SKLADY HUMANITÁRNÍ POMOCI OBCÍ JAKO PŘÍPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE. Humanitarian help storages which are made as preparation of crisis situation

Transkript

1 SKLADY HUMANITÁRNÍ POMOCI OBCÍ JAKO PŘÍPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE Humanitarian help storages which are made as preparation of crisis situation Aleš Kudlák a Jan Horák město Písek, Oddělení starosty, Velké náměstí 114/3, Písek a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra radiologie a toxikologie ales.kudlak@mupisek.cz, jan.horak@mupisek.cz Abstrakt: Spatial capacities were released by withdrawal of civil protection materials from municipality storages. Inhabitants except for inhabitants who are specified in special legal enactment will be not supplied by these materials and it will be not ran by municipality according to protection of population conception. There are new challenges we need to be materially and spatially prepared for such as natural disasters and industry accidents whereas it was mainly war preparation in the past. We decided immediately after catastrophic flood in 2002 to use released spatial capacities for storage of materials which would be used for liquidation of extraordinary situations and emergency survival of inhabitants in town Písek. The assortment is continuously extended according to financial situation of town Písek and its specification is going to be introduced in the next lecture. The store is equipped with special technique and assimilated to other humanitarian material entry eventually supplies for humanitarian help from Administration of state materials reserves. Klíčová slova: ochrana obyvatelstva, samospráva, sklad humanitární pomoci, mimořádná událost, materiální a technické prostředky ÚVOD V období let 2001 až 2004, jak bylo také schváleno usnesením vlády České republiky č. 417 z 22. dubna 2002 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 (dále jen koncepce 2006 ), provádělo Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky prostřednictvím svých územních odborů postupné odebírání prostředků individuální ochrany, které v rozmanitých prostorách skladovaly právnické, popř. podnikající fyzické osoby, a to včetně obcí a měst. V mnoha případech se jednalo o různé kategorie stálých úkrytů civilní ochrany vybudované především pro období válečného konfliktu. Celá akce se dotkla i města Písku. Naskytla se spousta otázek: Co s uvolněnými skladovacími kapacitami? Jak je využít? Skladovat i nadále materiál, který byl kdysi určen pro různá specializovaná družstva v době války? Nebo je pronajmout k různým komerčním účelům?

