ANALÝZA ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku ANALÝZA ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉHO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Romana Lutz Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Znojmo, duben 2009

2 Abstrakt Bakalářská práce analyzuje činnost a finanční zdroje vybraného školského veřejného zařízení. Práce se věnuje základní charakteristice odvětví, posláním, cílům, užitkům, popisuje možnosti vzdělávání dětí a žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Představuje jednotlivé instituce a subjekty působící ve školství, přibližuje finanční toky plynoucí do vybraného sektoru. V poslední části této práce je provedena analýza finančního hospodaření na příkladu konkrétní školské příspěvkové organizace. Abstract Bachelor thesis deals with analysis of the activity and the financial sources in chosed the educational public institution. It is concerning to the basic characteristic of education, mission, targets and utilities, it describes the posibilities education of the disabled children and pupils. It expresses the individual instituions and subjects working at the education, it describes the financial flows fluencing to chosen sector. In the last part is maked an analysis of financial budget at the concrete example of the education contribution organization.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza činnosti a financování vybraného školského zařízení vypracovala samostatně pod vedením ing. Mirky Wildmannové, P. D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Ve Znojmě dne 25. dubna 2009

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Mirce Wildmannové, P. D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

5 Obsah Úvod Základní charakteristika školství v České republice Poslání školství Organizace a řízení škol, školských zařízení Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání Speciální školství Vzdělávání dětí se speciálně vzdělávacími potřebami Typy speciálních škol Povinná školní docházka a stupně vzdělávání Dílčí shrnutí kapitoly Analýza financování školství Základní finanční zdroje škol a školských zařízení Neinvestiční prostředky Investiční prostředky Rozpočet škol a školských zařízení Alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení Doplňková a jiná činnost Finanční prostředky programů vyhlašovaných MŠMT Finanční kontrola v oblasti školství Dílčí shrnutí kapitoly Aplikace finančního hospodaření konkrétního školského zařízení Základní údaje a charakteristika vybraného školského zařízení Legislativa potřebná pro výkon subjektu Finanční zdroje vybraného školského zařízení Základní finanční zdroje Alternativní finanční zdroje Vybrané školské zařízení jako účetní jednotka Forma účtování a účtový rozvrh Vnitřní organizační směrnice vybraného školského zařízení Majetek, jeho vymezení, odepisování, evidence Účetní závěrka a výsledek hospodaření za rok Tvorba a použití fondů... 47

6 3.4 Daňové zvýhodnění školského zařízení Aktuální problémy vybraného školského zařízení Dílčí shrnutí kapitoly Závěr Použité zdroje Seznam tabulek a obrázků Seznam použitých zkratek Přílohy

7 Úvod Vzdělání a k němu vedoucí proces vzdělávání patří mezi základní hodnoty naší civilizace. Nevztahuje se jen k vědění a poznávání, tedy k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku. Vzdělávání má více rozměrů, je současně zaměřeno na rovinu osobního rozvoje, začleňování do života společnosti, formování občana i na přípravu pro pracovní život. V posledních desetiletích se objevuje požadavek, který je zcela v souladu s Listinou základních práv a svobod, aby vzdělávání bylo poskytnuto každému člověku bez rozdílu, aby jeho schopnosti mohly být rozvinuty maximální možnou měrou, neboť všichni jsme si rovni co do důstojnosti a práv. Nejzásadnější zlomy v oblasti vzdělávání zejména speciálního školství nastaly změnou politického a ekonomického systému v Československu po roce Novela školského zákona z roku 1990 zajistila právo na vzdělání i dětem a občanům se středním a těžkým mentálním postižením, kteří dříve byli zbaveni vzdělání. V tomto období dochází k posílení samostatnosti škol zavedením právní subjektivity státních škol a účast různých zřizovatelů na rozvoji systému. V současné době v České republice pokračuje reforma veřejné správy a veřejných financí zahrnující i reformu českého školství. Vzdělávací politika určuje směr rozvoje školství, promítá se do školských zákonů, ovlivňuje finanční toky, vstupuje do řízení, kontroly a správy a tím do fungování celého školského systému. Snahou reformy je podnítit větší iniciativu řídících představitelů jednotlivých školských subjektů zajišťujících vzdělávání, při získávání a zajištění financí plynoucích do rozpočtů zařízení, která spravují. Reforma českého školství, která upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání, byla zahájena dnem 1. ledna 2005, kdy nabyl účinnosti nový školský zákon. Zákon se snaží přehledněji upravit výše uvedené stupně vzdělávání a financování těchto subjektů. Vytváření a účinná propagace služeb školy začíná být nutností z důvodu současné normativní metody financování vzdělávacích institucí. Tento způsob financování by měl vést ke konkurenčnímu chování škol, jejichž finanční příjem se stává závislý na počtu žáků a tudíž i na poptávce služeb. 7

