Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství. Bakalářská práce. Dotace v lesnictví

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Dotace v lesnictví Bc. Kateřina Kotrbová 2009/2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dotace v lesnictví zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně, dne podpis studenta 2

3 Obsah 1. Úvod Lesnictví Dotace z EU Dotace z fondů Evropské unie Společná zemědělská politika Program rozvoje venkova OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví OSA II. Zalesňování zemědělské půdy Dotace z národních zdrojů Finanční příspěvky Náhrady podle lesního zákona Služby Závěr Resumé Seznam zkratek Seznam literatury Seznam tabulek Seznam příloh Příloha č Příloha č Příloha č

4 1. Úvod Problematika získávání finanční podpory z národních i evropských zdrojů je stále aktuálním tématem a zejména v poslední době se dostává stále více do popředí zájmu. To všechno především díky tomu, že lidé sami zjišťují výhodnost těchto finančních služeb a sami si vyhledávají informace o tom, jakým způsobem získat dotaci právě do jejich projektu. Většina veřejnosti si dnes uvědomuje důležitost vstupu ČR do Evropské unie. A byly to především možnosti získání finanční podpory, které mají svůj velký díl na pozitivním přístupu k tomuto politickému spojení. Finanční obzory, které se před ČR otevřely, jsou obrovské Lesnický sektor sám o sobě je mi velmi blízký a pohybuji se v něm už několik let. Tuto tématiku jsem si zvolila ale také proto, že lesnictví je svým způsobem sektor velmi odlišný a jedinečný. Práce v lesnictví a její výsledky jsou neodmyslitelně vázány na klimatické prostředí, roční období a změny počasí. Lesní pozemky jsou navíc jedinou lidmi vlastněnou nemovitostí, která je volná veřejnému užití. A pouze v některých případech je omezení práv vlastníka lesa dostatečně vyrovnáno finanční náhradou. Ráda bych tedy ve své práci postihla příčiny potřeby získávání dotací v lesnickém sektoru a zároveň poukázala i na to, zda jsou dotace v tomto tolik specifickém sektoru dostatečné. Ve své práci si také kladu za cíl přiblížit problematiku financování lesnictví, a to tak, aby si každý čtenář mohl utvořit představu o tom, jak lesnictví funguje a jaké jsou jeho možnosti v budoucnu díky finančním injekcím národním i z Evropy. Práce je koncipována jako analýza textů zabývajících se dotační problematikou. Klíčovým slovem je lesnictví a jeho přidružené sektory. Podpůrnými prameny práce se tedy staly především osvětové brožury vydané MZe, popřípadě MMR nebo sdruženími s lesnickým zaměřením. Dále hlavně platný lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), Program rozvoje venkova a kvůli udržení aktuální tématiky články časopisu lesnická práce. Dotace v rámci ČR jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Právní úpravu v tomto směru zabezpečují zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. 4

5 Rozpočtová pravidla upravují tvorbu, funkce a obsah státního rozpočtu, jeho příjmy a výdaje a finanční hospodaření organizačních složek státu. Zákon o rozpočtovém určení daní stanoví krajům možnost rozhodnout o poskytnutí dotace do lesnictví. Úvod práce se věnuje seznámení s problematikou lesnictví, její právní úpravou a charakteristikou. Na lesnictví naváže kapitola o Evropské unii se zaměřením na Společnou zemědělskou politiku a dotace do ČR, především tedy opět do lesnického sektoru. Stejně tak tomu bude v následující části, věnující se finančním příspěvkům do lesnictví z národního rozpočtu. Poslední kapitolu tvoří shrnutí a konfrontování tématu s aktuálními otázkami. 5

6 2. Lesnictví Výkon státní správy na úseku lesního hospodářství upravuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon ). Lesy jsou jedním z největších bohatství naší vlasti, jsou jednou ze základních složek životního prostředí a poskytují trvalý zdroj dřeva pro národní hospodářství. Lesy ovlivňují a zlepšují podnebí, vodní a půdní poměry, vytvářejí přirozené prostředí pro mnohé druhy rostlin a živočichů i jejich společenstev, uchovávají přírodní krásy a jsou též zdrojem zdraví a osvěžení obyvatelstva. Pro všechny tyto funkce lesů (dále jen funkce lesů ) je nezbytné chránit půdní lesní fond, který tvoří pozemky náležející do lesního půdního fondu a lesní dřeviny na nich; zároveň je třeba soustavně a plánovitě pečovat o zvelebování lesů, hospodařit v nich podle zásad pokrokové biologie, techniky a ekonomiky. 1 V České republice připadá na 1 obyvatele 0,33 ha lesní půdy. Z hlediska vlastnictví spadá 60% lesní půdy do vlastnictví státu a pouze 40% do vlastnictví obcí, měst a fyzických osob. 2 Lesnictví samo o sobě je potom ve výkladových slovnících definováno jako široký obor lidské působnosti, která se zabývá udržením a zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků i společnosti 3. Dnes je tento obor působnosti dotčen krizí. Především v první části roku 2009 se lesnictví vyrovnávalo s propadem cen dřeva, snížením odbytu většiny dřevařských výrobků a sortimentů. I tady došlo k propouštění zaměstnanců ve velkém a uzavírání provozů. V lesnictví jsou neustále opakujícím se problémem i kalamitní stavy v lesích způsobené biotickými i abiotickými činiteli. Finanční podpora by zde tedy měla být směřována na vytvoření ochranných opatření pro zmírnění nebo úplné zamezení škod způsobených kalamitami v lesích. Finanční injekce jsou velmi vítány i při práci na mimořádných opatřeních při kalamitách způsobených biotickými (zejména hmyzími a houbovými škůdci pilatky, obaleči, píďalky, sypavky apod.) a abiotickými činiteli. Dalšími oblastmi, které by měly být nutně dotovány, patří rekonstrukce poškozených lesních porostů po kalamitách, obnova lesa po kalamitních těžbách, provádění protierozních 1 1 zákon č. 61/1977 Sb., o lesích KOVÁŘ, Karel. Je dotační politika českého lesnictví dostatečná? Dostupné z: < 3 LASÁK, M., Naučný slovník lesnický. Mze ČR

7 opatření na lesních půdách, preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích i v jejich povodích. Finančně nákladné je také odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních cestách, v jejich povodí na lesních cestách; sanace nádrží, erozních rýh, hrazení a stabilizace strží na PUPFL a mnohé další. Nejen kvůli výše uvedenému je dnes lesnictví sektorem, který si zaslouží naši pozornost i ve finančním dotování. V rámci ČR se na dotační politice lesnictví podílí stát ze státního rozpočtu dle přílohy č. 9 k zákonu č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2009 (Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009). V roce 2006 začaly do lesního hospodaření přispívat samostatně i kraje, a to v souvislosti s platností zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a převedení některých finančních prostředků (určených na hospodaření v lesích) ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů. Posledním národním způsobem dotování lesnického sektoru je forma náhrad z platného lesního zákona (289/1995 Sb., zákon ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů). Svoji pozornost si lesnictví vybojovalo i u Evropské unie. Zde je právním základem nařízení rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova se svými národními prováděcími předpisy. V minulém programovacím období (pro ČR po vstupu do EU ) bylo v tomto oboru možné žádat o finanční příspěvky z Operačního programu zemědělství a z Horizontálního plánu rozvoje venkova. Možnost čerpání z těchto programů již byla ukončena, přestože se realizace těchto programů s jejich profinancováním stále dokončuje. Pro programovací období se stal pro lesnictví důležitým dokumentem Program rozvoje venkova. Tento program je postaven na čtyřech základních osách, díky nimž mají možnost získat finanční podporu z EU vlastníci i nájemci lesních pozemků. 7

