Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin. Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c. RNDr. Václav Dombek, CSc.

Transkript

1 CEEMIR Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c. RNDr. Václav Dombek, CSc.

2 Představení CEEMIR Období řešení Finanční objem projektu tis. Kč Podpora projektu (TA ČR) tis. Kč

3 Představení CEEMIR Centrum kompetence je tvořeno výzkumnými organizacemi: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Česká geologická služba a těžebními a vývojovými projekčními podniky: Diamo s.p. Sedlecký kaolin a.s. RPS Ostrava a.s. Watrad spol. s r.o.

4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CEEMIR

5 Cíle CEEMIR Hlavním cílem projektu je shrnutí dosavadních poznatků v problematice surovin, které se řadí mezi kritické komodity EU, včetně vytipování vhodných ložisek nerostných surovin a návrhu efektivního a environmentálně šetrného způsobu jejich těžby a úpravy.

6 Cíle CEEMIR V roce 1992 ukončena činnost rudného hornictví - od té doby nebyly v této oblasti vynakládány žádné finanční prostředky na výzkum. V rámci CK bude: na základě doposud provedených průzkumných prací provedena kategorizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů, vč. výskytu předmětných surovin v existujících odpadech z těžby, budou vymezeny perspektivní oblasti s perspektivními zdroji, u vybraných objektů bude prováděn výzkum a budou vyvíjeny metody jejich technologického zpracování, možnosti využití inovačních těžebních postupů a rozvinuty metody ekologického monitoringu zpracování a těžby.

7 Cíle CEEMIR Aktivity Centra kompetence jsou v souladu s cíli definovanými v Usnesení Evropské komise a rozpracované Surovinové politiky ČR. Výzkum CK navazuje na Raw Materials Initiative EU zaměřené přednostně na neenergetické suroviny a explicitně definující Kritické komodity EU.

8 List of strategic and critical raw materials Aluminium Rhenium Beryllium* Tellurium Bentonite Lithium Diatomite Nickel Graphite* Molybdenum Antimony* Silica sand Borates Titanium Tantalum* Magnesite Feldspar Niobium Gypsum Germanium* Barytes Silver Chromium Tungsten* Cobalt* Magnesium* Fluorspar Perlite Indium* Rare earths* Bauxite Talc Clays (and Kaolin) Vanadium Copper Limestone Gallium* Platinum Group Metals* Iron ore Zinc Manganese * - critical Source: European Commission 2010

9 Vazby CEEMIR na cíle Národních priorit Posílení udržitelnosti zásobování nerostnými surovinami v oblasti Přírodní zdroje (potřeba zavádění nových způsobů efektivního využívání přírodních zdrojů v ČR) Technologie a výrobky zvyšující celkovou účinnost využití primárních zdrojů (certifikované metodiky a technologie pro těžbu a úpravu nerostných surovin) Nové recyklační technologie, jejichž výstupem jsou látky srovnatelné kvalitou s výchozími surovinami (získávání doprovodných/ kritických kovů z odkališť a hald) Politika zaměstnanosti zvyšující kompetence pracovní síly a rozšiřující absorpční kapacitu trhu práce (pozitivní výsledky na zájmových lokalitách mohou vést k podpoře a zvýšení zaměstnanosti v dotčených regionech) Zvýšit efektivnost, bezpečnost, udržitelnost a spolehlivost procesů (včetně snížení energetické a materiálové náročnosti) s využitím GPTs (navržené technologie musí být efektivní, materiálově nenáročné a ekologické).

10 WP2: Potencionální zdroje v ČR Shromáždění současných znalostí v dané problematice a jejich poskytnutí následujícím WP. Vytvoření pasportů perspektivních lokalit z hlediska obsahu kritických surovin. Klasifikace vybraných lokalit na základě vyhodnocení jejich prozkoumanosti. Navržení dalšího postupu aplikovaného výzkumu u vybraných lokalit, doporučení postupu odběru hmotného materiálu pro další výzkum (technologický, mineralogický vzorek apod.).

11 WP3: Mineralogicko-geochemická charakteristika perspektivních zdrojů Mineralogicko-geochemická charakteristika surovin a vymezení užitných složek. Mineralogicko-geochemické metody pro sledování vlivu těžby a úpravy surovin na životní prostředí. Speciální mineralogicko-geochemické metody pro stanovení stáří a geneze mineralizace u vhodných objektů. Vymezení ložiskových objektů na podkladě zjištěných složek kritických surovin a případné upřesnění metalogenetických poměrů.

