Poodří přívětivý region

Transkript

1 Poodří přívětivý region Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na období MAS Regionu Poodří Aktualizace 2015 Zpracování materiálů pro strategii bylo finančně podpořeno Moravskoslezským krajem

2 Vážení spoluobčané, příznivci a podporovatelé Poodří, Místní akční skupina Regionu Poodří, z.s. (dále jen MAS nebo MAS RP) zpracovávala v letech Strategii komunitně vedeného místního rozvoje na programové období Evropské unie s přesahem do roku Vyhotovení tohoto rozvojového dokumentu bylo podpořeno dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci programu Podpora Místních akčních skupin Moravskoslezského kraje Integrovaná strategie území byla zpracovávaná způsobem komunitně vedeného místního rozvoje, tj. způsobem zdola nahoru. Bylo uspořádáno několik pracovních stolů, prostřednictvím těchto byly získávány informace o území, o jeho potřebě k dalšímu rozvoji venkovského prostoru. Pracovní stoly byly doplněny anketou, výstupy z pracovních skupin Ženy a Zemědělci a v neposlední řadě také veřejným projednáváním. Do přípravy byla zapojena nejen samospráva, ale také neziskové organizace a podnikatelské subjekty, a to zemědělci a drobní podnikatelé. Integrovaná strategie území MAS RP má 4 základní části: Část I. Popis území a zdůvodnění jeho výběru Část II. Analytická část Část III. Strategická část Část IV. Implementační část Část V. Přílohy Součástí Strategické části je tzv. Akční plán MAS. Akční plán je v podstatě dotačním programem MAS, který popisuje naplnění strategie z fondů ESI metodou CLLD. Tvoří jej čtyři programové rámce. Pro každý relevantní dotační program podporovaný z fondů ESI může, na základě rozhodnutí aktérů v území, být zpracován samostatný Programový rámec, který musí být v souladu s dotačními programy Závěrem mi dovolte, abych poděkoval všem, kteří se aktivně na zpracování Integrované strategie území MAS Regionu Poodří podíleli, a to nejen svou osobní účastí v rámci veřejných projednávání. Děkujeme aktivním zástupcům obcí, neziskového sektoru a veřejné zprávy, občanům, pracovníkům firmy SMARV o.p.s., prostě všem, kteří nám pomohli se zpracováním strategie na leta s přesahem do roku Bartošovice, listopad 2015 Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří, z.s. 2

3 Schéma součástí strategie v kontextu teorie změny Obrázek č. 1: Schéma Strategie komunitně vedeného místního rozvoje - zpracování a součásti dokumentu 3

4 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří, z.s. v letech Popis území a zdůvodnění jeho výběru Část I. Zhotoviitell: MAS Regiionu Poodříí,,z..s.. Bartošoviice Konzulltant: SMARV o..p..s..,, Kostellec u Hollešova MAS Regionu Poodří Aktualizace 2015

5 Obsah 1 Základní informace o MAS Identifikace právnické osoby Stanovy MAS Regionu Poodří Preambule Účel spolku Základní údaje o území místní akční skupiny Podrobné údaje o území místní akční skupiny Regionu Poodří Region Poodří Sdružení obcí Bílovecka Mikroregion Odersko Město Fulnek Město Studénka Obec Vrchy Obec Libhošť Území MAS Regionu Poodří zdůvodnění územní působnosti Popis místního partnerství a jeho orgány Členové MAS Organizační struktura MAS Historie, zkušenosti a aktivity MAS Založení MAS Regionu Poodří Rozšíření MAS Regionu Poodří v letech 2007 a MAS Regionu Poodří a období let Národní a mezinárodní partnerství MAS Regionu Poodří Leader MAS Regionu Poodří v letech MAS Regionu Poodří vyhlásila sedm výzev v období Výběr projektů Realizace projektů dle fichí Projekty spolupráce realizované v období Zapojení MAS Regionu Poodří do projektu EACEA Realizace projektu Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří Činnost pracovních skupin Vydávání Zpravodaje Poodří plné příležitostí Prezentace na výstavách

6 2.12 Pořádání a spolupořádání společenských a kulturních akcí Návštěvy v Poodří Úspěchy členských obcí MAS Regionu Poodří Regionální značka MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt Hodnocení MAS Regionu Poodří v letech Odpovědnost za realizaci strategie Způsob zpracování strategie Metody Postup prací, provedené kroky Zapojení veřejnosti a místního partnerství Anketa Dotazníky pro obce Sběr projektových záměrů Stálé pracovní skupiny Veřejná projednávání Veřejné projednání 1 VRAŽNÉ, Veřejné projednání 2 BARTOŠOVICE, Veřejné projednání 3 BÍLOVEC, Veřejné projednání 4 FULNEK, Veřejné projednání 5 VRAŽNÉ, Veřejné projednání 6 BARTOŠOVICE, Veřejné projednání 7 BÍLOVEC, Jednání rozšířeného výboru MAS Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS Záměry pro oblast a absorpční kapacitu v regionu MAS Regionu Poodří Přehled členů týmu pro zpracování strategie Pracovníci kanceláře MAS Členové rozšířeného výboru základní pracovní skupina Členové stálých pracovních skupin Pracovní skupina Ženy Pracovní skupina Zemědělci Poradci Seznam výstupů

7 1 Základní informace o MAS 1.1 Identifikace právnické osoby Název: Místní akční skupina Regionu Poodří, z.s. Adresa: Bartošovice čp. 1 zámek, Bartošovice, okres Nový Jičín Kraj: Moravskoslezský Statutární zástupci: MVDr. Kateřina Křenková, předsedkyně spolku Ing. Vladimír Nippert, místopředseda spolku IČ: Tel.: Mobil: ID datové schránky: mu mas@regionpoodri.cz web: Datum zapsání do registru MV: Obrázek č. 2: Lokalizace MAS Regionu Poodří, z.s. Zdroj: vlastní zpracování 7

8 1.2 Stanovy MAS Regionu Poodří Preambule Cílem spolku je využití aktivit a potenciálu Místní akční skupiny k vytváření podmínek ke konstituování silného venkovského území spolku se spokojenými obyvateli. Tohoto cíle spolek hodlá dosáhnout podporou diverzifikované ekonomiky postavené na malých a středních podnicích, aplikujících špičkové výrobní technologie. Aktivity budou zaměřeny na podporu rozvoje sektoru služeb, cestovního ruchu a volného času, zemědělství i navazujícího zpracovatelského sektoru, péčí o kulturní a přírodní dědictví a zlepšováním životního prostředí, nabídkou kvalitního a dostupného vzdělání a četných příležitostí k seberealizaci pro všechny skupiny obyvatel Účel spolku Účelem spolku je udržitelný rozvoj území, naplňováním společných zájmů členů spolku, koordinací spolupráce veřejné správy, neziskového (občanského) sektoru a podnikatelské sféry nejen metodou komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen CLLD ), realizací rozvojové strategie území prostřednictvím následujících činností: a) tvorba strategií a plánů rozvoje regionu, b) koordinace rozvoje regionu ve všech oblastech, c) všestranný rozvoj regionu (včetně obnovy a zhodnocení kulturního a přírodního dědictví regionu), d) propagace regionu a jeho turistického potenciálu, e) podpora a vytváření nových forem ekonomického a turistického využití krajiny se zřetelem na uchování a zlepšování jejich hodnot, f) ochrana krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro spokojený a zdravý život obyvatel regionu a rozvoj odvětví podnikání, zejména turistického ruchu a zemědělství, g) podpora cyklistické dopravy v regionu, h) podpora ochrany sídel před povodněmi obnovou vodního režimu v krajině a šetrným hospodařením, i) obnova a údržba kulturních památek nebo charakteristických stavebních prvků v krajině, j) podpora multifunkčního zemědělství, k) podpora zlepšování a ochrany stavu životního prostředí v regionu, l) služby při financování projektů k rozvoji regionu, m) vytváření a provoz informačního systému za účelem shromáždění informací prospěšných k rozvoji regionu, n) součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k regionu, o) příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek, p) výchova, vzdělávání a osvěta dětí a mládeže, q) spolupráce na rozvoji lidských zdrojů, 8

9 r) zvyšování potenciálu obyvatel regionu zajištěním možnosti vzdělávání a soustavné osvěty, s) provoz informačního centra a jeho koordinace a rozvoj, t) spolupráce s orgány státní správy a samosprávy na rozvojových aktivitách, u) partnerství se subjekty, které významně ovlivňují a podílí se na rozvoji regionu, v) poradenská činnost, w) spolupráce společné projekty spolku v rámci České republiky, Evropské unie a dalších zemí, x) činnosti spojené se spoluprací s orgány Evropské unie v rámci rozvoje regionu, y) vydávání tiskovin a publikací, z) koordinace značky Moravské Kravařsko regionální produkt. 1.3 Základní údaje o území místní akční skupiny Území Místní akční skupiny Regionu Poodří pro nové plánovací období Evropské unie sdružuje 39 obcí s (k ) obyvateli a územím o rozloze 626 km 2. Celé území spolku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko. Území spolku se nachází podél řeky Odry, jde o území mezi Jeseníky a Beskydami. Na území MAS se rozkládá Chráněná krajinná oblast Poodří, která byla vyhlášena v březnu 1991 k ochraně mezinárodně cenných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. CHKO se stala součástí Ramsarské úmluvy, byla zařazena do soustavy NATURA 2000 a je Evropsky významnou lokalitou a Ptačí oblastí. A přírodní park Oderské vrchy, který se nachází mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou, na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Přírodním parkem bylo toto území o rozloze asi 287 km 2 prohlášeno v roce Charakteristické jsou pro tuto oblast plošiny a hluboce zaříznutá údolí vodních toků. Lesní porosty Oderských vrchů jsou smíšené lesy smrků a buků. MAS Regionu Poodří zahrnuje území těchto 39 obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice. 9

10 Obrázek č. 3: Obce MAS Regionu Poodří Zdroj: vlastní zpracování 1.4 Podrobné údaje o území místní akční skupiny Regionu Poodří Území MAS Regionu Poodří je tvořeno územím Mikroregionu Odersko, Sdružením obcí Bílovecka, Regionem Poodří, městy Fulnek a Studénka a obcemi Libhošť a Vrchy. Obrázek č. 4: Partneři a členové MAS Regionu Poodří Zdroj: vlastní zpracování 10

11 1.4.1 Region Poodří Sídlo Bartošovice, jedná se o svazek 21 obcí, ležících u řeky Odry a v jejím blízkém okolí, vznikl v roce 1999 za účelem společného postupu při rozvoji aktivit a k podpoře udržitelného života na venkově. Členskými obcemi svazku jsou Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Hladké Životice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřince, Kujavy, Kunín, Mošnov, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Trnávka, Velké Albrechtice a Vražné. Dvanáct obcí svazku se nachází na území CHKO Poodří, což silně ovlivňuje charakter celé oblasti. Místně region náleží k oblasti Novojičínska, která je nazývána kulturní pokladnicí Severní Moravy, historicky pak k regionu Moravského Kravařska, oblasti se zajímavou a svébytnou tradicí. Bližší informace a kontakty: Sdružení obcí Bílovecka Sídlo Bílovec, Sdruženi obcí Bílovecka bylo založeno k prosazování společných cílů obcí v historicky přirozeném spádovém území Bílovce. Území mikroregionu Bílovecko zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Mikroregion sdružuje celkem 10 obcí a to Bílovec, Bítov, Jistebník, Klimkovice, Olbramice, Slatina, Těškovice, Tísek, Velké Albrechtice a Zbyslavice. Jednotlivé obce mikroregionu leží v okrese Nový Jičín kromě obce Těškovice, která je součástí okresu Opava, město Klimkovice a obce Olbramice a Zbyslavice spadají do okresu Ostrava město. Bližší informace a kontakty: Mikroregion Odersko Sídlo Odry, mikroregion je tvořen územím deseti obcí v západní časti okresu Nový Jičín. Správním centrem mikroregionu je město Odry, které obklopují obce Luboměř, Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou, Vražné, Makovice, Jeseník nad Odrou a Kunín. Mikroregion má dvě informační centra v Odrách a Jeseníku nad Odrou. Ta zajišťují propagaci dané oblasti tištěnými materiály a internetovými stránkami, účastní na veletrzích cestovního ruchu, propaguje oblast v tisku a médiích. Bližší informace a kontakty:

12 1.4.4 Město Fulnek Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech ve Fulneku pobýval. Bližší informace a kontakty: Město Studénka Město Studénka vzniklo roku 1959 správním sloučením po staletí samostatných obcí Studénky a Butovic. Obec Nová Horka byla k městu připojena v roce První písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412), ale ves existovala patrně již dříve. Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech patřila Studénka pánům z Fulštejna, později Pražmům z Bílkova, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému bíloveckému panství. Studénka leží v chráněné krajinné oblasti Poodří a je obklopena rybníky a loukami se zbytky lužních lesů. Katastrem obce protéká řeka Odra s přirozenými meandry a tvoří krásné přírodní okolí s jedinečnou flórou a faunou. V roce 1970 byla mezi Studénkou a Novou Horkou zřízena přírodní rezervace Kotvice, v roce 2009 vznikla ve Studénce přírodní rezervace Bažantula. Bližší informace a kontakty: Obec Vrchy První písemná zmínka o obci je již roku Založena byla v ose místní vodoteče Vršského potoka jako lesní lánová ves. Osídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které se živilo zpravidla zemědělskou výrobou. Dříve Waltersdorf i Valteřovice, dnes Vrchy, se nachází na rozsáhlé náhorní plošině Nízkého Jeseníku v Oderských vrších. Od 1. ledna roku 1992 se obec oddělila od města Fulneku a začala psát svou novodobou historii. Bližší informace a kontakty: Obec Libhošť První písemná zmínka o obci pochází z roku 1411, ale věří se, že počátky obce spadají až do doby kolem roku Mezi významné památky a stavby v obci patří budova Fojtství, větrný mlýn či kostel sv. Jakuba. Obec leží 12

13 v Moravskoslezském kraji, asi 4 km severovýchodně od města Nový Jičín, jehož byla také až do roku 2011 součástí. V dubnu 2010 proběhlo v obci s kladným výsledkem referendum o odtržení od Nového Jičína. Obec se tak od stala opět samostatnou. Bližší informace a kontakty: Území MAS Regionu Poodří zdůvodnění územní působnosti Území MAS Regionu Poodří se rozkládá v údolní nivě řeky Odry, v podhůří Beskyd a Nízkého Jeseníku, území je součástí Moravské brány. MAS Regionu Poodří působí v územní působnosti 39 obcí, které se nacházejí v popsaném území, a tyto mají společný zájem podporující rozvoj v území, mají zájem podílet se na udržitelném životě na venkově, podílet se na zachování přírodního bohatství v území, společně využít historický potenciál území, a to nejen k podpoře rozvoje cestovního ruchu. Na základě jednání bylo přistoupeno k rozšíření MAS Regionu Poodří, a to z těchto důvodů: - některé obce Mikroregionu Odersko a Sdružení obcí Bílovecka jsou členy Regionu Poodří, a tím spadají do územní působnosti MAS Regionu Poodří: Vražné, Jeseník nad Odrou, Kunín Mikroregion Odersko, Jistebník, Velké Albrechtice Sdružení obcí Bílovecka, - Region Poodří, Mikroregion Odersko a Sdružení obcí Bílovecka společně s městem Fulnek od roku 2003 spolupracovaly v oblasti rozvoje cestovního ruchu, a to účastí na výstavách (Regiontour Brno, ITF Slovakiatour Bratislava, Holiday World Praha, Dovolená a Region Ostrava), vydáváním propagačních a prezentačních materiálů, spolupráci na úrovni činnosti informačních center, - území rozšířené MAS pro období je téměř totožné s územím Turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko, jako turistické destinace. Ne všechny obce se staly členy Destinačního managementu turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko o.p.s. Obce, které nejsou členy: Bítov, Bravantice, Jistebník, Klimkovice člen DM Ostravsko, Olbramice, Slatina, Tísek, Těškovice člen MAS Opavsko, Velké Albrechtice, Zbyslavice a Vrchy. DM TO Poodří MK ale vyvíjí některé své aktivity také na území těchto obcí a tudíž na uceleném území MAS. - historicky převážná část území MAS patřila do území německé oblasti Kühlendchen, oblasti Moravského Kravařska, bývalého politického okresu novojického. Toto území nemělo dáno přesné hranice, bylo dáno vládnutím jednotlivých rodů. Území MAS Regionu Poodří je nyní uceleným územím, které má hranice ve tvaru obdélníku, má typický venkovský charakter, který je ovlivněn přírodními podmínkami, zemědělskou činností a existencí CHKO Poodří. Území se nachází v povodí řeky Odry, kde všechny potoky, potůčky a strouhy z území obcí MAS tečou do Odry. Území se rovněž spádově nachází po obou stranách dálnice D1: Bohumín Praha. 13

14 1.6 Popis místního partnerství a jeho orgány Členové MAS Místní akční skupina Regionu Poodří má celkem 35 členů, z toho 13 zástupců veřejné sféry, 10 zástupců neziskového sektoru a 8 zástupců podnikatelské sféry. Tabulka č. 1: Členové MAS Regionu Poodří Subjekt Jméno Orgán Veřejná správa Obec Kateřinice Radek Novák VS Obec Sedlnice František Jordánek VK Obec Albrechtičky Ing. Miloslav Čegan Obec Skotnice Bc. Anna Mužná KK Obec Kunín Dagmar Novosadová VK Městys Suchdol nad Odrou Ing. Richard Ehler VS Obec Libhošť Ing. Helena Šimíčková VK Obec Vrchy Jiřina Pešlová Město Studénka Lubomír Šobich VK Město Fulnek Ing. Radka Krištofová Region Poodří MVDr. Kateřina Křenková VS Sdružení obcí Bílovecka Mgr. Pavel Mrva VS Mikroregion Odersko Ing. Libor Helis Nevládní neziskové organizace Bayerův odkaz, o.s., Jeseník nad Odrou Ing. Karel Glogar VS NF RD J. G. Mendela, Vražné Hynčice Ing. Vladimír Nippert VS ČSOP Bartošovice Ing. Vladimír Petřvalský KK ČSOP Studénka Mgr. Ivan Bartoš TJ Slavoj Jeseník nad Odrou Libor Machač VK Československý zálesák Studénka Ing. Radim Silber VK ČSOP Jeseník nad Odrou Ing. Jana Kellarová VK COMENIUS Fulnek, a.s. Bc. Pavlína Ambrosch SDH Vrchy Karel Pešl Školní sportovní klub Bílovec PaeDr. Peter Šloff Domov Kateřinice o.p.s. Václav Podstavek VK Charita Odry Bc. Petr Kučerka Zemědělské podnikatelské subjekty Zemspol Studénka a.s., Pustějov Ing. Jaroslav Smolen KK Agrosumak a.s., Suchdol nad Odrou Ing. Václav Majkus VK SHR zahradnictví, Kunín Ing. Jaroslav Kubálek SHR, Kateřinice Radek Matěj VS SHR, Kateřinice Jaroslav Lys SHR, Jerlechovice Jiří Ševčík Ostatní podnikatelské subjekty OSVČ, Pustějov Ing. Oldřich Usvald LOCAL TV PLUS s.r.o., Klimkovice Ing. Jiří Kubečka OSVČ, Odry Ing. Eva Janošová VS OSVČ Petřvald Lenka Dostálová VS Legenda: VS Výbor spolku, VK Výběrová komise, KK Kontrolní komise Zdroj: vlastní zpracování 14

15 Místní akční skupina Regionu Poodří spolupracuje s mnoha organizacemi působícími v území, kteří nejsou členy, ale s MAS sympatizují nebo nemohou se stát řádnými členy MAS. Partnerskou smlouvu má MAS uzavřenou s CHKO Poodří Organizační struktura MAS Orgány spolku a MAS Místní akční skupina je právní formou zapsaný spolek a má tyto orgány: Valná hromada nejvyšší orgán, sdružuje všechny členy spolku Výbor spolku rozhodovací orgán volí předsedu a místopředsedu MAS Předseda a místopředseda spolku zastupují MAS navenek, jsou voleni ze členů výboru Kontrolní komise kontrolní a revizní orgán spolku, zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD Výběrová komise stanovuje pořadí projektů podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů SCLLD Kancelář MAS Chod MAS zajišťuje kancelář se sídlem v Bartošovicích čp. 1 - zámek, bližší popis je uveden v implementační části. Tabulka č. 2 - Přehled členů v orgánech MAS Název Valná hromada Výbor spolku Kontrolní komise Výběrová komise Počet % Počet % Počet % Počet MAS % Veřejná 13 37,1 4 44,4 1 33,3 4 44,4 Neziskový 12 34,3 2 22,2 1 33,3 4 44,4 sektor Podnikatelé 10 28,6 3 33,4 1 33,4 1 11,2 Celkem , , , ,0 Zdroj: vlastní zpracování 15

16 Obrázek č. 5 - Organizační struktura MAS pro období Zdroj: vlastní zpracování 2 Historie, zkušenosti a aktivity MAS MAS Regionu Poodří prošla od zaregistrování v roce 2004 svým vývojem, který vyplynul z územní působnosti a naplňování principů iniciativy LEADER. 2.1 Založení MAS Regionu Poodří Místní akční skupina Regionu Poodří byla založena v roce 2004, a to oficiálně dne 20. dubna 2004 zapsáním do registru Ministerstva vnitra jako občanské sdružení. Sdružení bylo založeno Regionem Poodří, svazkem 21 obcí, který vznikl v roce Místní akční skupina vyvíjela a vyvíjí činnost v zájmovém území řeky Odry v partnerství s neziskovými organizacemi a podnikatelskou sférou. Sdružení mělo 15 členů 7 zástupců veřejné správy a 8 členů neziskového sektoru a podnikatelské sféry: 1 zástupce Nadačního fondu 1 zástupce zemědělské a.s. 1 zástupce OSVČ konzultační a poradenské služby 3 zástupci OSVČ SHR 2 zástupci NNO 1 zástupce SCHKO Poodří 1 zástupce Regionu Poodří 16

17 5 zástupců obcí Obrázek č. 6: Území MAS v letech Zdroj: vlastní zpracování 2.2 Rozšíření MAS Regionu Poodří v letech 2007 a 2012 Ke dni 31. května 2007 přistupuje město Studénka a to v době zahájení příprav na plánovací období Evropské unie. Sdružení má v této době 21 obcí a město Studénku. Sdružení v této době zaujímá rozlohu 312 km 2 a má obyvatel. V roce 2012 ke sdružení přistupuje obec Libhošť, která se osamostatnila od města Nový Jičín. V té době MAS sdružuje obyvatele na území 320,2 km 2. Sdružení realizuje SPL Poodří plné příležitostí ve struktuře 23 členů 10 zástupců veřejné správy a 13 členů neziskového sektoru a podnikatelské sféry: 1 zástupce Nadačního fondu 2 zástupci zemědělské a.s. 1 zástupce OSVČ konzultační a poradenské služby 3 zástupci OSVČ SHR 6 zástupci NNO 1 zástupce SCHKO Poodří 1 zástupce Regionu Poodří 17

18 8 zástupců obcí a měst Obrázek č. 7 - Území MAS v letech Zdroj: vlastní zpracování 2.3 MAS Regionu Poodří a období let Místní akční skupina se aktivně zapojila a prezentovala při činnostech v souvislosti se seznamováním s programem Leader již od roku V dalším období získala dotace v rámci programu Leader ČR 2004, Leader ČR 2005 a dotace MMR - Leader 2006, dotační titul č. 7. Tabulka č. 3: Náklady a dotace podpořených projektů Rok Celkové náklady Dotace Podpořené projekty Režie MAS RP , , , , , , , , ,- Tabulka č. 4: Leader ČR 2004 Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace 1 Obec Suchdol nad Odrou Rekonstrukce budov kult. a sport. vybavení obce , ,- 2 AGROSUMAK a.s. Suchdol nad Odrou Změna technologie zastýlání , ,- 3 ZEMSPOL, a.s. Studénka Řešení odpadového hospodářství v CHKO Poodří , ,- 18

19 Tabulka č. 5: Leader ČR 2005 Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace 1 o.s. Bayerův odkaz Komunitní centrum klášter Blahutovice , ,- 2 Obec Bartošovice Zámecký park v Bartošovicích,centrum oddechu a relaxace , ,- 3 Obec Skotnice Veřejná prostranství pro místní občany a návštěvníky Regionu Poodří , ,- 4 Obec Albrechtičky Půdní vestavba v základní škole Albrechtičky , ,- 5 Genoservis,.a.s. Řešení odpadového hospodářství v CHKO Poodří aplikace kejdy , ,- Tabulka č. 6: MMR 2006, dotační titul č. 7: Subjekt a název projektu Celkové náklady Dotace 1 Obec Kateřinice Přístavba sociálního zařízení na sportovišti , ,- 2 Obec Jeseník nad Odrou Stavební úpravy základní školy Jeseník nad Odrou , ,- 3 Obec Kunín Zámecký park v Kuníně pohádková zahrada Poodří II. etapa , ,- 4 Obec Suchdol nad Odrou Moravští bratři odkaz dějin dnešku , ,- 5 Obec Skotnice Náves Skotnice oživení tradic a historie , ,- Zdroje tabulek 3, 4, 5, 6: vlastní zpracování 2.4 Národní a mezinárodní partnerství MAS Regionu Poodří V tomto období bylo budováno partnerství, byla uzavřena partnerská smlouva s MAS Moravská cesta, o.s. ( ) a MAS Moravský kras, o. s. ( ), a to pod marketingovou značkou Moravská brána do Evropy. Obrázek č. 8: Moravská brána do Evropy Zdroj: webové stránky MAS 19

20 Všechny tři regiony mají společné zázemí: CHKO (Poodří, Litovelské Pomoraví, Moravský kras) Blízkost velkých měst (Ostrava, Brno a Olomouc) Priority strategie v rozvoji cestovního ruchu Certifikace značení místních produktů Dále byla uzavřena partnerská smlouva s OZ Podpoľanie ( ), které má rovněž na svém území CHKO, nachází se v blízkosti Banské Bystrice, mezi priority patří cestovního ruchu a zavádění regionálního značení. V této době ještě Podpoľanie nemá statut MAS a naše sdružení svými zkušenostmi pomáhalo při přípravě rozvojové strategie a získání statutu, což se ve svém výsledku podařilo. Dne , u příležitosti Otevírání Poodří a pooderského koštování, byla uzavřena Trojdohoda o partnerství a spolupráci mezi maďarskou MAS 36 Jó Palóc se sídlem v Kazáre, slovenskou MAS Podpoľanie se sídlem v Detve a MAS Regionu Poodří. 2.5 Leader MAS Regionu Poodří v letech K realizaci aktivit, činnosti a k získání podpory v letech zpracovalo sdružení Integrovanou strategii rozvoje území Dveře Poodří dokořán a v rámci Strategického plánu Leader pak strategii Poodří plné příležitosti. Rozvojové dokumenty byly realizovány v rámci projektu Strategický plán rozvoje MAS Regionu Poodří, o.s. v letech , který byl podpořen POV 2007 Moravskoslezského kraje. Vize MAS Regionu Poodří v rámci SPL: V roce 2013 je oblast Poodří příjemným místem pro život a atraktivní turistickou destinací. Turisté a návštěvníci mají přístup k poutavým informacím na internetu a v propagačních materiálech. Na území MAS je k dispozici kvalitní ubytování, propracovaný informační systém, dostatek turistických atrakcí, udržované cyklotrasy a cyklostezky a možnost zastavení u obnovených kulturních památek, které mapují místní historické události či rodáky. Oblast Poodří je propagována jako kraj rybníků a vody s obnovenou rybniční soustavou a minimálními zásahy do říční sítě. Oblast nabízí mimo rybích produktů řadu místních výrobků a specialit. Rozvíjí se a podporuje ekologické zemědělství, tradiční řemesla a domácí výrobky. Podporujeme v rozvoji místní podnikatele. V obcích existuje pestrá nabídka sportovních, kulturních, vzdělávacích a společenských aktivit pro všechny věkové skupiny obyvatel, které mají dostatečné zázemí pro svou činnost. Máme 20

21 zajištěnou péči o seniory, matky na mateřské dovolené a invalidní občany). Usilujeme o spolupráci napříč generacemi. V obcích je k dispozici odpovídající nabídka bydlení a služeb, nemusíme za nimi dojíždět do města. Netrpíme znečištěným životním prostředím a usilujeme o další zlepšení. Využíváme obnovitelné zdroje energie, vysazujeme zeleň uvnitř i vně obcí, zachováváme biocentra a biokoridory v krajině. V přírodě chráníme původní faunu. Život na venkově má svůj typický ráz, na který jsme hrdí. Poodří je plné příležitostí. Tabulka č. 7: Fiche Fiche Název fiche F 1 Cesty poznání venkova F 2 Oživení kulturního dědictví Poodří F 3 Chceme být dobří v Poodří F 4 Venkov místo pro život F 5 Zlepšení kvality života v Poodří F 6* Podporujeme řemesla a živnosti Zdroj: vlastní zpracování *od roku 2010 Titulní stránky ISRÚ a SPL Místní akční skupina Regionu Poodří byla mezi 48 MAS České republiky, které byly vybrány v rámci 1. kola výběru k podpoře pro období Evropské unie MAS Regionu Poodří vyhlásila sedm výzev v období V období sdružení vyhlásilo celkem sedm výzev, kdy v jednom roce byly vyhlášeny fiche sudé a ve druhém roce pak liché. Jen fiche č. 3 byla vyhlášena i mimo takto nastavený systém a to z důvodu, že zemědělští podnikatelé žádali přímo z PRV, osa III 21

22 a nevyužívali možnosti v rámci programu Leader. Přehled čerpání dotací v rámci jednotlivých výzev uvádí následující tabulka. Tabulka č. 8: Přehled čerpání dotací v rámci jednotlivých výzev Výzva Podpořené Celkové Dotace projekty náklady 1. výzva , ,- 2. výzva , ,- 3. výzva , ,- 4. výzva , ,- 5. výzva , ,- 6. výzva , ,- 7. výzva , ,- celkem , ,- Zdroj: vlastní zpracování Výběr projektů V rámci programu Leader bylo podáno celkem 75 žádostí o dotaci a podpořeno bylo 57 projektů: nevládním neziskovým organizacím 6 projektů, podnikatelským subjektům 5, zemědělským podnikatelům 9, církevním organizacím 5 a obcím 32 projektů. Popis průběhu hodnocení projektů: Každý žadatel po podání žádosti a provedené administrativní kontrole byl vyzván k veřejné prezentaci svého záměru. Na této prezentaci byli přítomni členové výběrové komise. Výběr členů výběrové komise proběhl losováním pro danou výzvu. Následně losováním byly hodnotiteli přiděleny projekty k hodnocení. Před vlastním hodnocení musel hodnotitel podepsat tzv. etický kodex. Každou žádost hodnotili tři hodnotitelé, přidělené body se sčítaly a v dané fichi se vytvořilo pořadí dle největšího počtu přidělený bodů. Žádosti byly podpořeny na základě výše finanční alokace pro danou fichi. Vše bylo organizováno a kontrolováno výborem MAS a kontrolní komisí Realizace projektů dle fichí Při zpracování SPL bylo nastaveno, kolik projektů v procentech z celkového množství bude podáno do jednotlivých fichí. Nutno podotknout, že původně bylo vytvořeno 5 fichí, ale v důsledku, kdy zemědělci především využívali možnosti čerpání přímo z PRV, byla v roce 2010 vytvořena fiche č. 6, ve které byly oprávněnými žadateli podnikající fyzické a právnické osoby, které splňovaly podmínku zařazení do kategorie mikropodniků. Tabulka č. 9: Plnění žádostí dle jednotlivých fichíí Fiche Název fiche Plán SPL v % Skutečnost v % F 1 Cesty poznání venkova 5 4,36 F 2 Oživení kulturního dědictví Poodří 25 19,75 F 3 Chceme být dobří v Poodří 5 9,98 F 4 Venkov místo pro život 27 23,58 F 5 Zlepšení kvality života v Poodří 35 35,39 F 6 Podporujeme řemesla a živnosti 3 6,94 Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného rozboru je patrné, že i přes skutečnost, že procentuální plnění předkládaných žádostí do jednotlivých fichí SPL nebylo upravováno, jen doplněno, bylo 22

23 ve své podstatě naplněno. K většímu rozdílu došlo u fiche č. 3 pro zemědělce a fiche č. 6 pro drobné podnikatele. Tento rozdíl byl způsoben propagací a oslovením obou skupin v letech , snahou o získání většího počtu žádostí do těchto dvou fichí. A pak skutečností, že finance z PRV pro zemědělce byly ke konci programového období již vyčerpány. Také bylo zemědělcům v rámci programu Leader umožněno čerpat dotace na mobilní zemědělskou techniku. Tabulka č Celkový přehled podpořených projektů v rámci SPL ( ) Žadatel Název projektu Fiche 1. VÝZVA srpen/září Ing. Jaroslav Kubálek Rekonstrukce fóliového skleníku v Kuníně 3 2. Obec Petřvald Duhový domeček aneb Kdo si hraje, nezlobí 5 3. SDH Studénka Modernizace areálu výletiště "ZA KLEČKOU" ve Studénce - I. etapa 5 4. Obec Jeseník n/o Děti, pojďte si hrát 5 5. Bayerův odkaz, o.s. Komunitní centrum Klášter v Blahutovicích otvírá svou náruč 5 6. Obec Bartošovice Stodolní v Bartošovicích - místo, kde to žije 5 2. VÝZVA duben Petr Kašpárek Ranč Zlámaná podkova-rozvoj venkovské turistiky 1 8. Obec Skotnice Muzeum venkovského života a zemědělství v obci Skotnice 2 9. Obec Petřvald Připomenutí historie, Památník zaniklé obce Harty ŘKF Bílov Oprava venkovních omítek kostela sv. Vavřince v Bílově Městys Suchdol n/o Oprava střechy kaple sv. Františka ŘKF Albrechtičky 13. Ing. Jaroslav Kubálek Oprava věže římskokatolického kostela sv. Mikuláše v Albrechtičkách Stavební úpravy přípravny zahradnictví Obec Jeseník n/o. Zlepšení vzhledu rekreačního areálu v Jeseníku nad Odrou Obec Albrechtičky Úprava víceúčelového areálu v Albrechtičkách Obec Petřvald Úprava místní komunikace v Petřvaldíku Obec Kunín Obnova parku v Kuníně 4 3. VÝZVA duben Městys Suchdol Přístavba depozitáře Muzea městyse Suchdolu nad n/o Odrou Obec Bartošovice Výstavba centra spolkového života v Hukovicích Město Studénka Vybudování sport.-rekreačního areálu v lok. u zim. stadionu ve Stud Obec Sedlnice Sportovní areál Sedlnice FK Pustějov Dostavba víceúčelového objektu Pustějov Obec Mošnov Skate park Mošnov Pavel Holiš Nové stroje a zázemí pro rozvoj podnikání 6 4. VÝZVA září Karel Hasal Turistická ubytovna Hůrka Obec Kateřinice Rekonstrukce a ozvučení sálu kulturního domu v obci Kateřinice Obec Petřvald SLUNÍČKOVÁ ZAHRADA aneb Když mám chuť si hrát 5 5. VÝZVA květen ŘKF Hladké Životice Rekonstrukce věže řk. kostela v Hladkých Životicích ZKO Suchdol n/o Rekreační areál "SOKOLÁK"

24 30. Obec Hladké Životice Veřejné prostranství obce místo pro setkávání občanů Obec Albrechtičky Nová náves v Albrechtičkách Obec Vražné Úprava návsi v místní části Hynčice Město Studénka Odstranění bezpečnostních rizik dopravní obslužnost na ulici Mírové Ing. Karel Černoch Pásová pila pro pořez kulatiny Pavel Holiš Nové stroje a zařízení pro rozvoj podnikání 6 6. VÝZVA květen Radek Štěpán Inovace zemědělské techniky farmy Radka Štěpána Zemspol Studénka, a.s. Údržba trávních porostů v CHKO Poodří Tomáš Míček Oprava střechy zámecké jízdárny v Jeseníku nad Odrou Ing. Petr Klečka Nákup zemědělské techniky pro zpracování biomasy Milan Valenta Výstavba hospodářské budovy na rodinné farmě Michal Bouchal Nákup rozmetadla průmyslových hnojiv s GPS Obec Bartošovice Rekonstrukce obecního sálu v Bartošovicích Obec Skotnice Přírodní komunitní centrum Partnerství v obci Skotnice FK Prosperita Bartošovice Zelená je tráva, fotbal to je hra Obec Jeseník n/o Víceúčelové zařízení zlepšení občanské vybavenosti v Jeseníku nad Odrou 5 7. VÝZVA duben O Obec Albrechtičky Restaurování kamenných náhrobků šlechtického rodu hrabat Vetterů Obec Petřvald Úprava hřbitova ŘKF Jistebník Záchrana kostela sv. Petra a Pavla v Jistebníku Obec Jeseník n/o Obnova kaple v Hraběticích Moravian Historicko.- vlastivědná spol., z.s. Pamětní zeď, park Moravských bratří Obec Hladké Místo pro setkávání občanů za účelem zdravého Životice životního stylu Město Studénka Bezpečnostní a bezbariérová úprava přechodu u městského úřadu ŘKF Jeseník n/o Revitalizace okolí kostela v Jeseníku nad Odrou Obec Bernartice n/o Úprava veřejného prostranství v centru obce Obec Vražné Realizace opatření na zlepšení stavu dopravní infrastruktury v obci Josef Zátopek Vybavení stolařské dílny Vít Škarka Nákup a modernizace strojního vybavení 6 Zdroj: vlastní zpracování 2.6 Projekty spolupráce realizované v období MAS Regionu Poodří v plánovacím období Evropské unie realizovala projekty Spolupráce v partnerství MBE Moravská brána do Evropy společně s MAS Moravská cesta a MAS Moravský kras, dále v partnerství MP 4 MAS Moravská cesta, MAS Partnerství Moštěnka, MAS Podhostýnska a MAS Regionu Poodří, s dalšími MAS, které problematika řešení projektu spolupráce interesovala a v neposlední řadě se slovenským partnerem MAS Podpoľanie. Z podaných 9 žádostí bylo podpořeno 8 projektů, a to 6 národních a 2 mezinárodní. Ve 4 projektech byla MAS Regionu Poodří Koordinační MAS a ve 4 projektech Partnerskou MAS. 24

25 Tabulka č. 11: Náklady, dotace a partneři projektů Název projektu Partneři Náklady Dotace KMAS: MAS Moravská cesta MBE nové venkovské expozice PMAS: MAS Regionu Poodří a muzea PMAS: MAS Moravský kras , ,- MBE mapování a studie technicko-historických památek na venkově MBE nové zázemí pro činnost spolků a propagaci MAS na venkově Moravské a slezské ovocné stezky Regionální značení místních výrobků a služeb podpora rozvoje regionálního trhu Chuť a vůně regionálních jídel a specialit v Poodří a Podpolaní Příběhy našich kronik Zábavná vlastivěda z našich vesnic Zdroj: vlastní zpracování KMAS: MAS Regionu Poodří PMAS: MAS Moravská cesta PMAS: MAS Moravský kras KMAS: MAS Moravský kras PMAS: MAS Moravská cesta PMAS: MAS Regionu Poodří KMAS: MAS Nízký Jeseník PMAS: MAS Part. Moštěnka PMAS: MAS Bojkovska PMAS: MAS Horňácko a Ostrožsko PMAS: Rýmařovsko, o.p.s. PMAS: RPR Hranicko PMAS: MAS Regionu Poodří , , , , , ,- KMAS: MAS Regionu Poodří PMAS: MAS Podpoľanie , ,- KMAS: MAS Regionu Poodří PMAS: MAS Podpoľanie KMAS: MAS Part. Moštěnka PMAS: MAS Regionu Poodří PMAS: MAS Moravská cesta PMAS: MAS Hanácké Království KMAS: MAS Regionu Poodří PMAS: MAS Hanácké Království 2.7 Zapojení MAS Regionu Poodří do projektu EACEA Místní akční skupina se také jako partnerská MAS zúčastnila mezinárodního projektu Aktivní občané pro Evropu sítě partnerských měst v létech , , , , , ,- Cílem tohoto programu bylo přiblížit Evropu občanům a umožnit jim plně se podílet na budování Evropy. Prostřednictvím tohoto programu měli občané možnost zapojit se do mezinárodních výměn a spolupráce, přispět k rozvoji pocitu sounáležitosti ke společným evropským ideálům a podporovat proces evropské integrace. Dále pak vytvoření sítě partnerských měst a obcí zúčastněných států a vytvoření dialogu mezi zúčastněnými subjekty. 2.8 Realizace projektu Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří V roce 2011 jsme započali s přípravou a v květnu byla zahájena realizace projektu Vzděláváním ke zvýšení zaměstnanosti v Regionu Poodří, který byl podpořen Evropským sociálním fondem, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Nositelem projektu byla společnost 4PEOPLE, o.s. Ostrava a MAS byla partnerem a realizátorem projektu v regionu. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení vzdělání účastníků projektu prostřednictvím účasti na individuálním poradenství, pracovní 25

26 diagnostice, semináři orientace na trhu práce, rekvalifikaci a odborné praxi ve třech kurzech: Údržba zeleně, Administrativní pracovník a Odborný pracovník se zaměřením na fondy EU. Na projektu spolupracovaly zapojené obce MAS a úřady práce v okrese Nový Jičín. 2.9 Činnost pracovních skupin Místní akční skupina má vytvořeny dvě pracovní skupiny, pracovní skupinu Ženy a Zemědělci. Pracovní skupiny se scházejí nepravidelně, dle potřeby, 2 3 x ročně. Aktivně zapojují do činnosti sdružení. V rámci skupin jsou rovněž projednávány záměry MAS, její zapojení do dalších projektů a v neposlední řadě jsou na jednáních projednávány strategické záměry sdružení včetně rozvoje území ve venkovském prostoru. Obě pracovní skupiny jsou otevřené, základ členů je uveden v tabulce a účast dalších zájemců je možná. Bohužel se nepodařilo vytvořit pracovní skupinu Mládež. A důvod, většina mládeže, resp. studentů je přes týden na školách, někdy i o víkendech a jejich zapojení je složitější. Složení pracovní skupiny Ženy ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 12: Složení pracovní skupiny Ženy Příjmení, jméno Obec Činnost Anna Mužná Skotnice starostka Božena Londinová Trnávka starostka Eva Rusková Kunín pracovnice OÚ Ilona Jahodařová Petřvald pracovnice OÚ Irena Ravčuková Hladké Životice starostka Květoslava Hrbáčková Petřvald MORAVAN Petřvald Marie Mertová Bernartice nad Odrou místostarostka Zdeňka Blažková Mošnov pracovnice OÚ Iva Ličková Sedlnice Zahradnictví Lička Pavla Borkovcová Kateřinice pracovnice OÚ Iva Hrabovská Suchdol nad Odrou místostarostka Zdroj: vlastní zpracování Složení pracovní skupiny Zemědělci ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 13: Složení pracovní skupiny Zemědělci Příjmení, jméno Obec Činnost Radek Matěj Kateřinice SHR Jaroslav Lys Kateřinice SHR Ing. Jiří Blažek Kateřinice SHR Ing. Petr Klečka Bartošovice SHR Michal Bouchal Sedlnice SHR Gabriela Šelongová Pustějov SHR Pavel Šelong Pustějov SHR Radek Štěpán Libhošť SHR Přemysl Kelner Petřvaldík SHR Milan Valenta Bartošovice SHR Evžen Koždoň Pustějov SHR Zdroj: vlastní zpracování 26

27 2.10 Vydávání Zpravodaje Poodří plné příležitostí Pravidelně dvakrát ročně, a to v prosinci a v červnu daného roku, vydává sdružení Zpravodaj MAS Regionu Poodří Poodří plné příležitostí. První výtisk Zpravodaje byl vydán jako číslo 1, zima 2008 a poslední č. 12, léto Titulní stránky Zpravodajů Poodří plné příležitostí 2.11 Prezentace na výstavách Místní akční skupina se pravidelně v rámci propagace a prezentace zúčastňuje různých výstav. V roce 2007 to bylo poprvé, kdy se MAS České republiky prezentovaly na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích a to v pavilonu F3. Na této výstavě se prezentovalo 23 MAS, naše sdružení společně na stánku s MAS Pobeskydí. Od roku 2007 do 2013 jsme se této výstavy zúčastňovali pravidelně, samostatně, v partnerství s MAS Moravská cesta, MAS Partnerství Moštěnka a MAS Podhostýnsko, v roce 2014 a 2015 pak společně s MAS Moravskoslezského kraje v rámci KS NS MAS MSK. V roce 2011 a 2012 jsme se společně se slovenským partnerem MAS Podpolanie zúčastnili výstavy Agrokomplex v Nitře. Společně s Regionem Poodří a Destinačním managementem turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko se již od roku 2004 zúčastňujeme výstav cestovního ruchu Regiontour Brno, ITF Slovakiatour Bratislava, Holiday World Praha a Dovolená a Region Ostrava Pořádání a spolupořádání společenských a kulturních akcí V rámci partnerství a spolupráce je MAS pořadatelem, resp. spolupořadatelem mnoha společenských a kulturních akcí v regionu. Tabulka č. 14: Společenské a kulturní akce v regionu spolupořádané MAS Regionu Poodří, z. s. Akce Termín Místo 8. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice LeaderFest Hradec nad Moravicí Poodří plné příležitostí aneb setkání Skotnice 27

28 ve Skotnici 9. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice Slavnostní otevření expozice Zámek Bartošovice, MAS RP je Moravského Kravařska provozovatelem expozice Poodří plné příležitostí aneb Vánoce v regionu Kulturní dům Petřvald Poodří plné příležitostí aneb Komunitní centrum Klášter Velikonoční výstava v Blahutovicích Poodří plné příležitostí aneb pálení Informační centrum Sněženka v čarodějnic Sedlnici 10. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice LeaderFest Štramberk Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice 11. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice 12. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice Poodří plné příležitostí aneb Den otců ve Skotnici Restaurace U Žabáka Zemědělství v Poodří Kynologický klub Suchdol Kateřínské dožínky Kateřinice sportovní areál Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice 10 let MAS Regionu Poodří Zámek Bartošovice 13. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice 14. ročník Otevírání Poodří Zámecký areál Bartošovice Zemědělství v Poodří výrobky a regionální značka Zámecký areál Bartošovice Podzimní pooderské rybářské slavnosti Zámecký areál Bartošovice Zdroj: vlastní zpracování Fotografie č. 1 a 2 z akce Zemědělství v Poodří a 13. ročník Otevírání Poodří 28

29 2.13 Návštěvy v Poodří Region MAS je často navštěvován různými neziskovými organizaci, obcemi a také MAS i ze zahraničí, které území Poodří láká za účelem poznání včetně seznámení s činností a aktivitami MAS Regionu Poodří. Návštěvy mají především zájem seznámit se s úspěšně realizovanými projekty, jako je např. Muzeum zemědělství a venkova ve Skotnici a další. V rámci návštěv jsou mezi účastníky předávány získané zkušenosti a příklady dobré praxe. Tabulka č. 15: Návštěvy u MAS Regionu Poodří Datum Místo Poznámka Vinická oblast, střední Ukrajina, Luhanská oblast Univerzita Mateja Bela, Bánská Bystrica Účast studentů MAS Lev z okresu Levoča a MAS Šafrán z okresu Prešov MAS 36 Jó Palóc MAS Podpolanie Účast na worshopu Obec Veselíčko MAS 36 Jó Palóc Evropský parlament - Štrasburk Zájezd MAS RP MAS Střední Povltaví, o.s MAS Podhostýnska Národní sítě rozvoje venkova Žilinského kraje MAS Kopaničiarský region, MAS Podhoran a Partnersvo pro Horné Záhorie o.z OOCR Turistický Novohrad a Podpolanie Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 16: Návštěvy zástupců MAS Regionu Poodří u partnerů Datum Partnerské MAS Místo konání MAS Podpolanie MAS Podpolanie MAS 36 Jó Palóc MAS Regionu Poodří MAS Podpolanie MAS 36 Jó Palóc MAS Regionu Poodří MAS 36 Jó Palóc MAS Podpolanie Další návštěvy se uskutečnily v rámci realizace projektů Spolupráce, v rámci projektu EACEA. Zdroj: vlastní zpracování 2.14 Úspěchy členských obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 17: Ocenění členských obcí MAS Regionu Poodří Obec Ocenění Skotnice Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2011 Region Poodří Titul evropské excelentní destinace EDEN Poodří Moravské Kravařsko, cena za mimořádné partnerství a udržitelnost Jeseník nad Odrou Modrá stuha za společenský život Vesnice Moravskoslezského kraje 2012 Albrechtičky 2. místo v krajské soutěži obcí, Mimořádné ocenění za nejlepší projekt ze Strukturálních fondů Jeseník nad Odrou Vesnice roku 2013 ČR Slatina Modrá stuha za společenský život 2014 Kunín Bílá stuha za činnost mládeže 2014, Vesnice Moravskoslezského kraje roku 2015 Olbramice Diplom za pospolitost občanů 2014 Kunín Vesnice Moravskoslezského kraje roku

30 Zdroj: vlastní zpracování, webové stránky obcí 2.15 Regionální značka MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt Místní akční skupina Regionu Poodří je koordinátorem regionální značky Moravské Kravařsko regionální produkt a zakládajícím členem Asociace regionálních značek České republiky. Certifikace regionálních značek se provádí na území turistické oblasti Poodří Moravské Kravařko. V současné době je držitelem regionální značky 21 výrobců s 26 certifikovanými výrobky. Od roku 2012 jsou značkou certifikovány rovněž služby a to celkem 3 zařízení. Obrázek 9: Regionální značky v ČR Zdroj: webové stránky Hodnocení MAS Regionu Poodří v letech Hodnocení 112 místních akčních skupin podpořených v rámci opatření IV.1.1 Místní akční skupina Programu rozvoje venkova ČR probíhalo ve spolupráci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a Národní sítě MAS a to v létech 2010, 2011 a Členy hodnotitelské komise byli zástupci Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. Jako podklad pro hodnocení sloužil vždy hodnotitelské komisi dotazník, který vyplnila každá Místní akční skupina. Následně byla 30

31 uskutečněna kontrola v sídle MAS, a to v roce 2010, v roce 2011 a 2012 probíhala veřejná prezentace MAS na MZe. Hodnoceno bylo období od července do června následujícího roku. Hodnocení Místní akční skupiny Regionu Poodří: Rok 2010 skupina A 121 bodů Rok 2011 skupina A 167 bodů Rok 2012 skupina A 133 bodů 3 Odpovědnost za realizaci strategie Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) MAS je komplexním dokumentem, který má ambici zachycovat potřeby všech subjektů a občanů daného regionu. Tvůrcem, majitelem a tedy i realizátorem strategie je MAS jako taková. Ve strategii jsou stanoveny cíle, kterých chceme dosáhnout. Dosahování těchto cílů se bude dít jednak prostřednictvím čerpání financí z různých zdrojů, ale i nefinančně. Nesoustředíme se tedy na evropské ani jiné fondy, ale na popis, analýzu a strategii celého území bez ohledu na zdroje financí. Pro část aktivit MAS, která se týká čerpání evropských fondů, slouží tzv. programové rámce sdružené do Akčního plánu MAS. Všichni členové MAS, potažmo i obyvatelé přispívají svým dílem k realizaci strategie. Praktickou odpovědnost za realizaci strategie nese především programový výbor. Programový výbor tvoří také jádro základní pracovní skupiny, která se pravidelně scházela a pracovala společně na textech strategie. Mimo programový výbor se jednání této skupiny účastnili ještě zástupci z nových regionů mikroregionu Odersko a Bílovecko a další zájemci. Tito lidé budou pokračovat ve své práci při naplňování stanovených cílů strategie. Naplňování cílů bude sledováno v celkové šíři strategie, nejen na úrovni programových rámců. Vyhodnocování strategie je předmětem samostatné kapitoly v implementační části. 31