8 3. Dotace z EU Vstupem ČR do EU jsme získali mnoho, mimo jiné přístup k unijním dotacím. Zatímco naše šance v minulém programovém období nebyly nijak významné, v tom současném ( ) se staneme největším příjemcem strukturální pomoci v přepočtu na obyvatele ze všech členských zemí EU. Dle brožury o strukturálních fondech, vydanou MMR ČR, můžeme získat až sto miliard korun ročně. Politiku Evropské unie rozlišujeme na společnou a koordinovanou (komunitární). Do společné politiky patří oblasti, ve kterých byla působnost členských států zcela převedena na Evropskou unii, resp. Evropská společenství. Za komunitární politiku považujeme ostatní oblasti, kde působnost byla členskými státy na EU přenesena pouze částečně. V tomto případě orgány EU drží v rukách koordinaci a správné provádění komunitární politiky, zatímco na členských státech je naplňování této politiky. Příkladem koordinované politiky může být politika regionální. Jak uvádí Průvodce možnostmi získání podpor pro lesní hospodářství v období (dále jen Průvodce ), regionální politika (též HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů s cílem snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU. Dalším cílem politiky HSS je snižování míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů a tedy zvýšení kvality života obyvatel celé Evropské unie. Regionální politika je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Protože cíle a priority regionální politiky EU procházejí, jako většina věcí, neustálým vývojem, vyvíjejí a mění se i místa, kam podpora z EU směřuje. Těmto obdobím říkáme programovací. Programovací období je v podstatě sedmiletý cyklus, pro který členské země zpracovávají vždy nové programovací dokumenty. Dokumenty obsahují definování a způsob nastavení nových cílů a priorit, jež se členské státy snaží dodržovat a naplňovat. Momentálně se nacházíme v programovacím období , do minulého programovacího období jsme vstoupili až v roce 2004, tj. po vstupu ČR do EU. Cílem programovacích dokumentů je vždy reagovat na nejzávažnější problémy stávajících členských států, ale také i nově přistupujících zemí. 8

9 Podle tematické brožury vydané MMR je pomoc regionální politiky zaměřena na regiony, které jsou hospodářsky slabé, zaostávající v ekonomických ukazatelích, regiony se sociálními problémy a poškozeným životním prostředím. Fondy EU se pro laika mohou lehce stát pověstnou španělskou vesnicí. Zahrnují totiž širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Jejich hlavním cílem je podpora hospodářského růstu členských států, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel a snižování sociálních nerovností. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím připravit se na vstup do EU. V následující tabulce je jednoduše uveden výčet nejvýznamnějších fondů EU, se kterými se můžeme setkat, jsou rozdělené podle jejich fungování v současném a minulém programovacím období. Tab. č. 1: Fondy EU v jednotlivých programových obdobích (zdroj: MMR ČR, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů EU s.2) Tabulka ukazuje změny, které nastaly v možnostech využívání prostředků jednotlivých fondů, také jejich přeměnu či sloučení v rámci jiných finančních nástrojů. 4 Základní principy poskytování finančních příspěvků a dotací vycházejí ze schválení státní politiky v dané oblasti. Podle zdrojů financování je můžeme rozdělit na evropské a národní. Evropské zdroje jsou spojené s fondy Evropské unie. Národní zdroje bývají svázané se státním rozpočtem nebo s účelovými fondy jednotlivých ministerstev. 4 MMR ČR, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů EU s.3 9

10 Cíle politik EU jsou naplňovány prostřednictvím jejich finančních nástrojů. Stejně tak má EU stanoveny principy, na jejichž základě jsou finanční pomoci členským státům poskytovány. Financování politik EU je prováděno z jejího rozpočtu. Ten je vytvářen v návaznosti na tzv. finanční perspektivy, pod nimiž si můžeme představit orientační finanční plány na určitý časový úsek, zpravidla víceletý. Finanční perspektiva také určuje limitní výdajové hranice Evropské unie. Finanční perspektiva je schvalována Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Její hodnota je finančním vyjádřením pro priority jednotlivých unijních politik, pro jejich rozpočtové plánování a pro rozpočtový podklad ke kontrole výdajů. Finanční perspektiva v letech byla směřována mezi osm hlav: Zemědělství; strukturální operace; vnitřní politiky; vnější vztahy; administrativa; rezervy; předvstupní pomoc a rozšíření. Perspektiva pro nové období je rozčleněna do hlav pěti: udržitelný růst; zachování a řízení přírodních zdrojů; občanství, svoboda, bezpečí a spravedlnost; EU jako globální partner; administrativa a jejich konkrétní hlavy. Tab. č. 2: Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů (zdroj: MMR ČR, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů EU s. 4) 10

11 3.1. Dotace z fondů Evropské unie Účelem dotací z fondů EU je hlavně rozvoj České republiky a její prosperita. Ideální geografická poloha naší země dává možnost stát se plnohodnotnou součástí silného ekonomického celku, jakým bezpochyby Evropská unie je. Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května Tomuto vstupu našeho území do evropského prostoru předcházely změny politické, sociální i ekonomické. A to zejména po roce Zapojení ČR do evropského prostoru zrychlilo její ekonomický růst. V roce 2005 byla ČR Světovou bankou překvalifikována z rozvojové na rozvinutou zemi. Přes tyto úspěchy se ČR potýká s řadou vážných problémů, které dlouhodobě ohrožují její konkurenceschopnost a sociální soudržnost i plné využití jejího lidského a hospodářského potenciálu. 5 V programovém období bude mezi hlavní dotační zdroje patřit Fond soudržnosti a Strukturální fondy EU. Z nich bude možné čerpat cca 770 mld. Kč. Pro srovnání je vhodné uvést, že se jedná cca o 74% výše státního rozpočtu ČR na rok Toto programovací období je však navíc pravděpodobně poslední, kdy bude České republice umožněno čerpat ve významnějším měřítku z těchto fondů. Je proto vhodné tuto časově omezenou možnost využít a absorbovat pro svůj podnik, obec či kraj co největší množství evropských peněz. 6 Strukturální fondy (SF) a Fond soudržnosti (FS) tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU. O regionální politice Evropské unie se mluví též jako o politice hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Tento přístup je odrazem principu evropské solidarity, protože je založen na přispívání bohatších států chudším státům ke snižování rozdílů úrovní rozvoje mezi členskými státy EU. Strukturální fondy pomáhají svým prostřednictvím naplňovat politiku HSS s cílem podpory rozvoje chudších regionů. Prostřednictvím Fondu soudržnosti je naplňována politika HSS na podporu rozvoje chudých států. Cílem strukturálních fondů je snižování rozdílů mezi regiony členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Peníze v rámci SF jsou čerpány v podobě několikaletých cyklů. Základem čerpání 5 6 BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s.7 BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s.7 11