8 Cílem bakalářské práce je stručně charakterizovat koncepci školství a zejména seznámit s oborem speciální pedagogiky, zabývající se výchovou a vzděláváním postižených jedinců. Uvést možnosti vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Představit typy speciálních škol určené pro děti od předškolního věku až po studenty středních škol. Dalším cílem je analyzovat financování speciálního školství v České republice, především se zaměřit na finanční toky plynoucí do škol a školských zařízení. Školy a školská zařízení jako příspěvkové organizace nejsou zřízeny za účelem podnikání a dosažení zisku, nelze tedy očekávat, že budou schopny samostatně hospodařit bez finančního příspěvku MŠMT či zřizovatele. Zřizovatel školské příspěvkové organizace a MŠMT stanoví závazné ukazatele, úkoly a kontroluje jejich dodržování. Práce má napomoci lepší orientaci v tomto odvětví veřejného sektoru, ve školské legislativě, účetních předpisech, postupech a rozpočtových pravidlech vztahujících se k danému odvětví. Klíčovou částí práce je aplikace finančního hospodaření konkrétní příspěvkové organizace. Jde o úplnou školu, která zahrnuje všechny součásti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami Mateřská škola, Základní a Praktická škola, Znojmo, Horní Česká 15. Práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je věnována základní charakteristice školství, jeho posláním, organizací, cílům, užitkům speciálního vzdělávání a analyzuje možnosti vzdělávání dětí a žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola rozebírá základní a alternativní finanční zdroje škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují jednotlivým školským subjektům, zároveň se kapitola věnuje kontrole veřejných prostředků z hlediska finanční kontroly i vyhodnocení nastavení vnitřního kontrolního systému. Třetí kapitola provádí rozbor finančního hospodaření vybrané příspěvkové organizace působící ve školství. Za každou kapitolou a v samotném závěru je daná tématika stručně shrnuta. Metodou práce byla použita analýza odborného textu a interních dokladů vybrané školské organizace. Při zpracování své práce vycházím ze studia právních předpisů a odborné literatury, porovnávám teoretické poznatky získané studiem odborných materiálů týkajících se vybraného odvětví s informacemi skutečně využívanými v praxi analyzovanou příspěvkovou organizací. 8

9 1 Základní charakteristika školství v České republice Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávací politiky každého státu. Každý stát věnuje pozornost stavu svého školství, neboť úroveň jednotlivých typů škol má vliv na hospodářský, kulturní a sociální rozvoj jednotlivé země. Školství nebylo založeno na výdělečné činnosti. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru, které produkuje převážně veřejné statky a rozhodujícím způsobem tak přispívá ke kultivaci lidského potenciálu. 1 Výchovně vzdělávací soustava v České republice je tvořena soustavou škol a školských zařízení, kterou blíže definuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon (dále v textu jen školský zákon). Vysoké školství je řízeno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vzdělávání poskytované podle školského zákona je veřejnou službou. Druhy škol a školských zařízení dle školského zákona jsou uvedeny v příloze 1. Právnická osoba může vykonávat činnost školy a školského zařízení pouze za podmínky, že tyto činnosti má zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, který je veřejným seznamem. Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci, jejichž činnost upravuje zákon č. 563/204 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Zřizovatelé školy a školská zařízení jsou zřizovány jako právnické osoby. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu. 2 Jedna právnická osoba může vykovávat činnost jedné či více škol nebo školských zařízení, která jsou si rovnocenná. Kromě výše uvedených může být zřizovatelem právnické osoby působící v oblasti školství Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti dle zvláštních předpisů jako organizační složky státu. 3 1 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. akt. a rozš. vydání. Praha: ASPI, s. ISBN Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č. 219/2000 sb., o majetku české republiky a jejím vystupování v právních vztazích 9

