Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA

Transkript

1 RECENZNÍ STAŤ Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA Filozofická fakulta, Univerzita Palackého Abstrakt: Vývoj katolické fundamentální teologie byl v našem prostředí utlumen nástupem totalitního režimu. Tuto ztrátu se katolická, ale také obecně náboženská obec, snažila dohnat po roce Není ovšem pravda, že by myšlenky fundamentální teologie byly naprosto nepřítomny v díle teologicky a humanitně orientovaných autorů. V této recenzní stati hodnotím články exilových a tuzemských teologů, kteří se věnují otázce ateismu a hledání cest, jimiž je možné se s jeho protestem vyrovnat a vyložit jeho příčiny. Otázku ateismu jsem zvolil ze dvou důvodů. Jedná se o základní problém, na nějž se fundamentální teologie snaží nalézt odpověď, a také zde lze hodnotit rozdílný přístup autorů, kteří psali pod dohledem komunistického režimu či svobodně v exilu. Vyučující: Autor: Studijní obor: Ročník: Doc. PhDr. Jiří Lach Ph.D., M.A. Adam Pýcha Politologie 1. (magisterské studium) Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem tuto recenzní stať vypracoval sám na základě uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne

3 Fundamentální katolicismus představuje relativně mladou a ze své podstaty stále se vyvíjející disciplínu teologie. Vznik tohoto směru teologie byl logickým vyvrcholením konfliktu moderní a postmoderní společnosti s rigidní a velmi pomalu se přizpůsobující vírou, a to nejen katolickou. Reformace přešla v racionalismus a ten byl nahrazen ateismem (Kubalík 1975). Při povrchním pohledu lze tento konflikt chápat jako souboj víry a čistě racionálního, vědou symbolizovaného, chápání světa. Jak ovšem píše Eduard Krumpolc, hlavním cílem fundamentální teologie není rozumové pochopení víry, ale nalezení argumentů, které dokáží, že víra je sama o sobě rozumná (Krumpolc 2001: 2). Dle autora je fundamentální teologie dialogem mezi vírou a všemi oblastmi lidské společnosti, a protože se lidská společnost neustále vyvíjí a žádná myšlenka není nepřekonatelná, musí reagovat i tato základní disciplína křesťanské teologie 1 (Krumpolc 2001: 3). Rapidně se vyvíjející společnost byla pro katolickou církev obrovskou výzvou, již nejdříve symbolizovaly osamocené myšlenky autorů, kteří položili základy ustavení fundamentální teologie jako základního prostředku dialogu. Vznik fundamentální teologie sahá do osmnáctého století, ale toto období není předmětem mého zájmu. Tím je období komunistické vlády v Československu v letech 1948 až 1989, které násilně zastavilo nebo minimálně razantně omezilo plynulý rozvoj fundamentální teologie, čímž ovšem vzniká unikátní možnost komparace. Neocenitelnou publikací je komentovaná bibliografie Eduarda Kumpolce Po stopách české fundamentální teologie v období Díky této knize jsem získal ucelený seznam publikací a článků, které se tematicky dotýkají otázek, jež řeší fundamentální teologie. Oblast, které se autoři věnují, je neuvěřitelně široká, a je tedy nutné ji zúžit. Zvolil jsem problematiku vztahu ateismu a víry. Vedlo mě k tomu několik důvodů. Ateismus představuje stěžejní téma, s nímž se fundamentální teologie potýká. 1 Pro pochopení přístupu katolické církve k fundamentální teologii doporučuji zásadní dokument z The Theological Formation of Future Priests. K dispozici je online italský originál i anglický překlad. 3