2 Když bylo město Písek v srpnu 2002 postiženo katastrofální povodní, začalo přijímat z různých koutů naší republiky humanitární pomoc materiálního charakteru. Z tohoto důvodu muselo bezodkladně nechat zbudovat provizorní sklad pro příjem a výdej humanitární pomoci, protože jeden z dost významných byl zatopen a druhý, vybudovaný v době studené války, špatně přístupný pro kamionovou dopravu. 1 FILOZOFIE VZNIKU SKLADU HUMANITÁRNÍ POMOCI 1.1 Minulost V době povodní v srpnu 2002 došlo k absolutnímu vystřízlivění místních samospráv v oblasti zabezpečení postiženého obyvatelstva humanitární pomocí. Je pravdou, že v paměti občanů, úřadů i vlády byly zaryty zkušenosti z povodní 1997, i když v té době žádná krizová legislativa neexistovala. Některé obce, města či občanská sdružení působící v poskytování jakékoli pomoci si udržovaly zásoby nejnutnějšího materiálu, který pro řešení živelní pohromy či ochrany obyvatelstva potřebovaly. Byla to rovněž cenná zkušenost i z hlediska financování mimořádné události a následně skládání účtu státu. Přesto všechno, jistým způsobem, samosprávné územní celky (dále jen samospráva ) nová koncepce 2006 uchlácholila či dostala do jakési letargie, a to především: a) bod 7., za který odpovídal ministr vnitra a stanovil mu vytvořit podmínky pro organizované zapojení nevládních humanitárních organizací při přípravě a realizaci opatření k nouzovému přežití obyvatelstva a poskytování humanitární pomoci a b) bod 12. byl podobný se stejnou odpovědností a týkal se zahájení materiálního vybavení a přípravy složek integrovaného záchranného systému, včetně zařízení civilní ochrany, k plnění ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech. O součinnosti v této oblasti s územními samosprávami v koncepci 2006 nebyla žádná zmínka. Právní předpisy týkající se krizové legislativy nijakým významným ustanovením nedefinují povinnost samosprávě zřídit či provozovat sklad s humanitární pomocí. Orgánům krajů ukládají organizovat a koordinovat humanitární pomoc a obecním úřadům, popř. starostům, podílet se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce. 1.2 Přítomnost Od roku 2003, kdy okresní úřady jsou zrušeny a některé kompetence v rámci krizové legislativy byly přeneseny na Hasičské záchranné sboru krajů, kraje a jejich orgány a obce s rozšířenou působností či obce určené a jejich orgány se začíná o skladech s humanitární pomocí hovořit stále častěji. Zároveň byl se zrušením okresních úřadů převzat obcemi z rozšířenou působností jejich materiál hospodářské mobilizace. Samospráva a její politici si stále více uvědomují svou odpovědnost za občany na svém území, protože určité pravomoci jsou prostřednictvím právních předpisů přeneseny na krajské hejtmany či starosty obcí s rozšířenou působností. Částečně je to patrné i z průzkumu RNDr. Renáty Urbanové a Bc. Romana Urbana, kteří se v roce 2004 až 2005 zabývali poskytováním humanitární pomoci obyvatelstvu na úrovni samosprávy. Oslovili města a obce Jihomoravského kraje a dále kraje, které postihla povodeň v roce 2002 a dotazovali se jich na řešení, financování a poskytování humanitární pomoci obyvatelům. V mnoha případech zazněla kladná odpověď. Na zasedáních bezpečnostních rad, a to jak krajů, tak určených obcí, se projednávají záležitosti týkající se finančního zabezpečení, přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací na území kraje včetně informace o náhradách za omezení vlastnického

3 nebo užívacího práva a poskytnutí pomoci a náhrady škody vzniklé v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi nebo cvičením při zásahu integrovaného záchranného systému, to je na straně jedné a na straně druhé se projednává návrh objemu finančních prostředků v rozpočtu určené obce vyčleněných k zajištění přípravy na krizové situace ve správním obvodu určené obce a dále podmínky nouzového přežití obyvatelstva. Zde se právě nabízí prostor pro vyčlenění finančních prostředků na zřízení, vybavení a provoz skladů s humanitární pomocí nejen pro obec, ale i pro obce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností či celého kraje. Město Písek na základě zkušeností, poznatků, průzkumu a závěrů z jednání bezpečnostní rady přistoupilo k postupnému uvolňování finančních prostředků v rámci logistické podpory krizového řízení ke zřízení zcela nového skladu s humanitární pomocí, jeho vybavování dle potřeb dodavatelů, odběratelů či provozovatele. Skladovací prostory jsou umístěny ve stálém tlakově odolném úkrytu civilní ochrany, který v míru měl být původně využit pro garážová stání a pomyslně rozdělen na několik částí. Jsou to prostory pro: a) personál, který bude provádět příjem a výdej humanitární pomoci včetně vedení evidence materiálu; b) manipulaci, manipulační a technické prostředky; c) skladování. Skladovací část je pak ještě dělena podle ukládaného materiálu pro: - nouzové ubytování, - nouzové stravování, - sanační (popř. asanační) a ženijní práce, - protipovodňová opatření, - humanitární pomoc, která by byla přijímána od vládních a nevládních organizací (připravený úložný prostor). 1.3 Budoucnost Město Písek předpokládá, že každým kalendářním rokem, vždy na konci 3. a začátkem 4. čtvrtletí, uvolní z kapitoly Oddělení starosty paragrafu Ochrany obyvatelstva část finančních prostředků na vybavení skladu a nákupu materiálu pro humanitární pomoc. Vždy se jedná o zboží, které nepodléhá důsledné či pravidelné kontrole, například z hlediska hlídání respirační nebo maximální doby životnosti. 2. VYBAVENÍ SKLADU A MATERIÁL HUMANITÁRNÍ POMOCI Město Písek ve svém správním obvodu má několik nevládních organizací poskytujících humanitární pomoc, jako Český červený kříž, Adra, Naděje, Diakonie apod. Po provedené analýze zásob a materiálu, kterým tyto organizace disponují, bezpečnostní rada města Písku zadala úkol oddělení krizového řízení a následně pracovišti krizového managementu, Oddělení starosty, vyhotovit seznam potřebných prostředků a přitom vycházet nejen z Plánu nezbytných dodávek, ale i ze zkušeností z povodní, různých specializovaných cvičení apod. Proto byl sklad humanitární pomoci městem Písek nově zřízen, vybudován a je vybaven: - kancelářskými, manipulačními stoly a židlemi pro činnost personálu; - administrativním materiálem (psací stroj, psací a kancelářské potřeby a podrobná evidence); - výhřevnými tělesy (elektrické a plynové přímotopy); - regály policovými různého typu (dřevěné, kovové); - různými typy palet (dřevěné, plastové, kovové);

