BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kritérium obvyklého pobytu. v (evropském) mezinárodním právu soukromém. Bc. Kristina Váňová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Kritérium obvyklého pobytu. v (evropském) mezinárodním právu soukromém. Bc. Kristina Váňová"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Mezinárodněprávní obchodní studia Katedra mezinárodního a evropského práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kritérium obvyklého pobytu v (evropském) mezinárodním právu soukromém Bc. Kristina Váňová 2016/2017

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Kritérium obvyklého pobytu v (evropském) mezinárodním právu soukromém zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.... 1

3 Chtěla bych srdečně poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Ivetě Rohové za čas, který mé práci věnovala, a za to, že mě při psaní a úvahách o tématu vždy vhodně nasměrovala a poskytla mi cenné informace, díky nimž jsem do tématu mohla lépe proniknout. 2

4 Abstrakt Tato práce je zaměřena na problematiku používání hraničního určovatele obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém, který je nyní obecně upřednostňován před jinými kritérii, avšak nemá jednotnou definici. Cílem práce je prozkoumat, zda je tato vágnost žádoucí a zda je obvyklý pobyt vhodnějším hraničním určovatelem než dříve převážně používaná státní příslušnost. Z příkladů z českých, německých a unijních právních předpisů vyplývá, že obvyklý pobyt nelze označit za vhodnější kritérium, ale spíše za přínosné rozšíření zásoby použitelných hraničních určovatelů. S ohledem na právní jistotu by bylo vhodné definovat pojem alespoň pro účely jednotlivých předpisů či oblastí práva. Klíčová slova Hraniční určovatel, kolizní normy, mezinárodní právo soukromé, německý právní řád, obvyklý pobyt, státní příslušnost, zákon o mezinárodním právu soukromém Abstract The focus of this thesis is the issue of using the connecting factor of habitual residence in private international law, which is being given preference over other factors, yet there is no common definition of this term. The aim of this thesis is to examine whether this ambiguity is desirable and whether habitual residence is a more appropriate connecting factor than nationality, which was primarily used in the past. Examples of Czech, German and EU legislation have shown that habitual residence cannot be perceived as more appropriate, but rather can be viewed as a suitable complement to the other connecting factors available. In order to ensure legal certainty, the term should be defined at least for the purpose of particular laws or areas of law. Key Words Act governing private international law, conflict of law rules, connecting factor, German legal system, habitual residence, nationality, private international law 3

5 Obsah 1. Úvod Hypotéza a cíl práce Struktura práce Hraniční určovatel v mezinárodním právu soukromém Soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem Kolizní metoda a funkce hraničního určovatele Příklady hraničních určovatelů Obvyklý pobyt jako jeden z hraničních určovatelů Historie použití Obvyklý pobyt vs. státní příslušnost Obvyklý pobyt v právu Evropské unie Uchopení pojmu v evropském MPS Použití obvyklého pobytu v právu EU Určování mezinárodní příslušnosti Právo rozhodné pro závazkové vztahy Rodinné právo Dědické právo Pojem obvyklého pobytu v judikatuře Soudního dvora Obvyklý pobyt v českém právním řádu Zakotvení obvyklého pobytu v českém právním řádu Obvyklý pobyt v německém právním řádu Zakotvení obvyklého pobytu v německém právním řádu Závěr

6 Seznam použitých pramenů Tištěné publikace Odborné články Právní předpisy Soudní rozhodnutí Elektronické prameny Jiné prameny

7 1. Úvod Vzhledem k tomu, že je současný svět čím dál více globalizovaný a obzvláště v Evropské unii, kde je zajištěn volný pohyb osob, ztrácejí hranice jednotlivých států svůj dřívější význam, setkáváme se stále častěji se soukromoprávními vztahy, které hranice států přesahují, tedy se soukromoprávními vztahy s mezinárodním prvkem. V této souvislosti neustále roste význam mezinárodního práva soukromého (což je oblast na úrovni Evropské unie přímo unifikovaná), a zvláště kolizních norem, pomocí nichž se určuje, který právní řád je pro daný vztah právem rozhodným. Z důvodu uvolnění pohybu osob v EU nelze automaticky předpokládat, že je každému jednotlivci nejbližší právní řád toho státu, jehož je státním příslušníkem. Je třeba vzít v úvahu nespočet případů, kdy státní příslušníci určitého státu pobývají v jiném státě a jejich vazby k němu jsou mnohem užší. Výsledkem těchto úvah je použití hraničního určovatele obvyklého pobytu, který je v poslední době na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých států často upřednostňován například před tradičním hraničním určovatelem státní příslušnosti. Na rozdíl od státní příslušnosti ale není tak snadné jej definovat. Jeho jednotná legální definice neexistuje a obsah pojmu obvyklého pobytu je vždy vykládán v závislosti na konkrétním případu a oblasti, v níž se aplikuje. Obvyklý pobyt proto může být terčem kritiky jako zdroj nežádoucí právní nejistoty. Otázkou však je, jestli tato neurčitost naopak není to, co kritériu státní příslušnosti chybí a kvůli čemu je v poslední době nahrazováno právě obvyklým pobytem. Ve své bakalářské práci se zabývám kritériem obvyklého pobytu tak, jak je používán ve třech právních řádech: českém, německém a v právním řádu Evropské unie. Český právní řád byl zvolen kvůli tomu, že je nám v České republice přirozeně nejbližší. Jakožto členský stát Evropské unie jsou Česká republika i její právní řád silně ovlivněny předpisy EU (které buď zajišťují harmonizaci předpisů, nebo jsou ve členských státech přímo a přednostně 6

8 použitelné), proto je vždy vhodné, ne-li nutné, zohlednit i tuto oblast. Nakonec jsem si pro porovnání zvolila právní řád Spolkové republiky Německo, který je českému právnímu řádu z právního hlediska velmi blízký, a dle mého se v pracích na podobné téma německé prameny spíše opomíjejí. Kladu si za cíl tuto mezeru zaplnit, a proto ve své práci vycházím z velké části z německy psaných zdrojů. 1.1 Hypotéza a cíl práce Hlavní hypotéza této bakalářské práce zní: Absenci legální definice pojmu obvyklý pobyt nelze vnímat jako nedostatek, naopak je žádoucí. Cílem práce je ukázat na praktických příkladech z platných právních předpisů (českých, německých a unijních), že neexistence jednotné definice a určitá vágnost tohoto pojmu je právě jedním z důvodů, proč je obvyklý pobyt v poslední době upřednostňován před jinými hraničními určovateli. Z toho vyplývá dílčí hypotéza, s níž budu pracovat, a sice úvaha o tom, že jako hraniční určovatel je obvyklý pobyt vhodnější než státní příslušnost. 1.2 Struktura práce Po obecném úvodu k této bakalářské práci následuje druhá kapitola, sloužící k seznámení čtenáře s danou problematikou. V souvislosti s mezinárodním právem soukromým je nezbytné vysvětlení pojmů soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, kolizní metody, kolizních norem a hraničního určovatele. Aby bylo smysluplné zabývat se výhodami a nevýhodami použití hraničního určovatele obvyklého pobytu, musí být zmíněny ostatní nejpoužívanější hraniční určovatele, jako je především státní příslušnost nebo domicil. Státní příslušnost je zde konkrétně vymezena pro účel dalších kapitol. Třetí kapitola se blíže zabývá pojmem obvyklý pobyt obecně. Jelikož obvyklý pobyt nabýval v mezinárodním soukromém právu na významu postupně, je zde nastíněna historie jeho vývoje a jeho význam v současnosti. S ohledem 7

9 na dílčí hypotézu této práce je v této kapitole obvyklý pobyt uveden do souvislosti se státní příslušností. Jádro práce tvoří kapitola čtvrtá, pátá a šestá. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na chápání obvyklého pobytu v evropském mezinárodním právu soukromém. Na konkrétních právních předpisech je ukázáno, v jakých oblastech se hraniční určovatel obvyklého pobytu používá, a za pomoci vybraných rozhodnutí Soudního dvora EU ( SDEU ) je osvětlen výklad pojmu obvyklého pobytu v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého. V následující kapitole je analyzován institut obvyklého pobytu v českém právním řádu nejprve se zabývám vlivem unijních předpisů na český právní řád a poté zejména Zákonem o mezinárodním právu soukromém 1 a, stejně jako v předchozí kapitole, oblastmi, v nichž se obvyklý pobyt používá. Šestá kapitola je rozvržena velmi podobně s tím rozdílem, že předmětem zájmu je zde německý právní řád. Závěr práce zahrnuje potvrzení či vyvrácení hlavní a dílčí hypotézy, zdůvodnění a rovněž pokus pomocí zjištěného co nejblíže vymezit obsah pojmu obvyklého pobytu. Nejedná se o jeho definici, která z povahy věci ani není možná, pouze o průnik informací o obvyklém pobytu popsaných v kapitolách 4 až 6. 1 Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. Dále jen ZMPS. 8

