zavedení procedury tichého souhlasu, tj. konstrukce udělení povolení v případě, že marně uplyne lhůta pro rozhodnutí o žádosti, zrušení omezené

Transkript

1

2 Obsah strana Shrnutí 3 1. Úvod 6 2. Makroekonomické dopady přijetí návrhu zákona k Spolupráce členských států Jednotná kontaktní místa Reálný dopad návrhu zákona na poskytovatele a příjemce služeb Reálný dopad návrhu zákona na právní řád ČR Příloha Použité zkratky Vybraná legislativa 33 2

3 Shrnutí Na základě závěrů Studie k ekonomickým dopadům návrhu zákona o volném pohybu služeb doplněným samostatným návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb, byla zformulována samostatně pro každý návrh zákona kapitola Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, jež je součástí Důvodové zprávy. A. Návrh zákona o volném pohybu služeb Z navrhovaného zákona o volném pohybu služeb, jímž bude implementována do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, nevyplývá významné zvýšení nároků na státní rozpočet. Naopak se předpokládá růst tržeb v souvislosti s rozšířením nabídky a zvýšením objemu poskytovaných služeb příjemcům, a tím i daní. Výsledný ekonomický dopad tak bude jednoznačně pozitivní. Vyplývá to ze Studie k ekonomickým dopadům návrhu zákona o volném pohybu služeb vypracované experty Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Praha. V prvním roce platnosti zákona, tj. v roce 2010, by měl postupným rozšířením nabídky a objemu služeb na území České republiky vzrůst HDP o 0,5 až 1,2 % oproti výhledu, který počítá v roce 2010 s meziročním růstem HDP o 5,3 %. V absolutním vyjádření to bude znamenat nárůst o dalších 16,4 až 39,4 mld. Kč. V prvním roce platnosti zákona by se mohlo postupně vytvořit až 15 tisíc nových pracovních míst, což by znamenalo meziroční nárůst počtu zaměstnaných o 0,3 %. Počet nezaměstnaných by tak meziročně klesl rychleji, a to v úhrnu až o 14 %, z toho vlivem realizace zákona o volném pohybu služeb až o cca 6,0 %. Míra nezaměstnanosti by se v úhrnu mohla dostat pod hranici 4 %. Podíl služeb na celkové tvorbě HDP dosáhl v roce 2006 v zemích Evropské unie (27) 71,8 %, z toho v České republice 59,4 %. Přitom podíl služeb na celkové tvorbě HDP 15 členských zemí eurozóny činil v témže roce 71,3 %, což znamená, že tento ukazatel v ostatních členských zemích EU byl v průměru mírně vyšší. Česká republika se tak svým nízkým podílem služeb na celkové tvorbě HDP ocitá na chvostu členských zemí EU. S implementací směrnice o službách do českého právního řádu lze očekávat další růst tohoto podílu, avšak není reálné, aby v tomto prvním roce realizace nového zákona o volném pohybu služeb dosáhla průměru EU (27). S nárůstem větší nabídky služeb a tím i vyšší konkurencí se nepředpokládá růst cen služeb z titulu realizace nového zákona o volném pohybu služeb. Zůstane zachována kladná bilance služeb při současném růstu jejich dovozu i vývozu. 3

4 Z jednotlivých rozpočtových kapitol dojde k nepodstatnému navýšení výdajů u Ministerstva průmyslu a obchodu, a to v souvislosti se zavedením nových činností tzv. jednotných kontaktních míst, a to již od listopadu V tomto roce bude nutné počítat s jednorázovými výdaji v rozpočtové kapitole MPO ve výši cca 7 mil. Kč. V roce 2010 se výdaje zvýší na cca 11 mil. Kč. V následujících letech mohou rozpočtové výdaje růst, jednak ve vazbě na případnou vyšší inflaci, jednak v souvislosti s vyhodnocením, zda počet JKM či jejich zaměstnanců je dostačující či nikoli, a případným posílením těchto míst. Celkově bude mít zavedení zákona o volném pohybu služeb do praxe v České republice pozitivní dopad na všechny makroekonomické ukazatele, a tím i na ekonomiku státu. Změnou struktury administrativní zátěže kontrolních a dozorových orgánů v ČR je reálné rozsah těchto kontrol či dozoru provádět se stávající kapacitou zaměstnanců. Navrhovaný zákon bezpochyby bude mít pozitivní dopady na podnikatelskou sféru, neboť usnadní podnikání v oblasti služeb v ČR i v dalších členských zemích EU. V oblasti služeb se zvýší nejen jejich objem, což se promítne ve vyšších daňových příjmech státu včetně pojistného (cca o 6,4 15,4 mld. Kč v roce 2010), ale i škála nabídky služeb pro příjemce. Zvýšená konkurence přitom udrží cenovou hladinu poskytovaných služeb na solidní úrovni. Text návrhu zákona je transpozicí evropského předpisu, který je Česká republika povinna začlenit do svého právního řádu bez možnosti výraznějších změn. Povinnosti vyplývající z evropského práva a výše zmiňované náklady, byť ne významné, jsou tedy náklady vyvolanými transpozicí a jejich dopady tak nelze zásadním způsobem změnit. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady či dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na oblast malého a středního podnikání. Naopak nová právní úprava sníží administrativní zátěž pro podnikatele. B. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb (návrh zákona) Návrh zákona, jímž se dle současného stavu mění 37 zákonů v gesci MPO, MD, MF, MK, MPSV, MMR, MZd, MŠMT, MSP, MV, MZe, MŽP, ÚPV, SÚJB, ČBÚ, ČÚZK, ERÚ úzce navazuje na návrh zákona o volném pohybu služeb. Z hlediska jednotlivých rozpočtových kapitol výše uvedených resortů a úřadů nevyplývají téměř žádné nároky na státní rozpočet. Vyplývá to ze Studie k ekonomickým dopadům návrhu zákona o volném pohybu služeb vypracované experty Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Praha. Důvodem je, že právní úprava uvedených zákonů se promítá do nových institutů správního řízení, jež mají především procedurální charakter: 4

