STRES A JEHO MOŽNÝ VLIV NA KOŽNÍ CHOROBY

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ STRES A JEHO MOŽNÝ VLIV NA KOŽNÍ CHOROBY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Mgr. Iva Ţaloudíková, Ph.D. AUTOR PRÁCE: Pavla Novotná

2 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Novém Městě na Moravě, Pavla Novotná...

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla především poděkovat PhDr. Mgr. Ivě Ţaloudíkové, PhD., za její trpělivost, za její odborné rady a ochotu mi pomáhat ve vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji za ochotu všem, kteří byli kvůli této bakalářské práci osloveni, především paní primářce Pelikánové a paní Marii Brychtové. Nemalé poděkování patří i mé rodině.

4 NOVOTNÁ, Pavla. Stres a jeho možný vliv na kožní choroby: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Katedra didaktických technologií, s. Vedoucí práce Iva Ţaloudíková. ANOTACE: Tato bakalářská práce mapuje stres, jeho dělení, stresory, doporučenou relaxaci, dále koţní choroby právě se stresem spojené. Tyto koţní choroby jsem se snaţila popsat v co nejlépe pochopitelném textu příčiny, projevy, dělení, léčba doktora, léčba kosmetičky. Čtenář se dozví, ţe stres je úzce spjat se všemi koţními chorobami, které by měla kosmetička rozpoznat. V praktické části se ptáme na takové otázky, které úzce souvisí s tématem, abychom zjistili, zda vybraný okruh náhodných občanů Nového Města na Moravě ví, o moţných chorobách vznikajících právě stresem, nebo jestli pouţívají nějaké účinné metody proti stresu. Abych o stresu a koţních chorobách věděla co nejvíce, byl mi poskytnut rozhovor na koţním oddělení v nemocnici. ANNOTATION The objective of this Bachelor's Thesis was to survey stress, specify its forms, stressors, recommend relaxation and impacts in the form of skin diseases. I ve tried to describe these skin diseases very understandably, specified all the factors, shows, types, medical cure, cosmetical cure etc. A reader gets to know that stress is closely associated with all skin diseases and that a good cosmetician should be able to recognize them very well. In a practical part I ve asked such questions those have been closely associated with this topic to be able to get to know whether random selective citizens of Nove Mesto na Morave knew about possible diseases related to stress and if they used some effective antistress methods. To be able to know as much as possible about this topic I ve made also an interview with a head physician of the dermatology. KLÍČOVÁ SLOVA: Stres, stresory, relaxace, akné, nehty, vlasy, kopřivka, růţovka, lupénka, vrásky KEYWORDS: Stress, stressors, relaxation, acne, nails, hairs, nettle-rash, roseola, psoriasis, vinkle

5 Obsah ÚVOD: STRES VYMEZENÍ POJMU PŘÍČINY STRESU STRESORY PŘÍZNAKY STRESU DĚLENÍ STRESU PŘEDCHÁZENÍ STRESU ZVLÁDÁNÍ STRESU TYPY RELAXACE RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ KOŽNÍ CHOROBY SPOJENÉ SE STRESEM ANATOMIE KŮŢE AKNÉ PORUCHY POCENÍ NEHTY LUPÉNKA (PSORIÁZA) RŮŢOVKA ( ROSACEA) KOPŘIVKA EKZÉM ( DERMATITIDA) OPAR (HERPES SIMPLEX) VLASY VRÁSKY EMPIRICKÝ VÝZKUM CÍL VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKY, PRACOVNÍ PŘEDPOKLADY Metody výzkumu, výzkumný soubor Sběr dat: VÝSLEDKY DISKUSE ZÁVĚR EMPIRICKÉHO VÝZKUMU: ZÁVĚR Příloha č. 1 : Příloha č Použitá literatura:

6 ÚVOD: Jako téma mé práce jsem si zvolila stres a jeho moţný vliv na choroby kůţe. Téma stres se dá ukotvit v mnoha směrech, já se zaměřím na to, co nám stres můţe způsobovat na kůţi. Výzkumná část této práce bude vedena kvantitativní metodou, volila jsem dotazník. Ovšem při tvorbě teoretické části budu přihlíţet na kvalitativní metodu, kde jsem zvolila rozhovor s primářkou koţního oddělení v Novém Městě na Moravě. Při volbě tohoto tématu jsem se řídila hlavně tím, ţe jsem kosmetička a koţní choroby jsou součástí našich studií. O stresu se ve svých studiích a publikacích zmínila jiţ spousta lidí. Stresu se věnoval pan Hans Seyle, který vlastně jako první světu řekl, co stres je. Dále se tímto tématem zabýval například pan Jaro Křivohlavý, jeţ ve svých knihách poukazuje na to, co stres je a jak se mu vyhnout, či jak jej léčit. Pan Danzer se zmiňuje o všech moţných psychosomatických onemocněních a z jeho prací je tedy jasné, ţe psychika hraje velikou roli ve stavu našeho těla. Cílem mé práce bude informovat o stresu a jeho moţném vlivu na vzniku koţních chorob. Pokusím se zjistit, zda se lidé s psychosomatickými následky stresu setkávají a jaké účinné metody proti stresu pouţívají. Pro můj obor, kterým je kosmetika, je stres hlavním tématem, které klientky řeší. Znalost tématiky koţních chorob je proto opravdu důleţitá. Pro potřeby budoucích kosmetiček se pokusíme upřesnit, které koţní choroby se stresem nejvíce souvisejí. Pro mou pedagogickou specializaci je v současné době toto téma také více neţ aktuální. Snad uţ nenajdeme pedagoga, který by ve škole nikdy stres nezaţil. Je tedy dobré umět mu předcházet, aby u pedagogů nedocházelo ke zbytečnému selhávání. Tato práce by mohla být dobrou pomocnou příručkou pro učitele, kteří budou vyučovat takové obory, kde se studenti budou ve svých budoucích profesích setkávat s lidmi. V neposlední řadě by tato publikace mohla být přečtena lidmi, kteří stres právě zaţívají nebo ho pociťují na svém těle. Abych splnila všechny výše uvedené cíle mé bakalářské práce, budu tedy také v rámci teoretické části popisovat stres, jeho dělení, léčbu, relaxaci a dále se zaměřím na popis koţních chorob, jejich léčbu a jejich vztah ke kosmetice. V praktické části se pak budu opírat o poznatky z teorie. Zaměřím se na lidi v malém městě, kde pouţiji výzkum kvantitavní metody. Z výsledků se pokusím zjistit, jestli se lidé - 1 -

7 opravdu s těmito chorobami setkávají. Abych se neopírala pouze o literaturu, zpracuji rozhovor s primářkou koţního oddělení, která mi, jak předpokládám, potvrdí moji domněnku, ţe stres na pokoţku opravdu působí

