákona dále: a) Ministerstvo obrany u staveb důležitých pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu, k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru a Bezpečnostní informační služby s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační, c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek, d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

44 ČÁST TŘETÍ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ HLAVA I CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 18 Cíle územního plánování (1) vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů.. (3) Orgány koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

45 Seznam funkčních ploch a krajinných zón I. Plochy v zastavěném a zastavitelném území: BH Bydlení hromadné BI Bydlení individuální SC Smíšené využití v centrální zóně SM Smíšené využití městského typu SMX Smíšené využití městského typu specifické SV Smíšené využití venkovského typu SR Smíšené využití s vyšším podílem rekreace SK Smíšené využití komerčního typu OV Občanská vybavenost OVX Občanská vybavenost specifická TV Technická vybavenost RS Rekreace sportovní, RI Rekreace individuální, RH Rekreace hromadná RZ Rekreace - zahrádkové osady VP Výroba průmyslová, VD Výroba drobná ZS Zeleň sídelní, ZSX Zeleň sídelní specifická, ZH Zeleň sídelní hřbitovy ZV Vodní plochy a toky a jejich pobřežní zeleň

46 Zóny v krajině (v nezastavitelném území): P Přírodní zóna Z Zóna zemědělské produkce ZX Zóna zemědělské produkce specifická SX Smíšená zóna (s indexy dle zastoupených funkcí): p přírodní funkce l - lesnictví z zemědělství r rekreace nepobytová c chaty s sport III. Ostatní plochy DO Dopravní obsluha DOX Dopravní obsluha specifická DZ Dopravní obsluha železniční

47 Vysvětlivky zkratek: ÚPNSÚ... územní plán sídelního útvaru CHKO... chránění krajinná oblast CHLÚ... chráněné ložiskové území CHOPAV... chráněná oblast přirozené akumulace vod LBK... lokální biokoridor LBC... lokální biocentrum PHO... pásmo hygienické ochrany PR... přírodní rezervace RD... rodinný dům SÚRPMO... Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů VTL plynovod... vysokotlaký plynovod ÚPNSÚ... územní plán sídelního útvaru ÚPVÚC... územní plán velkého územního celku ÚSES... územní systém ekologické stability VKP... významný krajinný prvek vn... vysoké napětí ZPF zemědělský půdní fond PUPFL... pozemky určené k plnění funkcí lesa

48 METODICKÝ POKYN k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy KOEFICIENT PODLAŽNÍCH PLOCH (KPP) Stanovuje max. míru využití území. Max. kapacitu funkční plochy vyjádřenou v m2 hrubé podlažní plochy pro celou funkční plochu se vypočítá vynásobením rozlohy funkční plochy a KPP. Koeficient podlažních ploch je nepřekročitelný. Hrubá podlažní plocha se pro tento účel vypočte součtem : hrubých podlažních ploch ve všech nadzemních podlažích (včetně ustupujících pater a započitatelné části podkroví), vypočtených na základě vnějších rozměrů budovy v každém jednotlivém nadzemním podlaží nebo příslušné části, části hrubých podlažních ploch podzemních podlaží využitých hlavní funkcí, vypočtených na základě vnějších rozměrů budovy v každém jednotlivém podzemním podlaží hrubých podlažních ploch podlaží částečně zapuštěných do svahu (využitých z dominantní části hlavní funkcí) pod i nad úrovní vstupního patra. Max. kapacita funkční plochy [m2 hrubé podlažní plochy] = KPP x rozloha funkční plochy [m2] Stanovená max. kapacita funkční plochy se nesmí překročit. KPP je v ÚPn HMP stanoven pro vybraná rozvojová území a plochy kódem A-K (viz. výkres č. 26 (Bydlení regulace) a č. 28 (Ostatní nebytové funkce) grafické části ÚPn HMP.

49 19 Úkoly územního plánování (1) a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, c) posuzovat změny v území, veřejný zájem na jejich provedení, přínosy, problémy, rizika, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), g) vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, j) vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky z architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území.

