1. Úvod do teologického myšlení

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Úvod do teologického myšlení"

Transkript

1 1. Úvod do teologického myšlení Sám pojem teologie působí napohled velice prostě: teologie je řeč/mluvení o Bohu 1, najdeme v každé druhé encyklopedii i základní teologické příručce. Když začneme uvažovat, co vše tento pojem zahrnuje už jen to, že výraz sám o sobě (theo + logia) skrývá dvojí smysl: Boží tu může mít význam jak předmětu/objektu, tak subjektu tohoto mluvení či pojednávání. 2 Oba poukazují jednak na to, že specifický předmět teologického poznání je zřejmě Bůh, ale také, že Bůh je i subjektem teologického diskursu. Bůh je tedy Ten, který promlouvá 3 skrze jazyk teologie, nebo jak je řečeno jinde: v teologii se ujímá slova Bůh. 4 Co to však znamená, že se Bůh ujímá slova? Jak je vůbec možné, aby člověk mluvil o Bohu a co má na mysli, když říká Bůh? 5 Lze vůbec uchopit tyto otázky systematicky a racionálně? Toto téma představí hned první kapitola této přednášky (TEOLOGIE jako INTELLECTUS FIDEI). I tato nejstručnější definice nás tedy odkazuje na jeden ze základních rysů teologie, jímž je její zřejmý dialogický charakter: Boží oslovení člověka zakládá lidskou odpověď víry. Tomuto specifickému dialogu mezi Bohem a člověkem v horizontu víry se teologie snaží porozumět (viz kpt. o ÚKOLU TEOLOGIE). Metafora/obraz řeči dovoluje uvědomit si, že jako každá řeč i teologická výpověď má svou gramatiku (pojmosloví), která se neobejde bez užití výraziva a jazyka té které doby, území, určité kultury, v praxi se pak setkáváme s různými teologiemi (jazyk teologie církevních otců, Tomáše Akvinského, teologie doby osvícenství, moderní, současné doby viz kapitola o PLURALITĚ v teologii). Součástí našeho úvodu a vůbec celého kurzu fundamentální teologie bude naučit se mj. registrovat významový posun v chápání některých pojmů, které přechází z jedné kultury do druhé a rozlišit, do jaké míry zůstávají nositeli základního teologického sdělení. 6 Teologická výpověď se nezastavuje jednoduše u Boha o sobě samém, jednak sám předmět jejího bádání bývá formulován různě (jako zjevení, nebo akt a obsah víry, náboženská zkušenost, viz kpt. o PŘEDMĚTU), jednak zahrnuje sdělení o jisté celkové Weltanschaaung (celkovému pohledu na skutečnost Boha, člověka, světa a jejich vzájemného vztahu) spojené s vírou. Kromě sdělení je i v teologii důležitý také mluvčí a adresát (podrobněji bude jistě pojednán např. v rámci úvodu do biblistiky mimo rámec tohoto předmětu, zde alespoň zmínka o problematice, viz analýza studie L. Karfíkové 7 ) a jejich zasazení do určitého dobového kontextu přitom mnohé otázky, které si ohledně naší víry dnes klademe, jsou jistě v mnohém obdobné s uvažováním o víře staletí nazpátek až do dob prvotních křesťanských společenství či církevních otců, ale formulace otázek, důrazy a následně i způsob (ne zásadní obsahy) odpovídání pro člověka prvního, dvanáctého nebo dvacátého prvního století, se však budou lišit (viz poslední část kapitoly: DĚJINY teologie). Začneme však současnou tváří teologie, představením tří typů otázek, které klademe teologii dnes: 1 Srov. např. WALDENFELS 37-49, nebo Giampiero BOF in Teologia, Podrobnější bibliografické údaje viz seznam literatury ke zkoušce. 2 Teologii chápanou jako systematické, záměrné a metodické pomýšlení skutečnosti víry, vědecké integrování k nám zaměřeného slova Božího najdeme také u současného holandského teologa Schoofa. Srov. Ted SCHOOF, Aggiornamento na prahu třetího tisíciletí. Praha, Vyšehrad 2004, Srov. P. CODA, Teo-logia, 67 4 H. WALDENFELS, Ponecháme zatím zcela stranou otázku po křesťanské teologii jako křesťanské řeči o Bohu. Toto rozlišení připomíná právě Waldenfels, opírá ho o postupné a zprvu velmi váhavé přejímání tohoto původně pohanského pojmu mezi křesťany, protože nejde o pojem, který by vycházel z Písma či apoštolských otců. Rozhodujícím faktorem pro vznik křesťanské teologie bylo šíření křesťanství v Římské říši a jeho univerzalistický nárok: chtělo-li své poselství skutečně sdělit přes hranice kultur, muselo hledat také obecně srozumitelnou formu sdělení základních obsahů. Srov. WALDENFELS Jazykem lingvistiky řečeno: lze mluvit o denotátech a konotátech (přesných slovníkových významech a významech doplňujících nebo dalších přiřazených, které dále objasňují smysl): tak základní význam výrazů jako Bůh, Trojice, osoba, zůstává stejný, přesto jim individuálně přiřazujeme pro náš duchovní život další významy, někdy subjektivně podbarvené. Viz např. M. RYŠKOVÁ: Exegeze, její cíle a předpoklady in M. RYŠKOVÁ, Stručný úvod do písem Starého zákona. Praha, Skriptum 1991, Jeden z příkladů nejvýraznějšího významového posunu, k němuž v dějinách dochází: viz středověké kontroverze o mystickém/skutečném těle Kristově. 7 viz také K. RAHNER, Základy křesťanské víry,

2 1.1 LZE VÍRU POCHOPIT? TEOLOGIE JAKO POROZUMĚNÍ VÍŘE, INTELECTUS FIDEI 8 Teologie bývá již od dob sv. Augustina prezentována jako intellectus fidei = porozumění víře. 9 Je však třeba víře rozumět? Není víra čímsi vyšším, darem milosti navíc, tudíž pokoušet se ji uchopit racionálně vlastně znamená zkreslovat její význam a její nejdůležitější obsahy? Augustinovo credo ut intelligam et intelligo ut credam, 10 (věřím, abych pochopil, snažím se pochopit, abych věřil) nám k tomu říká, že výchozím bodem teologie je víra (rozuměj víra pramenící z naslouchání pramenům víry a z jejich hlubokého osobního přijetí), právě ona je předpokladem křesťanského porozumění Božímu tajemství ve světle jeho zjevení v Ježíši Kristu a že toto hlubší poznání nás má zároveň vést i k větší hloubce naší víry. Jiným příkladem je Anselmův výrok fides quaerens intellectum (víra hledá rozumové zdůvodnění/porozumění) tedy čím více i náš rozum vstupuje do hloubky Božího tajemství, tím více se blížíme blaženému patření na Boha, po kterém toužíme. 11 Porozumění víře má být reflektované, kritické a metodické, má vycházet ze zkušenosti víry a snažit se ji korektně a plodně rozvíjet i za pomoci rozumu. 12 Vždyť jak tvrdí už Tomáš Akvinský cum enim gratia non tollat naturam, sed perficiat, oportet quod naturalis ratio subserviat fidei milost neničí přirozenost, ale zdokonaluje ji, proto je zapotřebí, aby (i) náš rozum byl ve službách víry, 13 dovolíme si zde velmi volně přeložit. Úsilí o porozumění víře, které doprovází i studia teologie, má vést také k obohacení vlastní křesťanské identity: za pomoci teologické reflexe si můžeme znovu a lépe uvědomit, kdo jako křesťané jsme a kým se máme stále více stávat, tj. jak dále utvářet svůj život tak, aby vypovídal a svědčil o tom, v co věříme. 14 Teologické studium je i dalším způsobem, jak si uvědomit a případně korigovat vlastní (někdy ne zcela korektní) náboženské představy: o Bohu, člověku, světě na základě hlubší znalosti specifické křesťanské katolické tradice, s níž činíme osobní zkušenost a racionálně reflektujeme. Kritičnost a realismus vlastní vědě, jíž je i teologie (viz dále), platí pro studium teologie i pro náš duchovní život: o tajemství Boha a jeho spásném záměru s námi nevíme dosud vše, v té či oné oblasti potřebujeme své poznání rozšířit. I když dorůstáme do Božího obrazu a vrůstáme do jeho života a společenství, protože jsme k tomu Bohem uschopněni, 15 lidmi podle vzoru Kristova se teprve stáváme. Proto má teologickou reflexi ideálně doprovázet postoj pokory a otevřenosti: až do konce života budeme nahlédat nevyčerpatelných hlubin Božího tajemství. Bůh sice člověku dal svůj dar spásy v plnosti, zjevil mu své tajemství a nepotřeboval si nechat cosi pro sebe, avšak náš život je neustálou snahou porozumět mu a plněji toto tajemství přijmout do svého života. Svou identitu tříbíme ovšem i setkáním s druhými (lidmi, kulturami, pohledy na svět). Právě v setkání s někým odlišným důkladněji poznáváme sami sebe, své názory, hodnoty, stanoviska, o čem jsme ochotni se nechat poučit a co považujeme za tak zásadní, že nejsme ochotni se toho zříci. Dialog s tím, co je odlišné, co je nám cizí, ať je to jiná kultura, víra, církev, názor skupiny či jednotlivce, má doprovázet úsilí poznat vlastní základy. V teologii to bude znamenat, že pojednáme o základech, na kterých staví víra katolické tradice otázky po odlišnosti od jiných 8 Teologie jako intellectus fidei předpokládá auditus fidei, naslouchání pramenům, o kterém bude řeč v další přednášce. 9 Srov. P. CODA, Teo-logia, 32., 84nn. 10 Srov. AUGUSTIN, Sermones, 43,7, 9 in PL 38, Srov. Coda, 85n. Je třeba mít na paměti, že jde o otázku, která úzce souvisí se starším problémem separace mezi rozumem a vírou, k níž došlo a již se církev na úrovni magisteria vážně zabývala už v dobách prvního vatikánského koncilu (viz další přednáška). Srov. např. CODA, Teo-logia, 34n. 12 Srov. CODA, Teo-logia, S.Th., I., q.1, a.8, ad 2um, cit. in CODA, Teo-logia, 35, pozn Tj. jestliže věřím, že Bůh miluje člověka a přeje si, aby i člověk odpovídal v pravdě podle míry přijaté lásky - v praxi tedy nebude stačil jen hlásání prostřednictvím zbožných slov - postoje smíření, odpuštění, lásky až do krajnosti vlastní Ježíšovi však do vlastního života nevčlením, nebudu-li dostatečně motivován vírou, která poznává, že Bůh je k člověku skutečně krajně trpělivý a milosrdně milující. 15 Jeho milostí, duchem synovství který nám byl dán při křtu, srov. např. 1Kor 2,