5 zavedení procedury tichého souhlasu, tj. konstrukce udělení povolení v případě, že marně uplyne lhůta pro rozhodnutí o žádosti, zrušení omezené platnosti vydaných povolení a nahrazení dobou neomezenou, popřípadě zavedení institutu automatického obnovování povolení, odstranění podmínky dosažení věku, vyjádření právního nároku na udělení povolení v případě, že žadatel splnil všechny podmínky pro vydání příslušného povolení, požadavek získání povolení pro přeshraniční poskytování služeb, resp. zrušení omezení pro přeshraniční poskytování služeb zrušení požadavku trvalého pobytu či odstranění podmínky bydliště v ČR, Těmito změnami dojde ke snížení administrativní zátěže nejen podnikatelských subjektů, ale je reálné zajistit na ministerstvech a úřadech realizaci novelizovaných zákonů se stávající kapacitou zaměstnanců, a to včetně dohledové a kontrolní činnosti. Výjimkou je MPO a krajské živnostenské úřady, kde v souvislosti se zřízením jednotných kontaktních míst dojde k navýšení počtu zaměstnanců o 15 osob, což se promítne v mírném navýšení požadavků na rozpočtové prostředky, a to již v roce 2009 o 7 mil. Kč a v roce následujícím o cca 11 mil. Kč. Celkově bude mít novelizace zákonů ve vazbě na zavedení zákona o volném pohybu služeb do praxe v České republice pozitivní dopad na ekonomiku státu. Důvodem bude rychlejší růst příjmů státního rozpočtu, a tím i HDP, a to v souvislosti s růstem objemu poskytovaných služeb na území ČR. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady či dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na oblast malého a středního podnikání. Nová právní úprava nebude představovat administrativní zátěž pro podnikatele. 5

6 1. Úvod Česká republika se stala členem Evropské unie dne 1. května 2004, přičemž v lednu téhož roku byl Evropskou komisí předložen první návrh Směrnice o službách na vnitřním trhu, který měl zásadním způsobem rozvíjet svobodu usazování a svobodu přeshraničního poskytování služeb podle čl. 43 a 49 Smlouvy ES. Situace před vstupem ČR do EU Přípravě směrnice o službách předcházelo v roce 2002 vydání dokumentů Evropskou komisí 1) Stav vnitřního trhu služeb, jehož obsahem bylo poukázání na sníženou funkčnost volného pohybu služeb v důsledku administrativních, právních a jiných překážek, což zabraňuje plnému rozvoji a růstu v oblasti služeb poskytovaných napříč členskými státy Evropské unie, 2) Strategie vnitřního trhu priority , v němž se EK zavázala do konce roku 2003 vypracovat návrh Směrnice o službách na vnitřním trhu, která by stanovila právní rámec umožňující zjednodušení podmínek pro poskytování přeshraničních služeb, respektive usazování poskytovatele v jiném členském státě. První návrh směrnice byl Evropskou komisí předložen v lednu Následně prošel celou řadou úprav založených na připomínkách jednotlivých členských států. Situace po vstupu ČR do EU Evropská komise promítla připomínky v rámci konsolidovaného znění z 30. května 2005 (dále původní návrh směrnice ). Rozhodujícím mezníkem pak bylo první čtení 16. února 2006 původního návrhu směrnice v Evropském parlamentu. V rámci tohoto čtení byla přijata řada pozměňovacích návrhů, které zásadním způsobem změnily původní zaměření směrnice. Česká republika zaujala k výsledkům prvního čtení oficiální pozici, která obsahovala řadu výhrad k přijatým změnám vzhledem k faktu, že tyto změny svou povahou vesměs směřují k omezení některých pozitivních efektů, které by ČR přineslo původní znění návrhu směrnice. Dne 4. dubna 2006 předložila Evropská komise revidovaný návrh směrnice upravený o pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly pro Evropskou komisi přijatelné a o některá vyjasnění, která byla předmětem diskusí v Radě EU. Návrh směrnice o službách byl dne 12. prosince 2006 po tříletém období složitého vyjednávání s konečnou platností přijat (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu dále směrnice o službách ). 6

7 Implementace směrnice o službách tak vstoupila do své úvodní fáze na sklonku roku Od tohoto data členským státům EU začala běžet transpoziční lhůta, během níž zavedou ustanovení směrnice o službách do svých právních řádů. Tato lhůta uplyne k 28. prosince V návaznosti na přijetí směrnice schválila vláda České republiky dne 25. dubna 2007 dokument "Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a její implementace", který detailněji vymezuje transpozici směrnice do českého právního řádu. Dne 14. května 2008 vláda České republiky svým usnesením č. 531 schválila věcný záměr zákona o volném pohybu služeb (dále věcný záměr zákona ) s připomínkami Legislativní rady vlády. Na základě usnesení vlády bylo uloženo předkladateli, tj. ministru průmyslu a obchodu, předložit vládě do 30. září 2008 paragrafované znění návrhu zákona o volném pohybu služeb (dále návrh zákona ), který bude doplněn samostatným návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb. Cílem této studie je odhadnout ekonomické dopady návrhu zákona o volném pohybu služeb, které jsou povinnou součástí důvodové zprávy v rámci kapitoly Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy. 7

8 2. Makroekonomické dopady přijetí návrhu zákona k Z navrhovaného zákona o volném pohybu služeb nevyplývá žádné podstatné zvýšení nároků na státní rozpočet. Z jednotlivých rozpočtových kapitol dojde k nepodstatnému navýšení výdajů u Ministerstva průmyslu a obchodu (dále MPO ), a to v souvislosti se zavedením nových činností tzv. jednotných kontaktních míst (dále JKM ), a to již od listopadu MPO proto uvažuje s posílením stávajících Centrálních registračních míst (dále CRM - zřízeny k 1. srpnu 2006 za účelem zjednodušení administrativy pro začínající podnikatele na obecních živnostenských úřadech, nově by vydávaly povolení k poskytování služeb i pro poskytovatele služeb z ostatních čl. zemí EU v režimu živnostenského zákona, včetně informací, resp. by byly prostředníkem pro získání povolení vydávaných jinými ministerstvy či úřady mimo režim živnostenského zákona), avšak jen na 14 krajských živnostenských úřadech vždy o jednoho zaměstnance. Vedle toho přímo na MPO bude zastřešující úlohu sehrávat specializované JKM, jehož kapacita bude posílena rovněž o jednoho zaměstnance. Teprve praxe ukáže, zda bude toto posílení personálních kapacit dostačující či nikoli. Pokud by v letech následujících došlo k nárůstu objemu činností JKM, mohlo by dojít k rozšíření JKM na další obecní úřady, případně by bylo personálně posíleno stávajících 14 JKM. Vzhledem k tomu, že nárůst činností JKM by znamenal zvýšení počtu podnikatelských subjektů na českém trhu, došlo by i k růstu výkonů spojených s poskytovanými službami, a tím i k růstu odvodů daní a pojistného do státního rozpočtu cca o 6,4 až 15,4 mld. Kč, a to ve vazbě na předpokládaný růst hrubého domácího produktu (dále HDP ). Zvýšené výdaje rozpočtové kapitoly MPO by tak byly kryty vyššími příjmy do státního rozpočtu. Ze směrnice o službách navíc vyplývá, že lze zavést poplatky, které mohou vybírat JKM, a to ke krytí nákladů na postupy a formality, kterými se zabývají. Určitou možností je i zavedení správních poplatků vybíraných JKM například pro orgány dohledu.tuto alternativou však věcný záměr zákona, a tudíž ani samotný návrh zákona nerozpracovává. 8

