novinky MAS dance opět zatančili Zákaznické a distributorské dny ze světa obráběcích strojů vklad uvnitř DUBEN 2015 čtvrtletník / číslo vydání 1-15

Transkript

1 novinky ze světa obráběcích strojů DUBEN 2015 čtvrtletník / číslo vydání 1-15 Zpravodaj pro zaměstnance, zákazníky a obchodní partnery MAS dance opět zatančili Zákaznické a distributorské dny vklad uvnitř

2 2 OBSAH { NOVINKY DUBEN 2015 } obsah: Nové tváře 2 Krátké zprávy pro zaměstnance 2 Krátké zprávy odbory 3 Ocenění zaměstnanci 3 Sloupek generálního ředitele 3 Blahopřejeme 4 Centrální sklad v novém kabátu 5 A jak šel čas... na kovosvitské KONSTRUKCI 6 Věda a byznys k sobě patří 7 MASdance opět zatančili 8 na Kovosvitském plese Na kávě s Karlem Hruškou 9 Veletrhy pracovních příležitostí 9 Vzájemnou spolupráci ocení 10 především zákazník Projekty na klíč 11 Malé vodní elektrárny 13 IMTEX Bangalore 13 KOVOSVIT MAS je plný zajímavých lidí seriál ETIKETA 16 Kalendarium Cíl FC MAS Táborsko 17 Sponzoring 18 Kontakty 19 Výrobní program 20 Nové tváře ve firmě Jméno Pozice Odd. Bauer Josef slév. dělník - formíř 204 Bednářová Lubomíra manipulant 207 Benko Ivan prodejce Slovensko 901 Bureš Ivan slév. dělník - obsl. roštu 207 Dušková Jana manipulant 202 Dvořák Martin slév. dělník - obsl. zařízení 206 Dvořáková Jana specialistka obchodu MAS HYDRO 630 Elíz Jaroslav projektový manažer 410 Fučík Ondřej montér strojní 919 Hlaváčková Ivana asistentka 201 Kačer Jaroslav montér strojní 915 Lovětínský Tomáš provozní zámečník 208 Mareš Josef slév.dělník - formíř 204 Nováková Zuzana referent BO 961 Palla Jan senior specialista konstrukce Mas Hydro 600 Růžička Miloslav ředitel slévárny 201 Šuráň Přemysl servistní montér strojní 932 Vlnová Pavla asistentka 600 Winkelhofer Filip obchodní ředitel 900 Zíbar Milan servistní montér elektro 932 Zíma František obráběč kůvů - NS ohr. lis 130 Krátké zprávy pro zaměstnance připravuje: Gabriela Jeřábková / personální manažer ABSOLVENTI BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE VÁS ZVOU MEZI SEBE! V minulém vydání Novinek jsme vás informovali, že se každé první úterý v měsíci v naší společnosti schází skupina absolventů Baťovy školy práce. Osobně se těchto pravidelných schůzek účastním a historky z jejich začátků v Sezimově Ústí jsou skutečně velmi zajímavé. Pokud byste měli zájem o setkání s těmito velmi zajímavými pamětníky, pak vás předseda klubu pan Kalina společně se svými mladými muži a mladými ženami srdečně zve na jejich další zasedání, které se uskuteční od 16 hodin v zasedací místnosti obchodního úseku ve druhé etáži.

3 Z činnosti odborové organizace připravuje: František Veselý / místopředseda VZO OS KOVO USKUTEČNILO SE K skončila platnost kolektivní smlouvy, která byla sjednána na roky 2010 až Od byla mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem uzavřena nová kolektivní smlouva na období pěti let, tedy pro roky 2015 až 2019 s tím, že mzdová část kolektivní smlouvy je sjednána pouze na období jednoho roku. O této části kolektivní smlouvy bude každoročně probíhat kolektivní vyjednávání. PŘIPRAVUJEME 13. dubna zahajujeme již tradiční odborářský turnaj v kuželkách jednotlivců a čtyřčlenných družstev. Turnaj se odehraje v kuželně Luna v Sezimově Ústí. Disciplína prvního a druhého kola je 50 hodů do plných. Do třetího kola postupuje 12 družstev a disciplína tohoto kola je 60 hodů sdružených. Do finále postupují tři družstva s nejvyšším počtem bodů, která se utkají v disciplíně 100 hodů sdružených. Finálová část se hraje od nuly. Pro všechny finalisty jsou samozřejmě připraveny ceny. 15. dubna se uskuteční konference ZO OS KOVO KOVOSVIT, a. s., na které odboráři zhodnotí svoji dosavadní činnost a stanoví cíle a možnosti na další období. V programu konference je i dovolba členů VZO za členy, kteří již ve VZO ukončili svoji činnost, schválení změn základních dokumentů statutu, volebního řádu a zásad hospodaření a další materiály týkající se činnosti odborů. S návrhy jednotlivých dokumentů se mohou odboráři seznámit na VZO nebo u členů závodního výboru. Ocenění zaměstnanci V říjnu 2014 proběhlo v prostorách jídelny setkání vedení společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. se zaměstnanci. V rámci tohoto setkání byli oceněni ti zaměstnanci, jejichž práce znamenala výjimečný přínos pro společnost v roce Ocenění obdrželi z rukou majitele společnosti pana Františka Komárka pamětní diplom a finanční odměnu. Ještě jednou gratulujeme. Oceněni byli: Luboš Bičiště, Ing. Ján Dlugoš, Ing. Pavel Hradecký, Ing. Jiří Kolář, Ing. Miroslav Kopal, Denis Kořínek, Martin Másílko, Ing. Věra Rejdová, Jakub Sachr, Bc. Petr Ševčík, Sergey Tanner, Petra Tichá, Ing. Václav Zahrádka sloupek generálního ředitele Stále je co zlepšovat Od 70. let minulého století, kdy probíhala celosvětová ropná krize a s ní přišlo zdražování surovin a materiálu, začíná boj o zákazníka a tlak na snižování nákladů. Nejen mne, ale i renomované firmy na světovém trhu oslovila japonská metoda, která je postavena na neustálém zlepšování a zefektivňování individuální a týmové práce. Za tím nesmíme vidět jen rychlé akce při běžné práci na dílně nebo v kanceláři. Jedná se o komplexní systémový projekt, s kterým začínáme pracovat. V první fázi to bude především náš management, který analyzuje stávající procesy a seznámí nás s jejich stavem. Mějme stále na paměti náročný cíl pro rok 2015, jímž je zvýšení efektivity o 5 %. Abychom tento cíl splnili, zkusme se zamyslet a použít ověřenou japonskou metodu zahrnující tři jednoduchá pravidla, která v konečném důsledku dokáže posunout dále nejen firmu, ale i každého z nás: 1. Zlepšujme sami sebe a měňme informace na znalosti v konkrétních akcích, plánujme a realizujme aktivity tak, abychom dosahovali vyšší individuální výkonnosti. Nejsme dokonalí, a pokud se domníváme, že nemáme co zlepšovat, potom zůstáváme na místě a ztrácíme konkurenceschopnost. 2. Vzájemná důvěra a týmová spolupráce znamená méně dlouhých schůzí a více času pro konkrétní práci. Naším cílem není plýtvat lidskou energií, ale vzájemně se informovat o stavu projektů a dokázat se přizpůsobit prostředí nebo ho změnit. 3. Zlepšení organizace systému, který zahrnuje lidi a procesy. Řešme vzniklý problém do hloubky a ne povrchně, potom nemůže nastat následující příklad: Trvalé zlepšování starého a nekonkurenčního systému je jako neustálé zdokonalování psacího stroje v době, kdy celý svět dávno píše na laptopech. 3 KRÁTKÉ ZPRÁVY { SETKÁNÍ ABSOLVENTŮ BAŤOVY ŠKOLY PRÁCE }

4 4 BLAHOPŘEJEME { OCENĚNÝM ZAMĚSTNANCŮM } Nové tváře v managementu KOVOSVIT MAS, a.s. ING. MILOSLAV RŮŽIČKA, ředitel slévárny Pan Miloslav Růžička k nám přichází z firmy EUROPEAN DATA PROJECT s.r.o. Komořany. Na rozvoji naší společnosti se již podílel v letech na pozici Vedoucí obchodního útvaru slévárna a poté jako Vedoucí provozu metalurgické výroby. FILIP WINKELHOFER, komerční ředitel Pan Filip Winkelhofer k nám přichází z firmy Festool CZ s.r.o. Česká Lípa. V obchodu pracuje již 13 let a prošel pozicemi od obchodního zástupce až po ředitele společnosti. BLAHOPŘEJEME zaměstnancům, kteří dovršili v lednu dubnu 2015 výročí zaměstnání v KOVOSVITU MAS, a.s. 5 let 206 Martin Šmátrala 15 let 201 Martin Mašek 207 Eva Lovicseková 210 Stanislav Prokop 206 Bohumil Mrázek 206 Jaroslav Slunečko 800 Pavel Jindra 203 Radoslav Míka 204 Zdeněk Mikulanda 20 let 991 Rostislav Šrubař 480 Lucie Pechalová 206 Karel Svoboda 300 Martina Červenková 10 let 205 Tomáš Trojna 201 Lukáš Musil 130 Jaroslava Jenšík 920 Radislav Pasák 960 Daniel Horský 101 Iva Doudová 130 Martina Zemanová 110 Vladislav Zelenka 210 Ilona Hejduková 920 Quido Hernych 203 Slavomír Korbel 204 Lucie Vilhanová 25 let 207 Ján Mihálik 920 Milan Pfauser 562 Martin Jonák 208 Karel Marek 932 Rostislav Broukal 35 let 202 Luděk Kotek 912 Luboš Černý 130 Vladimír Bezemek