3 církevních společenství, náboženství nebo lidí bez vyznání nebudou v našem kurzu alespoň zpočátku tak prvořadé. 16 Fundament, čili základ, slovo, které nacházíme v názvu naší disciplíny, odkazuje mj. k potřebě rozlišit, co je jádrem našeho přesvědčení, kterého se nemůžeme zříci, aniž bychom přišli o svou identitu a co tímto jádrem není. 17 Předpokládá existenci/osvojení celkového obrazu Boha, člověka, světa a jejich vzájemnému vztahu. Tento obraz je pak více či méně uvědomovaný a ideálem je pochopitelně dospět k tomu, abychom v tomto ohledu naše osobní přesvědčení o tom, co tvoří tento základ také odpovídalo skutečnému jádru křesťanské zvěsti, neboť tento celkový pohled ovlivňuje naše další uvažování o věcech víry. 18 Existují různé cesty, jak tento základ uchopit, žít: vedle žité víry (živá zkušenost církve i osobního vztahu k Bohu), která má reflexi předcházet, se nabízí i cesta teologické reflexe, která má poskytnout další prostředky, jak tuto zkušenost víry dále prohloubit a nasměřovat ke službě společenství. Jde tedy o mnohem víc, než o racionální obhajobu víry: 19 rozum, který korektně promýšlí vlastní zkušenost víry, bude umět tuto zkušenost nejen interpretovat, ale také zvládat její obtížné momenty i případné pochyby a otázky a bude otevírat nové horizonty poznání Boha. 20 K tomu však bude zapotřebí vyvinout úsilí porozumět i odbornějším teologickým textům, tak aby i ony mohly živit náš křesťanský život. Cílem zůstává, abychom dospěli k víře, která je v nejlepším slova smyslu prostá - avšak právě proto se nelze spokojit s polovičatým poznáním, které se zastaví u složitosti problémů, jež se postupně objevují před našima očima, sotva se začteme do prvních stránek teologických textů. Prostá víra problémy a jejich složitostí nepohrdá ani je neobchází, ale také z nich nedělá střed světa. Prostá víra jistě neznamená víru bezmyšlenkovitou, cílem je dospět k tomu, abychom po důkladném studiu byli schopni čelit i složitým problémům (tj. nezjednodušovat je) a snažit se jako i křesťané prvních dob rozumět alespoň do jisté míry tomu, co vyznáváme TEOLOGIE JAKO VĚDA Jak dále ukážeme v kapitole věnované dějinám pojmu, teologie nebyla vždy chápána jako věda, teologie jak o řeč o Bohu u církevních otců znamenala prožitek liturgie nebo určitý životní styl křesťanů. Zatím však přistupme na toto vymezení a pokusme se ukázat, nakolik a čím je teologie vědou. Že vědeckost teologie je vědeckostí svého druhu, nesrovnatelnou s vědami přírodními a v plné míře ani s humanitními vědami, tvrdí česká teoložka Ivana Noble ve své studii Teologie jako věda ve východní a západní tradici. 22 Vědeckost teologie podle ní může být jen z části hodnocena kritérii, jaká se uplatňují jinde, protože tato kritéria postihnou jen jednu stranu vědeckosti teologie, totiž její snahu o adekvátní vztah k ostatním akademickým disciplinám, ke zdrojům lidského poznání, které se přímo neodkazují k víře v Boha. Teologie ale musí usilovat také o to, aby se nezpronevěřila svým kořenům, musí kultivovat vztah k víře, která je ni také zdrojem poznání, dokonce prvořadým, a umožňuje teologii ještě jiný vhled než jakého dojde za pomoci 16 Většina textů, na které odkazujeme v seznamu doporučené literatury, tuto problematiku uchopuje jiným způsobem, nejbližší koncepci, kterou představíme v tomto kurzu jsou: čtyřsvazkový manuál Teologie Fondamentale I.-IV. vydaný italským nakladatelstvím Cittá Nuova v r ; traktát G. TANZELLA-NITTI, Lezioni di Teologia fondamentale, Aracne, Řím 2007, C. GRECO, La rivelazione. Fenomenologia, dottrina e credibilità. San Paolo V kapitole o základu pojednáme také o hierarchii pravd, ve smyslu, jak o ni mluví poslední katechismus katolické církve. 18 Deformacemi tohoto obrazu v oblasti duchovního života se zabývá např. K. FRIELINGSDORF, Falešné představy o Bohu. V oblasti teologie v případě, že jde o závažné deformace, neslučitelné s naukou církve, mluvíme o herezích, bludech. 19 viz kapitolu z dějin fundamentální teologie věnovanou apologetickému přístupu 20 Srov. I. NOBLE, Po Božích stopách, Co pak znamená, že Bůh stvořil nebe a zemi, když víme, že země a vesmír jsou výsledkem vývoje (evoluce), která trvala miliardy let? Co znamená, že Bůh ve světě jedná, když tu máme Osvětim ad. jak tam byl Bůh člověku blízko? Jak to, že stále ještě trvá pluralita náboženských tradic? PESCH, Existuje I. NOBLE, Teologie jako věda ve východní a západní tradici. In 3

4 akademického bádání. Bez něj ovšem by i jako akademická disciplína ztratila svůj charakter, a bylo by ji možno redukovat na filosofii, historii, sociologii, psychologii nebo politologii. 23 Teologie jistě využívá poznatků zmíněných oborů, ale jako každá věda i teologie musí představit jaký je její specifický cíl, jak definuje předmět svého bádání a jaké postupy volí, aby dospěla k řešení stanovených úkolů ÚKOL TEOLOGIE Český františkánský teolog Jan Evangelista Urban ( ) ve své přednášce z r tvrdí, že není na místě pěstovat jakousi dvojí teologii, pro experty a pro lid, ale spíše podporovat dvojí pohyb: ze strany profesionálních teologů se snažit co nejvíce zpřístupnit výsledky teologického bádání, 25 a tomu má ze strany posluchačů odpovídat snaha uschopnit se k porozumění. Urban podle této ochoty vyjít vstříc adresátovi rozlišuje teologii na živou a neživou. 26 Ve středu živé teologie je Ježíš Kristus a nikoliv boj s cizími názory. Také pneumatologický prvek této teologii není cizí: Duch Kristův totiž vede církev v jejím bádání o víře od spekulace zpátky k pramenům, tj. předpokládá mnohem větší využití Písma v teologické reflexi než jak tomu bylo např. do poloviny 20. století a obdobně i větší obeznámenost s patristickou literaturou. Živá, otevřená teologie je podle Urbana i přirozeně ekumenická usiluje totiž o jednotu, ke které je možno kráčet jen s postoji, které nejsou tolik zatížené předsudky a dávnými spory a teologií, která se prezentuje jako odmítavě vševědoucí a autoritativní, nýbrž naopak jako učenlivá: uznávající, že Duch svatý může působit i v jiných náboženských skupinách. 27 Taková teologie zásadně spojená se životem dnešního člověka: naslouchá Božímu lidu, protože podle Urbana již neplatí dělení na církev učící a církev slyšící, neboť celá církev a její teologie je také naslouchající a má dbát i na působení Ducha svatého v prostých věřících a i tyto projevy Ducha zkoumat. 28 Urban klade důraz na pozitivní vztah teologie k současné společnosti: 29 na její přijetí a službu, což neznamená nevnímat existující negativní rysy soudobého sociálního života a jeho kultury, ale pokud je a priori odmítneme, domnívá se Urban, nemůžeme lidem své doby porozumět, 30 a tudíž křesťansky sloužit. Úkolem teologie v širším slova smyslu tedy podle Urbana je 31 hledat, otvírat a rozvíjet svědectví Ježíše Krista o Bohu překládat slovo svědectví do jazyka dnešního člověka naslouchat vanutí Ducha a zkoušet je, připravovat svědectví pro zvěstování 23 Adekvátní vztah ke křesťanské víře tedy podle Noble může mít jen ten, kdo věří a praktikuje svou víru ve společenství usilujícím o ortodoxii. Teologie se zabývá i tím, co je obsahem takového vztahu a zda potřebuje ke svému zdravému růstu ostatní zdroje lidského poznání a moudrosti, srov. tamtéž. 24 J. E. URBAN, katolický kněz a františkán, zakladatel řeholního institutu sester Apoštolátu sv. Františka (tzv. sestry urbanky), v procesu s představiteli katolických řádů v březnu 1950 odsouzený ke 14 letům vězení, dnes zkoumána možnost jeho svatořečení. K jeho postavě a dílu viz V. VENTURA, Jan Evangelista Urban. Život a dílo. Sonda do dějin české a moravské spirituality. Brno, CDK Rysy takové teologie pak podle Urbana jsou: má být služebná a pokorná (přijímá otázky svého prostředí jako oslovení, na které má odpovědět), sloužit (nemluvit přes hlavy, nebýt jen oficiální a školská, ale mít i také prorocký charakter), být srozumitelná (tj. vyjadřovat se současnou češtinou, současným jazykem), srov. J. E. URBAN, Dnešní přístup k teologii, tamtéž, Srov. URBAN 7 28 Podle Urbana je toto pojetí, tj. že Duch svatý může promlouvat nejen skrze učitelský úřad církev, ale i skrze lid Boží, vlastně nové. Úkolem úřadu je pak rozlišování tohoto působení. Srov. URBAN 7 29 Urban ve své přednášce vyzývá k přijetí současného stavu společnosti, její kultury i vědy: při vědomí, že sice stojíme mezi dvěma etapami, ale přijmout to jako éru vývoje. Uznat možnost pluralismu teologických úvah, nutnost pevnosti v základech ale poctivosti v experimentech teolog má rozpoznat, co je trvalou a neměnnou skutečností a co skutečností dějinnou. Právě toto rozlišení totiž je podle Urbana odpovědí na mnoho aktuálních otázek. Srov. tamtéž, Také poznámky o teologii pro české prostředí (reálnost, ne umělé syntézy, soudobost teologického výraziva) 31 Urban se přitom opírá o Welteho text z r. 1964: Gott in der Welt 1, Herder , cit. in URBAN 3. 4