10 Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy a zařízení při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů Registrované církve a náboženské společenství 4 Ostatní fyzické osoby nebo právnické osoby (pro soukromé školy). 5 Základní vzdělání se uskutečňuje v denní formě. Střední, vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání, vzdělávání ve všech těchto formách je rovnocenné. 6 Nejvyšším článkem vzdělávací soustavy v České republice a vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti jsou označovány vysoké školy. Vysoká škola je právnickou osobou uskutečňující akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělání. Forma studia vyjadřuje, zda je o studium prezenční, distanční nebo jejich kombinaci. Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Zákon rozlišuje veřejné, soukromé a státní vysoké školy Poslání školství Vzdělávání, které školství poskytuje je základní lidskou potřebou. Čím složitější je život společnosti, tím větší objem znalostí a dovedností si musí každý člověk osvojit, aby se v ní dokázal uplatnit. Škola zajišťuje přenesení osvědčeného i vnesení nového. Zachovává a mění život společnosti. Učitelé cítí odpovědnost za to, do jakého světa vysílají své žáky, proto kulturu nejen předávají, ale spoluvytvářejí a přetvářejí. Vzdělávací soustava se zaměřuje na rovinu osobního rozvoje, začlení se do života společnosti, formování občana i pro přípravu pro pracovní život. Posláním škola a školských zařízení je rozvoj lidské individuality zahrnuje podporu seberealizace každého jedince zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti zajišťuje kontinuitu minulosti, přítomnosti a budoucnosti, uchování a rozvíjení národní, jazykové a kulturní identity, zejména ochranou kulturního dědictví výchova k ochraně životního prostředí - ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti 4 7 odst. 1 písm. e) zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů 5 8, 172 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 6 25 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání označovaném též jako školský zákon 7 POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, s. 10

11 posilování soudržnosti společnosti zajištění rovného přístupu ke vzdělání podpora demokracie a občanské společnosti vztah mezi učitelem a žákem založeném na vzájemném respektu, utváření školní komunity, která ve škole vytváří demokratické společenství rovnoprávných partnerů výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti usilovat o život bez konfliktů a negativních postojů zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti školství musí přispívat k vysoké úrovni rozvoje lidských zdrojů, tím ovlivňuje kvalifikaci, přizpůsobivost pracovní síly, rozvíjení nových technologií zvyšování zaměstnatelnosti zabezpečit dostatečnou úroveň vzdělávání v oborech, které globální trh práce upřednostňuje. 8 Bez kvalitního vzdělání jsou možnosti předání rodinného, sociálního a finančního kapitálu velmi omezené. Hlavním posláním školy, školského zařízení a vysoké školy je připravit žáky a studenty pro výkon určitého povolání nebo funkce, zájem o všeobecnou vzdělanost, o rozvoj obecné kulturnosti, o schopnosti fungování v mezilidských vztazích a v širší občanské společnosti, o rozvoji osobnosti dítěte, žáka, studenta Organizace a řízení škol, školských zařízení Školský zákon č. 561/2004 Sb. stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanovuje působnost orgánů vykonávající státní správu a samosprávu ve školství. Organizace a řízení škol a školských zařízení je vykonávaná jako státní správa a samospráva. Státní správu vykonávají Ministerstvo, mládeže a tělovýchovy (dále jen v textu MŠMT) Česká školní inspekce orgány kraje odbory školství na krajských úřadech orgány obcí odbory školství na obecních úřadech ředitel školy, školského zařízení jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon KOTÁSEK, J. a kol. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Taurius, s. ISBN KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN X zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 11