9 Předpokládané rozpočtové výdaje 15 JKM (MPO a CRM) v letech 2009 a 2010: Rok 2009 Rok 2010 Náklady na propagaci, metodiku, portál + specializované kontaktní místo na propagace ,- metodika, manuály, procesní řízení ,- IT webový portál atd ,- zaměstnanci na poslední dva měsíce v roce (mzdy včetně odvodů) 15 x 2 x x 1, ,- školení odbornost, IT, jazyky ,- jednorázové náklady na pořízení počítačové techniky ,- (tj. 100 tisíc na kraj a 200 tisíc na Prahu) provozní výdaje (15 x 2 x 5000) ,- Celkem na rok 2009: ,- Kč, zaokrouhleně 7 mil. Kč Náklady na propagaci a zaměstnance JKM zaměstnanci (mzdy včetně odvodů) 15 x 12 x x 1, ,- propagace 000, provozní výdaje (15 x 12 x 5000) ,- Celkem na rok 2010: ,- Kč, zaokrouhleně 11 mil. Kč Vzhledem k tomu, že prvotní fáze projektu JKM započne v listopadu 2009, bude nutné počítat s jednorázovými výdaji v rozpočtové kapitola MPO ve výši cca 7 mil. Kč. V prvním roce platnosti návrhu zákona se výdaje zvýší na cca 11 mil. Kč. V následujících letech mohou rozpočtové výdaje růst, jednak ve vazbě na případnou vyšší inflaci, jednak v souvislosti s vyhodnocením, zda počet JKM či zaměstnanců je dostačující či nikoli, a případným posílením těchto míst. 9

10 JKM budou mj. zajišťovat zprostředkující úlohu při vyřizování žádostí o povolení poskytování služeb mimo režim živnostenského zákona. Tyto žádosti budou postupovat ostatním úřadům oprávněným k vydání konkrétního povolení. Vzhledem k zavedení rozsáhlého institutu tichého souhlasu, zrušení omezené platnosti vydaných povolení, zavedení institutu automatického obnovování povolení a vyjádření právního nároku na udělení povolení v případě, že žadatel splnil všechny podmínky pro vydání příslušného povolení aj., které zjednoduší administrativu, se nepředpokládá, že by ostatní dotčené kapitoly státního rozpočtu musely být rozpočtově posíleny. Je reálné zajištění nové administrativy se stávajícím počtem zaměstnanců na ministerstvech a úřadech, jichž se změny zákonů dotknou, a to s výjimkou MPO a krajských živnostenských úřadů. Nulové rozpočtové dopady lze vztáhnout i na nové kompetence v oblasti kontroly a dozoru příslušných orgánů. Tyto činnosti mohou být prováděny v rozsahu, který odpovídá stávajícím personálním kapacitám. K tomu je nutné změnit priority této činnosti, tj. nově definovat kritéria výběru subjektů ke kontrolní či dozorové činnosti. Zavedením navrhovaného zákona o volném pohybu služeb do praxe se předpokládá růst tržeb v souvislosti s postupným rozšířením nabídky a zvýšením objemu poskytovaných služeb příjemcům na území ČR. Výsledný ekonomický dopad na státní rozpočet vzhledem k předpokládaným minimálním rozpočtovým výdajům (cca 11 mil. Kč v prvním roce platnosti zákona) tak bude jednoznačně pozitivní. Daňové výnosy včetně pojistného by měly vzrůst o 6,4 až 15,4 mld. Kč. V roce 2010 to bude především růst DPH a daně ze závislé činnosti. Růst daní z příjmů fyzických a právnických osob včetně pojistného se promítne do příjmů státního rozpočtu až v roce V roce 2010 by tak měl vzrůst HDP z titulu zavedení zákona o volném pohybu služeb do praxe o 0,5 až 1,2 procenta. V absolutním vyjádření to bude znamenat nárůst o 16,4 až 39,4 mld. Kč. Výše uvedené údaje o růstu HDP vyjádřené v procentech jsou oproti analýze KPMG z června 2006 nižší, v absolutním vyjádření je horní interval mírně vyšší. Tehdejší analýza vycházela z návrhu směrnice o službách a ekonomických výhledů z roku Korigovaný odhad růstu HDP pro účely této studie vychází jednak z již schváleného věcného záměru zákona s promítnutím stanoviska Legislativní rady vlády, jednak z nových prognóz ekonomického vývoje ve světě a v ČR (viz Makroekonomická predikce MF ČR z dubna 2008, dále predikce MF ČR ). Česká ekonomika se nachází v blízkosti vrcholu hospodářského cyklu. Začíná narážet na limity vyplývající z nedostatku pracovní síly. Po mnohaleté cenové stabilitě se zrychlil růst cen, který pak stlačuje poptávku domácností. Z těchto důvodů lze předpokládat, že i po rozšíření nabídky služeb může růst jejich využití příjemci zpomalit. 10

11 Otevírání nových podnikatelských příležitostí, které ovlivní volný pohyb služeb v roce 2010 bude znamenat i nárůst zaměstnanosti. Podle predikce MF ČR se předpokládá, že v roce 2010 bude v České republice 5,056 mil. zaměstnaných osob (zaměstnanci vč. OSVČ), což je meziročně o 13 tisíc (0,26 %) více. V prvním roce platnosti zákona by se mohlo postupně vytvořit dalších cca 15 tisíc nový pracovních míst, což by znamenalo úhrnný meziroční nárůst počtu zaměstnaných o 0,56 %. Tato obezřetnější prognóza oproti předpovědi z analýzy KPMG vychází také z tvrzení uvedených v předchozím odstavci, týkající se nedostatku pracovních sil. Nově zřízená pracovní místa budou vyžadovat kvalifikovanější pracovní sílu, zejména z pohledu jazykové vybavenosti. Zahraniční poskytovatelé služeb budou dávat přednost kvalitní pracovní síle, což může pozitivně ovlivnit výši průměrných mezd. Z predikce MF ČR vyplývá, že počet nezaměstnaných bude v roce 2010 v ČR činit 237 tisíc, což je meziročně o cca 8 % méně. Míra nezaměstnanosti dle nové metodiky by přitom měla klesnout o 0,3 procentního bodu na 4 %. V případě uvedení zákona o volném pohybu služeb do praxe by mohl počet nezaměstnaných meziročně klesnout rychleji, a to až o 14 %, přičemž míra nezaměstnanosti by se tak mohla dostat pod hranici 4 %. Nárůst zaměstnanosti se může projevit zejména v příhraničních regionech s vysokou nezaměstnaností, a to v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Podle informací EUROSTATu dosáhl v roce 2006 podíl služeb na celkové tvorbě HDP v zemích Evropské unie (27) 71,8 %, z toho v České republice 59,4 %. Přitom podíl služeb na celkové tvorbě HDP 15 členských zemí eurozóny činil v témže roce 71,3 %, což znamená, že tento ukazatel ve 12 ostatních členských zemích EU byl v průměru mírně vyšší. Česká republika se tak svým nízkým podílem služeb na celkové tvorbě HDP ocitá na chvostu členských zemí EU. S implementací směrnice o službách do českého právního řádu lze očekávat další růst tohoto podílu, avšak není reálné, aby v tomto prvním roce realizace nového zákona o volném pohybu služeb dosáhla průměru EU (27). Dalším faktorem, který pozitivně ovlivní zavedení směrnice o službách do právního řádu ČR bude nárůst konkurence na českém trhu, s čímž souvisí ceny. S nárůstem větší nabídky služeb se nepředpokládá nárůst cen služeb. Podle predikce MF ČR roste od roku 2003 kladná bilance služeb při současném růstu jejich dovozu i vývozu. Jen v roce 2009 se předpokládá, že kladné saldo služeb dosáhne cca 72 mld. Kč. Tento trend by měl zůstat zachován. Závěr: Celkově bude mít zavedení zákona o volném pohybu služeb do praxe v České republice pozitivní dopad na všechny makroekonomické ukazatele, a tím i na ekonomiku státu. 11