5 stanovit meze přílišnému spekulování o Bohu budit v myslích zájem o božské věci a porozumění pro ně, vykládat nauku církve podle jejího učitelského poslání nebo pro učitelský úřad 1. Fundamentální teologie - úvod Podobné důrazy najdeme i v textu německého teologa Waltera Kaspera K současné situaci situaci a současným úkolům systematické theologie, 32 v němž se připomíná důležitost kontextu, ve kterém dnes uvažujeme o naší víře, a že ke kritice je vždy nutno připojit pokus o nalezení pozitivních východisek. Jde totiž o problémy, které se nás jako křesťanů týkají a které máme reflektovat ve světle křesťanského tajemství a odtud hledat východiska, řešení a vyložit všem lidem křesťanskou naději, 33 jak zní požadavek známého úryvku z prvního listu Petrova. 34 Vědecký charakter teologie předpokládá, že má svůj specifický předmět, výchozí princip a částečně i odlišné metody bádání ve srovnání s ostatními profánními vědami. 35 Přesto právě ony jsou pro teologii dnes nezbytné: teologie vždy byla historicky poznamenána svou dobou a tvořila své systémy a školy, které byly podmíněny dobovým milieu. Teologie se tedy nemůže vyhnout této konfrontaci /poselství evangelia s názorem na svět. 36 Na rozdíl od jiných věd teologie nemá zůstat vědou čistě teoretickou vědou, ale mít existenciální dopad. Podle německého teologa Karla Rahnera je pro svůj vztah k víře teologie vlastně praktickou vědou, neboť počítá s nadějí a láskou, v nichž se poznání dává a bez nichž není možné. Či jak formuluje americký teolog F. S. Fiorenza: Teologie je křehká disciplína, neboť je to akademický obor, a zároveň má vztah k víře. Jako akademická disciplína sdílí všechny vědecké cíle ostatních akademických oborů: snaží se o historickou přesnost, pojmovou přísnost, systematickou jednotu a interpretační jasnost. Ve vztahu k víře sdílí teologie veškerou křehkost víry samé. Je více nadějí nežli vědou. 37 Jako každý jiný vědecký obor také teologie se setkává s fakty, událostmi, jevy, které následně srovnává a interpretuje, zobecňuje a vytváří z nich ucelené koncepce a dochází k hodnocení těchto událostí, fakt či jevů: deskripce faktů/jevů komparace interpretace zobecnění vytváření koncepcí + hodnocení Jako ostatní vědy také teologie pracuje s fakty, jejichž zvažováním vznikají hypotézy a následně celková filozoficko-náboženská koncepce, která zpětně ovlivňuje setkání s dalšími fakty a jejich promýšlení. Teologie se musí zabývat i narůstající distancí, která přirozeně vzniká mezi událostí, která stojí na počátku (náboženskou zkušeností/zkušeností víry/boha/skutečnosti) na počátku a jejím dopadem na náš život, naše jednání: událost svědectví myšlenky(reflexe) slova jednání (etické, liturgické, život společenství církve i duchovní život jednotlivce) Naše jednání je tedy jistým způsobem závislé i na celkovém myšlenkovém uchopení zkušenosti víry, která čerpá ze svědectví o základu/události Božího zjevení. Jestliže tato reflexe zkušenosti (a z něj vzniklý křesťanský obraz Boha, člověka, světa) obsahuje závažné nedostatky či zkreslení, pak i celý náš život víry bude deformovaný. 38 Také proto se při hledání řešení v teologii doporučuje postupovat kriticky, metodicky a systematicky In W. KASPER: Theologie součást naší doby. Praha ČKA Srov. též KASPER, Autonomie a theonomie, tamtéž. Ke stanovení pozice křesťanství v moderním světě viz předchozí Kaperův text, Srov. 1Pt 3,15 35 Srov. K. RAHNER, Teologie in RAHNER - VORGRIMLER Srov. tamtéž, Srov. F. S. FIORENZA: Systematická teologie: úkol a metody in FIORENZA GALVIN, Více viz koncept teologie jako zkušenosti víry u I. Noble. 39 Tj. s rozlišováním, s určitým pořádkem spět k celkovému porozumění, jehož jednotlivé části na sebe vzájemně navazují a toto poznání je ucelené i otevřené zároveň Srov. P. CODA, Teo-logia,

6 1.2.2 PŘEDMĚT TEOLOGIE Přes jakousi velmi obecnou shodu o předmětu teologického bádání (teologie je vědou o Bohu ), upřesnění se u jednotlivých autorů či teologických škol vyskytují odlišnosti v jeho bližším vymezení a následně i odlišná metodika, již ten který dílčí výzkum používá. Uvedeme alespoň několik významnějších příkladů různých formulací předmětu teologické reflexe, začneme dvěma klasickými definicemi předmětu teologie: Tomáš Akvinský: V posvátné nauce se o všem pojednává se vztahem k Bohu, protože buď se jedná o Boha samotného, nebo o to, co je zaměřeno k Bohu jako k svému počátku a cíli. Kongregace pro nauku víry: Donum veritatis - o církevním povolání teologa: předmětem teologie je Pravda, živý Bůh, a jeho plán spásy, zjevený v Ježíši Kristu. 40 a) Zjevení Předmět teologie bývá vyjádřen jako zjevení, i ono má své dějiny a vrchol, který jako křesťané spatřujeme ve zjevení/sebesdělení Boha v Ježíši Kristu. Tento dějinný charakter z teologie činí vědu historickou, se vztahem k budoucnosti, protože dějiny v pohledu teologie tíhnou k dovršení a naplnění zaslíbení (K. Rahner). 41 Theologia pak znamená naslouchání věřícího člověka dějinnému zjevení Božího slova, s ním spojená vědecká metodická snaha o jeho poznání a rozvíjení reflexe o tomto předmětu tj. úsilí spojené s nasloucháním Božímu slovu, které je zjevením Boha a které je trvale přítomno a uchováváno v církvi. K adekvátnímu uchovávání slouží živý učitelský úřad církve (tradice), která toto slovo vykládá se stálým zřetelem na Písmo svaté. 42 Lze také, jinými slovy, říci, že materiální a formální předmět teologie je zjevení Boha v Ježíši Kristu. Toto zjevení má specifický obsah neodlučitelný od christologie a trinitárního dogmatu a je uchopeno specificky teologickou formou reflexe. 43 b) akt + obsah křesťanské víry Předmětem teologie může být i akt + obsah křesťanské víry (čili fides qua + fides quae 44 ), zkoumaný metodickou reflexí. Víra jako zaujetí v tomto zkoumání není překážkou, naopak: její zkušenost je tu výhodou. Úkolem teologie v církvi pak je jistá kritická úloha vůči církvi a životu z víry. Teologie je v rámci církve službou darem (charisma), proto nemusí být nutně vázáno na nositele úřadu a může vyskytovat i mimo úřad. 45 Z víry jako předmětu teologie vychází vedle dokumentu Fides et ratio např. autoři jako Seckler a Coda. 46 Druhý z nich zdůrazňuje pluralitu teologií, která z teologie jako inteligence víry vyplývá: některé školy se budou zabývat porozuměním víře ve smyslu onoho původního theologhein, tj. narativní biblické zvěsti o Bohu a současně normy každé křesťanské teologie. Protože však sama víra podněcuje touhu poznávat, teologii náleží také kritická kontrola této oblasti a spekulativní přístup k řeči víry o Bohu (to je podle něj úkolem spekulativní či kriticko-vědecké 40 Srov. KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY, Instrukce Donum veritatis o církevním povolání teologa. Olomouc: Matice cyrilometodějská, Srov. RAHNER - VORGRIMLER Srov. RAHNER-VORGRIMLER, Srov. ŽÁK Lubomír in LORIZIO G., Teologia fondamentale, I, fides qua = akt víry se vztahuje k víře jako úkonu lidské svobody a rozumu (opakovaný návrat či stále hlubší odevzdanost Bohu, i tu lze reflektovat), fides quae k obsahům, které věříme, tj. ke zjevení Boha v Kristu. 45 Srov. RAHNER - VORGRIMLER Srov. např. CODA, Teo-logia, 38n. 6