8 1.1 VYMEZENÍ POJMU 1. STRES Americký fyziolog Cannon definoval již v roce 1920 stres jako stav, do něhož se zvíře dostane při stimulaci vyvolávající útěkovou, nebo útočnou reakci. Jinými slovy je to reakce na agresi. Teprve až v letech padesátých se pojem stres dostal díky pracím kanadského fyziologa Hanse Selyeho i do širšího podvědomí mimo kruhy vědecké a lékařské. [Renaudová, 52., 1993] Tzv. choroba století, hovorově termín všeobecně nazývaný pro konflikt, úzkost, frustraci, vyšší aktivizaci a situace nepříjemně pociťované vůbec. [Hartl, 200., 1993] Stav organismu, kdy jeho integrita je ohrožena a on musí zapojit všechny svoje schopnosti na svoji ochranu. [Cooper, Appley, 59., 1996] S pohledem na člověka, který se nachází v tlaku stresorů, byl stres definován zprvu jako negativní emociální zážitek, který je doprovázen určitým souborem biochemických, fyziologických, kognitivních a behaviorálních změn, jež jsou zaměřeny na změnu situace, která člověka ohrožuje, nebo na přizpůsobení se tomu, co nelze změnit. Termín napětí se dnes často používá k vyjádření emociálního stavu člověka v situaci ohrožení. [Křivohlavý, 170., 2009] Stres, jako fyziologická odpověď na poškození organismu, definoval H. Seyle. Psychologové obecně definují stres jako nějakou zátěţ na mysl i tělo, tlak, tíseň. Stres laická veřejnost chápe jako úzkost či konflikt. Jsou to nadlimitní zátěţe, kde nemusí být jen jeden stresor. 1.2 PŘÍČINY STRESU Stres je okolo nás snad všude. Setkáváme se s ním v práci, ve škole, v osobním ţivotě. Většinou se vyskytuje, kdyţ se setkáváme s takovými událostmi, které buďto nečekáme, nebo se v takových situacích cítíme ohroţeni jak tělesně, či duševně. (Atkinson Rita L. 2002)

9 Literatury uvádějí, ţe stres můţe vyvolat prakticky cokoliv. Pro někoho to můţe být například nějaká katastrofa, pro dalšího válka, pro třetího jen nějaká ţivotní změna, jako je svatba, či stěhování. Nemalou příčinou stresu je práce, váţná nemoc, či ztráta nějaké blízké osoby, mohou to být i nějaké svátky, jako Vánoce. Holmes a Rahe (Rheinwaldová, 1995) vytvořili tabulku, tzv. Posuzovací škálu sociálního přizpůsobení, kde měří stres z hlediska ţivotních změn, (Rheinwaldová, 1995). Tabulka ukáţe určitou ţivotní událost a vedle hodnotu, jak působí na člověka. ŽIVOTNÍ UDÁLOST HODNOTA Odchod do penze 45 Smrt partnera 100 Těhotenství 40 Rozvod 73 Sexuální potíže 39 Rozchod manželů 65 Přířůstek nového člena do rodiny 39 Uvěznění, výkon trestu, odnětí svobody 63 Změna zaměstnání 39 Smrt blízkého příbuzného 63 Změna zodpovědnosti v zaměstnání 29 Vlastní zranění nebo nemoc 53 Odchod syna nebo dcery z domu 29 Sňatek 50 Manželka začala, nebo přestala pracovat 26 Výpověď z práce 47 Vánoce 12 Smíření manžělů 45 Drobné porušení zákona 11 Naše tělo na stres reaguje mnohými způsoby. Jak psychickými reakcemi, tak fyziologickými. Mezi psychické reakce na stres zařadíme úzkost, vztek, agresi, apatii, depresi a oslabení kognitivních funkcí. (Atkinson, 2002). Mezi fyziologické útok anebo útěk

10 1.3 STRESORY Termín stresor je možno chápat jako negativně na člověka působící vliv. [Křivohlavý, J., s. 56,1994]. Stresory jsou negativní ţivotní faktory. Jak uvádí Křivohlavý (1994, s.59 ), rozdělení stresorů je následující: 1. Fyzikální stresory alkohol, nikotin, kofein, drogy 2. Emocionální stresory úzkosnost, zármutek, obavy, strach, nenávist, 3. Ministresory dlouhodobý nedostatek lásky, 4. Makrostresory děsivě působící až vše ničící vlivy Tzv. paletu stresorů uvádí Křivohlavý (2009): Vztah charakteristik práce a stresu; přetíţení mnoţstvím práce; Časový stres; Neúměrně velká odpovědnost; Nevyjasnění pravomoci; Vysilující snaha o kariéru; Kontakt s lidmi; Nezaměstnanost; Hluk; Spánek; Vztahy mezi lidmi; Obavy z kriminálních činů; Nesvoboda a pocit bezmoci; Dlouhodobá napětí; Omezený prostor. 1.4 PŘÍZNAKY STRESU Podle Křivohlavého (1994) jsou příznaky stresu rozděleny do tří skupin: Fyziologické příznaky bušení srdce, bolest a sevření za hrudní kostí, nechutenství, křečovité bolesti břicha průjem, časté nucení na moč, sexuální impotence, změny menstruačního cyklu, bodavé a řezavé bolesti rukou a nohou, svalové napětí, úporné bolesti hlavy, migréna, vyráţky, dvojité vidění, Emocionální příznaky prudké a výrazně rychlé změny nálady, nadměrné trápení se věcmi, které zdaleka nejsou tak důleţité, nadměrné starosti o vlastní zdravotní a fyzické vzhled, nadměrné snění, nadměrné pocity únavy, zvýšená podráţděnost, - 5 -

11 Behaviorální příznaky nerozhodnost, zvýšená absence, sklon ke zvýšené osobní nehodovosti, zhoršená kvalita práce, zvýšené mnoţství vykouřených cigaret, zvýšená konzumace alkoholu, větší závislost na drogách, ztráta chuti k jídlu, přejídání, sníţené mnoţství vykonané práce, 1.5 DĚLENÍ STRESU Selye nazval dva druhy stresu. První DISTRES, neboli negativní, prostě ten, z kterého nemáme dobrý pocit, který nás ničí, je pro nás škodlivým. Druhý EUSTRES, který je pozitivní, pro ţivot důleţitý, je třeba tento stres vyhledávat. (Birkenbihlová, 1996). Pokud máme eustres vyhledávat, poloţíme si určitě otázku, kde ho hledat? Napadá mě, z mnoha vyčtených kapitol knih, například eustres v rodině, v nějakých činnostech, které máme rádi, jako je třeba sport, záliby, někdy i práce. Samozřejmě eustres z úspěchu v našem ţivotě, kde můţeme zařadit třeba maturitu, státní závěrečné zkoušky, přijmutí do nové práce, zvýšení platu díky dobře oddělané práci. Eustres pocítíme i v sexuálním ţivotě. Zmíníme-li distres, je třeba znát jeho typické příznaky. Pokud si těchto příznaků všimneme, není potom problém distres nějak řešit, tyto signály nám velice napomohou. Signály distresu: Třes rukou, Zvýšené pocení, Tik, Zvýšen reakce na zvuky, Podrážděnost, Hádavost, Nervozita, Pocity úzkosti, Deprese, Odosobnění, Vysychání v ústech, Motání hlavy, Únava, Slabost, Bolesti hlavy, Bolesti ramenou a zad, Nutkání utéct a schovat se, Potíže s rozhodováním, Zvýšená starostlivost o každou maličkost, nebo nezájem v případě opravdových problémů, Problémy s lidmi, Zapomíná schůzek, závazků, informací, Náhlá změna obvyklého chování: dobrý pracovník se stane nedbalým, Kdo rád pracoval v týmu, stane se samotářem, Snížení sexualita, Členové rodiny jdou na nervy, Problémy se spánkem, Nechutenství nebo přejídání, Nutkání plakat [Rheinwaldová, 58., 1995] - 6 -

12 Teorii stresu a distresu lze rozdělit do tří oblastí kognitivní, emocionální a fyziologické teorie. [Křivohlavý, 173., 2009] Kognitivní teorie stresu: při distresu jde o situace, které svou náročností přesahují možnosti a schopnosti našeho kognitivního aparátu. Emocionální teorie stresu: ukazuje se, že stres vede k pocitům neuspokojení potřeb a frustrace se projevuje sníženou motivací, případně agresí. Jde o tíživé životní situace. Fyziologické teorie stresu:projevují se i mimo jiné zúžením pole pozornosti. Obr. 1 Základní rozměry stresu [Křivohlavý, J. 1994] Hyperstres velký Distres Eustres Hypostres - malý Hyperstres stres přesahující hranice adaptibility Hypostres stres, který ještě nedosáhl hranice, nezvládnutelnosti, ale kumulací s dlouhodobým působením může dojít ke zvratu - 7 -