12 Samosprávu vykonávají kraj obec školská rada 11 Působnost zřizovatele školské právnické osoby vydává zřizovací listinu, rozhoduje o změnách zřizovací listiny, rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby, jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat schvaluje rozpočet schvaluje zlepšený hospodářský výsledek schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů a způsob hospodaření s nimi 1.3 Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání Cíle vzdělávání jsou odvozovány jak z individuálních, tak společenských potřeb. Je třeba rozlišit, které cíle považuje za důležité jednotlivý učitel a které považují za důležité rodiče žáků a studentů nebo studenti samotní. Veřejné cíle vzdělávání můžeme rozdělit na politické, sociální a ekonomické. Mezi politické řadíme výchovu občanů, udržení politického systému a řádu, zapojení mladých lidí do politického života, příprava budoucích politických představitelů. Mezi sociální cíle řadíme sociální kontrolu, zlepšování sociálních podmínek, snižování napětí ve společnosti způsobeného existencí sociálních nerovností a řešením sociálních problémů. A v neposlední řadě mezi cíle ekonomické řadíme zvýšení výkonnosti národního hospodářství, technologickou inovaci, socializaci do pracovního procesu. 12 Vzdělávání dětí a mládeže se zdravotním postižením se řídí zásadou vzdělávat postižené normálně, pokud je to možné, speciálně, pokud je to nutné. Součástí dosažení co nejlidštější podoby speciálního školství je snaha poskytnout vzdělání přiměřené úrovně všem dětem, i těžce postiženým. Cílem výuky ve speciálních školách je za pomoci speciálních přístupů, forem a metod práce zajistit každému dítěti možnost plného rozvoje jeho potenciálu, zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 12 KALHOUS, Z. a kol. Školní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN X 12

13 podporovat všestranný rozvoj dítěte, umožnit každému dítěti, aby dělalo pokroky směrem k dosažení svých osobních cílů - ať už jde o cíle poznatkové, nebo o cíle vztahující se k životním dovednostem. Hlavním ekonomickým i společenským problémem ve školství a vzdělávání je měření a hodnocení výsledků tvorby lidského kapitálu. Měřítkem je zde výkon a kvalita hodnocení statku. Ve speciálním školství mohou být měřítkem hodnocení statku znalosti, dovednosti a umístění dětí a žáků v různých programech či sportovních soutěžích. V dnešní době je aktuální integrace zdravotně postižených dětí, mládeže a dospělých do běžných škol a školských zařízení. S tímto můžeme spojovat užitek v podobě úspěšnosti tohoto začlenění. V oblasti speciálního vzdělávání tento užitek představuje schopnost občanů se zdravotním postižením úspěšně se začlenit do společnosti v kterékoliv oblasti, vést na vzdory různým znevýhodněním kvalitní a smysluplný život. To znamená nejen nalézt zaměstnání (pracovní adaptace), ale i zařazení se do kulturního života společnosti (sociální adaptace) a odbourání psychických problémů (psychická adaptace). 1.4 Obecné cíle a užitky speciálního vzdělávání Speciální školství speciální pedagogika je vědní disciplína, jejímž předmětem zájmu je výchova a vzdělávaní jedinců s určitým typem, formou a rozsahem postižení handicapu. Jako teoretická disciplína začala být uznávána speciální pedagogika konce 19. a začátkem 20. století. Speciální školství není žádnou samostatnou či izolovanou kategorií vzdělávacího systému v ČR, doba výraznějších odlišností a separačních tendencí minula. Speciální školství poskytuje vzdělávací a výchovný servis handicapovaným ve fázi předškolní péče, plnění povinné školní docházky i návazné profesní přípravy. Základní idea speciálně pedagogického přístupu je rozvíjet nenarušené funkce a složky osobnosti jedinců s určitým typem postižení, odstraňovat či kompenzovat důsledky postižení, umožnit odpovídajícím způsobem vzdělávání a tomu podřídit systém péče a přístupu, zahájit kvalifikovanou péči v optimálním období života jedince SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, s. 13

14 Základní podmínky ovlivňující úspěšnost speciálně pedagogické práce - odborný přístup, pochopení příčin a důsledků postižení, vybudování podmínek pro možnou speciální výchovně vzdělávací práci (v běžných typech škol, i ve školách se specifickým zaměřením), koordinovaná spolupráce institucí při řešení konkrétních potřeb dítěte či mladistvého (poslání speciálně pedagogických center, pedagogicko psychologických poraden, středisek výchovné péče pro děti a mládež apod.), kvalitní personální výbava v celém školském systému naplnění požadavku speciálně pedagogické odborné průpravy pedagogických pracovníků Obecné cíle a dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami Děti, žáci a studenti (dále v textu žáci) se speciálně vzdělávacími potřebami jsou podle školského zákona žáci se zdravotním postižením mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vada řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, a vývojové poruchy učení a chování žáci se zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělání žáci se sociálním znevýhodněním rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy; nařízení ústavní výchovy nebo uložení ochranné výchovy; postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. 14 Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb. 15 charakterizuje podpůrná opatření při speciálním vzdělávání a rozumí tím využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, bezplatné užívání kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů poskytované školou. Dále zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení či skupině apod. Vždy jsou zohledňovány vzdělávací potřeby žáků. 14 SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, s. 15 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných 14