4 Jedná se o spor s Bohem, který vyvrcholil v dílech autorů, jako byl Karel Marx,,náboženství je drogou, kterou je třeba potírat a Friedricha Nietzscheho,,Bůh je mrtev! Bůh zůstane mrtev! (Waldenfels 2000: 62 63). Osoba Karla Marxe je úzce propojena s dalším důvodem, proč považuji téma ateismu za ideální, a to je charakter komunistického režimu a jeho postoj vůči církvím. Než přejdu ke konkrétním dílům, musím zdůraznit význam knihy Kontextová fundamentální teologie. Pokud je komentovaná bibliografie Eduarda Kumpolce zásadním zdrojem dat, tak dílo Hanse Waldenfelse je nutností k jejich pochopení. Dovolím si tvrdit, že stejně jako člověk nemůže poznat Boha, dokud nezná sám sebe, tak nelze plně pochopit víru bez znalosti světa a jeho historie, kde byla formována. Je nutný kontext. Pokud se chci zaměřit na díla teologických autorů ve sledovaném problematickém období, mám k dispozici několik periodik. Od roku 1950 až do roku 1990 vycházel časopis Duchovní pastýř, který byl nástupcem Časopisu katolického duchovenstva. Práce, které zde byly uveřejňovány, nedosahovaly tak vysoké odborné kvality jako před rokem 1948, ale je zde možné najít články, které se fundamentální teologie dotýkají. V letech 1968 až 1970 je Duchovní pastýř krátce nahrazen periodikem Via, které se pokusilo více otevřít pokoncilní teologii, ale po dvou letech byl režimem zakázán a opět nahrazen kontrolovaným Duchovním pastýřem. Režimní cenzura se nemohla dotýkat exilových periodik, z nichž nejvýznamnější jsou revue Křesťanské akademie Studie, které vycházely v letech 1958 až 1990, a časopis Nový život vycházející v letech 1949 až (Krumpolc 2011: ) Otázka ateismu je v článcích exilových teologů velmi často přítomna a jsou překládány texty zahraničních teologů, které se této problematice věnují. V režimem kontrolovaném Duchovním pastýři se toto téma objevuje spíše nahodile, jako součást větších témat. Za zmínku stojí článek Bilance fundamentální teologie od Josefa Kubalíka. Autor zde obecně objasňuje pojem fundamentální teologie neboli apologetiky s důrazem na významné osobnosti pokoncilní teologie. (Kubalík 1975) Těmto tématům se věnuje i v dalších článcích z let 1968 a 1969 (Kubalík 1968, 1969). Josef Kubalík patřil k vůbec nejaktivnějším autorům, kteří se dotýkali témat fundamentální teologie na stránkách Duchovního pastýře. Druhým článkem z tohoto periodika, který bych chtěl zmínit, je Vývoj myšlení o Bohu a vztah k Němu od Gustava Čejky. Problém ateismu je zde 4

5 zmiňován opět pouze okrajově, a to v širším kontextu vývoje vztahu člověka k Absolutnu. (Čejka 1978) Je otázkou, jaký byl reálný vliv cenzury nebo autocenzury, protože otázka ateismu je v tomto periodiku opravdu výrazně upozaděna. Stav téměř opačný lze nalézt na stránkách revue Studie. Ta se postupem času stává nejen prostorem katolického, ale také politického odboje, a nalezneme zde témata, která obě oblasti spojují v boj společný. Karel Vrána v roce 1972 publikuje pod pseudonymem Karel Želivan článek Smysl soudobého ateismu. Význam tohoto článku vidím nejen v zasazení ateismu do kontextu evropských dějin, ale hlavně v autorově zamyšlení nad budoucností a možnými cestami, kam se může ateismus a s ním i víra posunout. (Vrána 1972),,Nadvláda a absolutizace neživého se blíží svému konci. Tím se otvírá nová možnost nejen k překonání ateismu, ale k novému prožití náboženských hodnot, k novému setkání se živým bohem. Karel Vrána 1972 Jedná se pouze o jednu z důležitých a hlavně odvážných myšlenek v tomto textu, kterou jsem si dovolil citovat. Množství významných článků českých, případně slovenských teologů, kteří se věnovali nejen ateismu, je v revue Studie i časopisu Nový život opravdu vysoký a zájem o toto téma narůstá po roce (Scriptum Online archiv českých exilových a samizdatových periodik) Posledním článkem, kterým uzavírám svou recenzní stať, je dodnes přínosný a živý článek Konráda Korbela Je možná revise marxistických teorií o náboženství?. Jedná se o překlad polského autora, jejž jsem zařadil na závěr práce záměrně. V článku nalezneme brilantní rozbor opěrných bodů marxistického boje proti náboženství. Text je svým pojetím stále teologický, ale dopadem jednoznačně politický a představuje ukázkový model myšlení, který komunistická diktatura na stránky kontrolovaných periodik nikdy nepustila. (Korbel 1974) 5

6 Zdroje Čejka, Gustav ,,Vývoj myšlení o bohu a vztah k Němu Duchovní pastýř 27 (9): Kongregace římská ,,The Theological Formation of Future Priests Online. Dostupné z: ( ) Korbel, Konrád ,, Je možná revise marxistických teorií o náboženství? Studie 37: 1 6 Krumpolc, Eduard ,,Fundamentální teologie I. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Krumpolc, Eduard ,,Po stopách české fundamentální teologie v období Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Kubalík, Josef ,,Fundamentální teologie po druhém sněmu Vatikánském Duchovní pastýř 19: Kubalík, Josef ,,Cesta k poznání boha z hlediska moderního člověka Duchovní pastýř 18: 2 3 Kubalík, Josef ,,Bilance fundamentální teologie Duchovní pastýř 24 (1): 2 8 Scriptum Online archiv českých exilových a samizdatových periodik. Dostupné z Vrána, Karel ,,Smysl soudobého ateismu Studie 30: Waldenfels, Hans ,,Kontextová fundamentální teologie Praha: Nakladatelství Vyšehrad 6