13 1.6 PŘEDCHÁZENÍ STRESU Zdálo by se, ţe stresu se vyhnout nedá. Ale pokud si v ţivotě uděláme určitý pořádek, jistě na stres nebude tolik působit. Stresu se vyhneme tak, ţe si stanovíme určitá nepsaná pravidla. V práci si musíme určit pracovní dobu a snaţit se ji nepřekračovat. Pokud dojde v práci k nějakému sporu, snaţíme se ho řešit osobně a ne nikdy písemně apod. Jakmile dojdeme domů, zakaţme si číst pracovní y a pokud to jde, vypínat pracovní telefon. Snaţit se práci si nebrat domů, pokud to jinak nejde, pracovat na ní v době, kdy jsme odpočinutí. Ve škole by se prakticky měla drţet stejná pravidla jako v práci. Je třeba si ale uvědomit, ţe ve škole dostaneme něco za něco. Kdyţ se něco naučíme, postoupíme dál. Proto je třeba pravidelně se učit, abychom potom nebyli v situaci, kdy budeme muset nahromaděné učení dostat do hlavy za jeden den. Pokud se stane, ţe něčemu nerozumíme, je třeba ptát se hned. Je totiţ lepší, vědět co se učíme hned, neţ se to potom doučovat doma po nocích. Nezapomínat na odpočinek mezi učením. A kdyţ dojde na nějaké důleţité zkoušky, kde se zřejmě stresu nelze vyhnout, snaţíme se uklidňovat či relaxovat. V ţivotě bychom si měli stanovit určité cíle, které chceme v nebliţší době splnit. Stanovit si hodnoty a motivace. Coping je zvládání. Jak uvádí Křivohlavý (2009, s. 172) na zvládání se kladou čtyři skutečnosti: 1. Zvládání není jednorázovou záleţitostí. Je to dynamický proces. 2. Zvládání není automatickou reakcí. 3. Zvládání vyţaduje určitou snahu a námahu jednající osoby. 4. Zvládání je snahou řídit dění. Mezi coping patří dobrý zdravotní stav a dostatek síly. Je třeba mít pozitivní myšlení a dobré znalosti či dovednosti sociálního chování. (Křivohlavý, 2009)

14 1.7 ZVLÁDÁNÍ STRESU Myslet jasně a pozitivně. Většina lidí, žijících dlouhodoběji ve stresu, zná určitě dobře tzv. negativní dialog, který jak hezky říká Trower, používáme k sabotování našeho sebevědomí. Tento důsledek stresu je třeba vytlačovat z centra pozornosti JÁ i tím, že se soustřeďujeme spíše na koncipování vnitřního pozitivního scénáře života. Kultivaci myšlení a pozitivnímu vztahu ke světu napomáhá: Ujasnění si svých cílů a očekávání od života, přijímání a poskytování pomoci, zlepšování fyzické kondice, relaxování. (Řezáč 1998, s. 148) Jak zvládat distres: ( Rheinwaldová, s. 42, 1995): Přizpůsobovat se zavést si rutiny, pouţívat techniky blokování času, vyhýbat se změnám v době jiných ţivotních změn Ustanovit priority Naučit se říkat NE Přijmout svou omylnost Určit hladinu optimálního stresu Vyhnout se opakovanému setkání s distresem Monitorovat svůj biorytmus Vyhýbat se hluku Řezáč (1998) dále uvádí 14 moţných úniků, které řadí do substitučního chování. Rozdělil je na úniky směrem vpřed a úniky směrem dozadu. Únik směrem vpřed: agrese, posedlost prací, sexualita, egoismus ostrých loktů, progresivismus, utopismus, hédonismus. Únik směrem dozadu: přizpůsobování se, citové opancéřování, hraní rolí, charakterová maska, obviňování, nekrofilie, úzkost

15 Řezáč (1998) uvádí přehled strategie zvládání stresu: Rovina kondiční Tělesná a duševní cvičení Preventivní (před zátěţí) Podpůrná (při zátěţi) Rovina koncepční Ujasnění, případně předefinování vztahu k sobě a světu Vytvoření tzv. pozitivního scénáře ţivota Relaxační nebo autogenní trénink Dále mezi přecházení stresu zařadíme relaxaci. Relaxace je spjatá somatika s psychikou. Jde o uvolnění svalového a duševního napětí. (Hartl, 1993). 1.8 TYPY RELAXACE KOSMETIKA Uţ není módní jen pro ţeny. Není vůbec výjimkou, kdyţ přijde na ošetření i muţ. Na kosmetice je nejúčinnější metodou proti stresu masáţ obličeje, dekoltu či mikromasáţ očního okolí. Při masáţi obličeje působíme na svaly v obličeji. Tato masáţ je vhodná pro spoustu svých účinků, uklidňuje, prokrvuje, uvolňuje mimické svaly, sníţí se únava, oddálí se projevy stárnutí, kladně působí na nervovou soustavu. Při masáţi dekoltu jsou účinky podobné, jako u masáţe obličeje. U těchto masáţí je nutno dbát na klid, který se musíme pokusit vytvořit ve svém salonu. Například pustit nějakou relaxační hudbu, či zapálit vonnou svíčku (aromaterapie). Při mikromasáţi očního okolí posilujeme svalové tkáně, odstraňuje únava z očí, omezujeme tvorbu vrásek, zmírňujeme kruhy pod očima, u někoho tato masáţ působí kladně při migrénách

16 SPORT Je známo, ţe ve sportu se spousta lidí odreaguje. Někdo ho bere přímo jako relaxaci proti stresu. V současné době se objevují nové moţnosti sportovních aktivit např.: 1. spinning Hodinová jízda na kole pod vedením zkušených instruktorů. Spinning je určený pro všechny lidi na světě. Je jedno, jestli bude člověku 15 nebo 60. Pokud se na to sám cítí, není problém hodinu spinningu navštívit. Tento sport není ani náročný na klouby a uţ vůbec ne na naši mysl. Pro naši psychiku je velmi dobrý, vzhledem k tomu, ţe se jezdí na hudbu. V hudbě najdeme naše pocity, uvolnění apod. na této hodině se jistě zpotíte, ale doma budete mít neuvěřitelný pocit odpočinutí. Na hodině můţete klidně brečet, smát se, vykřikovat, zkrátka na této hodině si můţeme dělat, co chceme. A to je občas v boji proti stresu nemálo důleţité. 2. zumba Taneční technika v kombinaci s posilováním. Nejčastěji se tančí na latinsko- americkou hudbu. Většinou se tančí ve velké skupině lidí, opět s instruktorkou. Hudba hraje naplno, kaţdý si hledí svého. Na této hudbě ze sebe můţeme vypotit veškerou zlost, stres či deprese. Pocit blaha nastane stejně tak, jako u spinningu. 3. Jízda na kole Tato protistresová technika se asi bude zdát jako nějaké klišé. Ale není to tak. Jet na kole, přemýšlet si, prohlíţet si krajinu, dýchat čerstvý vzduch, No to je pro stres jako dělané. Pokud přijdeme z práce, kde jsme proţili nějakou stresovou situaci, napadne nás jít ven, jen tak se projít. Ale pokud k tomu spojíme i jízdu na kole, budeme ze sebe mít daleko lepší pocit. Navíc si pro sebe vytvoříme jakousi kondici, a budeme se cítit lépe jak po fyzické stránce, tak určitě i po psychické. 4. jóga U jógy je kladen důraz na dýchání a propojení plynulých pohybů. Pomáhá překonávat naše hranice někam výš. Spolu s tělesným uvolněním se dostavuje duševní klid. Pravidelným