32 4 Způsob zpracování strategie SCLLD MAS Regionu Poodří byla zpracována na principech zdola nahoru. 4.1 Metody Při zpracování SCLLD byla použita celá řada různých činností, které se v zásadě rozčlenit na tzv. expertní a participativní. Tyto dvě součásti prací nelze ovšem striktně oddělovat. Spíše lze říci, že strategie vznikala na třech místech: U jednacích stolů pracovní skupiny, jednání programového výboru, veřejná projednávání V terénu anketní šetření, informování veřejnosti V kancelářích - při psaní textů Podněty a postřehy členů MAS a občanů jsou vedle statistických dat základním zdrojem textů předkládané strategie. Běžní občané ovšem nemají čas sledovat a studovat metodiky, manuály a související legislativu. Je proto úkolem poradců převést požadavky na MAS do normální řeči, vysvětlit účastníkům jednání, jak bude MAS v období fungovat a co je pro to od nich potřeba. Následně experti zpracovávají podněty tak, aby vznikl text, který splňuje nejen požadavky ze strany úřadů, které budou strategii posuzovat, ale je hlavně přínosným dokumentem s platností pro celý region. MAS Regionu Poodří si pro zpracování strategie přizvala Středomoravskou agenturu rozvoje venkova, o.p.s., zastoupenou především třemi poradci - Hana Slováková, Marie Tesařová a Tomáš Šulák. V případě větších jednání byly k dispozici další dvě spolupracovnice. Při zpracování SCLLD MAS Regionu Poodří na léta bylo využito stávajících strategických dokumentů regionu a to: MAS Regionu Poodří, Regionu Poodří, Mikroregionu Odersko, Sdružení obcí Bílovecka, strategii rozvoje území jednotlivých členských obcí spolku a měst: Fulneku a Studénky a dalších strategických dokumentů. Jejich přehled je uveden ve strategické části SCLLD. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na období byla realizována v rámci projektu Rozvoj území MAS Regionu Poodří v letech , který byl podpořen dotačním programem KÚ Moravskoslezského kraje: Podpora Místních akčních skupin Moravskoslezského kraje Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje evidenční číslo 02231/2012/RRC ze dne byla změněna dodatkem, který prodloužil termín realizace do V rámci realizace SCLLD projektu Rozvoj území MAS Regionu Poodří v letech proběhla jednání pracovní skupiny pro přípravu SCLLD, dále pak pracovních skupin MAS Regionu Poodří PS ženy a PS zemědělci. Rovněž se uskutečnila veřejná projednávání k přípravě SWOT analýzy, určení priorit a opatření a další. Jednotlivých jednání 32

33 se zúčastnili zástupci NNO, podnikatelské sféry, samosprávy a zástupci CHKO Poodří. Výstupy z pracovních jednání byly průběžně zpracovávány a projednány na veřejných jednáních za účasti veřejnosti včetně prezentace na webových stránkách MAS Regionu Poodří. 4.2 Postup prací, provedené kroky Zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na roky započalo v polovině roku 2012 anketním šetřením, sběrem dotazníků a projektových záměrů. Paralelně s tím probíhala setkání stálých pracovních skupin (ženy, zemědělci) a začala užší jednání pracovníků kanceláře MAS s poradci. Koncem roku 2012 se konalo první kolo veřejných projednání. Byla ustanovena základní pracovní skupina, kterou jsme nazvali rozšířený výbor pro strategii. Tato skupina se schází dle potřeby a průběžně pracuje na strategii. Pracovní skupina se zabývá vypořádáním připomínek a prací na jednotlivých kapitolách. Průběžně s tím probíhala tvorba textů dle aktuálních verzí Metodiky pro integrované nástroje a Manuálu pro tvorbu strategie CLLD. V průběhu srpna září 2014 se konalo druhé kolo veřejných projednání ke strategii. Proces byl zakončen schválením strategie Valnou hromadou MAS v září 2014 a následně schválením aktualizace č. 1 v prosinci roku Tabulka č. 18: Proces tvorby strategie Místo konání Činnost Datum Obce spadající do území MAS Regionu Poodří Vražné-Hynčice RD J.G. Mendela Bartošovice zámek Bílovec Kulturní dům Fulnek budova MěÚ Zdroj: vlastní zpracování Provedení dotazníkového šetření navráceno 737 dotazníků, z toho 71 elektr. Spolupráce s CHKO Poodří, slabé a silné stránky, SWOT analýza SWOT analýza, projektové náměty, priority rozvoje, společné projekty MAS RP Rekapitulace z minulých jednáních, priority, rozpracování do opatření SWOT analýza, diskuze k navrženým opatřením a prioritám, společné projekty Počet zúčastněných Pracovní skupina pro přípravu SCLLD se sešla na následujících jednáních: Tabulka č. 19: Jednání pracovní skupiny pro přípravu ISÚ Místo konání Datum a čas konání Počet zúčastněných Zámek Bartošovice PV ve 13:00 hodin 9 Zámek Bartošovice PV v 15:00 hodin 10 Zámek Bartošovice PS v hodin 10 Zámek Bartošovice PS ve 13:30 hodin 10 Zámek Bartošovice PS v 9:00 hodin 10 Zámek Bartošovice PS v 15:00 hodin 8 Zámek Bartošovice PS ve 13:00 hodin 12 Zámek Bartošovice CHKO Poodří v 15:00 hodin 8 33

34 Zámek Bartošovice PS v 9:00 hodin 5 Zámek Bartošovice PS ve 13:00 hodin 9 Zámek Bartošovice PS ve 13:00 hodin 8 Zdroj: vlastní zpracování Do přípravy Strategie se zapojily stávající pracovní skupiny MAS RP a to PS Ženy a PS Zemědělci : Tabulka č. 20: Jednání pracovních skupin Ženy a Zemědělci Místo konání Datum a čas konání Počet zúčastněných Petřvald Moravan v 10:00 hodin Ž 14 Kateřinice Komunitní centrum v 18:00 hodin Z 6 Zámek Bartošovice v 9:00 hodin Ž 10 Zámek Bartošovice v 16:00 hodin Z 8 Skotnice OÚ v 9:00 hodin Ž 14 Skotnice OÚ ve 13:00 hodin Ž 8 Kateřinice farma SHR v 18:00 hodin Z 6 Zámek Bartošovice ve 14:00 hodin Z 6 Zámek Bartošovice v 9:00 hodin Ž 7 Zámek Bartošovice v 15:00 hodin Z 8 Zdroj: vlastní zpracování Fotografie č. 3, 4 a 5 z jednání pracovních skupin Veřejné projednání Strategie před schválením VH MAS Regionu Poodří: Tabulka č. 21: Veřejná projednávání před schválením Strategie VH MAS Regionu Poodří Místo konání Datum a čas konání Počet zúčastněných Vražné RD J. G. Mendela v 16:00 hodin 14 Zámek Bartošovice v 15:00 hodin 9 34

35 Kulturní dům Bílovec v 15:00 hodin 6 Jednání VH MAS Regionu Poodří v 15:00 hodin 17 Jednání VH MAS Regionu Poodří v 15:00 hodin 28 Jednání VH MAS Regionu Poodří v 15:00 hodin 24 Zdroj: vlastní zpracování 5 Zapojení veřejnosti a místního partnerství Zapojení veřejnosti se odehrávalo těmito způsoby: Anketa Dotazníky pro obce Sběr projektových záměrů Stálé pracovní skupiny zemědělci, ženy Veřejná projednávání Jednání rozšířeného výboru MAS Komunikace prostřednictvím webových stránek Osobní, telefonická a ová komunikace s občany 5.1 Anketa V první fázi přípravných prací na strategii MAS Regionu Poodří na roky uspořádala MAS anketní šetření. Záměrem bylo ve velmi obecné rovině zjistit, co občanům v regionu nejvíce schází. Anketní otázka měla následující znění: Dotazník na záměry ve Vaší obci, ve Vašem městě! Pro účely statistického šetření a strategického plánování Místní akční skupiny Regionu Poodří, z.s. na období Co chybí Vám nebo Vašim spoluobčanům v obci Současně byla u respondentů zjišťována demografická data věk, pohlaví, vzdělání a ekonomická aktivita. Anketní šetření se uskutečnilo v termínu: , celkem bylo navráceno 737 anketních lístků, z toho 71 elektronicky přes webovou aplikaci. V některých případech bylo na anketním lístku zaznamenáno více skutečností. Výsledky anketního šetření jsou popsány v analytické části strategie a identifikované potřeby se samozřejmě promítají do části strategické. 5.2 Dotazníky pro obce Všem obcím MAS byl zaslán formulář Pasport obce, prostřednictvím kterého se zjišťovaly základní informace o obci, jako jsou identifikační údaje, údaje o infrastruktuře, institucích, službách, školství, kultuře, sportu, daňové výtěžnosti, podnikatelích a další. Dále byly mapovány informace prostřednictvím Dotazníku pro obce, který mapoval stav všech zařízení v obci a požadavky na rekonstrukci, modernizaci, případně výstavbu nových zařízení. 35

36 5.3 Sběr projektových záměrů Obce, neziskové organizace i podnikatelé spolupracovali při sběru projektových záměrů, které přinesly informace o potřebě území, co je v území nutné řešit a jaké finanční prostředky potřebuje území, aby naplnilo vizi v roce Stálé pracovní skupiny Místní akční skupina má vytvořeny dvě pracovní skupiny, pracovní skupiny Ženy a Zemědělci. Pracovní skupiny se scházejí nepravidelně, dle potřeby, 2 3 x ročně. Aktivně zapojují do činnosti sdružení. V rámci skupin jsou rovněž projednávány záměry MAS, její zapojení do dalších projektů a v neposlední řadě jsou na jednáních projednávány strategické záměry sdružení včetně rozvoje území ve venkovském prostoru. Obě pracovní skupiny jsou otevřené. 5.5 Veřejná projednávání V rámci respektování komunitního přístupu při tvorbě strategie se konalo celkem 7 veřejných projednání budoucí strategie. Níže je uveden přehled a popis jednotlivých akcí. Tabulka č. 22: Přehled veřejných projednávání Datum Místo Pořadí Vražné Veřejné projednávání Bartošovice Veřejné projednávání Bílovec Veřejné projednávání Fulnek Veřejné projednávání Vražné Veřejné projednávání Bartošovice Veřejné projednávání Bílovec Veřejné projednávání 7 Zdroj: vlastní zpracování Veřejné projednání 1 VRAŽNÉ, Účastníci: celkem 41 osob dle prezenční listiny, MAS 3 osoby, SMARV T. Šulák, H. Slováková, L. Klimková, M. Tesařová, 5 zástupců správy CHKO Poodří. Veřejný i soukromý sektor zastoupeny z cca 50%. Program: 1. Zahájení 2. Úvod O. Usvald 3. Prezentace o strategii potřebnost, harmonogram atd. T. Šulák 4. Prezentace Správa CHKO Poodří - aktivní partnerství v regionu P. Birklen 5. Silné a slabé stránky regionu, příležitosti a ohrožení práce ve 4 skupinách 6. Vlastní náměty na projekty, přiřazení ke SWOT 7. Diskuze o se zástupci SCHKO o problémech v regionu 8. Závěr Popis: Při vstupu do sálu si každý účastník vybral barevnou vizitku (celkem 4 barvy). Po úvodních prezentacích se účastníci rozdělili podle těchto barev do 4 skupin. Každá skupina 36

37 poté diskutovala postupně cca minut o každé položce SWOT analýzy silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Podněty byly zapisovány na flipchartový arch, vzniklo tak celkem 16 archů SWOT. Všechny položky byly pak postupně přečteny před celou skupinou. Dále účastníci dostali samolepící lístky, na které měli zaznamenat své náměty na projekt do příštího programovacího období. Tyto náměty byly pak přiřazeny k jednotlivým položkám ve SWOT. Na závěr proběhla diskuse se zástupci CHKO. Výstupy pro strategii: SWOT analýza regionu, databáze cca 60ti projektových námětů podklad pro priority a opatření ve strategii. Fotografie č. 6 a 7 z veřejného projednávání ve Vražném Fotografie č. 8 a 9 z veřejného projednávání ve Vražném Veřejné projednání 2 BARTOŠOVICE, Účastníci: celkem 34 osob dle prezenční listiny, MAS 3 osoby, SMARV T. Šulák, H. Slováková, M. Tesařová, účastníci 19 soukromý sektor / 17 veřejný sektor Program: 1. Úvodní slovo, analytická část strategie - O. Usvald 2. Prezentace o strategii obecná - T. Šulák 3. Rekapitulace minulých projednání - H. Slováková 4. SWOT analýza doplnění 37

38 5. Projektové náměty, diskuse o společném projektu MAS 6. Formulování priorit rozvoje, stanovení důležitosti priorit 7. Závěr - O. Usvald Popis: Při vstupu do sálu si každý účastník vybral barevnou vizitku (celkem 3 barvy). Po úvodních prezentacích byla přečtena SWOT analýza z minulého jednání, účastníci měli možnost se k ní vyjádřit. Dále dostali lepící lístky, na které zaznamenali své projektové náměty. Ty byly následně přidány k námětům z projednání ve Vražném. Bylo tak k dispozici cca 90 lístků s náměty. Dále proběhl brainstorming k integrovanému projektu MAS a vznesené nápady byly zapsány. Účastníci se poté rozdělili do tří skupin podle barev. Každá skupina k dispozici flipchart nadepsaný dvěmi z těchto témat: 1. občanská vybavenost, spolkový život a kultura, 2. podnikání, 3. infrastruktura, 4. vzdělání, zaměstnanost, sociální oblast, 5. životní prostředí, 6. cestovní ruch. Úkolem skupiny bylo do svých témat přiřadit náměty a poté vymyslet možný název priority. V závěru proběhlo zhodnocení, diskuse, přeskupení témat před celou skupinou. Poté co se účastníci v rámci možností shodli na prioritách, byly tyto názvy priorit přepsány na barevné lepící lístky. Úkolem skupiny bylo dohodnout se na seřazení priorit podle důležitosti a následně je přenést do terče, kdy nejdůležitější priorita byla umístěna ve středu terče a nejméně důležitá na vnější straně. Výstupy pro strategii: První návrh priorit do strategie včetně návzvů, jejich seřazení dle důležitosti; další náměty na integrovaný projekt, jehož potenciálním příjemcem je MAS a může být navržen k přímé podpoře v rámci strategie. Fotografie č. 10, 11 a 12 z veřejného projednávání v Bartošovicích

39 5.5.3 Veřejné projednání 3 BÍLOVEC, Účastníci: celkem 19 osob dle prezenční listiny, MAS 3 osoby, SMARV T. Šulák, H. Slováková, M. Tesařová, M. Kropáčková; zastoupení veřejný sektor 10 osob / soukromý sektor 9 osob. Program: 1. Úvod - O. Usvald 2. Důvod zpracování strategie, struktura strategie T. Šulák 3. Rekapitulace předešlých jednání (podle účastníků)+ krabice - H. Slováková 4. Priority rozdělení financí 5. Priority rozpracování opatření, finance 6. Diskuse 7. Závěr - O. Usvald Popis:V rámci úvodních prezentací byla zrekapitulována minulá projednání a dále dostali účastníci k dispozici papíry a tužky, na které mohli v průběhu setkání zapsat dotazy / podněty do závěrečné diskuse. Pro tyto podněty byla připravena papírová krabice. Dále se účastníci rozdělili do tří skupin. Prvním úkolem bylo rozdělit potenciálních 100 mil. Kč (100% financí) mezi 6 navržených priorit. Výsledky pak prezentoval vždy zástupce z každé skupiny, uvedl procentní podíly a důvody, proč se tak skupina rozhodla. Tyto výstupy byly zkonfrontovány s terčem z minulého projednání, byla shledána víceméně shoda v důležitosti priorit. Druhým úkolem bylo rozpracování priorit. Každá ze skupin pracovala na dvou prioritách strategie. Dostala k dispozici ke každé prioritě list papíru, na kterém byl název priority, seznam námětů, které do ní spadají a první návrh možných opatření. Úkolem skupinky bylo diskutovat o těchto opatřeních, doplnit je, popř. zúžit a následně mezi výsledná opatření opět rozdělit finance. Následovaly prezentace výstupů každé skupiny zvlášť. Dalším bodem byla diskuse na základě dotazů v krabici (sešly se pouze dva). Výstup pro strategii: priority rozpracované do opatření. Každá priorita budo obsahovat jedno měkké opatření a bude navržena průřezová priorita zaměřená na propagaci, zázemí MAS a rozvoj spolupráce. Dále vznikl první návrh finančního plánu. Fotografie č. 13, 14 a 15 z veřejného projednávní v Bílovci

40 5.5.4 Veřejné projednání 4 FULNEK, Účastníci: celkem 31 osob dle prezenční listiny, MAS 3 osoby, SMARV T. Šulák, M. Kropáčková Program: 1. Úvod, přivítání - Bc. J. Mocová, starostka 2. Informace o MAS - O. Usvald 3. Obecná prezentace o strategii, rekapitulace minulých jednání - T. Šulák 4. SWOT analýza připomínkování, diskuse 5. Projektové náměty 6. Závěr - O. Usvald Popis: Po úvodních prezentacích byla promítnuta upravená SWOT analýza, účastníci měli možnosti vznést své návrhy, ty byly zapisovány. Dále účastníci dostali samolepící lístky, na které zaznamenali své projektové náměty a následně je přiřadili k navrženým prioritám, resp. opatřením ve strategii. Projektové náměty byly zaznamenány. Poté proběhla diskuse k integrovanému projektu MAS. Výstupy pro strategii: doplnění SWOT analýzy, projektové náměty, návrhy na integrovaný projekt, jehož potenciálním příjemcem je MAS a může být navržen k přímé podpoře v rámci strategie. Fotografie č. 16, 17 a 18 z vvřejného projednávání ve Fulneku

41 5.5.5 Veřejné projednání 5 VRAŽNÉ, Účastníci: celkem 14 osob dle prezenční listiny, MAS RP 2 osoby, SMARV T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Společné projekty MAS Regionu Poodří na období Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta V rámci části III Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Při projednávání názvu ISÚ byly návrhy názvu doplněny o nové. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů. Fotografie č. 19, 20 a 21 z veřejného projednávání ve Vražném

42 5.5.6 Veřejné projednání 6 BARTOŠOVICE, Účastníci: celkem 9 osob dle prezenční listiny, MAS RP 4 osoby, SMARV - T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Společné projekty MAS Regionu Poodří na období Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta V rámci části III Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Všichni se seznámili s návrhy názvu ISÚ MAS RP na léta , vč. návrhů z VP dne ve Vražném Hynčicích. Tyto návrhy byly doplněny o nové názvy. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů. Fotografie č. 22, 23 a 24 z veřejného projednávání v Bartošovicích

43 5.5.7 Veřejné projednání 7 BÍLOVEC, Účastníci: celkem 6 osob dle prezenční listiny, MAS RP 2 osoby, SMARV - T. Šulák, H. Slováková Program: 1. Zahájení 2. ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Společné projekty MAS Regionu Poodří na období Název ISÚ MAS Regionu Poodří na léta Různé 6. Závěr Popis: Po zahájení byli přítomní seznámeni s programem jednání a v krátkosti také s dosavadním průběhem zpracování a projednávání Integrované strategie MAS RP na léta V rámci části III Strategickou část byla pozornost zaměřena na možnost čerpání jednotlivých opatření z Operačních programů na léta Následně byli účastníci projednávání seznámeni s návrhy společných projektů k uvedení do implementační části ISÚ MAS RP na léta a byli vyzvání k bodování těchto společných projektů. Všichni se seznámili s návrhy názvu ISÚ MAS RP na léta , vč. návrhů z VP dne ve Vražném Hynčicích. Tyto návrhy byly doplněny o nové názvy. Výstupy pro strategii: doplnění návrhů názvu ISÚ, obodování návrhů společných projektů Jednání rozšířeného výboru MAS Jednání rozšířeného výboru MAS, který je hlavní pracovní skupinou pro zpracování strategie, se konala v Bartošovicích na zámku - v sídle MAS. Účastnili se jej členové programového výboru, zástupci města Studénky, Fulneku a zástupci mikroregionů Odersko a Bílovecko. Dále samozřejmě také pracovníci kanceláře MAS a poradci. Přehled konkrétních členů týmu pro zpracování strategie je uveden v kapitole 6. Objem práce byl skutečně velký, diskuse živé a ne vše, co bylo naplánováno, se stihlo na jednáních probrat. Proto téměř z každého setkání dostávali účastníci k vypracování domácí úkol, např. připomínkování priorit strategie, komentáře ke SWOT analýze, zamyšlení nad vizí atd. Setkávání pracovní skupiny byla 43

44 několikrát přerušena z důvodu toho, že nebyla vydána finální závazná verze metodických postupů pro tvorbu integrované strategie a také se odsouval termín pro předkládání strategie. Tabulka č Přehled jednání rozšířeného výboru MAS Datum Řešená témata Seznámení s Komunitně vedeným místním rozvojem v praxi, Metodika ISRÚ, program Podpora MAS Moravskoslezského kraje 2012 RRC/07/2012 Úvod do nového programovacího období, prezentace výsledků ankety, harmonogram přípravy ISÚ, zhodnocení minulého období, návrhy na společný projekt MAS Priority a opatření - úprava, diskuse o zapojení mladých do strategického plánování, Právní forma MAS, Formulování vize a cílů strategie Představení manuálu pro tvorbu integrované strategie, role CHKO ve strategii, SWOT analýza, strategická část aktuální stav Standardy MAS, strategická část Strategická část ISRÚ vize, mise, realizační (vlastní) projekty MAS ISÚ charakteristika území, analytická část, strategická část vize, mise, realizační (vlastní) projekty MAS, název strategie Implementační část ISÚ Implementační část ISÚ, programové rámce, finanční plán Zdroj: vlastní zpracování 6 Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS V rámci tvorby SCLLD byly dotazníkem osloveny obce, místní poskytovatele sociálních a komunitních služeb a podnikatele, abychom zjistili absorpční kapacitu a jejich plány pro další programové období. 6.1 Záměry pro oblast a absorpční kapacitu v regionu MAS Regionu Poodří Z uvedené databáze záměrů oslovených partnerů v MAS vyplývá, že velká část z nich se do budoucna orientuje převážně na oblast registrovaných sociálních služeb jejich vznik, nebo rozšiřování a další rozvoj. Nejvíce jsou zde zmiňovány služby pro seniory, dále pro zdravotně postižené a rodiny (včetně poradenství v oblasti dluhů), případně služby na pomoc osobám bez přístřeší. Díky několika významným sociálním podnikatelům, je v regionu možnost stavět na jejich několikaleté a úspěšné zkušenosti. Dále partneři chtějí řešit oblast bydlení, nejčastěji se orientují na bydlení pro seniory (domy s pečovatelskou službou), dále je také zmiňováno startovací bydlení pro rodiny, nebo obecně sociální bydlení či rekonstrukce stávajícího bytového fondu. V menší míře se mezi záměry také vyskytují vzdělávací aktivity (finanční gramotnost, vzdělávání pro venkovské obyvatelstvo, jazykové vzdělávání pro zdravotně postižené). V databázi záměrů se také vyskytuje několik aktivit na podporu zaměstnanosti a podnikání, jako například výstavba zázemí pro sociální firmu, podnikatelský inkubátor, rekvalifikace, nebo poradenská činnost pro sociální firmy a jejich pracovníky (zde by zřejmě šlo spíše o odborné sociální poradenství). 44

45 Zcela ojedinělým je záměr v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality, zřídit pozici asistenta prevence kriminality (Spálov). Tabulka č. 10: Dotazník pro sociální oblast a absorpční kapacitu Záměry pro sociální oblast a absorpční kapacita v regionu MAS Regionu Poodří Název organizace/instituce Obec/obce působnosti Kontakt Oblast činnosti Co, podle Vašeho názoru, funguje v sociální oblasti a v oblasti podpory zaměstnanosti v našem regionu dobře? Kde vidíte v sociální oblasti a v oblasti podpory zaměstnanosti v našem regionu nedostatky? Jaké projekty a aktivity Vaše organizace/instituce plánuje do budoucna, které by byly potenciálně hraditelné z dotací? Zde, prosím, napište, máte-li další náměty k rozvoji našeho regionu. 7 Přehled členů týmu pro zpracování strategie Jak již bylo uvedeno výše, na textech ve strategii pracovaly v zásadě tyto skupiny lidí: pracovníci kanceláře MAS, členové rozšířeného výboru, stálé pracovní skupiny a poradci. 7.1 Pracovníci kanceláře MAS Ing. Oldřich Usvald manažer MAS Pavla Bělehrádková asistentka MAS 7.2 Členové rozšířeného výboru základní pracovní skupina Tabulka č. 24: Přehled členů rozšířeného výboru Jméno Organizace Bc. Pavlína Ambrosch Comenius Fulnek, o.s. Ing. Kamila Ambrožová Mikroregion Odersko Ing. Karel Glogar Bayerův odkaz, o.s. Ing. Zdeněk Husťák Sdružení obcí Bílovecka Ing. Eva Janošová OSVČ Mgr. Pavel Mrva Sdružení obcí Bílovecka Lenka Dostálová OSVČ Ing. Jiří Kubečka LOCAL TV PLUS, spol. s r.o. MVDr. Kateřina Křenková Region Poodří Ing. Radka Krištofová Město Fulnek Ing. Vladimír Nippert NF Rodný dům J.G.Mendela Radek Novák Obec Kateřinice Ing. Richard Ehler Městys Suchdol nad Odrou Ing. Jiří Šindler HEIPark Tošovice Radek Matěj SHR Zdroj: vlastní zpracování k

46 7.3 Členové stálých pracovních skupin Pracovní skupina Ženy Tabulka č. 25: Přehled členů pracovní skupiny Ženy Jméno Organizace Bc. Anna Mužná Obec Skotnice Božena Londinová Obec Trnávka Eva Rusková Obec Kunín Ilona Jahodařová Obec Petřvald Irena Ravčuková Obec Hladké Životice Mgr. Dana Klosová Obec Bernartice nad Odrou Zdeňka Blažková Obec Mošnov Iva Ličková Zahradnictví Lička, Sedlnice Pavla Borkovcová Obec Kateřinice Iva Hrabovská Městys Suchdol nad Odrou Pracovní skupina Zemědělci Tabulka č. 26: Přehled členů pracovní skupiny Zemědělci Jméno Obec Radek Matěj Kateřinice Jaroslav Lys Kateřinice Ing. Jiří Blažek Kateřinice Ing. Petr Klečka Bartošovice Michal Bouchal Sedlnice Gabriela Šelongová Pustějov Pavel Šelong Pustějov Radek Štěpán Libhošť Přemysl Kelner Petřvald-Petřvaldík Milan Valenta Bartošovice Evžen Koždoň Pustějov Zdroj tabulek č. 25 a 26:vlastní zpracování k Poradci Mgr. Hana Slováková Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. Bc. Tomáš Šulák Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. Marie Tesařová Středomoravská agentura rozvoje venkova, o.p.s. PhDr. Vladimír Jan Kružík lokální konzultant pro Odry, odbor pro sociální začleňování (Agentura) 8 Seznam výstupů Výstup č. 1: Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS Regionu Poodří Výstup č. 2: Výsledky ankety pro účely strategického plánování na roky

47 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří,z.s. v letech Analytická část Část II. Zhotoviitell: MAS Regiionu Poodříí,,z..s.. Bartošoviice Konzulltant: SMARV o..p..s..,, Kostellec u Hollešova MAS Regionu Poodří Aktualizace 2015

48 OBSAH 1 ÚVOD...5 Socio-ekonomická analýza OBCE, OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ POLITIKA REGIONU PŘEHLED OBCÍ A KONTAKTY NA OBECNÍ ÚŘADY MAS REGIONU POODŘÍ GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ REGIONU FINANČNÍ CHARAKTERISTIKY ZAMĚSTNANCI OBCÍ DOTAČNÍ TITULY A ZKUŠENOSTI OBCÍ S JEJICH VYUŽÍVÁNÍM OBYVATELSTVO Vývoj počtu obyvatel Obyvatelstvo a migrace Demografický vývoj Věková struktura obyvatelstva Vzdělanostní struktura Struktura obyvatel dle národností Náboženská struktura - religiozita Bydlení a domácnosti Druhy pozemků na území MAS Regionu Poodří OBLAST SOCIÁLNÍ POLITIKY REGIONU Vyplácení dávek hmotné nouze Index sociální problémovosti v Moravskoslezském kraji Sociální vyloučení a sociální začleňování v Poodří Zdroje sociálního vyloučení v Odrách Analýza sociálně vyloučených lokalit MSK Sociální podnikání INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ Silniční doprava Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost Železniční doprava Plán výstavby: Vysokorychlostní trať VRT Letecká doprava Cyklistická doprava Turistické trasy Naučné stezky Vodní cesta Dunaj Odra Labe (D-O-L) Stručné hodnocení vlivu D-O-L na přírodu Poodří: TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (ENERGETICKÉ, VODOHOSPODÁŘSKÉ A SPOJOVÉ SÍTĚ) HOSPODÁŘSTVÍ ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V REGIONU Typy podniků ZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V POODŘÍ RYBÁŘSTVÍ TRH PRÁCE EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL NEZAMĚSTNANOST Uchazeči o zaměstnání, volná místa Nezaměstnanost dle ohrožených skupin v okrese Nový Jičín Nezaměstnání dle doby evidence na ÚP Zaměstnanost žen SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA... 42

49 6.1 ŠKOLSTVÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST V OBCÍCH MAS REGIONU POODŘÍ KULTURA A SPORT BEZPEČNOST POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A MĚSTSKÁ POLICIE Kriminalita v obvodních odděleních PČR na území MAS Regionu Poodří Kriminalita v okrese Nový Jičín v období 01/ /2014 a 01/ / SBORY DOBROVOLNÝCH HASIČŮ, PROFESIONÁLNÍ HASIČI Hasičská stanice Bílovec BEZPEČNOST DOPRAVY A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ MAS REGIONU POODŘÍ RELIÉF A KLIMATICKÉ PODMÍNKY LOUKY, LESY A VODNÍ PLOCHY PÉČE O KRAJINU, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ CHKO Poodří Přírodní park Oderské vrchy Národní geopark Podbeskydí PRAMENY A STUDÁNKY Jesenická kyselka Minerální voda z Poodří k léčebným účelům KVALITA OVZDUŠÍ A VOD Klimatické oblasti Kvalita ovzduší Znečištění hlukem SWOT analýza Kvalita vod POVODNĚ V POODŘÍ Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří Stanovená záplavová území vodních toků (ve správě Povodí Odry, státní podnik) Povodňové problémy a navrhovaná řešení v Regionu Poodří ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ VZDĚLÁVÁNÍ, OSVĚTA, VYUŽITÍ PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ REKREACE A CESTOVNÍ RUCH KULTURNÍ A HISTORICKÉ PAMÁTKY OSOBNOSTI MAS REGIONU POODŘÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Turistická informační centra Ubytovací služby TEMATICKÁ TURISTIKA V POODŘÍ PREZENTACE HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ POODŘÍ BROWNFIELDS, ROZVOJOVÉ PLOCHY A PRŮMYSLOVÉ PLOCHY BROWNFIELDS ROZVOJOVÉ PLOCHY PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Průmyslová zóna u D1 Exit 330 Hladké Životice Multimodální Logistické Centrum Ostrava - Mošnov Technická infrastruktura Letiště Leoše Janáčka v Ostravě ROZVOJOVÉ DOKUMENTY SWOT ANALÝZA A VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SWOT ANALÝZA Vymezení SWOT analýzy Metody tvorby SWOT Sporné položky... 74

50 11.2 SWOT ANALÝZA CELKOVÁ SWOT ANALÝZA VYBRANÝCH OBLASTÍ ROZVOJE ANALÝZA PROBLÉMŮ A POTŘEB REGIONU OBČANSKÁ VYBAVENOST A ÚZEMNÍ ROZVOJ OBCÍ PODNIKÁNÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ ZAMĚSTNANOST DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI SPOLEČENSKÝ, SPOLKOVÝ A KULTURNÍ ŽIVOT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CESTOVNÍ RUCH PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCE PROVÁZANOST KAPITOL STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE SEZNAM TABULEK A MAP SEZNAM TABULEK SEZNAM MAP... 98

51 1 Úvod Místní akční skupina Regionu Poodří, jako zapsaný spolek, byla registrována dne 24. dubna 2004 u Ministerstva vnitra a dne 29. července 2014 došlo k registraci dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. u Krajského soudu v Ostravě. MAS Regionu Poodří má 35 partnerů, sdružuje 3 svazky obcí, 10 podnikatelských subjektů, 12 nevládních neziskových organizací a 10 obcí. Celé území svazku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko. Šestnáct obcí MAS Regionu Poodří spadá svými katastry do území Chráněné krajinné oblasti Poodří, která byla vyhlášena v březnu 1991 na ploše 81,5 km 2 k ochraně mezinárodně cenných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. Devět obcí pak do území geoparku Pobeskydí. Dvacet dva obcí spadá svými katastry, a to i jen okrajově, do přírodního parku Oderské vrchy. V MAS Regionu Poodří žije obyvatel (ČSÚ ) a to na území 615 km 2, t.j. 111 obyvatel/km 2. Nejmenší obcí je obec Heřmánky 173 obyvatel, největší pak město Studénka, které má obyvatel. Z toho je zřejmé, že oblast Poodří je venkovským regionem. Obrázek č. 1: Lokalizace území MAS Regionu Poodří v rámci ČR Zdroj: vlastní zpracování Hospodářství oblasti Poodří je velmi výrazně ovlivňováno charakterem krajiny a příznivými podmínkami pro činnost v zemědělské výrobě. Poodří je zajímavé především svými krajinnými hodnotami, ale rovněž mnohými kulturními památkami. 5

52 SOCIO-EKONOMICKÁ ANALÝZA 2 Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu MAS Regionu Poodří zahrnuje území těchto 39 obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustějov, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice. 2.1 Přehled obcí a kontakty na obecní úřady MAS Regionu Poodří MAS Regionu Poodří sdružuje obce zájmového území řeky Odry a jeho blízkého okolí, celkem 39 obcí, které spadají do regionu pěti obcí s rozšířenou působností. Viz. příloha Tabulka č. 1: Přehled obcí Viz. příloha Mapa č. 1: Přehled obcí Viz. příloha Tabulka č. 2: Příslušnost k ORP Viz. Příloha Mapa č. 2: Rozdělení obcí MAS Regionu Poodří podle SO ORP 2.2 Geografické charakteristiky jednotlivých obcí regionu V roce 2013 žilo na území MAS Regionu Poodří celkem obyvatel, průměrná celková hustota osídlení je 111,46 obyvatel na km 2. Čtyři obce MAS Regionu Poodří mají méně než 500 obyvatel (Bítov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Luboměř a Vrchy). Hustota v obcích se pohybuje od 20,40 obyvatel/km 2 v obci Vrchy až po 319,22 obyvatel/km 2 ve městě Studénka. Viz. příloha Tabulka č. 3: Geografické charakteristiky Viz. příloha Mapa č. 3: Hustota obyvatel v MAS Regionu Poodří Rozlohou největší obcí v regionu je město Odry s rozlohou přesahující 74 km 2. Město má druhý nejvyšší počet obyvatel (7 361 obyvatel), nejvíce obyvatel má město Studénka a to obyvatel. Oproti tomu nejmenší obcí je obec Heřmánky o rozloze 3,31 km 2, kde žije celkem 173 obyvatel a to je zároveň nejméně obyvatel v rámci spolku. Třicet šest obcí MAS Regionu Poodří, bez 3 obcí okresu Ostrava, zaujímají rozlohou 66,62% území okresu Nový Jičín a ve srovnání k počtu obyvatel pak 41,41%. Nižší procento obyvatel je dáno skutečností, že v části okresu Nový Jičín, na kterém spolek nepůsobí, jsou větší města: Nový Jičín ( obyvatel), Kopřivnice ( obyvatel), Frenštát pod Radhoštěm ( obyvatel) a Příbor (8 529 obyvatel), celkem obyvatel, to představuje 43,22% všech obyvatel okresu Nový Jičín, a to je více obyvatel než na území obcí MAS Regionu Poodří patřících do území okresu Nový Jičín. 6

53 Tabulka č. 1: Číselné charakteristiky Subjekt Počet obyvatel Výměra v km 2 Hustota/km 2 MAS Regionu Poodří ,46 MAS RP bez obcí Ov /41,41% 587,58/66,62% 107,09/62,13% Okres Nový Jičín (2012) ,29 Moravskoslezský kraj ,14 Česká republika ,30 Zdroj: vlastní zpracování procentický podíl k okresu Nový Jičín 2.3 Finanční charakteristiky Celkové rozpočty jednotlivých obcí v rámci území MAS Regionu Poodří byly v roce 2013 tvořeny příjmy ve výši 1 347,001 tis. Kč a výdaje 1 382,994 tis. Kč. Celkově tak v roce 2013 hospodařilo celé území MAS Regionu Poodří s kladným hospodářským výsledkem ve výši 41,768 tis. Kč. V roce 2013 měla největší příjmy v rámci MAS Poodří obec Bartošovice a to z důvodu výstavby obecního vodovodu. Tato obec měla rovněž v roce 2013 největší záporný hospodářský výsledek a to: - 11,645 tis. Kč. Viz. příloha Tabulka č. 4: Rozpočty obcí 2.4 Zaměstnanci obcí V rámci MAS Regionu Poodří působí starostové obcí převážně v uvolněné funkci neuvolnění starostové jsou ve 4 obcích: Heřmánky, Olbramice, Vrchy a Zbyslavice. Na druhou stranu většina místostarostů v obcích MAS Regionu Poodří působí v neuvolněné funkci, pouze v 10 případech je místostarosta uvolněn, především ve městech a větších obcích: Bílovec, Fulnek, Jeseník nad Odrou, Kunín. Libhošť, Luboměř, Odry, Pustějov, Studénka a Suchdol nad Odrou. Nejvíce zaměstnanců mají na obecním úřadě ve městě Bílovec, nejméně, a to jednoho zaměstnance, mají na obecním úřadě v Heřmanicích u Oder, Trnávce a Zbyslavicích. Jako zaměstnanci byli v tomto případě evidování stálí, bez sezónních, jako VPP, apod. Viz. příloha Tabulka č. 5: Zaměstnanci obcí 2.5 Dotační tituly a zkušenosti obcí s jejich využíváním V rámci MAS Regionu Poodří čerpaly jednotlivé obce dotační tituly nejčastěji v rámci dotačního řízení KÚ Moravskoslezského kraje, a to ve 166 případech. Dále dotace z Ministerstva pro místní rozvoj v 83 případech. Nejméně žádostí bylo ze státního rozpočtu. Také byly dotace čerpány v rámci operačního programu ROP, OPŽP, SFŽP, MV a dalších. Celková částka, kterou získaly jednotlivé obce v rámci MAS Regionu Poodří z dotací je ve výši 1,655 mld. Kč. Celkem bylo podpořeno 527 projektů. 7

54 Nejvyšší dotační podporu ve sledovaném období získalo město Studénka ve výši 252,9 mil.. Kč. Sledováno bylo období , na základě podkladů poskytnutých jednotlivými obcemi. Do přehledu nebyly zahrnuty dotace na: volby, czech-point, činnost jednotek SDH, apod. Viz. příloha Tabulka č. 6: Zkušenosti s dotačními tituly 2.6 Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Celkový vývoj počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří má rostoucí tendenci. Za období přibylo v MAS Regionu Poodří celkem 706 obyvatel. S ohledem na snížení počtu obyvatel okresu Nový Jičín o a Moravskoslezského kraje o obyvatel v rozmezí let 2001 až 2011, je zjištění nárůstu počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří pozitivní skutečností. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel v rozmezí od roku 1980 do roku 2011 zaznamenalo město Klimkovice, a to 687 obyvatel. Naopak největší pokles počtu obyvatel v těchto létech zaznamenalo město Studénka, kde lze sledovat úbytek o 806 obyvatel. Proč takové rozdíly: město Klimkovice se stává zajímavou lokalitou pro bydlení, nedaleko Ostravy a jedná se o lázeňské město, město Studénka končí jako město s tradiční průmyslovou výrobou Vagonka Studénka. Při srovnání počtů obyvatel od posledního sčítání, tj ke dni , došlo v MAS Regionu Poodří k nárůstu o 67 obyvatel. V tomto období se rovněž zvýšil počet obyvatel v okrese Nový Jičín o obyvatel a Moravskoslezského kraje o obyvatel. Viz. příloha Tabulka č. 7: Vývoj počtu obyvatel 8

55 Obrázek č. 3: Srovnání počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, za jednotlivá SLBD 9

56 2.6.2 Obyvatelstvo a migrace Migrace obyvatelstva je významným faktorem, který ovlivňuje prostorové rozložení obyvatelstva a zároveň úzce souvisí s širším politickým, ekonomickým a sociálním kontextem života společnosti. V populačním vývoji České republiky během 90. let oproti minulosti značně vzrostl význam zahraniční migrace. Také důsledkem rychlého snížení porodnosti, které nemohlo být kompenzováno postupným prodlužováním naděje na dožití, bylo snížení přirozeného přírůstku obyvatelstva. Přirozený přírůstek, úbytek (narození a zemřelí) obyvatel ve spolku je v létech přibližně stejný: -42, -58 a -56, největší přírůstek ve sledovaném období tří let vykazuje obec Sedlnice a to: +15, největší úbytek pak město Studénka a to: -69 a město Odry -48. Trendy vnitřního stěhování a jeho regionální struktura se během posledních let radikálně změnily v důsledku ekonomických a sociálních proměn. Zvýšila se migrační atraktivita obyvatel menších obcí. Mládež, která studuje mimo region, často zůstává v místě studia nebo větších městech, nevrací se do regionu, a to z důvodu lepší možnosti sehnání práce. Migrační saldo (přistěhován a odstěhován) vykazuje ve sledovaných létech mírný pokles: +108, +94 a +87. Největší úbytek obyvatel v rámci migračního salda za toto období vykazuje město Studénka a to: -118, z města se vystěhovali: v roce , a obyvatel, největší přírůstek má město Klimkovice a to: +208, z obcí pak obec Bravantice a to: +60 obyvatel. Ve sledovaném období došlo k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel MAS Regionu Poodří a to: v roce , a obyvatel. Největší nárůst v počtu obyvatel je ve městě Klimkovice, v létech je to: +220 obyvatel, u obcí pak obec Sedlnice a to: +66 obyvatel a obec Bravantice: +65 obyvatel. Viz. příloha Tabulka č. 8: Celková změna počtu obyvatel v létech Viz. příloha Tabulka č. 9: Přírůstek a úbytek obyvatel Viz. příloha Mapa č. 4: Migrační přírůstek obyvatel 10

57 Obrázek č. 4: Celková změna počtu obyvatel v MAS Regionu Poodří Zdroj dat: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, < Ve sledovaném období celkový počet obyvatel v místní akční skupině měl tendenci růstovou, i když v posledních třech létech to byl celkový přírůstek jen nepatrný: +66, + 36 a +31 obyvatel, celkově za období se počet obyvatel v MAS Regionu Poodří zvýšil o obyvatel. Obrázek č. 5: Celková změna počtu obyvatel (narození/zemřelí) v obcích MAS Regionu Poodří Zdroj dat: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, < 11

58 Obrázek č. 6: Celková změna počtu obyvatel (přistěhovalí/vystěhovalí) v obcích MAS RP Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, < Demografický vývoj Demografický vývoj MAS Regionu Poodří kopíruje celospolečenské tendence v České republice. Vysoká reprodukce v 70. a 80. letech podpořená sociálními podporami a existencí sociálních jistot byla v 90. letech vystřídána zásadní změnou reprodukčního chování. Demografické chování mladé generace se přizpůsobilo novým podmínkám, rodičovství ztratilo prioritní postavení, nové možnosti seberealizace a na druhé straně negativní důsledky ekonomických změn vedly ke snižování počtu narozených dětí, zvyšování průměrného věku rodiček a celkovému stárnutí obyvatelstva. Podle prognóz demografického vývoje bude tento trend pokračovat včetně výrazného stárnutí naší populace Věková struktura obyvatelstva Údaje dokumentují, že v obcích MAS Regionu Poodří je možné sledovat jev převahy obyvatel ve věku 65 a více let celkem nad skupinou obyvatel ve věku 0 14 let celkem, a to 103,7%. Tento poměr se nazývá index stáří. Skupina seniorů převyšuje skupinu mládeže do 14 let u MAS Regionu Poodří o 392 obyvatel. Tato skutečnost je na všech úrovních a to okresu Nový Jičín (103,2%), Moravskoslezského kraje (116,0%) i České republiky (115,7%). Viz. příloha Tabulka č. 10: Věkové složení obyvatel Viz. příloha Mapa č. 5: Věková struktura obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří 12

59 Tabulka č. 2: Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení Obec název Počet obyvatel k celkem Obyvatelé ve věku 0 14 let celkem Obyvatelé ve věku let celkem Obyvatelé ve věku 65 a více let celkem Index ekonomického zatížení (%) Index stáří (%) Index závis losti I. (%) Index závis losti II. (%) MAS RP ,0 103,7 22,6 23,4 Okres Nový Jičín ,0 106,6 22,3 23,8 MSK ,2 116,0 21,4 24,8 Česká republika ,9 115,7 22,2 25,7 Zdroj: ČSÚ podklady k Index ekonomického zatížení znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku let. Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. První index závislosti vychází ze srovnání počtu dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku let. Druhý index závislosti udává počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku let. Viz. příloha Tabulka č. 11: Index ekonomické zátěže Viz. příloha Mapa č. 6: Index stáří v obcích MAS Regionu Poodří Obrázek č. 7: Věková struktura obyvatel v roce 2013 Zdroj: ČSÚ k datu

60 Z grafu je zřejmý rozdíl v počtu obyvatel mezi pohlavími v obcích spolku, a to ženy a muži dle věkových skupin. Rozdíl je vidět především v kategorii 60 a více let. Odráží se zde skutečnost, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Naproti tomu v kategorii 0 14 let převažují muži nad ženami, stejně tak i v kategorii let Vzdělanostní struktura Tabulka č. 3: Vývoj vzdělanostní struktury v letech sčítání 1991, 2001, 2011 Nejvyšší dokončené vzdělání Bez vzdělání Základní a neukončené vzdělání Vyuč. a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové studium Vysokoškolské studium Celkem Zdroj: ČSÚ, SLBD 1991, 2001, 2011 Z tabulky i grafu je zřejmý pokles vzdělání ve dvou skupinách: Základní a neukončené vzdělání a Vyuč. a střední odborné bez maturity. Na druhé straně je markantní nárůst ve skupině Úplné střední a maturitou a také ve skupině Vysokoškolské vzdělání. Obrázek č. 8: Vzdělanostní struktura v letech 1991, 2001 a 2011 Zdroj: ČSÚ, SLDB 1991, 2001,

61 Obrázek č. 9: Vzdělanostní struktura celkem dle SDLB 2011 v obcích MAS Regionu Poodří Zdroj: ČSÚ 2011, SLDB 2011 Vzdělanostní struktura je počítána z celku obyvatel ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání. V MAS Regionu Poodří převažuje v rámci vzdělanostní struktury skupina obyvatel se středním vzděláním včetně vyučení. Toto vzdělání má celých 38,45 % obyvatel regionu nad 15 let. Další početnou skupinou je obyvatelstvo, které má úplné střední vzdělání -, tj. 24,51%.. Vysokoškolské vzdělání má 9,19% obyvatelstva MAS Regionu Poodří. Při sčítání ke dni vznikla vzdělanostní skupina Nezjištěno, tyto obyvatele nelze začlenit do sledovaných vzdělanostních skupin a tato skupina představuje 3,32%, to je obyvatel. Viz. příloha Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura Struktura obyvatel dle národností Data obyvatelstva dle národností byla analyzována k datu SLDB, tj. ke dni Výsledky jsou uvedeny v tabulce, která je přílohou. Vzhledem k tomu, že tento údaj není ve sčítání údajem povinným, celkem obyvatel neuvedlo svoji národnost, k národností Romské se přihlásilo 24 obyvatel. Viz. příloha Tabulka č. 13: Obyvatelstvo dle národností Náboženská struktura - religiozita Rovněž při uvedení náboženské víry se mnoho obyvatel regionu zařadilo do kolonky neuvedeno, celkem obyvatel, tj. 44,91% obyvatel, tj. 31,35% uvedlo Bez náboženské víry. Viz. příloha Tabulka č. 14: Věřící v obcích religiozita 15

62 2.6.8 Bydlení a domácnosti V rámci MAS Regionu Poodří tvoří bytový fond celkem bytů. Domovní fond je tvořen celkem rodinnými domy, bytovými domy pak ve výši a 263 ostatními budovami. Viz. příloha Tabulka č. 15: Domovní a bytový fond Viz. příloha Tabulka č. 16: Dokončené byty v letech Viz. příloha Mapa č. 7: Počet dokončených bytů Obrázek č. 10: Počet vystavěných bytů na území MAS RP v daných obdobích Zdroj: Historický lexikon a SDLB 2011, ČSÚ 2014 [online]. Dostupné z < Druhy pozemků na území MAS Regionu Poodří Z tabulkové části vyplývá, že na území MAS Regionu Poodří o celkové výměře ha převažuje zemědělská půda (tj. orná půda, vinice, chmelnice, sady, zahrady a trvalé travní porosty), která představuje ha, tj. 67,66% celkové výměry. Dále následují s 19,73% lesy, pak vodní a nakonec zastavěné plochy. Vodní plochy představují 2,43% celkového půdního fondu, což představuje vlastní tok řeky Odrou s jejími slepými rameny a jezery, ale také bohatá síť rybníků, která přispívá k rozvinutému chovu ryb. Viz. příloha Tabulka č. 17: Druhy pozemků Viz. příloha Tabulka č. 18: Druhy pozemků v rámci zemědělské půdy Viz. příloha Mapa č. 8: Půdní fond obcích v MAS Regionu Poodří 16

63 Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu zajišťuje kvalitní orná půda, která tvoří přes 53,84% zemědělské půdy. Trvalé travní porosty zaujímají rozlohu 10,50 ha, zahrady pak 3,22% a ovocné sady tvoří jen dvě setiny procenta. Obrázek č. 11: Podíl ploch na celkové výměře Zdroj: ČSÚ k datu Oblast sociální politiky regionu Vyplácení dávek hmotné nouze Hmotná nouze je stav, kdy člověk, občan nemá dostatečné příjmy, aby si vlastním přičiněním zabezpečil základní životní podmínky. Občan, který nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky splnit (typicky v důsledku nízkého nebo žádného příjmu), má nárok na pomoc od státu. Hmotná nouze je tedy klíčovým ukazatelem pro identifikaci sociálně slabých (a potenciálně vyloučených) oblastí. Systém pomoci v hmotné nouzi je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. V období se stav v MSK nejvíce zhoršil na severozápadě kraje. V posledních letech došlo v Moravskoslezském kraji k nárůstu vyplácených pomocí v hmotné nouzi na obyvatele, přičemž k nejvýraznějšímu přírůstku došlo ve správním obvodu pověřeného obecního úřadu Vítkov, dále Odry a Bílovec. Tabulka č. 4: Počet vyplácených dávek hmotné nouze podle typu a počet dávek na obyvatel v letech v SO POÚ MSK Doplatek na bydlení Příspěvek na živobytí Název SO Počet obyvatel (2010) Počet Počet Dávek/1000 Dávek/1000 POÚ obyvatel obyvatel Bílovec , ,05 Fulnek , ,49 17