12 3. Spolupráce členských států Volný pohyb služeb na vnitřním trhu je umožněn již od založení ES primárním právem, tedy zakládacími smlouvami a judikaturou Evropského soudního dvora. Neexistovaly však efektivní prostředky k tomu, aby svoboda volného pohybu služeb byla plně respektována. Jedním z hlavních předpokladů prosazení této svobody včetně svobody usazení v členských zemích EU je odstranění omezení, která brání rozvoji podnikání poskytovatelům služeb v jiném členském státě. Odstranění všech zbytečných omezení mají členské státy EU zapracovat do své legislativy nejpozději do 28. prosince Směrnice o službách stanoví oblast požadavků, které musí být upraveny a dále požadavky, které nechává ke zvážení členským zemím. Do pojmu služby nebudou zahrnuty služby ve veřejném zájmu nehospodářské povahy, pouze služby za protiplnění. Směrnice o službách se podle čl. 2 vztahuje na veškeré služby s výjimkou těch, které jsou vyloučeny: služby obecného zájmu nehospodářské povahy, finanční služby, služby a sítě elektronických komunikací služby v oblasti dopravy, služby agentur na zprostředkování dočasné práce, (služby spočívající v pronajímání pracovníků), zdravotní služby, audiovizuální služby, hazardní hry, včetně loterií a sázkových her, sociální služby v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin a osob ve stavu nouze, soukromé bezpečnostní služby, služby poskytované notáři a soudními vykonavateli (exekutory), Směrnice se nevztahuje také na oblast daní. Směrnice však nebrání členským státům, aby do svých zákonných úprav vztáhly i sektory služeb, které jsou výše uvedené. Na základě usnesení ze dne 25. dubna 2007 č. 440 se návrh zákona o volném pohybu služeb vztahuje i na služby z výše uvedeného seznamu, které nejsou podtrženy. V budoucnu se tedy mohou odlišovat zákonné předpisy členských států v oblastech poskytování některých služeb, které nejsou směrnicí zařazeny mezi služby vyžadující volné poskytování. Vliv na příhraniční a přeshraniční spolupráci podnikatelských subjektů Implementace směrnice o službách do právních řádů jednotlivých členských států EU zavede od 1. ledna 2010 poskytovatelům služeb svobodu poskytovat služby v jiném členském státě, než je stát usazení. V rámci České republiky tak bude možné poskytování služeb osobami ze zemí EU a naopak čeští poskytovatelé 12

13 služeb je budou moci realizovat v jakémkoli státě EU. Přitom se poskytovatel služeb bude moci svobodně rozhodnout, zda se v jiném členském státě usadí či nikoli. Volný pohyb služeb bude pozitivně vnímán podnikatelskými subjekty zejména v příhraničních oblastech. Již před vstupem ČR do Evropské unie byly realizovány společné příhraniční projekty financované z evropských fondů. Jednalo se například o Iniciativu ES Interreg, která je zaměřena na meziregionální, tedy i příhraniční spolupráci v evropském prostoru. Základním cílem této iniciativy ES je zlepšení efektivnosti politik, nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti formou výměny informací ve velkém rozsahu a sdílením zkušeností. Jedná se o podporu evropských regionů při řešení vznikajících socioekonomických problémů pomocí výměny zkušeností. Iniciativa ES Interreg pokračuje i v programovém období jako operační program Meziregionální spolupráce pod cílem politiky hospodářské a sociální soudržnosti s názvem Evropská územní spolupráce. Zjednodušení administrativních podmínek pro podnikání v České republice, které přinese nový zákon o volném pohybu služeb, tak umožní tuto spolupráci dále prohloubit. Již dnes lze přepokládat expanzi českých podnikatelů na zahraniční trhy a naopak příliv zahraničních podnikatelských subjektů na české trhy. V rámci příhraniční spolupráce se bude jednat spíše o poskytování služeb bez usazení v sousedním členském státě EU, neboť v takovém případě nepotřebuje žádné speciální povolení ani autorizaci od orgánů tohoto státu. Tzv. notifikační povinnost se bude vztahovat pouze na některé činnosti (např. energetický auditor dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií). Princip přeshraniční spolupráce bude využíván zejména v případech jednorázových zakázek, které v současně době buď nelze realizovat nebo jen s velkými administrativními problémy. Poskytovatel služeb, který bude takto zpočátku dočasně nebo příležitostně poskytovat své služby v jiném členském státě, bude mít možnost lépe poznat podmínky podnikání v tomto státě. Zkušenosti z přeshraniční spolupráce pak mohou poskytovatele služeb vést k rozhodnutí trvalého usazení na území jiného členského státu. Závěr: Čeští poskytovatelé služeb jsou již dnes konkurenceschopní na evropském trhu. Odbouráním administrativních překážek pro podnikání a zejména zřízením JKM, kde bude možno získat všechny potřebné informace, budou vytvořeny lepší podmínky pro české poskytovatele služeb, kteří mají v úmyslu rozšířit své podnikávání i mimo území České republiky. Na druhou stranu zákonem o volném pohybu služeb bude usnadněno pronikání poskytovatelů služeb z jiných členský států do České republiky, což povede k rozšíření nabídky, zkvalitnění služeb a udržení jejich cen na tuzemském trhu. 13