10 2. Hraniční určovatel v mezinárodním právu soukromém S rostoucím významem soukromoprávních vztahů přesahujících hranice jednotlivých států roste také význam mezinárodního práva soukromého (dále jen MPS ). Jedná se o právní odvětví, které pomáhá překlenout častou situaci, kdy jednotlivé státy mají různou hmotněprávní úpravu určitého soukromoprávního institutu. Problém nastává tehdy, když tento vztah souvisí s právními řády více států. MPS poskytuje nástroje, kterými lze tuto rozdílnost úprav překlenout při zachování právní jistoty soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem jsou buď přímo upraveny ve zvláštních předpisech, nebo se na základě kolizních pravidel MPS určí právo rozhodné, kterým se vztah bude řídit, i mezinárodní příslušnost soudu v případě sporu. 2 Právo rozhodné se určuje podle různých kritérií, které nazýváme hraničními určovateli. Cílem této kapitoly je poskytnout nezbytný teoretický rámec pro kapitoly následující a tyto hraniční určovatele představit. 2.1 Soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem Normy MPS dopadají pouze na soukromoprávní vztahy (tedy např. ne na vztahy veřejnoprávní), jež navíc musí obsahovat mezinárodní prvek. 3 Tímto mezinárodním prvkem je skutečnost, kvůli které v daném právním vztahu hraje právně významnou úlohu více států. To může být způsobeno subjekty právního vztahu, které mohou mít například různou státní příslušnost, dále skutečnostmi právně významnými pro vznik a existenci právního vtahu, které například mohly nastat v zahraničí, nebo předmětem právního vztahu, který se může nacházet 2 Srov. PAUKNEROVÁ, Monika. Evropské mezinárodní právo soukromé. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s ROZEHNALOVÁ, Naděžda; VALDHANS, Jiří. Vybrané kapitoly z mezinárodního práva soukromého. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s

11 v zahraničí, anebo tím, že jde o právní vztah, který právně souvisí nebo je právně závislý (akcesorický) na jiném právním poměru, jestliže se tento poměr (základní, hlavní) řídí cizím právem. 4 Další podmínkou pro to, aby bylo možné se na soukromoprávní vztah dívat z pohledu MPS, je právní významnost nebo relevantnost vztahu k zahraničí u některé z vyjmenovaných okolností. 5 Pokud konkrétní právní vztah tyto podmínky splňuje, znamená to, že úzce souvisí s právními řády různých států a je třeba určit, která hmotněprávní úprava (tedy právo kterého státu) se na tento vztah bude vztahovat nebo zda je třeba aplikovat speciální přímé normy. 2.2 Kolizní metoda a funkce hraničního určovatele Existují dvě základní metody, pomocí nichž jsou soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem v rámci MPS upraveny: metoda přímá a metoda kolizní. Kučera poskytuje přehledný rozbor obou metod, z něhož vychází následující popis: 6 Přímá metoda MPS využívá tzv. přímé normy, které přímo upravují práva a povinnosti účastníků právního vztahu. Obvykle jsou sjednávány v podobě mezinárodních smluv. Rozehnalová a Valdhans uvádějí, že metoda přímá představuje metodu zvláštní oproti metodě kolizní, 7 což v praxi znamená, že se přímé normy použijí přednostně, pokud pro daný soukromoprávní vztah nějaké existují. Přímé normy se aplikují, aniž by na ně odkázaly normy kolizní. 4 KUČERA, Zdeněk et al. Mezinárodní právo soukromé. 8. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2015, s Srov. ibid. 6 Srov. ibid., s ROZEHNALOVÁ a VALDHANS, op. cit., s

12 Na kolizních normách je založena kolizní metoda úpravy právních vztahů s mezinárodním prvkem. Tyto normy nemají hmotněprávní povahu. Jejich účelem je pouze popsat určité znaky, na jejichž základě se vybere právo, kterým se určitý právní poměr má řídit, pokud tento poměr má vztah k více státům. Jak napovídá jejich název, řeší tedy kolizi vícero právních řádů. Na rozhodnutí v dané věci mají jen nepřímý vliv. 8 Kolizní normy jsou součástí jak vnitrostátních právních předpisů, tak unijních předpisů a mezinárodních smluv. Skládají se z rozsahu (okruh právních otázek, na které normy dopadají) a navázání (určení právního řádu pomocí hraničního určovatele). Hraniční určovatele, a tedy i obvyklý pobyt, hrají významnou úlohu v normách kolizních, proto se ve své práci budu zabývat především jimi. Hraniční určovatel by měl vztah navazovat na co nejrelevantnější právní řád. Právní řád určený tímto postupem by měl být v daném případě nejvhodnější a jeho volba nejspravedlivější. Zákonodárce v konkrétních právních předpisech používá ty hraniční určovatele, které splňují tyto požadavky Příklady hraničních určovatelů V následujících kapitolách bude pojednáno o výhodách a nevýhodách použití hraničního určovatele obvyklého pobytu. Aby bylo smysluplné kritérium obvyklého pohledu hodnotit, je nutno v této podkapitole stručně představit další hraniční určovatele, které s obvyklým pobytem úzce souvisejí, z historického hlediska jsou jeho předchůdci a v některých právních předpisech jsou ve vztahu 8 Srov. KUČERA, op. cit., s Blíže k tomu PFEIFFER, Magdalena. Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém. Praha: Leges, 2013., s. 15 a násl. 11

13 k obvyklému pobytu stále používány (buď alternativně, nebo subsidiárně). Těmito hraničními určovateli jsou bydliště, domicil a státní příslušnost. Pokud jde o kritérium bydliště, záleží na úmyslu osoby trvale se na daném místě zdržovat. Osoba v místě svého bydliště zpravidla bydlí, pracuje a má zde rodinu. Na rozdíl od obvyklého pobytu se jedná o subjektivní vztah k určitému místu. 10 Problémem mohou být rozdílné definice tohoto pojmu v různých státech. 11 Tento hraniční určovatel hraje hlavní roli v evropském mezinárodním civilním procesním právu, konkrétně např. v Nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Hraničním určovatelem typickým pro anglosaské právo je domicil; obsah tohoto pojmu vysvětluje Mańko: 14 domicil se získává narozením a má jej každá osoba. Nemůže jej však mít na více místech. Aby bylo určité místo považováno za něčí domicil, musí mít daná osoba podobně jako v případě bydliště v úmyslu se zde trvale zdržovat. Zjišťování domicilu soudy může být podle Mańka kvůli nejednoznačným pravidlům spojeno s obtížnostmi. Další komplikací může být použití domicilu v unijním právu. Například nařízení Brusel I bis používá 10 ROHOVÁ, Iveta. Pravomoc (příslušnost) k projednání dědictví s mezinárodním prvkem (se zaměřením na Nařízení o dědictví) [online]. Brno, 2013 [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s Srov. BAETGE, Dietmar. Der gewöhnliche Aufenthalt im internationalen Privatrecht. Tübingen: J.C.B. Mohr (Paul Siebeck), 1994, s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Dále jen nařízení Brusel I bis. 13 PFEIFFER, 2013, op. cit., s MAŃKO, Rafal. Habitual residence as a Connecting Factor in EU Civil Justice Measures. Library Briefing, Library of the European Parliament [online]. 2013, pp. 1-2 [cit ], s

14 v anglické verzi právě domicil, který je ovšem do češtiny překládán jako bydliště. Podle čl. 62 tohoto nařízení určí soud místo bydliště podle svého práva. Význam státní příslušnosti spočívá podle Pfeiffer v tom, že se z historické perspektivy jedná oproti domicilu o základní kritérium kontinentálního práva soukromého, které však v současné době kvůli větší mobilitě osob ustupuje právě obvyklému pobytu. 15 Státní příslušnost označuje příslušnost fyzické nebo právnické osoby k určitému státu a jedná se o velmi jasné a stálé kritérium, které obvykle nevyžaduje složité posuzování. Každý může být příslušníkem i několika různých států. Objevují se názory, že použití hraničního určovatele státní příslušnosti je v rozporu s unijní zásadou zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti. Například Bogdan toto ale zásadně odmítá. 16 Hraniční určovatel státní příslušnosti bude uveden do souvislosti s určovatelem obvyklého pobytu v následující kapitole. O výhodách a nevýhodách použití kritéria státní příslušnosti ve srovnání s použitím obvyklého pobytu bude pojednáno v souvislosti s konkrétními oblastmi, v nichž se hraniční určovatel obvyklého pobytu používá, v kapitolách 4, 5 a PFEIFFER, 2013, op. cit., s BOGDAN, Michael. Concise introduction to EU private international law. 2nd ed. Groningen: Europa Law Publishing, 2012, s