5 5 Centrální sklad v novém kabátu V průběhu loňského roku a na začátku toho letošního prošel centrální sklad velkými změnami. Zeptali jsme se tedy šéfa skladu Miroslava Jelena, jak probíhala rekonstrukce skladu a jak se jim pracuje v novém prostředí. INVESTICE { AUTOMATICKÉ ZAKLADAČE KARDEX } Museli jste celou mezihalu vyklidit, vše přestěhovat do náhradních prostor a přitom stále fungovat. Asi ne všichni si dopady těchto změn dokáží představit. Zvědavý čtenář by jistě uvítal pár veselých "příhod z natáčení". Stanovili jsme časový plán pro vyklízení mezihaly 4-6 po jednotlivých skladech. Tak jsme věděli, že začíná vyřezávání starých regálů, a proto jsme museli směřovat stěhování k tomuto datu. Stěhování začalo koncem března 2014, takže jsme na vše měli pouhých 5 týdnů. Stěhováním samozřejmě zanikla stará místa uložení jednotlivých dílců, bylo tedy nezbytné vytvořit nová místa uložení v provizorních prostorách tak, aby nebyla přerušena činnost vyskladňování a zaskladňování zboží. Značné úsilí nás stála příprava provizorních prostor. Vzhledem k tomu, že se jednalo o prostory, které nebyly dlouho využívané, bylo nezbytné je připravit tak, aby se zde dalo skladovat zboží a i skladníci měli vhodný prostor pro zpracování skladové agendy. Jen pro zajímavost - za deště jsme si například dopředu označili místa, kam zatéká, abychom na ně zboží nedávali. K jakým zásadním změnám tedy došlo a s čím novým se můžeme v centrálním skladu setkat? K největším změnám došlo v uskladnění zboží, které bylo dříve uloženo v regálech. Pro tento druh zboží byly pořízeny automatické zakladače KARDEX. V současné době máme tři takovéto stroje. Na rozměrnější druh zboží byly pořízeny paletové regály. Co se týká budovy centrálního skladu, tak lze říci, že ze starého skladu zbyly pouze obvodové zdi. Je zde nová střecha, podlaha, vrata, elektroinstalace, rozvody vody, topení, osvětlení. Došlo k rekonstrukci obvodových stěn, sloupů a rovněž k rekonstrukci kanceláře příjmu zboží. Co z těchto nových investic vám nejvíc usnadňuje práci a v čem? Nejvíce nám usnadňují práci automatické zakladače. Samozřejmě naplnění tohoto stroje není úplně jednoduché a vyžaduje dodržování určitých zásad, aby pak samotný příjem a výdej z těchto strojů byl co nejsnazší a nejrychlejší. Každý skladník má své heslo, pod kterým se do zakladače přihlašuje, to znamená, že si nikdo jiný než skladník odpovědný za dané zboží nemůže ze zakladače nic vzít. Výběrové okno zakladače je v ideální výšce pro samotný odběr i manipulaci, došlo tím i ke snížení fyzické a časové náročnosti pro skladníky. Veškeré činnosti související s tímto strojem probíhají přes počítač a jsou napojeny na informační systém MAX. Má celá investice vliv na vylepšení procesu vychystávání? Nejvíce je asi vidět úspora místa, dříve se zboží uskladňovalo na plochu, dnes je světový trend skladování využít celý skladovací prostor, tedy na objem. Dříve jsme měli v této hale místo pouze na drobné dílce a cca 100 paletových míst. V současné době disponuje zrekonstruovaná hala díky automatickým zakladačům a paletovým regálům 540 m2 plochy na všechny drobné dílce a zboží a asi pěti sty paletovými místy. Z toho důvodu můžeme část 6. haly, kterou také zabíral sklad, uvolnit montážím. Zakladače umožňují univerzálnost a zastupitelnost na jednotlivých skladech. Jednoduše řečeno -pokud skladník onemocní, může ho snadno zastoupit jiný skladník a provést vyskladnění i naskladnění bez větší znalosti daného zboží, jelikož vše je řízeno automaticky přes IS. Jak jsi spokojen se změnou ty jako vedoucí, co na ni říkají kolegové skladníci? Já jsem samozřejmě velmi spokojen. Ta změna byla velmi radikální a myslím, že činnosti, které ve skladu provádíme, to posunulo mnohem více dopředu. Ještě stále ale nejsme u konce, protože stěhování pořád probíhá. Myslím, že skladníci jsou též spokojeni, neboť dostali možnost pracovat v novém a moderním prostředí. Malé shrnutí na závěr. Jaké tři plusy nový centrální sklad má? Pěkné a moderní pracovní prostředí. Nedostupnost před okolím, koho do skladu nechceme, toho nepustíme. Skladníci nachodí méně kilometrů. Nějaké drobné nedostatky by se ale přesto našly, je to tak? Jako nedostatek hodnotím více návštěv po provedení rekonstrukce. Jinak bych všem svým pracovníkům chtěl touto cestou poděkovat, jak vše zvládli, protože poslední rok pro ně byl velmi náročný. Dvakrát se stěhovat, 10 měsíců pracovat v prostředí, kde se netopí a kam zatéká, chodit soboty a neděle do práce, to opravdu vyžadovalo velké nasazení a sebezapření. Poděkování patří i oddělení investic za profesionální přístup při rekonstrukci centrálního skladu. O zhodnocení jsme požádali i oddělení investic. Jak to tedy vidíte vy? Je dobře, že po téměř 20 letech opakovaných požadavků ze strany provozovatele na havarijní stav střechy, vytápění či způsob skladování došlo k provedení zásadní rekonstrukce celého objektu haly (střecha, energetické rozvody, podlaha atd.). I tato realizace se ovšem neobešla bez komplikací z důvodu nepřízně počasí při demolici a následné montáži střechy. Stavební úpravy byly provedeny ve vysoké kvalitě (nová střecha, energetické rozvody, osvětlení a rychloběžná vrata), realizovali je ve vzájemné spolupráci 4 externí společnosti. V rámci investice do centrálního skladu řešíme ale i problémy - popraskání lokální části podlahy. Nicméně z hlediska funkčnosti provozu je investice komplexní. Milena Filipová