15 Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny školským poradenským zařízením (pedagogicko psychologickou poradnou či speciálně poradenským centrem) a jejich rozsah a závažnost je důvodem pro daný druh péče. Za žáky s těžkým zdravotním postižením jsou považováni jedinci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným postižením, s těžkým či hlubokým mentálním postižením. Všem těmto žákům náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. Právní úprava nejvíce pozornosti věnuje žákům se zdravotním postižením. Vzdělávání těchto žáků je zajišťováno formou individuální integrace rozumí se tím vzdělávání žáka jednak v běžné škole nebo pak ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení formou skupinové integrace vzdělávání ve třídě, oddělení nebo skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem postižení ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální škole) v kombinaci všech tří výše popsaných forem Žáci se zdravotním postižením se přednostně vzdělávají formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jejich potřebám a možnostem a rovněž možnostem a podmínkám školy. Vše je podmíněno souhlasem zákonných zástupců Typy speciálních škol Pro děti a žáky se smyslovým a tělesným postižením se zřizují speciální školy až do úrovně vyššího středního, tedy středoškolského vzdělání. Na těchto školách se vyučuje podle učebních plánů a osnov schválených pro běžné školy nebo podle uzpůsobených plánů a osnov, které zohledňují důsledky zdravotního postižení. Cílem je dosáhnout vzdělávacích výsledků srovnatelných s absolventy běžných škol. 16 SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, s. 15

16 Specifičnost práce speciálních škol modifikace učebních plánů a konstrukce učebních osnov jednotlivých typů škol úpravy musí odpovídat druhu a stupni postižení propojenost odborné erudice, metodické průpravy a technické zdatnosti (speciální školy se neobejdou bez využívání technického vybavení) důsledné a důrazné uplatňování principu konkrétní práce s jedincem, je patrnější individuální přístup (nižší počty ve třídách i v přímé výchovné práci), základ tvoří objektivní diagnostické závěry a doporučení důsledné respektování základních pedagogických zásad přiměřenosti, názornosti (zejména u jedinců s mentálním a kombinovaným postižením) propracovaná provázanost s ostatními typy škol (přestupy ze speciální školy do školy běžného typu, prostupnost v rámci převýchovné práce apod.) intenzivnější chápání základních potřeb dítěte potřeba přívodu podnětů zvenčí, motivace (promyšlenější práce s pochvalou a odměnou), potřeba jistoty a místa mezi ostatními, ohled na možnou samostatnost dítěte, potřeba zdravé identity, tj. vědomí já, a vlastní společenské hodnoty a rovněž potřeba otevřené budoucnosti (před dítě stavět pořád objektivní naději). 17 Typy speciálních škol pro žáky se zrakovým postižením: mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ) se sluchovým postižením: mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ, gymnázium) hluchoslepé: mateřská škola základní škola s tělesným postižením: mateřská škola základní škola střední škola (SOU, OU, PrŠ, SOŠ, gymnázium) 17 SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, s. 16

17 s vadami řeči: mateřská škola logopedická základní škola logopedická s mentálním postižením: mateřská škola speciální základní škola praktická základní škola speciální odborné učiliště praktická škola se specifickými poruchami učení: základní škola pro žáky se SPU se specifickými poruchami chování: základní škola pro žáky se SPCH nemocné a nemocí oslabené: mateřská škola při zdravotnickém zařízení základní škola při zdravotnickém zařízení základní škola speciální při zdravotnickém zařízení Ve školách při zdravotnických zařízeních jsou vzděláváni žáci se zdravotním oslabením a žáci dlouhodobě hospitalizovaní. K zařazení do školy při zdravotnickém zařízení musí dát souhlas zákonný zástupce žáka a vyžádáno je rovněž doporučení ošetřujícího lékaře. Rozsah výuky stanoví ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem. V případě potřeby, zejména individuálně integrovaným žákům, žákům s hlubokým mentálním postižením, popřípadě žákům skupinově integrovaným nebo žákům speciální školy, je možné povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP ). Za individuální vzdělávací plán odpovídá ředitel školy. Vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů školského poradenského zařízení (případně lékaře) a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. IVP je vypracován před nástupem žáka do školy, podle potřeby a situace žáka je doplňován a upravován. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, tvoří součást jeho dokumentace a jeho náležitosti upravuje vyhláška MŠMT ČR Povinná školní docházka a stupně vzdělání Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky, dále na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky 18 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných 17

