TECHNICKE KRESLENi TECHNICKA DOKUMENTACE

Transkript

1

2 ng. JAN LENVEBER ng. JOSEF 8VERCL TECHNCKE KRESLENi TECHNCKA DOKUMENTACE pro studijnf a ucebnf obory SOU Nakladatelstvf ALBRA

3

4 V ucebnici jsou podany zaklady technickeho kresleni v rozsahu platnych ucebnich osnov, tj. normalizace v technickem kreslenf, kreslici pomilcky a zakladni geometricke konstrukce, k6tovani, zpilsoby zobrazovani, zaklady technickeho zobrazovani, rozmerove urceni zobrazovanych soucasti, pl'edepisovani pl'esnosti konstrukcnich materialil na vykresech, vyrobni vykresy. kreslenf nacrtil a cteni vykresil. Je urcena pro vyuku studijnich a ucebnich oboril technickeho zamerenf. V soucasne dobe se pi'ejimaji do technicke spoluprace normy evropske napf. CSN EN Nektere evropske normy se pl'ejimaji jako mezinarodni CSN SO Lektofi prvniho vydani: lng. Pavel Vavra lng. Jifl Kosek Redakcni uprava: Agentura K Graficka uprava: Agentura K Obalku navrhl: Frantisek Pila ng. Jan Leinveber. lng. Josef Svercl Nakladatelstvi ALBRA, Uvaly 2003 SBN

5

6 OBSAH UVOD Vyznam technickeho kresleni.... Pomucky pro kresleni a kreslici materi:hy Technika kresleni Zakladni geometricke konstrukce.. NORMALZACE V TECHNCKEM KRESLENf Druhy technickych vykresu Formaty vykresu Skladani vykresu Mei'itka.... Cary... Popisovani vykresu, technicke pismo Rozmnozovani vykresu K6tovani sklonu (ukosu) K6tovanf kuzelovitosti a jehlanovitosti 75 K6tovanf zaoblenf a zkosenf hran Nek6tovane (zrejme) rozmery 76 K6tovanf der, opakujicich se prvku a jejich roztecf Tabulkove k6tovanf K6tovani vacek Zasady k6tovanf pro cislicove i'izene stroje 78 PREDEPSovANf JAKOST POVRCHU 82 Drsnost povrchu Pi'edepisovani upravy povrchu a tepelneho zpracovanf ZOBRAZOvANf NA TECHNCKYCH VYKRESECH PREDEPSOvANf PRESNOST ROZMERO, TVARU A POLOHY Zpusoby zobrazovani Pravouhle promitani na nekolik prumeten Nazorne zobrazovani Zobrazovanf geometrickych teles... Sdruzene prumety a technicke zobrazovani zakladnfch geometrickych teles... Sdruzene prumety a technicke zobrazovanf slozenych teles a geometrick}'ch teles upravenych Kuzelosecky Kreslenf pruniku a rozvinutych sfti Pruniky souosych rotacnfch teles Pruniky valcu tehoz prumeru s ruznobeznymi osami Kreslenf pruniku pro konstrukci a vyrobu Rozvinovani plasiu mnohostenu a rotacnfch teles ZOBRAZOvANf NA STROJNCKYCH VYKRESECH... Umfsiovanf obrazu Pocet a vol bra obrazu soucasti Kreslenf rezu a prui'ezu.... Oznacovani rezu Pouzitf a vyznam grafickeho oznacovanf Druhy rezu.... Otocene a otocene vysunute prui'ezy Pomocny a pootoceny pohled Rada pncnych i'ezu a prurezu Vynesena tvarova podrobnost... Zjednodusovanf a pi'erusovani obrazu soucasti Pi'erusovani obrazu.... Kreslenf pi'etvorenych soucastf... K6TovANf NA STROJNCKYCH VYKRESECH Zakladni pojmy a pravidla k6tovanf Zpusoby k6tovanf K6tovanf prumeru, polomeru, uhlu a oblouku K6tovanf ctyi'hranu a sestihranu Zakladnf pojmy ulozenf 86 Soustava toleranci a ulozenf 89 Tolerovani rozmeru Tolerovanf uhlu a roztecf 93 Tolerovanf tvaru a polohy.. 94 PREDEPSOvANf KONSTRUKCNfcH MATERALLT Oznacovani druhu materialu 96 Rozmery a rozmerove normy polotovaru 96 KRESLENf STROJNfCH SOUCASTf A SPOJLT Kreslenf sroubovych zavitu, sroum a matic 97 Kreslenf zavitu Funkcnf delka zavitu, vybehy a drazky metrickeho zavitu Kresleni sroum a matic.. 97 K6tovani zavitu Oznacovanf sroubu a matic 101 Tolerovani zavitu Kreslenf spojovacfch cepu, pojistnych a stavecich krouzku Kresleni koliku a zavlacek 105 Kresleni klinu a per 107 Podelne kliny a pera 107 Spojovaci pi'icne kliny 107 Kresleni hndelu Konstrukcni prvky hfidelu 112 Drazkove hfidele a naboje 112 Kreslenf lozisek Kresleni kluznych lozisek. 113 Kresleni valivych lozisek 113 Kreslenf ozubenych a i'etezovych kol a rohatek 117 Zakladni pojmy ozubenf 117 Kresleni ozubenych kol K6tovanf ozubenf Kreslenf a k6tovanf retezu, i'etezovych kol a rohatek

7 Kresleni pruzin Kresleni nytovacich spojii a nytovacich konstrukci 122 Kresleni svarovych spojii a svafovanych konstrukci 124 Oznacovani a k6tovani svarovych spojii 124 Pi'edpis zpiisobu svai'ovani, kontroly svarii a tepelneho zpracovani Kresleni vybranych soucasti 126 CTEN VYROBNCH VYKRESLr A SCHEMAT Rozbor a cteni vyrobnich vykresii soucasti 129 Urceni geometrickeho tvaru Urceni rozmeru, pi'esnost vyroby a jakost povrchu 129 Udaje popisoveho pole a tabulek technickych udajii DalSi udaje pro vyrobu 135 Cislovani vykresii Rozbor a cteni vykresii Umisteni soucasti v montaznim celku nebo montazni casti Funkce sestavy nebo podsestavy 137 Funkcni a volne plochy soucasti 138 Udaje popisoveho pole na vykresu 138 Montaznf postup DalSi udaje pro montaz, kontrolu a zkouseni 139 Cteni schemat a diagramii Kinematicka schemata Schemata kapalinovych a pneumatickych soustav 140 Schemata energetickych zaffzeni 140 Elektrotechnicka schemata 140 Vykresy a schemata potrubf 143 Montazni vykresy Vykresy ve stavebnictvi 144 Diagramy