6 6 SERIÁL { KOVOSVITSKÁ KONSTRUKCE } A jak šel čas na kovosvitské KONSTRUKCI Značka MAS je již od dob zakladatele firmy Tomáše Bati známá svou silnou vývojovou základnou. K tomu přispělo i pracoviště kovosvitské konstrukce, z jejíž dílny vyšly takové průlomové obráběcí stroje, jakými byly například první multifunkční stroj MCSY50/80 a řada dalších. Naše čtenáře provedeme historií a současností kovosvitské konstrukce. Formou rozhovoru představíme zajímavé pohledy mladé i starší generace konstruktérů a podělíme se s nimi o jejich názory a vzpomínky. POŽADAVKY ZÁKAZNÍKŮ SE STÁLE VÍCE ZAMĚŘUJÍ NA TECHNICKOU DISPONIBILITU STROJŮ Jiří Mindl Vy jste jako mladý inženýr nastupoval do konstrukce v roce Jaké byly začátky tehdejší konstruktérské generace? Do KOVOSVITU jsem přišel po absolvování Strojní fakulty ČVUT v Praze v roce Už v posledních dvou letech studia jsem zde měl prázdninovou praxi. V té době několik mých spolužáků z VŠ nastupovalo přímo do útvaru konstrukce a tak i já jsem měl dost informací, jak začátky vypadaly. Útvar konstrukce měl hodně přes 100 pracovníků (KOVOSVIT v Sezimově Ústí zaměstnával cca 2600 pracovníků). Byl rozdělen na oddělení vývojová konstrukce, výrobní konstrukce, elektrokonstrukce, normalizace. V oddělení vývojové konstrukce byla začleněna skupina výpočtářů a specialisté na jednotlivé komponenty strojů např. hydraulikáři. Konstrukce přípravků podléhala útvaru Technologie, i když dislokovaná byla v rámci konstrukce v poslední etáži administrativní budovy. Nemusím asi připomínat, že konstruktéři neměli k dispozici žádné grafické stanice a konstrukční systémy. Vše se kreslilo na papír, ze kterého kresličky pořizovaly transparentní kopie (tzv. pauzáky). Jediná reprografická technika byl světlotisk - z transparentních výkresů (originálů) se světlotiskem pořizovaly kopie výkresů pro výrobu. To byl běžný způsob práce, se kterým jsme se seznámili již na vysoké škole. Co bylo nové a pro každého začínajícího konstruktéra náročné, byl systém vnitropodnikových norem, jehož dodržování se striktně při konstruktérské práci vyžadovalo. Tak si téměř všichni konstruktéři začínající v KOVOSVITU prošli obdobím, kdy jejich první výkresy po prověrce v oddělení normalizace byly víc červené, než černé. Nejpoužívanějším nástrojem pro výpočty bylo logaritmické pravítko, později v 80. letech i elektronické kalkulačky a postupně i počítače v dnešním slova smyslu. Na tehdejším velmi omezeném trhu bylo k dispozici velmi málo strojírenských komponentů a subdodávek, proto se v podstatě vše konstruovalo a vyrábělo v podniku. Specializovaná výroba strojírenských subdodávek byla v počátcích, namátkově mohu jmenovat výrobu kuličkových šroubů v TOS Kuřim, hydraulických prvků v TOS Rakovník, řídících systémů v ZPA a v TESLE, nebo rozvaděčů v MEZ. Velkou výhodou pro celý podnik byla silná prototypová dílna a zkušebna, kde se ještě před zahájením sériové výroby ověřovaly jednotlivé komponenty strojů a samozřejmě i kompletní stroje. Z dnešního pohledu tak v primitivních podmínkách vznikaly v KOVOSVITU stroje, které držely krok minimálně s evropskou úrovní. Sériově se vyráběly jedny z prvních NC řízených strojů v Československu SPT16 a SPT32. Dále byl zkonstruován a vyráběn první multifunkční stroj MCSY50/80 a další. Nezmiňuji se zde vůbec o stavu v elektrokonstrukci, zde je prostor pro pamětníka z řad elektrokonstruktérů. Co zásadního se za těch 40 let v oblasti vývoje konstrukce obráběcích strojů změnilo? Zjednodušeně lze říci, že úplně všechno. Samozřejmě se nezměnily fyzikální zákony, které je nutné stále při vývoji a stavbě obráběcích strojů respektovat. Díky využití moderních prostředků pro konstrukci (CAD, CAE, CAM systémy) lze konstruovat stroje efektivněji, daleko víc využívat vlastností konstrukčních materiálů a jít v extrému až na samou mez fyzikálních zákonů. K dispozici je rovněž velmi rozsáhlý trh dodavatelů komponentů a subdodávek pro obráběcí stroje, rovněž dodavatelé nástrojů nabízejí nástrojové systémy, které umožňují významně zvýšit produktivitu obrábění. S nadsázkou lze říci, že současný obráběcí stroj je hůře nebo lépe sestavenou stavebnicí z dodávaných komponent. To však klade daleko větší nároky na konstruktéra, který musí jednotlivé komponenty dobře znát, musí umět vlastnosti jednotlivých komponent dobře sladit se základní kinematikou stroje. Návrh stroje se dnes neobejde bez rozsáhlých výpočtů metodou konečných prvků (MKP), bez modální analýzy skeletu stroje a jednotlivých prvků stroje, případně bez simulování teplotního chování stroje v různých pracovních režimech. To už není schopen zvládnout konstruktér sám, nastupuje proto týmová práce a spolupráce s řadou specialistů, ať už přímo v podniku nebo v externích organizacích. Pro konstruktéra je důležité být v bezprostředním kontaktu se subdodavateli, znát jejich záměry ve vývoji komponentů, případně je ovlivňovat. Samozřejmostí je jeho úzká spolupráce s výrobou a montáží při stavbě prototypu stroje a se zkušebnou při testech stroje. Jaký vidíte prostor pro Váš tým v oblasti vývoje obráběcích strojů? Co se bude vyvíjet a konstruovat, je v první řadě dáno obchodní politikou a strategií společnosti. Rozhodně je prostor ve vývoji řad multifunkčních a pětiosých strojů. Ani v zavedených výrobcích, které KOVOSVIT vyrábí již více než 15 let, nelze nepokračovat ve zvyšování technické úrovně, aplikaci nových subdodávek, zejména nových verzí řídících systémů tak, aby i tyto stroje odpovídaly současné úrovni techniky v technologii obrábění. Požadavky zákazníků se stále více zaměřují na technickou disponibilitu strojů. To znamená garantovanou plnou funkci stroje nejčastěji na úrovni 95 % z celkového času provozu stroje. To je výzva ke zvýšení spolehlivosti strojů nejen pro tým konstrukce, ale prakticky pro všechny pracovníky, kteří se podílejí na výrobě stroje a poprodejních službách. Dále pracujeme na zajištění alternativních dodavatelů pro všechny rozhodující subdodávky. V neposlední řadě nás čeká zabezpečení podpory pro dodávky komplexních technologií výrobních linek. V technickém úseku je připravena řada nových projektů, které budou postupně zaváděny do výrobního programu KOVOSVITU MAS. Iva Ruskovská

7 7 Věda a byznys k sobě patří Spolupráce s renomovanými vědeckými institucemi a vysokými školami to je část širokého portfolia vývojového pracoviště konstrukce KOVOSVITU MAS. Jednou z takových institucí je Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (Research Center of Manufacturing Technology RCMT), které je součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Na jakých projektech společně pracují, to jsme se zeptali Ing. Jana Smolíka, Ph.D. Ing. Jan Smolík, Ph.D. absolvent FS ČVUT, žák prof. Houši, spoluzakladatel RCMT, vedoucí projektů aplikovaného výzkumu, dlouhodobé zaměření na optimalizaci stavby nosných struktur obráběcích strojů. KOVOSVIT MAS a ČVUT v současné době pracují na několika společných projektech, můžete nám je krátce přiblížit? KOVOSVIT MAS a RCMT spolupracují dlouhodobě na třech rovinách. První rovinou je dlouhodobý oborový výzkum. Jedná se o základní výzkum v oboru obráběcích strojů a obrábění. KOVOSVIT MAS stál u zrodu RCMT v roce 2000 a podporoval vznik tohoto oborového výzkumného pracoviště. V současnosti KOVOSVIT MAS řeší spolu s dalšími šesti největšími podniky v oboru Machine Tools a ve spolupráci s RCMT projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika. Zde jsou hlavními tématy maximalizace výkonu a jakosti řezného procesu, ecodesign obráběcích strojů a šetrné využití zdrojů ve výrobě a kompenzace a minimalizace teplotních deformací obráběcích strojů. Druhou rovinou spolupráce jsou dílčí projekty aplikovaného výzkumu, zpravidla zaměřené na konkrétní stroj nebo problematiku. Je to například projekt Produktivní obrábění přesných obrobků, který je zaměřený na obrábění složitých obrobků, jako jsou třeba lopatková kola. V minulosti to pak byl velký společný projekt, který se zabýval zdokonalením řešení teplotních deformací. Dovolím si tvrdit, že v ČR je KOVOSVIT MAS v této oblasti jednoznačně nejdále. Poslední rovinou je spolupráce na komerční bázi, kdy si u RCMT KOVOSVIT MAS objednává dílčí měření, výpočtové práce nebo vývojové práce ve formě služeb nebo smluvního výzkumu. Jak si z dlouhodobého hlediska mohou být firmy a vědecká pracoviště vzájemně prospěšné? Mohou v konečném důsledku přinést reálný byznys? Pokud se jedná o náš obor MachineTools, pak je třeba uvést, že základním smyslem oborového výzkumného pracoviště jako je RCMT spolu s jeho partnery z VUT Brno, ZČU Plzeň a TU Liberec není nic jiného než svou prací a erudicí podporovat oborové podniky. Oborový výzkum je především výzkumem aplikovaným a jakékoli téma, které se řeší, musí mít v krátkodobé nebo dlouhodobé perspektivě uplatnitelnost na strojích a musí vést ke zvyšování užitných vlastností vyráběných a prodávaných strojů. Teprve pokud jsou v přiměřené míře výsledky aplikovaného výzkumu uplatňovány na nových strojích a technologiích, může příslušné výzkumné pracoviště obhájit svůj hlavní smysl. V současnosti podniky ke spolupráci s výzkumnou sférou explicitně nic nenutí. Firmy se samy rozhodují, v jaké míře, na jakých tématech a jakou formou budou s výzkumnou organizací spolupracovat. KOVOSVIT MAS má dlouhodobě s RCMT poměrně velký obrat spolupráce. Domnívám se proto, že naše pracoviště je pro vaši firmu prospěšné. Téměř všechny výsledky projektů, které jsme společně řešili, se uplatnily v komerční produkci firmy. Naším společným cílem jsou a musí být komerčně uplatnitelné výstupy, které posilují konkurenceschopnost KOVOSVITU MAS. Jak hodnotíte dosavadní spolupráci, co se podařilo a co by mohlo být lepší? Dosavadní spolupráce se účastním od založení RCMT v roce Mohu s jistotou říct, že je dobrá a postupem času se zlepšuje a roste. Na počátku se jednalo o desítky až stovky tisíc, zatímco v posledních letech je náš celkový roční objem spolupráce v hodnotě 5 až 10 milionů korun. Úspěšná kooperace mezi firmou a výzkumnou organizací stojí především na lidech, kteří ji dokážou řídit a jsou styčnými body mezi oběma subjekty. V tomto ohledu jsem vděčný za tým lidí v KOVOSVITU MAS, se kterými je spolupráce ve výzkumu a vývoji (VaV) jedna z nejlepších. Za tuto činnost získala obě pracoviště v roce 2013 prestižní ocenění Nejlepší spolupráce roku, což není žádná samozřejmost. Druhým klíčovým faktorem dlouhodobé kooperace ve VaV je dotahování projektů aplikovaného výzkumu do komerčního konce. Někdy dochází k tomu, že po formálním dokončení VaV projektů opadne pozornost věnovaná výsledkům a jejich dotažení do sériové výroby. Prohra je to pak pro obě strany. Zhruba před necelými dvěma lety jsme si dali jako hlavní úkol zlepšení spolupráce právě v této oblasti a myslím, že se nám to daří. Iva Ruskovská Snímek pracovního prostoru stroje KOVOSVIT MAS při obrábění pořízený termokamerou, který zachycuje teplotní pole. Jedno z témat spolupráce je zaměřeno na testování vlivu ohřátí nástroje, obrobku a třísek na přesnost stroje a obrábění. V oblasti analýzy teplotního chování strojů a teplotních kompenzací deformací patří KOVOSVIT mezi nejlepší. SPOLUPRACUJEME { PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ NEJLEPŠÍ SPOLUPRÁCE ROKU }

