Téma: Z LAVIC DO PŘÍRODY. číslo 14. jaro 2010 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Portrét JARMILA ICHOVÁ

Transkript

1 číslo 14 jaro 2010 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Portrét JARMILA ICHOVÁ Jan Kukrál LESNÍ PEDAGOGIKA Jiří Guth SKEPTICKÝ ENVIRONMENTALISTA Za finanční podpory SFŽP, MŽP, Jihočeského kraje a Magistrátu města České Budějovice Téma: Z LAVIC DO PŘÍRODY

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA, České Budějovice tel ) Poradna: pondělí 10:00 14:00 h. (především energetika) středa 13:00 16:00 h. (především procesně-právní poradenství) čtvrtek 14:00 17:00 h. (především ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin) Specializované poradenství v oblastech: energetika, alternativy pro zemědělství, ochrana přírody a ekologická obnova po těžbě surovin, procesně-právní poradenství. CASSIOPEIA, České Budějovice (info@cegv-cassiopeia.cz, tel ) Poradna: úterý a čtvrtek 12:00 15:00 h. Specializované poradenství v oblastech: environmentální výchova dětí a mládeže, pro pedagogické pracovníky tvorba a realizace školních vzdělávacích programů, budování školních přírodních zahrad. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU, Třeboň (vydry@vydry.org, tel ) Poradna: středa a čtvrtek 14:00 18:00 h. Specializované poradenství v oblastech: odpady, handicapovaní volně žijících živočichové, ochrana volně žijících živočichů a problematika škod způsobených chráněnými živočichy. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologiedaphne, České Budějovice (daphne@daphne.cz, tel ) Poradna: pondělí pátek 9:00 do 15:00 h. Specializované poradenství: hospodaření šetrné k přírodě a krajině, dotační možnosti pro péči o přírodu a krajinu, zákonné povinnosti zemědělců vzhledem k životnímu prostředí, ochrana přírody. EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS, Tábor (poradna@eps.cz, tel ) Poradna: pondělí 13:00 18:00 h. středa 9:30 13:30 h., pátek 9:00 12:00 h. (Mgr. Jana Kravčíková, Mgr. Markéta Višinková) Specializované poradenství: základní bezplatná právní pomoc v oblastech souvisejících s ochranou ŽP. EKOCENTRUM Elektrárna královského města Písku, o.p.s. (marek.andel@quick.cz, tel ) Poradna: úterý a středa 9:00 11:00 h. Specializované poradenství: obnovitelné zdroje energie, vzdělávání a environmentální výchova dětí a mládeže. EKOWATT, České Budějovice, (karel.srdecny@ekowatt.cz, tel ) Poradna: pondělí a středa 13:00 17:00 h. Specializované poradenství: energetické úspory a obnovitelné zdroje energie. FLORIANUS, Jindřichův Hradec (florianus@seznam.cz tel ) Poradna: čtvrtek 14:00 18:00 h. Všeobecné poradenství Specializované poradenství: přírodní zahrady. JIHOČESKÉ MATKY, České Budějovice (jihoceske.matky@ecn.cz, tel ) Poradna: středa 10:00 16:00 h. Specializované poradenství: metodická pomoc pro účast ve správních řízeních týkajících se ochrany přírody a krajiny, pomoc při zapojování veřejnosti do procesů EIA, metodická pomoc při zakládání občanských sdružení. OCHRANA FAUNY ČR (ekocentrum@ochranafauny.cz, tel ) Poradna Votice: pondělí čtvrtek 8:00 16:00 h. Poradna Tábor: pondělí čtvrtek 8:00 16:00 h., pátek 8:00 12:00 h. Poradna Příbram: středa 10:00 15:00 h. Specializované poradenství v oblasti výuka průřezových témat na školách. ROSA, České Budějovice (rosa@rosacb.cz, tel ) Poradna: pondělí a úterý - 13:00 17:00 h., čtvrtek 8:00 12:00 h. Specializované poradenství: udržitelná spotřeba, přírodní zahrady a permakultura, ekologické zemědělství, ekodítě (ekologické pleny a dámské hygienické potřeby). ZO ČSOP Šípek, Český Krumlov (sipek@roklinka.cz, tel ) Poradna: pondělí a středa 13:00 16:00 h., úterý 9:00 12:00 h. a 13:00 16:00 h. čtvrtek 9:00 12:00 h. (po domluvě i mimo tyto hodiny) Všeobecná ekoporadna ZO ČSOP Šumava Vimperk (poradna@csopsumava.cz, tel ) Poradna: prostory se připravují Specializované poradenství: ochrana přírody a krajiny ve vztahu k regionu Vimperska, druhová ochrana rostlin a živočichů, životní prostředí, ekologické zemědělství, trvale udržitelný způsob hospodaření. PODROBNĚJŠÍ INFORMACE O VŠECH PORADNÁCH A DALŠÍ KONTAKTY NAJDETE NA Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. MĚSÍC VE DNE Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice krasec@krasec.cz O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec V e l k é f o t o n a o b á l c e: Foto Václav Bartuška SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI VÁM NABÍZÍ: vbiopotraviny, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU vbio OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK, BIOVÍNO vpotraviny PRO VEGETARIÁNY A VEGANY včerstvé KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO KAGOR vvelký VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB vbio JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY vbio POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS vvelký VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ vmed, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY vpřírodní KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA vsolné LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU vvonné OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE vknihy O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU vknihy S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU vekologické ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY ECOVER A SODASAN vkaždé PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY ) JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK OTEVÍRACÍ DOBA: PO PÁ 8,30 18,00 SO 8,30 12,00 Bližší informace na tel. č , S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Toto číslo Krasce vyšlo s podporou Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí, Jihočeského kraje a Magistrátu města České Budějovice. KRASEC 2010 ISSN

3 EDITORIAL Z OBSAHU Milé a vážené čtenářky a čtenáři, Výchova ekologická, environmentální, globální, výchova k udržitelnému životu... Někdy se poněkud ztrácíme v pojmoslovných tahanicích. Stejně tak bývá ne úplně jasné, co všechno vlastně těmito slovy myslíme. O tom všem je část textů z dnešního čísla. Ale především si přečtete o konkrétních lidech a jejich aktivitách, o tom, jak pestrou praktickou náplň tahle oblast může nabízet. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) je dnes často frekventované, vděčné téma skoro každý se chlubí, že i on se přece chová ekologicky. Potíž vězí ve faktu, že naše představy se v tomto směru navzájem velmi liší. Co to vlastně znamená, žít a chovat se ekologicky? A pokud už si jakousi představu vytvoříme, tak jak k takovému životnímu postoji vychovat děti? Nebo dokonce motivovat dospělé spoluobčany? A jde to vůbec? Neexistuje jednoznačná odpověď na tyto a desítky souvisejících otázek. Ostatně soudím, že není třeba hledat teoretické odpovědi. Nejspolehlivější cestou je totiž snažit se každý sám, na svém místě a v rámci svých možností. Snažit se podle svého nejlepšího svědomí, bez ohledu na někdy pesimistické globální vyhlídky a souvislosti. Pokud jde o děti, tak určitě nejdůležitější je osobní příklad. Když učitel nežije podle toho, co při hodinách káže, když se snaží jen přenášet informace a odkudsi vyčtené zásady, pak asi nemůže mladou dušičku nijak nadchnout a probudit v ní lásku k přírodě, lásku ke všemu živému, zodpovědnost za každý vlastní čin a vědomí jeho následků... Což je podle mne podstatou módního termínu EVVO a tenhle základ chápali moudří kantoři mnohem dříve, než se začaly objevovat nejrůznější manuály, standardy environmentální osvěty, dávno předtím, než se ekologická výchova stala průřezovým tématem školních vzdělávacích programů. A vice versa: ve ŠVP mohou být sebehonosněji popsány zásady, formy a cíle ekologické výchovy, jenže pokud neprojdou rukama tvořivého a zapáleného učitele, bude to pro nadějnější budoucnost dětí i planety Země úplně k ničemu. Zcela přesně to popisuje Jarmila Ichová, náš dnešní host v rubrice Portrét. Zkusme se tedy zamyslet úplně jednoduše, sami nad sebou, nad náplní každého dne a před každým, zdánlivě bezvýznamným rozhodnutím. Nemohlo by být lepší? ZDENKA JELENOVÁ, jeleni@mybox.cz POHLEDEM JAROSLAVY BROŽOVÉ Na občana příliš odborné? Začátkem února proběhla na radnici prezentace Integrovaného plánu organizace dopravy v Českých Budějovicích. Akce sice byla určena zastupitelům a veřejnost pozvána nebyla, ale jednotliví občané, kteří se sem přesto vloudili, se dozvěděli pozoruhodné informace. Zpracovatelé plánu dostali od radních zadání, aby