18 pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, azylanty účastníky řízení o udělení azylu krátkodobé pobyty tuto povinnost nemají. 19 Je povinná po dobu devíti školních roků nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne 17 let. Žák, který splnil povinnou školní docházku a nezískal základní vzdělání, může (podmínkou je žádost zákonného zástupce) pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne 18 let věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy výjimečně povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž dosáhne 20 let věku. Jiný způsob plnění povinné školní docházky - individuální vzdělávání, lze povolit jen u žáka 1. stupně základní školy, vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením krajský úřad se souhlasem zákonného zástupce zajistí pomoc při vzdělávání (pedagogickou i metodickou). Stupně vzdělání základní vzdělání - žák úspěšně ukončí vzdělávací program základní školy nebo po splněné povinné školní docházce úspěšným ukončením kurzu pro získání základního vzdělání základy vzdělání -ukončením vzdělávacího programu v základní škole speciální nebo úspěšným ukončením kurzu daného typu střední vzdělání - zákon rozlišuje 3 stupně - střední vzdělání úspěšné ukončení vzdělávacího programu v délce 1 či 2 let denní formy - střední vzdělání s výučním listem - úspěšné ukončení vzdělávacího programu v délce 2 či 3 let (závěrečná zkouška + výuční list) - střední vzdělání s maturitní zkouškou POLÁKOVÁ, H. a kol. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Základy práva. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, s. 20 SLOMEK, Z. Základ speciální pedagogiky. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, s. 18

19 1.5 Dílčí shrnutí první kapitoly Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávací politiky každého státu. Z ekonomického hlediska školy a vzdělávání posuzujeme jako jedno z důležitých odvětví veřejného sektoru. Školství nebylo založeno za účelem výdělečné činnosti. Vzdělávání dle školského zákona je označované za veřejnou službu, která uchovává a kultivuje lidský potenciál. Výchovně vzdělávací soustava v České republice je tvořena soustavou škol a školských zařízení, která je upravena dvěma základními zákony a to zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, označovaném též jako školský zákon. Nejvyšším článkem naší vzdělávací soustavy jsou školy vysoké. Vysoké školství je upraveno samostatným zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Organizace a řízení škol a školských zařízení je vykonávána jako státní správa a samospráva. Cíle vzdělávání jsou odvozovány jak z individuálních, tak společenských potřeb. Jiné cíle považuje za důležité jednotlivý učitel a jiné považují za důležité rodiče žáků a studentů nebo studenti samotní. Veřejné cíle vzdělávání dělíme na politické, sociální a ekonomické. S výkony souvisí samozřejmě i potřeba určení užitku přiznávaná produkovaným statkům veřejnou volbou. V oblasti speciálního vzdělávání tento užitek představuje schopnost občanů se zdravotním postižením úspěšně se začlenit do společnosti v kterékoli oblasti, vést navzdory různým znevýhodněním kvalitní a smysluplný život. Principy vzdělávání a výchovy dětí a mládeže v běžných typech škol platí i v oblasti speciálního školství s důrazem na výchovnou a rehabilitační složku a respektování individuálních možností postiženého jedince. Vlastní pedagogická práce ve speciálních školách je upravena z hlediska organizačního zejména nižším počtem žáků ve třídě, odlišnou stavbou a dotací hodin v učebním plánu a v osnovách, využitím speciálněji koncipovaného spektra učebních pomůcek a didaktické techniky a pomocných technických zařízení. Nedílnou součástí je i pravidelnější kontakt s lékařskou službou. Koncepcí speciálního školství je vytvoření otevřeného a prostupného systému komplexní péče o zdravotně a sociálně postižené děti od zjištění jejich problému až po dospělost. Péče o postižené zahrnuje komplex služeb a opatření v oblasti diagnostické, vzdělávací, rehabilitační, léčebné, sociální. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu se tato práce bude dále zabývat pouze analýzou finančních zdrojů na úrovni nižšího vzdělávání, mezi které patří školy a školská zařízení. 19