8 8 AKCE { PLES KOVOSVIT MAS } MASdance opět zatančili na Kovosvitském plese Pátek I v letošním roce se nám podařilo připravit bohatý program a zaplnit taneční parket. Večerem provázela hudební skupina BlueBand a moderátor Petr Zajíček. Významným hostem večera byl Jaroslav Uhlíř, který dokázal svými písničkami z pohádek a filmů rozezpívat celý sál. Nezapomněli jsme ani na dobročinnost a část z výtěžku ze vstupného a tomboly jsme věnovali na činnost čtyř neziskových organizací. Konkrétně jsme obdarovali Cheiron T, FOKUS Tábor, Domácí hospic Jordán a Asociaci pomáhající lidem s autismem Jižní Čechy. K báječné plesové atmosféře přispěla svým vystoupením i taneční skupina MASdance, kterou v loňském roce NEZAPOMNĚLI JSME ANI NA DOBROČINNOST založili (tak trochu z recese) zaměstnanci KOVOSVITU MAS. Na programu byla tentokrát salsa a pod vedením Hanky Stehlíkové z tanečního studia GRAND se z recese stalo profesionální vystoupení. Děkujeme všem členům MASdance za volný čas věnovaný pravidelným tréninkům a za odvahu vystoupit na veřejnosti. Za velkou podporu ze studia GRAND patří poděkování Hance Stehlíkové, Pavlu Švandovi a Pavlu Krtičkovi. Příští ročník je naplánován na pátek a již teď vám můžeme přislíbit opět bohatý program. Rozhodně se nebudete nudit ;) Na závěr bych chtěla poděkovat sponzorům, díky kterým se nám podařilo zajistit bohatou tombolu. Jmenovitě patří poděkování následujícím: CB Auto, Hotel Nautilus, Green Swan Pharmaceuticals Ltd., Kosmetika Studio Grand, Sportovní taneční klub Studio Grand, Kalas, Oděvy OTA, Bowling Sojčák Tábor s.r.o.., Tagro, Centropen, VSJ strojírna CZ a.s., Nessi, TJ Spartak MAS, WALL CLUB Caffé, Hotel MAS, Vino-é, Kadeřnictví Tomáš Spaderna, FC MAS Táborsko, Hanka Pilátová, Hotel Palcát, Fit Studio O.K., Umělecká agentura RichART, Noris, Kinokavárna Svět, Senátor Mgr. Pavel Eybert. Martina Šímová

9 Na kávě s Karlem Hruškou Je jen minimum strojařských firem s takovou minulostí, současností a pevně doufám i budoucností, říká kovosvitský pamětník Karel Hruška, který je věrný své mateřské firmě již 52 let. Jak vzpomínáte na své kovosvitské začátky? To je již hodně dávno. Opravdu se mohu řadit k pamětníkům. V roce 1964 jsem v KOVOSVITU nastoupil do učebního oboru soustružník s maturitou. Po vyučení jsem pracoval na soustruhu v nástrojárně. Prošel jsem prakticky všemi provozy a jsem tomu rád. Přes ekonomický úsek, výrobní úsek, kde jsem mistroval, vedoucího divize výroby až po obchod, kde jsem pracoval na pozici vedoucího prodeje pro ČR a SR. Odtud jsem v roce 2009 na vlastní žádost odešel předčasně do penze. V roce 2011 jsem dostal nabídku vrátit se, a to na místo prodejce Libereckého a Ústeckého kraje, na kterém působím dodnes. Při změně pozic přišlo vždy něco nového, nikdy jsem ale neměl problém požádat o radu zkušenější kolegy, když jsem potřeboval co nejdříve proniknout do dané problematiky. Zásadní pro mne vždy byla komunikace. Jak s kolegy, tak se zákazníky. Myslím, že se mi to celkem dařilo. Během svého působení v podniku jsem poznal mnoho zajímavých lidí jak ve firmě, tak i v byznyse mimo firmu. Co se od doby, kdy jste nastupoval, změnilo? Jaký byl tehdejší a jaký je dnešní KOVOSVIT? Do roku 1989 bylo v KOVOSVITU přes dva tisíce lidí, vyráběly se NC soustruhy SPT16, 32, vrtačky VO32,V050, automaty. Firma měla pobočné závody v Holoubkově, Písku a Dobříši. Všichni měli práci, nestačilo se vyrábět, stroje byly pouze na bilance. Již tehdy se stroje vyvážely do celého světa. Technologie byly někde jinde, takže ve firmě převažovala těžká operativa tabulky, čtverečky, trojúhelníčky a další. Pracovaly zde celé generace rodin, což dnes není obvyklé. Práce se hledala co nejblíže bydliště. Prostě taková byla doba. Po roce 1989 přišla krize, která dolehla i na KOVOSVIT. Nebyla práce, lidé byli doma nebo dostávali 60 % mzdy. Sháněli jsme kooperační výroby v Německu, Rakousku, Itálii a v dalších zemích. Postupně začal vývoj nových výrobků a začal se rýsovat nový sortiment v podobě obráběcích center CNC soustruhů. Vývoj šel dopředu až do dnešní podoby. Dnes je díky novým moderním technologiím menší počet zaměstnanců. Hodně se investuje do výrobního zařízení a provádí se rekonstrukce budov. Někteří starší zaměstnanci umí současné změny ocenit a porovnat s dřívějším stavem. Mladším doporučuji se s historií firmy seznámit, protože to opravdu stojí za to. Je jen minimum strojařských firem s takovou minulostí, současností a pevně doufám i budoucností. Na jaké momenty ve Vašem kovosvitském životě vzpomínáte rád a které pro Vás byly naopak těžké? S úsměvem vzpomínám, jak například pan Brieler, výkonný šéf firmy Gluckauf VÝVOJ ŠEL DOPŘEDU AŽ DO DNEŠNÍ PODOBY Gelsenkirchen, pro kterou jsme vyráběli hydraulické podpěry, vozil marky v kufru a chtěl platit v hotovosti dělníkům, aby šli v sobotu a neděli do práce a zakázky byly včas. Nakonec jsme se sešli všichni v hospodě a on vždy otevřel ten kufr a zaplatil útratu. Rád taky vzpomínám na dobrou partu, kdy jsem mistroval ve výrobě. Pracovalo se na tři směny. Při mém nástupu jsem si projel horní patro zakladače, kde byly místo materiálu prázdné lahve od alkoholu, který si chlapi občas dávali při noční. Domluvili jsme se, že dýchánky skončí a scházet se budeme jinak. Všichni jsme se složili a o každé výplatě jsme dávali každý na jednu hromadu 25 korun. Tenkrát nás bylo na dílně čtyřicet a pravidelně jsme se setkávali i mimo firmu a bylo to moc fajn. Z těch negativních vzpomínek bych snad vzpomněl rok 2009, kdy jsem z firmy odešel z osobních důvodů, které bych nechtěl dál rozvádět. Pamětníci ví, že to nebyla jednoduchá doba. Ale nemá smysl se zabývat minulostí. Iva Ruskovská 9 NA KÁVĚ { PO VYUČENÍ JSEM PRACOVAL NA SOUSTRUHU V NÁSTROJÁRNĚ } Veletrhy pracovních příležitostí a Studentská kancelář V průběhu měsíce března jsme se již čtvrtým rokem zúčastnili veletrhů pracovních příležitostí na technických vysokých školách, konkrétně na ČVUT v Praze a ZČU v Plzni. Tyto veletrhy pořádá studentská organizace IAESTE. Firmy zde mají možnost oslovit budoucí absolventy oborů, které jsou pro ně prioritní. My jsme si vybrali tyto dvě školy z několika důvodů. Obě mají velmi kvalitní strojírenské a elektrotechnické fakulty a obory, které u nás najdou uplatnění. V roce 2014 jsme studentům prezentovali možnost spolupráce již při studiu, a to formou jejich zapojení se do projektu Studentská kancelář. V Praze na Smíchově, konkrétně v Paláci Austria, jsme otevřeli kancelář, kde mohou vybraní studenti získat placenou praxi. Zpracovávají zde reálné úkoly z oblasti konstrukce obráběcích strojů. A koho jsme cíleně oslovovali? Studenty, které baví strojařina, chtějí si vyzkoušet teorii v praxi, získat nové zkušenosti a znalosti, podílet se na vzniku a vývoji obráběcích strojů a v neposlední řadě si chtějí vydělat peníze. Naším cílem bylo umožnit studentům VŠ získat praxi, naučit se něco z reálného prostředí firmy a vytipovat si mezi nimi potenciální zaměstnance. V průběhu roku 2014 jsme vytvořili tým 8 studentů. Cílem letošní účasti na veletrhu bylo tento počet rozšířit. Zájem o tuto formu praxe projevilo více než 20 studentů, s kterými následně proběhnou osobní pohovory, na jejichž základě se rozhodne, kdo z nich je pro nás nejvhodnější. Podobně se snažíme rozšířit i tým studentů, kteří pracují ve Studentské kanceláři v Sezimově Ústí. Oslovili jsme strojaře ze Střední průmyslové školy strojní a stavební v Táboře a z Centra odborné přípravy v Sezimově Ústí. K současnému stavu 4 praktikantů se v roce 2015 připojí dalších 14. KOVOSVIT MAS, a. s. je pro studenty středních a vysokých škol stále zajímavou a perspektivní firmou, proto věřím, že se nám opět podaří získat z jejich řad šikovné spolupracovníky. Gabriela Jeřábková