12 je také definování jasných cílů a priorit. Strukturální fondy jsou dva: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Evropský fond pro regionální rozvoj je objemem peněz největším ze strukturálních fondů EU. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Podporuje rozvoj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí. 7 Evropský sociální fond podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů (např. rekvalifikace, vzdělávání). Svých cílů dosahuje například posilováním sociálních programů členských států EU (především dlouhodobých programů jako aktivní podpora zaměstnanosti nebo znovuzačleňování dlouhodobě nezaměstnaných), pomáháním rizikovým skupinám obyvatel (mladí, nezaměstnaní, zdravotně postižení), podporou rovných příležitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci EU. 8 V období je hlavním zájmem regionální politiky větší sociální růst, ekonomický růst a vytváření pracovních míst v rámci celé EU. Strukturální fondy, nástroj regionální politiky, jsou tedy v tomto období určeny k dotování tří jejích hlavních cílů: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. U Fondu soudržnosti se můžeme setkat i s pojmenováním Kohezní fond. Fond byl založen v roce 1993 za účelem poskytování pomoci vybraným zemím EU. Ve srovnání se strukturálními fondy je jeho pomoc určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti životního prostředí, rozvoje dopravy (transevropské dopravní sítě, podpora veřejné dopravy), nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Podmínkou čerpání prostředků FS členským státem je nepřekročení 90% průměru EU u jeho hrubého národního produktu na jednoho obyvatele (HNP). Podmínkou je také povinnost sestavit program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování (tzv. konvergenční program). Ostatní fondy jsou mimo SF a FS a jsou zaměřeny na rozvoj venkova, zemědělství a rybářství (EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, EFF Evropský rybářský fond, EAGF Evropský zemědělský záruční fond). 7 8 BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s.111 MMR ČR, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů EU s. 4 12

13 3.2. Společná zemědělská politika Do hospodářských společných politik EU patří kromě Společné zemědělské politiky (SZP) ještě společná politika dopravní a společná politika obchodní. Zemědělská politika byla první a po dlouhou dobu jednou z nejdůležitějších společných politik Unie. Již Římská smlouva (1957) se tomuto tématu věnovala velice podrobně a charakteru zemědělské činnosti přikládala zvláštní význam, protože se podílí na zásobování a zajištění výživy obyvatelstva. Významné postavení zemědělství je dáno i tím, že oproti jiným ekonomickým sektorům je vystaveno nepředvídatelným změnám klimatických podmínek a nemocem postihujícím úrodu i hospodářská zvířata. Tyto nepředvídatelné faktory potom ovlivňují velikost (objem) výroby, s níž následně kolísá i její cena na trhu a v konečné fázi se stávají nejistými i příjmy zemědělských výrobců. Common agricultural policy (CAP; Společná zemědělská politika SZP) je formulována třemi hlavními zásadami. Těmi jsou vytvoření společného zemědělského trhu, v jehož rámci je zajištěn volný pohyb zemědělských produktů; preference zemědělských produktů za zemí EU před zemědělskými produkty pocházejícími ze třetích zemí a solidarita financování.tyto prvotně politické zásady mají také povahu zásad právních. EU již od roku 1962 vynakládala prostředky na zemědělství prostřednictvím EAGGF (Evropský zemědělský záruční a orientační fond). Tento fond měl dvě základní sekce, a to záruční a orientační. Záruční fond tvoří zhruba 95 % zemědělského fondu. Slouží k dotování intervenčních cen a příplatků u exportních cen. Orientační fond (zbylých 5%) je součástí Strukturálních fondů a slouží k financování strukturálních změn v zemědělství. Podle nařízení ES 1257/1999 jsou obecné oblasti podpory z EAGGF: zlepšení struktur zemědělského hospodářství a struktur pro zpracování a prodej zemědělských výrobků, přestavby a změny zaměření zemědělského výrobního potenciálu, zavádění nových technologií a zlepšování jakosti výrobků, podněcování nepotravinářské výroby, trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství, diverzifikace činností s cílem zavádět doplňkové nebo alternativní činnosti, zachování a posílení životaschopných sociálních struktur ve venkovských oblastech, 13

14 rozvoje ekonomických činností a zachování a rozvoje zaměstnanosti s cílem zajistit lepší využití stávajícího vrozeného potenciálu, zlepšení pracovních a životních podmínek, zachování a posílení systémů hospodaření charakterizovaných nízkými vstupy, ochrana posílení vysoké hodnoty přírody a trvale udržitelného zemědělství, které respektuje požadavky ochrany životního prostředí, odstraňování nerovností a posílení stejných příležitostí pro muže a ženy, zejména podporováním projektů iniciovaných a realizovaných ženami. V roce 2005 proběhlo rozdělení Zemědělského orientačního a záručního fondu nařízením Rady (ES) 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky na: Evropský zemědělský záruční fond Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) jako finanční nástroj společné zemědělské politiky EU slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. 9 Z tohoto finančního nástroje jsou hrazeny projekty tzv. Programu rozvoje venkova ČR. Řídícím subjektem je Ministerstvo zemědělství ČR a zprostředkujícím Státní zemědělský intervenční fond. 9 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Dostupné z: < 14

15 3.3. Program rozvoje venkova Právním základem Programu rozvoje venkova je nařízení rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z EAFRD. Program rozvoje venkova je rozdělen do 4 prioritních os: I. Osa I - Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví II. Osa II Zlepšování životní prostředí a krajiny III. Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova IV. Osa IV LAEDER V programovacím období mají možnost získat finanční příspěvek z Programu rozvoje venkova i vlastníci, případně nájemci lesních podniků. Jako základní zdroj informací pro následující výčet a konkretizování možností získání dotace v lesnickém sektoru jsem použila Informace o možnostech čerpání dotací v oblasti lesního hospodářství vydané v roce 2007 Ministerstvem zemědělství České republiky, Odborem koncepcí a ekonomiky LH a Průvodce možnostmi získávání podpor pro LH v období vydaného v roce 2008, ÚHÚL. V příloze č. 1 je v návaznosti na tuto kapitolu uveden stručný popis průběhu podávání žádosti o dotaci s radami vydanými v publikaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ODBOR EVROPSKÝCH FONDŮ. Abeceda fondů Evropské unie OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Oblast podpory I. Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podpora inovací Oblast podpory I.1 Založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické využití Tento bod se lesnické problematiky dotýká pouze okrajově a je zařazen spíše informativně. Pracovat s touto dotací mohou hlavně soukromí vlastníci jako možné využití některé zemědělské půdy. 15

16 Oblast podpory I.2 Investice do lesů Oblast podpory I.2.1 Pořízení strojů a zařízení Dotace je zde poskytována na pořízení strojů a zařízení s účelem údržby a budování lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a stroje a zřízení na výrobu materiálu pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotních zpracování dříví ekologickými technologiemi. Dotace nemůže být použita k financování nákupu použitých strojů a zařízení. Podmínky poskytnutí podpory: Podpora se poskytuje na investice, které jsou založeny na lesním hospodářském plánu/osnově a na lesní majetky o minimální výměře 3 ha. V jednom kole příjmu může žadatel předložit pouze jednu žádost (jedna žádost může zahrnovat nákup více strojů) a v rámci preferenčního kritéria 1.1 Velikost investice v závislosti na velikosti lesního majetku musí žadatel získat minimálně 1 bod. Oblast podpory I Pořízení a modernizace technologií Dotace je určena na pořízení a modernizaci technologií (včetně nehmotných investic) na zpracování a využití biomasy pro energetické a jiné účely, na výstavbu a modernizaci malokapacitních venkovských provozoven, které budou produkovat výrobky s větším podílem přidané hodnoty (včetně nehmotných investic software a nákupu licence). Dotace nemůže být použita k financování nákupu použitého zařízení. Podmínky poskytnutí podpory: Dotace se neposkytuje podnikům v nesnázích; v případě podpory investic do zvyšování hodnoty lesnických produktů jsou investice související s použitím dřeva jako suroviny omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním dřeva na různé polotovary; nepodporují se technologie pro výrobu nábytku; pro účely finanční podpory se za průmyslové zpracování považuje průmysl papírenský; žadatel/příjemce dotace má prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. 16