17 cvičením jógy by se měl odbourat stres úplně. Navíc se naučíme relaxovat a čerpat novou energii. Jógu můţe cvičit skoro kaţdý, jsou moţná i cvičení v těhotenství. PASIVNÍ METODA PRAVIDELNÝ A DOSTATEČNÝ SPÁNEK Spánek je biologickou potřebou člověka. Většina dospělých lidí by mělo spát zhruba 6-8 hodin denně. Průměr se ovšem pohybuje mezi 4 11 hodinami. Člověk je originální bytost, proto kaţdý pociťuje potřebu spánku jinak. Nesmíme ovšem na tuto potřebu zapomínat. Naše tělo se při spánku uklidňuje, pročišťuje a připravuje na další den. 1.9 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Pokud je člověk vyčerpaný, dlouhodobě pociťuje soustavnou zátěţ, stává se, ţe volí únikové strategie, jako jsou drogy, alkohol, kouření. Drogy Jsou to omamné látky, které mění stav člověka. Drogová závislost, někteří ji nazývají toxikomanií, někdo narkomanií. Je to stav, který u člověka sniţuje schopnost reagovat. Častým motivem bývá zvědavost, a u někoho motiv ţe to zkusil někdo jiná. Nemalým vlivem na zkoušku drog má STRES, či ţivotní problém. Vliv okolí hraje téţ velikou roli. Fáze uţívání drog jsou experimentální, sociální, kaţdodenní. Typů závislostí dle Nešpora ( Nešpor, 2000) uvádí deset: Závislost na alkoholu, opiodech, kanabinoidech, sedativech nebo hypotékách, kokainu, jiných stimulačních látek, halucinogenech, tabáku, organických rozpouštědlech, na několika látkách nebo jiných psychoaktivních látkách

18 Projevy závislostí: Nezdá se to, ale na tělo působí všechny tyto látky negativně. Kůţe je bledá, člověk má kruhy pod očima, potí se, ţloutnou zuby, kvalita zubů je špatná, nehty se lámou, vypadávají vlasy. Je alarmující, ţe se v těchto stavech často vyskytují i dívky. Začíná to skvělým bavením se, smíchem, tancem, euforií, klidem, postupem času ale třesem, potem, nervozitou, ztrátou rodiny, a v nejhorších případech smrtí. Alkohol Podobně, jako drogová závislost, je i závislost na alkoholu velmi probíraným tématem. Člověk v alkoholu pociťuje jakousi volnost od všedních zátěţí. Alkoholismus je chronické onemocnění. Často se k pacientům vrací. Je to jedna z nejvíc rozšířených závislostí u nás. Alkohol nás sice uklidňuje, a cítíme se po něm klidní. Ale na druhou stranu nám sniţuje činnost mozku. Jsou i tací lidé, kteří si po poţití alkoholu sednou za volant, a myslí si, ţe jejich mozek pracuje stejně, jako kdyţ alkohol neuţili. Velkým mnoţstvím alkoholu se ničí veškeré orgány v těle, ale i kůţe. Člověk svoje tělo i psychiku alkoholem ničí. Na stres v práci se snadno se sklenkou zapomene, ale na následky se zapomíná. Alkoholici mají často popraskané ţilky na obličeji, červenají rychleji, častý výskyt hlubokých vrásek, váčky a kruhy pod očima, permanentní sucho v ústech apod

19 2. KOŽNÍ CHOROBY SPOJENÉ SE STRESEM 2.1 ANATOMIE KŮŽE Kůţe je jeden z nejdůleţitějších orgánů lidského těla. Plocha se pohybuje mezi 1,5 1,8 m2. Váha kůţe je s podkoţním tukem aţ 17,5 kg. Nejtenčí je kůţe na očních víčkách a ušních boltcích, silná je na chodidlech a rukou. Kůţe má tři části, pokožku (epidermis), škáru (korium) a podkožní vazivo ( tela subcutanea). V kůţi nechybí ani nervy senzitivní (teplo, chlad, bolest, ) či vegetativní (automatické). Epidermis je vrchní vrstva kůţe, která se skládá z pěti vrstev: Stratum bazale, stratum spinosum, stratum granulosum, stratum lucidum a stratum korneum. 1. Stratum bazale vrstva základní- obsahují pigmentové buňky, melanocyty, a ty produkují melanin (barvivo). Tato vrstva je také důleţitá při hojení ran a koţních oděrek. 2. Stratum spinosum vrstva ostnitá - je uloţena nad vrstvou základní. Prostory mezi buňkami, která tato vrstva obsahuje, jsou vyplněny tkáňovým mokem, který přivádí výţivné látky a odvádí odpadové produkty. 3. Stratum granulosum vrstva zrnitá tato vrstva chybí na rtech a tím jsou rty jinak barevné. Obsahuje zrníčka keratothyalinu, který se povaţuje za první fázi keratinu. 4. Stratum lucidum vrstva světlá buňky nemají jádra. Je vyvinuta především na dlaních a chodidlech. 5. Stratum korneum vrstva rohová tvoří povrch pokoţky. Proměna buněk od vrstvy základní ke korneum trvá asi 28 dní. Nejsilnější je na chodidlech a dlaních. Korium je střední nejsilnější vrstva. Má vliv na tonus (elasticita) a turgor (napětí) kůţe. Má dvě části: horní papilární a dolní retikulární. 1. Horní papilární zde najdeme především elastická vlákna 2. Dolní retikulární zde najdeme vlákna kolagenní a retikulární

20 Obsahuje vazivová elastická vlákna, která ovlivňují pruţnost kůţe, kolagenní vlákna, která mají vliv na pevnost kůţe. Dále obsahuje velké mnoţství vody, minerálů, soli, krevních bílkovin, glukózu, kyselinu hyaluronovou, krevní a lymfatické cévy, nervy, mazové a potní ţlázy, vlasové folikuly a melanofory. Tela subcutanea je vrstva nejhlubší. Je tvořena řídkým vazivem. Obsahuje tepny, ţíly, mízní cévy, nervová vlákna. Tato vrstva nám umoţňuje pohyblivost kůţe nad kostmi a svaly. Podkoţní tuk je navíc tepelnou a ochrannou pro orgány. V této vrstvě dochází k usazování přebytku tuku. Tato vrstva izoluje a energeticky chrání. 2.2 AKNÉ Koţní onemocnění, které zřejmě zaţívali, zaţívají a zaţijí všichni lidé na světě. Existence člověka, který akné nezaţil, snad není. Často vznikne ten jeden významný pupínek v době, kdy to nejmíň potřebujeme. Například při pohovoru, zkoušce, kulturní události či při první schůzce s nějakou osobou. V takovém případě, zřejmě pupínek vzniknul právě stresem. Buď lidé na něco tak urputně myslí, nebo něco očekávají, ţe jejich kůţe zareaguje takto. MAZOVÉ ŢLÁZY: Nejvíce ovšem akné vzniká v pubertálním věku (11 17 let). Toto období prochází změnou hormonů, začínají se aktivovat mazové ţlázy. Mazové ţlázy jsou tzv. ADNEXOU KŮŢE. Je jich asi a nejvíce se vyskytují v seborhoické lokalizaci (nos, brada, čelo, hrudník, záda). Maz potom vznikne rozpadem buněk mazových ţláz. Maz obsahuje tukové sloţky, voskové látky, uhlohydráty, kyselinu olejovou, cholesterol. Na činnost mazových ţláz působí nervové vlivy, hormonální vlivy, strava a věk. Denně se tvoří asi 2g mazu. PŘÍČINY: Akné je neinfekční zánětlivé onemocnění. Na vzniku, i průběhu mají vliv především vnitřní faktory. (Rulcová, J., 2005) 1. Zvýšená tvorba mazu vliv má zvýšená činnost mazových ţláz. Činnost je ovlivněna androgeny, štítnou ţlázou, centrálním nervovým systémem. Tato tvorba je částečně ovlivněna i genetikou, dietou, DUŠEVNÍM STAVEM. Maz je nejdůležitější faktor celé mozaiky příčin aknózního onemocnění a ne nadarmo je nazýván palivem v ohni akné. Je důležité si uvědomit, že přesto, že pleť