15 3. Obvyklý pobyt jako jeden z hraničních určovatelů Pojem obvyklý pobyt je pojmem faktickým, což znamená, že jeho závaznou legální definici nenajdeme v unijním právu ani v národní úpravě MPS většiny států. Obvyklý pobyt je hraničním určovatelem vztahujícím se k subjektu právního vztahu. Pokud se zjišťuje obvyklý pobyt účastníka konkrétního vztahu, záleží na okolnostech tohoto daného případu, které je nutno nejprve řádně vyhodnotit. 17 Z toho důvodu je tento hraniční určovatel často kritizován, jelikož si účastníci soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem nemohou být předem jisti, které místo soud za místo jejich obvyklého pobytu označí. Navíc by se mohlo stát, že dva soudy kvůli neexistenci jednotné definice, a tudíž odlišnému výkladu tohoto pojmu, dospějí k různým závěrům. Používáním hraničního určovatele obvyklého pobytu je ale kontinentální právní systém, pro který je z historického hlediska typické kritérium státní příslušnosti, sbližován s anglosaským právním systémem, v němž naopak převládal domicil. 18 V následujících kapitolách bude na konkrétních příkladech z různých oblastí práva ukázáno použití obvyklého pobytu ve třech různých právních řádech s cílem poukázat na některé výhody, které s sebou tento hraniční určovatel navzdory veškeré kritice nese a kvůli nimž je v současné době obecně upřednostňován před státní příslušností. Předtím je třeba tento pojem stručně popsat a s ohledem na dílčí hypotézu této práce jej porovnat se státní příslušností, k čemuž slouží tato kapitola. 17 Srov. PFEIFFER, 2013, op. cit., s Srov. CAVERS, David. F. Habitual residence : A useful concept? The American University Law Review [online]. 1972, Vol. 21, pp [cit ], s

16 Pfeiffer poskytuje přehled relevantních hledisek, na která je při zjišťování místa obvyklého pobytu fyzické osoby třeba brát ohled: 19 osoba musí být přítomná na území daného státu, musí být do daného prostředí dostatečně sociálně začleněna a v určitých případech je velmi významným faktorem také úmysl osoby na daném místě dlouhodobě pobývat. Dle Pfeiffer se názory odborníků na to, do jaké míry je která kritéria nutno splnit, aby byl obvyklý pobyt založen, různí. Kromě toho také není zcela jasné, jak dlouho osoba na určitém místě musí pobývat, aby zde měla obvyklý pobyt. Pfeiffer popisuje návrhy akademiků na zakotvení časového testu pro účely založení obvyklého pobytu v oblasti MPS a zároveň také konkrétní vymezení délky pobytu obsažená v jednotlivých právních předpisech. Dle mého názoru je zbytečné usilovat o stanovení jednotné doby, jelikož by to zcela popíralo účel použití hraničního určovatele obvyklého pobytu. Vhodnější cestou by mohlo být právě stanovení orientační doby alespoň pro jednotlivé oblasti práva přímo v konkrétních ustanoveních právních předpisů. 3.1 Historie použití Podrobný přehled historie používání hraničního určovatele obvyklého pobytu poskytuje Baetge: 20 Kritérium obvyklého pobytu se v MPS začalo prosazovat již na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s činností Haagské konference mezinárodního práva soukromého a situací po první světové válce. V těchto počátcích však stále ještě hrála klíčovou úlohu hraničního určovatele v MPS státní příslušnost. Obvyklý pobyt se používal jen v případech, které vyžadovaly vyšší stupeň ochrany (např. pro kolizní úpravu bezplatné právní pomoci nebo zbavení svéprávnosti). 21 V období mezi první a druhou světovou 19 PFEIFFER, 2013, s Srov. BAETGE, op. cit., s Ibid., s

17 válkou značně vzrostl počet osob s vícenásobnou státní příslušností a osob bez státní příslušnosti. V důsledku tohoto vývoje se začalo upouštět od používání kritéria státní příslušnosti a bylo nutné najít lepší řešení. Za nejvhodnější kritérium reagující na aktuální požadavky byl považován obvyklý pobyt. K použití v případech nutnosti vyšší ochrany přibyly případy použití jako subsidiárního hraničního určovatele tehdy, když státní příslušnost nesplňovala svůj účel (například pokud určitý účastník právního vztahu státní příslušnost neměl). Haagská konference používání obvyklého pobytu prosazovala i po druhé světové válce, kdy se toto kritérium již používalo jako plnohodnotný hraniční určovatel vedle či namísto státní příslušnosti a bydliště. Pokud hraniční určovatel obvyklého pobytu vzhledem k větší mobilitě osob nabýval na významu již v polovině 20. století, tím spíše tomu tak je v současné Evropě, v níž jsou hranice mezi jednotlivými členskými státy EU při pohybu osob v rámci EU prakticky nepozorovatelné. 3.2 Obvyklý pobyt vs. státní příslušnost Dílčí hypotézou této bakalářské práce je tvrzení, že obvyklý pobyt je vhodnějším hraničním určovatelem než státní příslušnost. Na základě příkladů použití obvyklého pobytu v praxi, uvedených v kapitolách 4, 5 a 6, bude tato hypotéza v závěru práce potvrzena, či vyvrácena. Tato podkapitola obsahuje obecné srovnání těchto kritérií, které rovněž přispěje k následnému vyhodnocení hypotézy. Kritérium státní příslušnosti donedávna dominovalo v právu osob a v rodinném a dědickém právu na úrovni EU i ČR. 22 Pauknerová uvádí, že 22 Srov. PAUKNEROVÁ, op. cit., s

18 i v dnešní době, kdy je na kritérium státní příslušnosti často nahlíženo jako na překonané, se tento hraniční určovatel v uvedených oblastech stále používá, a to většinou jako alternativa k obvyklému pobytu. 23 Příkladem je Nařízení o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/ Ve srovnání s kritériem obvyklého pobytu se u státní příslušnosti jedná o velmi jasný hraniční určovatel, při jehož použití není třeba podrobně zkoumat okolnosti daného právního vztahu. Lze tedy říci, že s sebou nese vyšší míru právní jistoty než obvyklý pobyt, který závisí na výkladu soudem, a tedy i menší nároky na soudy, ve srovnání se zjišťováním místa obvyklého obytu konkrétního účastníka právního sporu. 25 Ovšem je otázkou, zda kritérium státní příslušnosti vždy dokáže splnit svou funkci. Účelem kolizních norem je určit právní řád s nejužší vazbou k danému případu, což v době, kdy není neobvyklé dlouhodobě pobývat v zahraničí, vůbec nemusí být stát, jehož je účastník právního vztahu příslušníkem. Státní příslušnost je pouhým právním vztahem osoby k danému státu, ne vztahem faktickým. 26 Problém s určením právního řádu, kterým se právní vztah bude řídit, by v případě hraničního určovatele státní příslušnosti mohl nastat tehdy, kdyby účastník měl několik státních příslušností, nebo by naopak nebyl příslušníkem žádného státu. Právní předpisy pro postup v těchto situacích musí obsahovat 23 PAUKNEROVÁ, op. cit., s Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. Dále jen nařízení Brusel II bis. 25 Srov. ROHOVÁ, op. cit., s Ibid., s

19 27 28 speciální pravidla. Pokud jde o vícenásobný obvyklý pobyt, záleží dle Baetgeho na konkrétním výkladu pojmu. 29 Bere-li se v úvahu možnost, že určitá osoba má své zájmy soustředěny na dvou různých místech, mohla by situace dvou obvyklých pobytů nastat. Pokud se v konkrétním případě (například v otázkách osobního statutu) při určování obvyklého pobytu přikládá velký význam sociální integraci, je dle Baetgeho pravděpodobné, že daná osoba nebude srovnatelně sociálně začleněna na dvou různých místech, a bude tedy mít obvyklý pobyt jen jeden. Oba tyto hraniční určovatele tedy mají své výhody i svá úskalí. Následující tři kapitoly obsahují příklady použití hraničního určovatele obvyklého pobytu ve třech právních řádech, což spolu s touto podkapitolou poslouží jako východisko pro vyhodnocení dílčí (i hlavní) hypotézy této práce. 27 PFEIFFER, 2013, op. cit., s Viz např. 28 ZMPS. 29 BAETGE, op. cit., s

20 4. Obvyklý pobyt v právu Evropské unie Evropské MPS je právní odvětví, jehož předmětem jsou soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem v rámci Evropské unie, na které dopadá právo EU. 30 Význam evropského MPS pro Českou republiku spočívá v tom, že má před českým právem aplikační přednost; 31 některá ustanovení českých právních předpisů se tedy vůbec nepoužijí. Mezinárodní právo soukromé je odvětvím vnitrostátního práva, proto se jeho normy mohou v jednotlivých státech lišit. Jak ale uvádí Pfeiffer, kvůli právní jistotě účastníků vztahů, jež normy MPS upravují, je žádoucí, aby tato pravidla byla pokud možno harmonizovaná a unifikovaná. 32 Dá se říci, že unifikace v oblasti MPS probíhá snáze než v jiných odvětvích, protože normy MPS neobsahují konkrétní práva a povinnosti, ale pouze určují právo rozhodné a také, před kterými soudy se budou řešit spory. Proto jednotlivé státy jejich unifikaci nevnímají jako příliš velký zásah do své právní kultury, jako je tomu v případě unifikace hmotného práva Uchopení pojmu v evropském MPS Evropská unie navázala na Haagskou konferenci a v souvislosti s cílem navazovat soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem na právní řád s nejužší vazbou na daný právní vztah se obvyklý pobyt stal nejčastěji používaným hraničním určovatelem evropského mezinárodního práva soukromého. 34 Obvyklý pobyt právnických osob a fyzických osob jednajících při výkonu podnikatelské 30 Srov. PAUKNEROVÁ, op. cit., s Čl. 10, Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 32 PFEIFFER, 2013, op. cit., s Blíže k tomu PFEIFFER, 2013, op. cit., s a PAUKNEROVÁ, op. cit., s PFEIFFER, 2013, op. cit., s