7 teologie), avšak existuje také teologie mystická, jež podle Cody člověku nabízí poznání, které se stává poznáním samotného Boha v nás. 47 c) náboženská zkušenost/zkušenost víry Existují i definice předmětu teologické reflexe, které se zaměřují na náboženskou zkušenost, případně zkušenost víry. Společný důraz kladou na složitou prostředkující a hermeneutickou roli teologie: teologie jako porozumění náboženské zkušenosti (I. Noble) 48 nebo jako interpretace posvátných pramenů na půdě víry (L. Karfíková). Spojuje je vědomí množství faktorů, které vstupují do procesu komunikace určitého poznání druhé osobě a oné narůstající distance od původní události, k níž dochází při jakékoliv reflexi zkušenosti Boha (či víry a jejích výrazů), která byla typická např. pro apofatickou teologii otců a kterou dnes teologii paradoxně připomínají jiné vědy, např. filozofická hermeneutika či moderní lingvistika. Při teologické reflexi totiž probíhá komplexní proces, v němž platí podobné zákonitosti jako pro zacházení s jakýmkoliv sdělením: než k posluchači/čtenáři dospěje, prochází procesem dekodifikace, v jehož závěru k druhému dospívá zlomek původní reality. V následujícím schématu ponecháváme toto schéma v jeho obecné podobě, bez aplikace na teologické kategorie: 49 skutečnost prožitek zkušenost její ústní formulace písemné zachycení zkušenosti čtenář/posluchač 100% 10% 2% 1% 0,1% Česká teoložka Ivana Noble zdůrazňuje, že teologie jako interpretace zkušenosti zahrnuje mimo jiné práci s postoji víry, naděje, lásky, které ho otvírají budoucnosti a důvěře, že Bůh, který je s námi dnes, bude s námi i zítra 50. Právě se zkušeností těchto tří postojů máme kriticky pracovat, v nich je zkušenost víry uložena. Teologie se také neobejde bez tradice, čili bez reflexe zkušenosti/dialogu s Bohem v rámci křesťanských tradic, které o Bohu vydávají svědectví. Náboženská zkušenost totiž otvírá poznání Boha, které je nejen subjektivní, ale i zprostředkované tradicí, právě z ní přejímáme slova, obrazy a způsoby, jak vnitřnímu životu a vztahům s druhými lidmi připisovat smysl. Komu tato tradice chybí, často má pouze hluboký zážitek bez odpovídající hloubky porozumění, domnívá se Noble: zbytky symbolů, s nimiž pracují, mají hubený význam, protože nejsou živeny předivem vztahů, v jehož rámci tyto symboly žijí. 51 Jiná česká teoložka a filozofka, Lenka Karfíková představuje teologii jako hermeneutiku 52 víry, 53 která promýšlí víru interpretací jejích výrazů, konkrétně interpretací posvátných křesťanských textů a jiných důležitých, příp. závazných výrazů víry (v dějinách i v současnosti). Mezi vírou a jejími výrazy existuje úzká souvislost: víra se děje právě ve svém vyjádření = ve slově a vyznání, v symbolu, gestu, uměleckém díle a především v jednání a ve způsobu života jednotlivců a křesťanských společenství. Právě tam se víra děje, artikuluje, nachází a zároveň je tímto vyjádřením zpětně ovlivňována a formována. 54 Teologie jako nauka o interpretaci s sebou nese i reflexi o pravidlech a specifické povaze teologické interpretace. 55 Platí tedy, že výrazy víry lze teologicky interpretovat a že se snažíme porozumět věroučným formulacím a teologickým textům, křesťanským symbolům, liturgickým gestům, uměleckým dílům i životu křesťanských obcí - v teologii právě prostřednictvím řeči, slova, neboť existují i jiné typy interpretace křesťanského poselství (např. liturgické jednání, 47 patří sem podle Cody poznání, o kterém mluví mystikové jako Jan od Kříže (srov. jeho Živý plamen lásky, B, 2,34). Nejde o jiný typ poznání ve srovnání s poznáním víry, ale o cosi jako radikální explicitaci, nezištný plod specifické Boží milosti. Srov. CODA, tamtéž Srov. Ivana NOBLE, Po Božích stopách. Teologie jako interpretace náboženské zkušenosti. Brno, CDK In S. De GUIDI, Ecclesiologia sistematica Viz též dále schéma Communicazione e teologia. 50 NOBLE 16. Souvisí s teologií jako úsilím o setkání ortodoxie (správného způsobu věření) a ortopraxe (správného způsobu života). Srov. tamtéž 45. Propojení teologie s vírou, nadějí, láskou najdeme také u Cody, srov. CODA, NOBLE, 7n. 52 hermeneutika: z řec. výklad, tlumočení, dnes obvykle buď praktické umění interpretace nebo nauka o interpretaci. 53 srov. např. L. Karfíková: Teologie jako hermeneutika víry in Teologický sborník 1/ Platí, že víra není beze zbytku totožná se svým výrazem, tamtéž. 55 článek L.K. se dál soustředí především na pravidla teologické interpretace. 7

8 životní styl věřících, umělecká díla ). Zásadní však je uvědomit si probíhající proces prostředkování, k němuž dochází mezi interpretovaným textem a adresátem výkladu text adresát interpretace prostředkování Text/dílo je na svém autorovi relativně nezávislý a jeho schopnosti interakce s posluchačem/čtenářem zakládá schopnost oslovovat: aby to bylo možné, vyžaduje společnou zkušenost adresátů nebo sdílený pohled na skutečnost - pak je možné, aby dílo oslovovalo i různé kultury a doby. Velikost určitého díla poměřujeme právě tím, jak je schopno ustát tuto pouť časem a různými kulturami. Jestliže ale máme prostředkovat, je třeba ony struktury chápání skutečnosti tak, jak jsou přítomny v díle, co nejvíce přiblížit strukturám porozumění adresáta a být si vědomi, že jde o pouhé přiblížení: že horizont autora a horizont adresáta se zřejmě nikdy zcela nepřekryjí. Při interpretaci jsme vždy vedeni nějakým zájmem, sledujeme určitý cíl, který naši interpretaci ovlivňuje, 56 tento zájem může být vědomý a plně reflektovaný, anebo neuvědomovaný, přesto tu bude přítomen a s ním i kontext, ve kterém se jako vykladači pohybujeme i určitá tradice výkladu díla. Konkrétně při interpretaci posvátného textu, jímž je pro nás jako křesťany Písmo Starého i Nového zákona, nás zaujatost víry povede k tomu, že toto dílo budeme vnímat jako výraz/písemné zachycení víry Izraele a víry rané církve. Písmo je pro nás božsky inspirované: tj. je také písemným zachycením toho, jak se Bůh těmto společenstvím v jejich dějinách zjevil, 57 jak Bůh jedná v dějinách svého národa jako Boží jednání však může být pochopeno jen ve víře. Tyto texty jsou zároveň normativní pro sebeporozumění daného společenství: své chápání textů vyjadřujeme teologickou porozuměním a životem ve věřícím společenství. Úkolem teologické hermeneutiky a základním pravidlem, na kterém její bádání staví, je interpretace posvátných pramenů na půdě víry, má přitom brát zřetel na víru adresáta, jíž chce pomoci ke zrodu, reflexi a artikulaci. 58 Jinak řečeno: teologie slouží křesťanskému společenství v jeho víře a je jednou z podob interpretace základní zkušenosti Zjevení. Je pro ni specifické, že její výklad má slovní podobu a jeho účelem je prostředkovat mezi porozuměním zakládajícímu příběhu víry zachycenému v Písmech a adresátem v jeho dobovém a kulturním kontextu. 59 K celkovému doplnění připomeňme schéma, které aplikuje poznatky moderní lingvistiky na teologii. Soustředí se přitom na původce a adresáta určitého jazykového projevu či poselství: 60 původce/mluvčí/autor poselství (jazykový projev) adresát/posluchač/čtenář nepřímý: ekonomická Trojice přímý: 1. apoštolové a jejich následníci (papež a biskupové) 2. každý dospělý křesťan (laici, řeholníci, kněží, jáhni ) vliv prostředí v němž probíhá komunikační akt i prostředí textu: tj. zda projev ústní či písemný, jaký obsah, jaký žánr komunikace v případě Písma: 1. židé od kněží, zákoníků, farizejů po chudé, po Ježíšovy učedníky a Ježíše samotného 2. po Velikonocích: všichni, kdo chtějí naslouchat 3. ten, kdo nese odpovědnost za církev = magisterium (tj. slouží Slovu, není nad ním, ale je adresátem a interpretem 56 V případě teologické interpretace nás ovlivňuje horizont víry. 57 KARFÍKOVÁ, tamtéž 58 tamtéž 59 pro katolickou tradici je důležité i to, že se výklad opírá nejen o posvátné texty Písma, ale považuje za směrodatný také život prvních křesťanských obcí, zachycený v tradicích církve, srov. KARFÍKOVÁ, tamtéž. K dnešnímu pojetí vztahu Písmo-tradice viz mj. dokument Dei verbum Srov. heslo Communicazione e teologia in BARBAGLIO-BOF-DIANICH:Teologia, srov. též R. Jakobson, jeho šest základních složek komunikačního procesu = šest funkcí textu 8