zhodnotili stávající situaci a navrhli řešení pro budoucnost. Lapidárně řečeno: jak zprůjezdnit město, věčně ucpané automobily. Některá z navržených opatření např. odvedení nákladní dopravy mimo centrum, optimalizace umístění zastávek MHD a přechodů pro chodce vzbuzovaly naděje. V zadání ovšem chybělo to podstatné snaha o eliminaci zbytečných jízd motoristů motivováním veřejnosti k používání MHD, k cestám pěšky a na kole. Tuto motivaci zajisté nezvýší ani plánovaná masívní výstavba nových komunikací a rozšiřování stávajících, ani rozpačitý návrh řešení preferenčních pruhů pro MHD, který zpracovatelé plánu nazvali kompromisem mezi radikálnějším řešením a požadavky motorizované veřejnosti. A tak se možná dočkáme jen několika dílčích úseků vozovek s vyznačenými preferenčními pruhy, které ovšem PORTRÉT JARMILA ICHOVÁ Str. 6-7 Venku v přírodě vznikají úplně jiné, bližší vztahy mezi učitelem a žáky... Je pravda, že od výuky ve škole se musí oddělit ale studenti si na to brzy zvyknou." ZDENKA JELENOVÁ KROK ZA KROKEM Str V Jihočeském kraji je relativně málo škol zapojených do školních projektů s environmentální tematikou. Jsou náročné na přípravu, vedení i vyhodnocování, umožňují však hlubší prožití zkoumané skutečnosti, učí žáky myslet v souvislostech a vnímat skutečnost z různých úhlů pohledu. TOMÁŠ SMRŽ FEJETON Str v tom jsem ucítila palčivou bolest, vyletěla jsem i s chladivou mastí půl metru vysoko a vyjekla: Aúú, ty mrcho, rozmačkám tě na cimpr campr! a ze zad jsem si setřásla dvě vosy. Vysvětlovat jsem už nemusela nic. IRENA VACKOVÁ AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4 5 PORTRÉT Jarmila Ichová: Potřebuju k někomu patřit 6-7 Z REGIONU Jan KUKRÁL Lesní pedagogika v Písku 8 Svatomír MLČOCH Budoucnost Mariánského náměstí je ohrožena 9 Edvard SEQUENS Monika MACHOVÁ Protnou krajinu další dráty? 9 Monika PÝCHOVÁ Jedeme na statek 10 Michal NOVOTNÝ Kterak se třídí ve Strakonicích 12 PŘÍLOHA PRO RODINU Záchod a pitná voda? Jarní úklid ekologicky Život v bažinách Výlety bez aut nebudou řešit průjezd celým městem a časem opět upadnou v zapomenutí jako podobné pokusy v minulosti. Problémy s ulicemi, téměř zatarasenými parkujícími vozidly, se plán nezabýval, neboť součástí zadání nebylo zabývat se dopravou v klidu. Na námitku, že přece doprava v klidu s tou v pohybu souvisí, náměstkyně primátora uvedla, že řešení je velmi obtížné, protože část občanů chce výstavbu nových parkovišť, jiná je odmítá a žádá si více zeleně. Připomněla, že Češi neradi za parkování platí a že podzemní parkoviště jsou velmi nákladná záležitost. Leckoho z přítomných ale jistě napadlo, že nemálo financí města a kraje je vynakládáno na zplavnění Vltavy. Radní to považují za veřejný zájem, což mnoho Jihočechů kritizuje zejména proto, že řeka bude využívána jen cca po čtvrtinu roku. Podzemní parkoviště by sloužilo celoročně, na uklizení aut do podzemí by snad bylo možné získat peníze z evropských fondů, a pak by parkovné mohlo být finančně dostupné, zvláště kdyby zařízení provozovalo samo město. Bylo by ovšem třeba přehodnotit celý systém parkování ve městě, který jeví spíše známky bezradné živelnosti. Na závěrečný dotaz z publika, zda se chystá podobná akce pro veřejnost, náměstkyně Popelová sdělila: S tím nepočítáme, protože je to materiál charakteru ryze odborného. Veřejnost nemá odborné znalosti, od toho máme v zastupitelstvu odborné komise, které jsou schopny tyto záležitosti fundovaně posuzovat. Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky. I II III IV TÉMA Věra SOUKUPOVÁ Environmentální, nebo ekologická výchova? 15 Zuzana ŠTĚTKOVÁ Zábavné poznávání přírody 16 Alena HRDLIČKOVÁ Inspirace od strakonických mopíků 17 NA NÁVŠTĚVĚ OS Hamerský potok 19 ESEJ Jiří GUTH Skeptický environmentalista 23 PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze FEJETON Irena VACKOVÁ O mé ekologické výchově 26 3