64 Odry , ,63 Studénka , ,18 Kopřivnice , ,38 Nový Jičín ,01 Příbor , ,47 Zdroj: Socioekonomický atlas MSK, Luboš Hruška a kol., Ostrava Index sociální problémovosti v Moravskoslezském kraji Sociálně slabé oblasti, kde je zvýšená poptávka po sociálních službách, jsou identifikované především v oblastech, ve kterých dochází k významným dopadům desindustrializace a v oblasti vnitřní periferie kraje a dále v oblastech, ve kterých dochází k vylidňování. Sociálně slabé oblasti jsou identifikovány indexem sociální problémovosti jednak v rámci ORP Karviná, Bohumín a Havířov, kde dochází k výrazným dopadům desindustrializace projevující se růstem nezaměstnanosti, a to především dlouhodobého charakteru, který ovlivňuje zvýšenou migrací z této oblasti a rovněž i negativním přirozeným přírůstkem. V této oblasti je i vysoká rozvodovost, vyšší výplata dávek v hmotné nouzi a nižší počet pracovních míst. Další problémovou oblastí je vnitřní periférie tvořená SO ORP Vítkov, jižní část SO ORP Bruntál a Rýmařov, a také v částech SO ORP Krnov, Opava a Odry a to v rámci města Oder a v území obcí Luboměř, Spálov, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou. V těchto oblastech je identifikována zvýšená míra nezaměstnanosti a s tím spojená vysoká výplata dávek hmotné nouze. Vnitřní periferie kraje má nízký ekonomický potenciál rozvoje daný nízkou daňovou výtěžností a nízkou mírou podnikatelské aktivity. Oblast je postižena i výrazným dopadem ekonomické recese v roce V oblasti dochází k jejímu sociálnímu uzavírání a k prohlubujícím se sociálním problémům. Dochází i ke kumulaci sociálně problémového obyvatelstva. Rozvoj této oblasti by měl být založen na využití přírodního potenciálu s vyšší přídavnou hodnotou (biozemědělství, kozí farmy, apod.), podpoře drobného podnikání a sociálního podnikání. Zdroj: Socioekonomický atlas MSK, Luboš Hruška a kol., Ostrava Sociální vyloučení a sociální začleňování v Poodří V období květen září 2013 byla zpracována situační analýza Zpráva o vybraných otázkách sociálního vyloučení a nástrojích sociálního začleňování v Odrách, která byla zpracována Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v.v.i, Brno (VÚPSV rilsa). Výstupy z této analýzy, které lze přenést i do jiných oblastí MAS Regionu Poodří, protože jsou identické se stavem a skutečnostmi v celé republice. Bydlení: pokud se podíváme na obyvatele objektů, které jsou z větší či menší intenzitou spojovány se sociálním vyloučením, perspektivou výsledků našeho dotazníkového šetření (viz. výstup č. 1), můžeme z hlediska projevů sociálního vyloučení konstatovat (ve srovnání s je- 18

65 jich neromskými sousedy, případně - v závislosti na dostupnosti dat - s obyvateli v Odrách či populací ČR): větší počty osob v domácnostech a jejich koncentraci na obytné místnosti vysoký podíl osob se základním vzděláním jako nejvyšším dokončeným vysokou míru nezaměstnanosti vysoký podíl nájemním smluv na dobu určitou vysoký podíl bytů, ve kterých zdroj tepla představují kamna na tuhá paliva (byty 2. kategorie) vysoký podíl bytů, ve kterých je podle vyjádření jejich obyvatel vlhko a plísně vysoký podíl zadlužení a zkušeností s exekucemi Z uvedených výsledků lze usuzovat na určitou míru sociální vyloučení a ve srovnání s neromskými obyvateli stejných adres i na jeho determinovanost etnicitou. Nicméně, v případě některých klíčových atributů sociálního vyloučení, jako je zejména míra zaměstnanosti či kvalita bydlení, není situace ve srovnání s jinými vyloučenými lokalitami, o kterých víme, kritická Zdroje sociálního vyloučení v Odrách K procesům sociálního vyloučení v kontextu Oder dochází z několika zdrojů. Kromě obecně se zhoršující (či zhoršené) ekonomické a sociální situace ve společnosti jako takové (růst nezaměstnanosti, nárůst chudých domácností apod.) lze identifikovat: růst zadluženosti domácností a zhoršování schopnosti dluhy splatit past nezaměstnanosti a prohlubující se závislost na sociálních dávkách řízené sestěhování sociálně slabých domácností v soukromých objektech (zejména Slunečná, ale i jiné) negativní důsledky nevhodně implementovaného projektu (objekt Veselí) znevýhodnění v možnostech dosáhnout vyššího vzdělání stigmatizace, sociální distance, znevýhodnění až diskriminace na etnickém principu v běžném životě a v přístupu institucí absence efektivních zdrojů ke zlepšení sociální a ekonomické situace Analýza sociálně vyloučených lokalit MSK Moravskoslezský kraj v roce 2013 realizoval Analýzu sociálně vyloučených lokalit Moravskoslezského kraje (dále jen Analýza ). Sběr dat Analýzy se uskutečnil ve spolupráci se všemi obcemi Moravskoslezského kraje, kdy byli zástupci všech obcí osloveni ze strany vý- 19

66 zkumných pracovníků a sami se vyjadřovali ke skutečnosti, zda je na jejich území vyloučená lokalita či nikoliv. Analýza Moravskoslezského kraje identifikovala 3 obce na území MAS Regionu Poodří, na jejichž území se nachází vyloučená lokalita nebo jde o z tohoto pohledu rizikovou oblast. Jedná se o obce Jakubčovice nad Odrou, Odry a Velké Albrechtice. Jakubčovice nad Odrou Jedná se o jednu nemovitost typu rodinného domu (č. p. 8), která je v majetku soukromého vlastníka. Nemovitost je částečně prostorově vyloučená, lokalitu v době realizace Analýzy obývalo cca 5-10 osob. Oslovení partneři při realizaci výzkumu tuto oblast identifikovali jako rizikovou s ohledem na výskyt drobné kriminality. Odry Analýza kraje v tomto případě vycházela dat dostupných z výzkumné zprávy Situační analýza Zpráva o vybraných otázkách sociálního vyloučení a nástrojích sociálního začleňování v Odrách vypracovanou v roce 2013 Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí pro Agenturu pro sociální začleňování, viz odkaz: Velké Albrechtice Jedná se o nemovitost ve vlastnictví soukromého vlastníka č. p. 100 a 101. Jedná se o bývalou zemědělskou usedlost, kde dříve bydleli dělníci. Před dvěma lety přešla usedlost pozůstalostí na jinou osobu, která začala pronajímat prostory. V době realizace Analýzy prostory obývala nízkopříjmová skupina osob Sociální podnikání Na Odersku, které spadá do území MAS Regionu Poodří, je otázka sociální ekonomiky včetně budování a provozu sociálních podniků řešena v rámci zpracované situační analýzy v roce V území Oderska jsou zkušenosti s činností sociálních podniků, v oblasti existuji tyto sociální podniky: firma Stavzem Vražné, která se zaměřuje především na stavební práce, firma AC AERO Odry, jež se zaměřuje na několik oblastí, jako jsou například úpravy zahrad a sadů, údržba zeleně, vyrábí hřiště pro děti, seniory i pro nevidomé. Nabytých zkušeností s fungováním sociálních podniků na Odersku lze využít také v jiných postižených lokalitách v Poodří. Při budování nových sociálních podniků bude využito obou forem sociálního podnikání integrační i environmentální sociální podniky. Viz. příloha Výstup č. 1 Sociální vyloučení a boj s chudobou v území MAS Regionu Poodří 20

67 SHRNUTÍ: Obce mají zkušenosti s čerpáním dotací, nedostatek financí na vlastní podíl projektů u menších obcí. Studenti po ukončení studia na SŠ a VŠ se nevrací do regionu. Schází motivace k návratu studentů, případně mladých lidí do regionu. Málo stavebních míst pro RD a neexistence obecních bytů pro mladé rodiny. Není zmapováno celé území MAS v souvislosti s vyloučenýma lokalitami, komplexně v rámci sociální politiky. Na Odersku zkušeností v oblastech sociálního vyloučení a sociálního začleňování, aplikace na celém území MAS. 3 Infrastruktura 3.1 Dopravní Silniční doprava Přetrvávající příležitostí regionu je jeho poloha a existující napojení na velkou dopravní infrastrukturu umožňující podnikání a další příliv kapitálu s využitím dálnice D1, včetně propojení regionu silnicemi I. třídy: E 47, E 48, E 57 a E 58. Silniční síť území je propojena dostatečným počtem silnic, bohužel jejich kvalita není vždy na patřičné úrovni (převážně se jedná o silnice IV. tříd a místní komunikace). Většina obcí MAS Regionu Poodří je provázána sítí cyklotras, v regionu schází cyklostezky nejen s využitím pro turistiku, ale především s využitím k dojezdu do škol a do zaměstnání. Region by přivítal také stezku pro on-line brusle nebo víceúčelové úseky cyklostezek s využitím pro bruslení, případně pěší turistiku. V posledním období dochází na území MAS Regionu Poodří ke snížení počtu autobusových spojů. Špatná dostupnost je především o víkendech, kdy autobusová doprava je velice omezená Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost Území MAS má rozvinutou síť silnic, železnic, ale někdy schází udržitelnost dopravní obslužnosti, a to autobusové i vlakové. Některé spoje nejsou vytížené, ekonomicky udržitelné a dochází k jejich rušení. Dělá to následně problémy s dojezdem za prací, do zaměstnání, do měst za návštěvou lékaře, do škol, za nákupy a také to nepomáhá rozvoji cestovního ruchu s využitím potenciálu Poodří. Dopravní dostupnost schází především v malých obcích, které se nacházejí mimo tranzitní dopravní cesty nebo na okraji, jako jsou obce na Odersku. Problémem k nutnosti řešení v území je kumulace provozu na pozemních komunikacích a cyklistické dopravy, která se rozmáhá a v letních měsících je provoz na některých silnicích 21

68 více než nebezpečný. V území je spousta cyklotras, ale jen zlomek cyklostezek. Záměry existují, ale ne vždy lze projít ve vedení trasy krajinou. V obcích je nutné řešit bezpečnost budováním chodníků a přechodů, které by měly odpovídat novým trendům, měly by být osvětlené a vybaveni moderními reflexními prvky. Dalším prvkem v mozaice posílení bezpečnosti je montáž radarů měřících rychlost v obcích a také těch, údaje kterých lze využít k pokutování neukázněných řidičů. Viz. příloha Mapa č. 9: Vzdálenost MAS od vybraných středoevropských center Železniční doprava Město Studénka a městys Suchdol nad Odrou jsou železničními uzly s rychlíkovou zastávkou na mezinárodní železniční trati Praha Olomouc Ostrava Bohumín, železniční trat č Dvě železniční stanice se nacházejí ve městě Studénka a v obci Hladké Životice, v obci Jeseník nad Odrou, Jistebník, Sedlnice, Skotnice, Kunín, Bílovec, Velké Albrechtice, Suchdol nad Odrou, Fulnek, Mankovice, Odry, Jakubčovice a Heřmánky pak jedna železniční stanice. Železniční tratě vedoucí přes území spolku: 270: Přerov Jeseník nad Odrou Suchdol nad Odrou Studénka Jistebník Ostrava 276: Suchdol nad Odrou Makovice Odry Jakubčovice Heřmánky Klokočov Vítkov Černá ve Slezsku Svatoňovice Budišov nad Budišovkou 277: Suchdol nad Odrou Hladké Životice Stachovice Fulnek 278: Suchdol nad Odrou Kunín Nový Jičín 279: Bílovec Velké Albrechtice Studénka (od roku 1890) 325: Studénka Sedlnice Skotnice Příbor Kopřivnice Štramberk Ženklava Veřovice (od roku 1881) Viz. příloha Mapa č. 10: Silniční a železniční síť Plán výstavby: Vysokorychlostní trať VRT Moravskoslezský kraj leží na historické dopravní cestě mezi severem a jihem Evropy, mezi Baltským a Středozemním mořem, historicky vzato na jedné větvi Jantarové stezky. Zároveň zaujímá strategickou polohu na rozmezí tří států - České republiky, Polska a Slovenska a svou polohou nabízí i výhodnou výchozí pozici pro dopravní vazby směrem do východní Evropy. S ohledem na tyto skutečnosti a s rozvojem železniční dopravy je již dlouhodobě počítáno s výstavbou vysokorychlostní tratě (VRT), která je charakterizována u nové tratě rychlostí min. 250 km/hod., u modernizovaných úseků pak 200 km/hod. 22

69 Obrázek č. 12: Plánovaná vysokorychlostní trať procházející územím MAS Reginu Poodří Zdroj: Odůvodnění zásad územního rozvoje MS kraje výkres 2010 [online], dostupné z < Legenda: Vysokorychlostní železnice Územní rezerva pro zabezpečení zájmu státu vyplývající z mezinárodních závazků Cíle budování VRT: Dálnice Nadregionální biocentrum Silnice I. třídy čtyřpruhová Rychlostní silnice - zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti (atraktivita pro investice, tranzit). - vnitrostátní konkurenceschopnost, - získání kapacity, využití pro kombinovanou nákladní přepravu, - uvolnění tratí pro příměstskou dopravu, - podstatné zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy s dopravou silniční, - zabránění tomu, aby se z ČR stala jakási vnitřní periferie bez napojení na mezinárodní vysokorychlostní tratě, které by se ČR vyhnuly Letecká doprava Civilní letecká doprava je provozována z letiště Ostrava - Mošnov, které se po vstupu obce Mošnov do svazku stalo součástí Regionu Poodří. Mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu v Mošnově - letiště Leoše Janáčka Ostrava je schopno odbavit všechny typy letadel včetně 23

70 Boeingu 747. Provozní doba letiště, celní i pasové odbavení jsou dvacet čtyři hodin denně. Průměrná kapacita letištní haly je 500 cestujících za hodinu na příletu a 500 na odletu. Historie mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov sahá až do prvního desetiletí minulého století. Zde v tehdejší obci Harty žili bratři Žurovcové, regionální letečtí průkopníci, kteří své práce a pokusy prováděli v letech Novodobá historie začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací na současném letišti. Nutno říci, že od počátku bylo jasné, že zde nebude jen dopravní provoz, ale že letiště bude především sloužit potřebám armády. Oficiální zahájení civilního letového provozu je datováno 16. říjnem 1959, kdy zde přistál letoun TU A a současně byl přenesen veškerý provoz z již nevyhovujícího letiště Ostrava Hrabůvka. Letiště v Mošnově je největším regionálním letištěm v České republice. Vzhledem k povaze regionu, je letiště považováno za neopomenutelný vstupní bod do průmyslového regionu Moravy a Slezska, jež se řadí mezi regiony s největší koncentrací ekonomického potenciálu v České republice. Nemalý význam hraje také poloha v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem. V současné době je letiště významným podpůrným faktorem pro zahraniční investory směřující do regionu. Od 1. července 2004 bylo letiště Ostrava převedeno z majetku České správy letišť, s.p. do vlastnictví Moravskoslezského kraje. Provozovatelem letiště se stala společnost Letiště Ostrava, a.s. Současně se spuštěním zkušebního provozu nové odletové haly v roce 2006 bylo letišti uděleno čestné jméno Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Rok 2013: nízkonákladová spol. Ryanair začíná provozovat linku do Londýna. Započala a byla dokončena stavba železniční trati: přímé kolejové napojení nového tříkilometrového úseku z letiště na regionální trať Studénka Veřovice. V roce 2013 výrazný meziroční pokles zaznamenaly charterové, tedy letní turistické lety. Pravidelné lety se uskutečňovaly do 2 destinací. Letiště Leoše Janáčka přepravilo v roce 2013 celkem 260 tisíc cestujících, což je o deset procent méně než předloni. Počet cestujících pravidelnými lety stoupl ze 130 tisíc na 170 tisíc. O téměř 20 procent pokleslo také množství přepravovaného nákladu. Potenciál letiště: Možnost přistávání velkých nákladních letadel, cargo terminál, blízkost průmyslové zóny Mošnov, lokalizace 5 km od dálnice. Výhody můžeme spatřovat v geografické poloze (polycentrický region, blízkost polské průmyslové aglomerace), s potenciálem západo-východního spojení - dodnes je to nevyužitá šance. 38 km severně od Moravskoslezského kraje se nachází průmyslová katowická (hornoslezská) aglomerace s 2,5 mil. obyvatel. Potenciál můžeme spatřovat ve spojení aglomerací s centrem, naproti tomu letiště Brno Tuřany leží uprostřed mezi Vídní a Prahou, tedy tento potenciál nemá. Krajem prochází multimodální koridor. 24

71 Další výhody: letiště lokalizováno 25 km jižně od centra Ostravy, 20 km od firmy Hyundaie v Nošovicích, napojení na blízkou silnici I 58. Terminál Mošnov = kooperace letecké, železniční, silniční dopravy = rozvoj sítí v MSK napojení na D 47 a RI 48 rozšiřování průmyslové zóny a terminálu v Mošnově (cca 300 EA). Budoucnost: Státní podnik Řízení letového provozu ČR zahájil projekt výstavby nového provozního střediska a letištní řídící věže. Přechod má proběhnout v letech Rozvoj tzv. leteckého carga podporuje vybudovaná podnikatelská a logistická zóna v blízkosti letiště. V roce 2009 rozhodnuto o projektu nového světelného zabezpečovacího systému, druhého nejmodernější v ČR. Zahájení poskytování služeb: Dlouhodobý cíl: Růst nabídky nízkonákladových letů. MS kraj chce dotovat linky do turisticky atraktivních destinací, proto musí jednat o notifikaci veřejné podpory s Evropskou komisí. Viz. příloha Mapa č. 11: Letecká dopravní síť na území MAS Cyklistická doprava Na území MAS Regionu Poodří je rozsáhlá síť cyklostezek, které jsou využívány nejen místními obyvateli při vyjížďkách za poznáním regionu, ale některé úseky cyklotras slouží jako doprava do zaměstnání nebo do škol. Bohužel ne vždy je na odpovídající úrovní jejich značení a průchodnost terénem, především na špatných klimatických podmínek, deštivého počasí. Tyto cyklotrasy jsou také hojně využívaný zahraničními cyklisty a to v souvislosti s propagací trasy Greenways Krakow Morava Vídeň, která je součástí mezinárodních cyklotras Euro- Velo, označení č. 4 ( V současnosti jsou připravovány a částečně realizovány tři projekty: Region Poodří: Cyklostezka Odra Morava - Dunaj Mezinárodní cyklostezka Odra - Morava Dunaj je jedním z šesti prioritních koridorů cyklistické dopravy v ČR. Je trasována podél řek Odry, Bečvy, Moravy až k Dunajské cyklostezce, jako součást evropské sítě Euro-Velo. Jedná se současně o trasu Greenways, projekt spojující podporu infrastruktury a služeb šetrné turistiky s ochranou kulturního a přírodního dědictví v regionech, kudy prochází. V Moravskoslezském kraji bude mít stezka velký význam nejen jako magistrála pro návštěvníky kraje z Polska, středu Moravy a Slovenska, ale i jako bezpečný cyklistický přivaděč z Ostravska do Poodří a Oderských vrchů. V Poodří bude stezka hrát významnou roli spojnice mezi obcemi v oblasti, kde cyklistickou dopravu zkomplikovala výstavba dálnice D 1. 25

72 Trasa mezinárodní cyklostezky Odra - Morava Dunaj byla zahrnuta do územního plánu velkého územního celku Beskydy. V souběhu s budovanou dálnicí probíhají v levobřežních katastrech pozemkové úpravy, které vymezí pro vybudování stezky vhodné parcely, bude-li k dispozici studie průchodu trasy jednotlivými katastry. Průchod trasy v křížení s dálničními přivaděči je projekčně řešen společným využitím podjezdů určených pro migraci zvěře i průjezd cyklistů. Důležité souvislosti: - cyklostezka Odra-Morava-Dunaj je jedním z nejdůležitějších severojižních cyklistických koridorů v Evropě spojující Balt s populární Dunajskou cyklostezkou - projekt se dotýká regionů Polska, Moravy, Slovenska a Rakouska - projekt souvisí se snahou krajů a regionů rozvíjet udržitelný cestovní ruch - kolaudace cyklostezky v realizovaných úsecích se uskuteční do nutnost dořešit a vybudovat chybějící úseky cyklostezky Odra-Morava-Dunaj Obrázek č. 13: Mapa vedení trasy v regionu Poodří Zdroj: GREENWAYS.CZ, Mikoregion Odersko: Cyklostezka Střecha Evropa dry Klokočůvek, Maria skála Město Odry vybudovalo v rámci projektu cyklostezku Střecha Evropy trasu Odry - Klokočůvek v roce 2015 v délce 8,9 km. Další úseky nejsou rozestavěné, pouze v projektové přípravě, avšak je stále platné územní rozhodnutí na celou trasu cyklostezky a je počítáno s jejich výstavbou v územní působnosti Mikroregionu Odersko a také mimo: 26

73 - obce v OC kraji (Hranice, Střítež nad Ludinou, Bělotín) plánují výstavbu části "Střechy Evropy" v úseku Hranice - Střítež n. Ludinou - Bělotín-Nejdek, - obce v ORP Vítkov plánují výstavbu úseku Budišov n. B. - Hadinka - poutní místo Panny Marie ve skále. Město Studénka: Cyklistická stezka Studénka Nová Horka Předmětem realizace je výstavba cyklostezky v celkové délce cca 1 km spojující místní části Butovice a Nová Horka. Trasa je navržena podél komunikace II/464 vedoucí z Mošnova do Bílovce, která je přivaděčem k dálnici D1. Vybudováním dojde k rozšíření a stabilizaci stávajícího náspu komunikace, na kterém bude nově vybudována cyklostezka v šířce 2,5 m. Realizaci projektu dojde k přesunu cyklistů z prostoru komunikace II/464 na cyklistickou stezku, a tím ke zvýšení bezpečnosti, využívání jízdního kola na každodenních cestách za prací (či např. do škol, za nákupy či službami), zvýšení nabídky cyklistických stezek pro cykloturisty atd. Viz. příloha Tabulka č. 19: Cyklotrasy v MAS Viz. příloha Mapa č. 12: Cyklotrasy na území MAS Viz. příloha Tabulka č. 20: Přehled cyklotras a jejich profily Turistické trasy Tabulka č. 5: Turistické trasy v území MAS Regionu Poodří Označení Obtížnost Vedení trasy Délka Poznámka č. 17 Oderské vrchy Modrá Bílovec Výškovice Skřípov Fulnek 16 km po červené turistické značce značka Kletné Jakubčovice n.o.- Heřmánky č. 32 Červená Bílovec Bravinné Děrné Fulnek značka Odry Vítovka Heřmanice u Oder 13 km č. 45 Žlutá značka Bílovec Bítov Panský mlýn 10,5 km č. 52 Žlutá znač- Bílovec Velké Albrechtice Studénka 9 km ka Modrá značka Zdroj:vlastní zpracování Naučné stezky Naučná stezka Kotvice Studénka Zámecká naučná stezka Bartošovice Naučná stezka Člověče zastav se Fulnek Naučná stezka Stříbrný chodník Odry Suchdol n. O. Hl. Životice Pustějov Bartošovice Studénka Jistebník Naučná stezka Františková cesta v Blahutovicích Naučná stezka krajinou povodní Jeseník nad Odrou-Suchdol nad Odrou 24 km CHKO Poodří 27

74 3.1.9 Vodní cesta Dunaj Odra Labe (D-O-L) Vodní cesta D-O-L je součástí transevropských dopravních sítí TEN-T. Hlavní funkce průplavního spojení D-O-L je plavební s využitím především pro přepravu nákladů na dlouhé vzdálenosti. V souladu se strategií evropské dopravní politiky (Bílá kniha) je spolu se železnicí integrační součástí výhledových logistických dopravních systémů a řetězců s cílem postupného omezování silniční, zvláště kamionové dopravy na dlouhé vzdálenosti. Přínos realizace stavby lze spatřovat ve vytvoření nových pracovních příležitostí po dobu výstavby, případně pak také při údržbě a rozvoji cestovního ruchu Stručné hodnocení vlivu D-O-L na přírodu Poodří: Trasa D-O-L vede na území MAS skrze CHKO v podélném směru v oblasti od Bartošovic až k Jeseníku nad Odrou. Souběžně s CHKO vede na území Petřvaldíku, Albrechtiček a Nové Horky. Vliv souběžného vedení trasy je stejně devastující jako trasování skrze CHKO, protože zničí unikátní vodní režim podzemních vod, které vyvěrají v pásu pramenišť na svazích terasy na pravobřežní Odry (předmět ochrany CHKO, druhy a společenstva zde se vyskytující jsou předměty ochrany CHKO i Evropsky významné lokalitě Poodří). Problém je neřešitelný technickými opatřeními. Zmiňovaná hydraulická ochrana problém nevyřeší naopak povede k vyschnutí nejcennějších mokřadních lokalit. Z nedostatku vody zaniknou rybníky v lokalitě Svárov. Dojde k záboru a trvalé ztrátě potravních zón předmětu ochrany Ptačí oblasti Poodří motáka pochopa, jehož hnízdní populace v CHKO tím bude závažně ohrožena. Významně negativně budou dotčeny cenné dubohabřiny na svazích pravobřežních teras. Vliv trasování v CHKO bude mít stejné a horší dopady jako trasování v souběhu, navíc budou likvidovány předměty ochrany v přírodních rezervacích Koryta, Bartošovický luh a Bařiny. Výrazně bude narušen krajinný ráz Poodří. Realizací záměru bude docházet k šíření nepůvodních druhů vázaných na vodní prostředí, omezí se tím druhové bohatství v CHKO i okolí. Dojde k závažnému omezení průchodnosti krajiny jak pro živočichy, tak pro člověka a také k nevratnému záboru nejlepší zemědělské půdy. Velmi závažná je i ztráta kvalitních zdrojů podzemních vod využitelných a využívaných jako pitná voda. Dojde ke zhoršení znečištění ovzduší emisemi a nárůstu hlukové zátěže jak provozem průplavu, tak navazujícími aktivitami. Oderská větev Poodří Průplavní těleso je vedeno mimo řeku Odru, v území na jejím pravém břehu. Průplav prochází většinou okrajovými částmi území CHKO Poodří, které je současně i územím soustavy NATURA 2000 jako PO i EVL a Ramsarským mokřadem (územní vymezení se vzájemně mírně liší). V několika místech prochází i centrálními územími s vysokým stupněm ochrany (I. a II. zóna CHKO), ve středním úseku je trasa průplavu vymezena východně mimo území CHKO (NATURA 2000, Ramsarský mokřad). Střet průplav versus CHKO (NATURA 2000, 28

75 Ramsarský mokřad) byl v minulosti podrobně zkoumán, na základě čehož byla původní trasa korigována. Faktor významného negativního ovlivnění území Poodří však zůstává v platnosti. Riziko změny režimu podzemních vod lze nesporně snížit technickými opatřeními (hydraulická ochrana). Lužní lesy a mokřadní společenstva jsou velmi citlivá již na změny v úrovni několika desítek centimetrů, které v přiříčním režimu podzemní vody s obvyklou hladinou v hloubce 2 4 m) nelze vyloučit. Celkovou změnou v režimu vod dojde k omezení rozkolísanosti průtoků vod povrchových a rozkyvu hladiny vod podzemních, které mají pro lužní ekosystémy životodárný význam. Zásadním negativním vlivem je průchod stavby nejcennějšími územími, která budou zničena. Z míst stavby se bude šířit několik invazních druhů rostlin, v důsledku toho poklesne druhová diverzita na území CHKO. Těleso průplavu způsobí fragmentaci biotopů s rizikem, že vzhledem ke stávajícímu plošně nevelkému rozsahu poklesne výměra pod mez, která je dostatečná pro stabilitu celého mokřadního ekosystému. Na území CHKO jsou umístěny celkem 2 plavební stupně (Kunín, Proskovice) s plavebními komorami v těchto místech bude negativní ovlivnění mnohem rozsáhlejší. Základní charakteristika Oderské větve: Délka větve na území ČR: 98 km (Bohumín; varianta pravobřežní 102,34 km), z toho průplavní úsek 91 km a říční úsek 7 km. Tabulka č. 6: Objekty úseku Oderské větve D-O-L na území MAS Regionu Poodří Poř. č. Název PK Staničení (v km) u PK výška; u TJ a MD délka (v m) Plavební komory (PK) 1. Kunín Petřvald Akvadukty (MD - plavební most dvoulodní) 1. MD Bartošovice 60,3-60,5 160 Zdroj: Územní studie reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení D-O-L 2007, str

76 Obrázek č. 14: Trasa kanálu Dunaj Odra Labe v Poodří Zdroj: Vodní koridor D-O-L [online], dostupné z Technická infrastruktura (energetické, vodohospodářské a spojové sítě) Každá obec má veřejný vodovod. V několika případech je stav zařízení neuspokojivý, dokonce havarijní a to tam, kde je vedení zhotoveno z litiny Bartošovice a Petřvald a špatný stav je v obci Vrchy. Plynofikovány nejsou čtyři obce: Heřmanice u Oder, Luboměř, Spálov a Vrchy. Celé území MAS Regionu Poodří je pokryto TV signálem i mobilní sítí. V některých místech není mobilní síť ideální, jedná se o oblast Oderska. Všechny obce mají zpracovány územní plány kromě obce Vrchy, která nyní zpracovává nový ÚP. Některé obce aktualizují své plány formou změn a některé zpracovávají nové územní plány: Bartošovice, Kunín, Olbramice, Sedlnice, Studénka a Šenov u Nového Jičína. SHRNUTÍ: Dochází k omezení zastavování vlaků v železničních zastávkách např. Hladké Životice a Studénka expressy Ostrava-Praha. Potenciál spojení: Letiště Leoše Janáčka, Ostrava Mošnov a železniční stanice Studénka: nové železniční propojení, možnost dalšího rozvoje. Železniční zastávka Studénka větší využití, více zastávek expresních vlaků. Špatná kvalita místních a obecních komunikací včetně propustí, mostků a mostů. Velký provoz na silnicích ohrožuje kolaře a snižuje možnosti rozvoje cykloturistiky. Požadavek na rozvoj sítě cyklostezek, dobudování rozestavěných úseků. Obyvatelé se vracejí k topení ve starých, neekologických kotlích. Vše by vyřešila nižší cena 30

77 plynu. Požadavek na řešení odkanalizování obcí pod obyvatel, vody tečou do Odry. 4 Hospodářství Vzhledem k vzniku nových průmyslových zón a zlepšující se dopravní dostupnosti je v MAS Regionu Poodří potenciál vzniku nových pracovních míst. Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu, chov skotu a rozvinutý chov ryb a rybníkářství, ale také existence regionálního centra Svazu ekologických zemědělců a diverzifikace činností, zajišťují regionu stabilní základnu pro rozvoj podnikání, převážně v oblasti obchodu a zemědělství. 4.1 Odvětvová struktura ekonomických subjektů v regionu V rámci odvětvové struktury ekonomických subjektů převažují organizace a podniky zabývající se poskytováním služeb (21,1%). Následují subjekty Těžba a průmysl (17,2%), Obchod (15,4%), Stavebnictví (13,3%). Ke snížení došlo na úseku zemědělství, kde začlenění do odvětvové struktury ekonomických subjektů Zemědělství, lesnictví a rybářství představuje 8,3%. Viz. příloha Tabulka 21: Počet ekonomických subjektů dle odvětví Obrázek č. 15: Počet ekonomických subjektů dle odvětví v MAS Regionu Poodří Zdroj: Data pro MAS, ČSÚ 2014 [online], (údaje z RES) Poznámka: Specifikace subjektů Služby informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitosti, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné 31

78 Obrázek č. 16: Podíl odvětví ekonomických subjektů na celkové struktuře Zdroj: Data pro MAS, ČSÚ 2014 [online], údaje z RES Toto široké spektrum jednotlivých odvětví ekonomických subjektů působících na území MAS vyžaduje podporu v odvětvích zaměřených na poskytování služeb s využitím místního historického i přírodního potenciálu. Nutno zabezpečit služby v obcích a podporovat rozvoj místních řemesel. S ohledem na přírodní jedinečnosti Poodří neopomenout podporu ubytovacích a stravovacích kapacit. Území MAS také vyžaduje podporu malých a středních podnikatelských subjektů v širokém spektru činností Typy podniků Oblast byla známa nejen zemědělskou výrobou, ale také výrobou průmyslovou: Vagónka Studénka, Romo Fulnek, Koh-i-noor Bílovec, Optimit Odry. Před těmito průmyslovými podniky v území působily malé podniky, řemeslníci a drobní zemědělci. V současné době malé a střední podnikání schází a bude v budoucnu vyžadovat podporu. Celkem je evidováno na území MAS evidováno podniků. V území převažují fyzické osoby, jako podnikatelé, nad ostatními typy podnikatelských subjektů, jejich podíl je 82,49%. Další skupinou jsou obchodní společnosti: 794 subjektů (12,1%). Vzhledem k dobrým přírodním a půdním podmínkám pro zemědělství v Poodří jsou další skupinou samostatně hospodařící rolníci (SHR) 239 subjektů (3,6%). Největším zaměstnavatelem v MAS je firma VARROC LIGHTING SYSTEMS s.r.o., Šenov u Nového Jičína, která má sídlo firmy v Novém Jičíně, ale působnost na území obce Šenov u Nového Jičína. Jeho výroba je zaměřena na automobilový průmysl, výroba světel. V regionu působí ještě několik dalších významných zaměstnavatelů s orientací na automobilový 32

79 průmysl a to především v podnikatelské zóně letiště Mošnov (CROMODORA Wheels s.r.o., PLAKOR Czech Moravia, s.r.o., MAHLE Behr Ostrava, s.r.o.). Výrobní program těchto podniků je orientovaná na automobilku Hundai v Nošovicích. Viz. příloha Tabulka č. 22: Typy podniků Viz. příloha Tabulka č. 23: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů Viz. příloha Tabulka č. 24: Počet podniků se zjištěnou aktivitou dle počtu zaměstnanců 4.2 Zemědělská činnost v Poodří V minulosti bylo území známo zemědělskou výrobou. Pěstovalo se: obilí pšenice, ječmen, kukuřice, řepka, cukrovka a pícniny na orné půdě. Živočišná výroba byla zaměřena na výrobu mléka, chovala se stáda hovězího dobytka, která v začátcích využívala pooderské louky k pastevním účelům. V současné době na území působí několik větších zemědělských společností: Agrosumak a.s. Suchdol nad Odrou, Agro Jesenicko a.s., Zemspol a.s. Studénka, ZD Vrchovina Děrné, Zemědělská a.s. Spálov, Moravan a.s. Petřvald, Agro Odersko a.s. a Agrocorn Hájek s.r.o. Bravantice. Rovněž soukromě hospodařící rolníci působí na výměře kolem 500 ha zemědělské půdy, v některých případech do ha. Všechny subjekty se zaměřením na zemědělskou činnost mají v území potenciál vycházející z historického zaměření této oblasti, a to je intenzivní zemědělská výroba zaměřená na výrobu mléka a masa i jejich zpracování v regionu. Také produkce brambor a dalších zemědělských komodit patří do Poodří. Neopomenutelné je sadařství, využití a rozšíření dochovaného genofondu ovocných stromů a následné zpracování produkce jako je sušení, pálení, výroba povidel. V minulosti byl v území velice rozšířen chov koní, který se v rámci soukromého zemědělství obnovuje včetně akcí, které propagují jeho chov a aktivity s tím spojené. Místní zemědělci mají potenciál společně řešit likvidaci rostlinného odpadu kompostováním, výrobou dřevní štěpky, případně také výrobou briket. Prostor u zemědělců je v prohloubení spolupráce. Samostatnou skupinou jsou zemědělci orientování na ekologickou výrobu zemědělských produktů. Celkem působí v nějakém systému ekozemědělství v Poodří 49 výrobců, kteří obhospodařují 2 620,51 ha v systému ekologického zemědělství a v systému přechodného období je nyní 99,69 ha. V území se rozvíjí prodej ze zdroje v rámci eko-plodin a to bedýnkovým způsobem: Bedýnky z Poodří. Podporu by si zasloužil prodej ze dvora živočišných produktů a výrobků: mléko, sýry, masné výrobky a další. 33

80 Také zaměření a podpora zpracování zemědělské produkce v regionu s výrobou místních, regionálních specialit. 4.3 Rybářství Poodří a rybníky dvě slova, která patří neodmyslitelně k sobě. Pokud jde o rybníky v Poodří, jsou k dispozici spíše zprávy o jejich existenci, než o tom, kdy a kdo je založil. Už v druhé polovině 15. století existovaly rybníky u Jeseníku nad Odrou, Kunína, Bartošovic, Hladkých Životic a Suchdolu nad Odrou. Kolem poloviny 16. století jsou uváděny rybníky bernartické i mankovické a na přelomu 16. a 17. století rybníky na statku Nová Horka. Na levém břehu Odry existovala již koncem 15. století značná rybniční síť se zvláštním náhonem (Oderská strouha, Mlýnka), který přiváděl vodu z Odry přímo na rybníky u Studénky a Jistebníku. Minimálně od 15. století byly na řekách i potocích obvyklým technickým zařízením jezy. Z většího vodního roku se nemohla voda na rybníky vést hned do náhonu, který vedl přímo do rybníka. Bylo nutno zřídit ještě větší strouhu, v níž by se průtok reguloval. Někdy v druhé polovině 15. století vzniká v Poodří obdivuhodné technické dílo známá Oderská strouha neboli Mlýnka, která začíná nad jezem ve Studénce. V současné době je význam existujících rybníků primárně samozřejmě rybochovný, hlavně k produkci kapra, bývají však vysazováni lín, cejn, štika, candát, sumec, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý, místy i amur bílý a další druhy ryb. Rybníky však mají i významné mimoprodukční funkce, vytváří malebný krajinný ráz Poodří, vyrovnávají vodní režim a mikroklima v krajině, jsou místem k životu pro řadu rostlin a živočichů, z nichž mnozí patří k vzácným druhům, slouží jako významné místo odpočinku na tahu vodního ptactva a mnoho druhů ptáků zde také hnízdí. Poodří je tak i díky rybníkům, nejen chráněnou krajinnou oblastí ale i území významné v mezinárodním měřítku. A konečně jsou rybníky místem vycházek místních obyvatel i turistů. Bez rybníků by Poodří nebylo Poodřím Rybníky v Poodří jsou především obhospodařovány dvěma společnostmi: DENAS spol. s r.o. se sídlem ve Studénce a Chov ryb Jistebník s.r.o. Menší rybníky jsou ve vlastnictví obcí, místních rybářských spolků, v menší míře také ve vlastnictví soukromých osob. Na některých rybnících je provozován sportovní rybolov. V Poodří existují rovněž jezera, jde o zarybněná slepá ramena bývalého toku řeky Odry. Firma DENAS spol. s r.o. obhospodařuje 25 rybníků. Tyto jsou soustředěné do 5 soustav: ve Studénce, Albrechtičkách a Nové Horce, Bartošovicích, Odrách a Bravanticích. Všechny rybníky zaujímají celkovou rozlohu 430 hektarů. Většina rybníků, minimálně 80 %, patří do chráněné krajinné oblasti Poodří, což přináší velmi velké omezení ve výrobě. Největší rybník Bartošovický dolní zaujímá rozlohu 73,7 ha. Chov ryb Jistebník s.r.o. hospodaří na rybniční soustavě s 27 rybníky v Jistebníku a v Polance nad Odrou. Mezi nejznámější rybníky z tohoto komplexu patří: Kukla, Prosňák, Oderský 34

81 rybník, Křivý, Bažantní rybník a rybník Bezruč, který je v této rybniční soustavě největší a zaujímá rozlohu 75 ha. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří. Poodří má velký potenciál pro chov a produkci ryb, a to nejen modernizaci stávajících rybochovných zařízení, ale také budováním nových rybníků, které jsou také schopny plnit úlohu zadržení vody v krajině. SHRNUTÍ: V regionu schází střední a drobní podnikatele, řemeslná výroba je na ústupu. V území je zájem i potenciál k eko-zemědělství. Území proslulo zemědělskou výrobou, je zde tradice pěstování tradičních plodin a chov dobytka vč. ovocnářství. V území se nachází rybníky a vodní plochy, je zde tradice pro chov ryb, a to včetně podmínek pro rozvoj rybářství i rybnikářství. Prezentace a propagace rybnikářství, region by přivítal nějakou expozici nebo muzeum s tématikou chovu ryb a vody, jako také rybářskou baštu. Zemědělství: schází možnost prodeje ze dvora, zjednodušení podmínek. V území je zájem a potenciál o zhodnocení zemědělské produkce zpracováním do výrobků, výroby místních specialit. Prostor pro spolupráci zemědělských subjektů, popř. zpracovatelů zemědělské produkce a výrobců potravin. 5 Trh práce 5.1 Ekonomická aktivita obyvatel Podíl ekonomicky aktivních obyvatel se znázorňuje jako počet osob ve věku let na daném místě (v našem případě podle jednotlivých obcí a oblastí) ke všem obyvatelům těchto jednotlivých území. V MAS Regionu Poodří je ekonomicky aktivních , což je celých 68,48 % všech obyvatel. Porovnáme-li zájmové oblasti, tak vidíme, že podíl ekonomicky aktivních obyvatel (dále EAO) je v rozmezí 1,5 procentních bodů. Nejnižší hodnotu má Česká republika, u Moravskoslezského kraje je nárůst oproti ČR o 0,76 procentního bodu, u MAS Regionu Poodří o dalších 0,09 procentního bodu a u okresu Nový Jičín je nárůst o dalších 0,6 procentního bodu. Z toho můžeme vyvodit, že oblasti mají podobný charakter jevu. Kartogram nám ukazuje, které obce mají nejvyšší podíl EAO a které malý. Nejvyšší zastoupení EAO mají obce Vrchy, Luboměř, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Bravantice a Heřmanice u Oder. Všechny tyto obce se vyznačují hodnotami nad 70%. Nejnižší hodnoty 35

82 jevu mají obce Bítov, Spálov, Šenov u Nového Jičína a Slatina tyto obce mají podíl nižší než 66%, avšak jsou pořád blízko celorepublikovým hodnotám. Obrázek č. 17: Ekonomická aktivita obyvatel dle odvětví ke sčítání 2011 Zdroj: ČSÚ 2011, SLDB 2011 Poznámka: Obchod - velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Činnost v obl. nemovitostí, administrativa - činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti Viz. příloha Tabulka č. 25: Ekonomicky aktivní obyvatelé Viz. příloha Mapa č. 13: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří 5.2 Nezaměstnanost Sledování nezaměstnanosti zpětně ke srovnání nelze, protože evidence za rok 2012 do obcí se nesledovala a od přešlo MPSV na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel stejného věku. Průměrně to v počátcích přechodu na nový výpočet znamenalo okolo 2% nižší nezaměstnanost. Od dubna 2014 je novinkou obnovení statistik obcí, každý měsíc má být k nalezení na stánkách jednotlivých poboček ÚP, což se neděle a např. ÚP Ostrava statistiky vede jen čtvrtletně. Viz. příloha Tabulka č. 26: Nezaměstnanost v letech Pokud porovnáme aktuální míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích k , došlo v období od roku 2013 ke snížení a to z 8,0% na 6,98%, což bylo způsobeno zaměstnáním sezónních pracovníků. Největší nezaměstnanost k je evidovaná v obci Bílov a to 36

83 13,86% a dále pak: Heřmánky 9,84%,Vražné 9,57%, Fulnek 9,21%. Jedná se o menší obce, ale také město. Z dostupných podkladů není možné jednoznačně stanovit důvod zvýšené nezaměstnanosti u těchto obcí. Rovněž jako měsíční sledování nezaměstnanosti obcí vedených u ÚP Ostrava, který vedl statistiku čtvrtletně. Viz. příloha Tabulka č. 27: Nezaměstnanost v obcích dubnu až červnu 2014 Nezaměstnanost v rámci MAS Regionu Poodří má historicky klesající tendenci a to především díky investicím ze zahraničí (vliv podniků v průmyslových zónách). Výroba v regionu je ale navázána na automobilový průmysl a to výrobu v Nošovicích firma Hundai. Jedná se o výroby v průmyslové zóně Mošnov, v Odrách a v dalších menších podnicích orientovaných na automobilový průmysl. I přesto však region patří díky dalším aspektům k silně problémovým oblastem nejen v rámci severní Moravy a Slezska, ale v rámci celé ČR. Obrázek č. 18: Míra nezaměstnanosti IV. VIII Zdroj: Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín Poznámka: Bez obcí ÚP Ostrava město (Klimkovice, Olbramice, Zbyslavice) Uchazeči o zaměstnání, volná místa Tabulka č. 7: Počty uchazečů o zaměstnání, počty uchazečů na 1 volné místo a počty volných míst v MAS Regionu Poodří Počet uchazečů o zaměstnání Počty volných míst Počet uchazečů na 1 volné místo , , , ,4 37

84 , ,6 Zdroj: Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín Viz. příloha Mapa č. 14: Podíl nezaměstnaných osob v obcích MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 15: Podíl vyjíždějících obyvatel (do škol, do zaměstnání) v MAS Regionu Poodří Obrázek č. 19: Uchazeči o zaměstnání a počet volných míst leden červen 2014 v okrese NJ Zdroj : Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín,

85 Obrázek č. 20: Počet uchazečů na 1 volné místo v okrese NJ Zdroj : Měsíční statistické zprávy ÚP Nový Jičín, 2014 Z předchozího grafu je patrné, že počet uchazečů na jedno volné místo v okrese se v období leden červen snížil. Tento trend je pravidelným, kdy dochází v první polovině roku k zaměstnávání sezónních pracovníků. K mírnému nárůstu došlo v měsíci červnu, což je přičítáno k evidenci středoškoláků a vysokoškoláků na ÚP Nezaměstnanost dle ohrožených skupin v okrese Nový Jičín Tabulka č. 8: Počet nezaměstnaných z vybraných ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání v okrese Nový Jičín Ohrožená skupina OZP Absolventi a mladiství Ve věku 50 let a více X X Nekvalifikovaní X X Zdroj: Statistické zprávy ÚP Nový Jičín a Zpráva o situaci na trhu práce v MS kraji 2014, KOP 2014 Poznámka: (X) v daném období nesledováno, není zaznamenáno v grafu Nekvalifikovaní: uchazeči bez vzdělání, s neúplným vzděláním a se základním vzděláním 39

86 Obrázek č. 21: Vývoj nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání z vybraných ohrožených skupin uchazečů Zdroj: Statistické zprávy ÚP Nový Jičín a Zpráva o situaci na trhu práce v MS kraji 2014 V okrese Nový Jičín jsou dle výše získaných podkladů především ohroženými skupinami Nekvalifikovaní a obyvatelé Ve věku 50 let a více. U skupiny nad 50 let je patrná stagnace, počty uchazečů o zaměstnání dle měsíců jsou nevyrovnané. U skupiny uchazečů o zaměstnání Nekvalifikovaní došlo k mírnému snížení, což je způsobeno sezónní zaměstnaností. Ke snížení uchazečů o zaměstnání došlo ve sledované skupině Absolventi a mladiství, a to o 306 obyvatel za sledované období leden červen Nezaměstnání dle doby evidence na ÚP Tabulka č. 9: Počet uchazečů o zaměstnání dle doby evidence na ÚP v okrese Nový Jičín Doba evidence Do 6 měsíců X X měsíců X X měsíců X X více než 24 měsíců X X Zdroj: Měsíční zpráva o situaci na trhu práce k , ÚP Nový Jičín Poznámka: (X) nesledováno 40

87 Obrázek č. 22: Počet nezaměstnaných dle doby evidence na ÚP v okrese NJ za sledované období březen červen 2014 Zdroj: Měsíční zpráva o situaci na trhu práce k , ÚP Nový Jičín K největšímu poklesu (o 675) nezaměstnaných v období březen červen 2014 v okrese Nový Jičín došlo ve skupině nezaměstnaných do 6 měsíců. V dalších skupinách již bylo snížení menší: skupina 6-12měsíců 238 nezaměstnaných, skupina měsíců 163 nezaměstnaných a skupina více než 24 měsíců 1 nezaměstnaný. Z tohoto přehledu je zřejmé, že ohroženou skupinou, které je nutno věnovat největší pozornost jsou dlouhodobě nezaměstnání, tzn. více než 24 měsíců. Viz. příloha Tabulka č. 28: Registrovaní dosažitelní uchazeči k Zaměstnanost žen Ženy po rodičovské dovolené se složitě vracejí zpět do pracovního procesu. Ne vždy se podaří návrat do původního zaměstnání nebo do zaměstnání odpovídající profesnímu zaměření ženy. Takovýto návrat vyžaduje pak rekvalifikaci. Dřívější návrat po mateřské dovolené by ženám usnadnil zabezpečení péče o dítě mladší tří let tzn.: před nástupem do mateřské školy. SHRNUTÍ: Přijatelná výše nezaměstnanosti, místní průmysl je ale odvislý od výroby automobilů. Největší skupinu nezaměstnaných z tzv. ohrožených skupin obyvatel tvoří nezaměstnaní nad 50 let. Rekvalifikace: matky po návratu po mateřské dovolené do zaměstnaneckého poměru. Podpora péče o dítě mladší tří let. Zaměstnávání mladých lidí, chybí atraktivní pracovní místa pro mladé lidi. Zapojení obcí při vytváření nových pracovních míst, resp. vytvoření podmínek. 41

88 6 Sociální a kulturní infrastruktura 6.1 Školství Silnou stránkou MAS Regionu Poodří je dostatečné vybavení obcí základními školami a fungující systém předškolní výchovy. Základní škola není v 6 obcích: Bítov, Heřmánky, Kateřinice, Luboměř, Skotnice a Vrchy. Kapacita základních škol je dostatečná, v žádné obci nedochází ke 100% naplnění kapacity objektu. Nutná je modernizace školských zařízení a učeben a také zateplení školních budov. Horší situace je u MŠ, kde ne vždy je dostačující kapacita zařízení, ale ani v této oblasti není situace vyhrocená a je řešitelná. Mateřská škola není v 6 obcích: Bítov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Luboměř, Trnávka a Vrchy. V MAS Regionu Poodří schází 78 (k ) míst v mateřských školách, při kapacitě předškolních zařízení tj. 3,14%. Nejvíce míst v MŠ schází v Libhošti a to 11, dále pak 10 ve Fulneku a v Olbramicích. Možnost získání středoškolského vzdělání je zajišťována ve městech: Bílovec: Gymnázium Mikuláše Koperníka, p.o., Klimkovice: Střední škola podnikatelská Klimkovice s.r.o. a Střední škola odborná a speciální, Odry: Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České, Střední škola Odry, p.o., Studénka: Střední škola ekonomicko-podnikatelská, o.p.s. Možnost získání vysokoškolského vzdělání je zajišťována ve městech: Opava: Slezská univerzita Ostrava: Ostravská univerzita, VŠB, Vysoká škola podnikání a.s. a další. Viz. příloha Tabulka č. 29: Přehled školských zařízení Mimoškolní péče o školní mládež Při základních školách jsou zřízeny školní družiny, které mnohdy končí svoji činnost v 15 nebo 16 hodin. Rodiče by přivítali možnost prodloužení této doby, v mnoha případech vytvoření školních klubů s provozem do 18 hodin. Rovněž také vyvstal požadavek pomoci pracujícím rodičům při péči o školní mládež po dobu školních prázdnin. Pozornost věnovat péči školní mládeži mimo školní docházku vyvstala na veřejných projednáváních a z průzkumu území. 6.2 Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Zdravotní péče a občanská vybavenost je v obcích MAS Regionu Poodří na úrovni odpovídající potřebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Ordinace fungují ve větších obcích a městech, která poskytují kromě zdravotních středisek, také nemocniční ošetření, která se nacházejí v Bílovci (Bílovecká nemocnice, a.s.) a v Odrách (městská nemocnice). 42