17 Oblast podpory I Lesnická infrastruktura Podpora bude poskytnuta na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíře, včetně souvisejících objektů, zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů a ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství (např. rozvody energie, vody a kanalizace). Dotace nemůže být použita k financování výstavby a opravy objektů hrazení bystřin a k financování preventivního protipovodňového opatření na drobných vodních tocích. Podmínky poskytnutí podpory jsou: Projekt obsahuje souhlasné stanovisko Ministerstvo životního prostředí ČR a žadatel/příjemce dotace má prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. Příloha č.3 obsahuje základní charakteristiku vzorového projektu tématicky spadajícího do této oblasti podpory. Projekt Rekonstrukce Lesní cesty Myslivcova louka byl vydán odborem Řídící orgán OP Zemědělství a OP Rybářství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem - Úspěšně realizované projekty z OP Zemědělství. Podmínky poskytnutí podpory společné pro celé opatření I.1.2 INVESTICE DO LESŮ: lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data podpisu Dohody o poskytnutí dotace; podpořené technologie nesmí být bez souhlasu SZIF dále pronajímány či provozovány jiným subjektem minimálně po dobu vázanosti projektu na účel; příjemce dotace zajistí vykazování údajů potřebných pro monitoring projektu po jeho realizaci po dobu vázanosti projektu na účel; žadatel se zavazuje, že požadovaná výše dotace respektuje pravidlo de minimis. Podpora je poskytována v režimu de minimis v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis a celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu subjektu nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku euro (tento limit platí bez ohledu na formu podpory nebo její sledovaný cíl) Benešová,L. a kol., Průvodce možnostmi získávání podpor pro LH v období s

18 Oblast podpory I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost Finanční příspěvek je poskytován na získání a šíření jednotlivých opatření PRV, zavádění nových výrob a technologií, zvyšování efektivnosti hospodaření jednotlivých podniků a zvyšování biodiverzity krajiny. Odborně řečeno je příspěvek určen na vzdělávací projekty zaměřené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností, šíření informací k jednotlivým opatřením Osy I a II EAFRD a k cílům Společné zemědělské politiky, a to v rámci těchto tematických okruhů: zákonné požadavky na hospodaření, dobré zemědělské a ekologické podmínky a správná zemědělská praxe včetně požadavků na cross-compliance; přidávání hodnoty zemědělským produktům, bezpečnost, kvalita a hygienické požadavky na výrobu potravin, včetně zavádění systémů jakosti a správné výrobní a hygienické praxe; zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou slučitelné s trvale udržitelným rozvojem; zvyšování efektivnosti hospodaření a konkurenceschopnosti hospodaření subjektů působících v resortu; diverzifikace činnosti zemědělských podniků, zaměření na problematiku zachování a údržby krajiny a ochrany životního prostředí v souvislosti se zemědělským/lesnickým hospodařením, požadavků správného lesnického a lesnickoenviromentálního hospodaření, na problémy související s erozí půdy, znečišťování vod, na pomoc při snižování energetické zátěže, zvyšování biodiverzity a rozmanitosti krajiny. Dalším způsobilým výdajem může být dotace na neinvestiční výdaje sloužící k zabezpečení provádění vzdělávacích a informačních aktivit včetně konzultací a praxe, které odpovídají účelu podpory, tj.: výdaje související se zajištěním výukových prostor a zařízení; výdaje na technické zabezpečení včetně nákladů na pronájem techniky a dodávku technických služeb; přípravu a poskytnutí výukových a informačních materiálů, nákup kancelářských potřeb maximálně do výše 1% způsobilých výdajů; vlastní organizaci vzdělávacích a informačních akcí mzdové a cestovní náklady žadatele, včetně výdajů na propagaci vzdělávacích a informačních aktivit; 18

19 režijní náklady po dobu realizace projektu a v přímé souvislosti s projektem; nákup služeb pro zajištění vzdělávacích aktivit (např. strava, ochutnávka, vzorky zboží, občerstvení účastníků apod.); výdaje na činnost odborných lektorů (přednášejících) a tlumočníků včetně nákladů na jejich občerstvení, dopravu a ubytování; náklady spojené se zajištěním překladů a tlumočení; výdaje spojené s pořádáním exkurze; DPH pro neplátce DPH (dle platného znění legislativy). Dotace nemůže být použita k financování ubytování účastníků, dopravu účastníků (kromě dopravy v rámci odborné exkurze) a na kauci za pronájem. Podpora bude poskytnuta za podmínky, že beneficientem, tzn. konečným uživatelem je fyzická osoba (zemědělský podnikatel, právnická osoba podnikající v zemědělství v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některými dalšími zákony, v platném znění); fyzická a právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení; fyzická nebo právnická osoba zpracovávající zemědělské produkty a výrobky, podnikající v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Dotovaný projekt taktéž nesmí zahrnovat výuku organizovanou v rámci školské vzdělávací soustavy. Oblast podpory I.3.4 Využívání poradenských služeb Cílem tohoto opatření je zlepšit informovanost vlastníků les, odborných lesních hospodářů, podnikatelů v zemědělství a lesnictví, apod. Finanční podpora je poskytována pro zemědělce ke krytí nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby k hospodaření a dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména cross compliance a správné zemědělské praxe, nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a norem bezpečnosti práce. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v souvislosti např. s agro-enviromentálními opatřeními. Finanční podpora vlastníků lesa a nájemců lesa je zacílena na poradenství v okruzích platné platných právních předpisů zpracovávané oblasti. A stejně jako v zemědělství bude i zde finanční podpora dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v lesích v souvislosti např. s lesnicko-enviromentálními opatřeními. 19

20 Dalšími způsobilými výdaji mohou být nákup poradenských služeb a DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH (dle platného znění legislativy). Podmínky poskytnutí podpory: Žadatel předloží pouze jednu žádost ve vyhlášeném kole a nečerpá finanční prostředky na předmět, pro který je požadována dotace z PRV z jiných finančních nástrojů EU ani z jiných národních veřejných zdrojů. Poradenská služba musí být poskytnuta poradcem vedeným v Registru poradců Mze, certifikovaným v příslušné poradenské oblasti dle Směrnice Ministerstva zemědělství č.j / ze dne , o akreditaci poradců a jejich vedení v Registru poradců Ministerstva zemědělství OSA II. Zalesňování zemědělské půdy Oblast podpory II První zalesnění zemědělské půdy Podpora je poskytována na první založení lesního porostu na zemědělské půdě; péči o založený lesní porost po dobu 5 let od jeho založení a na náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let od založení lesního porostu (pouze u pozemků zemědělsky obhospodařovaných). Dotace nemůže být použita k financování předčasného ukončení zemědělské činnosti; ve prospěch vysazování vánočních stromků; pokud žadatel požádal o dotaci na tentýž účel z jiných veřejných zdrojů (výjimkou jsou náhrady na odstraňování následků škod způsobených živelnými událostmi z veřejných zdrojů); pokud se pozemek nachází na území hl. m. Prahy. Podmínky poskytnutí podpory: Minimální výměra pozemku je 0,5 ha, pokud nenavazuje na stávající PUPFL, pozemek je zalesněn v souladu s předloženým projektem zalesnění a je dodržena výměra zalesněného pozemku po dobu 15ti let za dodržení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Pozemek je zařazen do evidence využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů (LPIS). Dotace na péči o lesní porost a náhrada za ukončení zemědělské činnosti se poskytnou pouze na pozemek, na který byla poskytnuta dotace na zalesnění. V případě náhrady za ukončení zemědělské činnosti musí být pozemek po dobu nejméně dvanácti měsíců před podáním žádosti o dotaci na zalesnění evidován v LPIS. 20