14 Změna administrativní zátěže kontrolních a dozorových orgánů členských států EU Podnikatelské subjekty v České republice podléhají kontrole ze strany příslušných úřadů (živnostenský úřad, finanční úřad, celní úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, Úřad průmyslového vlastnictví, stavební úřad, Česká obchodní inspekce, hygienická stanice, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát bezpečnosti práce aj.) podle zákonných předpisů. Kontrolní úřady postupují podle svého plánu kontrol. V současné době je již v některých oblastech nastavena spolupráce v předávání informací mezi ČR a ostatními členskými státy, a to např. na úrovni celních orgánů, finančních úřadů, orgánů činných v trestním řízení aj. Jedná se o výměnu informací z informačního systému AFIS, spadajícího pod Evropský úřad pro potírání podvodného jednání v souladu s Nařízením Komise (ES) 1681/94 ze dne 11. července 1994 o nesrovnalostech a navrácení neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizaci informačního systému v této oblasti a Nařízením Komise (ES) 1831/94 ze dne 26. července 1994 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování Fondu soudržnosti a organizaci informačního systému v této oblasti, výměnu informací v schengenském informačním systému v souladu se Schengenskou dohodou, výměnu vybraných informací o daňovém řízení v souladu se Směrnicí Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb aj. Implementací směrnice o službách do českého právního řádu dojde k prohloubení spolupráce v předávání informací mezi jednotlivými členskými zeměmi EU i v dalších oblastech, čímž se dále zkvalitní administrativní spolupráce. Velmi významnou oblastí je rozdělení kontrolních a dozorových pravomocí mezi členskými státy, které lze shrnout v následujících bodech: 1. Vzájemná pomoc možnost ověření informací o poskytovateli služeb v domovském státě, možnost kontroly a inspekce na místě usazení na žádost domovského státu, vzájemné předávání informací o činech poskytovatele služeb, jimiž došlo k porušení zákonných předpisů v zemi usazení. 2. Dohled dohled kontrolních orgánů v místě usazení poskytovatele služeb, přijatá opatření vůči poskytovateli služeb v rámci působnosti kontrolních orgánů, kontroly dočasného poskytovatele služeb v souladu s právním řádem země, v níž jsou služby poskytovány, a to z popudu buď kontrolních orgánů země, 14

15 v níž jsou poskytovatelem služby poskytovány, nebo na žádost domovského státu poskytovatele služeb, výměna informací o výsledku kontrol dočasného poskytovatele služeb. V případě zjištění porušení povinností poskytovatelem služeb, zasílá zjištění hostitelský stát, který zjistil pochybení, státu usazení poskytovatele služeb. 3. Poskytování informací výměna informací o disciplinárních nebo správních opatřeních, trestních sankcích, platební neschopnosti a konkurzu na poskytovatele služeb, o poskytovateli služeb na požádání hostitelského státu státem, kde je poskytovatel služeb usazen. Za účelem co nejefektivnějšího splnění požadavku vybudování kvalitní administrativní spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi EU je připravován Informační systém vnitřního trhu IMI, na který budou připojeny kontrolní a dozorové orgány členských států. Jedná se o systém, který bude provozovat Evropská komise a tudíž správním orgánům nevzniknou dodatečné finanční náklady v souvislostí s aplikací systému. Naopak zavedení systému IMI povede ke snížení některých finančních nákladů jako jsou např. poplatky za doporučené dopisy apod. Současně dojde ke snížení administrativním zátěže příslušných státních orgánů, související s agendou doporučené pošty. V České republice jej v současné době testuje MŠMT, a to u čtyř profesí (lékař, účetní, fyzioterapeut, farmaceut) v rámci přiznávání kvalifikací. Návrh zákona o volném pohybu služeb počítá s tím, že podnikatelé z jiných členských států EU nebudou muset v ČR předkládat originály svých podnikatelských oprávnění. Zapojením do systému IMI budou mít možnost české úřady ověřit relevantní informace z předložených kopií podnikatelských oprávnění, ale i pravost předložených dokumentů. Tím se odlehčí práce např. referátu legalizace Ministerstva zahraničních věcí (dále MZV ) a zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, které zařizovaly tzv. superlegalizace apostily. Vzájemná spolupráce příslušných úřadů členských zemí zjednoduší proces kontroly. Poskytovateli služeb nebude hrozit jako v minulosti, že dojde k dvojí kontrole v jedné a téže záležitosti, jednak v zemi usazení, jednak v zemi poskytování služeb bez usazení. Předmětem kontroly bude jen činnost poskytovatele služeb v zemi usazení. Kontrola činnosti v domovském státě a předání výsledku usnadní celkovou kontrolu poskytovatele služeb. České kontrolní úřady mohou být prostřednictvím informačního systému IMI požádány o provedení kontroly nového poskytovatele služeb na svém území nebo o kontrolu českého podnikatelského subjektu, který poskytuje své služby v jiném členském státě EU. 15

16 Velmi významné pro kontrolní a dozorovou činnost bude včasné, tj. operativní, předávání informací o poskytovatelích služeb, kteří se dopustí protiprávního jednání při své činnosti v jakémkoliv členském státě EU. Další výhodou bude ověřování informací o novém poskytovali služeb, které bude možno operativně získat prostřednictvím informačního systému IMI. Informační systém bude mít strukturované informace, což umožní jejich překlad do jazyků členských zemí. Toto výrazně zrychlí koloběh informací a současně nebude klást požadavky na znalost všech jazyků členských zemí EU. Závěr: Pro kontrolní a dozorové orgány České republiky nemusí znamenat uplatňování návrhu zákona o volném pohybu služeb z pohledu jejich spolupráce s kontrolními a dozorovými orgány ostatních členských zemí EU, výměny informací a kontrolní či dozorové činnosti takový nárůst administrativy, že by bylo nutné zvyšovat počet jejich zaměstnanců. Jedinou výjimkou je v tomto směru MPO a 14 JKM zřízených při krajských živnostenských úřadech v rámci CRM. Tato místa budou za účelem zvládnutí nové administrativy posílena o 15 osob. Změnou struktury administrativní zátěže kontrolních a dozorových orgánů, resp. jasným rozvržením jejich pravomocí v ČR, je reálné rozsah těchto kontrol či dozor nad poskytovateli služeb z jiných členských států EU provádět se stávající kapacitou zaměstnanců. K tomu je nutné změnit priority této činnosti, tj. nově definovat kritéria výběru subjektů ke kontrolní či dozorové činnosti. 16