8 1 UVOD Technicke kresleni a Technicka dokumentace utvari zakladni ptedstavivost pro technicke znalosti. Soucasne technicka dokumentace umoznuje grafickym zobrazenim a celym souborem znalosti jejich uplatneni v praxi. Vyznam technickeho kresleni je ptedevsim v tom, ze zabezpecuje ptesnost vyjadtovani, spravnost zobrazeni vytvotene myslenky, spolu s hospodarnosti vyroby. Technicka dokumentace je nezbytna v urcitych oborechjako soucast ptipravy vyroby vsech technickych zatizeni. Tim i ptevazna cast ucebnich oboru je zametena k vychove na povolani mechaniku pro ruzna odvetvi prumyslu, opravaru, setizovacu, strojniku, operatoru a pod. Touto Cinnosti se vytvari vazba mezi znalostmi a schopnostmi a jejich vyuziti v praxi daneho oboru. U vsech uvedenych oboru rna technicke kresleni spolu s technickou dokumentaci dulezitou ulohu proto, ze plni funkci prupravneho ptedmetu pro dalsi studium odbornych ptedmetu vcetne praktickeho vyucovani. Zakladem technicke dokumentace je vyrobni dokumentace, ktera rna ptimou vazbu na vyrobu, tj. vyrobni vykresy. Cela dokumentace je urcena k vyrobe soucasti, dale k montazi stroju nebo zatizeni. Obr.l V zaveru je rozbor cteni vykresu montaznich jednotek, funkce sestavy a podsestavy vcetne udaju v popisovem poli, cteni schemat a diagramu. 1.1 VYZNAM TECHNCKEHO KRESLENf Soucasna doba se vyznacuje nebyvalym rozvojem techniky a technologie. S rozvojem techniky a prumyslove vyroby a zavadenim automatizace vzrustaji i pozadavky na uroven vzdelani kvalifikovanych delniku. Abyste mohli uspesne plnit ukoly, ktere na vas pti ptiprave na povolani i v praxi cekaji, musite na ne byt dobte ptipraveni. Musfte si osvojit vseobecne i teoreticke odborne znalosti. Jednim z ptedpokladu dobre prace kvalifikovaneho delnfka ve vyrom je znalost technickeho kresleni. Na praci v technickem kresleni budou kladeny tyto pozadavky: 1. Vypestovani nalezite ptedstavivosti a obrazotvornosti. 2. Zvladnutf spravnych zasad provadenf vykresu soucasti a jejich sestaveni. 3. Osvojeni dovednosti pottebnych pro rychle a spravne cteni vykresu a schemat. 4. Ovladnutf grafickeho projevu pti kresleni nacrtu a vykresu. 5. Kresleni nacrtu a vykresu. 6. Seznameni s technickymi normami a jejich vyuzitim pti kresleni i ve vyrobe. Po ovladnutf uvedenych ukolu budete ptipraveni pro nejdulezitejsi cinnost, tj. cteni vykresu a ostatni technicke dokumentace. Znalost cteni vykresu a kresleni nacrtu je velmi uzitecna. Jestlize delnik umf cfst rychle vykres, zbyva mu vice casu na vyrobu soucasti. Jestlize vykresum dobte porozumf, miize provadet ruznorodou praci, ktera vede ke zvyseni jeho kvalifikace; to dale umoznuje sledovani technicke literatury a pouzivani odbornych ptirucek a tim rozsitovani technickych znalosti. Znalost ctenf vykresu a schemat je dale nutna pti studiu dalsich odbornych ptedmetu, jako strojnictvf, technologie stroju a zatizeni apod., ptedevsim pak v praktickem vyucovani. ptiklad kresleni Leonarda da Vinciho (1452 az 1519) je na obr. 1. 7

9 1.2 POMLrCKY PRO KRESLENf A KRESLCf MATERALY Rysovaci deska je zhotovena z larovky ve velikostech oznacenych A, A2, A3 a je prenosna. Skolni rysovad desky se vyrabeji v techto velikostech: Al A x 710 mm 710 x 500 mm A3 A4 530 x 400 mm 400 x 300 mm Pred kresleni zkontrolujeme rovnobeznost stran a rovinnost rysovad desky (obr. 2). Rovnobeznost provetime phlozenim pi'ilozniku po celt! rysovad desce z obou strano 0 rovinnosti desky se presvedcime pohledem z horni strany. Dokoncene vykresy se nesmeji orezavat na desce, nebor nuz nebo holid cepelka utvoti na desce zarez, ktery muze ovlivnit kresbu na vykresu. Merftka Jsou urcena pro nanaseni rozmeril. Nikdy podle nich nekreslime. Pomerove metitko rna krome meritka 1 : 1 dalsi pomerove stupnice pro kresleni obrazu v rilznych metitkach. n U 0) b) r L Obr. 3 Kontrola pi'esnosti pi'iloznfku Pf([ozn(k je zakladnim pravitkem. Horni bocni strana pravitka musi byt ptima a nesmi byt poskozemi. Ptimost kontrolujeme tak, ze narysujeme caru podle horniho okraje, pak pi'iloznik preklopime a podle teze hrany pravitka nakreslime tesne u cary druhou carn, obe cary se bud musi keyt, nebo byt rovnobezne (obr. 3). Vodorovne primky kreslime podle pi'ilozniku, a to zleva doprava (obr. 4). Trojuheln(ky Nejvhodnejsi jsou prilhledne trojuhelniky z plastu, nebof umoznuji dodriet stejne uhly. Pri kresleni s pi'iloznikem a trojuhelnikem pracujeme podle obr. 5. Ph kontrole trojuhelniku se presvedcime 0 ptimosti a jakosti hran a 0 kolmosti odvesen trojuhelniku (obr. 6). Pri kresleni kolmice na primku muzeme pouzit trojuhelnik s ryskou nebo dva trojuhelniky (obr. 7). Vsechny pomucky udrzujeme ve stale cistote, jinak spini vykres. Obr. 4 r""1 A5... ~ A ~ r Ī \L Obr. 5 Kreslenf pomocf pi'i1ozniku a trojlihelniku Obr. 2 Kontrola rysovacf desky Obr.6 8

10 Tuzky Pro kresleni pouzlvame padaci mechanicke tuzky s hrotem (Versatil) nebo automaticke tuzky s mikrotuhou (obr. 8). Delka vysunuti tuhy rna byt 6 az 8 mm podle obr. 9a. Pri kresleni rna tuzka svirat s vykresovou plochou tihel 75 a rna byt sklonena pod uhlem 60 ve smeru kresleni cary (obr. 9b, c). Tuhy maji mit predepsanou tvrdost, pevnost, upisovatelnost a kryci schopnost. Aby bylo dosazeno stejne tloust'ky car, je treba pribrusovat tuhu brousitkern (obr. 10) nebo hrotitkem. Pri kresleni dlouhych car se doporucuje tuhu pribrousit do plocbeho klinu (obr. 11). Stejnomeme tloust'ky cary dosahneme tim, ze budeme tuzkou s kuzelovym hrotem otacet v prstech. Na tuzku musime mime tlacit, aby cara byla dostatecne syta a ostre ohranicena. Pi'i kresleni drzime tuzku asi 30 mm od hrotu (obr. 12). na tuzku pi'ilis netlacime a cary zbytecne nepretahujeme. Kresba tuzkou musi byt cista, jasna a presna. Vhodne tvrdosti tuh podle druhu vykresu jsou v tab. 1. Tab. 1 Tvrdosti tuhy pro technicke kresleni Stupen tvrdosti 0 t 2 2t Oznaceni 5B 3B 2B B HB F H 2H 3H 4H 5H Pouiitf Kruzidlo graficke kancelarske technicke kresleni ucely a skoln! pnke a navrhy Ramena kruzidla se musi snadno rozevirat. V kloubu kruzidla musf byt dostatecne ti'eti, ktere zabezpecf nastavene otevreni (obr. l3). Spravne nastavenf hrotu, jehly a tuhy je takove, ze pi'i sevreni kruzidla spicka ocelove jehly preen iva tuhu o 1 mm (obr. 14). r ska a) 00 N C "- "- -" " " b) "-,,-" "" Obr. 9 Spravna delka tuhy (a), vhodny sklon tuiky pi'i kreslenf (b, c) Obr. 7 <:::, ;m c::1' s; 1m ~ j Obr.8 Obr. 11 Obr.12 E E Obr.lO Obr.13 Obr. 14 Vzajemna poloha delky hrotu a tuhy kruiidla 9

11 Pi'i kreslenf kruznice kruzidlo naklonfme, zacfname v mlste, kde je na Clselnfku hodin vyznacena cfslice 8, a otacfme jfm ve smyslu pohybu hodinovych rucicek. Nuldtko je urceno pro kresleni kruznic 0 polomeru mens 1m nef 10 mm. Drzime je ukazovackem a palcem a prostrednfkem jim otacime, aniz bychom na ne tlacili (obr. 15). Pi'esnost nul atka zkontrolujeme tim, ze nakreslfme kruznici 0 polomeru 8 az 10 mm jednou smerem doprava, podruhe smerem doleva; obe kruznice musi byt shodne. Technickj popisovac Souprava obsahuje pera s hroty pro ruznou tlousiku car. Lze take pouzit ke kreslenf nacrtu (obr. 16). Souprava rna v drfaku pera zasobnfk tuse. eela souprava obsahuje vymenitelne vlozky s hroty pro ruzne tloustky car. Jednotlive velikosti vlozekjsou rozliseny barevnym odstinem s cislem tloustky cary (obr. 17). Tus Pi'i kreslenf vykresu se pouzlva tus, ktera je urcena pro technicka pera. Tato tus v peru nezasycha, pritom vytazena cara pomeme rychle schne a dobre kryje. Po dokonceni kresleni je vhodne soupravu vycistit cistici kapalinou (obr. 18). Obr. 15 Obr. 17 Souprava Centrograf Ob. 17a Technicka trubickova pera odpovidajf normam CSN SO. Tlousika car: 0,18-0,25-0,35-0,5-0,7-1,0-1,4 mm. Perajsou vhodna pro konstruktery, studenty... Obr. 16 Technicky popisovac 10 Obr. 18 Tu!; pro technicka pera Obr. 19 Sterad pryz z plastu