21 V příloze č.2 přikládám vzorový příklad projektu na zalesnění zemědělské půdy. Tento projekt je volně uložen také na webových stránkách ÚHÚL Brandýs nad Labem. Tab. č. 3: Forma a výše podpory pro první zalesnění zemědělské půdy (zdroj: BENEŠOVÁ, L. A KOL. Průvodce možnostmi získávání podpor pro LH v období s. 25.) Oblast podpory II.2.2 Platby v rámci NATURA 2000 v lesích Oblast podpory II Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu Podpora je poskytována na zachování stávajícího lesního hospodářského souboru s bohatou biodiverzitou při vypracování nového lesního hospodářského plánu (na místo jeho přeměny na lesní hospodářský soubor s nižší ekologickou hodnotou). Tato podpora je možná realizovat na celém území ČR v oblastech Natura Podmínky poskytnutí podpory: Projekt je v souladu s platnou právní úpravou a žadatel se zaváže, že zadá v rámci základního šetření zpracovateli nového lesnického hospodářského plánu (LHP) požadavek, aby v porostních skupinách lesního pozemku zařazených do podopatření byl zachován současný hospodářský soubor nebo současný hospodářský tvar lesa, 21

22 porostní skupina má nejméně 50 % své výměry na území Natura 2000 a do podopatření se zařazuje celá porostní skupina lesního pozemku, ve které nový LHP v plánu hospodářských opatření předepisuje obnovu lesa z plánované těžby nebo stávající holiny dle stanovených pravidel. Žadatel se zaváže, že na zařazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatření po dobu nejméně 20 let. Příjemce podpory je povinen u porostní skupiny zařazené do podopatření, v případě provedení obnovy lesa i po celou dobu trvání závazku, dodržet doporučenou obnovní druhovou skladbu nebo způsob obnovy lesa pomocí výmladků. Příjemce podpory je tedy také povinen předložit platební agentuře každoročně současně s žádostí o poskytnutí dotace oznámení potvrzené odborným lesním hospodářem, že na lesních pozemcích zařazených do opatření nebyla změněna stanovená druhová skladba nebo způsob obnovy lesa pomocí výmladků. Oblast podpory II.2.3. Lesnicko-environmentální platby Oblast podpory II Zlepšování druhové skladby lesních porostů Podpora je poskytována na posílení zastoupení dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu, optimálním využíváním produkčního potenciálu stanoviště. Pěstování porostů odpovídající druhové a prostorové skladby, zajištění udržení a rozvoj biodiverzity lesních porostů. Realizovat toto opatření je možné, s výjimkou hlavního města Prahy, na celém území České republiky. Tab. č. 4: Výše podpory na zlepšování druhové skladby lesního porostu (zdroj: BENEŠOVÁ, L. A KOL. Průvodce možnostmi získávání podpor pro LH v období s. 29) 22

23 Podmínkou poskytnutí podpory je, že žadatel spolu s žádostí předloží projekt zlepšování druhové skladby porostů, který je v souladu s platnou právní úpravou, že dojde k zachování a zlepšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při výchově lesních porostů a skutečný věk porostní skupiny (etáže) bude v rozpětí 6 až 30 let. Dále vypočtený podíl MZD z druhé skladby, uvedené pro porostní skupiny, musí převyšovat nejméně o 5% hodnotu minimálního stanoveného podílu MZD (příloha č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.). Žadatel musí doložit při podání žádosti o zařazení výchozí MZD a zavázat se, že na zařazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatření po dobu nejméně 20 let. Příjemce podpory je povinen po dobu trvání závazku provádět v porostní skupině zařazené do opatření výchovné zásahy tak, aby zachoval nebo zvýšil výchozí podíl MZD vypočtený z druhové skladby uvedené v LHP nebo LHO a minimálně na konci 10. a 20. roku doloží podíl MZD; plnění podopatření se sleduje na ploše porostní skupiny zařazené do podopatření i v případě, že následující LHP nebo LHO vymezí jiné hranice porostních skupin. Oblast podpory II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa Oblast podpory II Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření Podpora je poskytována na obnovu lesního potenciálu po kalamitách, zavedení preventivních opatření v lesích, trvale udržitelné využití lesní půdy, zlepšení životního prostředí a krajiny. Opatření lze realizovat na celém území ČR s výjimkou hl. m. Prahy. Dotace nemůže být použita k financování zpracování dřevní hmoty na kalamitních plochách (netýká se lesních porostů do 40ti let určených k rekonstrukci) a soustřeďování dříví včetně soustřeďování klestu z kalamitních ploch a jeho likvidace; umělé obnovy sadbou opakovaná; ochrany a péče o založený porost; běžného monitoringu stavu lesa. Podmínky poskytnutí podpory: V případě obnovy lesního potenciálu po kalamitách doloží žadatel standardizované stanovisko Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. potvrzující kalamitní rozsah poškození způsobeného biotickými činiteli nebo abiotickými vlivy a velkoplošný charakter opatření a souhlasné vyjádření OLH o nutnosti provedení navržených opatření na ochranu lesa popsaných v projektu. V případě zavádění preventivních opatření v lesích doloží žadatel souhlasné stanovisko OLH se zaváděním preventivních opatření. V případě vlastního plnění platí pro umělou obnovu sadbou limit způsobilých výdajů Kč/ha u jehličnatých dřevin a Kč/ha u listnatých dřevin. 23

24 Lhůta vázanosti projektu na účel je 5 let od data podpisu Dohody o poskytnutí dotace. Žadatel/příjemce dotace musí mít prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. Oblast podpory II Neproduktivní investice v lesích Podpora je poskytována na zvyšování společenské hodnoty lesů: opatření k posílení rekreační funkce lesa, opatření k usměrňování návštěvnosti území, opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa, opatření k údržbě lesního prostředí, ostatní opatření přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesa. Dotace nemůže být použita k financování stezek širších než 2 m a lesních cest, které budou využívány pro účely lesního hospodářství; dále k financování provozních výdajů. Podmínky poskytnutí podpory budou splněny, pokud žadatel doloží souhlasné stanovisko M6P ČR, bude dodržena lhůta vázanosti projektu na účel 5 let od data podpisu dohody o poskytnutí dotace a žadatel/příjemce dotace má prokazatelně uspořádány vlastnické/nájemní vztahy k nemovitostem, které souvisí s realizací projektu. 24

25 4. Dotace z národních zdrojů V pojetí 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, je les lesním porostem se svým prostředím a s pozemky určenými k plnění funkcí lesa. Hospodařením v lese je dle 2 písm. d) stejného zákona obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Česká republika podporuje hospodaření v lesích ze státního rozpočtu. Tato podpora je udělována na základě platného lesního zákona (dle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích). Její realizace probíhá ve třech bodech - finanční příspěvky, náhrady dle lesního zákona a služby. Pojem dotace vymezuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jako peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel 4.1. Finanční příspěvky Finanční příspěvky mohou být na základě 46 lesního zákona poskytnuty zejména na: ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese, výchovu porostů do 40 let věku porostu, zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostu), opatření k zalesnění v horských polohách, ochranu lesa, opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa, 25

26 podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr, vyhotovení plánů. Paragraf 46 odst. 5 lesního zákona dále stanoví, že vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití, která jsou přílohou státního rozpočtu. Ministerstvo zemědělství podle odst. 2 těchto pravidel poskytuje příspěvky na vybrané činnosti (tituly). Kategoriemi (tituly) finančních příspěvků na hospodaření v lesích podle stanovených závazných pravidel jsou: a. obnova lesů poškozených imisemi b. obnova, zajištění a výchova lesních porostů c. sdružování vlastníků lesů malých výměr d. ekologické a k přírodě šetrné technologie e. zajištění mimoprodukčních funkcí f. hrazení bystřin g. vybrané činnosti mysliveckého hospodaření h. vyhotovení LHP v digitální formě i. ostatní hospodaření v lesích j. programy spolufinancované s fondy ES k. chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců. Příspěvky pod písmeny G, H, I a K jsou hrazeny Ministerstvem zemědělství a jejich vyplácení je definováno v Závazných pravidlech poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu kontroly jejich využití (dále jako Pravidla ). Pravidla vycházejí každý rok jako příloha zákona o státním rozpočtu ČR. Tituly E a F mají otevřené financování pro předměty příspěvků z fondů EU. Ostatní z příspěvků jsou poskytovány z rozpočtů jednotlivých krajů, které si samy rozhodují o poskytnutí či neposkytnutí dotace na daný titul (kategorii). V případě poskytování dotace kraj rozhoduje i o výši této dotace a podmínkách, za kterých je dotace získatelná. Tato možnost rozhodování je základem diferenciace mezi jednotlivými kraji. 26