21 pacientů s akné je mastnější či velmi mastná oproti zdravým jedincům, nehrává maz hlavní roli až na povrchu pokožky, ale právě, když se ještě nachází ve vývodech mazových žláz. V této lokalizaci má důležitou roli nejen pro vznik kordonů, ale i pro osídlení mikroby, zejména Propinibacterium acnes. [Rulcová, J. 2005] 2. Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk tato zrychlená a zvýšená produkce vzniká ve folikulech a ve vývodech mazových ţláz. Tyto rohové buňky mají zvýšenou přilnavost, a tak se těţko odlučují. Na kůţi se potom projeví ve formě šupinek u lidí netrpících akné. Výsledkem toho, ţe se hromadí zrohovatělé buňky a hromadící se maz, vznikají komedony. Na pleti se ucpávají póry a pleť se mastí. 3. Bakteriální flóra vlivem mikrobu Propionubacterium acnes, usídlených v hlubší části folikulů. Nejčastěji se projevuje narůţovělými pupínky. 4. Dědičnost má veliký vliv na funkci a rozsah mazových ţláz. Do jisté míry se genetika připisuje i k délce trvání akné. 5. Psychosomatická souvislost neboli stres. Vliv mají i zaţívací potíţe, zejména chronická zácpa, nebo hořečnatá onemocnění. Stres na naši kůţi působí ve více směrech. Při pozorování bylo zjištěno, ţe lidé, kteří trpěli více stresem, tak se jim akné zhoršovalo. U některých případů se akné i z důvodu stresového napětí objevilo. 6. Léky především projevy vedlejších účinků léků. Akné se vyskytuje u léku u epilepsie, nebo jodidy a chloridy. Z kosmetického hlediska by se k příčinám akné řadili i chyby ve výţivě a způsobu ţivota. Ţijeme v době, kdy se stravujeme ve fast foodech. Dalo by se říci, ţe moc tučná strava podporuje zhoršení stavu akné. Někteří lékaři uvádí, ţe akné se zhoršuje i po poţití čokolády. Kofein je taky určitou výstrahou před akné. Kofein by mohl narušovat prokrvování pokoţky a přes vegetativní systém produkovat tvorbu mazu. ( Leibold,G., 1995) To, ţe si nedopřáváme dostatek spánku, má určitý vliv na tvorbu této koţní nemoci. A v neposlední řadě je to nedostatek pohybu pro tělo. PROJEVY: Akné zasahuje jen určitá místa na těle. Většinou vţdy začíná s pubertou. Začíná vznikem mikrokomedonů, které jen tak okem neuvidíme. (Rulcová, J., 2005). Z těchto

22 mikrokomedonů vznikají komedony. Ty bych z kosmetického hlediska rozdělila na bílé, černé a červené. Přičemţ bílé jsou naplněné mazem a my je odstraňujeme hlubokým čištěním pleti. Černé komedony jsou projevem zvýšené tvorby mazu, který se hromadí v ústí pórů. A červené, neboli zanícené, jsou infikovány stafylokoky a my je nečistíme! Nejvíce zasahuje akné obličej tzv. T-zónu (čelo, nos, brada), dále tváře, hrudník a záda. Kosmetička ošetřuje tedy jen bílé a černé komedony. TYPY A FORMY AKNÉ: Rozdělení, které uvádí RULCOVÁ (2005): 1. Akné s vnitřními dispozicemi 2. Akné podmíněné zevními faktory 3. Akné vznikající jako vedlejší účinek některých léků Akné vulgaris je nejběţnější onemocnění mazových ţláz. Postihuje převáţně dospívající mladistvé v pubertě. Objevit se můţe uţ od 11 let. Rozeznáváme dva druhy. Rozdělení bych uvedla podle Hermanna Schella (1991), na komedonové akné ( acne comedonica) a papulo pustulózní akné ( acne papulopustulosa). U akné komedonového se tvoří nezánětlivé komedony. Za to u papulo pustulózního akné, komedony se zanítí, někdy vznikají aţ hnisavé pupínky nebo se objevují i puchýřky. Jarmila Rulcová (1995) ve své knize uvádí ještě jeden druh akné vulgaris a to akné konglobata ( acne conglobata), které je závaţnou formou této koţní choroby. Objevují se pupínky, neštovičky, navíc mohou nastat i bolestivé cysty. Tímto akné trpí převáţně muţi. Léčení tohoto druhu akné je sloţité. Vhodné jsou určitě vitamíny především vitamín A, B. Na akné doporučujeme i zinek. (Jirásková, 2003). U rozsáhlých forem doporučí koţní lékař retinoly, antibiotika, hormony. Kosmetická léčba akné vulgaris: kosmetičky musí pamatovat na to, ţe akné je bolestivé. Proto pokud k nám přijde klient, který tímto akné trpí, musíme pokoţku napařit. Dle jeho typu zvolíme napářku (enzymatický peeling, komprese, napařovací přístroj). Poté pleť vyčistíme, jak jsem jiţ zmínila, čistíme pouze komedony černé a bílé. Pokud by se pleť čistila bez napaření a klienti by si komedony mačkaly doma samy, je dost pravděpodobné, ţe vzniknou jizvy. Tyto jizvy potom jiţ kosmetička ošetřit neumí, je třeba zajít k odbornému lékaři

23 Léčba odborníky: spočívá ve správné diagnóze, nejprve se většinou podávají přípravky, které se pouţívají na pleť. V horších případech je nutno přidat léky. Někdy se nevyhneme ošetření chemickým peelingem, ultrafialovým zářením či laserem. Musíme si ale zapamatovat, ţe dnešní moderní doba, nám dává tolik moţností, ţe akné by se nemělo stát pro nás nemocí, z které budeme mít strach, ale nemocí, kterou zvládneme bez problémů vyléčit. U akné musíme pamatovat na včasné zahájení léčby. Pokud akné přetrvává i v dospělosti, je moţné, ţe přetrvává z důsledku psychiky. Stres na akné působí natolik, ţe pokud se jen chvíli stresujeme, malý pupínek vznikne hned. Je třeba dbát na správnou a vyváţenou stravu, plnou vitamínu. Vyhýbat se tučným jídlům. Navštěvovat pravidelně svého koţního lékaře, a dbát na jeho rady a doporučení. Pokud je nutno navštívit psychologa, tak s návštěvou neotálet. 2.3 PORUCHY POCENÍ Někdo se potí proto, ţe má poruchu, někdo proto ţe o sebe nepečuje. Jsou ale i tací, kteří se potí proto, ţe jsou psychicky nevyrovnaní, trpí stresem, či jiným onemocněním. POTNÍ ŢLÁZY: Potní ţlázy řadíme téţ do tzv. ADNEXY KŮŢE. Jsou to klubíčkovité útvary, které ústí hluboko v kóriu a vývod ústí na povrch pokoţky. Máme jakési dělení na malé (ekrinní) a velké (apokrinní) ţlázy. Malé potní ţlázy máme umístěny všude po těle a je jich asi 3 miliony. Nejvíce jsou na dlaních a chodidlech. Velké potní ţlázy se aktivují aţ během dospívání. Objevují se v místech vlhké zapářky (podpaţí, ). Pot sám o sobě je pro nás nedílnou součástí našeho těla. Reguluje teplotu a odstraňuje produkty látkové výměny. Obsahuje 90% vody, chlorid sodný, močovinu, dusíkaté látky, kyseliny mléčnou, kyselinu mravenčí a kyselinu octovou. HYPERHIDRÓZA: Pocení je přirozenou součástí našeho ţivota. Ale pokud se potíte víc i za normální teploty, nebo pokud se vám více potí dlaně, pokud nosíte stále černé oblečení, aby nebylo nic