9 1.3 PLURALISMUS V TEOLOGII aneb JAK SE VYZNAT V MNOŽSTVÍ TEOLOGICKÝCH PROUDŮ A ŠKOL? Nejde samozřejmě o problém současné teologie, pluralita teologických škol je trvalý jev dějin křesťanství. 61 Už na úrovni NZ zaznamenáváme různé teologie pavlovskou, janovskou, teologii listu Židům atd., v patristice viz např. antiochijská či alexandrijská škola a vůbec východní a západní teologické proudy. 62 Mnohost teologických škol, proudů, disciplín apod. je podmíněna různými faktory, často odlišnými kulturními nebo dobovými kontexty, v nichž teologie vzniká a ve kterých se snaží hledat adekvátní řešení stanovených úkolů. Některá původně lokální témata přitom nabývají na obecném významu nebo na aktuálnosti: pro současnou teologii se proto dnes zdá důležitý např. vliv ekumenického hnutí, dialog s jinými náboženskými tradicemi, se soudobou filozofií ad. 63 a) pluralita teologických disciplín a jejich metod 64 Nebude problém se shodnout na faktické existenci různých teologických disciplín a jejich metod, v jejich členění (zejména co se týče současných tendencí) však zdaleka nepanuje shoda, s odlišným teologie na jednotlivé disciplíny i jejich pojmenováním se setkáme už při prostém srovnání studijních plánů několika katolických teologických fakult. Pro italského systematického teologa Piera Cody základní rozlišení teologických oborů probíhá především na úrovní dvou základních kategorií, do nichž sdruženy na jedné straně disciplíny, které zaměřeny na dějinnou dimenzi teologie, a na druhé ty, které se věnují především systematickému promýšlení teologických problematik. 65 Vedle toho spatřuje v teologii další základní napětí mezi ortodoxií a ortopraxí, tj. mezi dogmatickým a etickým/praktickým aspektem teologie. 66 Historické a systematické obory rozlišuje ve svém Teologickém slovníku i Karl Rahner. Historické se zabývají dějinami zjevení, systematické se zabývají zachraňujícím Bohem a jeho dílem, člověkem v setkání s Bohem a člověkem ve společenství církve. Celá teologie stojí na jakémsi předpokladu úvah o důvodech a způsobech, proč a jak existuje čili na fundamentální teologii. 67 Jednotlivé disciplíny pochopitelně volí odlišné metody (tj. adekvátní postupy, které umožní dosáhnout cíle, který jsme si vytyčili), případně si je vzájemně vypůjčují i přes hranice teologických oborů teologie se nemůže obejít bez využití poznatků a metod jiných věd, srov. např. studium Písma, pro něž je nezbytná filologická a historicko-kritická metoda (jinak vlastní především filologům a historikům) - samozřejmě s vědomím, že v kontextu teologického bádání mí Písmo jiný normativní význam pro víru než pro badatele jiného oboru, tj. je také písemně zachyceným Božím slovem, které svědčí a vyjadřuje Boží sebezjevení člověku. 68 Podobně pojmosloví, které užíváme v teologii, bude jen obtížně nadčasové, neboť je vždy zakotveno v určité filozofii a kultuře - proto teologie musí promýšlet i svůj vztah k filozofii a jiným oborům, jejichž poznatků využívá. 69 Každá disciplína přitom pracuje s třemi nezbytnými prvky, z nich je možno vyvodit další základní členění teologických disciplín: údaje - významy - hodnoty 61 Srov. zejm. G. PELLAND, Le phénoméne des écoles en théologie, in Gregorianum, 75 (1994), Srov. CODA 50, podle Cody antiochijská byla orientována spíše aristotelsky, zatímco alexandrijská pro komunikaci křesťanské zvěsti ve svém kulturním prostředí využívala více o platónskou filozofii. 63 K otázce jednoty a plurality v teologii viz též MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, Jednota víry a teologický pluralismus, in POSPÍŠIL C.V., Hermeneutika mystéria, Viz též K. RAHNER, Základy K metodám se podrobněji vrátíme v navazující kapitole. 65 Příp. jako převážně synchronní nebo diachronní postup zkoumání, tj. zaměřený na systematizaci reflexe podle témat, nebo se zdůrazněním časového rozvoje té které tematiky. 66 Srov. CODA, Teo-logia, RAHNER - VORGRIMLER, Srov. CODA, Ke vztahu teologie, filozofie a religionistiky viz např. C.V. POSPÍŠIL, Náboženství ve světle teologie, religionistiky a filosofie in Salve 4 (2007) K pluralismu v teologii v tomtéž čísle viz též Š.M. FILIP, Teologický pluralismus. 9

10 Podle toho, který prvek je v určitém oboru výraznější, může patřit do skupiny oborů tzv. pozitivních či historických teologických disciplín, nebo systematických či praktických. 70 pozitivní teologie zahrnuje obory jako úvod do Písma a jeho exegeze, dějiny církve, dějiny dogmatu, patrologie, tj. všechny teologické disciplíny, které se zabývají historickými údaji a jejich bezprostředním uchopením, tato dějinná fakta (v širším slova smyslu, neboť sem patří obory zabývající se Písmem, dějinami, osobnostmi a jejich myšlením) jsou prvním prvkem každého poznání, je třeba jim věnovat pozornost a pracovat s nimi korektně a exaktně systematická teologie zahrnuje systematickou christologii, eklesiologii, teologickou antropologii, sakramentální teologii, trinitologii apod., čili obory, které se zaměřují na významy údajů: význam určitého gesta, dějin spásy. Nejde o sestavování systémů, ale o hledání významu, vyžaduje nejen pozornost vůči základním údajům, ale soustředí se na jejich porozumění v rámci celkového poselství praktická teologie soustředí obory jako pastorální teologie nebo církevní právo, katechetika, tj. ty, které se zaměřují na hodnotu a jeho praktický dopad 71 Všechny teologické obory pochopitelně musí pracovat se všemi třemi zmíněnými prvky aby teologie byla pravdivá, musí zůstat věrná všem třem základním kritériím: udržuje-li v harmonii věrnost zjevenému údaji, inteligenci, která ho chápe, a životu (životní zkušenost). I systematická teologie proto musí být historicko-praktická. 72 b) pluralita různých forem teologie S jinou pluralitou se setkáváme při rozlišení teologií podle jejich základní otázky, která se může zdát více zdůrazňující vztah člověka k Bohu (antropocentrická, antropologicky orientovaná teologie) nebo se zdají zásadně vycházet od úvah o Bohu (teologie teocentrické). Přestože s tímto vymezením nemusíme souhlasit, za příklad první bývá dáván K. Rahner, za příklad druhé orientace H. Urs von Balthasara. 73 Český teolog, dlouholetý přednášející na Papežské univerzitě v Lateránu, Karel Skalický podle této základní orientace (zaměřené spíše na Boha-na člověka) rozlišuje tři proudy v teologii a následně (v závorce uvedené) tři definice teologie: teocentrická (věda o Bohu), antropocentrická (věda o víře člověka), teo-antropická (věda o zjevení Boha člověku) 74 Různost však nacházíme také na úrovni jednotlivých teologických škol. Co se týče tradice, nejvlivnějšími teologickými modely minulosti se zdají být (např. podle amerického teologa Fiorenzy) 75 teologie sv. Augustina, Tomáše Akvinského a novoscholastika, které jsou jakými klasickými teologickými paradigmaty západní církve, jež nejvíce ovlivnily teologickou reflexi západní římskokatolické teologie nejen své doby. Máme-li se pokusit o vystižení teologických proudů a škol v současné teologii, dovolíme si odkázat na zmíněnou studii F. S. Fiorenzy v prvním díle Systematické teologie. Římskokatolická 70 nemohu např. stanovit hodnotu a z ní vyplývající normu jednání pro člověka určitého dobového a kulturního kontextu, aniž bych bral na vědomí pole významů a dat, které jí mohou bránit v přijetí této normy 71 G. GIRARDI, ale též DE GUIDI, Ecclesiologia sistematica De Guidi tu mj. cituje Heideggera: fenomenologia e teologia. Che cosa significa obiettiva, pensare, parlare? s. 21, který říká, že teologie je pravdivá, udržuje-li v harmonii tři základní kritéria: věrnost zjevenému údaji, inteligenci, která je chápe a životu (životní zkušenosti). I systematická teologie podle něj proto musí být historicko-praktická. 72 Tamtéž. De Guidi zde cituje Heideggera (M. HEIDEGGER, Fenomenologia e teologia, v it. vyd. 21) 73 Námitky proti tomuto vymezení vznáší např. severoitalský teolog Giacomo Canobbio, srov. jeho text in I. SANNA, K. Rahner. Toto dělení, spolu s odkazem na další dva typy, které vidí v dialektické teologii K. Bartha a v teologii korelace P. Tillicha, uvádí např. CODA, v tomto třetím významu budeme pracovat s teologií také v rámci našeho kurzu fundamentální teologie, tj. předmětem našeho studia zůstává Bůh, výchozí perspektivou našeho pohledu je jeho sebe-zjevení člověku, ani pól lidského adresáta zjevení by však neměl být druhořadý. 75 Srov. FIORENZA F. S. Systematická teologie: úkol a metody in Francis S. FIORENZA, John P. GALVIN (ed.): Systematická teologie I, Římskokatolická perspektiva. Brno, CDK