27 Tab. č. 5: Plánované příspěvky krajů do lesnictví 2009 (zdroj: POSTLOVÁ, S. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce s. 28. ) Každý z krajů poskytuje příspěvky pouze do vyčerpání prostředků, které jsou na ně určeny. Na internetových stránkách každého z krajů jsou zveřejněny jeho vlastní zásady pro poskytování příspěvků na hospodaření v lesích. Tyto zásady jsou kraji vydávány každoročně. Tab. č. 6: Aktuální stav dotačních titulů poskytovaných kraji v roce 2009 (zdroj: POSTLOVÁ, S. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce s. 27.) 27

28 Pravidla stanoví, že pokud se lesní majetek nachází na území národních parků a jejich ochranných pásem, jsou příspěvky na hospodaření v lesích vypláceny Ministerstvem životního prostředí. Pokud se jedná o lesy sloužící k obraně státu, poskytuje tyto příspěvky Ministerstvo obrany ČR Náhrady podle lesního zákona Právním základem jsou jednotlivá ustanovení platného lesního zákona. Konkrétní tituly jsou uvedeny níže v tabulce č. 7. Základem finančních povinností vyplývajících z lesního zákona jsou jeho jednotlivá ustanovení, určující finanční kompenzace vlastníkovi lesa za omezení hospodaření v lese nebo za provedení opatření ve veřejném zájmu. Tab. č. 7: Náhrady podle lesního zákona (zdroj: MZe ČR, ODBOR KONCEPCÍ A EKONOMIKY LH. Informace o možnostech čerpání dotací v oblasti lesního hospodářství. s. 3) V posledních letech byly uplatňovány především náhrady na MZD, zpracování LHO, na náklady opatření prováděných z rozhodnutí orgánu státní správy lesů a na činnost 11 odborného lesního hospodáře. v roce 2008 v celkové výši 248,78 mil. Kč. 11 LOJDA, Jan. Podpora lesního hospodářství ze státního rozpočtu, kapitoly Mze. Dostupné z: < 28

29 4.3. Služby Služby vlastníkům lesa mají právní základ v 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Příjemcem se může stát vlastník lesa formou poskytnuté služby. Žádosti se podávají na místně příslušný OSSL. Tab. č. 8: Služby vlastníkům lesa dle 46 platného lesního zákona (zdroj: MZe ČR, ODBOR KONCEPCÍ A EKONOMIKY LH. Informace o možnostech čerpání dotací v oblasti lesního hospodářství. s. 3) Ze zdrojů na financování služeb vlastníků je dotována i oborová poradenská činnost, vzdělávací činnost a výzkum. Pokud má dojít k poskytnutí služeb přesahujících obvod územní působnosti kraje, 49 lesního zákona stanoví, že rozhodnutí o poskytnutí služeb vydá Ministerstvo zemědělství. V roce 2008 byly na služby vlastníkům lesů vynaloženy finanční prostředky v celkové výši 96,67 mil. Kč LOJDA, Jan. Podpora lesního hospodářství ze státního rozpočtu, kapitoly Mze. Dostupné z: <

30 5. Závěr Dle výše uvedeného se dá tedy říci, že finanční podpora z Evropské unie je v našem lesnictví směřována především na pořízení strojů, modernizaci technologií (hlavně pro zpracování biomasy), udržování lesnické infrastruktury. Mezi zásadní tituly patří činnost informační, vzdělávací a poradenské služby. A v neposlední řadě se Evropská unie zaměřuje na podporu neproduktivních funkcí lesa, na udržení biodiverzit, zlepšování druhových skladeb lesních porostů a na podporu obnovy po kalamitách. Dalšími výdaji, které můžeme považovat za způsobilé, jsou většinou náklady na projektovou a technickou dokumentaci a DPH u neplátců daně. Finanční prostředky v rámci České republiky jsou přidělovány z hlediska Ministerstva zemědělství hlavně na myslivecké hospodaření, tvoření digitálního lesního hospodářského plánu a na chov a výcvik národních loveckých psů. Kraje rozhodují o přidělení dotací v případech obnovy lesa poškozeného imisemi, při zajištění a výchově lesního porostu a přidělují podporu pro k přírodě šetrné technologie. Dotace do lesnictví tedy probíhají především ve dvou hlavních bodech, a to na základě platného lesního zákona ze státního rozpočtu nebo v rámci Programu rozvoje venkova z unijních prostředků. Program rozvoje venkova je program zaměřující se nejen na lesnictví, z tohoto důvodu tedy jde v programovacím období z celkové částky 4,5 mld. eur do lesnictví pouze 5,5% (tj. 247,4 mil. eur) 13. Zbytek finanční podpory směřuje do zemědělské výroby, zpracovatelského a potravinářského průmyslu, zpracování biomasy, biopaliv a dalších bodů rozvoje venkova. Pokud se na tuto situaci podíváme z pohledu čísel, připadá v ČR na 1 obyvatele 0,33 ha lesní půdy a 0,42 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda je z 86 % ve vlastnictví fyzických a právnických osob, stát vlastní pouze 14 % zemědělské půdy. Přitom na vlastní zemědělské půdě hospodaří pouze 8 % vlastníků, 92 % zemědělské půdy obhospodařují převážně zemědělské podniky na základech bývalých družstev a státních statků na pronajatých pozemcích. Lesní pozemky vlastní téměř z 60 % stát a 40 % zbývající půdy vlastní převážně obce, města a fyzické osoby KOVÁŘ, Karel. Je dotační politika českého lesnictví dostatečná? Dostupné z:< 14 KOVÁŘ, Karel. Je dotační politika českého lesnictví dostatečná?dostupné z:< 30

31 Tyto procentuelní údaje jasně ukazují rozdíl mezi vlastnictvím a obhospodařováním lesních a zemědělských pozemků v ČR. Ze strany vypisovaných dotačních titulů se možná zdá, že je lesnický sektor postihnut finančními příspěvky v celém svém sektoru od A po Z. Na druhou stranu z pohledu konečné částky a ve srovnání s ostatními sektory spadajícími do Programu rozvoje venkova, jde o částku zanedbatelnou. Platby poskytované Ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem na Společnou zemědělskou politiku především jednotné platby na plochu (SAPS) a přímé podpory (Top-Up) jsou také zajímavé. V roce 2006 bylo na těchto přímých platbách vyplaceno 16,2 mld. Kč, v roce 2007 bylo na přímých platbách vyplaceno 13,2 mld. Kč. A žádná z těchto plateb se netýkala lesnictví. 15 Příkladem nedostatečného hájení lesnictví také může být pravidlo de minimis. Toto pravidlo je pojistkou Evropské unie, že nedojde k možným překryvům dotací a zabrání dvojímu čerpání dotací na stejný účel. Toto nařízení v praxi znamená, že žadatel během tří po sobě jdoucích kalendářních let může zažádat pouze o eur v rámci všech podpor dotačního titulu I.1.2 Investice do lesů. Žádného jiné dotace z PRV se toto omezení netýká. Podpora a její organizace je nedostatečná především ze strany státní kasy. Bodem číslo jedna jsou dnes příspěvky poskytované kraji. Ty byly do r řízeny Ministerstvem zemědělství, které stanovovalo jednotné sazby a pravidla. Po roce 2005 poskytují tyto příspěvky kraje jednotlivě. Respektive, některé kraje dnes tyto příspěvky už neposkytují vůbec. Po roce 2005 se také zvýšila administrativní zátěž vlastníků, jejichž lesní pozemky leží ve dvou a více různých krajích s různými sazbami a pravidly. Dalším příkladem opomíjení lesnictví mohou být závěry z jednání vlády z roku V březnu toho roku vláda schválila navýšení rozpočtu Mze o 0,39 mld. Kč. Na podpůrné programy zemědělsko-potravinářského průmyslu tedy připadlo k rozdělení celkových 1,16 mld. Kč. Z výše uvedených finančních prostředků nebyly bohužel opět žádné směrovány do lesnictví. Nejen dle mého názoru by 100 % dotace nevedla k rozumným úsporám v celém zemědělství. Určitou formu vlastního financování by si měl ponechat každý program. Ale 15 KOVÁŘ, Karel. Je dotační politika českého < 31 lesnictví dostatečná? Dostupné z:

32 vzhledem k výše uvedeným informacím a celkovým možnostem sektoru, docházím k názoru, že lesnictví by mohlo a mělo být finančně podporováno ve vyšší míře. Možnou změnu by mohl přinést větší apel za lesnický sektor na Mze, získání větších frekvencí lesnických dotačních titulů, zrušení pravidla de minimis a jeho nahrazení odstraněním možných překryvů dotací toto by mohlo zamezit selhávání byrokracie a zabezpečit její dostatečnou komunikaci mezi jednotlivými složkami, které dvojímu čerpání dotací potom mohou snadno zabránit. 32

33 6. Resumé Financial support from the European Union is in our forest in particular the acquisition of machinery, upgrading of technology (especially for biomass elaboration), maintenance of forestry infrastructure. Among the basic titles includes business information, training and advisory services. And last but not least, the European Union aims to promote nonforest functions to maintain bidiversity, improve specific structure of forest and to promote recovery after calamities. Other eligeble expenses are mainly the cost of project and technical documentation and nonpayer of VAT. Finance in Czech Republic are then allocated in terms of Ministry of Agriculture mainly on hunting management, creating a digital marketing plan and the forest for breeding and training of national hunting dogs. Regions in turn decide on the allocation of subsidies in cases of emmission damaged forest restoration, ensuring education and forest cover and allocate support for enviromentally friendly technologies. Subsidies to forestry is taking place primarily in two main points - based on the current forestry law of the state budget or the Rural Development Plan with EU funds. Rural Development Program is a program focusing not only on forestry. Therefore, from its budget for the programming period , amounting to 4.5 billion EUR1, goes to forest just 5.5% (i.e mil. EUR2). The rest of the financial aid goes to agriculture, manufacturing and food industries, processing of biomass, biofuels and other points of rural development. Looking at the open by grant degrees may seem forestry sector is sanctioned financial contributions across the breadth of spectrum. On the other hand, in view of the final amount is the amount negligible. The same is seen in comparison with other sectors covered by the Rural Development Program. Payments provided by the Ministry of Agriculture and SAIF for the Common Agricultural Policy - especially the single area payment scheme (SAPS) and direct support (Top-Up) - are also interesting. In 2006, for such direct payments paid 16.2 billion crowns. In 2007, on direct payments disbursed 13.2 billion. And any of these payments didn't cover forestry. 33

34 An example of the lack of closed forest may also be the "de minimis". This rule is a safeguard of the European Union that there is no potential overlaps and avoid duplication of funding drawdown of subsidies for the same purpose. This regulation means that the applicant during the three consecutive calendar years may apply for only EUR in any way aid grant I.1.2 Investing in forests. Any other grants from the Rural Development Program, this restriction doesn't apply. Support and the organization is insufficient, particularly for government coffers. Point number ones contributions are now provided region. They were managed by the Ministry of Agriculture in 2005, which provided uniform rates and rules. After 2005, these contributions provide a county basis. Respectively, some counties now they fail to provide. After 2005 it has increased the administrative burden on the owners, the forest land located in two or more different regions with different rates and rules. Another example of the marginalization of forestry can be doing the government in In March of that year the Government approved an increase in the budget of the Ministry of Agriculture of 0.39 billion. The programs support the agri-food industry is accounted for allocation of the total 1.16 billion. Again, any of these funding didn't go to the forestry sector. In my opinion, of course, 100% subsidy turn led to sensible savings throughout agriculture. Some equity financing would be retained by each program. But given the above information and opportunities for the sector overall. In my opinion, forestry can and should be financially supported in the amount of scale. Possible changes could bring bigger appeal for the forestry sector at the Ministry of Agriculture, generate higher frequencies forestry grants, the abolition of the "de minimis" and its replacement by eliminating possible overlapping subsidies - that would avoid the bureaucracy and the failure to ensure suitable communication between the various components that double draw the grants can be easily avoided. 34

35 7. Seznam zkratek CAP - Common agricultural policy ČR Česká republika DPH daň z přidané hodnoty EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAGF Evropský zemědělský záruční fond EAGGF - Evropský zemědělský záruční a orientační fond EFF Evropský rybářský fond ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropské společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie FS Fond soudržnosti (Kohezní fond) HNP hrubý národní produkt HSS hospodářská a sociální soudržnost LH lesní hospodářství LHP lesní hospodářský plán LHO lesní hospodářská osnova LPIS - evidence využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů MZD meliorační a zpevňující dřeviny OSSL orgán státní správy lesů PRV Program rozvoje venkova PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa SF Strukturální fondy SZP - Společná zemědělská politika 35

36 8. Seznam literatury Monografie: BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. Brno: EUROSPOLEČNOSTI a.s., 2009, ISBN BENEŠOVÁ, L. A KOL. Průvodce možnostmi získávání podpor pro LH v období Brandýs nad Labem: ÚHÚL Brandýs nad Labem, s. 96. MMR ČR, ODBOR EVROPSKÝCH FONDŮ. Abeceda fondů Evropské unie Praha: MMR ČR, s. 27. MZe ČR, ODBOR KONCEPCÍ A EKONOMIKY LH. Informace o možnostech čerpání dotací v oblasti lesního hospodářství. Praha: MZe ČR, s. 8. LASÁK, M., Naučný slovník lesnický. Praha: Mze ČR ODBOR ŘÍDÍCÍ ORGÁN OP ZEMĚDĚLSTVÍ A OP RYBÁŘSTVÍ, SZIF. Úspěšně realizované projekty z OP Zemědělství. Praha: Mze ČR, s. 56. POSTLOVÁ, S. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované jednotlivými kraji v roce pobočka České Budějovice: ÚHÚL Brandýs nad Labem, s. 36. Příloha č. 9 k zákonu č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 Právní předpisy: Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. 36

37 Internetové zdroje: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Euroskop [online]. Změněno 23. listopadu 2009 [cit ]. Dostupné z: < KOVÁŘ, Karel. Je dotační politika českého lesnictví dostatečná? Silvarium [online]. Změněno 23. listopadu 2009 [cit ]. Dostupné z: < LOJDA, Jan. Podpora lesního hospodářství ze státního rozpočtu, kapitoly Mze. Silvarium [online]. Změněno 23. listopadu 2009 [cit ]. Dostupné z: < 37