89 Nedostatečné kapacity jsou v Zařízeních sociálních služeb ( dříve Domovy s pečovatelskou službou, Domovy důchodců, apod.). Žádosti o umístěni mnohonásobně převyšují kapacitu zařízení: Bílovec 90%, Klimkovice 258%, Odry 143%, Charita Studénka 63% a další. Zákon o sociálních službách upravuje poskytované sociální služby, které se poskytují jako pobytové, ambulantní nebo terénní. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb, pro seniory to jsou: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem,, chráněné bydlení, azylové domy. Viz. příloha Tabulka č. 30: Zařízení sociálních služeb Tabulka č. 10: Zdravotnická zařízení v MAS Regionu Poodří Zdravotnická zařízení Adresa Oddělení Lůžková kapacita Bílovecká nemocnice, a.s. 17. Listopadu 538/57, Bílovec 1 Chirurgické oddělení lůžkové Více než 30 Interní oddělení IP Oddělení následné péče 80 (na max. 3 lůžkových) Poliklinika Bílovec HU- MANITAS, spol. s r.o. Nová Cesta 531, Bílovec Městská nemocnice v Odrách, p.o. Nadační č. 1, Odry Interní oddělení - JIP 4 Standardní lůžkové 20 Zdroj: Webové stránky zdravotnických zařízení Následná péče - LDN 75 Z dotazníkového šetření pro obce vyplynula nejen potřeba rekonstrukcí a modernizací objektů občanské vybaveností, ale také výstavba nových, a zachování stávajících služeb na venkově. Jde o zachování poskytovaných služeb poštovních úřadů, zabezpečení lékařské péče pro děti i pro dospělé, zabezpečení prodeje potravin, resp. smíšeného zboží, rozšíření nabídky služeb venkovských knihoven, jejich modernizace. Snahou je vytvoření podmínek ke stabilizaci a navýšení počtu obyvatel na venkově, oslovení mladých s nabídkou služeb pro plněhodnotný život na venkově. Součástí zabezpečení základní občanské vybavenosti je vytvoření podmínek pro drobné podnikatele, především s nabídkou poskytování řemeslných služeb v obci, které v minulosti byly na venkově samozřejmostí a dle průzkumu mezi obyvateli v mnoha obcích tyto služby chybí. Starostové rovněž požadovali v rámci dotazníkového šetření modernizaci budov obecních úřadů. Jedná se o vytvoření kulturního pracovního prostředí nejen pro zaměstnance úřadu, ale také vytvoření důstojného prostředí pro jednání s občany, zasedání komisí, případně k využití pro spolkovou činnost. Obcím schází klubovny pro mládež. 43

90 6.3 Kultura a sport V obcích MAS Regionu Poodří je zajištěn dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití. V regionu je tradicí, díky bohatému kulturnímu a společenskému životu, organizování tradičních akcí jako jsou Dny města a obcí, jarmarky a různé tematické akce pro širokou veřejnost, jakými je např. Oldřivousovy slavnosti Bílovec, Lázeňské kulturní léto Klimkovice, Zámecká slavnost v Kuníně, Oderské den v Odrách, Erbovní slavnosti v Petřvaldě, GulášFest v Mošnově, BůčekFest v Sedlnici, Šenovský škrpál Šenov u Nového Jičína, Slavnosti obce Vražné a mnoho dalších Téměř každá obec disponuje kulturním zařízením, stejně tomu je při provozování obecních knihoven, ve všech městech jsou městské knihovny. Ve všech obcích a městech působí celá řada spolků, kterými jsou především různé tělovýchovné jednoty včetně fotbalových klubů, tenisových. Dalšími spolky jsou sbory dobrovolných hasičů, zahrádkáři, rybáři, myslivci, ochotnické společnosti, kluby, chovatelé koní a další. Členská základna ve spolcích stárne a v budoucnu je potřeba větší pozornost věnovat mládeží, oslovit a motivovat tuto skupinu. Viz. příloha Tabulka č. 31: Stav společenské a sportovní infrastruktury SHRNUTÍ: Nedostatečná kapacita mateřských škol, řešení v návaznosti vývoj dle demografické křivky požadavek na podrobnou analýzu. Dostatečná kapacita ZŠ, ale zastaralé školní učebny, potřeba specializovaných pracovišť. Potřeba péče školní mládeže v době mimoškolní činnosti (příměstské tábory, apod.). Nedostatečná kapacita zařízení poskytující sociální služby. Modernizace regionálních nemocnic. Dostatečná infrastruktura pro kulturní, sportovní a společenské vyžití v obcích nutná modernizace těchto zařízení. Schází mládež, která by se aktivně zapojovalo do spolkové činnosti v obcích. 7 Bezpečnost 7.1 Policie České republiky a městská policie Na území MAS Regionu Poodří se ve 4 městech nachází obvodní oddělení Policie České republiky Bílovec, Fulnek, Odry a Studénka. Kromě těchto čtyř obvodních oddělení, která mají sídlo na území MAS, jsou ještě 3 oddělení, která svojí spádovosti řeší obce MAS a to OO Nový Jičín, OO Příbor a OO Ostrava Poruba. Obvodní oddělení zahrnují tyto obce MAS Regionu Poodří: OO Nový Jičín: Suchdol n. O., Kunín, Bernartice n. O., Jeseník n. O., Libhošť, Šenov u NJ OO Příbor: Sedlnice, Skotnice, Mošnov, Trnávka, Petřvald, Kateřinice 44

91 OO Studénka: Studénka, Albrechtičky, Bartošovice, Pustějov OO Bílovec: Bílovec, Bítov, Bílov, Slatina, Tísek, Bravantice, Jistebník, Velké Albrechtice OO Ostrava Poruba: Olbramice, Zbyslavice, Klimkovice OO Fulnek: Fulnek, Kujavy, Vrchy, Hladké Životice OO Odry: Odry, Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Vražné, Jakubčovice n. O., Mankovice, Luboměř Ve čtyřech městech je zřízená městská policie Bílovec, Klimkovice, Odry a Studénka Kriminalita v obvodních odděleních PČR na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 11: Kriminality na území MAS Regionu Poodří Trestné činy celkem Objasněno Index kriminality Obvodní oddělení červen červen červen červen červen červen Bílovec % 86% 17,50 16,00 Fulnek % 86% 10,50 9,20 Nový Jičín % 79% 24,90 14,00 Odry % 77% 16,70 11,40 Ostrava-Poruba % 44% 32,90 24,50 Příbor % 40% 15,70 20,40 Studénka % 100% 7,50 14,20 MS kraj celkem % 48% 28,60 24,90 ČR % 48% 25,20 23,00 Zdroj: Index kriminality = počet zjištěných skutků za zvolené období přepočtený na obyvatel Kriminalita v okrese Nový Jičín v období 01/ /2014 a 01/ /2013 Tabulka č. 12: Srovnání kriminality v okrese Nový Jičín v daných obdobích Rok Násilné Mravnostní Krádeže činy činy vloupáním Krádeže Uskutečněno Objasněno % 65,57 53,85 23,95 31,45 Uskutečněno Objasněno % 58,78 50,00 25,48 30,67 Zdroj: PČR územní odbor Nový Jičín Obrázek č. 23: Orientační index kriminality okresu Nový Jičín a ČR Zdroj: PČR územní odbor Nový Jičín 45

92 7.2 Sbory dobrovolných hasičů, profesionální hasiči Činnost dobrovolných hasičů v území má svoji dlouholetou tradicí. Jedná se nejen o bezpečnost v obci, ale také pro zajištění bezpečnosti v okolí, pro sousední obce. V obci hasiči neodmyslitelně patří ke spolkové činnosti, kdy tato skupina hrála a snad stále bude hrát důležitou roli v rámci společenského života na venkově. Mnohdy hasičské sbory slaví 100 let a více svého trvání. Sbor dobrovolných hasičů není ve třech obcích: Bílov, Kunín a Šenov u Nového Jičína Hasičská stanice Bílovec Na území MAS působí Hasičská stanice Bílovec, která spadá do Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v rámci územního odboru Nový Jičín. Do hasebního obvodu stanice patří katastrální území měst Bílovec, Fulnek, Odry a Studénka, včetně jejich místních částí. Dále pak katastry obcí Albrechtičky, Bílov, Bítov, Bravantice, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké životice, Jakubčovice nad Odrou, Jistebník, Kujavy, Luboměř, Petřvald, Pustějov, Slatina, Spálov, Tísek, Velké Albrechtice, Vrchy a také Hlubočec, Kyjovice, Skřípov, Těškovice, Klimkovice - Josefovice, Olbramice, Zbyslavice. Charakter krajiny se mění od údolní nivy řeky Odry po zalesněné svahy Oderských vrchů. Hasební obvod stanice protínají významné dopravní tepny železniční trať Přerov - Bohumín, dálnice D1, silnice I/47 a I/57. V hasebním obvodu se nachází výškové obytné budovy v Bílovci, Studénce, Odrách, nemocnice v Bílovci a v Odrách, zimní stadion ve Studénce, nebo další objekty jako Semperflex - Optimit a.s. Odry, televizní vysílač na Veselském kopci. Hasební obvod stanice bezprostředně sousedí s areálem letiště v Mošnově a tamní průmyslovou zónou. Jednotka hasičského záchranného sboru je předurčena pro zásahy na dálnici D1 a také v tunelu Klimkovice. V současné době se v hasebním obvodu stanice nachází 20 objektů, které mají zpracovanou dokumentaci zdolávání požárů. Viz. příloha Tabulka č. 32: Kategorie jednotky požární ochrany 7.3 Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost Území MAS má rozvinutou síť silnic, železnic, ale někdy schází udržitelnost dopravní obslužnosti, a to autobusové i vlakové. Některé spoje nejsou vytížené, ekonomicky udržitelné a dochází k jejich rušení. Dělá to následně problémy s dojezdem za prací, do zaměstnání, do měst za návštěvou lékaře, do škol, za nákupy a také to nepomáhá rozvoji cestovního ruchu s využitím potenciálu Poodří. Dopravní dostupnost schází především v malých obcích, které se nacházejí mimo tranzitní dopravní cesty nebo na okraji, jako jsou obce na Odersku. Problémem k nutnosti řešení v území je kumulace provozu na pozemních komunikacích a cyklistické dopravy, která se rozmáhá a v letních měsících je provoz na některých silnicích 46

93 více než nebezpečný. V území je spousta cyklotras, ale jen zlomek cyklostezek. Záměry existují, ale ne vždy lze projít ve vedení trasy krajinou. V obcích je nutné řešit bezpečnost budováním chodníků a přechodů, které by měly odpovídat novým trendům, měly by být osvětlené a vybaveni moderními reflexními prvky. Dalším prvkem v mozaice posílení bezpečnosti je montáž radarů měřících rychlost v obcích a také těch, údaje kterých lze využít k pokutování neukázněných řidičů. SHRNUTÍ: Služebny městské policie neodpovídají potřebám a náročnosti práce. Posílení městských služeben, nové služebny pro skupinu obcí v rámci spádovosti. SDH stále patří mezi aktivní spolky s dlouholetou historií. Modernizace vybavení SDH včetně zázemí, tj. garáže, sklady, klubovna. Schází osvěta, vytváření podmínek k zapojení mládeže do SDH výchovou a novými trendy. 8 Životní prostředí Přirozenou osou Poodří je neregulovaný tok řeky Odry s pozůstatky slepých ramen, procházející Moravskou bránou, ležící převážně v okrese Nový Jičín, v kraji Moravskoslezském. Na severovýchodní straně do oblasti zasahují výběžky Nízkého Jeseníku (konkrétně jeho podcelek Vítkovská vrchovina) a na jihozápadní straně to jsou Karpaty s Pobeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Nadmořská výška jednotlivých obcí regionu je bez větších výkyvů v rozmezí od m n.m. Region se nachází ve středu mírně teplé klimatické oblasti, přičemž směrem k západu i východu se s přibývající nadmořskou výškou klimatické poměry zdrsňují. Území regionu je protkáno četnými vodními toky. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím. Na území regionu se nacházejí zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, apod.). 8.1 Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Geomorfologický systém je jednotka nejvyšší úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Typicky jde o rozsáhlou oblast, jejíž horniny se vesměs dostaly na povrch v jednom geologickém období. Podle Demka (1987) je systém nejvyšší geomorfologická jednotka, odpovídá základní strukturně-tektonické jednotce." 47

94 Na území MAS se nachází dva geomorfologické systémy: Hercynský a Alpsko-himálajský. Zdroj: DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, s. Obrázek č. 24: Georeliéf území MAS Regionu Poodří Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 13: Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Systém Subprovincie Provincie Podcelek Okrsek Hercynský Alpskohimalájský Krkonošsko- Jesenická Vněkarpatské sníženiny Česká vysočina Západní karpaty Vítkovská vrchovina Oderská brána Příborská pahorkatina Potštátská vrchovina Heřmanická vrchovina Melčská vrchovina Fulnecká kotlina Oderská kotlina Tošovická vrchovina Těškovická pahorkatina Děhylovská pahorkatina Klimkovická pahorkatina Oderská niva Bartošovická pahorkatina Bělotínská pahorkatina Novojičínská pahorkatina Palačovská brázda Hluzovská pahorkatina Libhošťská pahorkatina Staříčská pahorkatina 48

95 Štramberská vrchovina Libotínské vrchy Zdroj: BALATKA, Břetislav. Zeměpisný lexikon ČR. Vyd. II. Editor Jaromír Demek, Peter Mackovčin. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN Viz. příloha Mapa č. 16: Geomorfologické členění Viz. příloha Mapa č. 17: Plochy v rámci surovinového informačního systému na území MAS Regionu Poodří Mapa se věnuje Nerostnému surovinovému potenciálu. Pomocí surovinového informačního systému jsou v území MAS RP zobrazené vybrané lokality (plochy). Surovinový informační systém se věnuje velkému počtu databází a některé z nich byly využity pro zpracování mapy. Jedná se o chráněná ložisková území, ložiska nevyhrazených nerostů - plocha, ložiska výhradní plocha, důlní plochy netěžené a důlní plochy těžené. Pomocí mapy lze vidět, že mnohé lokality se překrývají. Jako ideální příklad se jeví lokalita v Mankovicích, která představuje čtyři tyto plochy (mimo důlní plochy netěžené), víceméně se překrývající. Největší plochu zaujímají chráněná ložisková území v západní části MAS RP, kde zasahuje Hornoslezská pánev, a nacházejí se zde ložiska surovin černého uhlí a zemního plynu. Blíže: Viz. příloha Mapa č. 18: Registrovaná místa sesuvů na území MAS Regionu Poodří Mapa zobrazuje registrované bodově a plošně lokalizované sesuvy na území MAS. Bodově lokalizovaných sesuvů máme 13 a plošně lokalizovaných 32. Blíže: Reliéf a klimatické podmínky Přirozenou osou Poodří je neregulovaný tok řeky Odry s pozůstatky slepých ramen, procházející Moravskou bránou, ležící převážně v okrese Nový Jičín, v kraji Moravskoslezském. Na severovýchodní straně do oblasti zasahují výběžky Nízkého Jeseníku (konkrétně jeho podcelek Vítkovská vrchovina) a na jihozápadní straně to jsou Karpaty s Pobeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Nadmořská výška jednotlivých obcí regionu je bez větších výkyvů v rozmezí od m n.m. Region se nachází ve středu mírně teplé klimatické oblasti, přičemž směrem k západu i východu se s přibývající nadmořskou výškou klimatické poměry zdrsňují. Území regionu je protkáno četnými vodními toky. Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím. 49

96 Na území regionu se nacházejí zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, apod.). Nadmořská výška Moravské brány se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479 m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy převládají duby, habry, olše a břízy. Moravskou bránou protéká kromě Odry také Bečva. K zajímavostem patří, že každá z těchto řek teče do jiného moře, takže se zde vlastně nachází rozhraní těchto moří, a to moře Baltského a moře Černého. Teplotně můžeme tuto oblast zařadit mezi mírně teplé se zimními průměrnými teplotami -3 až -5 C a letními teplotami 14 až 17 C. Počet dnů v roce se sněhovou pokrývkou činí 60 až 100, počet letních dnů 20 až 30. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m) a Strážná (641 m). Oderské vrchy jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Území Poodří se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, s přibývající nadmořskou výškou se klimatické podmínky zdrsňují. Teplotní poměry v povodí Odry jsou silně ovlivněny Baltským mořem, které bývá na jaře dlouho zamrzlé. Proto je jaro v této oblasti chladnější, naproti tomu podzim dlouho teplý. V hlubokých údolích řeky Odry vznikají jezera přechlazeného vzduchu klesajícího z hor do údolí. V těchto údolních zvratových polohách je místy teplota nižší než ve vyšších polohách. Celkově na území převládají severozápadní a v důsledku orientace Moravské brány též severovýchodní větry. Přes rozdílnost klimatických podmínek v rámci území je toto s ohledem na klima vhodné pro zemědělskou výrobu. V povodí Odry lze pěstovat cukrovku, pšenici, ječmen, severozápadní část s poněkud drsnějšími klimatickými podmínkami je vhodná pro méně náročné plodiny jako žito, oves, brambory a hlavně pícniny. Výše uvedená mírně teplá klimatická oblast, je charakteristická průměrnou roční teplotou vzduchu asi 7 8,5 C, přičemž v červenci je průměrná teplota 14 až 17 C a v lednu -3 až -6 C. Průměrný počet letních dní je 10 až 30, průměrný počet mrazových dní 110 až 160. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek je mm, za rok zde spadne okolo 1 m sněhu. 8.3 Louky, lesy a vodní plochy Louky tvoří jedinečný souvislý komplex o ploše více než ha. V závislosti na vlhkostních poměrech stanoviště a způsobu obhospodařování na nich lze spatřit několik typů druhově odlišných společenstev. Na nejvlhčích místech jako jsou např. terénní sníženiny rostou druhově poměrně chudé porosty vysokých ostřic např. ostřice štíhlé (Carex acuta), o. pobřežní (Carex riparia). Méně vlhkostně náročná jsou pcháčová společenstva s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), pcháčem šedým (Cirsium canum) či pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum) a psárkové louky s typickými druhy psárkou luční (Alopecurus pratensis) nebo krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis). Nekosením mohou tato společenstva přecházet v tužebníková lada s častou dominantou tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). Vlhkostně nejméně náročné jsou pak ovsíkové louky s ovsíkem 50

97 vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), nápadně kvetoucími druhy zvonkem rozkladitým (Campanula patula), škardou dvouletou (Crepis biennis), kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare) aj. Rybníky a rybníkářství mají v oblasti Poodří více než 500-letou tradici a dnes je zde téměř 60 rybníků. Na rybnících, kde se hospodaří méně intenzivním způsobem, se nachází poměrně bohatě vyvinutá vegetace. Při okrajích to mohou být porosty rákosin či vysokých ostřic, dále od břehů se pak mohou vyskytovat rdesty, bublinatky, kriticky ohrožené druhy jako kotvice plovoucí (Trapa natans) či vodní kapradina nepukalka plovoucí (Salvinia natans). Tůně a mrtvá ramena představují zase vhodné stanoviště pro některé druhy lakušníků, ohroženou žebratku bahenní (Hottonia palustris) nebo stulík žlutý (Nuphar lutea), při okrajích mohou růst např. žabníky. Vodní plochy v území MAS zaujímají rozlohu ha. Obrázek č. 25: Hydrologické členění v MAS Regionu Poodří Zdroj: vlastní zpracování Lesy zaujímají v MAS Regionu Poodří ha rozlohy regionu, a to převážně v oblasti Oderských vrchů. V Poodří jsou jednotlivé lesní komplexy jsou z velké části součástí vyhlášených přírodních rezervací (zejména PR Polanský les, NPR Polanská niva, PR Koryta, PR Bartošovický luh a PR Bařiny), či území, kde se vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území připravuje. Poměrně hojně jsou v nich zastoupená společenstva tvrdých luhů s dubem letním (Quercus robur), lípou srdčitou (Tilia cordata), habrem obecným 51

98 (Carpinus betulus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), bylinné patro se vyznačuje barevně nápadným jarním aspektem složeným z ohrožené sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), orseje jarního (Ficaria verna), dymnivky duté (Corydalis cava), sasanky hajní (Anemone nemorosa), česneku medvědího (Allium ursinum) aj. Vhodné podmínky pro svou existenci nacházejí v oblasti i údolní jasanovo-olšové luhy především s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) ve stromovém patře. Průzkum v souvislosti s aktivitami v lesích, které jsou v majetku obcí a některé jsou obhospodařovány pověřenými organizacemi, a to také organizacemi ve 100% podílem veřejného subjektu, zjistil požadavky na zalesňování, obnovu lesů postižených nejen kůrovcem, ale také požárem a vichřicí. Velkou pozornost je potřebné věnovat obnově lesních cest, a to nejen opravou, ale také výstavbou nových. Subjekty hospodařící v lesích požadují modernizaci strojního vybavení včetně zařízení navazující na zpracování vytěžené dřevní hmoty, jedná se o podporu dřevozpracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na posílení retenční schopnosti lesa, zavádění protierozních opatření, vhodné druhové skladbě porostu a v neposlední řadě také rozšíření nabídky a možného využití lesa, jako určitého rekreačního prvku s nabídkou relaxace a odpočinku. 8.4 Péče o krajinu, chráněná území Chráněným územím, na jehož větší části leží MAS Regionu Poodří, je CHKO Poodří. Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami CHKO Poodří Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, bublinatka obecná, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků a vydra říční. Rozloha: 82 km 2 Geografická orientace: 49 36' ' N, 17 52' ' E 52

99 Nadmořská výška: 298 m. n. m. (u obce Hůrka) m. n. m. (Odra) Vyhlášení: vyhláška MŽP ČR č. 155 / 1991 Sb. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 1 národní přírodní rezervace - 7 přírodních rezervací - 1 přírodní památky Viz. příloha Mapa č. 19: Maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 20: Natura 2000 v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 21: Obecná ochrana v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 22: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří Viz. příloha Tabulka č. 33: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří Přírodní park Oderské vrchy Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 vyhlášeny přírodním parkem. Bohaté lesy s množstvím přírodních zajímavostí vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem. Oderské vrchy se rozkládají mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou. Jejich geologická stavba je tvořena drobami, slepenci, sprašemi a štěrkopísky. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m), Radeška (671 m) a Strážná (641 m). Hlavní hřeben Oderských vrchů včetně nejvyšších vrcholů se nachází ve vojenském prostoru Libavá, který zde byl vybudován po druhé světové válce, a proto je zde pouze omezený přístup. Svahy Oderských vrchů pokrývají rozlehlé smíšené lesy, kolem neregulovaného toku řeky Odry se rozkládají lužní lesy s nivami. Řeka Odra pramení na svazích Fidlova kopce nedaleko osady Kozlov ve výšce 633 m. Na území přírodního parku Oderské vrchy se nachází několik zvláště chráněných území. Jedná se o přírodní rezervace Suchá Dora a Královec a o přírodní památky Na Čermence a Vrásový soubor u Klokočůvku Národní geopark Podbeskydí Rozloha: 530 km 2 Geopark Podbeskydí leží na území Moravskoslezského a částečně Zlínského kraje. Hranice geoparku je vedena po hranicích katastrálních území okrajových obcí. 53

100 V území MAS Regionu Poodří se jedná o tyto obce: Bartošovice, Bartošovice -Hukovice, Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jeseník nad Odrou -Hůrka, Kateřinice, Kunín, Libhošť, Sedlnice, Skotnice, Šenov u Nového Jičína. Webové stránky Národního geoparku Podpeskydí: Viz. příloha Mapa č. 23: Přírodní parky a geopark v MAS Regionu Poodří Obnova a zachování krajinného rázu Krajina Poodří je charakteristická kontrastem mezi chráněným územím říční nivy v CHKO a relativně stabilními lesními komplexy Oderských vrchů na jedné straně a nestabilními plochami rozsáhlých intenzivně obhospodařovanými polností na straně druhé. Zemědělsky intenzivně obdělávaná krajina je pro člověka neprostupná, s minimálním podílem mimolesní zeleně. Charakteristický ráz krajiny Poodří byl rozvrácen kolektivizací a typické krajinné prvky byly cíleně zničeny zemědělskou velkovýrobou. Taková krajina nejenže ztratila svůj přírodní a rekreační potenciál, ale stále častěji ohrožuje lidská sídla přívalovými povodněmi. Zbývající fragmenty zeleně ve volné krajině i obcích jsou likvidovány invazí jmelí bílého. Jednotlivé kroky k nápravě a obnově krajiny Poodří spočívají v opětovném zpřístupnění krajiny pro veřejnost obnovou remízů, polních cest a úvozů. S tím by měla být spojena výsadba zeleně a údržba jejích dosud zachovalých fragmentů. Péče o krajinný ráz Poodří by se měla projevit i obnovou dalších typických krajinných prvků, např. drobné architektury, ovocných sadů, studánek, tůní a napajedel. Rovněž by se měla realizovat a dále rozvíjet opatření k obnově krajiny, která se objevuje v návrzích KPÚ, nejvíce práce však zůstává na obcích, vlastnících pozemků a hospodářích, kteří si při úsilí o obnovu krajiny Poodří zaslouží plnou podporu Druhová pestrost bez invazivních druhů v Poodří Součástí přírodního dědictví bývala velká rozmanitosti stanovišť a druhová pestrost flóry a fauny, daná nejen pestrým reliéfem území MAS, ale zároveň různorodými hospodářskými aktivitami místních obyvatel. Tato druhová rozmanitost je již v nemalé míře minulostí, příčina tkví hlavně v zániku drobného zemědělského hospodaření, zcelování pozemků a nástupu intenzivního zemědělství. Podpora obnovy a rozmanitosti stanovišť a druhové pestrosti fauny a flóry nejenže přispívá k uchování a obnově přírodního dědictví regionu, ale vytváří rovněž podmínky pro plnohodnotný život místních obyvatel v zajímavém a přívětivém přírodním prostředí. Území s ohledem na své přírodní podmínky vyžaduje podporu druhé pestrosti. Významným ohrožením přírodní rozmanitosti je šíření invazních druhů rostlin, které pro mnohá stanoviště i druhy představuje aktuálně největší hrozbu. Likvidace invazních druhů 54

101 představuje pro území Poodří jednu z priorit a pro obnovu krajiny Poodří má zásadní význam. V území se v malé míře vyskytuje bolševník velkolepý, křídlatka byla likvidována v rámci OP ŽP v letech a její výskyt je v malé míře. Ale vyskytují se zde další invazivní druhy, které mohou být pro Poodří hrozbou. Jde o slunečnici topinambur a zlatobýl kanadský, ale také jmelí bílé. 8.5 Prameny a studánky Příroda Poodří a Oderské vrchy, jako přírodní park, má vliv na kvalitu vody v území. Tato je měřitelná počtem různých pramenišť, množstvím a kvalitou vody ve studánkách. V posledním období došlo v obnovení těchto studánek a to díky organizacím jako jsou České svazy ochránců přírody. Viz. příloha Tabulka č. 34: Studánky na území MAS Regionu Poodří Jesenická kyselka První zprávy o vývěru minerální vody v Německém Jeseníku (Deutsch-Jassnik) se objevují kolem roku Jeseník patřil v té době se 143 domy a asi 1000 obyvateli mezi větší obce. Vývěr minerální vody byl zaregistrován mezi selskými usedlostmi č.8 a č.160 v Krátké čtvrti. Obec bývala v minulosti rozdělena na čtyři čtvrtě - Dlouhou, Kostelní, Kapličkovou a Krátkou. Dělící hranice tvořil potok Luha a silnice spojující obce Hůrku a Vražné. Tedy v Krátké čtvrti, ve které byly pouze čtyři selské dvory; kyselka vyvěrala volně na povrch a tvořila studánky, které lidé dle potřeby zpevňovali kameny. Později, kolem roku 1880, byla již kyselka zachycena i do studní vystrojených skružemi. V té době byla používána k běžné potřebě jako běžná pitná voda. Její odlišnosti nebylo věnováno mnoho pozornosti - zvykli si na ni lidé i zvířata. V současné době je v obci Jeseník nad Odrou pramen zpřístupněn veřejnosti, zastavují se u něj nejen lidé místní a z okolí, kteří o kvalitě vody vědí, ale také turisté. Zároveň je tato minerální voda stáčena do 5l kanystrů a prodávána Minerální voda z Poodří k léčebným účelům Přírodním léčivým zdrojem, který využívají Sanatoria Klimkovice, je jodobromová solanka, původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Její pramen se nachází na území CHKO Poodří a do Klimkovic je minerální voda dopravována potrubím. Klimkovice jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy, na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. V místní části Klimkovic Hýlov se nachází moderní lázeňské zařízení Sanatoria Klimkovice. 55

102 8.6 Kvalita ovzduší a vod Klimatické oblasti Podle E. Quitta (1971) řadíme MAS Poodří převážně do klimatické oblasti MT 10 mírně teplá oblast, kterou lze slovně charakterizovat dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Okrajově zasahuje také do oblasti MT9 a MT7. Kvantitativní hodnoty pro klimatickou oblast MT 10 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 14: Příslušnost území ke klimatické oblasti Klimatická oblast MT 10 Počet letních dnů Počet mrazivých dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3 C Průměrná teplota v červenci C Srážkový úhrn ve vegetačním období mm Srážkový úhrn v zimním období mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Zdroj: ČHMÚ 2013 Viz. příloha Mapa č. 24: Klimatické oblasti v MAS Regionu Poodří Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší v MAS Regionu Poodří je úzce spojena s průmyslovou výrobou, dopravou a lokálními topeništi. Oblast MAS se nachází v bezprostředním v sousedství ostravské průmyslové oblasti a je tedy vystavena intenzívnímu přenosu znečišťujících látek z této oblasti, čímž je negativně ovlivňována kvalita zdejšího ovzduší. Toto je navíc umocněno častým prouděním větru ve směru sever-jih přes Moravskou Bránu. Z datového modelu ČHMÚ vyplývá, že v území jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro polétavý prach (PM 10 ) a benzo(a)pyren (polycyklické aromatické uhlovodíky). Jsou dodržovány imisní limity pro roční průměr u PM 10, avšak jsou překračovány imisní limity pro denní koncentrace polétavého prachu. Výše překročení klesá od severu k jihu se vzdáleností od Ostravy. Situace v MAS Regionu Poodří je mírně lepší než situace na Ostravsku a Karvinsku, avšak v rámci ČR patří mezi více znečištěné regiony. Na většině území jsou také překročeny imisní limity pro přízemní ozon, což je ovšem dlouhodobě celorepublikový problém. Ostatní imisní limity jsou dodržovány, což je významný pokrok např. oproti období na počátku devadesátých let. Na území MAS Regionu Poodří se nachází jedna stanice imisního monitoringu, a to ve Studénce. Z hlediska kvality ovzduší se zde měří imisní koncentrace pro SO 2 oxid siřičitý, NO x oxidy dusíku, O3 ozón a polétavý prach PM 10. Hlavní informace o kvalitě ovzduší na území města Studénka v roce 2013 z hlediska polétavého prachu jsou uvedeny v následujícím grafu. Zcela jednoznačně jsou patrné zvýšené kon- 56

103 centrace v zimních měsících, především od prosince do února. Roční imisní limit pro polétavý prach není překračován. Obdobný trend se dá předpokládat také v dalších obcích. Obrázek č. 26: Měsíční průměry polétavého prachu PM 10 vypočtené z denních průměrů v roce 2013 ve Studénce (µg/m3) Zdroj: ČHMÚ 2013 Ačkoliv je území MAS Regionu Poodří velmi ovlivňováno zdroji znečištění z Ostravska, lokálně je kvalita ovzduší dána také vytápěním v rodinných domech. Ve většině obcí je zajištěna plynofikace, přičemž vytápění plynem je často kombinováno (z důvodu úspory finančních prostředků) s vytápěním uhlím, biomasou nebo elektřinou. Problémem z hlediska znečištění ovzduší je zejména nekvalitní spalování tuhých paliv, případně spolu spalování domovního odpadu. Zde je prostor ke zlepšení, kdy jednotlivé obce mohou podporou ekologických způsobů vytápění a zateplování výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Dalším zdrojem znečištění ovzduší je doprava. Pochopitelně, že největší zdrojem je dálnice D1, která ovšem odvádí auta mimo obce, takže se její negativní vliv na kvalitu ovzduší neprojevuje, naopak se jedná o pozitivní působení. Dále je zdrojem znečištění silnice I/57, a to zejména ve Vrchách, Kuníně a Šenově u Nového Jičína a dále méně významné silniční tahy v Odrách a Fulneku (II/647 po dostavbě dálnice méně frekventované), Bílovci (II/463, II/464 a II/647) a Skotnici (I/58). Automobilová doprava je také zdrojem hlukového znečištění. Roční imisní limit pro imisní koncentrace polétavého prachu je 40 µg/m 3. Mapa znázorňuje roční průměry imisních koncentrací v čtvercové síti 1krát 1 km za období Z mapy je patrné, že dlouhodobě nedochází k překračování tohoto imisního limitu v MAS. Mapový podklad znázorňuje 36. průměrnou nejvyšší denní imisní koncentraci v čtvercové síti 1krát 1 km. Maximální možný počet překročení hodnoty 50 µg/m 3 pro denní koncentrace polétavého prachu je 35 krát za rok. Pokud je 36. nejvyšší hodnota nižší než 50 µg/m 3, znamená to, že imisní limit byl dodržen. Dle mapy tedy došlo k překročení imisního limitu na většině 57

104 území MAS Regionu Poodří s výjimkou okrajových částí území obcí Spálov, Luboměř a Odry. Roční imisní limit pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu je 1 ng/m 3. Mapa znázorňuje roční průměry imisních koncentrací v čtvercové síti 1krát 1 km za období Z toho je patrné, že dlouhodobě dochází k překračování tohoto imisního limitu na většině území MAS í s výjimkou obcí Spálov, Luboměř, Heřmánek a Heřmanic u Oder. Situace se zlepšuje s rostoucí vzdáleností od Ostravy. Na obecní úrovni jsou možnosti řešení omezené. Spočívají především v environmentální osvětě, realizaci úspor energie, modernizaci spalovacích zařízení (kotle), případně výsadbách zeleně do vhodných lokalit a výstavbě obchvatů. Viz. příloha Mapa č. 25: Průměrná roční koncentrace polétavého prachu PM 10 v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 26: 36. nejvyšší denní imisní koncentrace polétavého prachu PM 10 v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 27: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Mapa č. 28: Kontaminovaná území v MAS Regionu Poodří Viz. příloha Tabulka č. 35: Únik látek do ovzduší v obcích MAS Regionu Poodří, ohlašovací rok 2012 Viz. příloha Tabulka č. 36 Kontaminace v obcích MAS Regionu Poodří, seznam společností a firem S kvalitou ovzduší souvisí využití alternativních zdrojů vytápění. Možností je využití dřevní hmoty především na Odersku, dále pak dřevní štěpky, případně využití řepkové a obilní slámy a jiných zdrojů, mezi které se řadí také sluneční energie. Sluneční záření se v Poodří využívá k výrobě elektrické energií pomocí fotovoltaických článků, domácích fotovoltaických elektráren. V Poodří je celkem 145 takových to zařízení o výkonu 2,831 MW. Dalšími zdroji elektrické energie jsou bioplynové stanice, vodní elektrárny a jedna ČOV. Prostor k řešení je využití odpadního tepla u bioplynových stanic, kterých v Poodří je pět. 58

105 Obrázek č. 28: Bioplynové stanice na území MAS Regionu Poodří Zdroj: Česká bioplynová asociace GBA, < Legenda: Viz. příloha Tabulka č. 37: Výroba elektrické energie z alternativních zdrojů Znečištění hlukem Hluk je významným faktorem ovlivňujícím hygienickou nezávadnost životního prostředí, ale také zdraví a pohodu obyvatelstva. Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru je obecně pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. V blízkosti letišť (Mošnov) je zdrojem hluku také doprava letecká. Dalším zdrojem hluku může být průmysl, ale to pouze v závislosti na druhu výroby a lokalizaci výrobních ploch. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 db pro denní dobu (tj hod.) a 50 db (resp. 55 db v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj hod.). V rámci zájmového území MAS Poodří je významným zdrojem hluku doprava. Největší zdrojem hluku je dálnice D1, která ovšem odvedla velkou část dopravního proudu mimo zástavbu obcí, což lze hodnotit pozitivně. Problémem jsou silniční tahy s vysokou intenzitou dopravu, které procházejí sídly. V tomto případě se jedná zejména o silnice I/57, a to v obcích Vrchy, Kunín a Šenov u Nového Jičína. Méně významným zdrojem hluku jsou další méně významné silniční tahy v Odrách a Fulneku (II/647), Bílovci (II/463, II/464 a II/647) a Skotnici (I/58). Dalším zdrojem hluku je železnice trať č. 270 ve směru Hranice Ostrava, a to 59

106 např. v obcích Jeseník nad Odrou nebo Suchdol nad Odrou. Její vliv je pouze v blízkosti železniční trati, která není vedena nejhustěji osídlenou zástavbou. Ukázka ze strategické hlukové mapy železnic je zobrazena níže. Obrázek č. 29: Hlukové znečištění ze železnice v městysu Suchdol nad Odrou Zdroj: MZ ČR Z hlediska letecké dopravy je zdrojem hluku letecký provoz na mezinárodním letišti Leoše Janáčka. Podle hlukové studie z roku 2010 je území v okolí letiště vystavené hluku z leteckého provozu o hladinách vyšších než je nejvýše přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku (Ldvn = 65 db) co do rozsahu malé. Pro letecký provoz v roce 2010 izofona Ldvn = 65 db nevystupuje z pozemku letiště. Hluk má řadu nepříznivých vlivů na lidské zdraví. Má negativní vliv na psychiku jednotlivce, často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. K poškození sluchu může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 db, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Snížení a předcházení hlukové zátěže je možno oddělením výroby od ploch k bydlení a rekreace a především odklonem maximálního možného podílu dopravy z center obcí a měst a hustě osídlených oblastí. Mezi další možnosti patří lokální instalace protihlukových stěn, výměny oken, zpomalování dopravy ve vybraných úsecích a další. 60

107 8.6.4 SWOT analýza SWOT analýza vypracována pro problematiku kvality ovzduší a vod včetně znečištění hlukem a jejich dopady. Tabulka č. 15: SWOT analýza Silné stránky Realizována řada opatření přispívajících ke snížení vypouštěného komunálního znečištění do vodních toků. Příležitosti Zvyšující se environmentální povědomí obyvatel. Dotace na pořízení kvalitnějších kotlů a energeticky úsporná opatření. Připravuje se Operační program životní prostředí a běží program Zelená úsporám. Zdroj: vlastní zpracování Slabé stránky Znečištění ovzduší způsobené lokálními topeništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, spoluspalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska. Znečištění vodních toků odpadními vodami a zemědělskými hnojivy. Doprava je v některých obcích zdrojem hlukového znečištění. Ohrožení Nárůst emisí z vytápění domácností v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu Zdražování energií s následkem přechodu domácností na levnější fosilní paliva s větším negativním dopadem na životní prostředí Nárůst automobilové dopravy zvyšující emise prachu a hluk Kvalita vod Jakost vod je sledována celorepublikově, ovšem pouze na významnějších tocích. V rámci MAS Regionu Poodří je sledován tok řeky Odry, Lubiny, Bílovky a Jičínky, kdy jakost vody v Odře je v celém úseku zařazena do III. třídy jako mírně znečištěná voda. Oproti období devadesátých let se jedná o významný posun, neboť v roce 1992 byla jakost vody v Odře hodnocena jako velmi silně znečištěná (V. třída). Je to dáno řadou opatření (především výstavbou kanalizací a čistíren odpadních vod), které byly v předchozích letech realizovány. Kvalita vody v Odře je mírně znečištěná od průtoku městem Odry, následně si již svou kvalitu zachovává. Jakost vody v tocích Jičínka, Lubina a Bílovka je hodnocena v roce 2012 jako silně znečištěná (IV. třída). Viz. příloha Mapa č. 29: Jakost povrchových vod v MAS Regionu Poodří Dle Plánu oblasti povodí Odry je většina vodních toků hodnocena jako nevyhovující. Např. u Odry je konstatován nevyhovující ekologický stav a vyhovující chemický stav. Snížená jakost vod je způsobena plošným znečištěním a vypouštěním komunálních odpadních vod z měst a obcí v povodí řek. 61

108 8.7 Povodně v Poodří Voda k Poodří patří. Jsou to rybniční soustavy a vlastní tok řeky Odry. Poodří, jako součást Moravské brány, je územím, kde stékají vody z Oderských vrchů a z Beskyd. Řeka Odra má ve své nivě možnosti rozlivu. Tato údolní niva má schopnost absorbovat velké množství vody. Rozliv byl v minulosti pravidelný, nejméně 2x ročně a nedocházelo k ohrožení zastavěné části území. A to díky schopnosti Pooderských lužních luk, které mají schopnost retence. Bohužel přívalové deště v roce 1997 a 2009 byly tak vydatné, že retenční schopnost Poodří na toto neskutečné množství vody nestačila. Významné toky, které jsou zasaženy povodněmi pravidelně: Bílovka, Husí potok, Jičínka, Lubina, Luha, Odra, Sedlnice a Sezina Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 16: Povodněmi ohrožené plochy v obcích MAS Regionu Poodří Kvantitativní bilance povodněmi ohrožených ploch dle správních obvodů obcí MAS Regionu Poodří Záplavová území Zasažená plocha objektů (budov) v m 2 Tok Ř. km Obec Celkem Obytný Průmysl. Zeměděl. Sklad, objekt objekt Škola obchod Neznámý Bílovka 0-17,13 Bílovec V. Albrechtice Husí 0-21,2 Fulnek potok Hl. Životice Jičínka 0-10,39 Kunín Šenov u N.J ,85-16,86 Skotnice Lubina 3,35-12,850 Mošnov Petřvald Luha 0-3,965 Jeseník n. O ,5-80,8 Hl. Životice Jeseník n. O Jistebník Kunín Odra Suchdol n. O ,8-93,8 Heřmánky Odry Spálov Vražné Sedlnice 0,0-23,670 Sedlnice Sezina 0,0-6,5 Bílovec Bravantice Zdroj: Plán oblasti povodí Odry, < Stanovená záplavová území vodních toků (ve správě Povodí Odry, státní podnik) Tabulka č. 17: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří Úsek (ř. km) Délka Stanovení záplavového území Vodní tok úseku od do (km) Vodoprávní úřad Číslo jednací opatření Datum Bílovka 0,000 6,900 6,900 KÚ MSK ŽPZ/6332/ ,900 8,700 1,800 KÚ MSK MSK 86796/

109 8,700 17,130 8,430 KÚ MSK ŽPZ/6332/ Husí potok 0,000 21,200 21,200 OkÚ Nový Jičín ŽP-8639/00/Ko-231/ Jičínka 0,000 10,390 10,390 KÚ MSK 3112/2005/ŽPZ/Hec/ Lubina 0,000 28,900 28,900 KÚ MSK MSK 61439/ Luha 0,000 3,865 3,865 KÚ MSK ŽPZ/3557/ Odra 0,000 8,700 8,700 KÚ MSK MSK / ,400 29,400 21,000 KÚ MSK MSK / ,400 80,800 51,400 KÚ MSK MSK 37663/ ,800 93,800 13,000 KÚ MSK ŽPZ/3558/ Sedlnice 0,000 23,670 23,670 KÚ MSK MSK 860/ Sezina 0,000 6,500 6,500 KÚ MSK MSK 37613/ Zdroj: MSK Povodňová ochrana a záplavová území, k Převzato a upraveno z webu Moravskoslezského kraje: Viz. příloha Mapa č. 30: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří Povodňové problémy a navrhovaná řešení v Regionu Poodří Projekt Studie proveditelnosti k realizaci přírodně blízkých protipovodňových opatření v Regionu Poodří byl realizován společností EKOTOXA, s.r.o. v roce 2012 pro Region Poodří, rozděleném do těchto oblastí: střed, východ, západ, sever. Hlavním cílem tohoto projektu bylo navrhnout, projednat a na úrovni studie proveditelnosti zpracovat realizovatelná protipovodňová a protierozní opatření, která povedou k omezení vzniku eroze, ke snížení škod z lokálních záplav a k revitalizacím vodních toků a jejich niv. Projekt je rozvržen do 3 etap, které na sebe navazují: Analytická část, Návrhová část (s dílčí částí návrhy opatření v ploše povodí) a Závěrečné vyhodnocení. Analytická část byla vypracována dle metodických pokynů a návodů vydaných ve věstníku MŽP 11/2008 ( metodika ochrany vod, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové a protierozní ochrany pomocí přírodě blízkých opatření ). V návrhové části byly zpracovány 3 tematické celky, které odpovídají zadání: - Stanovení problémů k řešení a místní určení řešených oblastní - Návrh liniových opatření - Návrh plošných opatření 8.8 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je v současné době v popředí zájmu řešení obcí, které této problematice v posledním období věnují velkou pozornost. Obce se zaměřují na třídění odpadu, které snižuje náklady na likvidaci komunálního odpadu a v neposlední řadě pak řešení likvidace biologického rozložitelného odpadu. Tato likvidace se řeší obecními kontejnery na BRO, budovanými kompostárny, které jsou obecní nebo jsou budovány podnikatelským sektorem: zemědělci a v Poodří také majitelem zahradnictví. Pro využití v území a také jako přínosný, se jeví způsob nakládání s domovním odpadem formou systému evidence třídění odpadu pomocí čárových kódů na pytlích na separovaný odpad. Občané, kteří poctivě třídí odpad, díky tomu získávají za množství vytříděného 63

110 odpadu slevu z ročního paušálního poplatku na odpad, a to formou úlevy. Úleva je odečtena od poplatku, a to: za každý naplněný,-pytel plastu se sazba snižuje o 10,- Kč a za každý započtený 1 kg papíru se sazba snižuje o 2,- Kč (viz. zkušenosti města Budišov nad Budišovkou, se kterým byli starostové seznámeni formou prezentace systému). V MAS Regionu Poodří zabezpečuje svoz domovního odpadu celkem 10 společností. Sedmnáct obcí využívá služeb firmy OZO Ostrava, s.r.o. a jedenáct obcí pak firmy AVE CZ s.r.o., Frýdlant n. Ostravicí. Některé obce využívají svozu Technickými službami měst, a to městem Nový Jičín, Kopřivnice, Vítkov nebo městské společnosti města Bílovec SLUMBI spol. s r.o. Bílovec. Obec Šenov u Nového Jičína má vlastní technické služby, které zabezpečují svoz komunálního odpadu v obci a obec Trnávka, jako jediná v Poodří, využívá služeb firmy A.S.A, spol. s r.o. provozovna Ostrava. Obce mají možnost se zapojit do systému se zaměřením na tříděný sběr - Systém EKO- KOM, který zabezpečuje stejnojmenná firma. Tato společnost zajišťuje plnění povinností zpětného odběru. Systém EKO-KOM, založený na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina nebo případně jako zdroj energie. Pokud jsou obce zapojeny do tohoto systému, tak jsou povinny vypracovat Dotazník za daný kalendářní rok o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr. Ze zákona je obec povinna ještě zpracovat a zaslat na příslušný odbor životního prostředí ORP. Na základě těchto dokumentů a ve spolupráci s úřadem se jeví jako snadné evidovat nakládání s komunálním odpadem obce a také následně MAS. Bohužel, ne všechny údaje obcí jsou kompatibilní, jsou jednoznačně specifikované a dají se použít ke srovnání. Získané údaje na základě výše uvedeného jsou v přílohách, bez obcí, které podklady neposkytly (Hladké Životice, Pustějov, Vražné a Vrchy). Viz. příloha Tabulka č. 38: Odpadové hospodářství v obcích MAS Regionu Poodří Viz. příloha Tabulka č. 39: Produkce odpadu v obcích MAS Regionu Poodří v kg/obyvatele za rok 2013 Viz. příloha Tabulka č. 40: Náklady na svoz odpadu v obcích MAS Regionu Poodří na jednoho obyvatele 8.9 Vzdělávání, osvěta, využití přírodního dědictví Stav povědomí místních lidí o životním prostředí je různý a liší se podle lokalit i věkových a sociálních skupin. Obecně lze tvrdit, že je neuspokojivý. Příčin je celá řada, od vysídlení nemalé části regionu po válce až po nedostatek sounáležitosti s místní krajinou a komunitou u současných nových venkovanů. Pokud má v této oblasti dojít ke změně, je třeba začít v místě, posílením lokálního patriotismu interpretací kulturního a přírodního dědictví a zapojením dětí a mladých lidí do zajímavých aktivit. Pro interpretaci místního dědictví v sídlech se 64

111 jako jeden z osvědčených prostředků jeví komunitní zahrady a mimo sídla pak interaktivní naučné stezky. V oblasti environmentální osvěty v regionu výrazně chybí tým, který by upozorňoval na regionální ekologické problémy, spolu s partnery navrhoval jejich koncepční řešení a zároveň zjišťoval enviromentální osvětu a zpětnou vazbu až na úroveň domácností, obcí či sociálních skupin. MAS bude vytvoření takového týmu podporovat a v rámci trvalého partnerství ho zapojovat do koncepčního řešení regionálních problémů. V regionu významně chybí výchovné a osvětové programy s regionální enviromentální tematikou zaměřené na děti, mládež i veřejnost. To se projevuje nízkou environmentální gramotností místních obyvatel a promítá se i do nízké kvality životního prostředí v regionu. Bude podpořena tvorba moderně koncipovaných výchovných a osvětových programů využívající v maximální míře moderní informační technologie k oslovení co největšího počtu obyvatel regionu. Jedním z nejefektivnějších prostředků posílení vědomí příslušnosti k místu je kvalitní interpretace místního kulturního a přírodního dědictví. Taková se ovšem v Poodří zatím objevuje spíš vyjmečně. Kvalitní interpretace místního kulturního a přírodního dědictví na regionální i místní úrovni buíde MAS podporována rovněž s ohledem na zapojení místních lidí a konkrétní přínos praktického využití takové interpretace. Bude podpořeno vytvoření koncepčního dokumentu - interpretačního plánu pro území MAS Regionu Poodří, stejnou váhu ovšem mají interpretace zásadních témat místního dědictví jednotlivých lokalit. SHRNUTÍ: Správa CHKO Poodří možnosti rozvoje v území spoluprací. V území se vyrábí elektrická energie pomocí fotovoltaických článků, domácích fotovoltaických elektráren. Existence bioplynových stanic využití odpadního tepla. Požadavek na zlepšení kvality ovzduší: modernizace kotlů, realizace úsporných opatření, realizace obchvatů, výsadba izolační zeleně podél cest a výrobních areálů, čištění komunikací, environmentální osvěta. Ovzduší v území v návaznosti na ostravskou aglomeraci vyžaduje řešení. Výskyt nových invazivních druhů rostlin - slunečnice topinambur a zlatobýl kanadský. Posílení enviromentální výchovy, interpretace kulturního a přírodního dědictví. Voda z řek a potoků teče do Odry zlepšit kvalitu čištění odpadních vod. Posílení retenční funkce krajiny, obnova polních cest, remízků, výsadba původních druhů rostlin, keřů a stromů, obnova sadů s původními odrůdami ovoce. Nejednotný systém nakládaní a likvidace domovního odpadu, pozornost věnovat dalšímu stupni třídění, spolupráce obcí při nakládaní s odpady. 65