4 - vysokozdvižným vozíkem do výšky zdvihu 2,5 m, - vozíkem plošinovým a manipulačním (rudl) - ručním nářadím (pro drobné opravy) apod. Skladovaný materiál humanitární pomoci: a) pro nouzové ubytování - rozkládací lehátka, - karimatky, - přikrývky apod.; b) pro nouzové stravování - várnice různého obsahu, - kanystry na vodu různého obsahu, - plastové nádobí a příbory apod.; c) pro sanační a ženijní práce - lopaty (plech, hliník), - košťata, - vědra, - krumpáče, - rýče, - postřikovače zádové, - různé druhy rukavic apod.); d) pro protipovodňová opatření - dvoukomorové pytle, - plnička protipovodňových pytlů apod. ZÁVĚR Současná Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, kterou schválila vláda dne 25. února 2008 svým usnesením č. 165, v rámci bodu 3.6 Oblast humanitární pomoci, opět nepojednává o součinnosti se samosprávou, je zde však zmiňována Správa státních hmotných rezerv, pořizuje, skladuje a ochraňuje zásoby pro humanitární pomoc. Ty jsou určeny pro vážně postižené fyzické osoby krizovou situací a přerozdělují se prostřednictvím samosprávy. Při manipulaci s materiálem je samospráva povinna zabezpečit nejen převzetí, evidování, ale i předání a zamezení jeho zneužití. S tím se snoubí předběžné zřízení nebo připravení skladovacích prostor a zabezpečení materiálním a technickým vybavením. Až nastane mimořádná událost jakéhokoliv tipu a samospráva nebude na tuto eventualitu připravena, tedy na odebírání a přerozdělování humanitární pomoci ze svých skladových prostor, bude ji to v rozhodovacím procesu velice zatěžovat a v danou chvíli, kdy je potřeba řešit důležitější úkoly týkající se životů a zdraví, bude plýtvat silami a prostředky. LITERATURA [1] Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [2] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I). [3] Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [4] zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5 [5] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [7] Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [8] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, schválená usnesením vlády č. 417 ze dne 22. dubna [9] Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády č. 165ze dne 25. února [10] Zásoby pro humanitární pomoc. [on-line], [cit Dostupné z: [11] Urban, R., Urbanová, R.: Poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu na úrovni samosprávy, 8. odborná konference s mezinárodní účastí, Současnost a budoucnost krizového řízení, Praha 2005, str. 45, ISBN [12] Sixta, J., Mačát, V.: Logistika teorie a praxe, CP books, a.s., Brno, 2005, ISBN