11 perspektiva. 76 Kromě analýzy pěti současných teologických přístupů (transcendentální teologie, hermeneutická teologie, analytické teologické přístupy, metoda korelace, teologie osvobození) s jejich silnými i slabými stránkami, v ní autor připomíná, že uprostřed různorodosti škol, metod a přístupů lze možno najít některé konstanty. Jedním z těchto pevných bodů je podle něj Písmo, a jeho význam, který je však dán jeho interpretací, 77 přičemž je důležitá metoda této interpretace, ale také metoda užitá pro interpretaci tradice a zkušenosti. 78 Další teologové 79 připomínají tři základní kategorie teologického bádání, které nabízí trojí pohled na základ teologie: Bůh zjevení = pramen víry, iniciativa náleží Bohu člověk víra = není tu zjevení bez odpovědi znamení svědectví = vše, co komunikuje/vyjadřuje zjevení: církev, liturgie, Písmo Celé dějiny tedy mohu číst jako dějiny Boží nabídky adresované člověku, nebo jako odpověď člověka na Boží iniciativu, nebo se zabývat dějinami a znameními jako místem tohoto setkání. Na závěr této kapitoly tedy připojme ještě jedno resumé dosavadních vstupních úvah. Začneme pracovní definicí teologie, která nás bude provázet během tohoto kurzu: Budeme chápat teologii jako kritické promýšlení/reflexe svědectví o Bohu, o jeho sebesdělení v Ježíši Kristu, které přijímáme vírou. Teologie tedy představuje reflexi víry, uvažování a zdůvodnění pojetí Boha, člověka a světa, které nám nabízí víra. Pro sebesdělení Boha člověku budeme používat pojem Zjevení. Teologii budeme přiznávat status vědy: jde o typ poznání Boha i stvořených věcí, které má svou obecnou platnost, prochází reflexí a má svůj specifický předmět, úkol a metodu, pro které je zcela zásadní fakt zjevení Boha v Ježíši Kristu. Budeme brát v potaz, že každá doba hledá toto zdůvodnění vzhledem k otázkám, které si klade, a ke způsobu, jakým jsou kladeny, což s sebou nese ohled na jazyk a kulturní horizont současného člověka. Smyslem je, aby základní křesťanské poselství o Bohu, člověku, světě a o jejich vzájemném vztahu, tak jak jsme ho v římskokatolické křesťanské tradici zdědili, zůstávalo i nadále živé. 76 FIORENZA F. S.. Systematická teologie: úkol a metody in Francis S. FIORENZA, John P. GALVIN (ed.): Systematická teologie I, Římskokatolická perspektiva. Brno, CDK 1996, Americká učebnice systematické teologie (pův. vyd. 1991), která nabízí systematický výzkum zcela základním otázek teologie. Editoři v předmluvě zmiňují, že si kladli za cíl představit nauku katolické církve a probrat významnou soudobou katolickou reflexi tohoto učení, vymezit co je v daném tématu specificky katolické a poukázat na nejvýznamnější soudobé návrhy řešení. Chtěli ovšem také vzít v úvahu současné hermeneutické teorie a filozofickou reflexi, stejně jako historické bádání a ekumenický rozměr teologie (tj. např. podat katolické učení způsobem, který by byl citlivý vůči ostatním křesťanům) a věnovali pozornost i současnému důrazu na praxi, který dnes není typický jen pro teologii osvobození. 77 tak u Augustina nacházíme interpretaci písma, která se opírá hlavně o dobovou novoplatónskou hermeneutiku, zatímco od 19. století se začínají užívat historicko-kritické metody atd. Srov. FIORENZA, Ohledně cesty k metodě: musí uvážit pluralismus a jednotu, racionalitu a její kritiku, dvojznačnost moci (které typickými rysy moderní situace, jež podmiňují i recepci teologické reflexe), navrhuje čtyři prvky teologické metody (nekonstruktivní hermeneutika: integrita tradice ad.). Srov. FIORENZA Fiorenza se zabývá i tzv. background theories, základními teoriemi a jinými principy platnými pro současnou teorii vědy, v jeho studii aplikovanými na teologii. Srov. TAMTÉŽ, G. GIRARDI, Teologia fondamentale, STSZ

12 1.4 DĚJINY POJMU TEOLOGIE 80 Dějiny pojmu teologie jsou zároveň dějinami proměn jejího celkového chápání. Na následujících stánkách se pokusíme velice stručně ukázat, co označoval pojem teologie od starověku až po do tridentského koncilu, kdy už byla teologie plně definována jako specifická vědní disciplína. Budeme sledovat vývoj a odlišné role, kterou v jednotlivých epochách hrály čtyři základní prvky teologické epistemologie, tj. Písmo, tradice, víra a rozum. 81 Vedle toho se v následující kapitole pokusíme naznačit, jak tento proces naslouchání a porozumění víře formoval teologii, jak se v jejích dějinách měnila také otázka po úkolu, předmětu a metodě teologie v dějinách křesťanství od dob církevních otců až po novověk. Konstantou křesťanská teologie byla od počátku její dvojí úloha, již jsme pojmenovali auditus fidei a intellectus fidei: naslouchat PRAMENŮM poznání a předávání víry (auditus fidei), aby jim mohla posléze hlouběji porozumět (intellectus fidei). Problémem všech dob bylo a je, jak udržet tuto obsahovou stránku křesťanské víry a zároveň najít cesty k zprostředkování zásadního poselství v různých kulturách a dějinných obdobích. 82 Teologie je pojem pocházející z prostředí antické řecké kultury, poprvé ho nacházíme u filozofa Platóna. 83 Jak bylo řečeno v úvodu pojem je nositelem dvojího významu: teologie byla nejprve mytologickou řečí o bozích, měla tedy spíše lehce pejorativní význam, velmi vzdálený od mnohem pozdějšího křesťanského chápání teologie jako královny věd. Jak již bylo řečeno, poprvé pojem teologie nacházíme u Platóna (Ústava 18, 379a), 84 nikoliv však ve významu filozofické reflexe o tom, kdo je Bůh (přestože ho užil v řeči o božské podstatě a její roli v řádu lidského života), ale jako mytologickou výpověď o bozích, které schází racionální jasnost vlastní filozofii - proto je podle něj teologie vystavena kritice ze strany filozofů. 85 Podobně tomu je Aristotela (srov. Metafyzika A1, 982a 1-4. A2, 982a 5-7, viz též A 3, 983b 27.): 86 teologem je pro něj Homér i Hésiodos ad. (teology jsou básníci - původci mýtů), přestože u něj nalézáme ještě další užití termínu: vedle matematiky a fyziky existuje určitý typ teologie, která je nejvyšší ze tří teoretických filozofických věd a zabývá se nehybným a věčným bytím a věčnými příčinami Maximální syntézu celého vývoje lze nalézt v Rahnerově Teologickém slovníku, srov. heslo Teologie in RAHNER - VORGRIMLER, : církevní otcové století se pokoušeli podat víru a uhájit svou svébytnost v židovské a pohanské kultuře s jejich náboženskými systémy a vymezit se proti pokusům uchopit křesťanství způsobem, který se nezdál adekvátní/ortodoxní (srov. apologetové a teologové jako Ireneus, Tertulián, Klement A.); ve století se dosáhlo klasické formulace trinitárních a christologických dogmat a vymezení proti dalším odchylkám za pomoci soudobých filozofických směrů, ale také jistým distancováním se od nich (srov. Atanáš, Basil, Řehoř Nysský i Naziánský, Hilarius, Augustin), pak staletí přechodu ke středověku, kde došlo k třídění a uchovávání dědictví církevních otců. Od 11. stol. nové období: scholastika a s ní systematické zpracování témat, která v době otců nebyla vnímána jako prvořadá, spolu s přechodem k využití aristotelské filozofie, vznikají souborné přehledy (komentáře k sentencím a sumy); 16. století přineslo tridentský koncil a vymezení se proti reformaci, nová barokní kultura, pojednání o učitelském úřadu církve a církvi jako viditelném společenství, rozvíjí se apologetika, kontroverzní teologie, dějiny dogmat, osamostatňuje se morální teologie, poté stagnace; 19. století znamenalo pokusy o novou teologii v nové kulturní situaci, zpočátku neúspěšné nebo s malým dopadem a trvající dominancí novoscholastiky, ale právě tím zřejmě došlo k dalšímu vzdálení požadavkům doby, které bylo překonáváno jen pomalu a s řadou chyb. Tolik K. Rahner. 81 Z pohledu dnešní teologie samozřejmě nejde o úplný výčet, schází zde jak pojednání o učitelském úřadu, tak např. sensus fidei. Srov. také poslední přednáška. 82 Podle Waldenfelse přitom v dějinách teologie došlo k posunu od rozvíjení obsahové (věcné) problematiky k reflexi metodiky: patristické období se věnovalo zejména obsahovému vymezení, zatímco scholastika ( školsky pěstovaná teologie středověku ) je typickým příkladem na metodu zaměřené teologie. Srov. WALDENFELS K této podkapitole srov. BOF in Teologia, 1602nn., podrobněji také ŽÁK in Teologia fondamentale I, 16-55, kde je uvedena i bibliografie (nejen italská), viz pozn. 22 na s Proto bývá považován za autora pojmu, srov. W. Jaeger: Platón je teolog antického světa. Bez něj by tu nebyl ani pojem teologie ani teologie jako taková., cit. in ŽÁK 17. V Platónově Ústavě se o teologii mluví v souvislosti se zásadami, jaké mají platit při vyprávění o bozích. 85 mýty měly sloužit výchově mladých lidí, ale v podobě oproštěné ode všech iritujících prvků, které nalezneme v řecké mytologii tj. ode všeho ne právě příkladného chování řeckých božstev (bohové nemají lhát, špinit se intrikami a pácháním špatných činů ), mají tedy být jaksi očištěny, srov. ŽÁK 18, ale též KERN-NIEMANN, Gnoseologia teologica Je tedy zjevno, že moudrost je věda, jež vykládá jistý druh příčin a počátků. Ježto hledáme tuto vědu, je třeba zkoumat, jakého druhu jsou příčiny a jakého počátky, jimiž se zabývá vědomí, jež nazýváme moudrostí. 87 Srov. též např. V. VENTURA "Teologie jako duchovní cesta", in Úvod do teologického myšlení. Pracovní texty IES, Praha, 1997, str