21 činnosti je na úrovni EU definován v článku 19 Nařízení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) 35 a shodně v článku 23 Nařízení o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) 36 jako místo ústřední správy nebo v některých případech místo, v němž se nachází pobočka, zastoupení nebo jiná provozovna právnické osoby nebo v případě podnikající fyzické osoby její hlavní místo podnikání. Tato definice se ale vztahuje výhradně na právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Kromě toho se jedná o definice pro účely těchto dvou předpisů. Obecně je v případě obvyklého pobytu nutný autonomní výklad tohoto pojmu. To znamená, že jediným orgánem oprávněným jej vykládat je SDEU a pojem má svůj vlastní význam nezávislý na případných vnitrostátních definicích. 37 O rozsudcích Soudního dvora týkajících se obvyklého pobytu pojednává podrobněji podkapitola Použití obvyklého pobytu v právu EU V předpisech Evropské unie se hraniční určovatel obvyklého pobytu vyskytuje převážně v normách určujících právo rozhodné, ale zároveň také v předpisech mezinárodního civilního procesního práva. Z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce se v každé oblasti zabývám pouze několika aspekty nejvýznamnějších předpisů, které ovšem ke znázornění použití hraničního určovatele obvyklého pobytu v právu EU pro účely této práce zcela postačují. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Dále jen nařízení Řím I. 36 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Dále jen nařízení Řím II. 37 Srov. PFEIFFER, 2013, op. cit., s

22 4.2.1 Určování mezinárodní příslušnosti Pokud jde o určení mezinárodní příslušnosti soudů a uznávání a výkon rozhodnutí, jsou v prostoru EU klíčová nařízení Brusel I bis a Brusel II bis. Z působnosti nařízení Brusel I bis (o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) jsou na základě čl. 1 odst. 2 vyňaty otázky rodinného a dědického práva, které jsou upraveny v jiných předpisech (např. v nařízení Brusel II bis), o nichž bude pojednáno níže. Hlavním hraničním určovatelem používaným v nařízení Brusel I bis je bydliště žalovaného, s výjimkou článků 15 a 19, kde je jako alternativa uveden obvyklý pobyt. V obou případech se jedná o ochranu slabší strany. Článek 15 upravuje dohodu o volbě soudu uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, která zakládá příslušnost soudů členského státu, v němž obě strany mají bydliště nebo obvyklý pobyt. Článek 19 upravuje obdobně dohodu o volbě soudu uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem. Nařízení Brusel II bis upravuje příslušnost soudů v oblasti rodinného práva (konkrétně se jedná o otázky věcí manželských a rodičovské zodpovědnosti), na kterou se nevztahuje nařízení Brusel I bis. Je třeba zmínit, že je v anglické verzi tohoto nařízení použitý pojem habitual residence (tedy obvyklý pobyt) nevhodně překládán do češtiny jako obvyklé bydliště, což ale obsahově zcela odpovídá obvyklému pobytu. 38 V zájmu zachování jednotné terminologie bude v této práci místo obvyklého bydliště dále používán jen pojem obvyklý pobyt. Obecná mezinárodní příslušnost soudů ve věcech manželských je v nařízení Brusel II bis upravena v článku 3. Zde se setkáváme s alternativním 38 Srov. PFEIFFER, Magdalena. Kde bydlí právnická osoba? Obvyklý pobyt a bydliště právnických osob z perspektivy evropského mezinárodního práva soukromého. Právník [online]. 2014, roč. 153, č. 7, s [cit ], s

23 použitím státní příslušnosti v písm. b) (obě strany musí mít stejnou státní příslušnost, nezáleží na státní příslušnosti pouze jednoho z manželů), zatímco všechna pravidla uvedená v písm. a) jsou založena na hraničním určovateli obvyklého pobytu. Nenajdeme zde jen jedno obecné pravidlo, jelikož bylo třeba reagovat na rozmanitou vnitrostátní úpravu těchto otázek a najít vhodný kompromis. 39 Díky takto širokému pojetí může dojít dokonce k situaci, kdy k projednání věci mezi dvěma příslušníky nečlenských států bude příslušný soud členského státu proto, že na jeho území jedna ze stran sporu má obvyklý pobyt. 40 Smyslem této úpravy je zohlednění zvýšené mobility osob a právní jistota odpůrce. 41 Podle Rauschera jsou tento přístup a odejmutí dosud rozšířené možnosti podávat návrhy v těchto citlivých záležitostech soudu příslušnému na základě státní příslušnosti pouze jednoho z manželů nesprávné. 42 Rauscher dále uvádí, že občané Unie nejsou pouze a výlučně Evropany a není možné jim tuto mentalitu vnucovat. Dokonce i v případě společné státní příslušnosti jsou totiž příslušné soudy v místě společného obvyklého pobytu manželů. 43 Obecná příslušnost ve věcech rodičovské zodpovědnosti je upravena článkem 8 nařízení Brusel II bis, který obsahuje jediný hraniční určovatel obvyklý pobyt dítěte. Na státní příslušnosti dítěte (s několika výjimkami) nezáleží. Zde byl obvyklý pobyt zvolen s ohledem na zvláštní ochranu prostřednictvím zjednodušení procesu, kterou je nutno dětem poskytnout. Vzhledem k tomu, že toto nařízení žádnou definici pojmu obvyklý pobyt neobsahuje, zabýval se jeho 39 PFEIFFER, 2013, op. cit., s Srov. BOGDAN, op. cit., s RAUSCHER, Thomas. Europäisches Zivilprozess- und Kollisionsrecht EuZPR/EuIPR: Kommentar. Band IV, Brüssel IIa-VO, EG-UntVO, HUntVerfÜbk 2007, EU-EheGüterVO-E, EU- SchutzMVO. 4. Aufl. Köln: Otto Schmidt, 2015, s Ibid., s Ibid., s

24 výkladem SDEU, z jehož rozhodnutí vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi obvyklým pobytem dítěte a dospělé osoby. 44 Judikaturou SDEU se podrobněji zabývá podkapitola 4.3. Článek 15 nařízení Brusel II bis upravuje situace, kdy jsou k projednání vhodnější soudy jiného členského státu než soudy příslušné ve věci, a to z důvodu zvláštního vztahu dítěte k danému státu. Ten může spočívat dle odst. 3 písm. c) i v tom, že je dítě státním příslušníkem tohoto státu. Státní příslušnost je zde přece jen zohledněna, nepoužije se ale automaticky. Soud musí vztah dítěte k danému státu posoudit v každém jednotlivém případě zvlášť, a někdy tedy státní příslušnost tuto úzkou vazbu zakládat nemusí Právo rozhodné pro závazkové vztahy Na úrovni EU existuje kolizní úprava jak smluvních závazkových vztahů, tak závazkových vztahů mimosmluvních. Pro každou z těchto oblastí bylo vyhrazeno jedno nařízení v případě smluvních závazků se jedná o nařízení Řím I, v případě mimosmluvních závazků o nařízení Řím II. V obou se jako hraniční určovatel vyskytuje právě obvyklý pobyt. Zajímavostí je, že ani v jednom z těchto nařízení vůbec nebyl použit hraniční určovatel státní příslušnosti. Nařízení Řím I je založeno na volbě práva smluvními stranami. Teprve pokud k ní nedojde, přicházejí na řadu hraniční určovatele vyjmenované v článku 4. Tím nejčastějším je obvyklý pobyt (resp. v tomto nařízení i v nařízení Řím II opět nesprávně do české verze přeložené jako obvyklé bydliště ), na nějž je v čl. 4 odst. 1 navazováno v souvislosti s konkrétními smluvními typy. V případě smlouvy o koupi zboží jde o obvyklý pobyt prodávajícího, u smlouvy 44 Srov. PFEIFFER, 2013, op. cit., s