50 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ HLAVA II OBECNÁ USTANOVENÍ A SPOLEČNÉ POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ 21 Územně plánovací informace (1) Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytují v rámci své působnosti jako předběžné informace územně plánovací informace o a) podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, b) podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, c) podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů. (3) Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání. Územně plánovací informace poskytnutá v roce 2012 o možnosti realizace ohlášené stavby uvedené v 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu přestává platit dnem , kdy nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., a to i v případě, že od jejího poskytnutí neuplynula do doba jednoho roku.

51 22 Veřejné projednání a 23 Zástupce veřejnosti 22 Veřejné projednání (1) Veřejné projednání při pořizování územně plánovací dokumentace nařizuje pořizovatel. Jeli to účelné nebo vyžaduje-li to rozsah řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím určených místech. (2) O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam. (3) Při veřejném projednání se stanoviska, námitky a připomínky uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje, a připojí se k záznamu o průběhu veřejného projednání. 23 Zástupce veřejnosti (1) Veřejnost může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti. (2) Zástupcem veřejnosti může být fyzická nebo právnická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit min 1/10 občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů,. (3) Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá seznamem občanů obce a podpisovou listinou.

52 24 Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost (1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona. (2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu. (3) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen odpovídající praxe ), nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.

53 HLAVA III NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Díl 1 Územně plánovací podklady 25, 26, Územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. 26 Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území. 27 Pořizování územně analytických podkladů (1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. (2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě. (4) Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. (5) Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií a nákladů na doručení pořizovateli.

54 28 Aktualizace územně analytických podkladů, 29 Projednání územně analytických podkladů, 30 Územní studie 28 Aktualizace územně analytických podkladů (1) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. 29 Projednání územně analytických podkladů (1) Pořizovatel projedná do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém obvodu. (2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu. 30 Územní studie (1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

55 Díl 2 Politika územního rozvoje ( 31 32) 31 Politika územního rozvoje (1) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. (2) koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a záměry na změny v území republikového významu. (3) Pořizuje ji ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. 32 Obsah politiky územního rozvoje (1)a) stanoví republikové priority, b) soustředí aktivity mezinárodního a republikového významu nebo které přesahují území jednoho kraje, d) vymezí plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, e) stanoví podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území (2) Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

56 33 Návrh politiky územního rozvoje (1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. (2) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo zejména na základě a) územně plánovacích podkladů, b) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje, c) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a republikových souvislostech vliv na využívání území státu, například politik, strategií, koncepcí, plánů, programů, generelů, d) zprávy o stavu životního prostředí, e) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji. (3) Ministerstvo zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů po obdržení návrhu politiky územního rozvoje. Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. (8) Ministerstvo zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky obcí a veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací a upraví návrh politiky územního rozvoje. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.

57 34 Schválení politiky územního rozvoje, 35 Aktualizace politiky územního rozvoje 34 Schválení politiky územního rozvoje Ke schválení předkládá ministerstvo vládě návrh politiky územního rozvoje upravený na základě jeho projednání se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů v podrobnosti a) zpráva o projednání návrhu politiky územního, b) výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení. 35 Aktualizace politiky územního rozvoje (1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje. (2) Zpráva obsahuje zejména a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje, b) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, c) posouzení vlivu zásad územního rozvoje jednotlivých krajů, podkladů, generelů, f) stanovisko Ministerstva životního prostředí (5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci politiky územního rozvoje.

58 Díl 3 Územně plánovací dokumentace Oddíl 1 Zásady územního rozvoje 36 (1) Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. (4) Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. (5) Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. (6) Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.

59 Návrh zásad územního rozvoje 37, 38, 39 37(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 38 (1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu a zajistí řešení případných rozporů.. (2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení, navrhne zastupitelstvu kraje ke schválení výběr nejvhodnější varianty. 39 Řízení o zásadách územního rozvoje (1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje a oznámení o konání veřejného projednání krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen dotčené obce ) a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. (2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury mohou podat námitky s odůvodněním do 7 dnů. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. (3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

60 40 Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje, 41, (1) a) s politikou územního rozvoje, b) s cíli a úkoly územního plánování, c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. 41 Vydání zásad územního rozvoje (1) Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. (2) Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad ověří, zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem ministerstva. 42 Aktualizace zásad územního rozvoje (1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům, sousedním krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a Ministerstvu životního prostředí. Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního prostředí stanovisko.