12 Steradpryz (guma) slouzi k vymazavani. Nejvhodnejsi je pryz z plastu (obr. 19), ktera se da pouzit jak pro tuzkove, tak i tusove vykresy. Pi'i beznem pi'ecisteni vykresu odstraiiuje tuzkove cary a necistoty, avsak neporusuje cary vytazene tusi. Tus muzeme odstranit z originalu nakreslenyeh na prusvitnem papii'e i holici cepelkou. Cary vymazavame lehkymi tahy (a to pouze cam a nikoli eelou ploehu) nejprve ve smeru cary, a potom kolmo na ni. Uhlomer je urcen k grafiekemu vynaseni uhlu, obvykle je pulkruhovy s delenim (obr. 20). Na obr. 21 je zobrazen trojuhelnik s uhlomerem. Sablony jsou vhodnou pomuekou pro psani teehniekeho pi sma, kreslenf kruznie, oblouku apod. V praxi se bezne vykresy popisujf rucne, pi'icemz nejsou pi'esne doddeny tvar a velikost pfsma. Sablony Logarex (obr. 22) jsou vhodne profilovane tzv. profilem Z, ktery dovoluje odstup sablony od kresliefho materialu a tak umoziiuje psanf pfsmen bez zatekanf tuse pod sablonu. Pro kvalitni provedenf napisu nebo tabulek udaju se pouziva obtisku Propisot. Rysovad stoly Pouzfvajf se pro kresleni vykresu vetsich formatu. Poloha rysovaci de sky se nastavi pedalem a pasovou brzdou (obr. 23a), u rysovaefho stole je mozne rysovaci desku pi'i vypnute spojee (brzde) snadno pi'emistit z polohy pi'ed praeovnfm stolem do odstavne polohy za praeovnf stul (obr. 23b). Rysovad karton Obr. 20 Uhlomer Kfiv{[ka Vyrabi se nekolik drum a v ruznyeh velikosteeh. Velmi vhodna jsou ohebna ki'ivitka z plastu. Karton (papfr) ma lienf stranu hlazenou a tvrzenou. Rubova strana je mekcf, hrubsf a tus se do nf snadno vpiji. Zasadne pouzfvame bfleho, nikoliv nasedleho nebo nazloutleho kartonu. Pi'i prohlizeni proti svetlu se nesmejf objevit vlakna na papfru, ktera zpusobujf rozpfjenf tuse. Rysovaci karton po pi'ilozenf na rysovaci desku nebo stul, oblepfme klfzenou lepici paskou tak, aby nevznikaly po napnutf na kartonu nerovnosti. Pauzovaci (prusvitny) papfr s upravenym povrehem neni tak pruhledny jako pnrodnf, byva nazloutly. Pro caste reprodukovane originaly je vhodne pouzfvat prusvitne platno nebo folie z plastu. Je navinut v roli tak, ze lie je na vnitfuf strane. Obr. 21 Trojtihelnik s tihlomerem A~~~~ ~.)J~t~OO'1>6~~~t@ww~ti «~U:3;8<>E3<3&>E3~~o/d 0 logarex ,5 l!:. 0 QD~Q~60~~~~wQ~d~~6@~~~~~ ~~~~~~Q~o~aOoO\~~~ Obr. 22 Propisovaci sablona 11

13 ---! L-- a) i i --._._-_..-.- b) Obr. 23 Rysovacf stftl 1.3 TECHNKA KRESLEN Pi'edpokladem pro spnivne graficke vyjadi'eni myslenky je dobra znalost kreslenf nacrtu. Proto kazdy pracovnik v kteremkoli oboru, ktery chce svuj vyklad, napad nebo myslenku doplnit niliesem, musi umet nakreslit jak nacrt soucasti, tak i pi'edmetu nebo zai'fzenf. K zfskani graficke zrucnosti je nutno vynalozit mnoho casu. Nacrty se mohou kreslit v pravouhlem, kosouhlem nebo v jinem zobrazeni, a to podle ucelu, kteremu nacrt slouzf. Casto byvajf podkladem pro kresleni technickych vykresu. Kresleni nacrtu od ruky bude pozadovano v pru Mhu cele pupravy. Jen odpovedny pi'istup k technickemu kresleni yam pi'inese brzy uspech, a to jak ve skole, tak i v praxi. Nacrty v sesite musi byt nazorne, peclive a pi'esne uspoi'adany. Kazda cara ma v technickem kreslenf jisty vyznam. 12 Obr. 24 Postup pi'i kresleni micrtu Pi'i kresleni nacrtu se pouziva mekcf tuzky tvrdosti c. 3 nebo B az F. Osy, pomocne, k6tovaci a odkazove cary se kreslf tuzkou tvrdosti c_ 4 nebo H. Velmi vhodny je kreslicf papir ctvereckovany nebo milimetrovy. Nacrt, ktery slouzf pro informaci, se nemusf kreslit v meritku. Postup pfi zobrazovdn( modelu nebo hotowf soucdsti 1. Soucast na obr. 24 si dukladne prohledneme a potom rozhodneme, kolik poti'ebujeme prumetu k uplnemu zobrazeni. 2_ Zvolfme velikost obrazku. 3. U soumernych a rotacnich soucasti nakreslime napi'ed vsechny osy.

14 4. Obrysy a hrany sucasti nakreslfme napred pne tenkymi plnymi carami, a to nejdrive cary polozene soumerne k osam a pak cary ostatni. Urceni stereometricke struktury nejprve soucast (model) rozlozime na jednotliva geometricka telesa. 5. Potom vytahneme viditelne hrany a obrysy plnymi tlustymi carami. 6. Nakreslime potrebne pomocne a k6tovaci cary, sipky, zapiseme k6ty, vcetne hodnot meznich uchylek. 7. Vysrafujeme plochy rezu (prurezu), oznacime polohy reznych rovin a obrazy rezu (prurezu), zapiseme znacky drsnosti, popr. udaje 0 uprave povrchu. 8. NapiSeme nazev soucasti, material a dalsi poznamky. Pro preneseni vykresu z pocitace na papir je nutny potr nebo tiskarna pracujfci v grafickern rezimu. Postup pri kreslenf ndcrtu pdky Po zakresleni os a urceni poctu prumetu zacneme s postupym zobrazovanfm. Obrazy der kreslime kruzidlem tenkymi plnymi carami ve vsech prumetech (obr. 25). Obr.25 Po vyznaceni hlavnich obrysu dokreslime vsechny tvarove podrobnosti. Peclive zkontrolujeme spravnost nakresleni obrazu a potom nacrt vytahneme. Zakladnf gerometricka telesa k6tujeme tak, jako by byla samostatna. Ovsem geometricka telesa, kteni navzajem bezprostredne souvisi a maji stejne rozmery, k6tujeme v miste spojeni jen jednou. Odhadneme (zvolime) drsnost povrchu ploch, popr. upravy povrchu, a zapiseme pfislusne udaje. Plochy rezu po spravnem ok6tovani vysrafujeme. Popis nacrtu vcetne poznamek doplnime az nakonec. Pri kresleni car ruznych poloh, vynaseni rozmeru pri kresleni apod. pouzijeme kreslici pomucky. Ph studiu i pri kreslenf musfme zachovdvat urcitd pravidla: l. Vzdy pracujeme s cistymi kreslicimi pomuckami, pritom nezapominame na ruce a rukavy sveho odevu. Pn kreslenf se vykresu nedotykame dlanemi. 2. Pri kresleni tuzkou dbame na to, aby se cary pohybem ruky a pomucek neroztiraly po vykrese. 3. Pri praci na jedne casti plochy vykresu zakryvame ostatni plochy vykresu papirem, nejvhodneji prusvitnym. Pod ruku tez podkladame papir. Obr. 26 Poloha tela pi'i kresleni 4. Predpokladem dobre prace je spravne ddenf tela a spravne ddeni tuzky nebo jinych kreslicich pomucek. Sedime pohodlne, nehrbime se a brichem ani hrudnikem se neopirame 0 hranu stolu. Zidle pomaha uddovat spravnou polohu patere (obr. 26). 5. Pomucky ddime v ruce volne, nikdy kfecovite. Pri kresleni od ruky kreslfme kratke cary pohybem ruky v zapesti, ostatnf cast ruky je nehybna; dlouhc cary kreslfme pohybem cele ruky v ramennim kloubu. 6. Pracovni plocha musi byt osvetlena sikmo zleva, zepredu a shora. V zdalenost oci od rysovaci desky rna byt 300 mm. Davame prednost kreslenf pn dennim svetle. 7. Nezapominejte obcas poskytnout ocim kratky odpocinek a nekolikrat zhluboka vdechnout. Zdsada pro kreslenf car ruznych poloh Pfi kresleni tusi nejdrive vytahneme kruznice a kfivky 1 a potom vodorovne a svisle cary 2 (obr. 27a az h). a) S vytahovanim zaciname vlevo nahore a postupujeme vpravo a dolu. b) Napojeni lomene carkovane cary v rozich se del a bez mezery. c) Napojeni carkovane cary na plnou nebo carkovanou caru se dela bez mezery. d) Osy se musf protinat dlouhymi carami. e) Napojeni carkovane cary na plnou caru v rozich se kreslf bez mezery. f) Pri kresleni ohnutych trubek a tyci kruhoveho prurezu se kreslf i jejich podelna osa. g) Cerchovane cary musi mit na koncich carky, nikoli tecky. U prerusovane cary musi byt stejne jak delky carek, tak velikosti tecek a mezer. h) U rovnobeznych carkovanych car mezery vystfidame. 13