12 WP4: Prostorové modelování ložisek nerostných surovin Morfotektonická analýza na základě digitálního modelu reliéfu současně s využitím široké škály distančních satelitních, případně leteckých dat. Vizuální analýza digitálního modelu reliéfu (DMR). Detailní analýza v prostředí GIS (analýza sklonitosti, svahové expozice, analýza horizontální a vertikální křivosti atd. Vzájemná konfrontace a verifikace, s následnou syntézou těchto metod a terénní mezoskopické strukturní analýzy. Analýza radarových dat s následným statistickým vyhodnocením hustoty liniových objektů např. v prostředí ArcGIS Spacial Analyst.

13 Vytvořený prostorový digitální model ložiska bude využit pro komplexní zhodnocení ložiska podle požadavků ostatních skupin: o WP3 obsahy zájmových prvků ložiska a jejich distribuce o WP6 podklady pro analýzu báňsko-technických podmínek o WP7 lokalizace oblastí pro odběr velkoobjemových vzorků o WP8 alternativní odhady zásob podle měnících se podmínek využitelnosti

14 WP5: Legislativní a environmentální vymezení dostupnosti nerostných surovin Analýza stávajících právních norem vztahující se k těžbě a úpravě nerostných surovin. Vytipování nedostatků a kritických míst ve stávající legislativě (horní zákon, právní normy v oblasti ŽP atd.). Návrh úpravy platné legislativy. Posouzení lokalit vytipovaných potencionálních ložisek nerostných surovin s ohledem na životní prostředí. Vliv těžby a úpravy nerostných surovin na ŽP a rizika spojená s výstavbou a provozem zařízení k tomu určených.

15 WP6: Analýza báňskotechnických podmínek dostupnosti vybraných ložisek nerostných surovin Zhodnocení současného stavu a doporučení technologií pro možnost otevření a vydobytí nových ložisek či znovuobnovení těžby na vybraných lokalitách. Vytipování perspektivních velkoobjemových ložisek s výskytem doprovodných, dosud nezískávaných prvků, případně deponie odpadů a surovin s nedořešenou úpravou. Geomechanické posouzení hornin z hlediska stability důlních děl a ponechaných pilířů s uvedením moderních výpočetních metod hodnocení.

16 Výzkum možnosti využití v minulosti zpřístupněných ložisek v ČR. Samostatnou části studie bude řešení bezpečnosti práce v souladu s platnou legislativou, budou v ní popsány možná rizika těžby a eliminačních opatření.

17 WP7: Technologie úpravy nerostných surovin a odpadů Získání podkladových údajů pro další výzkumné práce. Příprava metodiky zpracování archivních údajů, optimalizace metodiky odběru rudních a horninových vzorků a výběr vhodných úpravnických technologií včetně hodnocení jejich případných dopadů na ŽP. Upřesnění míst pro odběr technologických vzorků. Technologické analýzy surovin z hlediska možného nasazení vhodných separačních technologií. Laboratorní experimentální zkoušky zaměřené na nalezení optimálních podmínek fungování těchto technologií a dosažení jejich maximální účinnosti.

18 Odzkoušení řady úpravnických separačních technologií: o Využívajících odlišných fyzikálních (hustoty, magnetické susceptibility, elektrické permeability) nebo fyzikálně chemických povrchových vlastností (hydrofobnosti) separovaných složek o Budou studovány specializované procesy iontové flotace, elektrodialýzy, iontové výměny apod. Dosažené výsledky budou syntetizovány a v rámci možností přeneseny do ověřovacího poloprovozního stadia, jehož cílem bude návrh a projekce (popřípadě výroba) technologické linky pro zpracování sledovaných surovin.

19 WP8: Ekonomika ložisek nerostných surovin Ekonomika ložisek nerostných surovin obecně (nerostné suroviny vytipované ve WP2): o problematika výhradních a nevýhradních ložisek, o vývoj poptávky a nabídky po nerostných surovinách, o prognóza poptávky a nabídky založená na extrapolaci časových řad, o vývoj cen na světových trzích po nerostných surovinách, jejich prognóza založená na extrapolaci časových řad, o hledání závislostí cen nerostných surovin a situaci na trhu.

20 Ekonomika konkrétních ložisek nerostných surovin (vyplyne z WP6 a WP7): o možnosti srovnání navržené technologie dobývání se zahraničními těžebními společnostmi, o odhad provozních nákladů a výnosů konkrétní technologie dobývání, o hodnocení efektivnosti provozu založené na simulacích s ohledem na prognózy vývoje trhu s nerostnými surovinami, o stanovení ceny ložiska konkrétních nerostných komodit.

21 Děkuji za pozornost