13 13 1. Fundamentální teologie - úvod Za teology byli tedy ve starověku považováni především velcí básníci, ale také úředníci a chrámoví zřízenci, kteří se starali o korektní uctívání bohů, o kult, až mnohem později (cca 5. st.) v praxi převládlo chápání teologie jako nauky o bohu ve smyslu, k němuž se snad přikláněl i Aristoteles a později stoikové. Tendenci k rozlišováním různých forem a funkcí teologie můžeme vysledovat u stoiků, dalšího filozofického proudu, který důrazně rozlišoval mezi teologií jakožto mýtem (jež má význam, protože je spojena s úctou k bohům) a mezi jeho filozofickým významem, považovaným za vznešenější, jak čteme např. u Panaitia z Rhodu (2.st. př. Kr.), a hlavně později u Marka Terentia Varrona (116-27), 88 rozlišujícího tři typy teologie: theologia mythica, vhodná pro divadlo (neboť se zabývá obrazy boha) 89 theologia naturalis vhodná pro svět (kosmos): o povaze bohů, jejich sídle, vlastnostech a theologia civilis 90 vhodná pro město (urbs), politicko-kultovní. Tři typy teologie podle něj odpovídají na tři potřeby člověka vzhledem k bohům: potřebě představit si božstvo, ustavit s ním korektní vztah a reflektovat jaký je bůh o sobě, čemuž odpovídají tři různé prameny náboženské zkušenosti starověku: mýtus, rituál (regulovaný tradicí, stává se zákonem) a filozofie. Protože však šlo o tři odlišné sféry, docházelo k neporozumění s křesťany, kteří kult a filozofii neoddělovali: způsob, jak oslavuji a uctívám Boha, měl podle nich odpovídat poznání a pravdě o Bohu. Bylo však velmi problematické zpřístupnit tento koncept v kontextu římského universalismu a nábožensko-kulturního pozadí, kde převládal důraz na třetí druh teologie s jeho prakticko-pragmatickými rysy. Úcta k bohům zároveň souvisela se snahou o zachování pax civilis, tedy s pokojným soužitím ve státě. 91 Nový zákon, podobně jako apoštolští otcové 92 termín teologie vůbec nepoužívá, u apologetů druhého století ho najdeme jen vzácně, především ve významu mýty pohanů, jejichž opakem je křesťanství, které je nejvýše pravou filozofií. 93 Mezi stoletím v souvislosti s dalším promýšlením otázky po vlastní identitě křesťanských komunit a s nutností vymezení hranic pravé nauky se odpověď na problémy začala formálně (tj. způsobem formulace, nikoliv v zásadních obsazích) lišit podle jednotlivých geografických oblastí (srov. teologické školy antiochijská, alexandrijská, ). 94 Přesto jak u autorů, kteří patří do okruhu tzv. alexandrijské školy, jako byl např. Klement Alexandrijský nebo Órigenés stále ještě nenacházíme významnějšího užití výrazu teologie v dnešním slova smyslu. Klement A.: u něj přeci jen nacházíme jisté náznaky sémantického posunu, srov. Orfeus, Homér, Hésiodos jsou označeni za dávné teology, kteří svou teologii obdrželi od dávných proroků židovského náboženství, ale také Mojžíš je označen za teologa Starého zákona. Zdá se, že je u něj výraz teologie užit i jako označení jakéhokoliv typu poznání Boha, včetně křesťanského, dosud však jen okrajově, stále ještě nejde o typicky křesťanský pojem. 95 Origenés: rozlišuje teologii Řeků a Peršanů, ale trvá na negativním významu pojmu. 96 Někteří badatelé 97 se domnívají, že právě u něj došlo k rozhodujícímu přejetí pojmu do křesťanského myšlení, protože theologein u něj v daném kontextu znamená vyznávat Boha a křesťanská 88 Po něm převzal pro křesťanskou teologii Tertulián, Eusebius, Augustin. Právě u těchto autorů se nám dochovaly útržky Varronova díla. 89 podle obecného mínění byly hry ustaveny v Římě na příkaz bohů. 90 Známe ho především díky Augustinovi (viz jeho O obci boží), ale už před ním s tímto dělením pracuje Tertulián. 91 Srov. filozofické přesvědčení o jednom bohu, které však Římanům, kteří ho vyznávali, nebránilo v účasti na kultech jiných božstev, srov. např. J. RÜPKE, Náboženství Římanů, Praha, Vyšehrad apoštolští otcové : křesťanští autoři, kteří žili v době apoštolů: Klement Římský, Ignác z Antiochie, Polykarp ad.. Jejich spisy dostupné mj. např. na 93 Za apologety označujeme skupinu křesťanských autorů druhého století, kteří ve svých spisech snaží protestují proti pronásledování křesťanů ve společnosti, vyslovují kritiku polyteismu a ostatních náboženských tradic a snaží se prezentovat křesťanské poselství, jeho krédo, životní styl a kultickou složku. Srov. např. JUSTIN, Druhá apologie II,2 94 Toto rozlišení odpovídá upřednostnění různých typů výkladu Písma: alexandrijská kladla důraz na jeho alegorický výklad, antiochijská na doslovný výklad. Jiné rozlišení např. rozeznává školu africkou (latinskou), asijskou a alexandrijskou, podle jejich teologické odpovědi na otázku gnoze ve století po Kr. 95 Viz též otázka, kterou právě K. řeší, zdá je víra a vědní slučitelné, zda víra ovlivňuje náš přístup ke světu podle Klémenta je víra nejvyšší formou vědění, srov. další kapitola o metodě, srov. též KLÉMENT A., Strom 1, 57, Tak BOF in Teologia. 97 L. ŽÁK, 21.

14 teologie se tak stala vyznáním víry v křesťanského Boha a v Ježíše Krista. Srov. také jeho nauku o třech stupních duchovního života a třech stupních cesty k Bohu: praktiké (praktický život, tj. zápas o lásku, který je prožíván jako očista), fysiké (kontemplace Boha skrze tajemství stvoření) a konečně theologia jako poznání Boha prostřednictvím Logu ne však jako čistě intelektuální záležitost, ale jako theoria, tj. kontemplace ve smyslu spojení člověka s Bohem v plném společenství. 98 Teritoriální rozlišení na dva velké teologické proudy se prohloubilo v průběhu století výrazné, zejm. jako rozdíl mezi křesťanským Východem a Západem. Na Západě výraz teologie nacházíme ve třetím století ve spisech prvního latinského teologa 99 Tertuliána, 100 odvolává se přitom na předkřesťanský starověk a na M. T. Varrona. 101 Právě u Tertuliána západní křesťanství přechází od sebepojetí vyjádřeného jako cesta (hodos, následování Krista) nebo filozofie (ve stopách Mistra, jímž je Kristus), k sebedefinici jakožto (pravé) náboženství. Přesto se ani Tertulián nepřestal negativně vymezovat vůči varronovské triádě a jeho teologii. S větším pochopením než Tertulián se k Varronovi vrátil až Augustin, který sbližuje theologia naturalis s křesťanstvím, tj. filozofii a teologii chápal jako rozpravu o Bohu/bozích 102 a jejich zdůvodnění. Bůh je přitom předmětem logu/slova, proto se zdůrazňuje hodnota teologie (tj. doxologická a analogická funkce teologie 103 ) vzhledem k bohopoctě: teologie má vést k věčnému životu. Pro církevní otce byla charakteristická tendence (pokud už se odvážili použít výrazu teologie), připisovat pojmu vždy také význam liturgického nebo oslavného projevu chvály Boha, či modlitby a mystické kontemplace, nikoliv pouze jasně logické úvahy o podstatě. 104 Na křesťanském východě zaznamenáváme hojnější užití výrazu teologie ve smyslu vyznání, uznání (křesťanského) Boha ve století (viz např. Eusebiova De ecclesiastica theologia), v době velkých koncilů (tj. mezi Niceou 325 a Chalcedonem 451) také jako odkaz na trojiční tajemství Boha, božství Ježíše i jeho Ducha. Theologeo jako stvrzování něčího božství, se mezi řeckými otci nakonec stalo natolik běžné, že označovalo téměř výhradně nauku o tajemství trojjediného Boha (srov. např. Evagrios Pontikos). 105 Další posun vidíme u Pseudo-Dionýsia Areopagity (5.-6. st.): krom aplikace teologie na Písmo ( stará a nová teologie ) a na jeho autory (označované za teology), u něj dochází také k rozlišení dvou typů teologie, podle dvou způsobů, jimiž se vyjadřují o Bohu. Rozeznává teologii apofatickou (někdy označujeme jako negativní teologii ), která podle něj jaksi tajemnější, skrytá, symbolická/mystická, uznává absolutní Boží transcendenci a od symbolů snadno přechází až k negaci, aby tak něco vypověděla o Bohu. Teologie katafatická je více filozofická, demonstrativní, jasná a poznatelnější stvrzuje pravdu toho, co je o Bohu řečeno a vychází přitom z přesvědčení, že Boha lze alespoň částečně poznat a lze mu připsat právě ono maximum dobra, které poznáváme ve stvoření. Východní křesťanství zavedlo i další termín: oikonomia jako pojednání o Bohu, který působí v dějinách spásy a zejm. o jeho vtělení v Kristu jako naplnění Božího záměru spásy v dějinách. Termín theologia bude naproti tomu vyhrazen pro nauku o trojjediném Bohu o sobě, v jeho tajemné transcendenci blíže viz např. Y. SPITERIS, La conoscenza esperienziale di Dio e la teologia nella prospettiva orientale, in Antonianum, 3 (1997), 376, cit. in ŽÁK 21. K otázkám kontemplace a theória u Klémenta a Órigena viz též Ventura, Spiritualita křesťanského mnišství 75-80; Podle Ventury tyto tři roviny duchovního života (přejaté z řecké filozofie) mají biblické zdůvodnění a odpovídají knihám Přísloví, Kazatel a Píseň písní, v Órigenově komentáři k Písni písní jsou však uvedeny v této podobě: ethiké, fysiké, epoptiké. Epoptiké se ovšem skutečně týká kontemplace, viz V. VENTURA, Spiritualita křesťanského mnišství, Praha 2006, Srov. E. OSBORN, Tertullian, First theologian of the West. Cambridge Tert, Ad nat. 2,1 ad. Tertulián toto dělení v podstatě neuznává, zmiňuje existenci různých žánrů teologie u pohanů. K Varronovi se vrátí také Lactantius, Arnobios (oba 3.-4.st), Augustin (in Boží obec 6,5-10) a později ještě Isidor ze Sevily (6.-7. st.).viktorinus pak onačí za teologii nauku Listu Efezským 101 t. mýtická = básníci (obrazy Boha), t. fyzická = filozofové (podstata Boha), t. politická = zákonodárci (jak se adekvátně chovat vůči božstvům) 102 srov. AUGUSTIN O Boží obci 8, Viz AUGUSTIN, O Boží obci 6,5nn. 104 BOF 105 ŽÁK 22, ale srov. též VENTURA 155nn. Jestliže jsi teolog, budeš se opravdu modlit, jestliže se skutečně modlíš, jsi teolog, tak EVAGRIOS ve spisu O modlitbě, 60 (cit. Žák 23) 106 Srov. ŽÁK 22 (v poznámce připomíná rozdílné chápání pojmu ekonomie v tradici ortodoxních církví a odtud je také zřejmé, proč titul teolog v ortodoxní tradici náleží jen evangelistu Janovi, Řehoři Naziánskému a Simeonovi Novému Teologovi ostatní autoři se totiž podle tradice východních církví zabývají jen ekonomií). 14