15 Tloust'ka cary pl'i kresleni se voh podle velikosti a slozitosti kresleneho obrazu a podle velikosti mentka, ve kterem je obraz nakreslen. a) d) K- f) h) e) b) -~ \L'_ c~ / / hrot kruzidla do koncovych bodu A a B a opiseme oblouky. Osa soumernosti, ktera procmzi pruseciky obloukl, puh usecku (obr. 28). Pl'i deleni usecky AB na vetsi pocet stanovenych duu vedeme pomocnou pl'imku p pod urcitym uhlem. Na zvolene pl'imce p nakreslime stejne pozadovane vzdaenosti. Posledni delicf bod 5' se spoji s koncovym bodem usecky B a ostatnimi body na pomocne pl'imce se vedou s touto spojnicf rovnobezky. Tim ziskame vysledne deicf body 1 az 5 (obr. 29). Deleni uhlu nebo kruhovych oblouku provadime pomocf pravitek, uhlomeru nebo pl'esneji pomocf kruzidla. Obloukem r ziskame stl'edy kruznic a z danych bodu opiseme obloucky; danymi pruseciky procmzi osa soumernosti, ktera puh uhel (obr. 30). Kreslenf kolmic a rovnobezek Pl'i kresleni kolmice na pnmku muzeme pouzit kruzidlo a pravitko nebo dva trojuhelniky. Pomocf kruzidla a pravitka sestrojime kolmici tak, ze z daneho bodu opiseme oblouk, ktery po rozdeleni na dye casti umozni sestrojit prusecik pro sestrojeni kolmice, ktera prochazi danym bodem a prusecikem (obr. 31a). Postup kresleni pl'i pouzitf dvou pravitek je na obr. 31b. Rovnobezky lze sestrojit pomocf kruzidla a trojuhelniku, nebo dvema trojuhelniky; postup je na obr. 32. Obr. 27 Zasady pri kresieni Osy soumernosti pl'etahujeme podle velikosti obrazu soucasti 0 5 az 15 mm. Je-i na spolecne ose nekolik der, osu spojujeme. Tloust'ka car stejneho vyznamu (tj. cary obrysove, pomocne apod.) musi byt stejna ve vsech obrazech tehoz vykresu, kreslenych ve stejnem mel'ftku. Cary, ktere oznacuji l'eznou rovinu, jsou na obou koncfch a v rnfste lomu zesueny na tloust'ku tluste cary. Je-li ro urcity druh car a zobrazeni stanoven technickou normou jejich vyznam (napt. na vykresu potrubf, elektricke instalace apod.), nemusf byt na vykresu znovu uvaden. 1.4 ZAKLADN GEOMETRCKE KONSTRUKCE Pl'i zobrazovani strojnfch soucastf se pouzfva ruznych geometrickych konstrukcf, ktere usnadiiuji pl'esne nakreslenf. Patn k nim: deleni usecky, deleni uhlu a kruznice, sestrojeni stl'edu oblouku, pl'echod kruhovymi oblouky, sestrojeni kolmice na pl'imku apod. A D Obr. 28 Deieni tisecky B ~ l' 2' 3' 4' P 5' Obr. 29 Deieni usecky pomoci redukcniho uhiu c) B Delenf useeky, kruhoveho oblouku a uhlu Deleni usecky lze provest mentkem nebo pl'esneji kruzidlem. Pl'i urcenych bodech usecky zabodneme Obr. 30 Di~ieni uhhl nebo obiouku kruznic a) sestrojeni uhiu 60, b) sestrojeni tihiu 30, c) sestrojeni uhiu 90 14

16 Pravidelne mnohouhelnfky a delenf kruznic Sestrojenf pravidelnych mnohouhelnfku provedeme podle uvedenych obnizku, a to bud' pomocf pravftka, nebo kruzidla (obr. 33). Pri konstrukci stredu kruznice k, ktera je dana tremi body (obr. 34), urcfme osy soumernosti 01 a 02 usecek AB a Be. v prusecfku techto os soumernosti je stred kruznice S. Stred kruznice k muzeme urcit pomocf dvou pravouhlych trojuhelnfku (obr. 35). meru R vedeme rovnobezky, ktere se protnou ve stredu S daneho oblouku (obr. 36). Zaobleny prechod mezi pnmkou a a kruznicf k obloukem 0 polomeru R resfme tak, ze s pnmkou a vedeme rovnobezku a' ve vzdalenosti R. Ze stredu kruznice nakreslfme kruznici k' (0 polomeru vetsfm 0 R) a v prusecfku S je hledany stred oblouku R (obr. 37). Zaobleny prechod mezi dvema kruznicemi kl a k2 nakreslfme tak, ze z obou stredu kruznic vedeme kruznice 0 polomeru vetsfm 0 R a v jejich prusecfku je stred zaoblenf S (obr. 38). Napnmenf oblouku AB: zvoleny pocet stejne velkych dflu preneseme na prfmku t, ktera je tecnou kruznice (obr. 39). Prechod kruhovymi oblouky Zaoblenf mezi prfmkami a a b a danym polomerem provedeme tfm zpusobem, ze ve vzdalenosti poloa) 2 3 b) k Obr. 31 Kresleni kolmic a) pomoci kruzitka a pravitka, b) pomoci dvou trojuhelniku Obr. 34 Sestrojeni sti'edu kruznice urcene ti'emi body Obr. 35 Sestrojeni stfedu kruznice pomoci dvou trojuhelniku a) b) b b~~------~~-- a~~----~ B A B O'_ :i'f''''' a Obr. 36 Zaobleni mezi dvema pfimkami Obr. 32 Sestrojeni rovnobezek P?moci kruzitka a trojuhelniku (a, b), pomoci dvou trojuhe1niku (c) O a:: a Obr. 37 Zaobleni pfechodu mezi pffmkou a kruznici k, Obr. 38 Zaobleni pi'echodu mezi dvema kruznicemi s Obr. 33 Sestrojeni pravidelnych mnohouhelniku A12345B t Obr. 39 Napfimeni oblouku kruznice na pi'imku 15