10 10 SPOLUPRACUJEME { DNY ISCARU V KOVOSVITU MAS } Vzájemnou spolupráci ocení především zákazník To, že se dlouholetá vzájemná spolupráce vyplatí, potvrdil již desátý ročník odborného semináře firmy ISCAR a KOVOSVITU MAS, a. s. Více než sto padesát odborníků z Čech a Slovenska se ve dnech 25. a 26. února 2015 sešlo v sídle společnosti KOVOSVIT MAS, a. s. v Sezimově Ústí, kde se uskutečnil společný seminář firmy ISCAR a KOVOSVITU MAS. Na úvod účastníky pozdravila členka představenstva KOVOSVITU MAS Larisa Táborová, která mimo jiné připomněla více jak dvacetiletou spolupráci obou firem a desetiletou tradici v pořádání společných seminářů. Cílem akce bylo prezentovat propojení dvou renomovaných firem, a to prostřednictvím kvalitních inovativních nástrojů pro obrábění ISCAR, které jsou součástí hi-tech technologií MAS. Šlo především o nástroje nové řady IQ produktů firmy ISCAR, které jsme se rozhodli předvést na obráběcích strojích firmy KOVOSVIT MAS jakožto současného lídra v České republice, vysvětlil manažer ISCAR Miroslav CÍLEM AKCE BYLO PREZENTOVAT PROPOJENÍ DVOU RENOMOVANÝCH FIREM Řehoř. Velký přínos vidíme především v tom, že jsme během dvou dnů na jednom místě a v reálných podmínkách ukázali našim partnerům a zákazníkům nejnovější trendy z portfolia výroby obou společností, dodává vedoucí marketingu KOVOSVITU MAS Martin Volný. Organizátoři akce také ocenili konkrétní výstupy v podobě obchodních příležitostí, které se již během semináře ukázaly jako reálné. Obě strany vnímají seminář jako pozitivní marketingový nástroj a efektivní způsob, jak informovat zákazníky o vývoji v oblasti obráběcích technologií. Pozitivní ohlasy zazněly také ze strany účastníků: Akce byla v hezkém prostředí a profesionálně připravena. Nebylo to jen o teorii, ale byly zde zajímavé praktické ukázky a měli jsme možnost zhlédnout nové technologie přímo v praxi, pochválil akci Jan Král z firmy WAMAG. Iva Ruskovská POZITIVNÍ OHLASY ZAZNĚLY TAKÉ ZE STRANY ÚČASTNÍKŮ

11 11 Projekty na klíč, aneb Automatizace ve světě obrábění KOVOSVIT MAS a.s. je ve světě znám jako výrobce kovoobráběcích strojů, který umí nabídnout technologie od standardního soustružení a frézování až po vyspělé pětiosé a multifunkční obrábění. PŘEDSTAVUJEME { PROJEKTY NA KLÍČ } Svět se ale dynamicky mění, a tak jsme si přibližně před dvěma lety řekli, že je na čase posunout nabídku KOVOSVIT MAS a. s. zase o krok dále. Od té doby měl náš směr několik různých podob, které ale měly vždy stejný cíl, a tím je poskytnout zákazníkovi maximální podporu při řešení investičních projektů. Chceme využít kapacity, znalosti a zkušenosti našich odborníků, které KOVOSVIT postupně vybudoval za 75 let svého působení v oboru, a nabídnout je našim zákazníkům. KOVOSVIT tak dnes nenabízí pouze katalogové obráběcí stroje, ale aktivně se účastníme mnoha větších i menších projektů po celém světě, kde naši zákazníci přesně vědí, co chtějí, ale nevědí, jak toho dosáhnout, nemají kapacity, nebo se prostě obávají rizika a chtějí svěřit odpovědnost za řešení svého záměru odborníkům. Za tímto účelem jsme založili nové oddělení Projekty na klíč, které se specializuje na návrhy, prodej a realizace investičních záměrů. V našem týmu jsou konstruktéři a programátoři automatizace a robotizace a na projektech spolupracujeme s odborníky téměř z celé firmy, jako například Technický úsek, Aplikační centrum, Výrobní úsek, Logistika a řada dalších. Máme ale mnoho projektů, kde nelze vše řešit pouze uvnitř firmy a Projekty na klíč pak od prvotního návrhu až po konečnou realizaci koordinují práci a propojují know-how několika dodavatelů, často i z různých zemí. Většina našich zákazníků musí řešit, jak vyrábět levněji, rychleji, kvalitněji a efektivněji, aby byli lepší než konkurence. Proto dnes již nestačí pouze řešit, na jakém stroji obrobek vyrobit, ale i jak budou stroje uspořádány na dílně, jak se bude měřit, čistit a balit a kdo nebo lépe co bude přepravovat materiál, aby plynule protékal výrobou a stroje mohly bez přerušování pracovat. Projekty na klíč tedy vždy řeší se zákazníkem každý individuální případ přesně na míru jeho požadavkům, přičemž základní nabídka Projektů na klíč má dnes tři produkty: 1. Robotizaci pro individuální stroje 2. Automatizované výrobní linky 3. Technologické celky V nabídce projektů jsou i stroje, které nevyrábí KOVOSVIT MAS a. s., ale spolupracujeme i s řadou dalších renomovaných výrobců, přičemž my pak zákazníkovi garantujeme technologický proces jako celek, včetně broušení, mytí, měření, balení, automatizace, atd. PROJEKTY NA KLÍČ VŽDY ŘEŠÍ SE ZÁKAZNÍKEM KAŽDÝ INDIVIDUÁLNÍ PŘÍPAD PŘESNĚ NA MÍRU JEHO POŽADAVKŮM S našimi zákazníky jsme u projektu vždy již od samého začátku a na společných schůzkách analyzujeme problém a společně často přímo na místě navrhujeme řešení. Musíme si tak důkladně nastudovat aktuální proces výroby a nové požadavky zákazníka a navrhnout nový a optimální proces. V současné době řešíme několik projektů téměř po celém světě. Naši nabídku například velmi aktivně podpořil prodejce ČR pan Pavel Šišák, se kterým jsme společně nabízeli automatizaci do firmy JK Nástroje s.r.o. JK Nástroje je dynamicky se rozvíjející výrobce nástrojů a velmi přesných obrobků se sídlem v Uherském Brodě. Majitelé této firmy se rozhodli, že od nás zakoupí robotizaci pro šest frézovacích center (2x MCV 1016 a 4x MCV ax). Protože je cílem investice co nejlépe optimalizovat výrobu, má dodávaná pružná výrobní linka mnoho vymožeností, jako je například centrální vstup a výstup materiálu a nástrojů ovládaných robotem společným pro všech šest strojů, čipové identifikace nástrojů, manažerský reporting a mnoho dalších. Někteří z vás si tak jistě na montážích všimli připravované pružné výrobní linky, kde se po kolejích podél strojů prohání žlutý operátor Fanuc M-710iC/70, který se neomylně a neúnavně stará o šest frézovacích center MCV přesně dle příkazů programátora. Tento projekt budeme v dubnu 2015 expedovat právě do firmy JK Nástroje s.r.o. Uherský Brod. Rád bych touto cestou poděkoval vám všem, kteří mně a mým kolegům z Projektů na klíč pomáháte při přípravě a realizaci našich záměrů. František Pivec / Manažer Projektů na klíč