112 9 Rekreace a cestovní ruch Oblast MAS Regionu Poodří je krajinářsky velmi zachovalé území rozprostírající se podél řeky Odry přecházející do přírodního parku Oderské vrchy. Přírodní dominantou je Chráněná krajinná oblast Poodří s unikátními lužními lesy, která je jako mokřad evropského významu chráněná Ramsarskou úmluvou. MAS sousedí na východě s přírodním parkem Podbeskydím a geoparkem Podbeskydí. Poodří je ideální pro zájemce o pěší a cykloturistiku, převážně díky existenci místních i mezinárodních cyklotras, např. Greenways, spojující Krakov, Brno a Vídeň a dále Jantarová stezka. Na své si díky existenci rybničních soustav přijdou i milovníci rybaření. Zajímavé cíle pro toulky přírodou lze nalézt v Poodří a v přírodním parku Oderské vrchy. I samotná venkovská krajina nabízí množství kulturních a historických památek. Region je rodištěm a působištěm řady významných osobností veřejného, vědeckého, duchovního i uměleckého života. A to nejen celosvětového významu (J. A. Komenský, J. G. Mendel, kardinál Tomášek), ale také regionálního i místního obecního. 9.1 Kulturní a historické památky Kromě bohaté nabídky kulturních akcí téměř každá obec, městys či město má kulturní dům. Muzeum nalezneme ve městě Studénka (Vagonářské muzeum), v Suchdolu nad Odrou (Muzeum městyse a Muzeum Moravských bratří), ve Vrážném (Rodný dům J. G. Mendela) a obecní muzeum v Albrechtičkách, Muzeum zemědělství a venkova ve Skotnici, ve Fulneku jsou je to Muzeum J. A. Komenského a dále. Na území MAS se nachází: - 1 památka označená jako Národní kulturní památka Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského), - 1 památka uvedena v Indikativním seznamu národních kulturních památek Kostel Nejsvětější Trojice s farou (pův. děkanství). 9.2 Osobnosti MAS Regionu Poodří V každé z obcí MAS Regionu Poodří se narodila nebo působila osobnost, která byla spjata se životem v obci, v regionu, ale také v České republice a ve světě. Na počátku 18. století to byli Moravští bratři. Jedná se o duchovní i pokrevní potomky Jednoty bratrské, kteří pro svou víru emigrovali ze Suchdolu nad Odrou a blízkého okolí do Saska, kde si založili město Herrnhut, česky Ochranov. Tam obnovili Jednotu bratrskou, zakládali pak osady a misijní stanice na šesti kontinentech světa. Viz. příloha Tabulka č. 41: Osobnosti působící v obcích MAS Regionu Poodří 66

113 9.3 Turistická infrastruktura Velmi příhodná je dopravní dostupnost regionu a stoupá zde zájem návštěvníků o rodinnou rekreaci na venkově, agroturistiku a také o krátkodobé pobyty na venkově s využitím nabídky historického kulturního dědictví regionu (Kuhländchen Turistický region Poodří Moravské Kravařsko). Pozornost je v poslední době věnována pobytům se zaměřením na wellness (Relaxko Fulnek, SAK Studénka, HEIpark Tošovice) a na koňskou turistiku ( Jarošův statek Studénka Příroda kolem nás, o.p.s.). Viz. příloha Tabulka č. 42: Turistická infrastruktura v obcích MAS Regionu Poodří Turistická informační centra Na území MAS Regionu Poodří, v rámci turistické destinace Poodří Moravské Kravařsko, působí několik informačních center, která jsou vedena jako městské informační centrum nebo také v působnosti obce nebo mikroregionu. Ve své působnosti mají propagaci a prezentaci území, účast na výstavách cestovního ruchu, vydávání propagačních a prezentačních materiálů a některé také pořádání kulturních a společenských akcí. Tabulka č. 18: Seznam informačních center v obcích MAS Regionu Poodří IC Adresa Telefon , www Městské IC Bílovec Slezské náměstí 1, Bílovec info@bilovec.cz IC Klimkovice Lidická 1, Klimkovice Ic-klimkovice@erli.cz Městské IC Odry Masarykovo nám. 25, Odry IC Albrechtičky Albrechtičky IC Regionu Poodří IC Jeseník nad Odrou Bartošovice 1 - zámek Jeseník n. O IC Kunín Kunín 1 - zámek IC a centrum pro mládež Mošnov Mošnov infocentrum@odry.cz infocentum@albrechticky.cz region@regionpoodri.cz kultura@jeseniknadodrou.cz ic@kunin.cz Info.centrum@mosnov.cz KIC Sněženka Sedlnice Sedlnice kic@snezenka.cz Městské IC Fulnek Sborová 81, Fulnek mic@fulnek.cz IC Studénka Zdroj: webové stránky obcí nám. Republiky 762, Studénka infocentrum@mesto-studenka.cz 67

114 9.2.2 Ubytovací služby S rozvojem cestovního ruchu v Poodří, propagací a prezentací na výstavách cestovního ruchu, se v území také rozšiřuje nabídka ubytovacích služeb a to různých kategoriích. Ubytovací Penzióny: Hotely: Turistická ubytovna, ubytovna: Chatky: služby včetně kapacity: 18/326 lůžek 13/428 lůžek 15/334 lůžek 2/160 lůžek Autokemp: 1/kapacita 80 Tábořiště: 1 Viz. příloha Tabulka č. 43: Ubytování v MAS Regionu Poodří 9.4 Tematická turistika v Poodří Možnosti tematické turistiky v Poodří vychází z historie a z doby, kdy oblast Poodří, historicky oblast Moravského Kravařsko, byla prosperujícím územím s rozvinutou zemědělskou výrobou, sadařstvím, s tím souvisejícím chovem včel a v nepolední řadě rybnikářstvím. Zemědělské aktivity a přetrvávající potenciál zemědělské činnosti vytváří prostor pro agroturistiku a hipoturistiku. V Poodří byla zmapována oblast stravování, byly sesbírány recepty tradičních jídel a vydána byla kuchařka. Těchto podkladů je možno využít v gastronomii, k podpoře nabídce gastoproduktů specializovaných pro oblast Poodří. V Poodří je také potenciál různých pramenů, které jsou a byly využívaný nejen v lázeňství. V minulosti existovaly lázně v obci Kujavy, v současnosti pak léčebné procedury nabízí Sanatoria Klimkovice, které poskytují léčebně-rehabilitační péči dospělým i dětským klientům trpícím spektrem nemocí pohybového ústrojí, nemocí neurologických, gynekologických onemocnění, onemocnění oběhového systému a poruch látkové výměny. Ale je zde určitě ještě další prostor k využití pramenů z Poodří k léčebným účelům. V obci Jeseník nad Odrou existuje se svoji jedinečnou historií Jesenický pramen. V současnosti je voda z pramene prezentována jako pramenitá voda s obsahem minerálů. 9.5 Prezentace historického dědictví Poodří Oblast Poodří, historicky Moravského Kravařska, byla dlouho v zapomnění a moc se o historii tohoto regionu, s původními německými obyvateli, nemluvilo, nevědělo. Situace se mění, vznikají obecní výstavní expozice, na zámku v Bartošovicích se prezentuje Expozice Moravského Kravařska, vydávají se různé publikace, které přibližují historii tohoto regionu včetně rybářství a rybnikářství. Území by si ale zasloužilo větší pozornost, více muzejních expozic. Každá obec by měla prezentovat svoji historii, svůj svébytný život v obci, zanechat pro bu- 68

115 doucí generace část své historie prostřednictvím obecního muzea, expozice. Měly by být prezentovány osobnosti, které se významně podílely na rozvoji obce a regionu. Historie nabízí také návrat k tradicím, zvykům a využití těchto poznatků k jejich další prezentaci na různých akcích, kterými jsou pravidelné akce jako Dny obce, Obecní dožínky a další. Neopomenutelnou součástí historie Moravského Kravařska jsou místní kroje. A také ještě prostor ke spolupráci s německými obyvateli, kteří se v regionu narodili, nyní žijí v Německu, kde provozují Muzeum Moravského Kravařska a vydávají časopis Kuhländchen. SHRNUTÍ: Existence Destinačního managementu Poodří Moravské Kravařsko na podporu rozvoje turistiky v regionu a cestovního ruchu. Zkušenosti s různými formami propagace a prezentace regionu, účast na výstavách k prezentaci území i spolku. V území se narodilo, působilo několik osobností regionálního, celorepublikového i celosvětového významu. MAS je nositelem regionální značky Moravské Kravařsko regionální produkt ". Existence historie rybnikářství, rybářství a historie jako takové k posílení cestovního ruchu. Využití sakrálních staveb v nabídce církevní turistiky. V území se nachází jedna národní kulturní památka a jedna zapsána v indikativním seznamu památek. 10 Brownfields, rozvojové plochy a průmyslové plochy 10.1 Brownfields Území označovaná jako brownfields mají mnoho definic a popisů. Výstižně lze brownfield definovat jako: Opuštěné či nevyužívané území, které je oproti zeleným plochám postiženo vlivem předchozího využívání (ekologická a jiná rizika), a které vyžaduje zvláštní péči při jeho regeneraci. Na území MAS Regionu Poodří evidujeme relativně velké množství území, která odpovídají předchozí definici. Tato místa jsou v různém režimu využití či zcela opuštěná, jsou vlastněna privátním nebo veřejným sektorem a již mají či teprve hledají budoucí účel. Jedná se o menší areály do 2,5 hektaru (výjimkou je Věznice v Jakubčovicích n. Odrou 16 ha a bývalá vagónka ve Studénce 7,15 ha). Mezi areály brownfields patří: areály průmyslových podniků (včetně areálů, které výhledově vzniknou po ukončení průmyslové výroby) areály dolů 69

116 odkaliště skládky průmyslových odpadů, chemické skládky důlní a průmyslové odvaly skládky tuhých komunálních odpadů a zeminy rekultivace důsledek důlních vlivů apod. opuštěné areály bývalých zemědělských družstev opuštěné historické a vojenské areály a další Viz. příloha Tabulka č. 44: Brownfields v MAS Regionu Poodří 10.2 Rozvojové plochy Území označovaná jako rozvojové plochy můžeme definovat takto: Území připravené pro vstup investora, které je možné využít v souladu s platným územním plánem. Jejich budoucí využití je rozděleno do těchto kategorií: bydlení, rekreace, sport, cestovní ruch, kultura, komerční vybavenost, zdravotní, sociální a školská vybavenost, smíšená vybavenost, ostatní vybavenost. V Moravskoslezském kraji jsou evidována území, která odpovídají výše uvedené definici. Moravskoslezský kraj chce zpřístupnit informace všem, kteří chtějí v kraji začít nebo rozšířit své stávající podnikatelské aktivity. Databáze rozvojových ploch v Moravskoslezském kraji slouží pro investory, kteří chtějí na území Moravskoslezského kraje realizovat svůj podnikatelský záměr. Viz. příloha Tabulka č. 45: Rozvojové plochy v obcích MAS Regionu Poodří 10.3 Průmyslové zóny Průmyslové zóny jsou významné a perspektivní plochy, eventuálně plochy spolu s objekty, které jsou po všech stránkách připraveny k zahájení investičních projektů. Moravskoslezský kraj podporuje od 90. let přípravu těchto zón, jejich dokumentaci a eventuálně výstavbu infrastruktury a hledá pro tyto zóny za velmi výhodných podmínek vhodné investory. V Moravskoslezském kraji se nachází množství průmyslových zón v různém stavu připravenosti a především obsazenosti. Právě využití a obsazení nabízených ploch investory je velmi pozorně sledovaným měřítkem posuzování úspěšnosti těchto lokalit. Průměrná obsazenost 70

117 průmyslových zón v kraji se pohybuje kolem 74 %. V MAS Regionu Poodří nalezneme 2 průmyslové zóny Průmyslová zóna u D1 Exit 330 Hladké Životice Průmyslová zóna se nachází v katastrálním území obce Hladké Životice v bezprostřední blízkosti křižovatky dálnice D1 a přeložky silnice I. třídy I/57 Opava Nový Jičín. Komunikační napojení zóny je řešeno dvěma sjezdy z komunikace I/57 ve vzdálenosti 300m od křižovatky s D1, je hotovo rovněž přímé napojení zóny z mimoúrovňové křižovatky přeložky silnice I. třídy I/57 a dálnice D 47. Vlastní plocha zóny činí 31,5 ha, je členěna na část A 22 ha a část B 7,5 ha cca 2,0 ha činí plocha navrhované infrastruktury. Obě části zóny jsou propojeny podjezdem pod přeložkou silnice I/57. Rozloha: 31,5 ha K dispozici: 31,5 ha Silné stránky: Dopravní dostupnost - Ostrava (30 km - 20 min), Opava (35 km, 30 min), Nový Jičín (10 km, 10 min), Olomouc (55 km, 30 min), Letiště Mošnov (15 km, 10 min), Polsko (45 km, 30 min), Slovensko (70 km, 55 min). Obyvatelstvo - Kvalifikovaná pracovní síla v regionu. Připravenost - Vyřešené majetkoprávní vztahy, vydána veškerá stavební povolení na inženýrské sítě a komunikace v zóně, zpracována dokumentace pro realizaci inženýrských sítí a komunikace v zóně Multimodální Logistické Centrum Ostrava - Mošnov Multimodální Logistické Centrum na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě je důležitou součástí plánovaného rozvoje ostravského letiště a přilehlé oblasti. Celá zóna nabídne více než m2 průmyslových ploch, které jsou vhodné nejen pro logistiku a skladování, ale i lehkou výrobu a další služby s vyšší přidanou hodnotou. V rámci ČR park představuje unikátní kombinaci využití silniční, letecké a železniční dopravy, díky čemuž je projekt schopen vyhovět požadavkům i nejnáročnějších klientů. Lze využít synergie s blízkými výrobními linkami společností Hyundai, Kia či Opel nebo například celních služeb v rámci sousedícího letiště. Park se nachází mezi dálnicí D1 a rychlostní komunikací R48, takže nabízí výtečné dopravní napojení jak do zbytku ČR, tak i do Slovenska a Polska. Díky spojení s letištěm je pak možné letecké spojení do celého světa. Rozloha: 30 ha + 50 ha 71

118 Technická infrastruktura Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Technická infrastruktura zajišťuje dostatečné kapacity vody, plynu a elektrické energie pro současné investory i nově příchozí společnosti. Datové spojení lze realizovat přes optické sítě, které provozují dva nezávislé subjekty. Multimodální Logistické Centrum je navrženo tak, aby splňovalo požadavky klientů nejen z oblasti logistiky a dopravy, ale i lehké výroby. Air Cargo Terminál svým umístěním nabízí možnost přímého vstupu na runway ze skladové Haly A a tímto je ideálním řešením pro společnosti z oblasti air cargo logitistiky. Záměrem Rail Cargo terminálu je nabídnout logistické haly A-CLASS standardu doplněné o možnosti železničního napojení vybraných hal. Viz. příloha Mapa č.31: Brownfields, průmyslové a rozvojové plochy 10.4 Rozvojové dokumenty Na území MAS se tvoří několik rozvojových dokumentů: Strategické plány rozvoje obcí, Strategické plány rozvoje DSO, Územně analytické podklady ORP, Strategie rozvoje turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko v působnosti Destinačního managementu a další jako Územní plány obcí, Plán péče CHKO Poodří, dokumentace při komplexní pozemkové úpravy. Tyto rozvojové dokumenty nejsou tak úplně v souladu a nevycházejí z té nejmenší statistické jednotky, kterou je obec. Ne vždy jsou tyto strategie zpracovávaný leadrovsky, resp. způsobem zdola nahoru. Těmto strategiím také schází jednotnost, jednotný způsob zpracování, který by se dal využít jako stavebnice od Strategického plánu rozvoje obce až po Strategický plán rozvoje kraje i následně ČR. Snahy jsou, MMR vytvořilo webovou aplikaci která je on-line nástrojem pro podporu strategického plánování v obcích. Využití této aplikace pro tvorbu programu rozvoje obce PRO ale není povinné. Tato možnost nabízí kompatibilitu s údaji ČSÚ a další. Problém je se získáváním informací z úřadu práce, většina údajů v souvislosti s chudobou a poskytováním sociálních dávek není veřejná. Rovněž metodika zpracování měsíčních zpráv jednotlivých poboček úřadu práce není jednotná. MAS Regionu Poodří nabízí možnost zpracování případně součinnost při zpracování Strategických plánů rozvoje obce v územní působnosti MAS, DSO i vyšším územním celkům. SHRNUTÍ: Existence brownfields a rozvojových ploch v regionu. Zpracovávání programů rozvoje a strategií v jednotné metodice. Existence dvou průmyslových zón v regionu. Vznik nových firem s orientací na automobilový průmysl jednostranné zaměření. Nedostatek malých a středních podniků s různým výrobním programem. 72

119 11 SWOT analýza a výstupy dotazníkového šetření Dotazníkové šetření se uskutečnilo v termínu: , celkem bylo navráceno 737 dotazníků, z toho 71 elektronicky přes webovou aplikaci. V některých případech bylo na anketním lístku zaznamenáno více skutečností. V rámci dotazníku byla současně u respondentů zjišťována demografická data věk, pohlaví, vzdělání a ekonomická aktivita. Nejčastější odpovědi na otázku Co chybí Vám nebo Vašim spoluobčanům v obci? v rámci ankety uvádíme v následující tabulce. Tabulka č. 19: Nejčastější odpovědi v anketě Záměr Počet hlasů Oprava a vybudování chodníků 134 Koupaliště/bazén 125 Dětské hřiště 118 Kanalizace, vodovod a ČOV 99 Oprava komunikací 96 Obchody a služby 78 Cyklostezky a in - line stezky 76 Zdroj: výsledky dotazníkového šetření Viz. příloha Výstup č. 2 Výsledky ankety pro účely strategického plánování na roky SWOT analýza Vymezení SWOT analýzy SWOT je plánovacím nástrojem k pochopení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v regionu, jehož se týká zhodnocení zdrojů. Zahrnuje identifikaci vnitřních a vnějších faktorů, které jsou pozitivní nebo naopak nepříznivé. SWOT analýza jako nástroj je využívána pro zlepšení chápání situace v dané oblasti regionu nebo obci. Poskytuje výbornou kostru k posouzení strategie, pozice a směru obce/regionu. Je to proces identifikace, kde je daný region silný a kde je naopak zranitelný. Silné stránky jsou pozitivní hmotné a nehmotné vlastnosti, interní v rámci regionu. Slabé stránky jsou faktory, které jsou dané v rámci určité oblasti, ale snižují její možnost dosáhnout vytyčeného cíle a mohou být zlepšeny. Příležitosti jsou zpravidla vnější faktory, objevují se v prostředí a představují důvod, proč daná oblast funguje a může se rozvíjet. Hrozby jsou zpravidla vnější faktory, které mohou být rizikové pro potenciální rozvoj na základě identifikovaných příležitostí. Je nutné s nimi počítat, pokud by se mohly objevit v plánovaném rozvoji. 73

120 Metody tvorby SWOT Zdrojem údajů ve SWOT analýze jsou zjištění ze situační analýzy, analýzy problémů a potřeb, podklady z existujících strategických dokumentů pro dané území, ale především podněty z veřejných projednání MAS. Účastníci akcí se vyjadřovali postupně ke všem stránkám silným, slabým, příležitostem i hrozbám. Výsledkem je seznam položek, které byly následně upraveny do níže uvedených tabulek seřazení dle témat a odstranění duplicit. SWOT analýza byla několikrát projednána na jednáních rozšířeného výboru MAS a otevřena k připomínkování. SWOT analýza je zpracována ve dvou úrovních: SWOT analýza celková zahrnuje obecné problémy a především činnost kanceláře MAS jako takové, obsahuje také zhodnocení fungování MAS. Týká se ve velké míře záležitostí v oblasti čerpání dotací (navazuje především na specifický cíl č. 7 a shrnuje nejdůležitější charakteristiky MAS). SWOT analýza vybraných oblastí rozvoje vybrané oblasti rozvoje jsou: - Kvalita života v obcích zahrnuje občanskou vybavenost, kulturu, sport, zaměstnanost, vzdělávání, sociální oblast a bydlení (navazuje především na specifické cíle 1 a 4) - Ekonomika a infrastruktura zahrnuje podnikání zemědělské i nezemědělské a infrastrukturu (návaznost na specifické cíle 2 a 3) - Atraktivita regionu životní prostředí a cestovní ruch (návaznost na specifické cíle 5 a 6) SWOT analýza poskytuje regionu přehled a pomáhá identifikovat silné stránky, které je vhodné využít a v těchto aspektech usilovat minimálně o uchování stávajícího stavu. Na slabé stránky je třeba reagovat, identifikované příležitosti využít a vyhnout se hrozbám Sporné položky SWOT analýza obsahuje několik položek, které jsou různými aktéry vnímány odlišně. Rozdílnost názorů je přirozenou věcí, nicméně pro SWOT to představuje problém jednoznačného zařazení jednotlivých bodů i po několika projednáních. Jedná se například o tyto body: Jaderná elektrárna Blahutovice Vodní nádrž Spálov Kanál Odra-Dunaj-Labe Blízkost krajského města Ostrava V těchto otázkách vidí někteří občané příležitost rozvoje regionu (především ekonomickou), jiní ohrožení z hlediska negativního vlivu na životní prostředí nebo jiné oblasti života. Zařazení těchto bodů je tedy takové, že se mohou objevovat i v položkách příležitosti stejně jako ohrožení. 74

121 11.2 SWOT analýza celková Tabulka č. 20: SWOT analýza celková SILNÉ STRÁNKY Zkušenosti a zázemí úspěšné MAS, úspěchy v získávání finančních prostředků, nastavená národní i mezinárodní spolupráce MAS Území MAS ucelená obdélníková plocha s dálnicí uprostřed Velikost MAS dle počtu obyvatel třináctá největší v ČR, druhá v kraji Zachovalý venkovský charakter území, nicméně s dobrou dostupností do velkých měst Existence Destinačního managementu Poodří Moravské Kravařsko na podporu rozvoje turistiky v regionu a cestovního ruchu Existence velmi cenných a atraktivních chráněných území - CHKO Poodří a přírodní park Oderské vrchy Území bohaté na tradice a historii, rodiště a působiště významných osobností Dobrá úroveň komunikace a vzájemné informovanosti uvnitř regionu, snaha partnerů řešit společně budoucnost území Kvalifikovaný a schopný personál MAS SLABÉ STRÁNKY Nízké povědomí o MAS mezi nejširší veřejností Nízké povědomí o regionální značce Moravské Kravařsko mezi nejširší veřejností Stále okrajové zapojení všech obcí do řízení, strategického projektování a financování MAS Regionu Poodří Nízký příspěvek obcí a dalších subjektů MAS Regionu Poodří Existence sociálně slabých oblastí na území MAS Znečištění ovzduší způsobené lokálními topeništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, spoluspalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska. PŘÍLEŽITOSTI Prostor pro další rozvoj spolupráce obcí, neziskových organizací, podnikatelů a dalších subjektů v regionu ekonomika, kultura, školství atd. Prohloubení spolupráce s okolními městy, partnerská spolupráce s jinými MAS Rozvoj informačních technologií (zpravodaj, web stránky) Vytvoření existenčního a ekonomického společenství zajištěním odbytu pro výrobu právě na území MAS Regionu Poodří Vytvoření projektového, reprezentativního a odborného týmu garantujícího rozvoj celého území MAS Regionu Poodří Rozšíření MAS Regionu Poodří o obce Těškovice, Vřesina, Čavisov, Kyjovice, Horní Lhota, Dolní Lhota, Polanka nad Odrou, Stará Ves nad Ondřejnicí, Krmelín, Brušperk, Příbor, Závišice, Štramberk, Rybí, Starý Jičín Inspirace příklady dobré praxe z ČR i ze zahraničí Pouze 4 obce mají pod 500 obyvatel, naprostá většina pozic starostů je uvolněných Rostoucí počet obyvatel MAS Dálnice, železnice a letiště přímo na území MAS Dobré podmínky pro zemědělství Um lidí, kteří žijí (umí se postavit k práci), starý vesnický způsob života OHROŽENÍ Malá podpora místního rozvoje a venkova ze strany státu Omezující podmínky pro získání dotací, nespolehlivost finančních zdrojů 75

122 Složitá legislativa a administrace, byrokracie Příslušnost obcí MAS do 5 ORP Konkurence ostatních MAS a obdobných sdružení (mikroregiony, sdružení obcí) Složitá koordinace různých a nesourodých subjektů v rámci MAS Závislost na dotacích a úspěšnosti MAS v programovém období Nízká míra angažovanosti občanů, nezájem ze strany některých obcí, spolků a podnikatelů Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce Vzdělaní mladí lidé odchází za prací mimo region Stárnutí obyvatelstva Zdroj: vlastní zpracování 11.3 SWOT analýza vybraných oblastí rozvoje Tabulka č. 21: SWOT analýza - Kvalita života v obcích KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH SILNÉ STRÁNKY Atraktivita území pro bydlení na venkově a přitom dobrá dostupnost do měst Dostatek volných ploch pro bytovou výstavbu a občanskou vybavenost Vzrůstající kulturní, sportovní a spolková činnost obyvatel Dostupná zdravotní péče Komunitní a soudržný způsob života především v malých obcích Dostatečné vybavení obcí základními školami a fungující systém předškolní výchovy Dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití Organizování tradičních akcí společenských, kulturních, sportovních KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH SLABÉ STRÁNKY Problém nezaměstnanosti především u specifických skupin obyvatel, málo pracovních příležitostí Málo atraktivní podmínky pro uplatnění vzdělaných lidí, mladí lidé nenachází v regionu odpovídající zaměstnání Nedostatečná kapacita zařízení sociálních služeb, vč. péče o seniory Malé zapojení mladé generace do života v obcích, nebezpečí zanedbávání kulturních tradic Nedostatečná síť obchodů a služeb pro občany Nezájem mladé generace o místní rozvoj, malá angažovanost občanů Nízká úroveň místní demokracie, malá informovanost Málo měkkých vzdělávacích projektů pro dospělé Malá podpora rodin s dětmi, chybějící bydlení pro mladé rodiny Existence sociálně slabých oblastí Odry, Jakubčovice, Velké Albrechtice Chybějící místa v mateřských školách Schází osvěta, vytváření podmínek k zapojení mládeže do spolkové činnosti výchovou a přilákání novými trendy KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH PŘÍLEŽITOSTI Spolupráce měst, obcí a NNO napříč regiony Možnost využití dotačních zdrojů Vybudování infrastruktury pro bydlení 76

123 Dostatek míst ve školách mohou se přilákat noví obyvatelé Potenciál v dalším rozvoji mimoškolních aktivit, např. sportovní vyžití pro děti Potenciál aktivních místních lidí pro rozvoj zájmové kulturní činnosti, snadná participace na společných aktivitách obce Narůstající počet obyvatel z důvodu zdravějšího ŽP než ve městech Existence památkových objektů Potenciál nových obyvatel - přivdání, přiženění do obce Propojení činnosti spolků mezi obcemi Potenciál místních vysokoškoláků posílení místních kapacit Nový energetický zdroj v regionu pozitivní vliv na zaměstnanost Existující lidský potenciál, přívětiví obyvatelé s vazbou k regionu KVALITA ŽIVOTA V OBCÍCH OHROŽENÍ Nedostatek financí pro obce, chybějící zdroje na rekonstrukci stávajících budov občanské vybavenosti Hrozba růstu nezaměstnanosti, problémy se zaměstnáváním osob starších 50-ti let Odliv mladých a vzdělaných lidí z vesnic do větších měst Morální úpadek ve společnosti Klesající kvalita výchovy a vzdělávání dětí Rozpad rodinných vazeb (rozvody, není zajištěna péče o seniory v domácím prostředí) Výstavba satelitů na vesnicích se soc. důsledky nezájem lidí, anonymita Stárnutí obyvatelstva na venkově, klesající porodnost Vrstvení společnosti dle majetku Přílišná státní regulace aktivit pro děti hygiena, bezpečnost Neustálé reformování státní policie a její absence v celém území MAS Zánik venkovských a střediskových kin vlivem plošné digitalizace Nebezpečí rušení základních a mateřských škol Závist, sobeckost Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 22: SWOT analýza Ekonomika a infrastruktura EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Nabídka průmyslových zón v regionu Dobrá spolupráce obcí s podnikatelskými subjekty (obec, řemeslníci, zemědělci) Existence regionální značka Moravské Kravařsko regionální produkt Dobré podmínky pro zemědělství dostatek orné půdy, v území působí řada zemědělců samostatně hospodařících rolníků, z toho téměř 50 ekologických zemědělců Vhodné podmínky pro rybníkářství Pokrytí převážné části území infrastrukturou občanské vybavenosti (plynofikace, vodovod, elektrifikace pokrytí TV signálem, mobilními operátory atd.) Dopravní dostupnost regionu, existence dálnice, železničního tahu a letiště Hustá železniční a silniční síť EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA SLABÉ STRÁNKY 77

124 Chybějící drobné a střední podnikání, nedostatky v zajištění místních služeb (např. zámečnictví) Pokles řemeslné výroby Převažující intenzivní způsob zemědělství Existence brownfields Nedostatek podnikavých lidí Malá vzdělanost pracovníků v sektoru zemědělství a lesnictví Zastaralé nebo chybějící budovy, technologie a vybavení pro rostlinnou a živočišnou výrobu a zpracování zemědělských produktů Nedostatečná podpora zemědělců, malých a středních podnikatelů, především ve službách Špatná dopravní obslužnost Místy špatná nebo chybějící infrastruktura např. kanalizace Špatný technický stav dopravní infrastruktury především komunikací nižších tříd, místních komunikací, chodníků, mostů, mostových těles Chybějící parkovací místa v obcích, úzké ulice Špatný stav silnic nižších tříd a místních komunikací Nedostatečné bezpečnostní prvky na komunikacích EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA PŘÍLEŽITOSTI Potenciál lidské práce, řemeslné tradice, potenciál rozvoje drobných služeb Zájem a potenciál o zhodnocení zemědělské produkce zpracováním do výrobků, výroby místních specialit Dotace do oblasti agroturistiky, např. hipostezky, ubytování na farmě Zkvalitnění a zvýšení počtu stezek v lesích a polních cest Využití brownfields, využití zaniklé části voj. prostoru Libavá Příznivé předpoklady pro rozvoj ekologických a mimoprodukčních forem zemědělství, potenciál pro diverzifikované zemědělství, např. ovocnářství Potenciál výroby a prodeje lesnických produktů Distribuce místních výrobků v území, např. místní farmářské trhy, prodej ze dvora Potenciální nabídka volné pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky Dobrá dopravní dostupnost do Olomouce i Ostravy Nové energetické zdroje v regionu Plánovaná výstavba kanálu Dunaj Odra - Labe Vznik rychlodráhy Varšava - Vídeň Prostor pro rozvoj cyklostezek EKONOMIKA A INFRASTRUKTURA OHROŽENÍ Složitá, nesrozumitelná legislativa a administrativa, špatná vymahatelnost vyhlášek a zákonů Ekonomická situace státu a EU, korupce Chybějící finance do infrastruktury Plánována výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe Nevhodně nastavené dotací do zemědělství, klesající živočišná výroba Velký úbytek orné půdy zástavba volných pozemků místo stávajících nevyužitých Rušení autobusových spojů Zdroj: vlastní zpracování 78

125 Tabulka č. 23: SWOT analýza Atraktivita regionu ATRAKTIVITA REGIONU CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY Rozmanitost regionu - přírodní i kulturní Přírodní, maloměstská a venkovská atraktivita regionu, oblast představuje zázemí k odpočinku pro obyvatele měst Vhodnost terénu pro cykloturistiku a hippoturistiku Charakteristická místní gastronomie Existence lázeňského města Klimkovice Existence naučných stezek Existence chráněných oblastí - CHKO Poodří, Přírodní park Oderské vrchy, Geopark Pobeskydí, ochranná pásma minerálních vod Zvyšující se environmentální povědomí obyvatel. Realizována řada opatření přispívajících ke snížení vypouštěného komunálního znečištění do vodních toků. V území se vyrábí elektrická energie pomocí fotovoltaických článků, domácích fotovoltaických elektráren. Existence bioplynových stanic využití odpadního tepla. ATRAKTIVITA REGIONU CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SLABÉ STRÁNKY Slabá propagace regionu - malá atraktivita regionu z důvodu nedostatečného marketingu Stále nedokonalá turistická infrastruktura (značení, služby, ubytovací a stravovací kapacity aj.) Absence cyklotras, hipostezek, turistických a běžkařských a in-line tras Znečištění vodních toků odpadními vodami a hnojivy Nefunkční protipovodňová opatření, neudržovaná koryta vodních toků, nedostatečný systém zadržování vody v krajině Špatné meliorace, opomenuté místní cesty úvozy, meze Nepůvodní druhy v krajině Nedokončené pozemkové úpravy a místy nerealizovaná opatření dle KPÚ Nejednotný systém nakládaní a likvidace domovního odpadu, chybějící vhodné prostory pro nádoby na separovaný odpad v ulicích Znečištění ovzduší způsobené lokálními topeništi v topné sezóně (nedokonalé spalování, spoluspalování komunálního odpadu), dopravou a zdroji znečištění z Ostravska. Zastaralá lokální topeniště Energetická náročnost budov Nedostatečná izolační zeleň podél cest a výrobních areálů Hlukové znečištění z dopravy. Dálnice blokující migraci zvěře ATRAKTIVITA REGIONU CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘÍLEŽITOSTI Blízkost do Ostravy (zaměstnanost v turistickém ruchu, návštěvnická infrastruktura) Blízkost letiště Mošnov příletová turistika CHKO Poodří zachovalá příroda a příležitost pro cestovní ruch, potenciál užší spolupráce správy CHKO Poodří a MAS Poptávka po službách cestovního ruchu, po dalších ubytovacích a stravovacích kapacitách Potenciál pro rozvoj agroturistiky, především na Oderských vrších Potenciál pro využití lesů a rozvoj hipoturistiky Potenciál pro další rozvoj cykloturistiky cyklostezky, cyklotrasy, singltrekové stezky pro cyklisty 79

126 apod. Potenciál pro rozvoj gastroturistiky, houbařské a rybníkářské turistiky Nabídka památek pro rozvoj cestovního ruchu Potenciál v obnově staré technické infrastruktury (průmyslová turistika Studénka) Možnost vzniku dalších lázeňských míst, v Jeseníku nad Odrou a Spálově Potenciál pro rozvoj wellnessové a kongresové turistiky Kanál D-O-L rozvoj plavební turistiky Rekonstrukce množství panských sídel pro turistiku Zámky Poodří (Kunín, Fulnek, Bartošovice, Bílovec, Klimkovice, Bravantice, Nová Horka, Jeseník nad Odrou, Spálov, Slatina, Pustějov, Studénka, Hukovice, Trnávka) Obnova malebnosti krajiny polních cest a drobných nemovitých památek (kaple, pomníky, obrázky svatých, boží muka, hraniční kameny, bludné balvany, naučné stezky, lavičky se stoly). Dotace do oblasti životního prostředí v novém programovém období Tvorba protipovodňových opatření Prostor pro kontinuální environmentální osvětu Rozvoj elektromobility a sítě dobíjecích stanic ATRAKTIVITA REGIONU CESTOVNÍ RUCH A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OHROŽENÍ Špatná environmentální a sociologická pověst kraje Chátrající památkový fond Nedůvěra obyvatel k rozvoji turistiky Absence historických pramenů k hlubší propagaci historie Moravského Kravařska Absence výrazné atraktivity cestovního ruchu, u níž by byla šance na kandidaturu na seznam UNESCO Agresívní formy turistiky (čtyřkolky, sběrači lesních plodů, hledači pokladů) Přírodní katastrofy (přívalové povodně a sníh) Výstavba bioplynových stanic a solárních elektráren, změny krajinného rázu větrnými elektrárnami Špatné životní prostředí na Ostravsku ovzduší, hluk (železnice, dálnice, letecká doprava), zdroje znečištění ovzduší z Polska Úbytek zemědělské půdy, znehodnocování půdy Plánovaná výstavba kanálu Odra Dunaj Labe Plánovaná výstavba vodní nádrže Spálov Plánovaná výstavba jaderné elektrárny Blahutovice vliv na krajinný ráz i klima Zdražování energií s následkem přechodu domácností na levnější fosilní paliva s větším negativním dopadem na životní prostředí Nárůst automobilové dopravy zvyšující emise prachu a hluk Zdroj: vlastní zpracování 12 Analýza problémů a potřeb regionu Na základě zjištění ze statistických dat, dotazníkového šetření, pracovních skupin, veřejných projednání, SWOT analýzy a dalších informačních zdrojů pro analytickou část SCLLD lze formulovat shrnující analýzu problémů a potřeb. Analýza je rozčleněna do několika oblastí - témat. V každém tématu jsou uvedeny následující položky: Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy v dané oblasti souhrn poznatků 80

127 Formulace potřeb regionu uveden výčet potřeb, který nemusí být vyčerpávající Návaznost na strategickou část jaké specifické cíle (opatření, podopatření) strategické části se dané oblasti týkají. Přiřazení nelze provést vždy jednoznačně, protože jednotlivé cíle strategické části jsou integrované, což znamená, že naplňují více oblastí současně. Např. strategický cíl 2 Oživit podnikatelské prostředí přispívá k rozvoji místní ekonomiky, ale také přispívá řešení nezaměstnanosti, řeší částečně sociální problémy apod. Nicméně rámcové přiřazení ke strategické části je u každé oblasti vždy uvedeno. Analýza problémů a potřeb je tak nezbytným spojovacím prvkem analytické a strategické části SCLLD MAS Regionu Poodří. V závěru uvádíme formou přehledné tabulky provázanost jednotlivých částí SCLLD, kde je základem strategická část a k ní jsou navázány ostatní části - analytická, SWOT a analýza problémů a potřeb Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Občanské vybavení jsou podle stavebního zákona stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a pozemky související. Některé objekty, jako např. infrastruktura, pozemky staveb a zařízení pro vzdělávání, výchovu, sociální a zdravotní služby a další jsou v analýze problémů a potřeb analyzovány i v jiných částech. Základní občanská vybavenost je v obcích MAS Regionu Poodří na úrovni odpovídající potřebám místních obyvatel a hlavně možnostem obcí. Z dotazníkového šetření pro obce vyplynula nejen potřeba rekonstrukcí a modernizací objektů občanské vybaveností, ale také výstavba nových, a zachování stávajících služeb na venkově. Jde o zachování poskytovaných služeb poštovních úřadů, zabezpečení lékařské péče pro děti i pro dospělé, zabezpečení prodeje potravin, resp. smíšeného zboží, rozšíření nabídky služeb venkovských knihoven, jejich modernizace. Snahou je vytvoření podmínek ke stabilizaci a navýšení počtu obyvatel na venkově, oslovení mladých s nabídkou služeb pro plněhodnotný život na venkově. Součástí zabezpečení základní občanské vybavenosti je vytvoření podmínek pro drobné podnikatele, především s nabídkou poskytování řemeslných služeb v obci, které v minulosti byly na venkově samozřejmostí a dle průzkumu mezi obyvateli v mnoha obcích tyto služby chybí. Starostové rovněž požadovali v rámci dotazníkového šetření modernizaci budov obecních úřadů. Jedná se o vytvoření kulturního pracovního prostředí nejen pro zaměstnance úřadu, ale také vytvoření důstojného prostředí pro jednání s občany, zasedání komisí, případně k využití pro spolkovou činnost. Obcím schází klubovny pro mládež. 81

128 Všechny obce mají zpracovány územní plány kromě obce Vrchy, která nyní zpracovává nový ÚP. Některé obce aktualizují své plány formou změn a některé zpracovávají nové územní plány. Ordinace praktických lékařů fungují ve větších obcích a městech, která poskytují kromě zdravotních středisek, také nemocniční ošetření, která se nacházejí v Bílovci (Bílovecká nemocnice, a.s.) a v Odrách (městská nemocnice). Formulace potřeb: Neobjevila se poptávka po realizaci územních plánů jednotlivých obcí, ale je třeba věnovat pozornost nadobecním strategickým a rozvojovým dokumentům Je nutno vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel v území. Je třeba podporovat rodinný život na venkově a to také výstavbou rodinných domů při zachování charakteru a stylu venkovské zástavby. V některých obcích se objevuje požadavek na rekonstrukci budov obecních úřadů a úpravu veřejných prostranství Je nutno posílit činnost městských strážníků a zkvalitnit jejich zázemí a také rozšířit počet příslušníků městské policie o oddělení ve větších obcích. Je třeba posílit složky integrovaného záchranného systému pro zajištění zvýšené odolnosti území vůči změnám klimatu a novým rizikům. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl 1 Zlepšit vzhled a život v obcích 1.1. Zlepšení základní vybavenosti obcí 1.6. Tvorba a implementace rozvojových dokumentů Specifický cíl 4 Zlepšovat prostor pro život, práci a vzdělávání 4.3. Rozvoj služeb občanské vybavenosti 4.4. Rozvoj bydlení 12.2 Podnikání a zemědělství Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Celkem je na území MAS evidováno podniků. V území převažují fyzické osoby, jako podnikatelé, nad ostatními typy podnikatelských subjektů, jejich podíl je 82,49%. Největším zaměstnavatelem v MAS je firma VARROC LIGHTING SYSTEMS s.r.o., Šenov u Nového Jičína. Jeho výroba je zaměřena na automobilový průmysl, výroba světel. V regio- 82

129 nu působí ještě několik dalších významných zaměstnavatelů s orientací na automobilový průmysl a to především v podnikatelské zóně letiště Mošnov. Výrobní program těchto podniků je orientován na automobilku Hyundai v Nošovicích. V minulosti bylo území známo zemědělskou výrobou. Je zde tradice pěstování tradičních plodin (obilí, kukuřice, řepka, pícniny), ale také např. ovocnářství a chov dobytka. V regionu se nachází rybníky a vodní plochy, je zde tradice pro chov ryb. V území je zájem i potenciál k ekozemědělství. V území je zájem o zhodnocení zemědělské produkce zpracováním do výrobků, výroby místních specialit. Dnes na území MAS působí 8 větších zemědělských podniků. Soukromě hospodařící rolníci působí na výměře kolem 500 ha zemědělské půdy, v některých případech do ha. V regionu schází střední a drobní podnikatele, řemeslná výroba je na ústupu. Oblast byla známa nejen zemědělskou výrobou, ale také výrobou průmyslovou: Vagónka Studénka, Romo Fulnek, Koh-i-noor Bílovec, Optimit Odry. Před těmito průmyslovými podniky v území působily malé podniky, řemeslníci a drobní zemědělci. V současné době malé a střední podnikání schází a bude v budoucnu vyžadovat podporu. Formulace potřeb: Je nezbytné podporovat malé a střední podnikání a to především formou rozvoje řemesel a služeb. Dále pak podporovat prodej výrobků prostřednictvím místních trhů. V území je nutné maximálně využívat stávající volné podnikatelské plochy pro malé a střední podnikání. U větších lokalit je vhodné umístit vždy několik malých podnikatelských subjektů. Při tvorbě nových územních plánů jednotlivých obcí je třeba se soustředit na tvorbu ploch pro aktivity malých firem. V oblasti zemědělství je žádoucí podpora rostlinné a živočišné výroby a to zejména pro rodinné a menší farmy. Je nutné zlepšovat podmínky pro zpracování a prodej zemědělských výrobků, např. zpřístupnění prodeje ze dvora. Je třeba podporovat vznik výrobních zemědělských i nezemědělských činností a podniků, především menšího rozsahu. U stávajících zemědělských a lesnických podniků je třeba podporovat jejich dlouhodobou udržitelnost, zvyšování jejich kapacity a efektivity, mj. formou modernizace provozoven a vybavení. U stávajících i nových zemědělských subjektů je vhodné zaměřit se na diverzifikaci činností. 83

130 Je třeba podporovat ekologické zemědělství a chránit zemědělskou půdu pro zemědělskou výrobu. Zemědělcům a lesníkům je třeba poskytovat odborné vzdělávání a zajišťovat jejich informovanost. S tím souvisí také rozvoj spolupráce subjektů, jejímž prostředníkem může být právě MAS. Je žádoucí zvýšení efektivity výroby a celkové konkurenceschopnosti v oblasti zpracování zemědělských produktů Založení nebo rozvoj nezemědělských činností vedoucí k diverzifikaci příjmů zemědělských podnikatelů a vytváření nových pracovních míst Investice do lesní techniky a postupů práce, které zvyšují hospodářskou hodnotu lesů a prostřednictvím využití šetrnějších technologií a strojů při hospodaření v lesích, omezujících poškození lesní půdy a porostů, techniky a technologií určených pro výchovu lesních porostů či investic do produkce kvalitního reprodukčního materiálu lesních dřevin Sdílení zařízení a zdrojů. Efektivní využití zdrojů a dosažení úspor Rozvíjet spolupráci v rámci krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů Pro řešení lokální nezaměstnanosti je vhodné zaměřit se na oblast sociálního podnikání Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb 12.3 Zaměstnanost Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Oblast zaměstnanosti úzce souvisí s tématem podnikání a také s tématem sociálních záležitostí. Přesto je tomuto tématu v rámci analýzy problémů a potřeb věnována zvláštní kapitola. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je v MAS Regionu Poodří vyšší než celorepublikový průměr, nejvíce osob je zaměstnáno v průmyslu. Region se jako celek nevyznačuje extrémně vysokou mírou nezaměstnanosti, přesto má v této oblasti řadu problémů. Zejména se jedná o to, že mladí vzdělaní lidé se ani nepokoušejí nalézt zaměstnání v regionu a prakticky ihned po ukončení vzdělání odchází za prací do jiných měst, regionů nebo do zahraničí. Dalším specifikem je nezaměstnanost určitých skupin obyvatelstva, zejména menšin, sociálně slabších obyvatel, matek vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené a osob nad 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení. Zde se otevírá možnost pro aktivní podporu zaměstnanosti a pro sociální podnikání. Vytváření nových pracovních míst je tedy velmi žádoucí. Další důležitou součástí problému je vzdělávání a rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání a podpora zahájení podnikatelské 84

131 činnosti nezaměstnaných. V dnešní době je pohled na tuto oblast již jiný než v předchozích letech. Nejedná se o pouhé pořádání rekvalifikačních kurzů bez návaznosti na praxi, ale je třeba nastavit spolupráci všech aktérů, kterých se téma zaměstnanosti týká úřadu práce, zaměstnanců, zaměstnavatelů, nezaměstnaných, studentů, škol, NNO pracující ve prospěch sociálně slabých atd. V některých jiných regionech se již realizuje jedná se o tzv. místní pakty zaměstnanosti a jeho obdoba vzniká i v MAS Regionu Poodří. Formulace potřeb: K řešení nezaměstnanosti je nutné přistupovat komplexně je třeba nastavit fungující spolupráci aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti zjišťovat potřeby místních zaměstnavatelů, vzdělávat obyvatele a zlepšit systém poskytování poradenství pro získání zaměstnání. Při tvorbě nových pracovních míst a řešení nezaměstnanosti se nespoléhat na pomoc zvenčí, ale hledat vlastní kapacity a využít místní zdroje a potenciál, což značnou měrou přispívá k udržitelnosti pracovních míst. Je třeba nabídnout na venkově nová pracovní místa, např. vytvořením podmínek pro malé a střední podnikání. Je nutné vyvinout snahu pro omezení sezónního zaměstnávání obyvatel Poodří, vytvořit podmínky pro celoroční zaměstnání. Je žádoucí pracovat se skupinami obyvatel znevýhodněnými na trhu práce, např. s nezaměstnanými ve věku 50 a více, zdravotně postižení a dlouhodobě nezaměstnaní. Je nutné zlepšit postavení rodičů s malými dětmi, pečujících osob a žen začínajících podnikání na trhu práce a zvýšit jejich zaměstnanost Je třeba usilovat o návrat studentů do regionu, do obcí MAS Regionu Poodří. Je nutné udržovat a rozvíjet sociální podniky v regionu Návaznost na strategickou část: Problematika zaměstnanosti je vnímána jako průřezová, objevuje se v několika specifických cílech týkajících se např. sociálních záležitostí, podnikání, cestovního ruchu. Proto byla v rámci struktury strategie zařazena do specifického cíle 7 Posilovat roli místního partnerství, opatření 7.5. Podpora zaměstnanosti na území MAS Dopravní a technická infrastruktura Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Region protíná dálnice D1. Silniční síť území je propojena dostatečným počtem silnic, bohužel jejich kvalita není vždy na patřičné úrovni, převážně se jedná o silnice IV. tříd a místní komunikace. V posledním období dochází na území MAS Regionu Poodří ke snížení 85

132 počtu autobusových spojů. Špatná dostupnost je především o víkendech, kdy je autobusová doprava velice omezená. Na území MAS Regionu Poodří je rozsáhlá síť cyklotras, které jsou využívány nejen místními obyvateli při vyjížďkách za poznáním regionu, ale některé úseky cyklotras slouží jako doprava do zaměstnání nebo do škol. Bohužel ne vždy je na odpovídající úrovní jejich značení a průchodnost terénem, především na špatných klimatických podmínek, deštivého počasí. Tyto cyklotrasy jsou také hojně využívaný zahraničními cyklisty a to v souvislosti s propagací trasy Greenways Krakow Morava Vídeň, která je součástí mezinárodních cyklotras Euro- Velo. Územím MAS vede páteřní železniční trať č. 270 Praha Bohumín a pět dalších železničních tratí. Je zde plánována výstavba vysokorychlostní trati. V regionu se nachází mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu v Mošnově - letiště Leoše Janáčka Ostrava, které přináší své stinné stránky, ale také potenciál pro další rozvoj regionu. Technická infrastruktura má své rezervy. Každá obec má veřejný vodovod. V několika případech je stav zařízení neuspokojivý, dokonce havarijní a to tam, kde je vedení zhotoveno z litiny. Plynofikovány nejsou čtyři obce. Celé území MAS Regionu Poodří je pokryto TV signálem i mobilní sítí. V některých místech není mobilní síť ideální, jedná se o oblast Oderska. Formulace potřeb: Byla identifikována potřeba rekonstruovat silnice nižších tříd, a to IV. a místních komunikací, včetně oprav silničních mostů a mostků. V území MAS se v několika lokalitách projevuje nutnost výstavby cyklostezek k dopravě do zaměstnání a do škol, s možností využití pro bruslaře. Existují rezervy v dopravní obslužnosti, které je třeba řešit. Je třeba snižovat množství emisí pocházejících z dopravy Je třeba kombinovat více druhů dopravy, např. výstavbou parkovacích míst u stávajících zastávek hromadné dopravy, realizací přestupních terminálů, budováním parkovacích míst pro jízdní kola apod. Projevil se zájem o rekonstrukci a budování chodníků v obcích. Je zapotřebí zvyšovat bezpečnost dopravy, především budovat bezpečnostní prvky na komunikacích. Ve městě Klimkovice se objevuje požadavek na rozvoj dopravy s využitím elektromobilů. Je nutné zkvalitňovat technickou infrastrukturu. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel 86