24 vidět, jde zřejmě o poruchu pocení zvanou hyperhidróza nadměrné pocení. Podle webových stránek kliniky aura, se nadměrné pocení vyskytuje zde: podpaţí, dlaně rukou, plosky nohou, obličej. (Auraclinic [on-line], 2010). Onemocnění je způsobeno nadměrným výskytem potních ţláz. Léčba odborníků: Doktor doporučí antiperspirant či deodorant. Pokud vám tyto přípravky nezaberou, doporučí lékař razantnější léčbu. V dnešní době zřejmě léčbu pomocí botulotoxinových injekcí. Ty se nanesou do místa, kde se potíte, a pracují na stejné bázi, jako při injekcích proti vráskám. Prakticky vám zastaví tvorbu potních ţláz. Kosmetické léčba: Hyperhidróza můţe být samozřejmě způsobena stresem. Při stresovém vzniku kosmetička odporučí vhodné deodoranty či antiperspiranty, popřípadě přípravky, které má sama vyzkoušené. Pokud budeme mít větší salon, nebude problém aplikovat jiţ zmíněný botulotoxin. Klientům dále doporučíme klid, relaxaci, pravidelnou očistu těla sprchou a také vhodné oblečení. Pokud ani toto nebude klientovi vyhovovat, můţeme doporučit z estetického hlediska tzv. potivé vloţky. Dají se pouţívat do košil, triček a podobně. Nebát se o pocení mluvit se svým psychologem, protoţe pocení je zřejmě z 50% způsobeno v naší mysli. Pokud si v hlavě myslíme, ţe se potíme víc, neţ ti druzí, tak se to tak zřejmě stane. Budeme se rosit, víc, neţ ti druzí. Pokud si ale o tom budeme schopni s někým popovídat a budeme dbát na veškeré rady, potom se pocení určitě zbavíme. 2.4 NEHTY Ruce o nás prozrazují dost. Jsou buď upravené, čisté, se zdravými nehty anebo se setkáme se zanedbanou péčí, ruce jsou popraskané, suché, nehty nezdravé. Buď bývá problém v naší psychice anebo máme takovou chorobu, která není s psychikou spojená. ANATOMIE LIDSKÉ RUKY:

25 Kostra ruky se skládá z 27 jednotlivých kostí, které jsou navzájem spojeny 36 klouby. Většina z nich má však malý rozsah pohybu. Klouby jsou ovládány 36 svaly. Ruka můţe vyvinout velkou sílu, a má nadání pro citlivé a dovedné pohyby. CO JSOU NEHTY: Nehty patří také do tzv. ADNEXY KŮŢE. Popsala bych je jako tvrdé, rohovinové ploténky. Skládá se z pokoţky nehtu, lůţka nehtu a matrice (kořen nehtu). Nehet roste z kořene a posunuje se po nehtovém lůţku, které je tvořeno k volnému okraji nehtu. Nehty nám chrání konečky prstů. Je známo, ţe nehty na rukou rostou rychleji, neţ nehty na nohou. V průměru je to 0,5-1 mm týdně. Musíme nehty ošetřovat. Pokud jsou moc dlouhé, zatrhávají se, v botách jsou bolestivé. Pokud nehtům něco chybí, pokud jsou nějak nemocné, vţdy se to na jejich vzhledu projeví. NEMOCI NEHTŮ: Nemocí nehtů je opravdu mnoho. Zmínila bych proto ty, které mohou být způsobeny stresem. 1. Rýhované nehty nejvíce se projevují nemocí, ale vliv má i psychický stav člověka. Tato nemoc se projevuje buď periodicky anebo trvale. Rýhování je buď příčné anebo podélné. Příčné rýhování se vyskytuje často při poruchách krevního oběhu anebo při těţké duševní krizi. U této nemoci my kosmetičky můţeme provádět nehtovou modeláţ, či manikúru, ovšem odporučíme návštěvu lékaře. 2. Psoriáza (lupénka) v nehtové plošce se objeví mnoho malých ďolíčků, ve kterém se lupénka projeví. Jako kosmetičky můţeme opticky upravit nehet modeláţí, ale při akutním stádiu lupénky modeláţ nedoporučujeme a neprovádíme, vzhledem k tomu ţe je moţné uvolnění nehtu z nehtového lůţka. 3. Rozštěpené nehty přední konec nehtové ploténky je rozdvojen. Jestliţe se nehet rozdvojí po celé délce, tak klientku pošleme k lékaři a manikúru ani modeláţ neprovádíme. Pokud je rozdvojení jen menší, tak přilepíme umělý tip nehtu a modelujeme nehty gelem. Vznik rozštěpení můţe být buď poranění nehtového kořene, cukrovka anebo psychický stav klientky. Modeláţí můţeme tento nehet regenerovat, anebo doporučíme pravidelnou návštěvu manikúry, kde musíme lakovat nějakým regeneračním lakem. 4. Lomivé a tříštivé nehty nejvíc má vliv vnější původ. Jsou to především čisticí prostředky, odlakovače s obsahem acetonu. K vnitřním příčinám řadíme nedostatek

26 ţeleza, či vitamínů a vliv psychiky. Tyto nehty můţeme ošetřit opět modeláţí a nebo pravidelnou manikúrou. LÉČBA NEHTŮ U KOSMETIČKY: Kosmetička v péči o ruce zahrnuje manikúru a péči o celé ruce. Kosmetička doporučuje péči o přirozené nehty. Tuto manikúru pro přírodní nehty doporučujeme i u muţů. Procedura manikúra znamená pro klientku odpočinek, relaxaci a pocit uspokojení, ţe o své namáhané ruce pravidelně pečuje. Manikúra by měla trvat minut. Volíme buď manikúru suchou anebo mokrou, dle stavu nehtů klientky. Během ošetření se snaţíme zjistit příčiny nehtových anomálií. Pokud si všimneme, ţe si zákaznice nehty okusuje, doporučujeme nehtovou modeláţ. Zde si potom klientka nehty nemůţe kousat. Musíme s klientkou jednat decentně a citlivě. Hned při první návštěvě ji sdělíme, ţe jedna návštěva u nás jí na nehty nepomůţe. Je třeba minimálně půlroční kůra. Další návštěvu si domluvíme zhruba po deseti dnech. Pokud klientce nehty pochválíme na další návštěvě, určitě jí to zvedne její sebevědomí a zapůsobí dobře na její psychiku. Pokud si po delší době nevšimneme zlepšení nehtů, opatrně se snaţíme doporučit návštěvu psychologa, či koţního lékaře