12 plakata2.indd :53 12 POZVÁNKA { KOVÁK FEST 2015 }

13 13 Malé vodní elektrárny stabilní a levný zdroj elektrické energie V evropské energetice je jednoznačným trendem decentralizace výroby elektrické energie, která je často kombinována s využitím obnovitelných zdrojů. Malé vodní elektrárny se proto jeví jako přijatelná varianta využití obnovitelných zdrojů. V současné době se řada vyspělých ekonomik začala ubírat tímto směrem a to z jednoho prostého důvodu. Vítr ani slunce nejsou úplně předvídatelné zdroje. Predikce v těchto segmentech není tak úspěšná jakou vodních toků. Vodní toky jsou stabilnější. Evropa má v této oblasti poměrně rozvinutý systém sledování toků. Jsou velmi dobře zpracované statistiky, které spolehlivě predikují opakovatelnost vývoje na daném vodním toku. Malé vodní elektrárny umožňují výrobu elektrické energie v blízkosti míst, kde se spotřebovává. To má pozitivní dopady na elektrizační soustavu. Jedná se o stabilní, ale přitom flexibilní a předvídatelný zdroj s možností rychlého připojení i odpojení z hlediska dodávky elektřiny do sítě a v některých případech i s možností černého startu. Vodní elektrárny se tak řadí mezi zdroje, kterými lze velmi variabilně kompenzovat odlišné potřeby elektrizační soustavy. Tyto zdroje jsou vyhledávány obchodníky s elektřinou kvůli stabilizaci denního diagramu dodávky elektrické energie. Pro provozovatele MVE to znamená možnost vyjednání lepších obchodních podmínek při prodeji vyrobené elektřiny. Využívání malých vodních elektráren přináší i další výhody, jako je minimální ekologic- MY PŘICHÁZÍME S NOVOU TECHNOLOGIÍ, KTEROU MŮŽETE DOBŘE UMÍSTIT DO OBTÍŽNĚ DOSTUPNÝCH LOKALIT ká zátěž nebo větší využitelnost geografických podmínek daného regionu. Záběr uplatnění malých vodních elektráren je velmi široký. Projekt může realizovat kdokoliv. Výstavba malé vodní elektrárny je zajímavá investiční příležitost. Obnovitelná energie podléhá systému podpory dle me- todiky EU. Forma podpory malých vodních elektráren má zpravidla buď provozní nebo investiční podobu. Zájemce může tedy čerpat dotaci jednorázově anebo průběžně ve formě příspěvku na vyrobenou energii, případně tyto dvě formy kombinovat. Většina bank má také propracované programy financování obnovitelných zdrojů. Na výstavbu může tak investor čerpat úvěr. Z hlediska hydrologie je však nutné pečlivě vybírat. Každý typ turbíny má své umístění, a ne každá technologie dané lokalitě vyhovuje. Pravdou je, že nejvýhodnější místa s největším potenciálem jsou již obsazená. My přicházíme s novou technologií, kterou můžete dobře umístit do obtížně dostupných lokalit, maximálně využíváme geografický potenciál a stavební práce s našimi technologiemi jsou úspornější. František Fišer, vedoucí obchodu a marketingu Divize MAS HYDRO MAS HYDRO { VĚTŠÍ VYUŽITELNOST GEOGRAFICKÝCH PODMÍNEK DANÉHO REGIONU } IMTEX Bangalore Ke staronovému trhu, který si zaslouží pozornost firmy KOVOSVIT MAS, a.s., se řadí trh indický. I když Indie není tak známá a není vždy řazena mezi ekonomické tygry Asie, je indický trh zajímavý jak svou velikostí, tak i svým růstem a ekonomickým potenciálem. V současnosti Indie prochází dynamickým růstem a podporuje nová technologická odvětví. Zároveň patří mezi málo států světa, které dokáží vyslat družici na oběžnou dráhu. Pro KOVOSVIT MAS, a.s. je určitě zajímavé, že v minulosti patřil indický trh k významným odběratelům přesných vyvrtávaček řady WKV 100 (podle odhadů bylo z celkového počtu více jak 700 vyrobených strojů WKV 100 dodáno indickým zákazníkům cca ks prostřednictvím bývalého PZO Strojimport). Dodnes je možno najít v Indii firmy obrábějící na těchto strojích. Převážně se jedná o firmy zapojené do sítě vojenských výrobních závodů. V lednu 2015 se po dvouleté pauze uskutečnila nejvýznamnější indická výstava zaměřená na obráběcí stroje - IMTEX Bangalore. Tato výstava byla zařazena do akcí zastřešovaných Svazem Strojírenské Technologie a KOVOSVIT MAS, a.s. se na ní prezentoval svým informačním stánkem, který byl součástí společné české expozice. V loňském roce se díky navázané spolupráci s indickou firmou podařilo oslovit několik potenciálních zákazníků, kteří projevili zájem zejména o soustružnické a multifunkční stroje. Cesta k dodávce těchto strojů je ještě dlouhá a vede přes poměrně dlouhé tendrové procedury. Podaří-li se však vyhodnotit technické a cenové parametry strojů MAS jako nejlepší, otevře se prostor pro naše stroje do indických firem specializujících se na obrábění dílců s vysokou přidanou hodnotou. Jan Chyna

14 14 LIDÉ { MILOŠ KRUMP - AMATÉRSKÝ ŘEZBÁŘ } KOVOSVIT MAS je plný zajímavých lidí Miloš Krump amatérský řezbář Miloši, o tobě se všeobecně ví, že se ve volném čase zabýváš řezbářskými pracemi. Jak ses k tak zajímavému koníčku dostal? Už jako malý kluk jsem neustále vyřezával do lískových či vrbových prutů různé ornamenty, z borové kůry vyráběl lodičky nebo jsem sbíral samorosty a ty různě upravoval k obrazu svému. To, že se nakonec toto klukovské blbnutí stane jednou mým koníčkem a pohltí spoustu mého osobního času, jsem v té době vůbec netušil. JSEM RYZÝ SAMOUK, NEMĚL JSEM ŽÁDNÉHO UČITELE Dalším impulzem, který mne nakopl tímto směrem, byla doba, kdy jsem se vrátil ze základní vojenské služby a dostal jsem jako dárek sadu řezbářských dlát. Nejdříve jsem nevěděl, co s nimi budu dělat, ale po čase ve mně uzrál plán, že si po vzoru havajských bůžků zkusím jednoho vyřezat a tuto prvotinu mám dodnes schovanou na památku. Co ti řezbářství přináší? Vůně dřeva mi učarovala a snad i potřeba odreagování se od starostí běžného života způsobila, že je to už 30 let, co jsem vyřezal první figuru. Řezbářství je tvůrčí činnost, která vám umožní vytvořit a realizovat vlastní návrh a přitom se skvěle bavit. Stejně jako jiné koníčky bývá práce s dřevem návyková, pohltí celé hodiny času, vyžaduje trpělivost, ale na druhé straně přináší uspokojení, uklidnění a konec