17 4. Jednotná kontaktní místa Dnem 1. srpna 2006 byla na obecních živnostenských úřadech zřízena tzv. "Centrální registrační místa" (dále CRM ), kde může klient zároveň při ohlášení živnosti či podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce, a to vše na jednotném formuláři s přílohami pro jednotlivé úřady. Jednotný formulář byl do praxe zaveden novelou živnostenského zákona č. 214/2006 Sb. Tím bylo dosaženo zjednodušení podmínek pro zahájení podnikání jak fyzických, tak právnických osob. Kromě toho CRM zajišťují již dnes formality spojené s usazením podnikatelských subjektů z ostatních zemí mimo ČR. Zákonem o volném pohybu služeb bude rozšířena působnost celkem 14 CRM v Praze (dvě), Brně, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Hradci Králové, Liberci, Ostravě, Olomouci, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem, Jihlavě a Zlíně při krajských živnostenských úřadech o činnost jednotných kontaktních míst. Podnikatel tak bude mít možnost obrátit se na kterékoli JKM, které mu zprostředkuje vyřízení veškerých požadavků nutných pro usazení či přeshraniční poskytnutí služby na území ČR. Zastřešující úlohu bude mít specializované JKM zřízené na MPO, které bude poskytovat informace přímo poskytovatelům služeb z ostatních členských států EU a zároveň bude místem sjednocujícím metodiku 14 JKM zřízených při CRM. JKM nezasáhnou do struktury pravomocí mezi jednotlivými vnitrostátními úřady, ale naopak budou fungovat jako prostředník či pomocník mezi vnitrostátním úřadem a poskytovatelem služeb z jiného členského státu. Vzhledem k tomu, že činnost JKM zásadním způsobem nezvýší administrativní zátěž stávajících CRM, budou tato místa posílena vždy o jednoho zaměstnance, tj. celkem o 15 osob. Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako garant úspěšného náběhu realizace zákona o volném pohybu služeb k 1. lednu 2010, by mělo v rámci přípravné fáze zajistit: 1. Zřízení, vedení a aktualizace webového portálu, na němž budou umístěny v českém a anglickém jazyce, případně v příhraničních jazycích němčina a polština) základní informace o obecných požadavcích, které se vztahují na poskytovatele služeb z jiných členských států EU, kteří se budou chtít usadit v České republice s důrazem na postupy a formality nutné pro přístup a výkon činností (včetně jednotných formulářů), základní informace o přeshraničním poskytování služeb poskytovateli z jiných členských států, kontaktní údaje příslušných orgánů, 17

18 způsoby a podmínky přístupu k veřejným registrům a databázím, možnosti opravných prostředků, kontaktní údaje sdružení nebo organizací, které paralelně s příslušnými orgány poskytují praktickou pomoc, formy komunikace s JKM (elektronicky, telefonicky, písemně, osobně,). 2. Proškolení nejen nových zaměstnanců, ale i stávajících zaměstnanců 14 CRM, kteří budou zajišťovat činnosti JKM vymezené zákonem. Zejména se bude jednat o vyřizování postupů a formalit nejen v režimu živnostenského zákona, ale i mimo jeho působnost, kdy JKM budou sehrávat úlohu zprostředkovatele. 3. Proškolení zaměstnanců MPO, kteří budou zajišťovat činnost specializovaného JKM z oblasti evropského práva vč. jazykových kurzů s odbornou terminologií. 4. Proškolení vybraných zaměstnanců ministerstev a úřadů, jichž se dotkne zákon o volném pohybu služeb. Bude se mj. jednat o udělování povolení úřady oprávněnými k vydání konkrétního povolení, seznámení s uznáváním dokladů, režimem tichého souhlasu aj. 5. Proškolení zaměstnanců kontrolních a dozorových orgánů, jichž se dotkne zákon o volném pohybu služeb s doporučením přehodnotit kritéria pro výběr subjektů ke kontrole. 6. Další spolupráci s Ministerstvem vnitra v oblasti zajištění elektronického fungování jednotných kontaktních míst. 7. Dobudování a zavedení informačního systému IMI na příslušných úřadech vč. JKM, proškolení uživatelů. Implementace směrnice o službách do českého právního řádu a zřízení JKM podstatně zjednoduší zahájení podnikání na území České republiky, a to především poskytovatelům služeb z jiných členských států EU. Ti se budou moci obracet se svou žádostí na libovolné JKM, které zajistí či zprostředkuje všechny další postupy a kontakty na jiné úřady, pokud to bude nezbytné k vyřízení žádosti. Činnost JKM tak naváže na již získané zkušenosti CRM. Žadatelům odpadne navštěvování mnoha úřadů, sníží se administrativní zátěž těchto podnikatelů, čímž současně sníží své náklady, které vynaloží v souvislosti se zahájením podnikání v ČR. Ještě vyšší přínosy pro podnikatele by měly být zaznamenány po elektronizaci veřejné správy. Závěr: Zřízení JKM podstatně zjednoduší poskytování služeb podnikatelům z členských států EU. Po minimálně ročním fungování JKM však bude nutné vyhodnotit činnost JKM, zvážit změnu počtu JKM či změnu počtu zaměstnanců, provést 18

19 novou analýzu právních předpisů na základě tzv. standardního nákladového modelu a zjistit tak výši administrativní zátěže, jež je na podnikatele kladena. 19

20 5. Reálný dopad návrhu zákona na poskytovatele a příjemce služeb Dopad návrhu zákona na poskytovatele služeb Poskytovatelem služby je dle směrnice o službách jakákoli fyzická osoba, která je státním příslušníkem některého členského státu, nebo jakákoli právnická osoba, usazená v některém členském státě a nabízející nebo poskytující službu. Směrnice o službách přinese větší volnost podnikatelům ze všech členských států při podnikání v oblasti služeb v jiném členském státě oproti dosavadnímu stavu. Přijetí zákona o volném pohybu služeb přinese poskytovatelům služeb z členských zemí možnost podnikat za lepších a transparentnějších podmínek na českém trhu. Také český poskytovatel služeb bude moci rozšířit své podnikání ve všech členských státech EU bez administrativních omezení, která ho dosud omezují. Kladný dopad bude mít zákon zejména na malé a střední podnikatele a drobné živnostníky. Doposud nebylo snadné získat komplexní informace o možnostech podnikání na jiných trzích. Zřízením JKM mají možnost získat všechny potřebné informace o předpisech v zemi, kde by měli zájem podnikat. Na základě těchto informací si mohou zvážit všechny podmínky a lépe se rozhodnout o případném rozšíření činnosti v jiném členském státě. Tím, že budou informováni o všech formalitách, které je potřeba pro jejich podnikání v jiném členském státě, se vyhnou případným pokutám či jiným sankcím. Legálním zakotvením principu přeshraničního poskytování služeb budou podnikatelé chráněni před případnými neopodstatněnými administrativními překážkami, které na ně stát v minulosti kladl. V průběhu dočasného využití přeshraničních služeb se podnikatelé seznámí s podmínkami na trhu a s konkurencí na jednotlivých trzích. Na základě zkušenosti s dočasným poskytováním služeb se mohou rozhodnout, zda poskytování služeb rozšíří trvale do členských zemí EU. Díky JKM budou mít k dispozici řadu informací, které mu pomohou ke správnému rozhodnutí podnikat na jiných trzích. Tímto způsobem se poskytovatel služeb vyhne zvýšeným nákladům a také riziku ztrát, které by mohly provázet rozhodnutí trvale se usídlit za účelem poskytování služeb v další členské zemi. Zjednodušení administrativy umožní operativnější vyřízení všech potřebných povolení k poskytování služeb v ČR a v jiné členské zemi EU. Toto je důležitý faktor pro rozhodování poskytovatele služeb o tom, zda své služby bude poskytovat také v jiných členských zemích. Faktor náročných administrativních postupů v minulosti odrazoval poskytovatele služeb od záměrů rozšíření svého pole působení. Otevření trhu volnému pohybu služeb bude také znamenat zvýšení zaměstnanosti. Nově založené podnikatelské subjekty na území České republiky 20