17 Otazky a tikoly 1. U ved'te zasady pro kresleni car. 2. Procvicte nastavenf car a oblouku podle obr Sestrojte kolmici na danou pi'imku v bode A ave sti'edu mezi body CaD. 4. Rozdelte pravy uhe1 na ti'i stejne uhly, pouzijte kruzidla a pravitka. 5. Rozviiite kruznici mm na pi'fmku. 6. Nakreslete pravidelny osmiuhelnik a devftiuhelnik. 7. Zaoblete pi'echod mezi dvema pi'imkami, dvema kruznicemi o 0 50 a 30 mm a mezi pi'imkou a kruznici. 8. Procvicte nastavovanf car podle obr. 41. d) a) DODD DODD DODD DODD DODD DODD DODD Obr.40 b) c) d) e) Obr.41 16

18 2 NORMALZACE V TECHNCKEM KRESLEN Normalizace je usmerneni lidske Cinnosti z hlediska hospodarnosti, materialu, jakosti a vymenitelnosti vyrobku podle urcitych zasad. Soucasne umoznuje zvysovat produktivitu prace, dosahovat uspor materialu, lepe vyuzivat vyrobni prostfedky a zajistovat bezpecnost a ochranu zdravi pfi praci. Druhy norem Ceski technicki normy CSN vydava Cesky normalizacni institut (CSN). Cislovani norem je sefazeno systematicky podle sestidilneho tfidiciho znaku, pficemz na prvnich dvou mistech znaci tf{du, na dalsich dvou skupinu a zbyvajici cislo udava pofad{ normy ve skupine. Tfidici znak je uveden v zavorce pod oznacenim normy v pfipade, ze neni soucasti normy. Oznaceni CSN (umistene v prave horni casti ramecku kresliciho pole vykresoveho listu se sklada obr. 42) ze znacky CSN a cisla normy. V pfipade, ze je norma rozdelena do samostatnych cast!, pokracuje oznaceni normy cislem casti normy uvedenym za pomlckou a v pfipade, ze je cast normy jeste dale rozdelena do podcasti, uvadi se cislo podcasti za dalsi pomlcku (napf. CSN , CSN , CSN ). GESKA TECHNCKA NORMA Technlcke vjkresy - Metody promitimi- Cast 1: Pfehled Obr. 42 Norma CSN Cervenec 2000 C5N EN SO idiiso :1996 Od pfesli vsechny normy CSN na STN (Slovenske technicke normy) s puvodnim oznacenim a plnym znenim. (P'. CSN se znaci STN ). V pfipade, ze CSN pfejima evropskou nebo mezinarodni normu (popf. jiny dokument) bez jakychkoliv zmen, doplnku a uprav v textu pfejimane normy, sklada se oznaceni ceske normy ze znacky CSN a oznaceni (znacky a cisla) pfejimane normy (dokumentu) napf. CSN EN 24014, CSN EN Pfehled platnych norem uvadi CSN kazdorocne v Seznamu ceskych norem. Mezindrodn{ normy SO (nternational Organization for Standardization) vydava Mezinarodni organizace pro normalizaci. Normy SO jsou cislovany prubezne a nejsou tfideny jako CSN. V Ceske republice se po pfevzeti oznacuji napf. CSN SO Pfed vydanim mezinarodni normy pfedchazeji navrhy, a to: WD (Working Draft) - navrh pracovni skupiny, CD (Committee Draft) - navrh technicke komise, DS (Draft nternational Standard) - navrh mezinarodni normy, EC (nternational Elektrotechnical Commission) je mezinarodni elektrotechnicka komise. Evropski normy EN vydava pro potfebu zemi Evropske unie (EU) Evropska komise pro normalizaci CEN (Comite Europeen de Coordination des Normes). V pfipade, ze EN odpovida norme SO pfevzate jako CSN, nebude se zvlast pfejimat EN. Jestlize mezinarodni norma (SO nebo EC) byla pfevzata jako evropska norma, uvadi se oznaceni a rok vydani teto EN spolu se zkratkou idt (tj. identicke) na vykresovem listu vpravo pod ramecek. Stupen shodnosti s mezinarodni nebo evropskou normou je vyjadfen: dt (identicka) je shodna v technickem obsahu, stavbe a cleneni Eqv (ekvivalentni) je shodna v technic kern obsahu Neq (neekvivalentni) je rozdilna v technickem obsahu Mod (modifikovana) rna dohodnute odchylky v technickem obsahu. 17

19 Obsah a zpusob informacf v Seznamu norem CSN Norma je harmonizovana Plasty. Rury a tvarovky z polyetylenu Schvalena UCinnost Zmena *a 11.85, b 2.87, c 5.88, d 3.89, e 1.90, CS Cenova skupina 412 Katalog CSN EN ( ) pievzata ptekladem Plastove potrubni odpadni systemy (pro nizkou a vysokou teplotu) uvniti budov - Polypropylen (PP) Cast 1: Pozadavky na trubky, tvarovky a system idt EN :1998 Vydana CS Cenova skupina 414 Katalog CSN EN SO ( ) pievzata ptekladem Materialy z termoplastu pro tlakove trubky a tvarovky - Klasifikace a oznaeovani - Celkovy provozni (konstrukeni) koeficient idt SO 12162:1995 idt EN SO 12162:1995 Vydana CS Cenova skupina 208 Katalog DRUHY TECHNCKYCH VYKRESU Technicke vykresy, ktere se pouzivaji ve strojirenstvi, elektrotechnice, stavebnictvi i v jinych oborech, se rozdeluji podle zpusobu zhotovenf: nacrt se kreslf vetsinou tuzkou od ruky. Slouzi obvykle pro informaci, nemusi se kreslit v meritku a udavaji se v nem pouze zakladni k6ty; original se kreslf tuzkou nebo tusi, nejeasteji na pauzovacfm papiie, platne nebo pruhledne f6lii. Original je ureen pro zhotoveni kopie a je archivovan; kopie (snimek) je zhotovena z originalu rozmnozovanim. Kopie slouzi jako pracovni vykres pro vyrobu a montaz. Podle obsahu a ucelu: vyrobnf, ktere jsou ureeny pro vyrobu polotovaru, soueasti a montaz, pomocne, ktere jsou podkladem pro vyrobu, nabidku, propagaci apod. (obr. 43). 2.2 FORMATY VYKRESU Zakladni format je AO, rna plochu 1 m 2 a strany v pomeru 1: -J2 obr. 44. Rozmery zakladnich formatu jsou v tab. 2a. STN Norma je harmonizovana Plasty. Rury a tvarovky z polyetylenu Schvalena Ueinnost Zmena *a 11.85, b 2.87, c 5.88, d 3.89, e 1.90, CS Cenova skupina 412 Katalog Technicka normalizace umoznuje seriovvou, hromadnou a plynulou vyrobu, a tim ji urychluje a zlevnuje, zvysuje produktivitu prace, poskytuje vyhody narodnimu hospodarstvi i spotiebitelum, zajisfuje jakost vyrobku, dava piedpoklady k dokonalejsimu vyuziti energie, materialu a surovin, snizuje hmotnost vyrobku, tesi pracovni a zivotni prostiedi. Obr. 43 Rozdeleni vykresu podle ucelu a obsahu 18