133 Specifický cíl 3 Zabezpečovat evropský standard infrastruktury 12.5 Výchova a vzdělání Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Ve všech obcích MAS Regionu Poodří s výjimkou šesti existuje mateřská a základní škola. Na území MAS funguje 7 institucí středoškolského vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání je možné získat nejblíže ve městech Opava a Ostrava. Systém předškolní výchovy je fungující. Kapacita mateřských škol není vždy dostačující. Vybavení obcí základními školami lze hodnotit jako dostatečné. V žádné obci nedochází k 100 % naplnění kapacity objektu ZŠ. Školní budovy a vybavení neodpovídají vždy dnešním standardům a požadavkům na moderní výuku. V oblasti výchovy v rodinách se objevuje potřeba pomoci sociálně slabším rodinám, ale také pracujícím rodičům při péči o nezletilé děti v době mimo školní vyučování a provozní dobu předškolních zařízení. Formulace potřeb: Je třeba zabezpečit dostačenou kapacitu a kvalitu mateřských škol v území. Na základních školách je vhodné v rámci vzdělávacích programů zaměřit školní výuku na seznamování žáků s historií území a s místem, ve kterém žijí. Tím dojde k posílení sounáležitosti žáků s regionem. Je nutná modernizace školských zařízení a učeben a také zateplení školních budov. V oblasti primárního a sekundárního vzdělávání se neprojevuje výrazná potřeba zvyšování kapacit, ale je potřebné zkvalitnit výukové programy vybavením tříd a kabinetů moderními pomůckami a technologiemi. Je vhodné rozšířit nabídku vzdělávání pro všechny věkové kategorie zapojením knihoven do činnosti v obcích na území MAS. Je nutno vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatel v území a návrat studentů do regionu, do obcí MAS Regionu Poodří. Je třeba podporovat rodinný život na venkově a to také výstavbou rodinných domů při zachování charakteru a stylu venkovské zástavby Nutnost zajistit rodičům v případě potřeby péči o předškolní i školní děti formou zřizování a rozšiřování služeb dětských skupin, mateřských škol, družin, zájmových kroužků, mimoškolních a volnočasových aktivit a dalších. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 87

134 Opatření 4.1. Podpora výchovy a vzdělávání 12.6 Sociální záležitosti Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Jako sociální záležitosti v rámci této analýzy chápeme problémy obyvatel sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených např. národnostní menšiny, nízkopříjmové skupiny obyvatel, nezaměstnané, seniory, rodiče vracející se na trh práce po rodičovské dovolené apod. V posledních letech došlo v Moravskoslezském kraji k nárůstu vyplácených pomocí v hmotné nouzi na obyvatele, přičemž k nejvýraznějšímu přírůstku došlo ve správním obvodu pověřeného obecního úřadu Vítkov, dále Odry a Bílovec. Z těchto tří spadají Odry a Bílovec do území MAS. Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje definuje tzv. sociálně slabé oblasti ve vnitřní periferii kraje, do kterých v území MAS spadá ORP Odry a to v rámci města Oder a v území obcí Luboměř, Spálov, Heřmánky a Jakubčovice nad Odrou. V těchto oblastech je identifikována zvýšená míra nezaměstnanosti a s tím spojená vysoká výplata dávek hmotné nouze. Vnitřní periferie kraje má nízký ekonomický potenciál rozvoje daný nízkou daňovou výtěžností a nízkou mírou podnikatelské aktivity. Oblast je postižena i výrazným dopadem ekonomické recese v roce V oblasti dochází k jejímu sociálnímu uzavírání a k prohlubujícím se sociálním problémům. Analýza Moravskoslezského kraje identifikovala 3 obce na území MAS Regionu Poodří, na jejichž území se nachází vyloučená lokalita nebo jde o z tohoto pohledu rizikovou oblast. Jedná se o obce Jakubčovice nad Odrou, Odry a Velké Albrechtice. Nedostatečné kapacity jsou v Zařízeních sociálních služeb ( dříve Domovy s pečovatelskou službou, Domovy důchodců, apod.). Žádosti o umístěni mnohonásobně převyšují kapacitu zařízení: Bílovec 90%, Klimkovice 258%, Odry 143%, Charita Studénka 63% a další. V regionu se objevují i další sociální problémy např. kriminalita, hazard, užívání návykových látek, alkoholismus apod. Míra jejich výskytu není v dnešní době příliš velká, nicméně i tyto problémy je třeba brát v potaz. V území Oderska jsou zkušenosti s činností sociálních podniků, v oblasti existuji tyto sociální podniky: firma Stavzem Vražné, která se zaměřuje především na stavební práce, firma AC AERO Odry, jež se zaměřuje na několik oblastí, jako jsou například úpravy zahrad a sadů, údržba zeleně, vyrábí hřiště pro děti, seniory i pro nevidomé. Formulace potřeb: Velmi důležitou oblastí je zkvalitnění života seniorů je nutné rozšířit nabídku umístění této skupiny obyvatel do pobytových i ambulantních zařízení: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, apod. 88

135 Je nutné pečovat o sociálně znevýhodněné osoby prostřednictvím rozvoje terénních i ambulantních sociálních služeb, např. formou výstavby chráněného bydlení, azylových domů, komunitních center a mnoho dalších. Pro sociálně vyloučené lokality je třeba aplikovat koordinovaný přístup k řešení problémů se zapojením všech relevantních partnerů úřad práce, agentura pro sociální začleňování, neziskové organizace apod. Je třeba cíleně podporovat skupiny obyvatel, které jsou sociálním vyloučením ohrožené, aby se neocitly na okraji společnosti a to mj. aktivitami sociálního podnikání Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Opatření 4.2. Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 12.7 Společenský, spolkový a kulturní život Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: V obcích MAS Regionu Poodří je zajištěn dostatek příležitostí pro aktivní sportovní i kulturní vyžití. V regionu je tradicí, díky bohatému kulturnímu a společenskému životu, organizování tradičních akcí jako jsou Dny města a obcí, jarmarky a různé tematické akce pro širokou veřejnost. Téměř každá obec disponuje kulturním zařízením, stejně tomu je při provozování obecních knihoven, ve všech městech jsou městské knihovny. Ve všech obcích a městech působí celá řada spolků, kterými jsou především různé tělovýchovné jednoty včetně fotbalových klubů, tenisových. Dalšími spolky jsou sbory dobrovolných hasičů, zahrádkáři, rybáři, myslivci, ochotnické společnosti, kluby, chovatelé koní a další. Členská základna ve spolcích stárne a v budoucnu je potřeba větší pozornost věnovat mládeži, oslovit a motivovat tuto skupinu. Formulace potřeb: Obecně je třeba podporovat spolkovou činnost v obcích a zapojovat mládež do činnosti těchto spolků. U značného počtu obcí regionu byla identifkována potřeba obnovy, rekonstrukce, modernizace nebo výstavby kulturních a multifunkčních zařízení pro místní a obyvatele okolních obcí. Je nutné zaměřit se na uchování a zlepšování kulturního života v obcích podporovat místní kulturní akce a tradice Je zapotřebí vytvořit podmínky pro mládež na úseku sportovních aktivit, a to s ohledem na sporty, které táhnou. Byla zjištěna potřeba obnovy a výstavby koupališť a dětských hřišť. 89

136 Je potřebné posílit fungování dobrovolných hasičů na venkově, jako spolku, který plní nejen funkci bezpečnostní, ale neodmyslitelně patří ke kulturnímu i sportovnímu životu na venkově. Je třeba zapojit mládež do činnosti mládežnických spolků dobrovolných hasičů. Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Specifický cíl 1 Zlepšit vzhled a život v obcích Opatření 1.3. Rozvoj kulturního, společenského a spolkového života Opatření 1.4. Rozvoj sportovních a volnočasových aktivit Specifický cíl č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.3. Rozvoj služeb občanské vybavenosti 12.8 Životní prostředí Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Nejvýznamnějšími charakteristikami území z hlediska životního prostředí jsou existence Chráněné krajinné oblasti Poodří na území MAS, ale také blízkost regionu ke značným zdrojům znečištění ovzduší z města Ostravy a dalších. Problémem z hlediska znečištění ovzduší je kromě dopravy a velkých znečišťovatelů zejména nekvalitní spalování tuhých paliv, případně spoluspalování domovního odpadu. Zde je prostor ke zlepšení, kdy lze podporou ekologických způsobů vytápění a zateplování výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Automobilová doprava je také zdrojem hlukového znečištění. V oblasti odpadového hospodářství se v poslední době řada věcí mění, odpady jsou v popředí zájmu obecních úřadů. V obcích je nejednotný systém v nakládaní a likvidaci domovního odpadu. Obce se zaměřují na třídění odpadu, které snižuje náklady na likvidaci komunálního odpadu a v neposlední řadě pak řešení likvidace biologického rozložitelného odpadu. V regionu je také problém s ekologickými zátěžemi a skládkami, u kterých bohužel neexistuje oficiální evidence. Kvalita vody ve většině vodních toků je hodnocena jako nevyhovující. Snížená jakost vod je způsobena plošným znečištěním a vypouštěním komunálních odpadních vod z měst a obcí v povodí řek. Dalšími problémy týkajícími se vodních toků a ploch jsou povodňové situace a nutnost údržby koryt a břehů. S tím souvisí také ochrana půdy, která je kromě zaplavování znehodnocována také nevhodným hospodařením a výstavbou. V oblasti ochrany krajiny a biodiverzity je nejvýznamnější výše zmíněná Chráněná krajinná oblast Poodří. Dále na území působí Český svaz ochránců přírody. Ochrana krajiny mimo území CHKO by měla být zaměřena na obnovování krajinného rázu, ochranu půdy, výsadbu apod. 90

137 V oblasti péče o lesy se objevují požadavky na zalesňování, obnovu lesů postižených nejen kůrovcem, ale také požárem a vichřicí. Velká pozornost je potřebné věnovat obnově lesních cest, a to nejen opravou, ale také výstavbou nových. Subjekty hospodařící v lesích požadují modernizaci strojního vybavení včetně zařízení navazující na zpracování vytěžené dřevní hmoty, jedná se o podporu dřevozpracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na posílení retenční schopnosti lesa, zavádění protierozních opatření, vhodné druhové skladbě porostu a v neposlední řadě také rozšíření nabídky a možného využití lesa, např. k rekreačním účelům. Je nutné realizovat opatření dle komplexních pozemkových úprav a to mj. za účelem zajištění adekvátního přístupu k zemědělské a lesní půdě. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost vzdělávání a osvětě, což se v oblasti díky přírodním hodnotám přímo nabízí. Jedním z příkladů může být Dům přírody a záchranná stanice v Bartošovicích. Formulace potřeb: V oblasti zlepšování kvality ovzduší je třeba se zaměřit na výměnu kotlů na tuhá paliva, realizaci obchvatů a výsadbu izolační zeleně podél cest a výrobních areálů. Je třeba zaměřit se na zlepšení čištění odpadních vod vybudováním a obnovou splaškových kanalizací se zakončením v čistírnách odpadních vod, s využitím nových a moderních technologií. Je žádoucí výsadba biocenter, biokoridorů a interakčních prvků územního systému ekologické stability, výsadba pro směřování bezpečné migrace živočichů, výsadba břehové zeleně, obnova a nová výsadba alejí a stromořadí podél silnic, polních cest, pěšin a cyklostezek, výsadba remízů, výsadba solitérů jako krajinných dominant. Výsadba dřevin v nivě jako opatření pro zpomalení kulminace povodňové vlny, výsadba dřevin jako opatření k zadržení vody v krajině, protierozní opatření a opatření ke zpomalení průtoku přívalových vod. Nová výsadba a obnova extenzivních sadů místních a starých odrůd. Je třeba chránit půdu před erozí, např. výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin. V případě území CHKO je nutné provádět odpovídající výsadbu v souladu s platným plánem péče. Je nutné realizovat povodňová opatření v krajině, především vytvářet podmínky k zadržení vody v krajině. Protipovodňová opatření je třeba řešit komplexně plánováním s dalšími aktéry v území. Je třeba zachovat a dále rozvíjet aktivity v oblasti environmentálního vzdělávání a osvěty nejen ve školách, ale i pro širokou veřejnost. 91

138 Návaznost na strategickou část: Specifický cíl 5 Zkvalitnit životní prostředí 12.9 Cestovní ruch Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: Region MAS je téměř totožný s turistickou oblastí Poodří Moravské Kravařsko. Tato oblast nabízí jak přírodní, tak kulturní památky a vyžití. V neposlední řadě je domovem mnoha významných osobností a má originální ráz i co se týká gastronomie. Již několik let existuje obecně prospěšná společnost Destinační management turistické oblasti Poodří - Moravské Kravařsko, která sídlí ve Fulneku MAS je nositelem regionální značky Moravské Kravařsko regionální produkt. Cestovní ruch je nutné trvale rozvíjet, protože je nepochybné, že region má co nabídnout. V rámci České republiky se stále jedná o opomíjenou oblast. Formulace potřeb: V obecné rovině je potřebné využívat intenzivněji místní potenciál k větší nabídce pro návštěvníky a turisty v regionu. Je žádoucí zkvalitnit systém propagace cestovního ruchu pro území celé rozšířené MAS oblast Moravské Kravařsko. Je třeba neustále zdokonalovat turistickou infrastrukturu stravování, ubytování, odpočívky, informační panely apod. Je třeba podporovat pěší turistiku v Poodří mj. prostřednictvím rozvoje naučných stezek. Na základě zdrojů identifikovaných v území je vhodné zaměřit pozornost k nabídce venkovské turistiky a agroturistiky, např. týden života na statku. Poodří disponuje velmi dobrými podmínkami pro nenáročnou turistiku je vhodné oslovit návštěvníky ze specifických skupin: senioři, rodiny s dětmi, školní výlety. Zaměřit pozornost na zpřístupnění a zatraktivnění stávajících památek a také na odkaz osobností, které se v regionu narodily a působily. Pečovat o památkové objekty v obcích národní kulturní památky, kulturní památky a místní památky a další. Využít potenciálu spojeného s kulinářstvím, k tomu využít nejen rybářství, ale také chovů hovězího dobytka, včelařství, ovocnářství, apod. Využít potenciálů chráněných oblastí - CHKO Poodří, přírodního parku Oderské vrchy a národního geoparku Podbeskydí - k turistice šetrné k životnímu prostředí. Využití podmínek v území k relaxaci, oddychu a k léčebným účelům. 92

139 Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 3 - Zviditelnit region mezi Jeseníky a Beskydami Specifický cíl 6 Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch Partnerství a spolupráce Hlavní zjištěné skutečnosti a problémy: MAS má již více než desetiletou tradici, byla vybrána do všech dotačních titulů typu Leader v České republice. Již před vznikem MAS začal na území působit dobrovolný svazek obcí Region Poodří, který je stále aktivní. Partnerství a spolupráci v regionu je třeba vhodnými prostředky udržovat a rozvíjet. Formulace potřeb: Je třeba zkvalitnit spolupráci a komunikaci jednotlivých aktérů v regionu. Je nutné zvýšit povědomí občanů o činnosti MAS a zaktivizovat nové potenciální členy a partnery MAS. Je potřebné rozvíjet spolupráci s jinými MAS v ČR i v zahraničí. Je nutné zkvalitnit propagaci činnosti MAS Návaznost na strategickou část: Strategický cíl 4 Rozvinout spolupráci v regionu Specifický cíl 7 Posilovat roli místního partnerství 13 Provázanost kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Provázanost jednotlivých kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří je uvedena v tabulce č

140 2. OŽIVIT PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ 2. PODPOŘIT PODNIKÁNÍ A KREATIVITU V ROZVOJI SLUŽEB 1. ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OBY- VATEL 1. ZLEPŠIT VZHLED A ŽIVOT V OBCÍCH Tabulka č Provázanost kapitol Strategie komunitně vedeného místního rozvoje STRATEGICKÁ ČÁST ANALYTICKÁ ČÁST Strategický cíl Specifický cíl Opatření Analytická část - kapitola SWOT oblast Analýza problémů a potřeb - kapitola 1.1.Zlepšení základní vybavenosti obcí 6.2. Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 1.2. Obnova památek a významných objektů 9.1. Kulturní a historické památky Kvalita života v obcích Cestovní ruch 1.3. Rozvoj kulturního, společenského a spolkového života 6. Sociální a kulturní infrastruktura 6.3. Kultura a sport Kvalita života v obcích Společenská, spolková a kulturní infrastruktura 1.4. Rozvoj sportovních a volnočasových aktivit 6. Sociální a kulturní infrastruktura 6.3. Kultura a sport Kvalita života v obcích Společenská, spolková a kulturní infrastruktura 1.5. Zvýšení bezpečnosti obyvatel 7. Bezpečnost Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 1.6. Tvorba a implementace rozvojových dokumentů Rozvojové dokumenty Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 2.1. Brownfields a podnikatelské zóny 10.Brownfields, rozvojové plochy a průmyslové plochy Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.2. Podpora regionální produkce Nevyskytuje se v analytické části, popsáno v části Charakteristika MAS Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.3. Rozvoj rybářství 4.3. Rybářství Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.4. Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost v Poodří Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.5. Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích 8. Životní prostředí, 8.3. Půda Ekonomika a infrastruktura Životní prostředí 2.6. Rozvoj lesnické infrastruktury 8. Životní prostředí, 8.3. Půda Ekonomika a infrastruktura Životní prostředí

141 LITNIT ŽIVOTNÍ 5. ZKVA- PRO- STŘEDÍ 1. ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OBYVATEL 4. ZLEPŠOVAT PROSTOR PRO ŽIVOT, PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ 3. ZABEZPEČOVAT EVROPSKÝ STAN- DARD INFRASTRUK- TURY 2.7. Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost v Poodří Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.8. Podpora rozvoje nezemědělských činností 4. Hospodářství, 4.2. Zemědělská činnost v Poodří Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství 2.9. Podpora podnikání s využitím obnovitelných zdrojů Zajištění servisu pro podnikatelské subjekty Zajištění informovanosti v oblasti zemědělství a lesnictví Podpora spolupráce podnikatelských subjektů 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod Ekonomika a infrastruktura 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktura 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktura 4. Hospodářství Ekonomika a infrastruktura Podnikání a zemědělství Podnikání a zemědělství Podnikání a zemědělství Podnikání a zemědělství 3.1. Rozvoj dopravní infrastruktury Část 3. Infrastruktura, 3.1. Dopravní Ekonomika a infrastruktura Dopravní a technická infrastruktura 3.2. Rozvoj technické infrastruktury Část 3. Infrastruktura, 3.2. Technická Ekonomika a infrastruktura Dopravní a technická infrastruktura 3.3. Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy 7.3. Bezpečná a udržitelná doprava Ekonomika a infrastruktura Bezpečnost obyvatel 4.1. Podpora výchovy a vzdělávání 6. Sociální a kulturní infrastruktura, 6.1. Školství Kvalita života v obcích Výchova a vzdělávání 4.2. Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu, 2.7. Oblast sociální politiky regionu Kvalita života v obcích Sociální záležitosti 4.3. Rozvoj služeb občanské vybavenosti 6. Sociální a kulturní infrastruktura, 6.2. Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 4.4. Rozvoj bydlení 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu, 2.6. Obyvatelstvo Kvalita života v obcích Občanská vybavenost a územní rozvoj obcí 4.5. Podpora sociální ekonomiky 2. Obce, obyvatelstvo a sociální politika regionu Kvalita života v obcích Zaměstnanost, Sociální záležitosti 5.1. Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží 8. Životní prostředí, 8.8. Odpadové hospodářství Atraktivita regionu Životní prostředí

142 4. ROZVINOUT SPOLU- PRÁCI V REGIONU 7. POSILOVAT ROLI MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ 3. ZVIDITELNIT REGION MEZI JESENÍKY A BESKYDAMI 6. VYUŽÍT REGIONÁLNÍHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH 5.2. Zmírnění hlukové zátěže a negativních dopadů na ovzduší 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod Atraktivita regionu Životní prostředí 5.3. Zlepšení vodního režimu v krajině a ochrany půdy 8. Životní prostředí, 8.6. Kvalita ovzduší a vod, 8.7. Povodně v Poodří Atraktivita regionu Životní prostředí 5.4. Údržba krajiny vč. výsadby a údržby zeleně Obnova a zachování krajinného rázu Atraktivita regionu Životní prostředí 5.5. Péče o druhovou rozmanitost Druhová pestrost bez invazivních druhů v Poodří Atraktivita regionu Životní prostředí 5.6. Zajištění environmentální osvěty 8.9 Vzdělávání, osvěta, využití přírodního dědictví Atraktivita regionu Životní prostředí 6.1. Stezky a cesty k poznání 9. Rekreace a cestovní ruch, Naučné stezky Atraktivita regionu Cestovní ruch 6.2. Rozvoj tematické turistiky 9. Rekreace a cestovní ruch Tematická turistika v Poodří Atraktivita regionu Cestovní ruch 6.3. Rozvoj informačního a orientačního systému v cestovním ruchu 9. Rekreace a cestovní ruch, 9.3. Turistická infrastruktura Atraktivita regionu Cestovní ruch 6.4. Odkrývání historické paměti regionu 9.5 Prezentace historického dědictví Poodří Atraktivita regionu Cestovní ruch 7.1. Propagace regionu --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce 7.2. Profesionalizace MAS --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce 7.3. Rozvoj spolupráce --- SWOT analýza celková Partnerství a spolupráce 7.4. Naplňování SCLLD --- SWOT analýza celková Podpora zaměstnanosti na území MAS 5. Trh práce, 5.2. Nezaměstnanost SWOT analýza celková Zaměstnanost

143 14 Seznam tabulek a map 14.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled obcí a obecních úřadů MAS Regionu Poodří Tabulka č. 2: Charakteristika obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 3: Geografická charakteristika obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 4: Rozpočty obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 5: Zaměstnanci obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 6: Zkušenosti jednotlivých obcí MAS Regionu Poodří s dotačními tituly Tabulka č. 7: Vývoj počtu obyvatel dle sčítání a k Tabulka č. 8: Migrace obyvatelstva obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 9: Vývoj počtu obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří v letech Tabulka č. 10: Bilance počtu obyvatel a věkové složení obyvatel Tabulka č. 11: Obyvatelé MAS Regionu Poodří dle věkových skupin a index ekonomického zatížení Tabulka č. 12: Vzdělanostní struktura v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 13: Obyvatelstvo v obcích MAS Regionu Poodří dle národnosti Tabulka č. 14: Věřící v obcích MAS Regionu Poodří - religiozita Tabulka č. 15: Domovní fond v obcích MAS Regionu Poodří v letech Tabulka č. 16: Dokončené byty v obcích MAS Regionu Poodří v letech Tabulka č. 17: Druhy pozemků v území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 18: Druhy pozemků v rámci zemědělské půdy Tabulka č. 19: Cyklotrasy na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 20: Přehled některých cyklotras a jejich profily Tabulka č. 21: Počet ekonomických subjektů dle odvětví v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 22: Typy podniků v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 23: Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 24: Počet podniků se zjištěnou aktivitou dle počtu zaměstnanců za rok 2013 v jednotlivých obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 25: Ekonomicky aktivní obyvatelé obcí MAS Regionu Poodří Tabulka č. 26: Nezaměstnanost v obcích MAS Regionu Poodří v letech Tabulka č. 27: Nezaměstnanost v obcích MAS Regionu Poodří v dubnu až červnu 2014 Tabulka č. 28: Registrovaní dosažitelní uchazeči k Tabulka č. 29: Přehled školských zařízení (A: k , B: Počet žáků ve školním roce ) 97

144 Tabulka č. 30: Zařízení sociálních služeb v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 31: Stav společenské a sportovní infrastruktury Tabulka č. 32: Kategorie jednotky požární ochrany Tabulka č. 33: Památné stromy v území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 34: Studánky na území MAS Regionu Poodří Tabulka č. 35: Únik látek do ovzduší v obcích MAS Regionu Poodří, ohlašovací rok 2012 Tabulka č. 36: Kontaminace v obcích MAS Regionu Poodří, seznam společností a firem Tabulka č. 37: Výroba elektrické energie z alternativních zdrojů Tabulka č. 38: Odpadové hospodářství v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 39: Produkce odpadu v obcích MAS Regionu Poodří v kg/obyvatele za rok 2013 Tabulka č. 40: Náklady na svoz odpadu v obcích MAS Regionu Poodří na jednoho obyvatele Tabulka č. 41: Osobnosti působící v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 42: Turistické infrastruktura v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 43: Ubytování v MAS Regionu Poodří Tabulka č. 44: Brownfields v obcích MAS Regionu Poodří Tabulka č. 45: Rozvojové plochy v obcích MAS Regionu Poodří 14.2 Seznam map Mapa č. 1: Mapa č. 2: Přehled obcí MAS Regionu Poodří Rozdělení obcí MAS Regionu Poodří podle SO ORP Mapa č. 3: Hustota obyvatel v MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 4: Migrační přírůstek obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (2013) Mapa č. 5: Věková struktura obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 6: Index stáří v obcích MAS Regionu Poodří (2013) Mapa č. 7: Počet dokončených bytů v obcích MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 8: Půdní fond obcí v MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 9: Mapa č. 10: Mapa č. 11: Mapa č. 12: Vzdálenost MAS Regionu Poodří od vybraných středoevropských center Silniční a železniční síť v MAS Regionu Poodří Letecká dopravní síť na území MAS Regionu Poodří Cyklotrasy na území MAS Regionu Poodří Mapa č. 13: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v obcích MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 14: Podíl nezaměstnaných osob v obcích MAS Regionu Poodří (k ) Mapa č. 15: Podíl vyjíždějících obyvatel (do škol, do zaměstnání) v MAS Regionu Poodří (k ) 98

145 Mapa č. 16: Mapa č. 17: Geomorfologické členění MAS Regionu Poodří Plochy v rámci surovinového informačního systému na území MAS Regionu Poodří (březen 2014) Mapa č. 18: Registrovaná místa sesuvů na území MAS Regionu Poodří (březen 2014) Mapa č. 19: Mapa č. 20: Mapa č. 21: Mapa č. 22: Mapa č. 23: Mapa č. 24: Mapa č. 25: Mapa č. 26: Maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území v MAS Regionu Poodří Natura 2000 v MAS Regionu Poodří Obecná ochrana v MAS Regionu Poodří Památné stromy v MAS Regionu Poodří Přírodní parky a geopark v MAS Regionu Poodří Klimatické oblasti v MAS Regionu Poodří Průměrná roční koncentrace polétavého prachu PM 10 v MAS Regionu Poodří ( ) 36. Nejvyšší denní imisní koncentrace polétavého prachu PM 10 v MAS Regionu Poodří ( ) Mapa č. 27: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu v MAS Regionu Poodří ( ) Mapa č. 28. Kontaminovaná území v MAS Regionu Poodří (listopad 2010) Mapa č. 29: Jakost povrchových vod v MAS Regionu Poodří Mapa č. 30: Záplavová území na území MAS Regionu Poodří (2014) Mapa č. 31: Brownfields, průmyslové a rozvojové plochy v MAS Regionu Poodří (2014) 99

146 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří,z.s. v letech Strategická část Část III. Zhotoviitell: MAS Regiionu Poodříí,,z..s.. Bartošoviice Konzulltant: SMARV o..p..s..,, Kostellec u Hollešova MAS Regionu Poodří Aktualizace

147 Obsah 1 STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI VIZE MAS REGIONU POODŘÍ MISE MAS REGIONU POODŘÍ HLAVNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A PRINCIPY ROZVOJE HLAVNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI PRINCIPY ROZVOJE STRATEGICKÉ CÍLE ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA MÍSTNÍCH OBYVATEL OŽIVIT PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ZVIDITELNIT REGION MEZI JESENÍKY A BESKYDAMI ROZVINOUT SPOLUPRÁCI V REGIONU SPECIFICKÉ CÍLE ROZVOJE ÚZEMÍ SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 ZLEPŠIT VZHLED A ŽIVOT V OBCÍCH SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 PODPOŘIT PODNIKÁNÍ A KREATIVITU V ROZVOJI SLUŽEB SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 ZABEZPEČOVAT EVROPSKÝ STANDARD INFRASTRUKTURY SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 ZAJISTIT PROSTOR PRO ŽIVOT, PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ SPECIFICKÝ CÍL Č. 5 ZKVALITNIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SPECIFICKÝ CÍL Č. 6 VYUŽÍT REGIONÁLNÍHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 POSILOVAT ROLI MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ INSPIRACE ÚVOD INSPIRACE PRO JEDNOTLIVÉ SPECIFICKÉ CÍLE STRATEGIE MAS REGIONU POODŘÍ INOVATIVNÍ PRVKY VE STRATEGII MAS INTEGRACE POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU REGIONÁLNÍCH SPECIFIK POJETÍ INTEGRACE Z POHLEDU PROJEKTŮ NÁVAZNOST NA EXISTUJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY PŘEHLED STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ A JEJICH VZTAHU KE STRATEGII MAS VZTAH INTEGROVANÉ STRATEGIE A PLÁNU PÉČE O CHKO POODŘÍ VZTAH INTEGROVANÉ STRATEGIE A STRATEGICKÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ODRY AKČNÍ PLÁN MAS REGIONU POODŘÍ V RÁMCI PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ PRO EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ A INVESTIČNÍ FONDY PROGRAMOVÝ RÁMEC INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PROGRAMOVÝ RÁMEC PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ PROGRAMOVÝ RÁMEC OPERAČNÍHO PROGRAMU ZAMĚSTNANOST PROGRAMOVÝ RÁMEC OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS INTEGROVANÉHO PŘÍSTUPU NAPŘÍČ PROGRAMOVÝMI RÁMCI GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY PROGRAMOVÝCH RÁMCŮ SCLLD SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

148 12.4 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE PROGRAM ROZVOJE VENKOVA SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VAZEB NA OPATŘENÍ MIMO PROGRAMOVÉ RÁMCE OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VAZBA NA HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ÚVOD PRŮŘEZOVÉ CÍLE PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA HORIZONTÁLNÍ TÉMATA PŘI IMPLEMENTACI STRATEGIE SEZNAM TABULEK, MAP A VÝSTUPŮ SEZNAM VÝSTUPŮ

149 1 Struktura strategické části Strategická část dokumentu byla zpracována podle metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období Kromě samotné strategie (vize, cíle, opatření) obsahuje tedy mj. také popis integrovaných a inovativních rysů, vazbu na strategické dokumenty, akční plán a popis vazby na horizontální témata. Pro samotnou strategii je dle metodického pokynu používána následující struktura: - Vize - Strategické cíle - popis cílového stavu ve čtyřech základních aspektech - Specifické cíle témata, jehichž rozvoj se má řešit - Opatření rozpracovávají dále jednotlivé specifické cíle - Podopatření / aktivity rozpracovávají dále jednotlivá opatření Všechny složky strategické části - vize, cíle, opatření, podopatření a na ně navazující projekty jsou uspořádány v hierarchické struktuře. Individuální projekty žadatelů naplňují nejnižší úroveň podrobnosti strategie tzv. podopatření, ta jsou seskupena do opatření tvořících jednotlivé specifické cíle. Cíle strategie pak vedou k naplňování vize MAS. Obrázek č. 1: Struktura strategie MAS Regionu Poodří Zdroj: vlastní zpracování 4

150 Cíle strategie jsou definovány ve dvou úrovních, tzv. strategické cíle a specifické cíle. Při stanovování cílů byla snaha o uplatnění pravidla SMART, resp. SMARTER, což je anglická zkratka pro jednotlivé vlastnosti, které by cíle měly mít. Cíle jsou tedy: Konkrétní (specific), Měřitelné (measurable), Odsouhlasené (agreed), Realistické (realistic), Definované v čase (timely), Vyhodnocené, popř. Zajímavé (evaluated, exciting), Odměněné, popř. Zhodnocené (rewarded, reviewed). 2 Vize MAS Regionu Poodří Vize zahrnuje základní představu o budoucnosti celého regionu. Definuje směry, kterými se chce region ubírat a cíle, kterých chce v budoucnu dosáhnout. VIZE MAS REGIONU POODŘÍ V roce 2022 je území MAS příjemným místem pro život a po všech stránkách má vysoký standard a nezaměnitelný venkovský ráz ve srovnání se životem ve velkých městech. Obce jsou sídly aktivních obyvatel. Památky jsou obnovené, je vybudováno odpovídající zázemí pro kulturu, sport a společenský život. Je zajištěno vzdělávání, jsou uspokojeny potřeby bydlení, je zajištěna celá škála potřebných služeb. Je zaveden systém péče o seniory a další potřebné skupiny obyvatel. Veřejná prostranství jsou úhledná a funkční jak pro turisty, tak pro obyvatele. Podnikatelské prostředí odpovídá potřebám regionu. V území jsou činné fungující malé a střední podniky. Zvyšuje se počet držitelů regionální značky a prodej místních výrobků. Cestovní ruch je navázán na přírodní atraktivity a historický potenciál území. Dopravní a technická infrastruktura je kvalitní, obslužnost odpovídající a doprava bezpečná. Příroda a životní prostředí jsou vnímány jako hodnoty, které jsou předností regionu, zvláště pak řeka Odra, rybníky a další vodní plochy. Péče o životní prostředí je přirozenou každodenní součástí života. Region je systematicky propagován jako atraktivní turistická oblast. Jsou zde široké možnosti odpočinku, relaxace i péče o zdraví, cykloturistiky a tematické turistiky. Občané jsou informováni o činnosti MAS a cítí sounáležitost se svým regionem. MAS účinně zastřešuje fungující spolupráci všech zúčastněných subjektů. Území je místem pro spokojený rodinný život - budoucí generace mají zelenou. 3 Mise MAS Regionu Poodří Mise, neboli prohlášení o poslání, říká jednoduše, proč MAS existuje a co vykonává. Nastiňuje zásadní, jedinečný účel organizace, a to stručným popsáním toho, co organizace dělá a pro koho to dělá. Může také obsahovat popis, jak bude dosahovat svého účelu existence, aby její poslání bylo unikátní a odlišovalo je od konkurentů a podobných organizací. Na rozdíl od vize je více orientována na přítomnost. 5

151 MISE MAS REGIONU POODŘÍ Posláním MAS Regionu Poodří je prostřednictvím své strategie udržovat a zlepšovat kvalitu života obyvatel celého území MAS a propagovat historickou a turistickou jedinečnost. Usiluje o zachování a obnovu přírodního bohatství, historických sídel a venkovského charakteru oblasti Poodří. Organizace funguje jako prostředek pro posilování mezilidských vztahů, spolupráce a partnerství mezi veřejnou správou, neziskovým sektorem a podnikatelskou sférou a také jako poskytovatel dotací. 4 Hlavní rozvojové oblasti a principy rozvoje 4.1 Hlavní rozvojové oblasti V souladu se SWOT analýzou uvádíme níže hlavní rozvojové oblasti strategie MAS Regionu Poodří a jejich návaznost na jednotlivé specifické cíle, které jsou popsány dále. Oblast A - Kvalita života v obcích zahrnuje občanskou vybavenost, kulturu, sport, zaměstnanost, vzdělávání, sociální oblast a bydlení (navazuje především na specifické cíle 1 a 4) Oblast B - Ekonomika a infrastruktura zahrnuje podnikání zemědělské i nezemědělské a infrastrukturu (návaznost na specifické cíle 2 a 3) Oblast C - Atraktivita regionu životní prostředí a cestovní ruch (návaznost na specifické cíle 5 a 6) Oblast D - Propagace, profesionalizace, spolupráce (návaznost na specifický cíl 7) 4.2 Principy rozvoje MAS se při svém rozvoji řídí především základními principy udržitelného rozvoje, což jsou tyto: 1. Propojení základních oblastí života ekonomické, sociální a životního prostředí řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní a udržitelné. 2. Dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat. 3. Kapacita životního prostředí je omezená nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu. 4. Předběžná opatrnost - naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní. 5. Prevence je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských). 6

152 6. Kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. 7. Sociální spravedlnost příležitosti a zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny; chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; udržitelný rozvoj je chápán jako trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země. 8. Vztah lokální a globální činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit a naopak. 9. Odpovědnost k budoucím generacím zajišťujeme budoucím generacím možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči? 10. Demokratické procesy zapojením veřejnosti již do plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci. Nicméně MAS sleduje aktuální trendy a je jasné, že obecné principy rozvoje se v posledních letech posunují od udržitelnosti k tzv. odolnosti (resilienci) území. Resilience je definována jako kapacita systému přežít, adaptovat se a růst i v podmínkách nepředvídaných změn a katastrofických událostí. Bohužel území MAS zejména obec Jeseník nad Odrou - má s takovou událostí svou vlastní krutou zkušenost v podobě bleskových povodní v červnu roku Výše uvedené principy tedy doplňujeme ještě o potenciál odolávat nepředvídaným událostem. 5 Strategické cíle Pro období si MAS vytyčila čtyři základní strategické cíle: 5.1 Zlepšit kvalitu života místních obyvatel Zlepšení kvality života místních obyvatel je chápáno jako rozvoj v několika oblastech každodenního života obyvatel. Jedná se o zkvalitnění občanské vybavenosti, služeb, rozvoj vzdělanosti, spolkové činnosti, společenského a kulturního života, infrastruktury technické i dopravní, péči o životní prostředí a zajištění bezpečnosti obyvatel. 5.2 Oživit podnikatelské prostředí Hospodářská činnost je důležitou oblastí života, kterou je třeba neustále zlepšovat, protože zajišťuje lidem práci a zvyšuje životní úroveň obyvatel. Snahou je přispívat k rozvoji podnikání tak, aby vznikaly a prospívaly dlouhodobě udržitelné a životaschopné obory a firmy odpovídající velikosti. Proto se projevuje snaha podporovat především malé a střední podnikání. V podnikatelském sektoru budou podporovány nové kreativní myšlenky a technologie, modernizace a zavádění inovací. Je třeba rozvíjet podnikání navázané na cestovní ruch. Podpora podnikání se týká subjektů zemědělských i nezemědělských. 7

153 5.3 Zviditelnit region mezi Jeseníky a Beskydami V rámci České republiky, potažmo Moravy, je území MAS stále ještě jednou z opomenutých oblastí. Lidé si pod pojmy severní a střední Morava často představí Ostravu, Beskydy, Jeseníky a Olomouc a ostatní místa jsou jakoby hluchá. Přitom Moravská brána má co nabídnout a proto je jedním ze základních cílů zviditelnit a zvýraznit svébytnost regionu, ve kterém se MAS nachází a rozvíjet dále nabídku cestovního ruchu. K dosažení tohoto cíle disponuje MAS širokým spektrem zdrojů zejména v oblasti tradic a osobností. Jedná se např. o tradice řemeslné, dále např. rybníkářství, ovocnářství, výroba místních produktů. Území je také tradičně vnímáno jako oblast s kvalitním životním prostředím. V neposlední řadě je atraktivita regionu dána působením významných osobností (např. J. G. Mendel, J. A. Komenský). 5.4 Rozvinout spolupráci v regionu Členové MAS i obyvatelé si uvědomují, že MAS není jen o penězích a investicích, ale především o spolupráci, vzájemné komunikaci a informovanosti. To pak přispívá k rozvoji společenského života a vzdělanosti, čímž se zvyšuje kvalita života na venkově a celková atraktivita místa pro život. 6 Specifické cíle rozvoje území Strategické cíle jsou naplňovány jednotlivými specifickými cíli rozvoje. Témata rozvoje regionu se napříč jednotlivými cíli prolínají. Níže uvedené specifické cíle a v nich stanovená opatření a podopatření jsou nástroji k naplňování strategických cílů. Předložený přehled specifických cílů a opatření je výsledkem analýz, veřejných projednání a užších jednání MAS, která se konala kontinuálně od října Tyto specifické cíle v maximální možné míře navazují na existující strategické dokumenty jak vyšších, tak nižších územních celků (podrobný popis návaznosti viz níže). Odráží se v nich nejen stávající dokumenty, ale také se opírá o cca 750 projektových záměrů, které byly sesbírány. Dále reflektuje anketní šetření provedené v období červenec až září 2012 a projektové náměty vznesené na veřejných projednáních. Vzhledem k tomu, že MAS oproti minulému programovému období značně zvětšila své území, bylo třeba skutečně zahrnout velmi široké spektrum podnětů jak z hlediska geografického, tak tematického. V programovém období tvořilo MAS celkem 22 obcí (členské obce Regionu Poodří a město Studénka). V současnosti je území MAS tvořeno katastry 39 obcí k území se připojil mikroregion Odersko, Svazek obcí Bílovecka a město Fulnek. Tato výsledná rozšířená oblast prakticky kopíruje oblast Moravské Kravařsko, realizující jednotný destinační management. Pro programové období si MAS zvolila celkem sedm specifických cílů (označených čísly 1 7. Každý specifický cíl má pak různý počet opatření označených dále 1.1, 1.2, atd. Tato opatření jsou rozdělena dále ještě do úrovně podopatření, např , Pořadí specifických cílů odráží jejich důležitost a také množství finančních prostředků, které by na daný cíl u mělo být vynaloženo. Znamená to tedy, že specifický cíl č. 1 Sídla aktiv- 8

154 ních obyvatel, je místními aktéry vnímán jako nejzásadnější oblast, která by měla být řešena a při rozdělování financí by na ni náleželo nejvíce peněz, další v pořadí je rozvoj podnikání atd.. Pořadí specifických cílů bylo stanoveno dvěma metodami při veřejných projednáních jednak metodou cvičného rozdělování financí, kdy měli účastníci k dispozici imaginárních 100 mil. Kč (100%) k rozdělení a také metodou tzv. terče, kdy byly jednotlivé názvy umisťovány do připraveného terče, přičemž do středu terče se měla umístit nejdůležitější oblast a na vnější stranu nejméně důležitá. V obou případech se jednalo o skupinové práce. Následně byl výsledek konfrontován s databází projektových záměrů MAS. Strategie jako celek je tedy rozdělena do sedmi specifických cílů, z nichž šest je tematických a sedmý je průřezový, která v sobě zahrnuje prvky všech předchozích. Přehled specifických cílů MAS Regionu Poodří: 1. Zlepšit vzhled a život v obcích 2. Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb 3. Zabezpečovat evropský standard infrastruktury 4. Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 5. Zkvalitnit životní prostředí 6. Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch 7. Posilovat roli místního partnerství Specifické cíle 1 6. zahrnují aktivity investiční i neinvestiční. Specifický cíl 7 je neinvestiční. Právě neinvestiční aktivity jsou spojovacím prvkem všech specifických cílů. Pro účely strategie používáme u investičních akcí obecný pojem obnova, který v sobě zahrnuje opravy, rekonstrukce i modernizace stávajícího majetku 1. V případě, že se plánuje pořízení nebo výstavba zcela nové věci či nemovitosti, je používán zpravidla pojem výstavba. Nejen s ohledem na existenci chráněné krajinné oblasti na území MAS má oblast dlouhodobě image regionu, který má jako jeden ze základních pilířů environmentální otázky. Proto se průřezově všemi cíli nese myšlenka ochrany životního prostředí, např. u budování nových areálů a budov budou preferovány akce s nižší energetickou náročností, u koupališť to jsou taková, která využívají přírodě blízkou technologii udržení čistoty vody, pro podnikání budou využívány přednostně stávající areály apod. Tyto zásady se budou odrážet i v preferenčních kritériích pro výběr projektů. Tyto specifické cíle jsou graficky zpracovány do DNA šroubovice MAS Regionu Poodří, která vycházejí z genetiky v návaznosti na osobnost Johanna Gregora Mendela, přírodovědce, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti, který se narodil ve Vražném Hynčicích, v územní působnosti MAS. Zpracována DNA znázorňuje návaznost a propojení jednotlivých specifických cílů a tyto jsou postaveny na pevném základě strategického cíle č. 7, a to na Posilování role místního partnerství!!! 1 Obnova se liší od běžných oprav. Opravou majetku se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Cílem opravy je uvedení majetku do provozuschopného stavu. Opravou nedochází k technickému zhodnocení, na rozdíl od obnovy. 9

155 Obrázek č.2: DNA specifických cílů MAS: 10

156 6.1 SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 Zlepšit vzhled a život v obcích Jedná se o specifický cíl zaměřený na zkvalitnění vzhledu a funkce veřejných prostor v obcích, obnovení zdroje historického dědictví (architektura, památky, původní infrastruktura, atd.), vytvoření odpovídajících podmínek pro kulturní a společenský život a sportovní využití obyvatel přímo v místě bydliště. Důležitou součástí jsou také investice do bezpečnostních opatření v ostraze veřejného i soukromého majetku i ve veřejné dopravě. Opatření a podopatření: 1.1 Zlepšení základní vybavenosti obcí Úpravy veřejných prostranství Zakládání lesoparků a parků, obnova zeleně v obcích Obnova místních rozhlasů a veřejného osvětlení, snižování energetické náročnosti Podpora zavádění informačních technologií 1.2 Obnova památek a významných objektů Obnova místních památek a historických objektů v obcích Obnova zámků a zámeckých parků Obnova kostelů, far, kapliček a drobných sakrálních staveb Úprava stávajících pohřebišť i výstavba nových hřbitovů, smutečních síní a souvisejících drobných staveb. 1.3 Rozvoj kulturního, společenského a spolkového života Výstavba a obnova prostor a vybavení pro kulturní a společenský život Výstavba a obnova prostor a vybavení pro spolkovou činnost 1.4 Rozvoj sportovních a volnočasových aktivit Obnova a výstavba sportovišť Obnova a budování koupališť a bazénů Výstavba a obnova dětských hřišť Rozvoj zázemí pro volnočasové aktivity Neinvestiční podpora společenských, kulturních a sportovních akcí 1.5 Zvýšení bezpečnosti obyvatel Zkvalitnění připravenosti na mimořádné události Zvyšování bezpečnosti v obcích kamerový systém, varovný protipovodňový apod. 1.6 Tvorba a implementace rozvojových dokumentů Podpora pořizování a uplatňování plánů rozvoje obcí Podpora pořizování a realizace územních plánů, regulačních plánů a územních studií Podpora komplexních pozemkových úprav Podpora pořizování a implementace nadobecních strategických dokumentů 11

157 6.2 SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Tento specifický cíl je zaměřen na podporu ekonomických činností na území MAS, tzn. je zaměřen výhradně na subjekty s jasně doloženým působením v regionu MAS. Jedná se především o rozvinutí podnikání v návaznosti na cestovní ruch i mimo něj, podpoření zemědělských a lesnických subjektů, zlepšení a zviditelnění místní produkce a služeb. Ekonomické činnosti lze rozdělit do dvou kategorií první kategorií jsou podnikatelské aktivity vázané na cestovní ruch v regionu, druhou kategorií je podnikání na území MAS jako takové, bez vazby na cestovní ruch. V opatření 2.1. Brownfields a podnikatelské zóny bude preferováno využití stávajících areálů před budováním nových. Stejně tak u zlepšování mechanizace v zemědělství budou preferovány stroje s lepšími dopady provozu na hospodaření v krajině. V některých případech je v rámci jednoho opatření zahrnuto jak podnikání v cestovním ruchu, tak mimo něj. Důraz je kladen na využití inovativních a kreativních prvků. Podnikání bude rozvíjeno se zaměřením na vytváření nových pracovních míst, podporu menších podniků a mladých zemědělců s kratší než pětiletou historií. Opatření a podopatření: 2.1 Brownfields a podnikatelské zóny Nové využití pro zanedbané objekty (brownfields) Vznik nových a využití stávajících podnikatelských zón 2.2 Podpora regionální produkce Podpora výroby, zpracování a prodeje regionálních výrobků (vč. prodeje ze dvora, bedýnkový systém, farmářské trhy) Výrobní a odbytová družstva Podpora bioprodukce 2.3 Rozvoj rybářství Výstavba a obnova rybníků a rybničních soustav vč. modernizace a odbahnění Zlepšení podmínek chovu ryb Propagace a prezentace chovu a konzumace ryb Pořádání vzdělávacích a společenských akcí s rybí tématikou, podpora mládeže 2.4 Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích Pořízení strojního zařízení pro rozvoj živočišné výroby Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj živočišné výroby Pořízení strojního zařízení pro rostlinnou výrobu Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj rostlinné výroby Podpora zahradnictví včetně sadařství 2.5 Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Obnova lesů poškozených přírodními katastrofami včetně požárů Posílení rekreační funkce lesa Pořízení techniky a technologií k hospodářskému využití lesů Pořízení technologického vybavení pro dřevozpracující podniky 12

158 2.6 Rozvoj zemědělské a lesnické infrastruktury Výstavba a rekonstrukce polních cest vč. souvisejících objektů a tech. vybavení Výstavba a rekonstrukce lesních cest vč. souvisejících objektů a tech. vybavení Zabezpečení protierozního opatření v lesích, zvýšení retence lesa 2.7 Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců Vytváření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů Příprava strategií, podnikatelských plánů a dalších dokumentů v rámci spolupráce a partnerství vč. podpory propagačních činností Podpora prodeje v rámci spolupráce a partnerství 2.8 Podpora rozvoje nezemědělských činností Obnova a výstavba zařízení pro ubytování, stravování a pohostinství Podpora řemesel a služeb Podpora nezemědělské výroby 2.9 Podpora podnikání s využitím obnovitelných zdrojů Výroba štěpky, briket, pelet a dalších komodit na bázi dřeva Využití vodní energie pouze mimo CHKO 2.10 Zajištění servisu pro podnikatelské subjekty Právní a poradenské služby Propagace a prezentace místních podnikatelů 2.11 Zajištění informovanosti v oblasti zemědělství lesnictví Realizace vzdělávacích projektů Realizace odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností Zabezpečení celoživotního vzdělávání 2.12 Podpora spolupráce podnikatelských subjektů Spolupráce na tvorbě studií, podnikatelského plánu a další relevantní dokumentace Pořízení konkrétní technologie či stroje při společné investici Modernizace nebo výstavba skladovacích a výrobních prostor v rámci společné investice Provedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního využití zdrojů 13

159 6.3 SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury Předmětem tohoto specifického cíle je zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a zajištění bezpečnosti dopravy. Investice do infrastruktury jsou obyvateli stále vnímány jako velmi důležité a potřebné. Bohužel i v dnešní době existují lokality, kde je základní infrastruktura nedostatečná a vyžaduje řešení odpovídající aktuálním standardům. Infrastruktura je rozdělena na dopravní a technickou, třetím odděleným opatřením je bezpečnost dopravy. Ta navazuje na opatření 1.5 bezpečnost obyvatel z prvního specifického cíle. Opatření a podopatření: 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury Obnova a výstavba místních a účelových komunikací Výstavba a obnova parkovišť, chodníků a zastávek veřejné dopravy Vytváření a obnova komunikací mezi obcemi Obnova a výstavba mostů a lávek Zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti 3.2 Rozvoj technické infrastruktury Obnova a výstavba vodovodů Obnova a výstavba kanalizací vč. ČOV Plynofikace obcí Infrastruktura pro informační systémy (rozhlas, televize, internet apod.) Modernizace zdrojů a rozvodů tepla 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy Podpora udržitelných forem motorové dopravy Rozvoj cyklistické dopravy Podpora hromadné dopravy 14