15 Zatímco si východ uchoval symbolickou a apofatickou dimenzi teologie, západnímu křesťanství bylo s nástupem středověku vlastní spíše téma vztahu víry a rozumu. S pronikáním aristotelského myšlení do křesťanství bude protěžována zejména spekulativní dimenze teologie. Boethius (475/ ) uvedl do světa latinského křesťanství aristotelské trojiční členění teoretických věd na fyziku, matematiku a filozofii (která vrcholí filozofickou teologií) tak byla otevřena cesta budoucí spekulativní teologii, jež v teologické reflexi hojně využívá právě aristotelských filozofických kategorií. 107 K velkému rozšíření užití výrazu teologie na Západě došlo zřejmě díky trvajícímu kontaktu s texty Diviše Areopagity (Corpus Areopagiticum) a od cca 9. st. také díky zájmu o Boethiovy spisy - viz např. díla Alcuina z Yorku (cca ), Anselma Aosty (1033/ ), Abélarda (asi ). Abélard je zřejmě také prvním, kdo slovem teologie označoval systematická pojednání o záležitostech týkajících se Boha. 108 Jeho škola začala výrazně využívat aristotelské filozofie pro pojednání křesťanské nauky na vědeckém základě, filozofie se tak stala důležitým základem pro scientia theologica. Pojem teologie přitom postupně (zřejmě na přelomu st.) 109 nahradil ostatní pojmy, které byly dosud užívány pro studium a nauku o křesťanské víře, jako např. sacra scriptura, sacra pagina, sacra doctrina, doctrina fidei, doctrina christiana. 110 sacra scriptura/pagina sacra sacra doctrina theologia Zároveň ude došlo k další změně významu: první výrazy (sacra scriptura či sacra pagina) s sebou totiž nesly i charakteristické odkazování k biblickým textům. Teologie pojatá jako sacra pagina se stále ještě z velké míry opírala o četbu a výklad Písma, přičemž nešlo jen o exegezi, ale o práci s patristickými, liturgickými, právními a příp. dalšími texty, které však sloužily jako naukový komentář Písma, jeho jednotlivých výroků. Přechod k výrazu sacra doctrina s sebou přinesl také zdůraznění spekulativních problémů, které se nenacházely v Písmu, ale navazovaly na jeho exegezi a souvisely právě s využitím aristotelské dialektiky v teologii a tzv. quaestiones, které bylo zapotřebí dále uspořádat do sourodých celků, tzv. teologických sum. Objevují se však i první otázky epistemologického charakteru v teologii: je skutečně teologie vědou, co je jejím předmětem, kdo je subjektem teologie, jaké jsou její možnosti, cíle, podoby, způsoby, jazyk? 111 Teologie jako věda využívající dialektických metod je tedy novinkou období rozvinuté scholastiky. Byla ovlivněná aristotelským modelem vědy, který v teologii přežil až do období reformace, s níž se objevily nové problémy,jako např. záměna teologie a náboženství odtud později směřování ke vzniku náboženství bez vědy (viz pietismus ad.), nebo rozlišení náboženství přirozeného a zjeveného a různá řešení těchto otázek v dílech už nejen teologů, ale velkých postav filozofie, které se často od teologie zřetelně distancovaly (viz. Kant, Hegel, Schleiermacher, Feuerbach, Marx, Freud ad.). Zároveň můžeme pozorovat zužování obsahové náplně pojmu teologie, čímž se dostáváme se k otázkám, které patří do následující kapitoly, věnované teologické epistemologii. Než k ní přejdeme, připojme malý souhrn k dějinám pojmu teologie: 107 zdá se ovšem, že Boethius sám ještě dobře vědět o limitech rozumu tváří v tvář nekonečnému Božímu tajemství a o jisté potřebě zmlknutí, apofázie. Srov. ŽÁK 24, viz též M. LLUCH-BAIXAULI, Boezio. La ragione teologica. Milano 1997, Srov. např. H. SANTIAGO-OTERO, El termino theologia en Pedro Abelardo, in RET 36 (1976) ; A. Solignac, Théologie in, , M.-D. CHENU, La teologia nel XII secolo, ad. 109 není přesně jasné kdy, naprosto zřejmé ovšem ve 13. st., viz univerzity a jejich facultas, u Tomáše Akvinského také ještě řídké užití v onom druhém smyslu, ale časté už u Bonaventury ad. 110 ŽÁK 25. Starověk (Písmo i Otcové) však používal pro označení nauky/řeči o Bohu i další výrazy: gnosis, epignosis/agnitio, cognitio, sofia/sapientia, nús/intellectus, synesis/intelligentia, fronesis/prudentia, theoria/contemplatio, filosofia, divina institutio,. Srov. BOF in TEOLOGIA. 111 lze doplnit o dějiny pojmu dál u františkánů ad., významem tohoto exkursu do dějin pojmu teologie má spočívat v tom, abychom už zde nacházeli některé základní rysy teologie. srov. ŽÁK 48nn, ale jen velmi obrysově. zajímavé např. pro připomenutí Secklerovy kritiky monologičnosti jistých teologických vizí. 15

16 u žádného z církevních otců neoznačuje pojem teologie křesťanské pojednání o Bohu. Celek křesťanské víry, křesťanství je popisován jako cesta, následování Krista, případně (pravá) filozofie. pojem teologie byl u církevních otců nejprve odmítán, později velmi široce vymezený: teologie je vše, co vypovídá o Bohu, tj. nejen reflexe o něm, ale také liturgie, životní styl, modlitba v dějinách křesťanství vždy existovalo propojení mezi filozofií a křesťanskou reflexí o Bohu či o víře člověka, ale také vymezování se vůči ní: teologie a filozofie byly vždy ve vztahu, ale ne totožné teologie jako určitý typ vědeckého pojednání o Bohu je záležitostí středověké scholastiky Scholastický přístup tedy není a nemá být jedinou, normativní křesťanskou teologií, biblická a patristická teologie nejsou pouze nějakými přípravnými stádii teologie apod., viz dále. 16

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Fundamentální teologie - dějiny

Fundamentální teologie - dějiny ThLic. Mgr. Denisa Červenková Fundamentální teologie - dějiny 7. 11. 2009 Obsah: 1. Apologie od starověku po novověk 2. TF jako součást apologetické dimenze teologie (od renesance po IIVC) 3. Modely a

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA RECENZNÍ STAŤ Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA Filozofická fakulta, Univerzita Palackého

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

CO JE TEOLOGIE? Text Ovečka-Ryšková: Proč studovat teologii společná interpretace výňatku

CO JE TEOLOGIE? Text Ovečka-Ryšková: Proč studovat teologii společná interpretace výňatku Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách 8. TRADICE 8.1 Předávání zjevení v dějinách A) Tradice Pojem tradice v dějinách teologie Zjevení a tradice Subjekt tradice Apoštolskost tradice Ecclesia semper reformanda Tři základní struktury přenosu

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT

5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT 5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT Koncept zjevení v katolické teologii vychází z textů Starého a Nového zákona, avšak následující dějiny tradice od církevních otců po současné dokumenty magisteria nabízí důležité

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Kamil Činátl Jaroslav Pinkas a kolektiv DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2014 Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace

Více

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost

Uvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8.1 Vztah tří základních prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry (Písmo, církev, tradice) Tato široká látka zde bude pojednána jen obrysově, s odkazem

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Tvoje cesta k biblickému vzdělání

Tvoje cesta k biblickému vzdělání Tvoje cesta k biblickému vzdělání Informace o studiu na pobočce -- 2013 Biblická škola Seznam předmětů -- podzim 2013 popis předmětu učitel datum HIS2203 Dějiny církve od Letnic k reformaci Modul uvede

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučovací předmět dějepis je nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je úzce spjat s dalšími předměty - zeměpisem, literaturou a jazyky,

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP)

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Provedení obálky a titulní strany je jednotné podle směrnice rektora č.2/2009 a pokynu děkana č. 6/2009. Tisk obálky a vazbu zajistí

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

2. třída - Poznáváme Boží lásku

2. třída - Poznáváme Boží lásku 2. třída - Poznáváme Boží lásku Vazba učiva 2. ročníku na klíčové kompetence: Kompetence k učení V tematickém celku věnovaném stvoření a počátkům dějin spásy žáci získávají základy lidského a křesťanského

Více

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Člověk v tísni společnost při ČT, o.p.s. 2004 1. Smysl GRV a definování

Více

Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře

Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře Zpráva z hodnocení teologických fakult a Mezinárodního baptistického teologického semináře Akreditační komise rozhodla na svém zasedání ve dnech 15. a 16. 6. 2004 v Blansku, že bude v souladu s 84 odst.

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu občanská nauka 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět občanská nauka je zařazen mezi všeobecné předměty a spolu s předměty dějepis, psychologie a základy práva tvoří

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství 2. Charakteristika předmětu Obor přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953)

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953) Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 Barth, Karl. Kirchliche Dogmatik IV/1-3, Zollikon-Zürich, 1953-1959. IV/1 (1953) 13. kapitola: předmět a problémy učení o smíření

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY 1 JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY Úvodem Jsem si vědom potíží při hledání odpovědi na pravdy naši víry Potíže, jaké pociťovali mnozí Ježíšovi současníci, zůstávají nadále

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Historie výkladů a současné přístupy k Bibli

Historie výkladů a současné přístupy k Bibli Historie výkladů a současné přístupy k Bibli Výklad Bible během staletí Během staletí se vedly vášnivé debaty o významu Písma. Ve skutečnosti bylo svoláno mnoho církevních koncilů, aby ukončily to, co

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více