20 Formaty vykresu jsou ldate, pouze format A4 je stojaty (obr. 45a). Je-li ti'eba, lze pouzft i formaty Al az A3 stojate a format A4 lezaty (obr. 45b). Uprava vykresovyeh listu se provadf podle obr. 46. K orientaei vykresoveho listu je doporuceno dvou orientacnfch znacek, ktere se umfsiujf na ramecek kreslfci ploehy. Znackou je rovnostranny trojuhelnfk. Znacky se kryjf se sti'edicimi useckami. Obr. 46. Tab. 2a. Rozmer vykresovych listu pro zakladnf formaty (prvni volba) Rozmery v mm Oznacenf Vykresovy Offznuty Format zakladnfho list original vykresu formatu (nejmensi (offznuta dovoleny kopie, rozmer) vytisk) AO 857 x x x Al 610 x x x 841 A2 436 x x x 594 A3 313 x x x 420 :r: A4 226 x x x 297 A5* 164 x x x 210 *) Dovoleno pouzivat jen v nutnych pffpadech Obr. 44 Odvozeni ze zakladnfho formatu 1 2 ~ 7PRO AOA A1 5 PRO A2 AZ A4 J 5T REDler ZNACKA A AO A1 A2 A3 A4,-----, ~ ~ ~ ~ ORENTACNi ZNACKA POPSOVE POLE POROVNAVAci MERiTKO SOURADNCOVA sit ~ 420 Obr. 46 Uprava technickeho vykresu Formdty vykresu A1 A2 A3 s: ClO A4 = ~ ~ ~ m Ve zvlastnieh pi'ipadeeh, kdy nevyhovuji zakladni formaty napi'. u vykresu sestavenf, dlouhyeh pi'edmetu, pouzivame prodlouzene formaty. Rozmery nekteryeh vybranyeh prodlouzenyeh formatu jsou v tab. 2b. Vyska prodlouzenyeh formatu nesmi pi'esahnout rozmer 841 mm a delka nema byt vetsi nd 1470 mm. 2.3 SKLADANf VYKRESU :e Obr. 45 Orientace vykresovych i stu formatu fady SO - A Vykresy originah'i a matrie se neskladaji. Kopie vykresu se mohou skladat pro: volne i'azeni do souboru (slozek), 19

21 pro prime svazani (sesiti apod.), pro svazanf (sesitf apod.) s prouzkem pro zachyceni. Prodlozene formaty se skladaji podle obdobnych zasad. Vykresy se skladaji nejprve po del prehybu kolmych ke spodnimu okraji vykresu a potom podel Tab. 2b. Rozmery prodlouzenych formatl'i (druha volba) Rozmery v mm Nasobek kratsf A2 A3 A4 strany pi'ehybu rovnobeznych se spodnim okrajem vykresu (obr.47). Snfmkuji-li se vykresy po sekcfch (u mikrosnfmkovani), vykres opati'fme delicimi liseckami a polohovym ramcem (obr. 48a). Po slozeni vykresu musi byt popisove pole na vrchnf strane slozeneho vykresu. V pi'ipade poti'eby (napi'. u vykresu inzenyrskych staveb) lze pouzft zvlastni formaty. Skladaji se na format A4 podle obr x x x x x x x x Doporucuje se pouzfvat prodlouzene formaty, ktere se tvoi'f zvetsenfm kratsfch stran zakladnfch formatii na hodnoty rovne nasobkiim jejich rozmeru. Oznacenf prodlouzeneho formatu se sklada z oznacenf zakladnfho formatu a jeho nasobku napi'. A4 x 5 (obr. 48b). FORMAT SCHEMA PREHYBU NA OELKU SKLAoANi NA VYSKU POLOHOvY RAMEe vykresu POPSOVE POLE Obr. 48a Skladani vykresii pfi mikrosnfmkovanf Obr. 48b Prodlouzene formaty A3 31 4x A4 3x 4x 5x AD 1641x rl-.'.. '7 f ~. 2;J;t l;: iii 1 f- ~ff-~, -l-+---t ~ i N, lrli ~ ",' N -~ ~... i 4 '" A1 N i-ti x6411! N' ~ ----; '" '" 210J ~ 2.4 MERTKA Obr. 49 A2! ",1 ( ~r--j A3 1297x4201 Obr ~1c:::::J '" () ~ W '" - N Mei'ftka, jejich velikost a zapisovani na vsech druzfch technickych vykresu se zvolf podle: licelu a obsahu vykresu, slozitosti a hustoty kresby zobrazeneho predmetu, pozadavku citelnosti a pi'esnosti kresby. Merftka pro vykresy jsou v tab. 3 Ph kreslenf obrazu na vykrese v ruznych meritkach se pisi mei'itka v popisovem poli takto: K6ty se zapisuji ve skutecne velikosti bez ohledu na to, zda je obraz soucasti nakreslen zmenseny nebo zvetseny.

22 Tab. 3. Meritka vykresu 2: 1 _0 Skutecmi velikost Merftka zmenseni Mei'ftka zvetsenf 1 : 1 1 : 2, 1 : 5, 1 : 10 1 : 20, 1 : 50, 1 : 100 2: 1,5:, 10 : 1 20: 1,50: 1 _SlJ.. Obr.50 1 : 1 Zvolene mei'itko se na vykrese zapisuje do popisoveho pole. Nemuze-i dojit k nedorozumeni, slovo Mei'ftko se nemusi uvadet (obr. 51). Je-i na vykrese pouzito vice nez jedno mei'itko, zapisuje se do popisoveho pole mei'itko hlavniho obrazu, ostatni mei'itka se zapisuji k odkazu nebo k pismenu oznacujici tvarovou podrobnost nebo i'ez. Je-i vykres male soucasti nakreslen v mei'itku zvetseni, doporucuje se nakreslit pro zlepseni nazornosti pi'edmet i ve skutecne velikosti. U obrazu, kde je meritko vysek vetsi nef meritko delek, musi se zapisovat obe Merftka a to na prvnim miste mei'itko delky a za sikmou carou meritko vysky (obr. 52). Mei'itko u obrazu se pise nejblizsim vetsim pismem nef k6ty na obrazech. Napi'. jsou-li k6ty psane pismem velikosti 3,5 mm, pise se mei'itko pismem velikosti 5 mm. Pro vetsi nazomost a pi'ehledne ok6tovani znazomime slozitejsi tvarovou podrobnost tak, ze se zobrazovana cast uzavi'e kruznici z tenke cary a zvetseny obraz tvarove podrobnosti se vynese mimo zakladni obraz a oznaci se shodnym pismem velke abecedy a uvedenim mentka (obr. 53). Vykresy vyrobnich postupu a nacrty se mohou kreslit v libovolnem mei'itku. Mefitko Obr. 51 Obr CARY Obr. 50 Pro zobrazovani se na vykresech pouziva nekolika druhu car. Podle grafickeho proveden( se rozdeluji cary na: pravidelne - pne nebo pi'erusovane, nepravidelne - obvykle kreslene od ruky; podle vzdjemneho pomeru tloustek (obr. 54a) delime cary na tenke a tluste, popi'. velmi tluste. Velmi tluste cary se pouzivajf ve stavebnictvi, napi'. pi'i kresleni komunikaci, v elektrotechnice pro vyznacenf pi'ipojek, svazku kabelu a vodicu apod. Ve strojfrenstvi pro lepene spoje. Tloust'ka car musf byt v cele dece nemenna. U pi'erusovanych a sti'idavych car (obr. 54b) maji byt velikosti mezer mezi carami a jinymi prvky (krome teckovanych car): u car 0 tlousice 0,35 mm a tencich nejmene 4 s, u car 0 tlousice 0,5 mm a tlustsich nejmene 2 mm. 1:2 Mei'itko 1 :1000/1:100 <M 1:1000/1:100) a) b) Tenka 1b16 y y 5:1 -tjl- Obr. 53 Kreslenf tvarove podrobnosti 2 Tlusta 3 Velmi tll!sta Obr. 54 Pouzitf car --tll--- 21