27 2.5 LUPÉNKA (PSORIÁZA) Lupénka je onemocnění, které nezná příčiny vzniku. Nemáme na lupénku v tomto světě tedy ani lék. Ţivot s lupénkou není jednoduchý, ale pokud budou postiţení v určité psychické pohodě, jistě jim tato nemoc nebude překáţet v běţném ţivotě. CO LUPÉNKA JE? Výraz psoriáza (latinsky psoriasis) pochází z řeckého slova psav, což znamená škrábu se. Slovo psora označovalo svědění. Škrábání se zde nevztahuje ani tak ke svědění, jako spíše k tomu, že ložiska se olupují a škrábáním se odstraňují. Proto se v češtině ujal výstižný název lupénka. Označení psoriáza použil poprvé řecký lékař Galénos, který žil ve druhém století našeho letopočtu a působil v Římě. Jako psoriázu popsal šupící se chorobné plochy na kůži, které zřejmě nebyly pouze znakem psoriázy. [Novotný, Hájek, 1995] Prosriáza je výlučně lidskou chorobou. V které etapě vývoje člověka se objevila, zatím nelze zjisti. Popisy kožních projevů, které by mohly odpovídat psoriáze, lze objevit u starověkých civilizací, které vyvinuly písmo. Tedy přibližně před 2000 lety. [Benáková, 2007] Z biologického hlediska je způsobena abnormalitou kůže, který urychluje jednak produkci kožních buněk a jedna čas jejich zrání to znamená cestu k úplnému povrchu těla. Zvýšená tvorba buněk způsobuje charakteristické příznaky lupénky suché, červenavé skvrny pokryté stříbřitými šupinami, které se objevují na jakékoli části těla, ale nejčastěji na loktech, kolenou, ve kštici, na nehtech a v křížové krajině. Příčina urychlené tvorby kůže je hádankou pro mnoho odborníků, ale všeobecně je známo, že lupénka je chronické postižení. to znamená že lidé, u kterých se už jednou lupénka projevila, budou mít pravděpodobně v budoucnosti další ataky ( tj. náhlá vzplanutí choroby), ačkoli mohou mít i dlouhé periody zdravé kůže. [Bower, 1998]

28 Snad skoro všude najdeme stejné či podobné definice tohoto onemocnění. Jedná se o nahromadění kůţe, která se nestíhá olupovat. Na kůţi jsou narůţovělé skvrny, pokryté šupinkami. Pacient ţije s lupénkou většinou celý ţivot. Jirásková uvádí ve své knize, ţe postiţení populace touto koţní chorobou je 0,5 3%. (Jirásková, 2003). Lupénka se vyskytuje mezi 11 aţ 45 lety. Jak jiţ bylo zmíněno, tato nemoc, nezná příčinu svého vzniku. Postihuje jak muţe, tak ţeny. Odlupování pokoţky je aţ 7 x rychlejší neţ u zdravého člověka. PŘÍČINY: Nejednou zmíněno, ţe nejsou známé. Je ale povaţována za autoimunní onemocnění, kdy se koţní buňky tvoří rychleji. Příčinou vzniku mohou být i některá onemocnění, hormonální vlivy. Velkou hrozbou lupénky je stres, alkohol, spálení kůţe. Je třeba vědět, ţe tato nemoc není infekční. FORMY PSORIÁZY: Rozdělní psoriázy existuje mnoho. Mezi nejhlavnější bych zařadila tato rozdělení: Dle Jiráskové (Jirásková, 2003): 1. Akutní lupénka 2. Chronická lupénka Dle Novotného a Hájka (Novotný, Hájek, 1995, s. ) 1. Vulgární 2. Psoriatická 3. Kloubní 4. Inverzní 5. Hyperkeratolická 6. Pustulózní - generalizovaná forma Zumbuschova typu - Pustulózní forma Barberova typu 7. Nehtová 8. Fotosenzitivní 9. Verukózní 10. Folikulární

29 11. Latentní Proč se tato choroba objevuje? Je známo, ţe čím dřív se lupénka objeví, tím horší jsou její projevy v průběhu ţivota. Pokud je jeden rodič, který trpí psoriázou, je asi 25% pravděpodobnost, ţe dítě bude mít tuto nemoc také. Pokud lupénkou trpí oba z rodičů, pak je prognóza aţ 75%. Lupénka můţe vzniknout například po nějakých nemocech, jako je angína, anebo prostě jen tak. U některých šťastných lidí se stává, ţe se objeví jednou a jiţ nikdy ji nezaţijí. Ale většina lidí, které tato nemoc postihla, jiţ na ni trpí stále. Lidé trpící touto koţní chorobou mají odolnost vůči jiným koţním chorobám, například rakovině kůţe, jelikoţ jejich kůţe je vlastně zdravější, neţ kůţe zdravého člověka. (Novotný, Hájek 1995). Za začátku projevů této nemoci se stává, ţe postiţení lidé, jsou na tom špatně s psychikou. Jejich tělo je pro ně noční můra, nechtějí se nikde ukazovat, v některých případech se stává psoriáza i rozhodnutím k rozvodu dvou lidí, jsou stále ve stresu, který často vede v depresím. Doporučuje se proto návštěva psychologa či jiných odborníků. Lupénka a kosmetička: Není výjimkou, ţe i lidé s lupénkou navštěvují kosmetické salony. Sama kosmetička by si v tu chvíli měla uvědomit, co je pro psoriatika schopná udělat. Určitě by měla nabídnout ošetření pleti povrchové čištění, hluboké čištění, vytvarovala obočí. Masáţ by volila dle stavu lupénku. Pokud by lupénka byla v akutním stádiu, masáţ by se měla vynechat. Kosmetičky doporučí i koupele. Do koupele se samozřejmě dají přidávat přísady, nejúčinnější pro nemocné je sůl z mrtvého moře. Kosmetičky doporučují i šalvěj či třezalku. Šalvěj lékařská polokeř vysoký až 1m. je původem ze středozemí. U nás roste často v zahrádkách. Užívá se list. Listy obsahují hlavně silici (1,5 2,5 %) s hlavními obsahovými složkami thujonem, salviolem a cineolem. Vedle silice také třísloviny (asi 8%) a různé oxyterpenové kyseliny. Siličná složka v malých dávkách snižuje vylučování potu, působí protizánětlivě, baktericidně a mírně močopudně, ve větších dávkách jedovatě. Tříslovina má účinek protizánětlivý a svíravý. [Korbelář, 68., 1968] Třezalka tečkovaná třezalce se odedávna přisuzuje mnoho léčivých a nadpřirozených sil. Tato až 90 vysoká trvalka má žluté květy, kterési rozmačkání uvolňují žlutou šťávu. Třezalku

30 nacházíme na polích a okrajích luk a lesů až do výšky 200 m n. m. jako léčivý prostředek se používá kvetoucí rostlina v čerstvém stavu nebo sušená. Jako čaj pomáhá proti nervovým obtížím, jako olej působí léčivě na rány, praskliny, ústřel a úžech. Třezalku sbíráme v době květu, v červenci a srpnu. [Treben, s.101, 1993] Koupel má trvat zhruba 20 minut a teplota voda okolo 30 C. Na dermatologii dochází psoriatik na ozařování ultrafialovým paprskem. Nejdříve by se mělo ozařovat denně, poté obden. Po delší době zvolíme intervaly týdenní nebo i delší. Ozařování má přijít na řadu ihned po koupeli. Doporučuje se i psychoterapie. Psycholog si s nemocným popovídá o jeho nemoci a postupem času, by se s touto nemocí, měl pacient vyrovnat. Je třeba doporučit relaxaci pro celé tělo, ţádnou hektičnost podobně. Lupénka u odborníků: Lékaři zřejmě doporučí psoriatikům dietu. Tak jako dieta je zapotřebí u diabetiků, napomáhá i u lupénky. Vylučují se zde veškerá vysokokalorická jídla, bonbony, čokolády, vepřové a skopové maso, husa, konzervy, tvrdé sýry, majonéza, vaječný ţloutek, atd. (Novotný, Hájek, 1995). Velkým spouštěčem této choroby je právě stres. Lidé si na sebe berou moc povinností, mají problémy v rodině, zaměstnání. Volila bych proto zaměstnání u psoriatiků takové, kde nejsme vystaveni stresu (přepracovanost, směny a podobně). Vyhnula bych se i zaměstnání, kde jsme ve styku se zákazníky. Rozhodně by nás v této nemoci měl podrţet partner a rodina. Zváţit bychom měli i vznik rodiny těhotenství. Doma dbát na čistotu a jinak vlastně ţít, jako kaţdý normální člověk. Kosmetička by se měla vyvarovat akutnímu stádiu lupénky, aby klientovi neublíţila. Jinak bych klientovi poskytla veškerou péči, která bude v mým kompetencích