38 9. Seznam tabulek Tab. č. 1: Fondy EU v jednotlivých programových obdobích... 9 Tab. č. 2: Změny ve struktuře cílů a finančních nástrojů Tab. č. 3: Forma a výše podpory pro první zalesnění zemědělské půdy Tab. č. 4: Výše podpory na zlepšování druhové skladby lesního porostu Tab. č. 5: Plánované příspěvky krajů do lesnictví Tab. č. 6: Aktuální stav dotačních titulů poskytovaných kraji v roce Tab. č. 7: Náhrady podle lesního zákona Tab. č. 8: Služby vlastníkům lesa dle 46 platného lesního zákona

39 10. Seznam příloh Příloha č. 1 Jak získat dotaci v EU? Příloha č. 2 Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příloha č. 3 Šetrnější přístup do nitra lesa 39

40 10.1. Příloha č. 1 Jak získat dotaci z EU? Každý program, z něhož lze čerpat dotaci, má svůj konkrétní výčet opatření potřebných pro čerpání dotace subjekty v lesním hospodářství. Tyto konkrétní opatření lze najít v Pravidlech a nařízeních vlády a zároveň aktualizovaná pravidla na internetových stránkách Mze nebo SZIF. Kromě těchto konkrétních opatření je potřeba pro úspěšné získání dotace dodržet i jistý obecný postup. Tento obecný postup se dá shrnout do šesti základních kroků: Upřesnit projektový záměr Prvním krokem je přejít od nápadu k jasnému určení toho, co chceme projektem řešit a aktivity, které jej naplní. Zvolené řešení by přitom mělo hlavně být optimální z hlediska ekonomického, technického i provozního a je nutné, aby bylo dlouhodobě udržitelné. Najít vhodný zdroj financování Na základě jasně určeného projektového záměru vybereme vhodný dotační titul. Při jeho výběru je důležité si položit několik základních otázek: o Podporuje daný dotační program činnost, kterou chci financovat? o Jsem oprávněný žadatel? o Mohu projekt realizovat v mnou určeném místě? o Vejde se rozpočet mého projektu do stanoveného omezení pro maximální nebo minimální výši podpory? o Vím kdy a kde mám žádost o dotaci podat? Mám svůj projekt připraven tak, abych jej stihnul zpracovat a odevzdat v určeném termínu? Může se stát, že po vybrání vhodného dotačního programu bude potřeba vrátit se k projektovému záměru a upravit jej tak, aby splňoval nyní již konkrétní kritéria programu. Neměli bychom také opomenout fakt, že u většiny dotačních nástrojů je nutné zaplatit náklady projektu nejprve ze svých nebo jiných zdrojů a dotace je vyplácena zpětně. 40

41 Zpracovat žádost U žádosti je důležitá především její forma a způsob předložení. Před jejím samotným zpracováním je tedy hlavní se seznámit se všemi požadavky, které je potřeba splnit při jejím vyplňování až po vlastní předání či odeslání odpovědné instituci. Příručka pro žadatele, kde jsou všechny tyto informace uvedeny, nebo její obdoba je vždy součástí podkladů v rámci výzvy pro předkládání žádosti u daného dotačního programu. V Příručce také nalezneme seznam podkladových materiálů nebo povinné a nepovinné přílohy žádosti. Součástí informací pro danou výzvu jsou i hodnotící a bodovací kritéria. Jsou to veřejně dostupné kritéria, která vám mohou být velmi užitečnou pomůckou. Podle těchto kritérií jsou žádosti hodnoceny. Díky jejich veřejné přístupnosti pro Vás mohou být velmi užitečnou pomůckou. Úspěch žádosti je dán stránkou obsahovou i stránkou formální. Nutné tedy je nejen vyhradit si na přípravu žádosti dostatek času, ale hlavně nezapomenout, aby jednotlivé přílohy byly přehledně zpracované s logickou strukturou a atraktivní grafickou podobou, která usnadní jejich čtení hodnotiteli. Předložit žádost k posouzení Kompletní žádost musíte odevzdat na příslušném místě do výzvou stanoveného termínu. Hodnocení projektu se pak rozkládá do dvou fází. V té první jsou zkontrolovány všechny formální náležitosti žádosti a to, zda je projekt pro daný program přijatelný. V této fázi může být žadatel vyzván k případnému doplnění chybějících příloh nebo opravě chybných údajů. Ve fázi číslo dvě přichází na řadu předem stanovená hodnotící a bodovací kritéria. Podle nich jsou hodnoceny všechny doručené žádosti. Dle počtu získaných bodů jsou podané žádosti seřazeny do seznamu od nejvíce vyhovujících po nejméně. Projekty s největším počtem bodů jsou poté doporučeny ke schválení. Bohužel se tedy může stát, že Vaše žádost sice bude splňovat formální stránku, bude kvalitně zpracována, ale v celkovém srovnání se dostane na pozici, kam již možnost přidělení finančních prostředků nesahá. 41

42 O výsledku hodnotícího procesu, tedy o tom, zda byl projekt úspěšný, nebo neúspěšný, jste informován. V případě úspěchu dochází k podpisu smlouvy o financování se žadatelem, která stanovuje nejen výši dotace, ale i povinnosti, které z jejího přidělen pro žadatele vyplývají. V této chvíli se ze žadatele stáváte příjemcem podpory. (viz Příručka str. 12) Uskutečnit projekt Realizace samotného záměru příjemce podpory je podřízena dodržování pravidel stanovených pro projekty financované ze strukturálních fondů EU. Patří mezi ně především dodržování předpisů pro výběr dodavatelů, pravidla pro povinnou publicitu, zásady pro vedení a uchovávání dokladů vztahujících se k projektu a monitoring projektu. Styčnými body realizace projektu jsou vytyčené cíle projektu. Dotační terminologii to jsou tzv. monitorovací indikátory projektu. Takovými indikátory projektu mohou být ukazatele a hodnoty například počtu nově vytvořených pracovních míst, počtu nově pořízených technologií, plochy nově vybudovaných hřišť apod. Výběr ukazatelů a uvedené hodnoty jsou pro každý projekt závazné. Jsou uvedeny v žádosti a žadatel si je sám volí a vyplňuje. Z těchto důvodů by měl jejich výběr žadatel důkladně zvážit a uvědomit si, zda je reálné jich dosáhnout a následně i udržet po dobu vyžadovanou programem (tzv. dobu udržitelnosti). Administrovat a vyhodnotit projekt Během realizace projektu (tzv. investiční, nebo realizační fáze) i po jeho dokončení (tzv. provozní fáze) se musí dodržovat několik povinností týkajících se řízení projektu. Povinnost v realizační fázi se vztahuje především na pravidelné předkládání průběžných monitorovacích zpráv o realizaci projektu. Po ukončení projektu nebo jeho dílčí etapy se zpracovává závěrečná zpráva a žádost o platbu, ve které se zhodnotí dosažené výsledky. Tady bych ráda připomněla, že dotační princip se realizuje na základě zpětného proplácení. V provozní fázi jsou povinnosti žadatele vůči dotačnímu subjektu zaměřeny hlavně na monitorování využití a udržitelnosti výstupů projektu. Realizace je většinou pomocí tzv. 42

43 monitorovacích zpráv předkládaných jednou za rok. Provozní fáze v závislosti na konkrétním programu trvá 3 nebo 5 let. Příslušné dotační instituce mohou provádět kontrolu plnění projektu. Jejich hlavními podklady potom může být právě splnění a udržení hodnot výstupů. V případě nesplnění některého z ukazatelů pak může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. Všechny potřebné informace a povinnosti jsou popsány ve smlouvě o financování nebo v Příručce pro příjemce. Žadatel zde dokonce najde i termíny pro předložení jednotlivých zpráv. 43

44 10.2. Příloha č. 2 44

45 45