23 U teckovanych car rna byt mezera mezi teckami: pri tlousice cary 0,35 mm a mensi nejmene 2s, pri tlousice cary 0,5 mm a vetsi nejmene 1 mm. Tloust'ka car se voh z geometricke rady, ktera je odstupnovana priblizne s Cinitelem -/2, 0,13-0,18-0,25-0,35-0,5-0,7-1,0-1,4-2,0 mm Pro technicke vykresy se pouzivaji cary se vzajemne odlisnymi pomery tloustek (tab. 4). Tab. 4a. Druhy a tlousiky car na vykresech ve strojirenstvi a elektrotechnice Druh cary Tlousika cary Tenka 0,18 0,25 0,35 0,50 0,70 Tlusta 0,35 0,50 0,70 1,00 1,40 Velmi tlusta 0,70 1,00 1,40 2,00 2,00 Cara velmi tlusta se ve strojirenstvi nepouziva. Skupiny car 2, 3 a 4 se maji pouzivat pi'ednostne. Tab. 4b. Zobrazeni Zobrazeni cary Nazev Uziti (bez ohledu na pro pro elektrotloust'ku cary s) strojirenstvi techniku plna pravidelna tenka, tlusta tenta, tlusta, (velmi tlusta) velmi tlusta plna tenka tenta --.,f-- nepravidelna plna tenka tenta nepravidelna carkovana tenka tenka cerchovana tenka tenka _.. - cerchovana se dvema teckami tenka tenta _ teckovana - tenka Pismo typu A (d = h114)!.. 11:llillll ~! ii-. ii..!: i 111:11111!' lill;lilillilil!~:lillll!!~ i!mnx.!':',[:j. ~ Uill!~. llil Obr.55a Kolme pismo typu B AB CDEFGHJKLMNOP RS TUVWX Y Z abcdefghijklmnopqrstuvwxyz [(?l-=+x<>::::2,\%)].c:; ±vl' ==- Typy a rozmery pisma: A kolme - d = (1/14) h A sikme - d = (1/14) h - se sklonem 75 B kolme - d = (1/10) h B sikme - d = (1110) h - se sklonem 75 Obr.55b Obr. 54c - tlusta cara, 2 - tenka cara Charakteristika pisma Oznaceni Odpovidajicf rozmer Rozmery (mm) Vyska pisma velke abecedy h (14114) h 14 d 2,5 3, male abecedy c (10114) h 10 d 1,8 2,5 3, Mezera mezi pismeny al) (2114) h 2d 0,35 0,5 0,7 1 1,4 2 2,8 Mezera mezi slovy e2) (6114) h 6d 1,1 1,5 2,1 3 4,2 6 8,4 Tlousika car pisma d (1/14) h 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1 1,4 Pismo typu B (d = h110) Charakteristika pisma Oznaceni Odpovidajicf rozmer Rozmery (mm) Vyska pisma velke abecedy h (l0110)h lod 1,8 2,5 3, male abecedy c (7110) h 7d 1,3 1,8 3,5 3, Mezera mezi pismeny a1) (2114) h 2d 0,35 0,5 0,7 1 1,4 2 2,8 4 Mezera mezi slovy e2) (6/14) h 6d 1,1 1,5 2,1 3 4,2 6 8,4 12 Tlousika car pisma d (1/14) h 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,4 2 22

24 Mezera a mezi pismeny, ktere spolu nenavazuji rovnobeznymi carami napi'. LA, TV, lze zmensit na tloust'ky cary d. Pismo typu B se pouziva pi'ednostne. 2.6 POPsovANi VYKRESU, TECHNCKE PiSMO Vykresy, tabulky a ostatni teehnieka dokumentaee se popisuji teehniekym pismem podle CSN EN SO 3098 ( ). Vykresy se popisuji pismeny velke abeeedy a arabskymi cislieemi. Vyjimkou je psani merovyeh jednotek (napi'. kg, kp, mm atd.), kde se pouziva pis men male abeeedy. Pi'i popisovani vykresu a pi'i zpraeovani teehnieke dokumentaee se doporucuje pouzivat pismo kolme typu B (obr. 55). Sii'ka pis men abeeedy a cis lie neni jednotna, zavisi na vysee pis men h. Vyskuu pisma h volime nejcasteji 2,5-3, mm. 2.7 ROZMNOZovANi VYKRESU Originaly vykresft jsou velmi dftlezite jak pro vyrobu, tak pro dokumentaei. Proto se jieh pro vyrobu pi'imo nepouziva, ale ukladaji se do arehivu. V praxi se pouziva kopii, ktere mohou byt negativni, pozitivni, popi'. transparentni. Pi'i rozmnozovani vykresove dokumentaee se dnes pouziva rftznyeh teehnik a zpftsobft reprografie*). Diazografie (nespravne nazyvana svetlotisk) je teehnika vyuzivajici k vytvoi'eni obrazu vlastnosti vhodnyeh diazosloucenin (cpavku). Elektrografie je teehnika vyuzivajiei vlastnosti fotopolovodicft k vytvoi'eni latentniho nabojoveho obrazu, ktery v prftbehu vyvolavaciho proeesu pouta pigment. (Xerografie nazev podle pi'istroje Rank Xerox). Otazky a ukoly 1. Uved'te vyhody technicke normalizace. 2. Uved'te druhy norem pouzfvanych v CR. 3. Napiste rozmery formatu vykresu (o[fznuta kopie) a oi'fznuteho originalu A3 a A4. 4. Uved'te zasady pro kreslenf car. 5. ProcviCte psanf technickeho pfsma do sesitu. Vyska pfsmen 5 a 7 mm. 6. Nakreslete v merftku : 2 a 2 : 1 soucasti podle obr. 56. oj b) 012 o m Obr. 56 *) Reprografie je technologicky obor a zahrnuje vsechny zpusoby vyhotovovanf, uschovavanf technicke a ostatnf dokumentace. 23

25 3 ZOBRAZOVA.N NA TECHNCKYCH VYKRESECH 3.1 ZPUSOBY ZOBRAZovAN Zobrazenfm nazyvame nakreslenf obrazu pfedmetu (utvaru) na plochu, obvykle na rovinu. K zobrazenf uzfvame metod deskriptivnf geometrie. Nejuzfvanejsf metodou k zobrazenf prostorovych utvaru je promftani na rovinu zvanou prumetna. Promitani utvaru vzniklo abstrakci z procesu videnf a je pro potfeby technicke praxe nejjednodussim a nejvhodnejsfm zobrazenfm. Princip promftani Pfedstavte si pevny bod S a pevnou rovinu Jr, ktera timto bodem neprochazi (S ff. Jr). Promitani z bodu S do roviny Jr nazyvame zobrazeni, ve kterem bodu A prostoru jako vzoru odpovida prusecik pfimky SA s rovinou Jr jako obraz A' (obr. 57). Misto stfedu promitani je mozno volit smer promitani. Druhy promitani a) Stfedove promitani. Je urceno stfedem S promitani a prumetnou Jr (S ff. Jr). Stfed S je bod a prumetna Jr je rovina. Stfedovy prumet A' bodu A ziskame jako prusecik pfimky SA s rovinou Jr (obr. 58). b) Rovnobezne promitani. Je urceno smerem promitani s a prumetnou Jr (obr. 59). Smer promitani s urcuje polohu promitacich pfimek, ktere jsou navzajem rovnobezne. Podle polohy smeru s rovnobezneho promitani vzhledem k prumetnam rozeznavame dva druhy rovnobezneho promitani: pravouhle promitani, pfi kterem je smer promitani k prumetne kolmy (obr. 60a), kosouhle promitani, pi'i kterem je smer promitani k prumetne kosy a svira s ni uhel qj (obr. 60b). Pro zobrazeni na technickych vykresech se pouziva pravouhle promitani na nekolik prumeten. STRED PROMiTANi PROMiTACi PRiMKY )s ~; VZORY y~ '-'-'-' ,.,.. OBRAZY Y ' --- A p. 'r '-----r---, Obr.57 Obr. 59 Rovnobezne prornitani ' Obr. 58 Stredove prornitani Obr. 60 Prornitani a) pravouhle, b) kosouhle 24