21 budou v případě úspěchu svoji činnost rozšiřovat a k tomuto záměru budou potřebovat nové zaměstnance. Jednodušší a levnější pro tyto podnikatelské subjekty, zejména ze zemí EU 15, bude využívat pracovní síly dostupné na území ČR, resp. na území nových členských států. Zákon o volném pohybu služeb bude představovat další zjednodušení podmínek pro podnikání v České republice, které začalo již zřízením CRM na obecních živnostenských úřadech v srpnu 2006 za účelem vytvoření jediného místa pro zahájení podnikání fyzické či právnické osoby. Implementací směrnice o službách do českého právního řádu budou zrušeny další bariéry pro vznik nových zejména malých a středních podniků a podnikání fyzických osob. Další přínos svobody volného poskytování služeb, případně svobody usazení, je nutno vidět také v tom, že poskytovatel služeb dočasně působící v ČR nebo usazený poskytovatel služeb bude využívat některých subdodávek od podnikatelských subjektů v České republice. V řadě případů bude výhodnější zakoupit materiál či zboží v místě poskytování služeb, než je nakupovat v zemi původního usazení. Tato skutečnost se promítne do dalšího zvýšení odbytu (tržeb z prodeje zboží) českých podnikatelských subjektů. Závěr: Přijetí zákona o volném pohybu služeb bude mít pozitivní dopad na poskytovatele služeb, kteří budou chtít rozšířit svou činnost i mimo hranice domovského státu. Zejména odbouráním administrativních překážek bude v EU výrazně usnadněna svoboda přeshraničního poskytování služeb oproti dosavadnímu stavu. Pozitivním dopadem pro Českou republiku bude růst HDP o 0,5 až 1,2 procenta v roce 2010 včetně předpokládaného růstu podílu služeb na HDP, který je v současné době značně pod průměrem členských zemí EU, a růst zaměstnanosti. Dopad návrhu zákona na příjemce služeb Příjemci služeb budou jak fyzické tak i právnické osoby členského státu EU, kteří budou těchto služeb využívat. Pro příjemce bude volný pohyb služeb znamenat rozšíření rozsahu a pestrosti poskytovaných služeb. Předpokládá se, že noví poskytovatelé služeb z ostatních členských zemí EU se budou soustřeďovat na oblasti, které vykazují v současné době deficit. Poskytovatelé služeb však mohou pronikat také do oblastí, které jsou na českém trhu zastoupeny a které jsou ziskové či vykazují nejvyšší růst, například činnosti ve výpočetní technice, činnosti převážně osobního charakteru (tj. služby kadeřnické, kosmetické, pohřební, služby praní a žehlení prádla aj.). Tím dojde ke zvýšení konkurence mezi poskytovateli těchto služeb, což bude příznivě působit na snižování či stagnaci cen poskytovaných služeb a také na jejich kvalitu. Zvýšení kvality se bude týkat nejen kvality provedených služeb, ale i dalších 21

22 doprovodných podmínek jako je např. zkracování lhůt realizace služeb, jednodušší řešení reklamací apod. Všichni poskytovatelé služeb, ať z ČR či jiného členského státu EU, by měli dodržovat při svém působení na českém trhu zákony ČR. Příjemcům proto nehrozí nebezpečí, že budou kráceni ve svých právech např. při zjištění nekvalitně provedených služeb a jejich následné reklamaci. Poskytovatelé služeb se totiž budou muset řídit českými zákony, např. zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky reklamace tak budou moci poskytovatelé služeb pouze zlepšit ve prospěch příjemce. To se může projevit například ve zkrácení lhůt k vyřízení reklamace apod. Rovněž informace o poskytovatelích služeb budou muset být dostupné pro příjemce, protože dle směrnice o službách musí být tyto informace příjemci dopředu známy. Poskytovatel služeb bude povinen poskytnout příjemci všechny relevantní informace, které budou potřebné pro jeho rozhodnutí o výběru poskytovatele služeb. Od vstupu ČR do EU využívají někteří čeští příjemci služeb, nabídky např. cestovních kanceláří, které nemají v České republice své zastoupení. V případě poskytnutí nekvalitní služby byla otázka reklamace složitá, ne-li zcela nemožná. Zjednodušení podmínek pro podnikání na českém trhu umožní rozšíření činnosti zahraničních společností, o které byl zájem ze strany českých příjemců, na území České republiky. Příjemcům tak nový zákon o volném pohybu služeb nabídne vyšší rozsah, kvalitu a pestrost služeb a tím i vyšší tlak na cenovou hladinu poskytovaných služeb. Závěr: Zavedení zákona o volném pohybu služeb bude znamenat pro jejich příjemce posílení právní jistoty poskytovaných služeb. Dobře informovaný příjemce služeb bude otevřenější k přijímání služeb od poskytovatelů z jiných členských států. To přispěje k intenzivnější přeshraniční výměně služeb, rozvoji nadnárodní konkurence a usnadnění směny služeb na vnitřním trhu. Zvýšení konkurence příznivě ovlivní výši cen, kvalitu a rozsah nabídky poskytovaných služeb pro příjemce. 22