31 2.6 RŮŽOVKA ( ROSACEA) ÚVOD: Kdyţ jsem poprvé o této nemoci slyšela, spletla jsem si ji s růţí. Růţe je nemoc u dolních končetin ţilní systém. A vzhledem k tomu, ţe v kosmetickém salonu se jistě s touto nemocí někdy setkám, musíme vědět, jak se o takového klienta starat, co mu doporučit a podobně. Růţovka je onemocnění dospělých lidí. Velký vliv na vznik této koţní choroby má stres. PŘÍZNAKY, PROJEVY: Tato nemoc postihuje 10% populace. Projeví se zčervenáním kůţe na obličeji. V nejhorším případě dochází k tzv. klaunskému nosu = zbytnění nosu. Můţe začít jen popraskanými ţilkami na obličeji, poté bývá, zčervená na obličeji motýlovitého tvaru. Poměrně často se u rosacey projeví zánět spojivek. KOSMETICKÁ LÉČBA: Hlavně upozorníme, ţe na zhoršení má vliv prokrvování sauna, solária a podobně. Velké mnoţství alkoholu také není vhodné pro tuto nemoc. Při kosmetickém ošetření vynecháme masáţ, protoţe ta prokrvuje. Pokud si ji ale klient přeje, provedeme ji v menší intenzitě a vynecháme některé tahy. Nedoporučíme taky kořeněná jídla. Pokud budeme provádět kosmetiku, vybíráme si takové produkty, které nejsou dráţdivé. ODBORNÁ LÉČBA: Lékař doporučí zřejmě speciální krémy a masti, popřípadě antibiotika. Doporučení zřejmě bude stejné jako u kosmetiček. Vyvarovat se stresu. Někdy je opět zapotřebí léčba s psychologem. ZÁVĚR: Opět jsem sepsala nemoc, která je vyskytuje poměrně často. Lidé o ni mluví, přitom o ní málo ví. Velkým spouštěčem je opět stres. Proto bych se u této nemoci vyvarovala všem prokrvujícím moţnostem (sauna, solária, masáţe, alkohol, ) a raději bych se naučila relaxovat. Protoţe si myslím, ţe snad nikdo z nás, nechce chodit s klaunským nosem

32 2.7 KOPŘIVKA ÚVOD: Toto koţní onemocnění je velice rozšířené. Hlavním projevem je výsev pupínků a svědění. Toto koţní onemocnění můţe vzniknout i nějakou alergickou reakcí. Při tomto onemocnění musíme myslet na to, ţe pokud se výsevy pupenů zhorší natolik, ţe můţou způsobit anafylaktický šok. PROJEVY: Silně svědivé vyráţky. Objevuje se na celém těle. Často postihuje děti, objevuje se ale i velice často u alergiků. Vyvolávající alergen můţe být prakticky cokoliv. Stres nemůţu kopřivku vyvolat, ale můţe ji výrazně zhoršit. Výsev kopřivkových pupenů se objeví prakticky hned po kontaktu s alergenem. Ale nejsou výjimky, ţe někdy aţ po pár hodinách. Pokud se projeví kopřivka s rozsáhlými otoky, je třeba volat lékařskou pomoc. Hlavním dělení kopřivky je na akutní a chronickou. Akutní se projevuje jedním nebo krátce po sobě jdoucími výsevy. Chronická se projevuje často. DĚLENÍ KOPŘIVKY DLE JIRÁSKOVÉ: (Jirásková, 2003). 1. Mechanická kopřivka 2. Tepelná kopřivka 3. Chladová kopřivka 4. Urticaia solaris 5. Rostlinné nebo ţivočišné urtikaiogenní látky 6. Některé léky 7. Kopřivky vyvolané potravinami 8. Inhalované 9. Endogenní KOPŘIVKA A KOSMETIKA: Pokud přijde klient, je třeba si s ním udělat kartotéční záznam. Do něho musíme zapsat hlavně alergie. Pokud není zmíněná alergie na kosmetické přípravky, je vlastně moţné kosmetiku provést. Jenţe pamatujme na to, ţe pokud je alergik alergický na něco jiného, je

33 dost moţné, ţe se mu alergie kopřivka, projeví právě na kosmetice. Například při pouţití nevhodných kosmetických přípravků a podobně. A pokud se stane, ţe pouţijeme nevhodný přípravek a zákaznice se osype pupeny kopřivkou, potom musíme znát pravidla jak se zachovat. Za prvé je třeba smýt kosmetický přípravek. Nejlépe na umytí pouţít obyčejnou vodu. Poté je vhodné na pleť nanést například Yarischův roztok, který působí pro zmírněný otoků a výsevů pupínků. Na zákaznici stále mluvíme, aby se nám nedostala do šoku. Kdyţ odchází, je dobré si na ní vzít telefonní číslo a jedenkrát denně ji zavolat, jestli je vše v pořádku. Pokud se zákaznicina pleť nezlepší, musíme ji poprosit, aby navštívila lékaře. Zde zřejmě dostane nějaká antihistaminika. Můţe se stát, ţe klientka přijde jiţ s výsevem nějakých pupínků, při takovéhle situaci klientku nesmíme ošetřovat. Kopřivku lékař léčí antihistaminiky (léky proti alergii). Pokud dojde na anafylaktický šok, lékař musí pouţít adrenalin. Proto je třeba vědět, ţe kopřivka je nebezpečné onemocnění. Jako kosmetička pro prevenci kopřivky doporučíme odstranění všech alergenů. Dále doporučíme kosmetiku pro citlivou pleť, a pleťové masky by měli tito postiţení pouţívat jen tak jednou za měsíc. Dále by si pacienti měli hlídat jídelníček vzhledem k tomu, ţe alergenem je většinou potravina. Jestliţe jiţ zaţili anafylaktický šok, je třeba jim doporučit, aby u sebe stále nosili injekci adrenalinu. 2.8 EKZÉM (DERMATITIDA) Ekzémy jsou stále aktuálním tématem lékařů, ale i nás, kosmetiček. U kaţdého se projevují jinak. Vznikají buď v dětství anebo během ţivota. Je to zánět kůţe, způsobený buď vnějšími vlivy, nebo vnitřními. Kosmetička ekzém musí poznat, protoţe jej nesmíme ošetřovat. Je třeba také znát anamnézu klientky, abychom pouţívali pouze hypoalergenní přípravky. Projevem ekzému je drobný pupínek. ATOPICKÝ EKZÉM: Atopie je slovo pocházející z řečtiny a znamená formu alergického mechanismu, který podmiňuje vznik nejtypičtějších alergických chorob: Ekzému, senné rýmy, průduškového astmatu. Atopici jsou lidé, kteří mají sklon k alergiím, různého druhu, které se nejčastěji projevují příznaky na kůži, ekzémem. Poslední dobou se pro ekzém rozšířilo používání pojmu neurodermatitida. [Hofhanzlová, 92., 2009]