26 Casto se vyzaduje takove zobrazeni pfedmetu, z nehoz je na prvni pohled zfejmy celkovy tvar pfedmetu, napf. pro katalogy nahradnich dilu, propagacni materialy, navody a montazni postupy apod. Nazorne obrazy sestrojujeme obvykle temito druhy rovnobezneho promitani: pravouhlou axonometrii, kosouhlym promitanim Pravouhle promitani na nekolik prumeten Promitame na tfi az sest navzajem kolmych prumeten, ktere muzeme povazovat za 3 az 6 sten krychle (obr. 61). Prvni prumetna (vodorovna) je urcena soufadnicovymi osami x, y, nazyva se pudorysna a oznacujeme ji ':rr. Druha prumetna je urcena souradnicovymi osami x, z, nazyva se narysna a oznacujeme ji 2:rr. neti prumetnaje urcena soufadnicovymi osami y, z, nazyva se bokorysna (stranorysna) a oznacujeme ji 3:rr (obr. 62). Tyto tfi prumetny, tvofici tzv. promitaci kout, se nazyvajf hlavnf prumetny. Pn promitani do hlavnich prumeten umfstfme zobrazovane teleso do takove polohy vzhledem k prumetnam, aby jeho podstavy, x Obr. 61 NARYSNA Obr. 62 Hi hlavnf prumetny rovinne steny, hrany, osy byly rovnobezne nebo kolme k prumetnam. Takova poloha telesa se nazyva prucelna poloha. Jejf vyhodou je, ze steny a hrany rovnobezne s nekterou prumetnou se do teto prumetny promftaji nezkreslene, ve skutecnem tvaru a velikosti, umerne merftku zobrazeni. Hrany a steny, ktere jsou kolme k nektere prumetne, se promftajf do teto prumetny jako body nebo usecky. Prumety nakreslene na vykrese se isf od prumetu v narysne, pudorysne a bokorysne tfm, ze jsou kres eny v jedne rovine. To pfedpoklada ztotoznit jednu z prumeten, a to narysnu s niliesnou, sklopit do narysny kolem osy x pudorysnu a kolem osy z bokorysnu (obr. 63). Sklopenf prumeten do narysny nazyvame sdruzenfm prumeten a prumety ve sdruzenych prumetnach nazyvame sdruzene prumety (obr. 64). Prumety geometrickych utvaru, napf. bodu, usecek. rovin do jednotlivych prumeten rozlisujeme v deskriptivnf geometrii cfselnymi indexy; prumety v pudorysne oznacujeme indexem, v narysne indexem 2, v bokorysne indexem 3. Sdruzene prumety geometrickych utvaru musf byt v nakresne umfsteny tak, aby dvojice odpovfdajicich prumetu bodu utvaru, napf. A" A2 (A2' A 3), dely na kolmicich, tzv. ordinalach k soufadnicovym osam x (z) - viz obr. 65. Na technickych vykresech se nekreslf soufadnicove osy x, y, z, ani promftaci pffmky a ordinaly a jednotlive prumety geometrickych utvaru (bodu, usecek, rovin) se neoznacujf indexy (obr. 66). Jednotlive prumety telesa nesmfte na vykresu umistit ibovolne. Pudorys musf byt umfsten presne pod narysem, bokorys musf byt umfsten ve stejne vysi s narysem (obr. 66). Vzdalenosti mezi sdruzenymi prumety volime vzhledem k umfstenf k6t a nejvhodnejsimu vyplnenf obrazove plochy vykresu. Pfedmet mdzeme podle potfeby promftat do jedne az sesti hlavnich prdmeten (obr. 67). Krome jiz uvedeneho narysu, pddorysu a praveho bokorysu dostaneme (obr. 68): levy bokorys - prdmet do leve bokorysny pri pohledu smerem L, N z B ~ 2n z ----~~ )( r NARYSNA BOKORYSNA x 0 Y x o / -" / yl, / PUDORYSNA p Y Obr. 63 Sdruzenf prumeten A, Obr. 64 Sdruzene prumety telesa 25

27 spodni pohled - prumet do vodorovne prumetny, rovnobezne s pudorysnou pl'i pohledu smerem S, zadni pohled - prumet do roviny rovnobezne s narysnou pi'i pohledu smerem Z. Otaceni hlavnich prumeten do narysny je na obr. 69. Zadni pohled musi byt na vykrese oznacen nadpisem POHLED ZEZADU (obr. 68) Nazorne zobrazovani Pro nazorne zobrazeni pi'edmetu uzivame pravouhli promftdn{ na jednu prumetnu (pravouhlou axonometrii) a kosouhle promitani. Pravouhle promitani na jednu prumetnu (pravotihla axonometrie) V technickem kresleni pouzivame obvykle dvou zvlastnich pnpadu pravouhle axonometrie, u nichz neni nutne sestrojovat axonometricky trojuhelnik a pomery zkracenf pro vynasenf rozmeru ve smeru os x, y, z, coz usnadiiuje sestrojenfaxonometrickych prumetu. Pro technicke vykresy jsou doporuceny tyto Axonometrie: dimetrie, izometrie a kosotihla axonometri. ~! f- POHLED ZEZADU ~ N CTJBTlDJ z lli=b c:::!jj ~ LLD ~ ~q --<m Metoda E Obr.68 a) Umistenf sdruzenych prumetu Metoda A Obr. 68 b) Zakladni metoda promitani je v. kvadrantu - Metoda E. V zahranici se casto pouziva metoda A,---~~------~~ L L -.J Obr. 69 Otacenf hlavnfch prumeten do roviny nakresny (narysny) Obr. 65 Pravouhle prumety telesa do hlavnfch pn1meten [131 25'1 CD -- L Obr. 70 Dimetricke prumety os x, y. z Obr. 66 Technicke zobrazeni predmetu Obr. 67 Smery promitani pri zobrazeni telesa do sesti prumeten N - pohled zepredu (narys) P - pohled shora (pudorys) B - pohled zleva (bokorys) L - pohled zprava S - pohled zdola Z - pohled zezadu N Obr. 71 Dimetricky prumet krychle 26

28 Pri dimetrickem promitani sviraji osy x a z uhel 97 (presne 97 10'), osy x a z sviraji uhel 131 (presne ') - viz obr. 70. Pomery zkraceni jsou pro osy x a z stejne, a to 0,943 : 1, ve smeru osy Y je zkraceni dvojnasobne (0,471 : 1). Kresleni zjednodusime, nanasime-li ve smeru os x a z rozmery nezkracene a zkratime-li rozmery ve smeru osy Y na polovinu. Takto zjednoduseny dimetricky obraz je asi 0 6 % zvetseny. Na obr. 71 je v technicke dimetrii zobrazena krychle s vepsanymi kruznicemi ve stenach. Prumety kruznic ve stenach jsou elipsy ej, e2, e3, pncemz elipsa el v prucelne stene se blizi kruznici a elipsy e2 a e3 jsou shodne. Je-li delka hrany s, je u zjednoduseneho dimetrickeho prumetu sx, = s, Sy = 0,5s, Sz = s; delka hlavni osy vsech elips 2al - 2a2 = 2a3 "'" 1,06s, delka vedlejsi osy 2b u elipsy el je 2b1 "'" 0,955s, u elips e2, e3 je 2b2 = 2b3 "'" 0,353s. Dimetricky prumet telesa je na obr. 72. Nejjednodussim axonometrickym prumetem je izometricky prumet. V izometrickem prumetu jsou osy x a y skloneny k vodorovne pi'imce 0 uhel 30 (obr. 73) a pomer zkraceni je u vsech os stejny a) z (0,816 : 1). Pro zjednoduseni kresby nanasime rozmery zpravidla nezkracene. Na obr. 74 je v izometrii zobrazena krychle s kruznicemi ve stenach. Prumety techto kruznic jsou shodne elipsy, jejichz osy jsou shodne s uhloprickami kosoctvercu, do nichz se promitaji steny krychle. Stredni pricky techto kosoctvercu jsou sdruzenymi prumery elips, ktere jsou kosoctvercum vepsany. Je-li skutecna velikost strany krychle s a nanasime-li rozmery nezkracene, pak delky os elips jsou 2a = 1,226s a 2b = 0,707s. Telesa zobrazovana v dimetrii a izometrii umisfujeme v prucelne poloze vzhledem k souradnicovemu systemu (0, x, y, z), hrany nebo osy zobrazovanych teles umisiujeme pokud mozno v osach x, y, z nebo na pi'imkach s nimi rovnobeznych (obr. 75). Podle smeru promitani vzhledem k vodorovne prumetne muzeme zobrazit teleso v nadhledu (obr. 72a) nebo v podhledu (obr. 72b). Kosouhla axonometrie Pri kosouhlem promitani promitame predmet pod kosym uhlem do nektere prumetny, zpravidla do narysny. Osy x a Yk sviraji uhel W (obr. 76) a pomer zkraceni rozmeru ve smeru osy Yk je k (obvykle W = 135 a k = 0,5). x "'----""'y Obr. 72 Dimetricky pn'imet telesa a) nadhled, b) podhled Obr. 75 Umfstenf telesa vzhledem k soui'adnicovemu systemu z z x x Obr. 73 zometricke pn'imety os x, y, Z Ohr. 76 Kosouhle pn'imety os x, y, Z 7 N en x Obr. 74 zometricky pn'imet krychle Ohr. 77 Kosouhly pn'imet krychle 27