25 o poskytování služeb o obvyklý pobyt poskytovatele služby, u krátkodobého pronájmu o obvyklý pobyt pronajímatele, u franšízové smlouvy o obvyklý pobyt osoby, jíž je franšíza udělena, a konečně u smlouvy o distribuci o obvyklý pobyt distributora. Pokud se jedná o jinou smlouvu nebo smlouva vykazuje znaky více uvedených smluv, řídí se smlouva právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. 45 Důvodem pro použití obvyklého pobytu strany poskytující charakteristické plnění je skutečnost, že toto plnění je z právního hlediska obvykle složitější než pouhé zaplacení druhou stranou, a navíc je pravděpodobné, že strana poskytující nepeněžité plnění pravidelně uzavírá větší množství podobných smluv. 46 Z důvodu efektivity tedy bylo upřednostněno navázání na právní řád, který je bližší právě této straně. Výjimku představují smlouvy o přepravě, smlouvy spotřebitelské, smlouvy pojistné a individuální pracovní smlouvy, které jsou upraveny v článcích 5 až 8. U těchto smluv je třeba chránit slabší stranu, a právo rozhodné proto obvykle bude právo té země, v níž má obvyklý pobyt tato slabší strana. Ochrana spočívá v tom, že se smlouva řídí právem, které by slabší straně mělo být nejbližší. Dále je zde v čl. 4 odst. 3 zakotvena úniková doložka, tedy možnost navázání na právo země, s níž je smlouva zjevně úžeji spojená (úniková doložka je obsažena i v čl. 4 odst. 3 nařízení Řím II). Výše již bylo uvedeno, že obvyklý pobyt právnických a podnikajících fyzických osob byl pro účely tohoto nařízení definován. Dle mého názoru se jedná o nejvhodnější řešení, kdy je v konkrétním právním předpise s ohledem na povahu upravovaných vztahů uvedena jednotná definice zajišťující právní jistotu jeho adresátů a usnadňující práci soudů. 45 Čl. 4 odst. 2 nařízení Řím I. 46 BOGDAN, op. cit., s

26 Totožnou definici obsahuje i nařízení Řím II, týkající se mimosmluvních závazkových vztahů. V tomto nařízení je opět použit obvyklý pobyt, který však není hlavním hraničním určovatelem. Pokud se neuplatní speciální pravidla, popsaná v nařízení, a strany si právo rozhodné samy nezvolí, použije se právo země, kde se projevil následek škodného jednání. 47 Obvyklý pobyt se zde vyskytuje jako hraniční určovatel pro případy, kdy jej obě strany mají ve stejné zemi, což je velmi vhodné řešení, jelikož se tak naváže na právní řád, který by oběma stranám měl být blízký. 48 Kromě toho se použije obvyklý pobyt poškozeného v případě mimosmluvních závazkových vztahů vznikajících v důsledku vady výrobku, pokud byl v této zemi výrobek uveden na trh. 49 Z oblasti působnosti obou uvedených nařízení jsou v článcích 1 vyňaty například otázky týkající se osobního stavu (Řím I), závazkové vztahy vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv (Řím II) nebo vyplývající z rodinných vztahů či z majetkových vztahů mezi manželi (Řím I i Řím II). Ty jsou upraveny jinými unijními nebo vnitrostátními předpisy (viz níže) Rodinné právo Do oblasti rodinného práva spadá již popsané nařízení Brusel II bis. Dalšími významnými předpisy, jimiž se v této práci budu zabývat, jsou Nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností 50 a Nařízení provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí 47 ROZEHNALOVÁ a VALDHANS, op. cit., s Viz čl. 4 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení Řím II. 49 Čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Řím II. 50 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Dále jen nařízení o výživném. 25

27 ve věcech majetkových poměrů v manželství. 51 Obě nařízení v sobě zahrnují jak kolizní normy, tak normy mezinárodního civilního práva procesního. Otázka kolizních norem je v článku 15 nařízení o výživném vyřešena jediným odkazem na Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti. 52 Ten v článku 3 obsahuje obecné pravidlo pro určení rozhodného práva, které stanoví, že se vyživovací povinnosti řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu. Opět se zde tedy setkáváme s ochranou slabší nebo znevýhodněné strany. Pokud jde o mezinárodní příslušnost soudů, je klíčový článek 3 nařízení o výživném, obsahující obecné pravidlo, které používá hraniční určovatel obvyklého pobytu odpůrce nebo oprávněného. Obvyklý pobyt se objevuje také v ustanoveních článku 4, která upravují volbu soudu. Strany si (mimo jiné) alternativně mohou zvolit soud v místě obvyklého pobytu jedné ze stran nebo soud státu, jehož je jedna ze stran státním příslušníkem. Nařízení o věcech majetkových poměrů v manželství používá kritérium obvyklého pobytu i státní příslušnosti. V článcích 5 a 6 je upravena příslušnost soudů a hraničním určovatelem se zde v případech rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné mimo jiné používá obvyklý pobyt navrhovatele, přičemž v daném státě musel bydlet nejméně jeden rok. Tato podmínka je v čl. 5 odst. 2 písm. b) zmírněna, pokud je navrhovatel zároveň státním příslušníkem daného státu. V tom případě je povinné časové období zkráceno na šest měsíců. 51 Nařízení Rady (EU) č. 2016/1103 ze dne 24. června 2016 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství. Dále jen nařízení o věcech majetkových poměrů v manželství. 52 Rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2009 o uzavření Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím (2009/941/ES). 26

28 Státní příslušnost zde tedy funguje jako známka užší vazby na daný stát. V ostatních případech se v článku 6 používá společný obvyklý pobyt manželů, poslední společný obvyklý pobyt, obvyklý pobyt navrhovatele a konečně společná státní příslušnost. Článek 26 obsahuje pravidla pro určení rozhodného práva pro majetkové poměry manželů. I zde se objevuje zároveň obvyklý pobyt i státní příslušnost, jejímž prostřednictvím se ale na právní řád konkrétního státu navazuje teprve tehdy, pokud neexistuje stát, v němž by manželé měli první společný obvyklý pobyt po uzavření manželství. Ten se jako hraniční určovatel použije primárně (pokud si strany nezvolí právo jiného státu podle článku 22; zvolit si mohou právo státu, jehož jsou v době uzavření dohody oba nebo jeden z nich státním příslušníkem nebo v němž mají oba nebo jeden z nich obvyklý pobyt) Dědické právo Stejně jako obě nařízení představená v předchozí podkapitole zahrnuje klíčové nařízení v oblasti dědického práva, Nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, 53 jak kolizní, tak procesní úpravu. Nařízení je prvním, které v české verzi používá vhodnější pojem obvyklý pobyt. 54 Dle článku 22 má zůstavitel možnost volby rozhodného práva. Zvolit si může pouze právo státu, jehož je státním příslušníkem (v době smrti nebo v době 53 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Dále jen nařízení o dědictví. 54 ROHOVÁ, op. cit., s

29 uskutečnění této volby). Jak uvádí Rohová, bylo by vhodné rozšířit možnost volby i na právo státu, jehož byl zůstavitel příslušníkem v minulosti, na jehož území má nemovitý majetek nebo na jehož území měl nebo má obvyklý pobyt. 55 Hraniční určovatel obvyklého pobytu se pro určení rozhodného práva použije v souladu s obecným pravidlem uvedeným v článku 21 v případech, kdy nařízení nestanoví jinak, a nařízení tedy vychází z předpokladu, že nejvhodnějším kritériem pro určení fora i rozhodného práva je obvyklý pobyt zůstavitele v době jeho smrti. 56 Flexibilita, která je kritériu obvyklého pobytu často vytýkána, je v tomto nařízení kompenzována zachováním kritéria státní příslušnosti. 57 Kromě toho obsahuje čl. 21 odst. 2 únikovou doložku, a tak je po posouzení všech okolností možné použít právo státu, s nímž měl zůstavitel v době smrti zjevně užší spojení. Dotčené strany se podle článku 5 mohou dohodnout, že budou příslušné soudy toho státu, jehož právo si zůstavitel zvolil podle článku 22. I zde tedy hraje roli státní příslušnost. Obecně, nedojde-li k této dohodě, jsou však příslušné soudy státu, na jehož území měl zůstavitel v době smrti obvyklý pobyt. 58 Toto kolizní řešení zajišťuje soulad mezi forem a právem rozhodným Pojem obvyklého pobytu v judikatuře Soudního dvora Judikatura Soudního dvora je v souvislosti s evropským MPS neméně důležitá, jelikož rozsudky evropských soudů jsou používány jako plnohodnotné prameny unijního práva 60 a významně ovlivňují používání unijního práva v jednotlivých členských státech tím, že soudům pomáhají s výkladem unijních 55 ROHOVÁ, op. cit., s Ibid., s Srov. ibid., s Čl. 4 nařízení o dědictví. 59 PFEIFFER, 2013, op. cit., s PAUKNEROVÁ, op. cit., s