23 6. Reálný dopad návrhu zákona na právní řád ČR Směrnice o službách na vnitřním trhu bude dle vládou schváleného věcného záměru zákona o službách implementována do právního řádu České republiky prostřednictvím návrhů dvou zákonů, jednak samostatného zákona o volném pohybu služeb, jednak doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb (dále změnový zákon ). Oba návrhy zákonů by měly být vládě předloženy do 30. září 2008, přičemž účinnost zákonů bude k 1. lednu Tímto aktem bude dovršena koordinace vnitrostátních právních soustav členských zemí EU, včetně zavedení správní spolupráce. Pro zpřesnění dopadů obou připravovaných návrhů zákonů na právní řád České republiky ve vazbě na již schválený věcný záměr zákona byla provedena rozdílová analýza schválené směrnice o službách a věcného záměru zákona o službách. Jednoznačně lze konstatovat, že schválený věcný záměr zákona plně transponuje směrnici o službách. A jak již bylo konstatováno v kapitole 3 budou do návrhu zákona zařazeny některé služby, na něž se směrnice o službách nevztahuje. Hlavní instituty obsažené v zákoně o volném pohybu služeb jako zřízení JKM, uznávání splnění povinnosti, uznávání dokladů, uznávání pojištění, možnost předložit neověřenou kopii listiny, neověřený překlad listiny, vymezení dohledových kompetencí, zakotvení fungování informačního systému IMI aj. jednoznačně sníží administrativu na straně podnikatelských subjektů z jiných čl. států EU, jež budou poskytovat služby na území ČR. V souvislosti s přípravou paragrafovaného znění návrhu zákona o volném pohybu služeb se bude měnit dalších 37 souvisejících zákonů v gesci MPO, MD, MF, MK, MPSV, MMR, MZd, MŠMT, MSP, MV, MZe, MŽP, ÚPV, SÚJB, ČBÚ, ČÚZK, ERÚ a jedna vyhláška v gesci ČBÚ (viz kapitola 7. Příloha). Z toho dva zákony, jež jsou v gesci SÚJB (zákon č. 19/1997 Sb. a 281/2002 Sb.), budou novelizovány z důvodů snižování administrativy s použitím nových institutů správního řízení, jež vyplývají ze směrnice o službách, i když činnosti uvedené a regulované v obou zákonech nejsou službou dle implementované směrnice. Změny se týkají zejména zavedení neomezené doby platnosti licence či povolení. Některé z těchto 37 zákonů nemusí být součástí změnového zákona, neboť jsou již v legislativním procesu jako samostatné novely. Právní úprava uvedených zákonů se promítá zejména do nových institutů správního řízení, jež mají především procedurální charakter. Dle četnosti těchto institutů bylo sestaveno následující pořadí: zavedení procedury tichého souhlasu, tj. konstrukce udělení povolení v případě, že marně uplyne lhůta pro rozhodnutí o žádosti, bude zavedena ve 26 zákonech (poř. číslo v příloze 1, 2, 4, 5, 7 13, 19 23, 25-30, 33-36), 23

24 zrušení omezené platnosti vydaných povolení bude zavedeno v osmi zákonech (poř. číslo v příloze 15, 17, 21, 24, 26, 28, 30, 31), odstranění podmínky dosažení věku, nejčastěji 23 či 21 let bude změněno v osmi zákonech (poř. číslo v příloze 2, 13, 16, 18, 33-36), zavedení neomezené doby platnosti povolení bude změněno v šesti zákonech (poř. číslo v příloze 12, 13, 33-36), vyjádření právního nároku na udělení povolení v případě, že žadatel splnil všechny podmínky pro vydání příslušného povolení, bude zavedeno ve třech zákonech (poř. číslo v příloze 4, 15, 26) požadavek získání povolení pro přeshraniční poskytování služeb, resp. zrušení omezení pro přeshraniční poskytování služeb bude zahrnut do dvou zákonů (poř. číslo v příloze 33, 37), zrušení požadavku trvalého pobytu či odstranění podmínky bydliště v ČR bude změněno ve dvou zákonech (poř. číslo v příloze 8, 13), zrušení časového omezení pro přeshraniční poskytování služeb bude promítnuto do dvou zákonů (poř. číslo v příloze 16, 26), prodloužení lhůty pro vydání povolení či rozhodnutí bude zavedeno ve dvou zákonech (poř. číslo v příloze 5, 35), Zcela ojedinělé bude zavedení dalších deseti nových institutů správního řízení: zrušení oznamovací povinnosti (1), změna sankčního ustanovení (1), zkrácení termínu ze 3 měsíců na 20 dnů pro vydání rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání zkoušky (6), právní nárok na zápis do seznamu (7), zrušení roční lhůty pro přeshraniční poskytování služeb (14), odstranění dvoustupňového povolovacího řízení pro v.o.s. (15), zrušení požadavku na prokázání finančních zdrojů (21), zrušení požadavku na právní formu (21), zavedení jednotné doby platnosti licence (24), sloučení seznamu patentových zástupců a usazených patentových zástupců (32). Těmito změnami dojde ke snížení administrativní zátěže nejen příslušných úřadů, ale i podnikatelských subjektů. Citované změny v zákonech budou výhodné nejen pro poskytovatele služeb z ostatních členských států EU, ale budou další vítanou změnou i pro tuzemské podnikatele. 24

25 Rozborem činností, resp. poskytovaných služeb, vztahující se k příslušným 37 zákonům bylo zjištěno, že cca 80 % z nich nemá na trhu služeb rozhodující místo. Jedná se sice o významné služby, avšak nikoli z hlediska objemu tržeb při jejich poskytování. Z tohoto pohledu je nutné střízlivěji posuzovat i rozsah snížení administrativní zátěže. Závěr: Promítnutí hlavních institutů směrnice o službách do návrhu zákona o volném pohybu služeb bude znamenat podstatné snížení administrativní zátěže poskytovatelů služeb z jiných členských států EU na území ČR. Promítnutí dalších institutů správního řízení v dalších 37 zákonech je sice krokem správným směrem, avšak dojde jen k nevýznamnému snížení objemu administrativní zátěže nejen poskytovatelů služeb, ale i ministerstev a příslušných úřadů, a to z důvodu druhu činností, jichž se změny dotknou. Z tohoto titulu nelze proto doporučit významnější snížení počtu zaměstnanců ve veřejné správě. 25

26 7. Příloha Přehled jednotlivých novelizovaných zákonů a vyhlášky Č. Název zákona Resort 1 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 2 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích 3 Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech 4 Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii 5 Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 6 Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky 7 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví MPO MPO Náze v úřad u SEI ERÚ Změny PTS ZOP OPV NDP PNUP PZP PTP ZČO PLV ostatní x x x zrušení oznamovací povinnosti, změna sankčního ustanovení energetický audit MPO ŽÚ zakotvení JKM MPO MD ÚNM Z x x KÚ x x Činnost podnikání v energetických odvětvích registrace subjektů vyrábějících a opravujících měřidla, činnost střediska kalibrační služby provozování autoškoly MF KDP zkrácení termínu daňového poradce ze 3 měsíců na 20 dnů pro vydání rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání zkoušky MF MF právní nárok na odpovědný pojistný matematik, nucených x zápis do seznamu správců pojišťovny, činnost likvidátorů