15 15 Vím, že máš doma bohatou sbírku svých prací, ale určitě to není vše, co jsi kdy vyrobil. Vyrábíš díla i na zakázku? To, co mám doma ve své sbírce, jsou většinou dílka, ke kterým se váží v časové přímce nějaké osobní pohnutky, tuto dobu mi připomínají a jsou z tohoto důvodu pro mne vysoce ceněné, ať už jsou z mého pohledu dokonalé či ne, ale nerad bych se s nimi rozloučil. Samozřejmě, jak už jsem říkal, tak spoustu dílek jsem věnoval svým přátelům a kamarádům u příležitosti jejich životních jubileí nebo jen tak na památku. LIDÉ { MILOŠ KRUMP - AMATÉRSKÝ ŘEZBÁŘ } UŽ JAKO MALÝ KLUK JSEM NEUSTÁLE VYŘEZÁVAL konců i pocit seberealizace a zanechání po sobě stopy něčeho krásného, ušlechtilého pro další generaci, byť je to třeba na ryze amatérské úrovni. Období zimních měsíců jsou pro mne časem, kdy nejraději píchám do dřeva, zatopím si v dílně a v momentě, kdy vezmu do ruky dláto a udloubnu první hoblinku, ze mne spadne stres běžného dne a vystřídá jej klid a pohoda. Jaké druhy dřeva pro svou výrobu používáš? Máš nějaký druh nejraději a pokud ano, proč? Zkoušel jsem břízu, olši, topol, buk, ořech, švestku, borovici, smrk, ale nakonec jsem zůstal věrný lípě, která mi vyhovuje nejen svojí strukturou, ale i lehkostí, s jakou se opracovává. V lidovém řezbářství je lípa nejpoužívanější. Jaký nejmenší a největší kus jsi za tu dobu vyřezal? Nejmenší kousek se vejde do dlaně, ale většinou je velikost dána nejen nápadem, ale i momentální dostupností potřebného materiálu, který mám k dispozici. Největší kousky, které jsem vyrobil, byly cca do 1 metru výšky, většinou se jednalo o totemy či sošky kamarádům na zahradu nebo rekreační chalupy. Osobně uznávám každého, kdo dokáže vytvořit z kusu dřeva něco tak pěkného jako ty. Účastníš se také nějakých výstav? Výstav se nezúčastňuji, pořád i po letech se cítím jako amatér a mám na své výrobky dost přísné měřítko, než abych se s nimi chlubil veřejně. Vše, co jsem zatím vyřezal, bylo pro mé vnitřní uspokojení, byť spousta mých výrobků skončila jako osobní dárek u mých přátel a kamarádů, kterým jsem chtěl dát kousek svého já a věděl jsem, že je tento dárek osloví. Co je na řezbářství nejtěžší? Od začátku jsem sbíral veškeré poznatky na základě osobní zkušenosti, neměl jsem žádného učitele. Jsem ryzí samouk, který ke všem praktickým zákonitostem o dřevořezbě musel dojít sám, byť samozřejmě teoretické poznatky a rady jsem měl k dispozici z několika málo knih, které se daly sehnat. Nejdříve bylo důležité zvládnutí techniky nabroušení všech používaných dlát a nožíků (nebyly to jen nakupované komerční, ale mnoho dlátek a nožíků jsem si vyrobil sám a dodnes mi slouží k mé úplné spokojenosti). Trvalo to několik roků, než jsem dokázal zejména tvarová dláta perfektně naostřit tak, aby práce s nimi byla potěšením, řez byl hladký a měl požadovaný tvar. Pokud mohu něco považovat u tohoto koníčka za nejtěžší, pak je to ne nápad, ale jeho vlastní realizace, kdy je nejen důležitý výběr vhodného kusu dřeva, nástrojů, způsobu řezby a upnutí obrobku, ale především to, jak začít, jak přenést své představy do reálného díla tak, jak to vidím a cítím. Za celou dobu mého řezbaření se také některé věci nepodařily, většinou ve snaze o co nejdokonalejší dílko jsem v poslední fázi dokončování detailů celou práci nenávratně pokazil, na druhou stranu to zase byla zkušenost pro příště, protože jedině tak člověk získává nové poznatky, které jsou nesmírně potřebné pro další vývoj. Který ze svých výrobků považuješ za největší úspěch? Prakticky každá soška, reliéf či plastika, kterou vyřežu, je pro mne úspěch, nerozlišuji to tak. Mám radost z každé dokončené práce, která je podle mých představ a posune mne dopředu a zároveň dodá nový impulz pro další nápad. Moji dva synové se v tomto koníčku takzvaně nepotatili, ale věřím a v skrytu duše doufám, že vnouček Lukášek nebo vnučka Apolenka nebo další, kteří, jak věřím, ještě přijdou na svět, budou třeba jednou mými pokračovateli! Gabriela Jeřábková

16 16 SERIÁL { ETIKETA } Seriál ETIKETA Etiketa je součástí společenského mravu, nikoli individuální morálky a etiky. Její pravidla jsou původně nepsaná a někdy není jasné, proč se určité chování předepisuje nebo naopak zakazuje. Většinou však zpříjemňují vzájemný styk (například zákaz mlaskat při jídle či kdykoliv dělat zvláštní zvuky) a často vyjadřují jistou zdrženlivost a respekt k ostatním, k ženám a starším (například přednost u stolu, ve dveřích). Dodržováním etikety dává člověk najevo, že ví, co se sluší, a že tedy do daného prostředí patří. Předchází tím konfliktům a zároveň se brání nežádoucí důvěrnosti. (zdroj Wikipedie). Slušnost je vrozená. Zdvořilosti se učíme. Slušnost a zdvořilost. Výstižně pojmenoval tyto vlastnosti zakladatel novodobé české etikety Jiří Guth-Jarkovský, první ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, který rozlišil slušnost a zdvořilost. Slušnost je člověku vrozená, je to blahovolné a dobrotivé smýšlení člověka vždy hotového k jistým obětem a jistému sebezapření, jehož vyžaduje život společenský vůči spolubližním. Zdvořilost je uvědomělým vnějším výrazem slušnosti. Slušnost může být člověku dána, zdvořilosti je nutné se učit. Základem slušnosti je tedy úcta a ohleduplnost k bližním; zahrnuje i úctu k sobě samému. Slušný člověk zachovává ve všem míru. Slušnost život společnosti umožňuje, zdvořilost jej usnadňuje. Zdvořilost je úmyslné omezení vlastního individualismu, egoismu, je dobrovolným podřízením se platným normám a pravidlům společenského života. Několik základních pravidel etikety: Ve společnosti si nejsme všichni rovni. Při příchodu do společnosti především zapomeňme na ústavou zaručené právo rovnosti. Existují lidé společensky významnější a společensky méně významní s tím KALENDARIUM 2015 DATUM AKCE / VELETRH MESSE Hannover Zákaznické a distributorské dny CIMT Peking MACHTECH Budapešť MSV Nitra METALLOOBRABOTKA Den SANDVIK PR Den otevřených dveří, KOVÁK FEST ITM MACH TOOL Poznaň Den PRAMET Den NESKAN PR - KOVÁK CUP MSV Brno TOOLEX Sosnowiec EMO Milano Dny SEMACO Dny TAEGUTEC se musíme smířit. Stále považujeme za ušlechtilé vytvářet komfort společensky významnějším osobám. Kdo to je? Společensky významná je žena, starší, nadřízený. Těm prokazujeme úctu, vytváříme jim komfortní podmínky (pomáháme jim do kabátu, otevíráme jim dveře, usazujeme je na čestná místa u stolu nebo v autě). K těm třetím zařadíme i klienta, obchodního partnera, hosta, tedy ty, které bez ohledu na pohlaví nebo věk zařadíme do kategorie významných osob. Nade všemi kategoriemi stojí osobnosti z kategorie VIP ústavní činitelé, celebrity, zahraniční hosté). Muž se představí, ale žena nabízí ruku. Muž se představí ženě jako první a nato se představí žena muži, případně nejdříve představí hostitel muže ženě a potom ženu muži. Součástí představování je ovšem i vzájemné potřesení rukou - a tady pozor: ačkoli se jako první představuje méně významná osoba (muž), ruku podává nejdříve společensky významnější osoba (žena) PR Mikulášská, akce pro zaměstnance Tykání navrhuje žena muži. Oslovení má několik stupňů důvěrnosti: nejformálnější je vykání a užívání příjmení pane Nový. Přechodem k důvěrnějšímu oslovení je vykání, ale s užitím rodného jména: Petře, povězte mi Nejosobnější je tykání: Petře, řekni mi Až ke třetímu stupni, k tykání, potřebujeme souhlas obou stran. Vykání a oslovování rodným jménem je stále ještě na úvaze toho, kdo oslovuje. Tykání navrhuje vždy společensky významnější osoba a teoreticky ho nelze odmítnout, stejně jako napřaženou pravici. Jediná výjimka je tykání na pracovišti. Tam je návrh na tykání jen v rukou šéfa, byť je mladší a muž. Při vcházení do budovy nebo do místnosti dává muž přednost ženě. Nejen to, otevře jí dveře, podrží je, aby ženě umožnil pohodlně vstoupit dovnitř. V některých případech však jde první muž, a to tehdy, jedná-li se o prostory pro ženu neznámé, riskantní, neobvyklé, tedy taková místa, kam by měl muž ženu uvádět nebo ji zde dokonce chránit. Přednost mají vždy ti, kteří z budovy nebo místnosti vycházejí, před těmi, kteří vcházejí dovnitř. Výjimku učiníme v případě výrazně staršího nebo hendikepovaného člověka, tomu dáme přednost, aby nemusel čekat. Etiketa je jen jiné jméno pro laskavou mysl. Člověk, který by řekl: Neznám etikety, ani si neuvědomuje, že vlastně praví: Neznám zdvořilosti ke svým bližním! Avšak naštěstí je stále mnoho lidí dychtivých pomoci jinému a prokazovati drobné zdvořilosti, jež zahřívají srdce a povzbuzují ochablého ducha. Etiketa a zdvořilost jsou slova souzvučná. Americká básnířka Ella Wheller Wilcoxová ( ) V článku byly použity citace z knihy Ladislava Špačka Velká kniha etikety. Martina Kultová