30 předpisů. Výše již byl zmíněn význam SDEU v souvislosti s autonomním výkladem práva EU. Soudní dvůr se výkladem pojmu obvyklý pobyt v oblasti MPS zabýval ve dvou rozsudcích, které se vztahovaly k nařízení Brusel II bis: Mercredi 61 a A 62. V souladu s cílem, aby o sporu rozhodovaly soudy státu, k němuž má daná věc nejužší vazbu, SDEU rozhodl, že je při určování obvyklého pobytu dítěte třeba zohlednit trvání pobytu, pravidelnost, podmínky, důvody, rodinné a sociální vazby (i rodinné a sociální vazby jednoho z rodičů), školní docházku, jazykové znalosti, ale i státní příslušnost. 63 Všechny tyto aspekty svědčí o integraci jedince v dané zemi. Pro posouzení integrace je významná i státní příslušnost, jelikož ji spolu s jazykovými znalostmi usnadňuje. 64 Rauscher dále uvádí, že u dětí hraje roli také úmysl odpovědné osoby založit v daném státě dlouhodobý pobyt. Tento úmysl vypovídá o integraci i při určování obvyklého pobytu dospělých osob, ovšem nelze jej pro založení obvyklého pobytu pokládat za určující. V souvislosti s použitím hraničního určovatele obvyklého pobytu staví SDEU do popředí blaho dítěte, a tedy blízkost soudu a projednávané věci, a nelze přenášet definice obvyklého pobytu z jiných oblastí práva do práva rodinného. 65 Není stanovena žádná minimální doba pobytu pro založení obvyklého pobytu a při jeho určování není možné vycházet pouze z doby trvání pobytu. Je nutno zohlednit i ostatní výše zmíněné okolnosti. 66 Soudy všech členských států se při určování obvyklého pobytu dítěte musí řídit všemi těmito zásadami vyplývajícími z výkladu pojmu 61 Rozsudek SDEU ze dne , věc C-497/10 PPU, Barbara Mercredi v. Richard Chaffe. 62 Rozsudek ESD ze dne , věc C-523/07, A. 63 Ibid., bod RAUSCHER, 2015, op. cit., s Ibid., s Srov. ibid., s

31 Soudním dvorem, které částečně nahrazují chybějící definici. Dle Pfeiffer lze rozhodnutí SDEU týkající se obvyklého pobytu dítěte pro účely nařízení Brusel II bis aplikovat i na obvyklý pobyt dítěte v nařízení o výživném PFEIFFER, 2013, op. cit., s

32 5. Obvyklý pobyt v českém právním řádu Vzhledem k tomu, že je Česká republika členským státem Evropské unie, jsou její právní předpisy s těmi unijními úzce provázány. Proto není třeba, aby byly otázky, které již upravují předpisy EU přímo aplikovatelné v jednotlivých členských státech, o nichž pojednává předchozí kapitola, znovu upraveny na vnitrostátní úrovni. České právní předpisy tedy nemohou být nezávislé a izolované, ale v reakci na stav a vývoj unijních předpisů se také musejí neustále vyvíjet a přizpůsobovat, ať už povinně např. v souvislosti s prováděním směrnic EU, nebo dobrovolně za účelem dosažení souladu s vývojem na unijní úrovni. Kromě toho je Česká republika také vázána mezinárodními smlouvami, které MPS rovněž upravují. 68 Pro tuto práci je důležité hlavně upřednostnění obvyklého pobytu coby hraničního určovatele, ke kterému došlo právě mj. v důsledku popsané provázanosti. V následující podkapitole je na několika konkrétních příkladech z českého právního řádu ukázáno použití hraničního určovatele obvyklého pobytu v různých oblastech soukromého práva. 5.1 Zakotvení obvyklého pobytu v českém právním řádu Státy mají pro úpravu soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem zvláštní právní normy. 69 V České republice je tímto stěžejním souborem těchto norem již zmiňovaný ZMPS. V rámci rekodifikace českého soukromého práva a v souvislosti s rozvojem MPS na evropské úrovni byl vypracován nový ZMPS, který ovšem z důvodu aplikační přednosti unijních předpisů některé otázky vůbec 68 Např. úmluvy přijímané v rámci Haagské konference mezinárodního práva soukromého, Rady Evropy, OSN aj., srov. Pauknerová, s KUČERA et al., op. cit., s

33 neupravuje nebo je upravuje jen částečně. 70 Obsahuje ale úpravu významných otázek, které jsou z působnosti unijních předpisů vyňaty a ponechány kolizní úpravě členských států. Zákon se použije jen tehdy, když danou otázku neřeší ani mezinárodní smlouva, ani předpis EU, což se vzhledem k jejich široké oblasti působnosti nestane příliš často. 71 Zákon slučuje kolizní normy a normy mezinárodního práva procesního v jednom předpise. Účinný je od 1. ledna Přechod od hraničního určovatele státní příslušnosti k obvyklému pobytu v kolizní úpravě rodinného a dědického práva je v komentáři k ZMPS Pavla Dobiáše zmíněn jako příklad nového trendu v oblasti MPS hned na prvních několika řádcích úvodu, což svědčí o významu tohoto posunu. 72 V důvodové zprávě k ZMPS je toto řešení odůvodněno jako praktičtější. 73 Velmi významnou otázkou, která v předpisech EU není upravena a s níž pojem obvyklého pobytu souvisí, je určení osobního statutu, které se řeší samostatně bez ohledu na právo, jímž se řídí příslušný právní poměr. 74 Postupuje se podle základního kolizního pravidla v 29 ZMPS, v němž byl použit hraniční určovatel obvyklého pobytu. V 29 odst. 3 je stanoveno zvláštní pravidlo pro úpravu jména fyzické osoby. Zde bylo zvoleno kolizní kritérium státní příslušnosti. Důvodem je respektování právního řádu, který vede evidenci údajů o fyzických osobách. 75 Osoba ale má možnost dovolat se právního řádu státu, na jehož území má obvyklý pobyt. Je tomu tak z důvodu významu, který má tato 70 Srov. DOBIÁŠ, Petr a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém: komentář: podle právního stavu k 1. lednu Praha: Leges, 2013, s Srov. BŘÍZA, Petr. Nový český zákon o mezinárodním právu soukromém v kontextu práva EU a mezinárodních smluv. Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 17, s DOBIÁŠ, op. cit., s Důvodová zpráva k zákonu o mezinárodním právu soukromém, s Srov. KUČERA et al., op cit., s DOBIÁŠ, op. cit., s

34 otázka pro postavení osoby v prostředí, ve kterém žije, 76 tedy prostředí jejího obvyklého pobytu. V oblasti závazkových práv se použije úprava obsažená v nařízeních Řím I a Řím II, popřípadě ZMPS pro otázky, které jsou z působnosti těchto nařízení vyňaty. 77 V ZMPS se jedná o 84 až 101. V kapitole 4 byla popsána ustanovení obou nařízení, v nichž obvyklý pobyt hraje zásadní úlohu a která mají před ZMPS aplikační přednost. Jedinou oblastí, ve které se objevuje kritérium obvyklého pobytu, kterou nařízení Řím I ani Řím II neupravuje, a v níž se tedy ZMPS použije, jsou mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z narušení soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy Podle 101 ZMPS se tyto závazky obecně řídí právem státu, v němž k narušení došlo, ovšem postižená osoba si může zvolit mimo jiné i právo státu, v němž má ona nebo původce narušení obvyklý pobyt. Kolizní úprava dědického práva je také převážně obsažena v unijním předpise, a to konkrétně v nařízení o dědictví popsaném v kapitole 4, které má před ZMPS aplikační přednost. 76 ZMPS, týkající se práva rozhodného pro dědické právní poměry, je v souladu s nařízením o dědictví, a pokud určitou otázku, na niž se nařízení nevztahuje, bude třeba vyřešit na základě českého práva, bude základní kolizní kritérium shodné. 80 Na rozdíl od nařízení o dědictví, které umožňuje jen volbu práva státu, jehož je zůstavitel státním příslušníkem 81, si ale podle 77 odst. 4 ZMPS zůstavitel může zvolit i právní řád státu, v němž má 76 KUČERA et al., op. cit., s Výčet těchto otázek je obsažen v čl. 1 odst. 2 nařízení Řím I a v čl. 1 odst. 2 nařízení Řím II. 78 Čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení Řím II. 79 Srov. PAUKNEROVÁ, op. cit., s Ibid., s Čl. 22 nařízení o dědictví. 33

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová

Úvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale

Více

Mezinárodní právo soukromé

Mezinárodní právo soukromé Mezinárodní právo soukromé Generováno 11. 1. 2015 .1 Pojem, předmět a prameny mezinárodního práva soukromého a procesního.................... 3.3 Kolizní norma, její struktura, třídění kolizních norem,

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

Rodinné a manželské vztahy uznání a výkon rozhodnutí. JUDr. Jana Herboczková

Rodinné a manželské vztahy uznání a výkon rozhodnutí. JUDr. Jana Herboczková Rodinné a manželské vztahy uznání a výkon rozhodnutí JUDr. Jana Herboczková Kde lze nařízení najít? Informační systém pro aproximaci práva: http://isap.vlada.cz/ Evropský soudní atlas ve věcech občanských:

Více

PARTICIPAČNÍ PRÁVA DĚTÍ V KONTEXTU REVIZE NAŘÍZENÍ BRUSEL II A Marta Zavadilová Konference Participační práva dětí. Sdílení dobré praxe říjen 2016

PARTICIPAČNÍ PRÁVA DĚTÍ V KONTEXTU REVIZE NAŘÍZENÍ BRUSEL II A Marta Zavadilová Konference Participační práva dětí. Sdílení dobré praxe říjen 2016 PARTICIPAČNÍ PRÁVA DĚTÍ V KONTEXTU REVIZE NAŘÍZENÍ BRUSEL II A Marta Zavadilová Konference Participační práva dětí. Sdílení dobré praxe říjen 2016 I. Nařízení Brusel IIa (Brusel II bis) Nařízení Rady (ES)

Více

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová

Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo. JUDr. Klára Svobodová Rodinné a manželské vztahy rozhodné právo JUDr. Klára Svobodová Manželské právo způsobilost uzavřít manželství podmínky platnosti manželství forma uzavření manželství osobní vztahy mezi manželi majetkové

Více

Nařízení Brusel I. Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková. Věcná působnost

Nařízení Brusel I. Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková. Věcná působnost Nařízení Brusel I Vzniklo transformací Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech civilních a obchodních (1968) Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc JUDr. Jana Herboczková Upravuje

Více

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 11. 11. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů

Více

Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková

Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc. JUDr. Jana Herboczková Nařízení Brusel I mezinárodní pravomoc JUDr. Jana Herboczková Nařízení Brusel I Vzniklo transformací Bruselské úmluvy o pravomoci soudů a výkonu rozhodnutí ve věcech civilních a obchodních (1968) Upravuje

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ

Aplikační test VÚ. Aplikační test VÚ sdělení fed.min.zahraničí č. 160/1991 Sb. přímá úprava v rozsahu aplikace VÚ se nepoužije kolizní metoda je to MS = státy se na ní musely dohodnout Shoda není vždy možná, proto CISG neupravuje úplně všechny

Více

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o vymezení školských obvodů spádové základní školy a školských obvodů spádové mateřské

Více

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU

PŘEDNÁŠKA ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ NĚKTERÝCH STÁTŮ ÚVOD PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY OSNOVA ZÁKLADNÍ PŘEHLED NOREM EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO PROSTORU OSNOVA KOLIZNÍ ZÁVAZKOVÉ PRÁVO I - ÚVOD -VOLBA PRÁVA PŘEDNÁŠKA 1. Úvod - Evropský justiční prostor (přehled norem) - Vztah metod 2. PRAMENY ÚPRAVY A JEJICH VZÁJEMNÉ VZTAHY 3. ANALÝZA NAŘÍZENÍ ŘÍM I - Rozsah

Více

PETERKA & PARTNERS v.o.s.

PETERKA & PARTNERS v.o.s. PETERKA & PARTNERS v.o.s. Praha - Bratislava Mgr. Ondřej Peterka advokát Přeshraniční soudní spory a příslušnost soudů Praha, 14.11. 2005 Základní informace Od 1.5. 2004 nová jednotná pravidla: nařízení

Více

Započtení 11.9 Strana 1

Započtení 11.9 Strana 1 Započtení 11.9 Strana 1 11.9 Započtení Započtení je zvláštním způsobem zániku závazku upraveným v občanském zákoníku. Podstata započtení neboli kompenzace spočívá v zániku dvou vzájemných pohledávek stejného

Více

Mezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1

Mezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 Mezinárodní prvek, důsledky Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 21 Cdo 15/2014 Právní teorie již dříve dovodila, že kolizní normy nelze aplikovat v případě obcházení zákona, za nějž je v

Více

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty

Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Specifika podnikání ve Francii právní aspekty Mgr. Ondřej Peterka 15. prosince 2009 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Založení společného podniku ve Francii Volný pohyb služeb v rámci

Více

VYMÁHÁNÍ VÝŽIVNÉHO S MEZINÁRODNÍM PRVKEM

VYMÁHÁNÍ VÝŽIVNÉHO S MEZINÁRODNÍM PRVKEM VYMÁHÁNÍ VÝŽIVNÉHO S MEZINÁRODNÍM PRVKEM Michaela Janočková, 2012 Co je to výživné? Obecně - Pravidelně se opakující dávka finančních prostředků, jež mají sloužit k pokrytí životních a jiných potřeb oprávněné

Více

Stávající mezery a perspektivy do budoucna v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého: vznikne kodex mezinárodního práva soukromého?

Stávající mezery a perspektivy do budoucna v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého: vznikne kodex mezinárodního práva soukromého? GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Stávající mezery a perspektivy do budoucna v oblasti evropského mezinárodního práva

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Mezinárodní právo soukromé. Evropské mezinárodní právo soukromé. Prameny MPS - vnitrostátní. Prameny MPS. Kolize pramenů MPS. Mezinárodní smlouvy

Mezinárodní právo soukromé. Evropské mezinárodní právo soukromé. Prameny MPS - vnitrostátní. Prameny MPS. Kolize pramenů MPS. Mezinárodní smlouvy Evropské mezinárodní právo soukromé Mgr. Simona Trávníčková Školení pro advokátní koncipienty Brno, 27. 4. 2010 Mezinárodní právo soukromé Který soud bude danou věc rozhodovat? Kterým právem se daný právní

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

Čím se budeme zabývat. Evropské mezinárodní právo soukromé. MPSaP. Prameny MPSaP

Čím se budeme zabývat. Evropské mezinárodní právo soukromé. MPSaP. Prameny MPSaP Evropské mezinárodní právo soukromé JUDr. Simona Trávníčková Školení pro advokátní koncipienty Brno, 8. 11. 2011 Čím se budeme zabývat MPS k čemu je to dobré? Prameny a jejich kolize Procesní část EMPS

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ZPRÁVA PE

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY UNIE TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I SHRNUTÍ

Více

Základy práva, 15. listopadu 2016

Základy práva, 15. listopadu 2016 lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního

Více

školení Závazkové vztahy s mezinárodn rodním m prvkem Kde se bude spor rozhodovat Vztahy s mezinárodn

školení Závazkové vztahy s mezinárodn rodním m prvkem Kde se bude spor rozhodovat Vztahy s mezinárodn Cíle školení Závazkové vztahy s mezinárodn rodním m prvkem Mgr. Simona Trávníčková Školení pro advokátní koncipienty Brno, 27. 4. 2010 Poskytovnout základní orientaci v problematice MO Nastínit procesní,

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

1. ÚVOD 2. ÚPRAVA MAJETKOVÝCH POMĚRŮ V MANŽELSTVÍ

1. ÚVOD 2. ÚPRAVA MAJETKOVÝCH POMĚRŮ V MANŽELSTVÍ STANOVISKO ČESKÉ REPUBLIKY K ZELENÉ KNIZE O KOLIZNÍM PRÁVU V OBLASTI ÚPRAVY MAJETKOVÝCH POMĚRŮ V MANŽELSTVÍ, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ OTÁZKOU SOUDNÍ PŘÍSLUŠNOSTI A VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ (Vypracováno Ministerstvem

Více

Cíle školení. Proč se tím zabývat předem? 19.5.2013. Kde se bude spor rozhodovat? Jakým právem se spor bude řídit? Vztahy s mezinárodním prvkem

Cíle školení. Proč se tím zabývat předem? 19.5.2013. Kde se bude spor rozhodovat? Jakým právem se spor bude řídit? Vztahy s mezinárodním prvkem Kde se bude spor rozhodovat? Závazkové vztahy s mezinárodním prvkem (kolize, přímá úprava) JUDr. Simona Trávníčková Školení pro advokátní koncipienty Brno, 14. 5. 2013 Obecný soud Volba soudu Pravidlo

Více

Římská úmluva a nařízení Řím I

Římská úmluva a nařízení Řím I Římská úmluva a nařízení Řím I Veronika Hradilová, Martin Crha 1. Úvod Členské státy Evropského společenství zatím nedosáhly jednotné smluvní úpravy pro závazkové vztahy. Nicméně došlo ke sjednocení kolizní

Více

Právní otázky pronikání na zahraniční trhy

Právní otázky pronikání na zahraniční trhy Právní otázky pronikání na zahraniční trhy Mgr. Ondřej Peterka Brno, 25. března 2009 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Založení entity v zahraničí Přeshraniční soudní spory Vymáhání

Více

Podnikání ve Francii vybrané právní otázky

Podnikání ve Francii vybrané právní otázky Podnikání ve Francii vybrané právní otázky Mgr. Ondřej Peterka Peterka & Partners v.o.s. advokátní kancelář Brno, 16. září 2008 www.peterkapartners.com Obsah Smluvní zajištění obchodů Soudní pravomoc a

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela novou povinnost

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2016 COM(2016) 367 final 2016/0168 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakouská republika a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Peru k

Více

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ZÁKON č. 100/2001 Sb. ze dne 20. února 2001 O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