160 6.4 SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Tento specifický cíl je velmi různorodý, zahrnuje aktivity jak investičního tak neinvestičního charakteru v oblasti sociální, vzdělávací, rozvoje bydlení a dopravy. Jedná se o vytvoření podmínek pro kvalitní primární a sekundární vzdělávání obyvatel MAS, uspokojení potřeby bydlení a dopravy, zajištění dostupnosti služeb občanské vybavenosti, zkvalitnění péče o potřebné a zlepšení rodinných vazeb. Opatření a podopatření: 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání Obnova a výstavba škol a souvisejících zařízení a mimoškolních vzdělávacích zařízení Zkvalitňování výuky, pedagogicko-psychologického poradenství a kompetencí pedagogů Podpora soukromých mateřských škol, mateřských a rodinných center, dětských skupin, individuální péče o děti, školních družin, klubů, příměstských táborů Podpora kvalitní výchovy v rodinách (POR) Podpora celoživotního vzdělávání 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Podpora činnosti sociálních služeb a sociálního začlenění a komunitních center Obnova a výstavba zařízení sociálních služeb komunitních center Podpora sociálního bydlení 4.3 Rozvoj služeb občanské vybavenosti Obnova a rozšíření nabídky služeb občanům (pošta, zdravotní středisko, knihovna, prodejna apod.) Obnova a výstavba budov obecních a městských úřadů Podpora obnovy řemeslných služeb občanům v obcích 4.4 Rozvoj bydlení Podpora vzniku nových stavebních míst Výstavba a obnova RD, bytů a bytových domů 4.5 Podpora sociální ekonomiky Podpora podnikatelských činnosti v oblasti sociálního podnikání Obnova a výstavba sociálních podniků 15

161 6.5 SPECIFICKÝ CÍL Č. 5 Zkvalitnit životní prostředí Charakter území MAS Regionu Poodří předurčuje k tomu, že problematika životního prostředí jsou vnímána jako velmi důležitá. Proto vznikl samostatný specifický cíl rozvoje, zabývající se environmentální tématikou. Jedná se o udržení stávající přírodní hodnoty v území, zkvalitnění environmentální osvěty a zkvalitnění péče o všechny složky životního prostředí. Opatření a podopatření: 5.1 Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží Podpora vzniku sběrných dvorů a kompostáren Projekty využití a recyklace odpadních materiálů (mimo bioplynové stanice) Odstraňování skládek a starých ekologických zátěží 5.2 Zmírnění hlukové zátěže a negativních dopadů na ovzduší Snížení spotřeby energie v budovách Snížení spotřeby el. energie v sítích veřejného osvětlení Modernizace zdrojů a rozvodů tepla Výsadba stromořadí a ochranných pásů zeleně kolem sídel (snížení prašnosti a hlučnosti) Budování ochranných valů z odpadní zeminy a recyklované stavební suti Podpora alternativního, ekologicky šetrného vytápění domácností Podpora elektromoblity 5.3 Zlepšení vodního režimu v krajině a ochrany půdy Protipovodňová a protierozní opatření Obnova vodního režimu v krajině Obnova rybníků, vodních nádrží, studánek a pramenišť Obnova vodních mlýnů a náhonů Obnova historických povrchových odvodňovacích systémů na vybraných pozemcích 5.4 Obnova prvků v krajině Obnova remízků, polních cest, pěšin a úvozů Výsadba a údržba zeleně Péče o krajinný ráz, obnova typických krajinných prvků Realizace opatření dle KPÚ 5.5 Péče o druhovou rozmanitost Podpora rozmanitosti stanovišť a druhové pestrosti flóry a fauny Likvidace invazních druhů rostlin 5.6 Zajištění environmentální osvěty 16

162 5.6.1 Podpora vzniku interaktivních naučných stezek a komunitních zahrad (obecní, školní) Poradenské ekocentrum zaměřené na regionální problémy a ekologii v domácnostech Výchovné a osvětové programy zaměřené na děti, mládež i veřejnost Podpora interpretace místního kulturního a přírodního dědictví (např. interaktivní publikace) 17

163 6.6 SPECIFICKÝ CÍL Č. 6 Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch Jedná se o specifický cíl zaměřený na zatraktivnění území v oblasti cestovního ruchu a to zvýšením atraktivity regionu pro návštěvníky a turisty s využitím zdrojů přírodního, historického a kulturního dědictví a vytvořením kvalitního informačního systému pro cestovní ruch.velmi důležitými body jsou cykloturistika a agroturistika, zvláštní opatření je věnováno rozvoji turistiky na základě rybářství a vodního hospodářství. Specifický cíl je rozsáhlý, protože region MAS má v oblasti cestovního ruchu opravdu co nabídnout. Opatření a podopatření: 6.1 Stezky a cesty k poznání Budování cyklostezek, cyklotras a pěších tras vč. tematických naučných stezek Obnova a budování rozhleden a rozhledových míst 6.2 Rozvoj tematické turistiky Rozvoj turistiky založené na vodním hospodářství a rybářství Rozvoj turistiky založené na ovocnářství, včelařství vč. gastroturistiky Rozvoj agroturistiky a hipoturistiky Rozvoj lázeňské turistiky Rozvoj dalších forem turistiky v regionu 6.3 Rozvoj informačního a orientačního systému v cestovním ruchu Podpora činnosti informačních center Značení turistických cílů, stezek a tras Zlepšení informovanosti o turistických zajímavostech prostřednictvím internetu a dalších mediálních prostředků Publikační a průvodcovská činnost 6.4. Odkrývání historické paměti regionu Budování muzejních expozic a výstav, vydávání knih, publikací Doprovodné programy muzeí a výstav, festivaly a slavnosti apod. 18

164 6.7 SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 Posilovat roli místního partnerství Tento specifický cíl je zařazen jako poslední, jedná se o tzv. průřezový, který zasahuje svým zaměřením do všech předchozích. V každém ze specifických cílů 1 6 jsou zařazena i neinvestiční opatření, která by měla být zastřešována prostřednictvím kanceláře MAS, ať už na bázi vlastních projektů MAS nebo projektů individuálních žadatelů. Jedná se především o zkvalitnění propagace regionu jako atraktivní turistické oblasti, zlepšení informovanosti obyvatel o činnosti MAS a zajištění rozvoje lidských zdrojů. Opatření a podopatření: 7.1 Propagace regionu Propagace cestovního ruchu, regionálních produktů a služeb spolupráce s Destinačním managementem TO Poodří Moravské Kravařsko Propagace podnikatelských subjektů Regionální rozhlasové a televizní vysílání Účast na výstavách 7.2 Profesionalizace MAS Vzdělávání pracovníků a členů MAS Propagace činnosti MAS Podpora inovací pro subjekty a činnosti v MAS 7.3 Rozvoj spolupráce Národní spolupráce Mezinárodní spolupráce Spolupráce uvnitř MAS mezi partnery i ostatními subjekty a jednotlivci Prohloubení spolupráce s okolními městy a jejich místními částmi Společné projekty MAS 7.4 Naplňování SCLLD Podpůrné aktivity Provozní aktivity Animační aktivity 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Spolupráce s podnikatelskými subjekty v území MAS Spolupráce s krajskou pobočkou ÚP Ostrava (kontaktní pracoviště Bílovec, Odry, Nový Jičín a Ostrava) v oblasti podpory uplatnění na trhu práce Podpůrné programy pro zaměstnanost, změnu a zvýšení kvalifikace obyvatel (vzdělávání, praxe, poradenství apod.) 19

165 7 Inspirace 7.1 Úvod Přestože MAS Regionu Poodří má za sebou bohatou historii a řadu zkušeností, které sama předává dál, je otevřená k novým inspirativním nápadům. Proto se při tvorbě strategie necháme inspirovat příklady dobré praxe a to konkrétně k tématům v jednotlivých specifických cílech. Zdroj inspirace hledáme jak v ČR, tak v zahraničí prostřednictvím návštěv v jiných regionech ČR, na Slovensku a v Maďarsku. Přitom vyhledáváme příklady, které jsou co nejaktuálnější. Pro inspiraci byly použity tyto materiály: Publikace Místní akční skupiny Moravskoslezského kraje , KS MAS Moravskoslezský kraj Databáze příkladů dobré praxe - Národní síť zdravých měst Publikace Aktivity Celostátní sítě pro venkov a jejích partnerů příklady dobré praxe, MZE ČR, Celostátní síť pro venkov Databáze příkladů dobré praxe DG Agriculture and rural development v oblasti komunikace o společné zemědělské politice a jejich výsledcích Venkovské noviny rubrika příklady dobré praxe Brožura Inspirational Rural Women A sharing practice guide, Rural Network Northern Ireland Brožura Best practices of rural development in Hungary, Hungarian National Rural Network 7.2 Inspirace pro jednotlivé specifické cíle strategie MAS Regionu Poodří V dalším textu jsou uvedeny příklady možné inspirace pro budoucí programové období a k nim krátký popis. Inspirativní aktivity jsou rozčleněny podle specifických cílů integrované strategie, tedy podle jednotlivých témat. Snahou je vyhledávat takové příklady, které mohou být zdrojem inspirace pro místní subjekty a jsou tedy přenositelné do prostředí MAS Regionu Poodří. Příkladů inspirace existuje v republice i ve světě celá řada, níže popisujeme pouze několik z nich Specifický cíl č. 1: Přírodní tělocvična v Andělské Hoře (MAS Hrubý Jeseník) Chvíle odpočinku, relaxace, možnost sportovního vyžití u rybníka. 20

166 Projekt spolupráce Dětem pro radost (MAS Společná CIDLINA, o.s., MAS Hradecký venkov, o.p.s.) Instalace dětských herních prvků do veřejných prostranství v několika obcích a doprovodné aktivity zaměřené na bezpečnost dětí Specifický cíl č. 2: Agnew General Engeneering (Severní Irsko) Rodinná firma s 8 zaměstnanci zabývající se výrobou ocelových výrobků rozšířila své produkty o zařízení pro čištění obuvi pro sportovce a farmáře po celé zemi, Clough Banne Farm (Velká Británie) Pořádání dní otevřených dveří na farmě, provoz obchodu s farmářskými výrobky, zásobování prodejen v okolí, Sušení švestek a výroba povidel (Maďarsko) Interaktivní vzdělávací kurz pro veřejnost Specifický cíl č. 3: Bezdrátový rozhlas obec Hostěradice (MAS Znojemské vinařství) - Předmětem projektu je modernizace veřejného rozhlasu v obci Hostěradice a místních částech. Pomocí nového zařízení může obec vysílat obecní hlášení bez fyzické přítomnosti zastupitelů, je umožněno jeho nahrávání a záloha, lze zasílat hlášení formou SMS Specifický cíl č. 4: Primrose Hill Day Nursery (Severní Irsko) Podnikání na farmě bylo rozšířeno o provozování mateřské školy, kde se děti během dne starají o slepice, králíky, kozy a pěstují zeleninu. Školka má kapacitu 39 míst a zaměstnává 5 zaměstnanců na plný a 5 na částečný úvazek, Stavíme most mezi generacemi (Deblín, Jihomoravský kraj) - Žáci 6. třídy jezdí po skupinkách do domova pro seniory a chystají aktivity, které s klienty absolvují. Proběhl tak turnaj v kuželkách; podzimní vystoupení sboru; hrací dopoledne s vědomostními hrami Česko a Kvíz; rozhovory s klienty o jejich životě, dětství a zkušenostech s totalitou, které by měly být zpracovány do knižní podoby, na Vánoce nachystali přáníčka a svíčky, vystoupil pěvecký sbor a následovalo společné zpívání koled; zúčastnili se canisterapie; absolvovali výtvarné dopoledne, kdy střídavě žáci i senioři tvořili obrázky po čárkách. Senior taxi (Bohumín) Protože město Bohumín nemá MHD, byl důvod pro zavedení přepravní služby pro seniory, tzv. Senior taxi. Slouží pro lidi ve věku od 70 let, funguje v pracovní dny od 6:00 do 14:00 hodin, objednává se telefonicky, má určená přepravní místa a cena za každou cestu je 15,- Kč/osobu Specifický cíl č. 5: Čistá Vysočina Osvětová akce spojená s jarním úklidem přírody, na kterém pracují dobrovolníci. Veřejnost si může prostřednictvím webu vybrat na interaktivní mapě 21

167 místo k úklidu. Odvoz nasbíraného odpadu a jeho likvidaci pomáhá zajistit Krajská správa a údržba silnic Vysočiny Specifický cíl č. 6: Aplikace pro mobilní telefony o atraktivitách (MAS Opavsko) Kostely Osoblažska (mikroregion Osoblažsko) Propojení kostelů a kaplí celého regionu prostřednictvím naučné stezky. Rekreační ohniště na území města (Prachatice) Vybudování dvou veřejných ohnišť, na bezpečných ohništích se mohou obyvatelé a návštěvníci scházet a za splnění daných podmínek rozdělávat oheň Specifický cíl č. 7: Europe in the field Evropa na poli (Itálie) Tvorba a následné vysílání týdenních 15-ti minutových epizod v regionálních televizích v regionech Trentino a Emiglia Romana. Epizody byly zaměřeny na Společnou zemědělskou politiku a projekty z ní financované. "Il a plu sur le grand paysage" (Belgie) Vytvoření a následné promítání dokumentárního filmu o realitě farmářského světa ve východní Belgii. Film byl promítán v komerčních kinech, televizi a distribuován na DVD a VOD. Državne in Mednarodne Kmečke Igre - Národní a mezinárodní farmářské hry (Slovinsko) Soutěž mladých lidí ve farmářských dovednostech. Ruralbus (Itálie) Komunikace se širokou veřejností prostřednictvím autobusu s atraktivním designem. Distribuce informačních materiálů, promítání, propagační předměty, tvoření pro děti, atd. 8 Inovativní prvky ve strategii MAS Uvědomujeme si, že inovace jsou v Evropě aktuálním tématem, což je patrné jak ze strategie Evropa 2020, tak z Dohody o partnerství a dalších dokumentů. V integrované strategii MAS Regionu Poodří vnímáme inovace v několika rovinách: a) Inovativní nová řešení určitého problému Jedná se například o propojování aktivit a spolupráce více subjektů v rámci jednoho projektu. Příkladem může být modernizace občanského vybavení v několika obcích najednou a návazné společenské akce. b) Sociální inovace Sociální inovace je řešení nějakého dříve neřešeného či neefektivně řešeného společenského problému inovativním způsobem. Sociální inovace se mohou týkat vzdělávání, sociální integrace vyloučených či znevýhodněných skupin, rozvoje komunit, úspory finančních nákladů pro občany a podobně. Potenciálem pro rozvoj sociálních inovací je bezpochyby internet. 22

168 c) Zavádění novinek technického a technologického charakteru Příkladem takových inovací je například modernizace zemědělských provozů pořizování technicky vyspělých strojů apod. K zavádění takovýchto inovací je třeba navázat spolupráci s výzkumnými institucemi, pro MAS regionu Poodří se nabízí např. spolupráce s vědeckotechnologickým parkem při Vysoké škole báňské v Ostravě. d) Používání vyspělých technologií v běžném životě, orientovat se na budoucnost na poli mobilních aplikací, rozšiřování bezdrátového internetu atd. Ve všech případech se může jednat o radikální nebo přírůstkové inovace. Radikální inovace představuje podstatnou změnu oproti stávajícímu stavu, přírůstková inovace navazuje na současný stav. Radikální inovací může být například koupě nového zařízení pro zpracování ovoce, přírůstkovou inovací pak zvýšení kapacity stávajícího skladovacího zařízení. Snahou v MAS je najít taková inovativní řešení, která jsou hlavně udržitelná do budoucna, což je velká výzva. Příkladem sociální inovace mohou být webové stránky podnikatelů a občanů, kde si budou lidé navzájem nabízet služby a výrobky a to jak placené, tak zdarma. Z praxe víme, že životnost podobné webové stránky jen málokdy převyšuje životnost projektu. Proto se budeme snažit o udržení této inovace neustálou propagací, spoluprací, zajištěním převoditelnosti (využití v jiných regionech aktivita se tak dostává do širšího povědomí). Stránka se pak může rozšířit o rady a tipy pro začínající i stávající podnikatele, kdy si budou radit navzájem, což také přispívá k udržení inovace. Nositeli konkrétních inovací v projektech budou jednotlivé subjekty, především podnikatelské. V území lze identifikovat některé subjekty, které jsou nositeli inovativních řešení (výčet není vyčerpávající) a lze předpokládat, že nové inovativní nápady budou vznikat i do budoucna. Členem MAS je lokální televize LTV Plus se sídlem v Klimkovicích, jejíž lokální program se v posledních letech začal měnit na standardní TV formát regionálního typu. Regionální televize má široký potenciál v oblasti šíření povědomí o MAS a jednotlivých subjektech. Region je znám jako oblast se zachovalou přírodou a dbá se zde na environmentální výchovu, kterou zajišťuje např. Dům přírody a záchranná stanice v Bartošovicích nebo organizace Příroda kolem nás, o.p.s., která provozuje Jarošův statek ve Studénce nabízející aktivity s poníky a velkými koňmi a chovatelský kroužek. V této souvislosti se objevují inovativní nápady, např. možnost druhotného využití koňského trusu k výrobě pelet. Inovativním subjektem je bezpochyby společnost Stavzem z Oder, která se specializuje na revitalizaci hal pro živočišnou výrobu. Tím přispívá k regeneraci brownfields 23

169 v regionu. Kromě toho nabízí tesařské a natěračské práce a údržbu zeleně. Stavzem funguje jako sociální podnik zaměstnávající sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené obyvatele. Město Klimkovice jako první v republice provozuje tzv. elektrotaxi. Pro objednání dobíjecího automobilu lze mj. využít aplikaci Liftago. Taxi nabízí zvýhodněné ceny pro místní občany. V území existuje řada místních výrobců a služeb, z nichž někteří jsou nositeli regionální značky. Např. Ekofarma Šťastná koza Velké Albrechtice Faremní mléčné výrobky a mléko, Kovostyl Hladké Životice Kovářské a uměleckořemeslné výrobky, Lenka Dostálová Petřvald Dekorační a užitkové předměty vyrobené technikou patchworku, Květoslava Bartošová Bílovec Ručně malované sklo a drátkovaná filigránová bižuterie, Alena Jermářová Bílovec Ručně malované hedvábí a trička a bižuterie z minerálů a skla, Lumír Kuchařík Jeseník nad Odrou Užitkové a dekorační předměty z vlny, Gerlich Odry Dřevěné výrobky pro děti a další. V území existuje řada dalších subjektů, které nejsou certifikovány, ale nabízí nové nápady, např. Abuba - výroba kreativních sad v Odrách. Regionální poskytovatelé služeb mnohdy nabízí nové přístupy, např. realizace ekozahrad v zahradnictví Kunín. Regionální výrobky nabízejí výrobci tradičních specialit, jako jsou např. Bartošovický chleba, Oderský kapr, Příborské šifle, Gilarovic perníčky, Bartošovický koláček, Uzenářské výrobky ze Sedlnic, včelí med a další. Inovace budou v integrované strategii sledovány a vyhodnocovány. Popis inovace bude povinnou součástí projektů předkládaných v rámci CLLD. Inovativní projekty a aktivity budeme řádně propagovat. 9 Integrace 9.1 Pojetí integrace z pohledu zpracování strategie Celou strategii ze své povahy chápeme jako integrovanou, protože pokrývá celé území MAS a integruje v sobě potřeby různých skupin obyvatel. Mezi opatřeními logicky existuje návaznost a podmíněnost (např. specifický cíl 2: Opatření 2.1. Brownfields a podnikatelské zóny je navázáno na ostatní podpora regionální produkce, rozvoj nezemědělských činností, ale obecně i na zvyšování zaměstnanosti, sociální podnikání apod.) Při zpracování strategické části jsme se nesoustředili primárně na možnosti financování jednotlivých opatření z evropských fondů nebo jiných zdrojů, ale především na pokrytí výše zmíněných potřeb. Otázky naplňování strategie jsou řešeny v rámci implementace a finančního plánování. Naplňování celé strategie bude aktivně podporováno prostřednictvím animačních činností MAS. 24

170 Provázanost opatření podporovaných z ESI fondů je schematicky znázorněna v akčním plánu MAS. Obrázek č. 3: Naplňování integrované strategie MAS 9.2 Pojetí integrace z pohledu regionálních specifik Hlavními integračními prvky na úrovni celého regionu jsou: důraz na zlepšování kvality životního prostředí - existence Chráněné krajinné oblasti Poodří, důraz na rozvoj cestovního ruchu - oblast Moravské Kravařsko V regionu se objevují požadavky na realizaci hned několika větších integrovaných projektů, resp. aktivit, které jsou zacíleny do různých oblastí rozvoje. Lze je tedy zařadit k jednotlivým specifickým cílům: Specifický cíl č. 2: Podpora pro začínající i stávající podnikatele kontaktní osoba na MAS Specifický cíl č. 4: Spolupráce škol a MAS, učňovské školy - praxe v obcích 25

171 Síťování škol v celé MAS (vzájemná spolupráce škol prostřednictvím manažera) zjišťování potřeb a jejich naplňování Podpora jazykového a vlastivědného vzdělávání na základních školách Zajišťování péče o znevýhodněné osoby (senioři, zdravotně postižení, sociálně znevýhodnění atd.) Centrum vzdělávání o přírodě, vodě a rybníkářství Specifický cíl č. 5: Protipovodňová opatření, přírodě blízké úpravy vodních toků Obnova alejí, obnova krajinných prvků Pořízení větší komunální techniky (např. drtič stavební suti) se zapojením místních podnikatelů Specifický cíl č. 6: Agroturistické stezky, hippostezky (návaznost na rozhledny, přírodní koupaliště a další infrastrukturu CR) + táborové základny Podpora propagace a prodeje regionálních potravin a výrobků v místních restauracích atd. Společný informační marketingový systém celého regionu MAS web, facebook, elektronická pošta + regionální televizní vysílání Páteřní cyklostezka 9.3 Pojetí integrace z pohledu projektů Celou strategii budou naplňovat jednotlivé projekty, které (jak již bylo uvedeno výše) nebude často možné zařadit pouze do jednoho opatření / podopatření. Integrace na úrovni specifických cílů Projekty naplňující více než jeden specifický cíl, např. projekt podnikatele rozšiřujícího ubytování a současně značení cyklotrasy k němu vedoucí. Takový projekt naplňuje současně specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb a 6 Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch. Integrace na úrovni opatření Projekty naplňující více než jedno opatření v rámci jednoho specifického cíle. Příkladem takového projektu může být např. vybudování komunitní kompostárny a současně s tím vzdělávací program pro školy. Tento projekt naplňuje opatření a ve specifickém cíli 5 Zkvalitnit životní prostředí. Integrace na úrovni podopatření: Projekty naplňující více než jedno podopatření v rámci opatření, např. projekt realizující obnovu mateřské školy a současně i jejího hřiště naplňuje dvě podopatření v rámci opatření 4.1. Podpora výchovy a vzdělávání. 26

172 Integrace bude sledována pokud možno u každého projektu, který se bude v území realizovat. Popis integrace bude povinnou součástí projektů předkládaných v rámci CLLD. 10 Návaznost na existující strategické dokumenty Přehled strategických dokumentů, se kterými bylo pracováno jsou uvedeny v tabulce č. 1 Strategické dokumenty, na které navazuje SCLLD MAS. Podrobnější provázanost těchto dokumentů s SCLLD Poodří přívětivý region MAS je uveden v příloze, jako Výstup č Přehled strategických dokumentů a jejich vztahu ke strategii MAS Při zpracování Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří na období bylo využito těchto rozvojových a strategických dokumentů, které analyzují území MAS a stanovují jeho další rozvoj a směřování do budoucna. Při tvorbě integrované strategie se zohledňují strategické dokumenty jak pro nižší, tak pro vyšší územní celky. Tabulka č. 1 - Strategické dokumenty, na které navazuje SCLLD MAS Územní plány obcí MAS Regionu Poodří Dokument Zpracováno Zpracovatel, Lokální úroveň Strategické plány rozvoje obcí MAS Regionu Poodří poznámka Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v TO Poodří Moravské Kravařsko Strategie růstu a konkurenceschopnosti v kontextu vývoje relevantního trhu Duben 2011 Září 2012 Strategický plán rozvoje města Odry (+2) 2007 Strategický plán rozvoje města Fulnek (na léta ) Strategický plán rozvoje města Klimkovice Září 2012 Duben 2014 Program rozvoje města Studénka Březen 2015 Program rozvoje Bílovce Květen 2015 Regionální úroveň Strategický plán rozvoje Regionu Poodří Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v TO Poodří Moravské Kravařsko Výzkum cestovního ruchu v turistické oblasti Poodří Moravské Kravařsko a následný přenos klíčových poznatků a výstupů směrem k místním aktérům cestovního ruchu Duben 2011 Leden Březen 2012 Enterprise plc, s. r.o., Ostrava, VŠP Ostrava Vysoká škola podnikání Ostrava Územně analytické podklady ORP Bílovec Prosinec úplná aktualizace Územně analytických Prosinec

173 podkladů ORP Kopřivnice 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území 2. aktualizace ÚAP obce s rozšířenou působností Nový Jičín (r. 2012) Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Odry, Úplná aktualizace 2012 Územně analytické podklady pro správní obvod statutárního města Ostravy, Aktualizace 2012 Strategický plán sociálního začleňování pro město Odry Prosinec 2012 Prosinec 2012 Prosinec Agentura pro sociální začleňování Strategický plán rozvoje Sdružení obcí Bílovecka Prosinec 2013 ARR, a.s. Ostrava Krajská úroveň Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na leta Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta Aktualizace 2012 Září 2014 Září Regionální inovační strategie MSK ARR, a.s., Ostrava Celostátní Státní politika životního prostředí ČR Září 2012 Aktualizace Státní kulturní politiky na léta s výhledem na roky Strategie regionálního rozvoje ČR na období Leden 2013 Duben 2013 MMR ČR Strategie sociálního začleňování Leden 2014 Dohoda o partnerství pro programové období , Česká republika Únor 2014 verze pro SEA hodnocení dokumentu MMR ČR Návrhy operačních programů na období Červenec 2014 MMR ČR Dohoda o partnerství Srpen 2014 Plán odpadového hospodářství ČR Listopad 2014 Koncepce podpory mládeže na léta MŠMT Evropská úroveň Evropa Evropská komise Zdroj: vlastní zpracování 10.2 Vztah integrované strategie a plánu péče o CHKO Poodří Následující text byl Správou CHKO Poodří zpracován jako návodný pro účely Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Regionu Poodří ( ), zejména část zaměřenou na území CHKO, případně aktivity, které s územím CHKO souvisí. Zpracovatelem je Mgr. Petr Birklen, bývalý vedoucí AOPK ČR, SCHKO Poodří a KS Ostrava. Text byl ná- 28

174 sledně projednán tematickou pracovní skupinou zaměřenou na ochranu životního prostředí složenou ze zástupců Správy CHKO Poodří, Českého svazu ochránců přírody Studénka a představitelů obcí Suchdol nad Odrou a Bartošovice. Strategické cíle CHKO vychází z cílů ochrany přírody na území CHKO uvedených a rozpracovaných v plánu péče o CHKO Poodří. Plán péče o CHKO je přitom neopomenutelný podklad, který musí zpracovatel SCLLD v důsledku a dle podrobnosti řešených témat zohlednit Úvodní teze Předkládané Strategické cíle CHKO Poodří se věnují především okruhům, k jejichž řešení je zapotřebí aktivní účastí partnerů z regionu a které nejsou dosažitelné pouze výkonem státní správy a dalších působností při správě CHKO Poodří. Naplnění těchto cílů může přinést širší pozitivní efekty, jak z hlediska ochrany přírody, tak z pohledu rozvoje regionu Poodří. Sdílená odpovědnost za rozvoj území je žádoucí a zaručuje udržitelnost realizovaných aktivit. Realizace těchto cílů je pak závislá od jejich implementace do SCLLD a následně do struktury podporovaných opatření v rámci finanční podpory rozvojových projektů. Koncentrace přírodních hodnot v nivě řeky Odry, zachovalá (kulturní) krajina a v neposlední řadě rovněž fragmenty tradiční urbanistické struktury stály na počátku vyhlášení CHKO. Ochrana území je tedy až důsledkem samotné existence těchto hodnot, které zde se v území uchovaly. Smyslem ochrany území je především uchování těchto hodnot budoucím generacím, ale současně také udržitelný rozvoj v území, který zajistí jeho živoucnost. Význam území lze bezesporu interpretovat v mnoha souvislostech přínosných pro samotný region. Tradiční hospodaření ve zdravém (přírodním) prostředí představuje záruku kvalitních surovin pro regionální produkty. Zachovalost historických struktur a omezený rozvoj v nivě Odry umožňuje sledovat řadu autentických historických zajímavostí a tradic. Zachovalost a jedinečnost přírodního prostředí skýtá možnosti pro odpočinek, poznání a vzdělávání. Je přitom důležité, aby potenciální atraktivnost regionu nepřekrývaly atrakce motivované krátkodobými trendy s důrazem na okamžitý (ekonomický) efekt. Takové směřování by ve svém důsledku skutečné hodnoty potlačily, což je nežádoucí. AOPK Správa CHKO Poodří se hodlá na naplňování strategických cílů a rovněž také SCLLD (bude-li tyto cíle implementovat) podílet v rámci možností finančními prostředky, které jsou určeny zejména na péči o přírodní hodnoty území, ale rovněž svými odbornými kapacitami, konzultacemi a dalšími prostředky, kterými disponuje Strategické cíle Strategický cíl č. 1: Udržet a rozvíjet přírodní hodnoty v CHKO a v území, které CHKO bezprostředně ovlivňuje Podrobný rozsah péče o přírodní prostředí je vymezen plánem péče o CHKO Poodří a jednotlivými plány péče o maloplošná chráněná území v CHKO. 29

175 Cílem je uchování krajiny a přírodních fenoménů, zejména biotopů, které jsou pro krajinu Poodří typické. S výjimkou péče zajištěné Správou CHKO Poodří je potřeba soustředit se zejména na hospodařící subjekty, které v ploše CHKO hospodaří a přírodní prostředí CHKO bezprostředně ovlivňují. a) Podporovat tradičních způsoby obhospodařování: - podpora pastvy v CHKO (vytvoření pastevního zázemí zejména pro pastvu koz a ovcí), - podpora hospodaření v nelesních dřevinných porostech (výmladkové hospodaře ní), - podpora alternativních managementů v lesích (nízké a střední lesy), - podpora ovocnářství a zelinářství, - podpora extenzivního rybářství. b) Podpora menších hospodařících subjektů a inovativních technologií: - např. podpora farem s regionálně certifikovanou produkcí, podpora zpracování biomasy (paletkárny apod.) a produktů z pastevního hospodaření. c) Podpora opatření v krajině: - výsadba nelesní (solitérní i souvislé) zeleně, zakládání sadů s místními odrůdami, tvorba tůní, zatravňování, protierozní opatření, revitalizace toků Strategický cíl č. 2: Zkvalitnit návštěvnickou infrastrukturu Návštěvnická infrastruktura v CHKO je stále nedostatečná. I přes snahu o její dobudování a zejména soulad s aktuálními standardy neodpovídá požadavkům na ucelené řešení s informacemi o hodnotách regionu, jejich provázanosti a využití moderních technologii. Cílem je dobudování a zlepšení služeb v rámci návštěvnické infrastruktury zejména naučných stezek, informačních panelů a informačních center, virtuálních produktů (aplikací) aby odpovídaly současným standardům a byly dostatečně atraktivní pro širokou veřejnost. a) Podporovat šetrný turismus: - vytvořit interpretační plán (včetně grafického manuálu závazný pro celý region Poodří), - rozvoj sítě cyklostezek, doplnění mobiliáře a informačních prvků, - podpora hippostezek, - podporovat zvýšení nabídky agroturismu, - podpora vzniku muzea rybářství. b) Dobudovat interaktivní naučné stezky: - sever CHKO, obnova školní naučné stezky, rybářská stezka. c) Podpořit geocaching a questing: 30

176 - zakládat trasy geocachingu a questingu a propojovat historicky či kulturně zajímavá místa, prostřednictvím těchto aktivit informovat zejména mladší generaci o významu území. d) Podpora aktualizace a propojení mobilních aplikací Strategický cíl č. 3: Podporovat vztah obyvatel k regionu Osvěta a zejména vzdělávání mladší generace představuje obrovský potenciál pro prohloubení povědomí o regionu, posílení vztahu k místu a v konečném důsledku také zapouštění kořenů v regionu. Cílem je oslovení co největšího počtu školní mládeže, ale také ostatních obyvatel prostřednictvím různých vzdělávacích aktivit a programů, publikací, komunitních akcí, které podpoří aktivitu obyvatel a jejich zájem a místní komunitu. a) Zpracovat interpretační příručku pro interpretaci místního dědictví (návaznost na interpretační plán dílčí cíl a). b) Podpořit přebudování bývalého vojenského areálu Koryta na naučně-osvětový park s ukázkami podpory biodiverzity v CHKO, případně antropogenně ovlivněných lokalitách. c) Vytvořit vzdělávací programy (pracovní listy) pro školy s regionálními tématy (přírodní, kulturní a historické zajímavosti). d) Podporovat komentované vycházky s využitím zázemí Domu přírody Poodří a Záchranné stanice v Bartošovicích. e) Podporovat kulturní akce s vazbou na region (např. Koncert pro Poodří apod.) Vazba strategických cílů ochrany přírody a specifických cílů strategie MAS Jak již bylo uvedeno v předchozích částech dokumentu, environmentální otázky jsou pro MAS Regionu Poodří velice důležité. Zlepšování stavu životního prostředí je tématem, ve kterém bude i samotná MAS aktivní. Strategické cíle ochrany přírody popsané výše se vztahují k území CHKO, které pokrývá území MAS pouze částečně. Níže tedy uvádíme tabulku vztahů strategických cílů ochrany přírody a specifických cílů integrované strategie MAS. Tabulka č. 2- Vztah strategie MAS a cílů CHKO Strategický cíl Dílčí cíle MAS Strategický cíl 1: Udržet a rozvíjet přírodní hodnoty v CHKO a v území, které CHKO bezprostředně ovlivňuje 1.a) podporovat tradiční způsoby obhospodařování 1.b) podpora menších hospodařících subjektů a inovativních technologií 2. Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Podpora inovací pro subjekty a činnosti v MAS 1.c) podpora opatření v krajině Opatření 5.4 Obnova prvků v krajině 31

177 Strategický cíl 2: Zkvalitnit návštěvnickou infrastrukturu 2.a) Podporovat šetrný turismus 6. Využít regionálního potenciálu pro cestovní ruch 2.b) Dobudovat interaktivní naučné stezky 2.c) Podpořit geocachingu a questingu 2.d) Podpora aktualizace a propojení mobilních aplikací Strategický cíl 3 - Podporovat vztah obyvatel k regionu 3.a)Zpracovat interpretační příručku pro interpretaci místního dědictví 3.b) Podpořit přebudování bývalého vojenského areálu Koryta na naučně-osvětový park s ukázkami podpory biodiverzity v CHKO, případně antropogenně ovlivněných lokalitách 3.c) Vytvořit vzdělávací programy (pracovní listy) pro školy s regionálními tématy (přírodní, kulturní a historické zajímavosti) 3.d) Podporovat komentované vycházky s využitím zázemí Domu přírody Poodří a Záchranné stanice v Bartošovicích 3.e) Podporovat kulturní akce s vazbou na region (např. Koncert pro Poodří apod.) 5.6. Zajištění environmentální osvěty Neinvestiční podpora společenských, kulturních a sportovních akcí Zdroj: vlastní zpracování 10.3 Vztah integrované strategie a Strategického plánu sociálního začleňování Odry V rámci území MAS Regionu Poodří je realizován Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) jedná se o sociálně vyloučené lokality na území města Odry a jeho městských částí. Zastupitelstvo města Odry schválilo na svém zasedání dne Strategický plán sociálního začleňování (SPSZ) 2, na který navazují projektové záměry místních aktérů, které mají být v území realizovány za podpory operačních programů OP Zaměstnanost, IROP a OP Vzdělávání, věda a výzkum. V rámci zamezení duplicit je oblast sociálního začleňování, vybraných sociálních služeb a sociálního podnikání ve městě Odry pokryta do roku 2018 z KPSVL. Pro koordinaci realizovaných projektů v rámci výzev pro MAS a KPSVL se stal zástupce MAS Regionu Poodří členem Lokálního partnerství Odry, které dohlíží na realizaci záměrů obsažených v SPSZ Odry. Zároveň bylo dne uzavřeno memorandum o spolupráci mezi MAS a Agenturou pro sociální začleňování (ASZ). Mezi zástupci MAS a ASZ probíhá pravidelná komunikace a výměna informací. V rámci KPSVL na území města Oder jsou připraveny tyto projektové záměry, které počítají s podporou z OP Zaměstnanost: Sociální služby a sociální začleňování 2 V plném znění na 32

178 Tabulka č. Sociální služby a sociální začleňování Projektový záměr Komentář Operační program Navýšení kapacity sociálně Rozšíření stávající sociální služby OPZ aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Podpora terénní práce a prevence Podpora sociální práce na obci OPZ ztráty bydlení a bez- domovectví v rámci MěÚ Odry Odborné sociální poradenství Vznik nové sociální služby OPZ v Odrách Rozšíření provozu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Odrách Rozšíření stávající sociální služby OPZ Zaměstnanost V této oblasti nejsou v SPSZ identifikovány žádné záměry Sociální podnikání Tabulka č. Projektový záměr Komentář Operační program Rozvoj firmy STAVZEM, s.r.o. Rozšíření stávající sociální firmy OPZ Prorodinná opatření V této oblasti nejsou v SPSZ identifikovány žádné záměry. Propojení aktivit Strategického plánu sociálního začleňování města Oder a OP Zaměstnanost bylo zpracováno v rámci prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou, Investiční prioritě 2.3 a specifického cíle Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů zaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech, a to ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. 11 Akční plán MAS Regionu Poodří v rámci programového období pro evropské strukturální a investiční fondy MAS Regionu Poodří bude v období realizovat aktivity v rámci všech čtyř operačních programů umožňující CLLD: Integrovaný regionální operační program IROP, Program rozvoje venkova PRV, Operační program Zaměstnanost OPZ, Operační program Životní prostředí OPŽP. Pro tyto čtyři operační programy jsou vytvořeny programové rámce. Tyto programové rámce jsou v souladu s Integrovanou strategií území MAS Regionu Poodří Poodří přívětivý region. 33

179 Operační program Opatření/Fiche Finance Integrovaný regionální operační program Celkem: ,91 tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 15% Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 25% Podpora sociální ekonomiky 5% Obnova památek a významných objektů 5% Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy 50% Program rozvoje venkova operace Celkem: ,29 tis. Kč Program rozvoje venkova operace Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích 40% Podpora regionální produkce 15% Podpora rozvoje nezemědělských činností 25% Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Podpora spolupráce podnikatelských subjektů Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců Rozvoj spolupráce 5% 10% 5% 1 753,00 tis. Kč Operační program Zaměstnanost Celkem: ,00 tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 20% Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 45% Podpora sociální ekonomiky 25% Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Operační program Životní prostředí Celkem: 9 521,44 tis. Kč 10% Celkem Údržba krajiny vč. výsadby a údržby zeleně 9 521,44 tis. Kč ,64 tis. Kč 34

180 11.1 Programový rámec Integrovaného regionálního operačního programu MAS Regionu Poodří řeší v rámci IROP celkem 5 opatření pro konečné žadatele, která byla vybrána na základě veřejného projednávání, zjištěné absorpční kapacity území a po projednání v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracovaná opatření jsou v souladu se specifickými cíli IROP a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Integrovaného regionálního operačního programu MAS Regionu Poodří byla přiznána na období indikativní alokace v celkové výši ,- Kč. Opatření Opatření dle IROP Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace v % O 1: Podpora výchovy a vzdělávání O 2: Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel O 3: Podpora sociální ekonomiky O 4: Obnova památek a významných objektů O 5: Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, zaměřené na investice v sociální oblasti SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání 15,0 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 25,0 4.5 Podpora sociální ekonomiky 5,0 1.2 Obnova památek a významných objektů 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy Celkem 100,0 5,0 50,0 35

181 Opatření číslo 1 Název opatření Specifický cíl strategie Název opatření CLLD Vazba na SC IROP Podpora výchovy a vzdělávání SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotlivé OP stanovila MAS samostatná podopatření. Cíl opatření: Cílem opatření je zajištění rovného přístupu ke vzdělávání a k získávání klíčových schopností prostřednictvím kvalitní a dostupné infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. Zdůvodnění potřeb: V území byl identifikován požadavek na zajištění a rozvoj vzdělávání a to jak formálního, tak zájmového a neformálního vzdělávání mládeže a dalšího vzdělávání dospělých. Popis opatření U předškolních zařízení byl zjištěn výrazný nedostatek kapacit. Na základních, středních a vyšších odborných školách je potřeba se zaměřit na podporu kvalitní infrastruktury pro výuku klíčových kompetencí v oblastech komunikace v cizích jazycích, v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd a ve schopnosti práce s digitálními technologiemi, které žáci využijí v praxi. Je třeba přispět k odstranění nesouladu nabídky a poptávky na regionálním trhu práce, což bude zajištěno také rozvojem neformálního a zájmového učení v oblastech komunikace v cizích jazycích, v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd a ve schopnosti práce s digitálními technologiemi. Viz. Analytická část kapitola 12.5 Výchova a vzdělání Viz. Analytická část kapitola 6.1 Školství Předmět opatření: Opatření bude zaměřeno na podporu investic do výstavby, stavebních úprav a pořízení vybavení za účelem zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí. Typy projektů Podpora infrastruktury pro předškolní vzdělávání podpora mateřských škol Podpora infrastruktury pro základní vzdělávání v základních školách v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi Podpora infrastruktury škol a školských zařízení pro střední a vyšší odborné vzdělávání v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi Podpora infrastruktury pro zájmové a neformální vzdělávání mládeže 36

182 Příjemci podpory Minimální a maximální výše způsobilých výdajů v následujících klíčových kompetencích: - v oblastech komunikace v cizích jazycích - v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd - ve schopnosti práce s digitálními technologiemi Zařízení péče o děti do 3 let; školy a školská zařízení v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání a vyšší odborné školy; další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit; kraje; organizace zřizované nebo zakládané kraji; obce; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; nestátní neziskové organizace; církve; církevní organizace; organizační složky státu; příspěvkové organizace organizačních složek státu. Minimální a maximální výše způsobilých výdajů bude stanovena v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele. Principy kritérií preferenčních Preferenční kritéria budou stanovená v konkrétní výzvě. Indikátory výstupů Číslo Název Počet podpořených vzdělávacích zařízení Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení Indikátory výsledků Číslo Název Podíl tříletých dětí zmístěných v předškolním zařízení Podíl osob předčasně opouštějící vzdělávací systém Počet osob využívající zařízení péče o děti do 3 let Opatření číslo 2 Název opatření Specifický cíl strategie Název opatření CLLD Vazba na SC IROP Popis opatření Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, zaměřené na investice v sociální oblasti Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotlivé OP stanovila MAS samostatná podopatření. Cíl opatření: Cílem opatření je zlepšení dostupnosti a kvality služeb, vedoucí k sociální inkluzi, podpora sociálního bydlení potřebným a snížení počtu osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou. 37

183 Typy projektů Příjemci podpory Minimální a maximální výše způsobilých výdajů Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba se zaměřit na zkvalitnění péče o sociálně znevýhodněné osoby prostřednictvím zlepšení infrastruktury pro poskytování sociálních služeb. Viz. Analytická část kapitola 12.6 Sociální záležitosti Viz. Analytická část kapitola 6.2 Občanská vybavenost v obcích MAS Regionu Poodří Předmět opatření: V rámci opatření bude podpora směřovat na investice k dobudování infrastruktury pro poskytování sociálních služeb a doprovodných programů. Bude se jednat o zlepšení služeb terénního, ambulantního a pobytového charakteru, které odpovídají současným principům sociálního začleňování. V rámci operačního programu Zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu činnosti sociálních služeb a sociálního začleňování. Podporovány budou projekty s infrastrukturou pro dostupnost a rozvoj sociální služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů stavební úpravy, nákup zařízení a vybavení. Sociální bydlení Sociální služby Nestátní neziskové organizace; organizační složky státu; příspěvkové organizace organizačních složek státu; kraje; zřizované nebo zakládané kraji; obce; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí; církve; církevní organizace. Sociální bydlení Obce; nestátní neziskové organizace, církve; církevní organizace Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele. Principy kritérií preferenčních Preferenční kritéria budou stanovená v konkrétní výzvě. Indikátory výstupů Číslo Název Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci Počet poskytovaných druhů sociálních služeb Počet podpořených bytů pro sociální bydlení Indikátory výsledků Číslo Název Průměrný počet osob využívající sociální bydlení Nárůst kapacity sociálních bytů Kapacita služeb a sociální práce 38

184 Opatření číslo 3 Název opatření Specifický cíl strategie Název opatření CLLD Vazba na SC IROP Popis opatření Typy projektů Příjemci podpory Minimální a maximální výše způsobilých výdajů Podpora sociální ekonomiky SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.5 Podpora sociální ekonomiky SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Opatření 4.1. SCLLD MAS Regionu Poodří bude financováno souběžně ze dvou operačních programů IROP a OP Zaměstnanost. Pro jednotlivé OP stanovila MAS samostatná podopatření. Cíl opatření: Cílem opatření je podpořit podnikatelské prostředí zohledňující potřeby a specifika cílových skupin při jejich začleňování na trh práce a zohledňující potřeby a možnosti regionu. Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba cíleně podporovat skupiny obyvatel, které jsou sociálním vyloučením ohrožené, aby se neocitly na okraji společnosti a to rozvojem sociálních podniků. Viz. Analytická část kapitola 12.6 Sociální záležitosti Viz. Analytická část kapitola Sociální podnikání Předmět opatření: Předmětem opatření je přispět ke zlepšení sociální ekonomiky a to podporou akcí investičního a neinvestičního charakteru v oblasti sociálního podnikání. Jedná se o podporu vzniku a rozvoje sociálních podniků, kde získají uplatnění osoby, které jsou na trhu práce ohroženy. Realizací projektu vznikne nová podnikatelská aktivita nebo dojde k rozšíření nabízených produktů a služeb. Osoba samostatně výdělečně činná spadá do znevýhodněných cílových skupin a zároveň splňuje principy sociálního podnikání. V rámci IROP budou podporovány projekty zamřené dominantně na investiční aktivity, jedná se zejména o obnovu a výstavbu sociálních podniků. V rámci operačního programu zaměstnanost se bude jednat o podporu podnikatelských činnosti v oblasti sociálního podnikání. Výstavba, rekonstrukce a vybavení sociálních podniků Osoby samostatně výdělečné činné; malé a střední podniky; obce; kraje; organizace zřizované nebo zakládané kraji; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí; nestátní neziskové organizace; církve; církevní organizace Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele. Principy kritérií preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. 39

185 Číslo Počet podniků pobírajících podporu Počet podniků pobírajících granty Indikátory výstupů Název Počet nových podniků, které dostávají podporu Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty) Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích se zaměřením na znevýhodněné skupiny Indikátory výsledků Číslo Název Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním Opatření číslo 4 Název opatření Obnova památek a významných objektů Specifický cíl strategie Název opatření CLLD Vazba na SC IROP SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 Zlepšit vzhled a život v obcích 1.2 Obnova památek a významných objektů SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví Cíl opatření: Cílem opatření je zachovat, ochránit a rozvíjet potenciál kulturního dědictví a využít ho k vyváženému rozvoji území. Zdůvodnění potřeb: Na základě analýzy v území byla zjištěna potřeba pečovat o památkové objekty a zaměřit pozornost na zlepšení jejich zpřístupnění a zatraktivnění. V regionu se nachází dvě památky způsobilé pro podporu z IROP, obě ve městě Fulnek: Popis opatření 1. Národní kulturní památka Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) 2. Památka na Indikativním seznamu národních kulturních památek Kostel Nejsvětější Trojice s farou (původní děkanství) Viz. Analytická část kapitola 12.9 Cestovní ruch Viz. Analytická část kapitola 9.1 Kulturní a historické památky Předmět opatření: Podpora toho opatření směřuje na obnovu a rozvoj kulturních objektů, které mají největší potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj regionu. Jedná se zejména o národní kulturní památky a památky evidované na indikovaném seznamu národních kulturních památek. Typy projektů Příjemci podpory Revitalizace souboru vybraných památek Vlastníci památek nebo subjekty s právem hospodaření (dle zápisu v katastru nemovitostí), kromě fyzických osob nepodnikajících 40

186 Minimální a maximální výše způsobilých výdajů Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele. Principy kritérií preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. Číslo Indikátory výstupů Počet revitalizovaných památkových objektů Název Zvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí Indikátory výsledků Číslo Název Počet návštěv kulturních památek a paměťových institucí zpřístupněných za vstupné Opatření číslo 5 Název opatření Specifický cíl strategie Název opatření CLLD Vazba na SC IROP Popis opatření Bezpečná a udržitelná doprava SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Zabezpečovat Evropský standard infrastruktury 3.3 Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy SC 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Cíl opatření: Opatření by mělo přispět k poklesu využívání automobilové dopravy ve prospěch šetrnějších způsobů přepravy, kterými jsou doprava veřejná, cyklistická a pěší. Opatření dále povede k rozvoji alternativních způsobů přepravy a tím k poklesu množství dopravních nehod, kongescí, zlepšení životního prostředí snížením emisí, vibrací a hluku. Opatření je zaměřeno také na zvyšování bezpečnosti provozu a zajištění bezbariérového přístupu. Zdůvodnění potřeb: V rámci zlepšení dopravní infrastruktury cítíme potřebu kombinovat více druhů dopravy, např. realizací přestupních terminálů, budováním parkovacích míst v návaznosti na přestupní terminály, apod. Byly identifikovány požadavky na rozvoj cyklodopravy a alternativních způsobů dopravy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. V obcích byla zjištěna potřeba podpory bezbariérového přístupu zastávek hromadné dopravy, zvyšování bezpečnosti účastníků silničního provozu a bezbariérového přístupu nejen pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Viz. Analytická část kapitola 12.4 Dopravní a technická infrastruktura Viz. Analytická část kapitola Silniční doprava Viz. Analytická část kapitola Bezpečnost dopravy a dopravní obslužnost 41

187 Typy projektů Příjemci podpory Minimální a maximální výše způsobilých výdajů Viz. Analytická část kapitola Cyklistická doprava Předmět opatření: Předmětem opatření je posílení přepravních výkonů veřejné dopravy, rozvinutí vozového parku, zajištění bezpečnosti a bezbariérovosti dopravy, využití potenciálu nemotorové dopravy a vytvoření podmínek pro mobilitu a optimalizaci sítě cyklostezek sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami. Terminály výstavba a rekonstrukce přestupních terminálů, souvisejících záchytných parkovišť a parkovacích domů v přímé návaznosti na veřejnou hromadnou dopravu Bezpečnost bezbariérový přístup zastávek, zvuková a jiná signalizace pro nevidomé, přizpůsobení komunikací pro nemotorovou dopravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací Nízkoemisní vozidla a související plnící stanice nákup nízkoemisních a bezemisních vozidel, výstavba plnících a dobíjecích stanic pro nízkoemisní a bezemisní vozidla Cyklodoprava výstavba cyklostezek Obce; dobrovolné svazky obcí; organizace zřizované nebo zakládané obcemi; organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí; provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách; dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; subjekty zajišťující dopravní obslužnost, uvedené v 8 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, tedy stát, kraje a obce, pokud poskytují veřejné služby v přepravě cestujících samy, a dopravci, kteří jsou provozovateli veřejné linkové dopravy podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Výše způsobilých výdajů budou stanoveny v konkrétní výzvě v souladu s pravidly pro žadatele. Principy kritérií preferenčních Preferenční kritéria budou stanovené v konkrétní výzvě. Indikátory výstupů Číslo Název Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě Počet vytvořených parkovacích míst Počet nově pořízených vozidel pro veřejnou dopravu Počet realizací vedoucích ke zvýšení bezpečnosti v dopravě Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Počet parkovacích míst pro jízdní kola Indikátory výsledků Číslo Název Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě Podíl cyklistiky na přepravních výkonech 42