17 17 Cíl FC MAS Táborsko pro jaro je stručný: atakovat nejvyšší příčky Momentálně šestý celek Fotbalové národní ligy FC MAS Táborsko jde do jarní části sezony s novým trenérem Radimem Nečasem, stabilizovaným kádrem a snahou atakovat nejvyšší příčky tabulky. FC MAS TÁBORSKO { DO JARNÍ SEZONY S NOVÝM TRENÉREM } Šéf klubu Jiří Smrž na předsezónní tiskovce uvedl, že tým má za úkol hrát dobrý fotbal, který přivede do hlediště co nejvíce diváků. Jsme-li šestí, chceme být pátí, až budeme pátí, budeme chtít být čtvrtí. Nevyhlásili jsme však, že mužstvo má hrát na postup. Naší prioritou zůstává budování nového stadionu, sdělil Jiří Smrž. Co se týká stadionu v Kvapilově ulici, první etapa pro 2. ligu má po získání všech povolení začít do konce května. Klub, který bude hlavním investorem, je tlačen i pětimilionovou dotací od města Tábor, kterou musí využít do 31. srpna Trenér Radim Nečas (vystřídal Petra Frňku, který zamířil do Baníku Ostrava) převzal první tým FC MAS Táborsko začátkem ledna a brzy poznal, že je velmi dobře technicky vybaven a připraven zejména na útočnou hru. Chceme praktikovat kombinační, útočný fotbal. Chceme být silní na míči, mít co nejvíce dotyků. Mužstvo je vyladěno směrem dopředu, což je také vidět na nejvyšším počtu vstřelených gólů za podzim, ale také z prvních sedmi týmů nejvíce inkasovalo, poznamenal Radim Nečas. Surynek (Most), ze slovenské druhé ligy se vrátil odchovanec Jiří Rabiňák (Michalovce) a novou smlouvu podepsal Jiří Smetana, který dosud nastupoval za B-tým. Mužstvo do jarních bojů povede osvědčený kapitán Peter Mráz, který se na tiskové konferenci uvedl: Už se všichni těšíme na první mistrovský zápas, na přírodní trávu. Chceme každý zápas vyhrát, ale v kabině se nebavíme o tom, kolikátí bychom měli být. Spokojený s příchodem do Táborska je i nový hráč Martin Surynek: Jsem rád, že jsem tady dostal příležitost, že mě kluci vzali mezi sebe. Parta je tady perfektní. Budu se snažit, abych nastupoval v základní sestavě a týmu pomohl, řekl Surynek, který dosud nastupoval za Třinec, TÝM MÁ ZA ÚKOL HRÁT DOBRÝ FOTBAL, KTERÝ PŘIVEDE DO HLEDIŠTĚ CO NEJVÍCE DIVÁKŮ Viktorii Žižkov a Most. Hráč ocenil, že kádr Táborska je kvalitní, je dlouho pohromadě a nedochází v něm k dramatickým odchodům a příchodům. Luboš Dvořák, FC MAS Táborsko, Iva Ruskovská MUŽSTVO JE VYLADĚNO SMĚREM DOPŘEDU Zimní příprava byla poměrně dlouhá a odehrávala se především na umělých površích a teprve až v závěru se hráči dostali na přírodní trávník. Sehráli jsme jedenáct utkání, z toho v pěti zvítězili, ve třech remizovali a tři jsme prohráli. Výborné výkony jsme podali s Duklou Praha nebo s týmem Mladé Boleslavi. Vyzkoušeli jsme některé hráče a nakonec jsme kádr uzavřeli s tím, že má dvacet hráčů a dva brankáře, uvedl hlavní trenér. Mužstvo po odchodu některých hráčů posílil Martin Tisková konference k zahájení sezóny FC MAS Táborsko

18 18 TSPONZORUJEME { SPORT KULTURA FILANTROPIE } SPORT fotbal hokej plavání atletika KULTURA Táborská setkání Festival vína FC MAS Táborsko TJ Spartak MAS Sezimovo Ústí HOCKEY CLUB TÁBOR, o.s. TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA Tábor, plavecký oddíl TJ Vodní stavby Tábor, oddíl atletiky XXIV. Reprezentační slavnosti piva Maturitní a jiné plesy Festival Pacovský poledník Sponzorujeme Národní slavnosti Jan Hus - Evropan nové doby FILANTROPIE Cheiron T, o.p.s. Fokus Tábor Domácí hospic Jordán, o.p.s. Asociace pomáhající lidem s autismem Jižní Čechy, o. s. Denní a týdenní stacionář Klíček PROJEKTY A SPOLKY ZAMĚSTNANCŮ FK Rašelina Soběslav Táborská florbalová liga tým Tazmanů Leteckomodelářský klub v Sezimově Ústí TJ Sokol Tábor, oddíl judo TJ SILON Sezimovo Ústí, oddíl kuželky Taneční studio M. Cheníčkové Muži: 100 m, 400 m, 800 m, 3000 m přek., 110 m přek., dálka, výška, tyč, koule, oštěp Ženy: 200 m, 400 m, 800 m, 100 m přek., dálka, výška, koule, oštěp Úterý 28. července 2015 / stadion Míru v Táboře začátek předprogramu v 17:00 hod. / hlavní program v 18:30 hod. / Vstupné 70 Kč Generální partneři Hlavní partneři

19 19 Obchodní zastoupení ČR a SR Komerční ředitel FILIP WINKELHOFER T: M: winkelhofer@kovosvit.cz Obchodní manažer prodeje strojů DANIEL HORSKÝ M: T: horsky@kovosvit.cz Ústecký kraj, Liberecký kraj KAREL HRUŠKA M: hruskak@kovosvit.cz Plzeňský kraj, Karlovarský kraj VÁCLAV ŠTĚDRONSKÝ M: stedronsky@kovosvit.cz KONTAKTY Středočeský kraj, Hlavní město Praha LADISLAV SEDLÁČEK M: sedlacek@kovosvit.cz Jihočeský kraj ZDENĚK ŠTEDRONSKÝ M: stedronskyz@kovosvit.cz Pardubický kraj, Hradec Králové JIŘÍ HEJHAL M: hejhal@kovosvit.cz Kraj Vysočina JAROMÍR LAHODNÝ M: lahodny@kovosvit.cz Jihomoravský kraj MICHAL HORÁČEK M: horacekm@kovosvit.cz Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj MAREK PECHAL M: pechal@kovosvit.cz Zlínský kraj PAVEL ŠIŠÁK M: sisak@kovosvit.cz Slovenská republika západ MIROSLAV KRIŽAN M: krizan@kovosvit.cz Slovenská republika východ, střed IVAN BENKO M: benko@kovosvit.cz Obchodní zastoupení svět Německo, Rakousko, Švýcarsko, Benelux PETR KRÁL M: T: kral@kovosvit.cz Anglie, Francie, Skandinávie PETR SCHORNÍK M: T: schornik@kovosvit.cz Itálie, Španělsko, Portugalsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko, Balkánské země PAVEL ČEJKA M: T: cejka@kovosvit.cz Amerika, Afrika, Turecko, Indie ZBYNĚK SABINIOK M: T: sabiniok@kovosvit.cz Čína, Asie JAN CHYNA M: T: chyna@kovosvit.cz Rusko a státy SNS ANZHELIKA YUDINA M: T: yudina@kovosvit.cz Obchodní zastoupení slévárna Obchodní ředitel JAN KOČVARA M: T: kocvara@kovosvit.cz Prodejce německy mluvící země JAKUB RAK M: T: rakj@kovosvit.cz Prodejce ČR, SR OLGA ŤOUPALOVÁ M: T: toupalova@kovosvit.cz Prodejce Rusko a státy bývalé SNS SERGEY DEMCHIKHIN M: T: demchikhin@kovosvit.cz MAS HYDRO divize hydroenergetiky a hydrotechniky Vedoucí oddělení OBCHOD MAS HYDRO FRANTIŠEK FIŠER M: T: fiser@kovosvit.cz hydro@kovosvit.cz Referent OBCHODU MAS HYDRO DAVID VAŇURA M: T: vanura@kovosvit.cz hydro@kovosvit.cz SERVISNÍ CENTRUM MAS, HOT LINE, NÁHRADNÍ DÍLY: T: příjem požadavků:

20 VÝROBNÍ PROGRAM OBRÁBĚCÍ CENTRA Vertikální MCV Line MCV 754 ; 1016 QUICK MCV 750 MCV 1000 MCV 1270 Horizontální MCH Line MCH 500 MCH 630 MCH 800 Portálová MMC Line MMC OSÁ A MULTIFUNKČNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRA Vertikální MCV-MCU Line MCV AX MCU 700V[T]-5X MCU 1100V[T]-5X Multifunkční MULTICUT MULTICUT 500i MULTICUT 630 CNC SOUSTRUHY Soustružnická centra SP Line SP 280 SP 430 SPH 50 Hrotové soustruhy MASTURN Line MASTURN 550i MASTURN 820i Speciální technologie ROLLER ROLLER 2800 VYDÁVÁ: KOVOSVIT MAS,.a.s. náměstí Tomáše Bati Sezimovo Ústí IČ: KONTAKT: REDAKČNÍ RADA: E: novinky@kovosvit.cz Renata Vaňková, Martin Volný, Milena Filipová, Miroslav Lazar, Gabriela Jeřábková, Ladislav Dostál, Iva Ruskovská, František Veselý, Martina Šímová, Jan Chyna REGISTRACE: MK ČR E