Více

Nařízení Řím II. Martin Orgoník

Nařízení Řím II. Martin Orgoník Nařízení Řím II Martin Orgoník 1. Vývoj a prameny kolizního řešení ve věcech mimosmluvních závazků Právo rozhodné pro závazkové vztahy ze smluv bylo harmonizováno 1 Římskou úmluvou již v roce 1980, ale

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.7.2013 COM(2013) 554 final 2013/0268 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu

Více

Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2012/0102 (CNS) 8741/16 FISC 70 ECOFIN 378 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES,

Více

JURISDIKCE PŘI ZÁSAHU DO AUTORSKÝCH PRÁV

JURISDIKCE PŘI ZÁSAHU DO AUTORSKÝCH PRÁV ANOTACE JURISDIKCE PŘI ZÁSAHU DO AUTORSKÝCH PRÁV PAVEL LOUTOCKÝ Soud: Soudní dvůr Evropské unie Věc: C-441/13 Datum: 22. 1. 2015 Dostupnost: curia.europa.eu 1. SHRNUTÍ SKUTKOVÉHO STAVU Pez Hejduk je profesionální

Více

Aktuální právní informace

Aktuální právní informace Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 7-8 VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 7-8 VŠFS 2014 Určení práva pro rozhodování sporů Vnitrostátní spory Podle příslušné smlouvy Obchodní zvyklosti Mezinárodní spory Smlouva Mezinárodní obchodní zvyklosti a

Více

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L

Ve znění: Úřední věstník Č. Strana Datum M1 Nařízení Rady (ES) č. 2595/2000 ze dne 27. listopadu 2000, L 1997R1103 CS 01.01.2001 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch.

Více

Časopis AD NOTAM č. 2/2001 a č. 3/2001

Časopis AD NOTAM č. 2/2001 a č. 3/2001 Časopis AD NOTAM č. 2/2001 a č. 3/2001 Národní a unifikovaná úprava kolizního práva dědického Předkládaná práce vychází z právního stavu k 01.11.2000. Dědické právo s cizím prvkem a problematika s ním

Více

Kolizní úprava smluvních závazků unijní unifikace. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1

Kolizní úprava smluvních závazků unijní unifikace. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 Kolizní úprava smluvních závazků unijní unifikace Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 Úvodní info společně s nařízením Řím II představují komplexní kolizní úpravu závazků (původní plán Římské

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU. Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PŘEDPISU ČR S LEGISLATIVOU EU Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních Odpovídající předpis EU Ustanovení Obsah CELEX č. Ustanovení Obsah 85 Řízeními o některých otázkách týkajících

Více

ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM

ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM ZÁKON O MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM 2012 1 OBSAH: ČÁST PRVNÍ... 8 OBECNÁ USTANOVENÍ... 8 Předmět úpravy... 8 Mezinárodní smlouvy a předpisy Evropské unie... 8 Nutně použitelná ustanovení právních předpisů...

Více

Obecný soud. Rozhodčí soud. Právní jistota Možnost výhodnějšího řešení Možnost využití při jednání Snižování nákladů sporu

Obecný soud. Rozhodčí soud. Právní jistota Možnost výhodnějšího řešení Možnost využití při jednání Snižování nákladů sporu Cíle školení Závazkové vztahy s mezinárodním prvkem (proces, kolize, přímá úprava) JUDr. Simona Trávníčková Školení pro advokátní koncipienty Brno, 8. 11. 2011 Poskytnout základní orientaci Nastínit procesní,

Více

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po

Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2017 Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), přináší oproti předchozí právní úpravě zcela

Více

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT PRACOVNÍ DOKUMENT

EVROPSKÝ PARLAMENT PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel, 3. prosince 2008 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod 2005/0241(COD) PRACOVNÍ DOKUMENT pro Dohodovací

Více

Změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)

Změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) Příloha usnesení vlády ze dne 3. února 2016 č. 76 Změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA), schválené usnesením vlády ze dne 14. prosince

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Seznam autorů............................................ XIII Autoři a recenzenti jednotlivých ustanovení...................... XV Seznam zkratek......................................... XXXII Cizojazyčný

Více

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského

Pozměňovací návrhy. Jana Čechlovského Pozměňovací návrhy Jana Čechlovského k pozměňovacím návrhům ÚPV schváleným usnesením ÚPV dne 29.5.2013 tisk č. 930/2 (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková MEZINÁRODNÍ ASPEKTY Mgr. Pavla Šimoníková 1. Globální rozměr podnikání prostřednictvím internetu 2. Povaha smluvního partnera 3. Mezinárodní prvek 4. Volba práva 5. Volba sudiště 6. Ochrana osobních údajů

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

ČÁST I. Obecné otázky úpravy mezinárodního práva soukromého v rámci evropského práva

ČÁST I. Obecné otázky úpravy mezinárodního práva soukromého v rámci evropského práva ČÁST I. Obecné otázky úpravy mezinárodního práva soukromého v rámci evropského práva KAPITOLA 1 Vymezení základních pojmů 1.1 Evropské mezinárodní právo soukromé a pracovní právo základní východiska Úprava

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI))

Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI)) P6_TA(2007)0023 Satut evropské soukromé společnosti Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI)) Evropský parlament, - s ohledem

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

Část třetí Řízení v prvním stupni

Část třetí Řízení v prvním stupni Část třetí / Hlava první Část třetí Řízení v prvním stupni Hlava první Průběh řízení Místní příslušnost / 39 / Občanské soudní řízení 84 Úplné znění 84 v tomto znění od 1. 1. 2001 poslední změna zákonem

Více

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány).

Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Jde o zákonné určení, zda věc projednají soudy (pravomoc) a který konkrétní soud (příslušnost). Obojí PODMÍNKY ŘÍZENÍ (během řízení zkoumány). Pravomoc Soudní pravomoc je v

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Čl. 20 SFEU Čl. 21 SFEU Směrnice 2004/38 o právu občanů EU a jejích rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území ČS

Čl. 20 SFEU Čl. 21 SFEU Směrnice 2004/38 o právu občanů EU a jejích rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území ČS Monika Matysová Čl. 20 SFEU Čl. 21 SFEU Směrnice 2004/38 o právu občanů EU a jejích rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území ČS 1. Zavádí se občanství Unie. Každá osoba, která má

Více

ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA

ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA ŘEŠENÍ SPORŮ. PRAMENY ROZHODČÍHO PRÁVA. PŘEDNÁŠKA OSNOVA MOŽNOSTI ŘEŠENÍ SPORŮ - OBECNĚ SMÍRČÍ ŘÍZENÍ - ADR MEZINÁRODNÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ PODSKUPINA: SMÍŠENÉ ZPŮSOBY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ MOŽNOSTI

Více

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění

Více

Nařízení Brusel I uznání a výkon rozhodnutí

Nařízení Brusel I uznání a výkon rozhodnutí Nařízení Brusel I uznání a výkon rozhodnutí Roman Kališ 1. Úvod Před vstupem České republiky do Evropské unie byla úprava uznání 1 a výkonu soudních rozhodnutí obsažena v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko:

Dotčená ustanovení: - 2287 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ( OZ ). Stanovisko: Výkladové stanovisko č. 21 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 3. března 2014 - k výpovědní době při vypovězení nájmu bytu a nájmu domu nájemcem

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 23 Sbírka zákonů č. 60 / 2014 Strana 703 60 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 510 OBSAH. Předmět standardu... 1 Datum účinnosti... 2 Cíl... 3 Definice... 4 Požadavky MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD PRVNÍ AUDITNÍ ZAKÁZKA POČÁTEČNÍ ZŮSTATKY (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o.

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec

Více

Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.

Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26. Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.července 1995) VYSOKÉ SMLUVNÍ STÁTY, členské státy Evropské unie, S odvoláním

Více

Výbor pro právní záležitosti

Výbor pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro právní záležitosti 26. 10. 2010 2010/0067(CNS) * NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu

Více

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne... 2014,

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne... 2014, I. Návrh VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR

N á v r h u s n e s e n í S e n á t u PČR 7 9. funkční období 7 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 10/13/2010 Spisová značka: 20 Cdo 4468/2008 ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO

Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 10/13/2010 Spisová značka: 20 Cdo 4468/2008 ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 10/13/2010 Spisová značka: 20 Cdo 4468/2008 ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4468.2008.1 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Exekuce Předběžná otázka Přerušení řízení Dotčené

Více

Struktura přednášky. Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová. 10 hlavních zásad ochrany spotřebitele

Struktura přednášky. Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová. 10 hlavních zásad ochrany spotřebitele Struktura přednášky Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém Ochrany spotřebitele na úrovni ES: Představení vývoje ochrany spotřebitele na úrovni Společenství, přehled pravomocí Společenství

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová

Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém. JUDr. Radka Chlebcová Ochrana spotřebitele v evropském mezinárodním právu soukromém JUDr. Radka Chlebcová Struktura přednášky Ochrany spotřebitele na úrovni ES: Představení vývoje ochrany spotřebitele na úrovni Společenství,

Více

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více