188 11.2 Programový rámec Programu rozvoje venkova programového období MAS Regionu Poodří řeší v rámci PRV celkem 6 fichí pro konečné žadatele, které byly vybrány na základě absorpční kapacity území po projednání v pracovní skupině Zemědělci a v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracované fiche jsou v souladu z opatřeními PRV a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Programu rozvoje venkova MAS Regionu Poodří byla přiznána na období indikativní alokace v celkové výši ,- Kč pro operaci a pro operaci pak ,- Kč. Fiche Opatření dle PRV Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace F 1: Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích F 2: Podpora regionální produkce F 3: Podpora rozvoje nezemědělských činností F 4: Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích F 5: Podpora spolupráce podnikatelských subjektů F 6: Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců F 7: Rozvoj spolupráce Podpora na investice do zemědělských podniků Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích Podpora na investice do zpracování / uvádění na trh a/nebo vývoje zemědělských produktů Podpora na investice na založení a rozvoj nezemědělské činnosti Podpora investic do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh 16.3 (ostatní) spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu nebo jejich uvádění na trh 16.4 podpora horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a podpora propagačních činností v místním kontextu, které souvisí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 19.3 Příprava a provádění kooperačních činností místní akční skupiny v % Alokace v tis. Kč 40, , Podpora regionální produkce 15, , Podpora rozvoje nezemědělských činností Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Podpora spolupráce podnikatelských subjektů 2.7 Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců 7.3 Rozvoj spolupráce 25, ,32 5, ,06 10, ,13 5, ,06 100, , ,00 43

189 Fiche číslo 1 Název Fiche Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích Vazba na článek Nařízení PRV Článek 17, odstavec 1., písmeno a) Investice do zemědělských podniků Vymezení Fiche - stručný popis Fiche - vazba na cíle SCLLD Podpora je zaměřena na zvýšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a k podpoře inovativních zemědělských technologií. Dále pak ke zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.4 Podpora rozvoje rostlinné a živočišné výroby v zemědělských podnicích Oblasti podpory PRV Oblasti podpory SCLLD MAS RP Způsobilé náklady Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice v živočišné a rostlinné výrobě, je určena na investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou a rostlinnou výrobu a pro školkařskou produkci. Podporovány budou též investice na pořízení mobilních strojů pro zemědělskou výrobu a investice do pořízení peletovacích zařízení pro vlastní spotřebu v zemědělském podniku. Pořízení strojního zařízení pro rozvoj živočišné výroby. Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj živočišné výroby. Pořízení strojního zařízení pro rostlinnou výrobu. Výstavba a rekonstrukce staveb pro rozvoj rostlinné výroby. Podpora zahradnictví včetně sadařství. Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje:. 1) Stavby, stroje a technologie v živočišné výrobě 2) Stavby, stroje a technologie pro rostlinnou a školkařskou výrobu 3) Peletárny, jejichž veškerá produkce bude spotřebována přímo v zemědělském podniku 4) Nákup nemovitosti Investičním výdajem se rozumí ten,, který musí splňovat podmínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Žadatel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlastní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), a jeho prováděcí 44

190 vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku. Definice příjemce dotace Zemědělský podnikatel - fyzická nebo právnická osoba, která podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů; k datu podání Žádosti o dotaci je evidována v Evidenci zemědělského podnikatele. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Řešení aktivit v zemědělské prvovýrobě, a to v rostlinné i živočišné a v ekologickém zemědělství 4. Specifikace zemědělce mladý zemědělec, délka praxe 5. Podpora projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace 6. Délka realizace projektu Indikátory výstupů - číslo název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 2 - cílový stav 10 Indikátory výsledků - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2 Fiche číslo 2 Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Podpora regionální produkce Článek 17, odstavec 1., písmeno b) - Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů Vymezení Fiche - stručný popis Fiche Podpora je zaměřena na investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v 45

191 příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje. Podpora přispívá k podpoře organizace potravinového řetězce, včetně zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, zejména v rámci zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům a podporou místních trhů a krátkodobých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací. - vazba na cíle SCLLD Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.2 Podpora regionální produkce Oblasti podpory PRV Oblasti podpory SCLLD MAS RP Způsobilé náklady Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Způsobilé výdaje jsou investice do výstavby a rekonstrukce budov včetně nezbytných manipulačních ploch, pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení, značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) a investic souvisejících se skladováním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vznikajících při zpracování. Způsobilé jsou rovněž investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů, investice související s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh (včetně investic do marketingu) a investice do zařízení na čištění odpadních vod ve zpracovatelském provozu. Podpora výroby, zpracování a prodeje regionálních výrobků (vč. prodeje ze dvora, bedýnkový systém, farmářské trhy). Výrobní a odbytová družstva. Podpora bioprodukce. Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje:. 1) Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení, značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) 2) Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbytných manipulačních ploch) ve vlastnictví žadatele 3) Investice související se skladováním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vznikajících při zpracování s výjimkou odpadních vod 4) Investice vedoucí ke zvyšování a monitorování kvality produktů 5) Investice související s uváděním vlastních produktů na trh včetně marketingu (výstavba a rekonstrukce vlastních prodejen, pojízdné prodejny, stánky, prodej ze dvora, vybavení prodejen, reklamní tabule apod.) 6) Pořízení užitkových vozů kategorie N1 a N2 7) Investice do zařízení na čištění odpadních vod ve zpracovatelském provozu 8) Nákup nemovitosti Investičním výdajem se rozumí ten,, který musí splňovat pod- 46

192 mínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Žadatel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlastní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), a jeho prováděcí vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku, Definice příjemce dotace Zemědělský podnikatel, výrobce potravin, výrobce krmiv nebo jiné subjekty aktivní ve zpracování, uvádění na trh a vývoji zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU jako vstupní produkt. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Specifikace zemědělce mladý zemědělec, délka praxe 4. Řešení efektivity technologie, její umístění 5. Zaměření na specifickou zemědělskou produkci 6. Podpora produkce potravin a zemědělských výrobků s označením kvality 7. Realizace v návaznosti na velikost podniku 8. Délka realizace projektu Indikátory výstupů - číslo název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 3 - cílový stav 6 Indikátory výsledků - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5 47

193 Fiche číslo 3 Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Podpora rozvoje nezemědělských činností Článek 19, odstavec 1., písmeno b) - Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností Vymezení Fiche - stručný popis Fiche - vazba na cíle SCLLD Podpora v rámci tohoto článku zahrnuje investice na založení a rozvoj nezemědělských činností. Podpora přispívá k podpoře sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech, zejména usnadněním diverzifikace, vytváření malých podniků a pracovních míst. Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.8 Podpora rozvoje nezemědělských činností Oblasti podpory PRV Oblasti podpory SCLLD MAS RP Podporovány budou investice do vybraných nezemědělských činností dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE): C (Zpracovatelský průmysl s výjimkou činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí, v odvětví výroby syntetických vláken dle čl. 13 písm. a) NK (EU) č. 651/2014, a dále s výjimkou tříd Výroba tabákových výrobků a Výroba zbraní a střeliva), F (Stavebnictví s výjimkou skupiny 41.1 Developerská činnost), G (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s výjimkou oddílu 46 a skupiny 47.3 Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách), I (Ubytování, stravování a pohostinství), J (Informační a komunikační činnosti s výjimkou oddílů 60 a 61), M (Profesní, vědecké a technické činnosti s výjimkou oddílu 70), N 79 (Činnosti cestovních kanceláří a agentur a ostatní rezervační služby), N 81 (Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny s výjimkou skupiny 81.1), N 82.1 (Administrativní a kancelářské činnosti), N 82.3 (Pořádání konferencí a hospodářských výstav), N (Balicí činnosti), P (Ostatní vzdělávání j. n.), R 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti), S 95 (Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost) a S 96 (Poskytování ostatních osobních služeb); 2) Činnosti R 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti) a I 56 (Stravování a pohostinství) mohou být realizovány pouze ve vazbě na venkovskou turistiku nebo ubytovací kapacitu; C. 3) V případě uvádění produktů na trh, jsou na trh uváděny produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU, případně v kombinaci s produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU (převažovat musí produkty neuvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU); C. Bude tedy možné podpořit maloobchod se smíšeným zbožím, ve kterém jsou prodávány jak produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU, tak produkty zde neuvedené. 4) V případě zpracování produktů, jsou výstupem procesu produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU Obnova a výstavba zařízení pro ubytování, stravování a pohostinství. Podpora řemesel a služeb. 48

194 Podpora nezemědělské výroby. Dotaci lze poskytnout pouze na investiční výdaje: 1) Stavební obnova (přestavba, modernizace, statické zabezpečení) či nová výstavba provozovny, kanceláře (včetně nezbytného zázemí pro zaměstnance) či malokapacitního ubytovacího zařízení (včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, sportoviště a příslušné zázemí) 2) Pořízení strojů, technologií a dalšího vybavení sloužícího pro nezemědělskou činnost (nákup zařízení, užitkových vozů kategorie N1, vybavení, hardware, software) v souvislosti s projektem (včetně montáže a zkoušky před uvedením pořizovaného majetku do stavu způsobilého k užívání) Způsobilé náklady 3) Doplňující výdaje jako součást projektu (úprava povrchů, náklady na výstavbu odstavných a parkovacích stání, oplocení, nákup a výsadba doprovodné zeleně) 4) Nákup nemovitosti Investičním výdajem se rozumí ten,, který musí splňovat podmínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle 26 a 32a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Žadatel/příjemce dotace, který je účetní jednotkou, může využít vlastní klasifikaci hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy to umožňuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), a jeho prováděcí vyhlášky. Toto je podmíněno doložením příslušného dokumentu vymezujícího tuto hranici v souladu s platnou legislativou, a to při kontrole na místě. V případě nedoložení tohoto dokumentu bude hmotný a nehmotný majetek klasifikován v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za investiční výdaj je dále považován nákup pozemku. Definice příjemce dotace Podnikatelské subjekty (FO a PO) - mikropodniky a malé podniky ve venkovských oblastech, jakož i zemědělci. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Řešení projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace 4. Řešení aktivit v návaznosti na velikost obce 5. Podpora obnovitelných zdrojů energií 6. Podpora mladých zemědělců, mladých podnikatelů 7. Realizace v návaznosti na velikost podniku 8. Délka realizace projektu Indikátory výstupů - číslo

195 - název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 3 - cílový stav 7 Indikátory výsledků - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 1,5 Fiche číslo 4 Název Fiche Vazba na článek Nařízení PRV Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Článek 26 - Investice do lesnických technologií a zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh Vymezení Fiche - stručný popis Fiche - vazba na cíle SCLLD Podpora je zaměřena na investice do lesnických technologií a do strojů a technologií vedoucích k efektivnímu zpracování dřeva. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, zejména zlepšení ekonomické výkonnosti lesního hospodářství. Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.5 Podpora lesnických podniků a hospodaření v lesích Oblasti podpory PRV Oblasti podpory SCLLD MAS RP Způsobilé náklady Podpora je poskytována na pořízení strojů a technologií určených pro hospodaření na lesních pozemcích jako např. stroje a technologie pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně přibližování, stroje ke zpracování potěžebních zbytků, stroje pro přípravu půdy před zalesněním, stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost. Podpora se může týkat též výstavby či modernizace dřevozpracujících provozoven včetně technologického vybavení. Obnova lesů poškozených přírodními katastrofami včetně požárů. Posílení rekreační funkce lesa. Pořízení techniky a technologií k hospodářskému využití lesů. Pořízení technologického vybavení pro dřevozpracující podniky. Způsobilé výdaje: 1) Stroje a technologie (včetně koně) pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně přibližování 2) Stroje ke zpracování potěžebních zbytků 50

196 3) Stroje pro přípravu půdy před zalesněním 4) Stroje, technologie, zařízení a stavby pro lesní školkařskou činnost 5) Stroje a zařízení pro údržbu a opravy lesních cest 6) Mobilní stroje pro sortimentaci a pořez dříví 7) Výstavba či modernizace dřevozpracujícího provozu - stavba a technologické vybavení 8) Nákup nemovitosti v případě dřevozpracujícího provozu Soukromí držitelé lesů, obce, svazky obcí a malé a střední podniky zaměřené na investice, které zvyšují lesnický potenciál nebo souvisejí se zpracováním, mobilizací lesnických produktů a jejich uváděním na trh. Definice příjemce dotace Držitelé (vlastníci, nájemci, pachtýři nebo vypůjčitelé) lesů, kteří jsou soukromými osobami, jejich sdruženími s právní subjektivitou nebo spolky, vysokými školami se školním lesním podnikem, středními školami nebo učilišti se školním polesím, obcemi, právnickými osobami zřízenými nebo založenými obcemi nebo kraji nebo jsou dobrovolnými svazky obcí. V případě způsobilého výdaje kůň a vyvážecí vlek za koně může být žadatelem/příjemcem dotace rovněž fyzická nebo právnická osoba poskytující služby v lesnictví, pokud je malým nebo středním podnikem. U dřevozpracujícího provozu pak fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které splňují definici malého a středního podniku, a obce a právnické osoby založené nebo zřízené obcemi, dobrovolné svazky obcí. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Charakteristika zemědělce mladý zemědělec, délka praxe 4. Podpora projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace 5. Délka realizace projektu Indikátory výstupů - číslo název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 3 Indikátory výsledků - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů 51

197 - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5 Fiche číslo 5 Název Fiche Podpora spolupráce podnikatelských subjektů Vazba na článek Nařízení PRV Článek 35. odstavec 2., písmeno c) - Sdílení zařízení a zdrojů Vymezení Fiche - stručný popis Fiche - vazba na cíle SCLLD Podpora je zaměřena na spolupráci minimálně dvou subjektů při společném sdílení zařízení a zdrojů. Cílem spolupráce je efektivní využití zdrojů a dosažení úspor, kterých by při individuálním postupu nemohlo být dosaženo. Podpora přispívá ke zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, a to zejména zlepšením hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Podpora má vedlejší efekt na zlepšení ekonomické výkonnosti lesního hospodářství a na zlepšení konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům a podporou místních trhů a krátkodobých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací. Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.12 Podpora spolupráce podnikatelských subjektů Oblasti podpory PRV Výsledky spolupráce jsou přínosem do odvětví zemědělství, lesnictví nebo směřují do venkovských oblastí. Podporovány budou společné investice, tzn. pořízení konkrétní technologie či stroje k výkonu činnosti spolupracujících subjektů. Modernizace nebo nová výstavba skladovacích a výrobních prostor nebo provedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního využití zdrojů (např. přírodních, energetických či genetických zdrojů). V souvislosti s realizovanou investicí může být podpora poskytnuta též na vznik a koordinaci spolupracujících subjektů, tzn. spolupráce na tvorbě studií a podnikatelského plánu. V případě spolupráce v odvětví zemědělství se projekt týká zemědělské prvovýroby nebo zpracování zemědělských produktů nebo uvádění zemědělských produktů na trh. Spolupráce je umožněna v následujících záměrech: a. Spolupráce v oblasti výroby, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů b. Ostatní spolupráce v oblasti zemědělství a potravinářství (nespadající pod záměr a)) spolupráce ve venkovských oblastech 52

198 c. Spolupráce v odvětví lesnictví Oblasti podpory SCLLD MAS RP Spolupráce na tvorbě studií, podnikatelského plánu a další relevantní dokumentace. Pořízení konkrétní technologie či stroje při společné investici. Modernizace nebo výstavba skladovacích a výrobních prostor v rámci společné investice. Provedení stavebních prací potřebných k umožnění efektivního využití zdrojů. 1) Náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti, vypracování podnikatelského plánu, vypracování lesních hospodářských plánů Způsobilé náklady 2) Přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu a. společné pořízení zemědělských strojů pro živočišnou výrobu b. společné pořízení zemědělských strojů pro rostlinnou výrobu c. společné pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů i ostatních produktů zemědělského podniku, jejich finální úpravu, balení, značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) d. investice související se skladováním zpracovávané suroviny, výrobků a druhotných surovin vznikajících při zpracování s výjimkou odpadních vod e. investice související se skladováním zemědělských produktů f. stroje a technologie (včetně koně a vleku za koně k vyvážení dříví) pro obnovu, výchovu a těžbu lesních porostů včetně přibližování dříví a strojů pro přípravu půdy před zalesněním g. stroje ke zpracování potěžebních zbytků h. stroje, technologie a zařízení pro lesní školkařskou činnost (dotaci nelze poskytnout na závlahové systémy) i. stroje a zařízení na údržbu a opravy lesních cest Na projektu spolupracují minimálně dva subjekty, které se sdruží jako společníci do společnosti dle 2716 a následných zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Definice příjemce dotace Definice žadatele/příjemce dotace v případě záměru a. a b.: a) Zemědělský podnikatel, tj. fyzická nebo právnická osoba, která podniká v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a který splňuje definici mikropodniku b) Výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu definovaných zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a který splňuje definici mikropodniku (žadatel má Živnostenský list/výpis z obchodního rejstříku na činnost odpovídající předmětu dotace). Definice žadatele/příjemce dotace v případě záměru c): a) Držitel (vlastník, nájemce, pachtýř, vypůjčitel) lesa, který splňuje definici mikropodniku b) Fyzická osoba nepodnikající Držitelem lesa se rozumí osoba, která má podle 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, práva a povinnosti vlastníka lesa. 53

199 Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Řešení aktivit v zemědělské prvovýrobě, a to v rostlinné i živočišné a v ekologickém zemědělství 4. Charakteristika zemědělce mladý zemědělec, délka praxe 5. Délka realizace projektu 6. Podpora projektů v závislosti na výdajích, ze kterých je stanovena dotace Indikátory výstupů - číslo název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2 - číslo název Počet podpořených kooperačních činností - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2 Indikátory výsledků - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 1 Fiche číslo 6 Název Fiche Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců Vazba na článek Nařízení PRV Článek 35, odstavec 2., písmeno d) - Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů Vymezení Fiche - stručný popis Fiche Podpora je zaměřena na spolupráci minimálně dvou subjektů, která vede k vytváření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) a místních trhů. Podpora přispívá k podpoře organizace potravinového řetězce, 54

200 včetně zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, a to zejména zlepšením konkurenceschopnosti prvovýrobců jejich lepším začleněním do zemědělsko-potravinářského řetězce prostřednictvím programů jakosti, přidáváním hodnoty zemědělským produktům a podporou místních trhů a krátkodobých řetězců, seskupení a organizací producentů a mezioborových organizací. Podpora má vedlejší efekt na zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. - vazba na cíle SCLLD Strategický cíl č. 2 Oživit podnikatelské prostředí Specifický cíl č. 2 Podpořit podnikání a kreativitu v rozvoji služeb Opatření: 2.7 Podpora spolupráce v rámci krátkých dodavatelských řetězců Oblasti podpory PRV Oblasti podpory SCLLD MAS RP Způsobilé náklady Účelem podpory je začlenění prvovýrobců do dodavatelských řetězců a posílení jejich konkurenceschopnosti. Podpora je určena pro společné investice na vznik, rozvoj a společnou propagaci KDŘ nebo místního trhu. Způsobilé jsou aktivity např. společné pořízení strojů, technologie a vybavení, stavební náklady na novou výstavbu nebo modernizaci nemovitého majetku, pořízení počítačového softwaru, propagační činnost, tvorba studií a podnikatelského plánu. Vytváření a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. Příprava strategií, podnikatelských plánů a dalších dokumentů v rámci spolupráce a partnerství vč. podpory propagačních činností. Podpora prodeje v rámci spolupráce a partnerství 1) Náklady na studie týkající se dotyčné oblasti, studie proveditelnosti, vypracování podnikatelského plánu 2) Náklady na propagační činnost v místním kontextu, která souvisí se vznikem nebo rozvojem krátkého dodavatelského řetězce nebo místního trhu 3) Přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu v souvislosti se společným prodejem v místní prodejně, společným prodejem ze dvora, společnou organizací přímého prodeje spotřebiteli (tzv. bedýnkový prodej), místním trhem: a. společné pořízení strojů, technologie a vybavení související s projektem (např. vybavení prodejny, vybavení tržiště, investice do technologie na úpravu produktů k prodeji, investice do společného mobilního zařízení pojízdná prodejna, pořízení prodejního stánku a vybavení určeného k prodeji ze dvora, společná investice na vybavení (bedýnky, apod.) b. stavební náklady na novou výstavbu nebo modernizaci nemovitého majetku (např. stavební výdaje na výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci prodejny) c. náklady na pořízení počítačového softwaru související s pro- 55

201 jektem. Místním trhem se rozumí území, ve kterém dochází k produkci hlavních surovin použitých při výrobě, zpracování a prodeji konečnému spotřebiteli; toto území je vymezeno okruhem 75 km, v němž se nachází zemědělský podnik, z něhož produkt (hlavní suroviny použité při výrobě) pochází, Definice příjemce dotace Uskupení minimálně dvou subjektů, přičemž minimálně jeden musí prokázat podnikatelskou činnost v odvětví zemědělství nebo potravinářství. Může se jednat o následující subjekty: zemědělský podnikatel, výrobce potravin, nevládní neziskové organizace zastupující zemědělce nebo zpracovatele potravin, obce nebo svazky obcí. Uskupení žádá prostřednictvím zemědělského podnikatele nebo výrobce potravin nebo prostřednictvím nevládní neziskové organizace. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč max. 5 mil. Kč Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) 1. Řešení problematiky horizontálních témat klima, inovace, životní prostředí. 2. Vytvoření pracovního místa 3. Specifikace zemědělce mladý zemědělec, délka praxe 4. Řešení v rámci krátkých dodavatelských řetězců 5. Řešení efektivity technologie, její umístění 6. Zaměření na specifickou zemědělskou produkci 7. Podpora produkce potravin a zemědělských výrobků s označením kvality 8. Realizace v návaznosti na velikost podniku 9. Délka realizace projektu Indikátory výstupů - číslo název Počet podpořených podniků/příjemců - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2 - číslo název Počet podpořených kooperačních činností - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 1 - cílový stav 2 Indikátory výsledků 56

202 - číslo název Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav 0,5 Fiche číslo 7 Název Fiche Rozvoj spolupráce Vazba na článek Nařízení PRV Článek 44 - Činnosti spolupráce v rámci iniciativy Leader Vymezení Fiche - stručný popis Fiche Spolupráce dle čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ve smyslu těchto Pravidel je proces, který začíná řešením společného zájmu několika subjektů a v průběhu vytváření projektu získává více úrovní. V rámci projektu spolupráce spolupracují subjekty na řešení společných problémů, potřeb daného území nebo využití/ rozvinutí existujícího potenciálu území. V rámci této operace je možno poskytnout předběžnou technickou podporu na přípravu projektu, podporu na vlastní realizaci projektu spolupráce mezi MAS a dalšími partnerstvími a podporu na řízení projektu. Zaměření projektů se odvíjí od způsobilých výdajů a SCLLD MAS resp. programového rámce pro PRV popř. strategií jejich partnerů. Předběžná technická podpora projektu spolupráce v první řadě umožní ověřit myšlenky projektu s potencionálními partnery a pomůže připravit Smlouvu o spolupráci. Jsou podporovány jak projekty založené na spolupráci v rámci členského státu, tak projekty založené na spolupráci mezi územními celky v několika členských státech či ve třetích zemích. Projekt musí být zaměřen na témata, která mají význam pro všechny spolupracující subjekty. - vazba na cíle SCLLD Strategický cíl č. 4 Rozvinout spolupráci v regionu Specifický cíl č. 7 Posilovat roli místního partnerství Opatření: 7.3 Rozvoj spolupráce V rámci projektu lze realizovat měkké akce (propagační, informační, vzdělávací a volnočasové) zaměřené na témata, která jsou řešena v SCLLD daných MAS. Oblasti podpory PRV Jako hmotné a nehmotné investice včetně stavebních úprav je možné realizovat pouze následující výdaje: - investice týkající se zajištění odbytu místní produkce včetně zavedení značení místních výrobků a služeb, - investice související se vzdělávacími aktivitami, - investice do informačních a turistických center. Výdaje do investic jsou způsobilé pouze za předpokladu, že jsou společně provozovány spolupracujícími subjekty. Za měkké akce lze považovat především pořádání konferencí, festivalů, workshopů, exkurzí, výstav, přenosů příkladů správné praxe, včetně produktů s tím spojených (publikace, brožury, letáky apod.). Investice mohou být realizovány pouze takové, které 57

203 budou provozovat po celou dobu lhůty vázanosti projektu na účel samy MAS. Způsobilá pro podporu je i předběžná technická podpora projektů spolupráce, kdy MAS musí prokázat, že plánovala provedení konkrétního projektu. Na předběžnou technickou podporu projektů spolupráce může MAS využít maximálně 10 % z alokace přidělené MAS na realizaci projektů spolupráce. Oblasti podpory SCLLD MAS RP Způsobilé náklady Podpora je zaměřena na prohloubení a posílení národní spolupráce, mezinárodní spolupráce, spolupráce uvnitř MAS mezi partnery i ostatními subjekty a jednotlivci. V neposlední řadě pak prohloubení spolupráce s okolními městy a jejich místními částmi. Témata projektů spolupráce MAS: - interpretace a prezentace přírodního a kulturního dědictví a historického potenciálu regionu Poodří Moravské Kravařsko - podpora vzdělávacích projektů, propagačních a prezentačních aktivit v území - podpora a prezentace regionálních produktů, řemesel, služeb, zážitků včetně regionální značky MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt - podpora aktivit v oblasti rozšíření spolupráce mezi obcemi, spolky, podnikateli, školami a dalšími aktéry ve venkovském prostoru - vzdělávací akce s tématikou příkladů dobré praxe, předávání zkušeností mezi MAS na národní i na mezinárodní úrovni - předběžná technická podpora projektů - náklady na řízení projektů - vlastní realizace projektů - nákup nemovitosti v souvislosti s projektem MAS, jejíž SCLLD byla schválena k podpoře z PRV. Definice partnera MAS: Definice příjemce dotace/ partnera MAS 1. V rámci České republiky: a) MAS, která obdržela Osvědčení o standardizaci, b) Nositel Integrované územní investice (ITI), jehož strategie byla schválena k podpoře v programovém období , c) Nositel Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ), jehož strategie byla schválena k podpoře v programovém období V rámci EU a třetích zemí: a) MAS, jejíž strategie byla schválena v souladu s článkem 33, odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013, b) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci Unie či mimo ni, c) skupina místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci EU. Výše způsobilých výdajů min. 50 tis. Kč (nevztahuje se na předběžnou technickou podporu) 58

204 max. 5 mil. Kč, resp. dle stanovené alokace MAS Preferenční kritéria (pro účely se jedná o principy pro stanovení preferenčních kritérií) Preferenční kritéria budou stanovena Pravidly pro operaci Indikátory výstupů - číslo název Celkové veřejné výdaje - výchozí stav 0 - hodnota pro mid-term (r. 2018) 0 - cílový stav Indikátory výsledků - číslo - název - výchozí stav - hodnota pro mid-term (r. 2018) - cílový stav 59

205 11.3 Programový rámec Operačního programu Zaměstnanost MAS Regionu Poodří řeší v rámci OPZ celkem 4 opatření pro konečné žadatele, která byla vybrána na základě zjištěné absorpční kapacity území a po projednání v pracovní skupině pro přípravu SCLLD. Zpracované opatření jsou v souladu se specifickými cíli OPZ a také v souladu s SCLLD MAS Regionu Poodří. Na realizaci Operačního programu Zaměstnanost MAS Regionu Poodří byla přiznána na období indikativní alokace v celkové výši ,- Kč. Opatření Opatření dle OPZ Opatření dle SCLLD MAS RP Alokace v % O 1: Podpora výchovy a vzdělávání O 2: Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel SC Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce SC Zvýšit uplatitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti na trhu práce Alokace v tis. Kč 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání 20, , Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 45, ,90 O 3: Podpora sociální ekonomiky SC Rozvoj sektoru sociální ekonomiky 4.5 Podpora sociální ekonomiky 25, ,50 O 4: Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS SC Zvýšit zaměstnanost podpořených osob, zejména starších nízkokvalifikovaných a znevýhodněných 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS 10, ,20 Celkem 100, ,00 60

206 Harmonogram vyhlašování výzev v rámci OPZ Název opatření Alokace v tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 1 400, ,40 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 2 500, , ,90 Podpora sociální ekonomiky 2 000, ,50 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS 1 448,20 Čerpání rozpočtu v rámci OPZ Název opatření Alokace v tis. Kč Podpora výchovy a vzdělávání 460,00 480,00 460,00 498,80 498,80 498,80 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel 833, , ,00 833,00 505,60 505,60 505,70 Podpora sociální ekonomiky 660,00 680,00 660,00 540,00 540,50 540,00 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS 482,00 484,20 482,00 61

207 Opatření číslo 1 Název opatření Podpora výchovy a vzdělávání Specifický cíl strategie: Název opatření CLLD Popis vazby opatření na SC OPZ Popis cíle opatření SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání Opatření SCLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání je v souladu s aktivitami SC OPZ. Opatření přispěje k podpoře prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni. Účelem opatření je přispět ke zlepšení infrastruktury v oblasti vzdělávání a celoživotního učení. Jedná se o podporu akcí zaměřených na podporu škol a souvisejících zařízení, zajištění dopravy do škol, podporu mimoškolních vzdělávacích zařízení a aktivit, zkvalitňování výuky a pedagogicko-psychologického poradenství a kompetencí pedagogů, podporu soukromých mateřských škol a mateřských a rodinných center, dětských skupin, individuální péče o děti, školních družin, klubů, příměstských táborů, podporu kvalitní výchovy v rodinách a podporu celoživotního vzdělávání. V rámci operačního programu zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu prorodinných opatření obcí a dalších aktérů na místní úrovni. Opatření přispěje ke slaďování pracovního a rodinného života, k podpoře rodiny a k předcházení sociálního vyloučení osob včetně jejich uplatitelnosti na trhu práce. Popis provázanosti navrhovaných opatření Opatření SCLLD 4.1 Podpora výchovy a vzdělávání přímo navazuje na opatření: Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Podpora sociální ekonomiky Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na specifický cíl: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Priorizace navrhovaných opatření Časový harmonogram realizace ve vazbě na finanční plán Popis možných zaměření projektů Podporované cílové skupiny Typy příjemců podpory a) Opatřeni financovaná z alokované částky Opatření bude realizováno od 01/2017 do 12/2023. Zařízení péče o děti zajišťující péči o děti v době mimo školní vyučování Doprovody na kroužky a zájmové aktivity Příměstské tábory Společná doprava dětí do/ze školy, dětské skupiny a/nebo příměstského tábora Dětské skupiny Vzdělávání pečujících osob Osoby pečující o malé děti a osoby vracející se na trh práce po návratu z mateřské/rodičovské dovolené. Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organizace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové orga- 62

208 nizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Absorpční kapacita MAS Vliv opatření na naplňování horizontálních témat OPZ Principy pro určení preferenčních kritérií Na území působí řada organizací, které zabezpečují volnočasové aktivity pro děti jako např.: pořádání příměstských táborů. Jedná se zejména o neziskové organizace, obce, školní kluby, školní družiny, mateřská a rodinná centra. Rozšířením, rozvíjením a vytvořením zázemí pro další činnost těchto služeb by se podařilo zabezpečit potřebu pomoci pracujícím rodičům při péči o nezletilé děti v době mimo školního vyučování a školních prázdnin. Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Opatření má pozitivní dopad na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opatření je zaměřeno na zlepšení přístupu ke kvalitním a udržitelným službám pro rodiny s dětmi. Rovnost žen a mužů Opatření má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Podporou služeb péče o děti dojde ke zvýšení zaměstnanosti a ke zlepšení postavení pečujících osob na trhu práce. Jedná se zejména o ženy po mateřské a rodičovské, pečující ženy a ženy ve starším věku. Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na problematiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace. Číslo Název Indikátory výstupů Měrná jednotka Výchozí stav Celkový počet účastníků Osoby Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení Počet podpořených zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení Cílový stav Osoby 0 6 Zařízení 0 2 Číslo Název Indikátory výsledků Počet osob využívajících zařízení péče o děti předškolního věku Počet osob využívajících zařízení péče o děti ve věku do 3 let Měrná jednotka Výchozí stav Cílový stav Osoby 0 20 Osoby 0 10 Opatření číslo 2 Název opatření Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD Popis vazby opatření na SC OPZ 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Opatření SCLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel je v souladu s aktivitami SC OPZ. 63

209 Popis cíle opatření Popis provázanosti navrhovaných opatření Priorizace navrhovaných opatření Časový harmonogram realizace ve vazbě na finanční plán Popis možných zaměření projektů Podporované cílové skupiny Typy příjemců podpory Absorpční kapacita MAS Vliv opatření na naplňo- Opatření přispěje k podpoře sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím aktivit zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podporu komunitní sociální práce. Toto opatření zahrnuje aktivity investičního a neinvestičního charakteru v oblasti péče o znevýhodněné skupiny obyvatel. Jedná se zejména o podporu sociálních služeb a sociálního začlenění, podporu komunitních center a jejich činností a podporu sociálního bydlení. V rámci operačního programu zaměstnanost bude opatření zaměřeno na podporu sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím poskytování vybraných sociálních služeb a prostřednictvím dalších programů a činností v oblasti sociálního začleňování. Opatření SCLLD 4.2 Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel přímo navazuje na opatření: Zajištění bezpečné a udržitelné dopravy Podpora sociální ekonomiky Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na specifické cíle: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání a) Opatřeni financovaná z alokované částky Opatření bude realizováno od 01/2017 do 12/2023. Sociální služby Další programy a činnosti v oblasti sociálního začleňování Osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, např. osoby se zdravotním postižením, osoby s kombinovanými diagnózami, osoby ohrožené domácím násilím a závislostmi, oběti trestné činnosti, osoby ohrožené předlužeností, osoby ohrožené vícenásobnými riziky, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, osoby opouštějící institucionální zařízení, bezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování, osoby pečující o jiné závislé osoby, neformální pečovatelé atd. Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organizace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové organizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Na území MAS Regionu Poodří se nachází 18 zařízení, které poskytují služby v sociální oblasti dle zákona o sociálních službách. Zřizovateli sociálních služeb jsou obce, organizace zřízené krajem, církve a neziskové organizace. Jedná se o poskytování služeb formou odlehčovací, terénní a ambulantní. Udržitelný rozvoj 64

210 vání horizontálních témat OPZ Principy pro určení preferenčních kritérií Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Opatření má pozitivní vliv na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opatření je zaměřeno na zlepšení přístupu ke kvalitním sociálním službám. Rovnost žen a mužů Opatření má neutrální dopad na rovné příležitosti žen a mužů. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy rovnosti žen a mužů. Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na problematiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace. Číslo Název Indikátory výstupů Měrná jednotka Výchozí stav Kapacita podpořených služeb Místa Celkový počet účastníků Osoby Počet projektů, které zcela nebo zčásti provádějí sociální partneři nebo nevládní organizace Cílový stav projekty 0 7 Číslo Název Indikátory výsledků Měrná jednotka Výchozí stav Využívání podpořených služeb Osoby Bývalí účastníci projektů, u nichž intervence formou sociální práce naplnila svůj účel Bývalí účastníci projektů v oblasti sociálních služeb, u nichž služba naplnila svůj účel Cílový stav Osoby 0 1 Osoby 0 1 Opatření číslo 3 Název opatření Podpora sociální ekonomiky Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Zajistit prostor pro život, práci a vzdělávání Název opatření CLLD Popis vazby opatření na SC OPZ Popis cíle opatření Popis provázanosti navrhovaných opatření 4.5 Podpora sociální ekonomiky Opatření SCLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky je v souladu s aktivitami SC OPZ. Opatření přispěje k podpoře a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj sociálních podniků. Cílem opatření je přispět ke zlepšení sociální ekonomiky a to podporou akcí investičního a neinvestičního charakteru v oblasti sociálního podnikání. Jedná se o podporu vzniku a rozvoje sociálních podniků, kde získají uplatnění osoby, které jsou na trhu práce ohroženy. Opatření SCLLD 4.5 Podpora sociální ekonomiky na území MAS přímo navazuje na opatření: Podpora výchovy a vzdělávání Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na specifické cíle: 65

211 - 2.2 Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti Priorizace navrhovaných opatření Časový harmonogram realizace ve vazbě na finanční plán Popis možných zaměření projektů Podporované cílové skupiny Typy příjemců podpory sociálního podnikání a) Opatřeni financovaná z alokované částky Opatření bude realizováno od 01/2018 do 12/2023. a) Vznik a rozvoj (rozšíření kapacity podniku) nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání integrační sociální podnik b) Vznik a rozvoj (rozšíření kapacity podniku) nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání environmentální sociální podnik Zaměření projektu a): Osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to: osoby dlouhodobě či opakovaně, osoby se zdravotním postižením - pro účely této aktivity podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, osoby v nebo po výkonu trestu, osoby opouštějící institucionální zařízení, azylanti do 12 měsíců od získání azylu, kteří jsou současně uchazeči o zaměstnání evidovanými na Úřadu práce ČR Zaměření projektu b): Osoby nezaměstnané déle než 5 měsíců; osoby se zdravotním postižením podle 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů; osoby v nebo po výkonu trestu; osoby opouštějící institucionální zařízení; azylanti do 12 měsíců od získání azylu, kteří jsou současně uchazeči o zaměstnání evidovanými na Úřadu práce; neaktivní osoby; osoby pečující o malé děti; uchazeči a zájemce o zaměstnání a neaktivní osoby ve věku 50 a více let; lidé mladší 30 let, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě; osoby vracející se na trh práce po návratu z mateřské/rodičovské dovolené; osoby pečující o jiné závislé osoby Osoby samostatně výdělečně činné dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a obchodní korporace vymezené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Absorpční kapacita MAS Vliv opatření na naplňování horizontálních témat OPZ Principy pro určení prefe- Na území MAS Regionu Poodří se nachází 4 firmy, které mají zkušenosti s činnosti sociálních podniků. Na veřejných projednáváních projevily i další subjekty zájem o založení sociálního podniku. Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Aktivity nejsou přímo zaměřeny na tuto oblast, ale budou respektovat principy udržitelného rozvoje. Rovné příležitosti a nediskriminace Opatření má pozitivní vliv na rovné příležitosti a nediskriminaci. Opatření je zaměřeno na zvýšení uplatitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených na trhu práce, přičemž právě tyto osoby se často potýkají s problémy znevýhodnění a v důsledku toho čelí nepřímé nediskriminaci nejčastěji. Rovnost žen a mužů Opatření má neutrální dopad na rovnost žen a mužů. Aktivity opatření budou respektovat principy rovnosti žen a mužů. Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na proble- 66

212 renčních kritérií matiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace. Číslo Název Indikátory výstupů Měrná jednotka Výchozí stav Počet podpořených již existujících sociálních podniků Organizace Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře Organizace Celkový počet účastníků Osoby 0 4 Cílový stav Číslo Název Indikátory výsledků Účastníci zaměstnání po ukončení své účasti, včetně OSVČ Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře, které fungují i po ukončení podpory Měrná jednotka Výchozí stav Cílový stav Osoby 0 1 Organizace 0 1 Opatření číslo 4 Název opatření Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Specifický cíl strategie: SPECIFICKÝ CÍL Č. 7 Posilovat roli místního partnerství Název opatření CLLD Popis vazby opatření na SC OPZ Popis cíle opatření Popis provázanosti navrhovaných opatření Priorizace navrhovaných opatření Časový harmonogram realizace ve vazbě na 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS Opatření SCLLD 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS je v souladu s aktivitami SC OPZ. Opatření přispěje k podpoře vytváření nových pracovních míst na lokální úrovni, podpoře spolupráce aktérů na místní úrovni při řešení lokální nezaměstnanosti, zjišťování potřeb lokálních zaměstnavatelů a vzdělávání venkovského obyvatelstva v oblastech relevantních pro zvýšení lokální zaměstnanosti a poradenství pro získání zaměstnání. Cílem opatření je přispět ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti uchazečů a zájemců o zaměstnání. Jedná se o aktivity zaměřené na spolupráci s podnikatelskými subjekty v území MAS, spolupráci s krajskou pobočkou ÚP Ostrava v oblasti podpory uplatnění na trhu práce a podpůrné programy pro zaměstnanost, změnu a zvýšení kvalifikace obyvatel. Opatření SCLLD 7.5 Podpora zaměstnanosti a zaměstnatelnosti na území MAS přímo navazuje na opatření: Podpora výchovy a vzdělávání Péče o znevýhodněné skupiny obyvatel Podpora sociální ekonomiky Opatření navazuje na Integrovaný regionální operační program na specifické cíle: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi Vznik a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání a) Opatřeni financovaná z alokované částky Opatření bude realizováno od 01/2018 do 12/

213 finanční plán Popis možných zaměření projektů Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce Zvyšování zaměstnanosti cílových skupin Podpora udržitelnosti cílových skupin na trhu práce Podpora postupného zaměstnávání Podporované cílové skupiny Typy příjemců podpory Absorpční kapacita MAS Vliv opatření na naplňování horizontálních témat OPZ Principy pro určení preferenčních kritérií Zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání a neaktivní osoby Obce; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované obcemi; Organizace zřizované kraji; Příspěvkové organizace; Nestátní neziskové organizace; Obchodní korporace; OSVČ; Poradenské a vzdělávací instituce; Poskytovatelé sociálních služeb; Profesní a podnikatelská sdružení; Sociální partneři; Školy a školská zařízení. Typy příjemců podpory budou blíže specifikovány v konkrétní výzvě. Při zjišťování potřeb a aktuálního stavu v oblasti zaměstnanosti spolupracujeme s kontaktním pracovištěm úřadu práce v Novém Jičíně. Na veřejných projednáváních projevily organizace, podnikatelé a obce zájem o aktivity v oblasti zaměstnanosti. Organizace zabývající se otázkou zaměstnanosti působí většinou ve větších městech, proto je potřeba se zaměřit na území venkova. Udržitelný rozvoj Opatření má neutrální dopad na udržitelný rozvoj. Rovné příležitosti a nediskriminace Opatření má neutrální dopad na rovné příležitosti a nediskriminaci. Rovnost žen a mužů Opatření má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Podporou služeb péče o děti dojde ke zvýšení zaměstnanosti a ke zlepšení postavení pečujících osob na trhu práce. Jedná se zejména o ženy po mateřské a rodičovské, pečující ženy a ženy ve starším věku. Zvýhodněny budou projekty, které mají přímý pozitivní dopad na problematiku zaměstnanosti, horizontálních témat, integrace a inovace. Číslo Název Indikátory výstupů Měrná jednotka Výchozí stav Celkový počet účastníků Osoby 0 15 Cílový stav Číslo Název Indikátory výsledků Účastníci zaměstnání po ukončení své účasti, včetně OSVČ Znevýhodnění účastníci, kteří po ukončení své účasti hledají zaměstnání, jsou v procesu vzdělávání/ odborné přípravy, rozšiřují si kvalifikaci nebo jsou zaměstnání, a to i OSVČ Účastníci zaměstnání 6 měsíců po ukončení své účasti, včetně OSVČ Účastníci ve věku nad 54 let zaměstnání 6 měsíců po ukončení své účasti, včetně OSVČ Měrná jednotka Výchozí stav Cílový stav Osoby 0 4 Osoby 0 2 Osoby 0 3 Osoby Znevýhodnění účastníci zaměstnání 6 měsíců po ukon- Osoby

214 čení své účasti včetně OSVČ Počet osob pracujících v rámci flexibilních forem práce Osoby Počet zaměstnavatelů, kteří podporují flexibilní formy práce Osoby Programový rámec OP Životní prostředí MAS Regionu Poodří byla v rámci OPŽP přiznána alokace na likvidaci křídlatky a bolševníku a také na výsadbu dřevin. Aktivita 4.2.3: Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich sledování, hodnocení rizik a tvorby metodických a koncepčních podkladů a nástrojů) v rámci Prioritní osy 4, specifický cíl 4.2: Posílit biodiverzitu nebude v MAS realizována. K realizaci a využití finančních prostředků v rámci aktivity 4.2.3: Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů by došlo v případě, kdy bude rozšířen seznam invazních druhů. Zdůvodnění: V letech byly na území CHKO Poodří realizovány dva projekty, jeden v letech a v letech 2010 a 2013 to byl projekt Likvidace křídlatky v povodí Odry I. a II. Na realizaci obou projektů se podílel ČSOP Salamandr se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Druhý projekt pak zmíněný ČSOP realizoval ve spolupráci s Povodím Odry, Správou CHKO Poodří a Moravskoslezským krajem, který byl podpořen OP ŽP na leta S ohledem na výše uvedené a na základě našich interních zjištění by náklady na likvidaci křídlatky v současné době v Poodří činily max. 1,5 2,0 mil. Kč. Ale není vyjasněno, a dle našich zkušeností není možné, případné čerpání těchto financí v návaznosti na udržitelnost realizovaných projektů na likvidaci křídlatky v Poodří již v letech Vzniklý stav byl konzultován na úrovni MŽP a řešen s náměstkem pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, s Ing. Janem Křížem. Aktivita 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur, podporované opatření: liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku bude v MAS realizována. Strategický cíl Alokace v tis Kč Poznámka PO 4, SC 4.2: Posílit biodiverzitu, aktivita 4.2.3: Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů PO 4, SC 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny, aktivita 4.3.2: Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur ,14 Nebude realizováno 9 521,44 Opatření č. 1 Opatření číslo 1 Název opatření Prioritní osa OP Vazba ba SC OP Obnova prvků v krajině Ochrana a péče o přírodu a krajinu 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Strategický cíl 4.3 naplňuje cíle Státní politiky životního prostředí ČR , mezi něž patří mj. zvýšení ekologické stability krajiny a obnovení vodního režimu krajiny. Zohledňuje též základní principy návrhu Strategie při- 69

215 Aktivita OP Podporované podopatření v rámci CLLD Cíl opatření CLLD Témata projektů Příjemci dotace Hranice celkových způsobilých výdajů (min. max.) způsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která ke klíčovým opatřením řadí ekosystémově založené adaptace, udržování konektivity a prostupnosti krajiny a zachování a obnovu cenných biotopů a ekosystémových funkcí Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur Liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku, a to výsadbou dřevin na orné i na ostatní nelesní půdě v územích se schválenými plány péče. Cílem realizace opatření je zvýšení ekologické stability krajiny Poodří, zlepšení vodního režimu (zadržování vody v krajině, ochrana před přívalovými vodami a vodní erozí), zvýšení prostupnosti krajiny, obnova přírodních a přírodě blízkých společenstev. Výsadba biocenter, biokoridorů a interakčních prvků územního systému ekologické stability, výsadba pro směřování bezpečné migrace živočichů, výsadba zeleně nivě vodotečí, obnova a nová výsadba alejí a stromořadí podél silnic, polních cest, pěšin a cyklostezek, výsadba remízů, výsadba solitérů jako krajinných dominant. Výsadba dřevin v nivě jako opatření pro zpomalení kulminace povodňové vlny, výsadba dřevin jako opatření k zadržení vody v krajině, Nová výsadba a obnova extenzivních sadů místních a starých odrůd. - kraje - obce - dobrovolné svazky obcí - organizační složky státu (s výjimkou pozemkových úřadů a AOPK ČR) - státní podniky - státní organizace - veřejné výzkumné instituce - veřejnoprávní instituce - příspěvkové organizace - vysoké školy, školy a školská zařízení - nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky) - církve a náboženské společnosti a jejich svazy - podnikatelské subjekty - obchodní společnosti a družstva - fyzické osoby podnikající MAS Regionu Poodří byla přiznána celková dotace v rámci SC 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny v celkové výši ,- Kč. Podpora bude poskytována s maximální hranicí 85 % celkových způsobilých výdajů a je vyžadována finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu ve výši 15 %. Principy pro určení preferenčních kritérií Minimální způsobilé výdaje na projekt budou stanoveny ve výzvě MAS v souladu s aktuálními podmínkami OPŽP a výzvou ŘO, maximální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na 50 mil. EUR (nutné zohlednění výše alokace pro MAS Regionu Poodří). Lokality národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka v CHKO Poodří. Projekt je zaměřen na obnovu či zachování přírodních hodnot v daném území. Vazba na horizontální témata. 70

216 Příklady projektů Výsadba regionálního biokoridoru s významnou migrační funkcí v katastru Bartošovic a Hukovic, výsadba remízů, jako opatření ke zpomalení přívalových vod v katastru Jeseníku nad Odrou, obnova zeleně v nivě Husího potoka (nová výsadba za nepůvodní kanadské topoly), výsadba zelena v nivě příkopu pod Rektorovým (nová výsadba v nivě Bílovky za nepůvodní kanadské topoly), výsadba stromořadí podél nové polní cesty mezi Bartošovicemi a Koryty, výsadba sadu starých odrůd v bývalém vojenském areálu v Bartošovicích (areál Koryta). Obnova selských sadů v Bartošovicích a Bernarticích nad Odrou. Kód Indikátory výstupu a výsledku OP Ukazatel Plocha stanovišť, které jsou podporovány s cílem zlepšit jejich stav zachování Počet lokalit, kde byly posíleny ekosystémové funkce krajiny Měrná jednotka Druh indikátoru Cílová hodnota ha výstup 6 lokality výsledek 2 Konkrétní pravidla, která je nutné v rámci projektů i administrace dodržovat, jsou uvedena pro PO 4, SC 4.3 v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory OPŽP pro období Popis integrovaného přístupu napříč programovými rámci Programové rámce jsou vzájemně provázané. Charakter a intenzita vazeb je různá dle typu opatření. Vazby mezi jednotlivými opatřeními jsou zobrazeny v tabulce. Je zde uvedena klasifikace vazeb 0: bez zřejmé vazby, 1: slabá vazba, 2: silná vazba, vzájemná podmíněnost. Opatření v programových rámcích byla tvořena s vědomím toho, aby byly naplněny stanovené cíle SCLLD, proto je žádoucí maximální provázanost. Nicméně i přesto u některých kombinací opatření provazbu nepředpokládáme. Oproti tomu silná vazba mezi opatřeními předpokládá vznik synergických efektů ve prospěch regionu. To znamená, že současným zavedením dvou opatření dojde k většímu efektu, než kdyby byla realizována odděleně 71

217 12.1 Grafické znázornění struktury programových rámců SCLLD 0 bez vazby 1 slabá vazba 2 silná vazba, vzájemná podmíněnost 72

218 12.2 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce Operační program Zaměstnanost 73

219 12.3 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce Integrovaný regionální operační program 74

220 12.4 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce Program rozvoje venkova 75

221 12.5 Schematické znázornění vazeb na opatření mimo programové rámce Operační program životní prostředí 76