4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC 4 Podej tlapku a ukliď řeku v Písku Nový projekt na pomoc opuštěným a týraným zvířatům realizuje Ekologické centrum Elektrárna královského města Písku, o.p.s. Tato členská organizace sítě Krasec vznikla teprve před dvěma lety, ale její činnost se úspěšně rozvíjí má za sebou nedávnou úspěšnou výstavu o Šumavě (ve spolupráci se senátorem Miroslavem Krejčou), a na 17. dubna chystá tradiční úklid Otavy. Vloni se akce zúčastnilo na 80 lidí, sebráno bylo přibližně 800 kilogramů odpadů. Více o tomto ekocentru v příštím čísle. MAREK ANDĚL Novinky z Rosy Od března 2010 připravila českobudějovická ekoporadna Rosa pro základní a střední školy ekologické výukové programy (EVP) na témata, jimiž se dlouhodobě zabývá. Informace najdete na nebo si napište na evp@rosacb.cz. Celodenní seminář s názvem Klima doma pořádá Rosa 20. dubna v budově krajského úřadu. Výběr z témat: Jídlo z blízka, Jak se žije v nízkoenergetickém domě, Mikroklima, EKO i neeko značení, Car-sharing, Co platíme v ceně elektřiny a nešlo by to levněji? Bližší info na webu Rosy a Krasce. Loni v listopadu vydala Rosa publikaci Rádce pro ochranu životního prostředí v Českých Budějovicích. Praktická brožura má veřejnosti pomoci odpovědět na časté otázky. K dispozici je zdarma v ekoporadně Rosa, nebo na Vydání publikace finančně podpořil Magistrát města České Budějovice. ROSA Valící se kameny z Dřípatky Centrum ekologické výchovy Dřípatka nabízí pro školní rok 20010/11 dvoudenní pobytový výukový program pro studenty prvních ročníků středních škol a gymnázií. Pobyt začíná tříhodinovým ekologickým výukovým programem Valící se kameny v prostorách CEV. K dispozici je ucelená sbírka hornin a minerálů, geomapy. Navazuje půldenní geovycházka do lomu s odborníkem-geologem, možnost vycházky po městě se zapůjčeným tištěným geoprůvodcem, na rozhlednu Libín aj. Ubytování je možné v prostorách CEV, kde je ubytovna s kuchyňkou pro 40 osob, klubovna, učebna, odborná knihovna. Za cenu 195,-Kč na studenta (včetně noclehu), se EVP uskutečňuje v měsících září - říjen, minimálně pro patnáctičlenné skupiny a lze ho využít i jako součást navazujícího adaptačního pobytu pro nové kolektivy, se zajištěnými vlastními lektory. Více informací: DŘÍPATKA Potřebujeme vše, co spotřebujeme co spotřebujeme? LUCIE JÍLKOVÁ, jilkova@roklinka.cz V sobotu 13. února zahájila v prostorách Jihočeské vědecké knihovny svou cestu putovní výstava na téma udržitelného spotřebitelství, kterou pro občany Jihočeského kraje připravilo českokrumlovské Ekocentrum Šípek. Výstava je tvořena pěti panely, které dohromady představí šest typů značení výrobků, jež jsou při svém vzniku, existenci i zániku šetrnější vůči lidem i životnímu prostředí. Cílem výstavy je na takto označené výrobky upozornit a ukázat lidem, že při svém nákupu mají možnost volby. Že i oni mohou ovlivňovat svět kolem sebe a to pouhým výběrem obsahu svého nákupního košíku. Kromě toho, že si lidé výstavu mohli v průběhu března prohlédnout na několika místech, bylo pro ně na víkendy nachystáno několik doprovodných akcí. Během nich byl u výstavy přítomen zaměstnanec Ekocentra, zodpovídající dotazy návštěvníků, ti si mohli vyzkoušet své vědomosti a za odměnu získat čokoládovou odměnu. Dále byla pro návštěvníky připravena výtvarná soutěž pro malé i velké na téma Nakupuji šetrně. Výstava byla vytvořena v rámci projektu Potřebujeme vše, co spotřebujeme? aneb veřejná osvěta o (udr)žitelném spotřebitelství, který je finančně podpořen SFŽP a MŽP. Na zdárný průběh projektu přispělo také Město Český Krumlov a COOP Jednota Kaplice. Informace o dalších místech výstavy naleznete na Evvoluce přináší nové výukové materiály výukové materiály OLINA ZIGLEROVÁ, ekocentrum@ochranafauny.cz Projekt EVVO a průřezová témata na klíč aneb Evvoluce Centra ekologické výchovy Ochrany fauny ČR, který jsme podrobněji představili v minulém čísle Krasce, je v plném proudu. Cílem projektu je přinést učitelům základních škol mnoho užitečných materiálů do výuky průřezových témat, a žákům tak přiblížit tato témata zábavnou a hravou formou. V průběhu tří let trvání projektu budou ke všem šesti průřezovým tématům vznikat pracovní listy, hry, doplňovačky, rébusy, pomůcky, programy na interaktivní tabuli a další materiály. Vše bude podloženo metodickými materiály pro učitele. Pro mnohé žáky budou nejzajímavější počítačové hry zaměřené na osvojení témat. Každé průřezové téma bude zpracováno v pěti různých výukových programech neboli balíčcích. Veškeré materiály, které v projektu vzniknou, budou učitelům zdarma k dispozici. Ti je mohou získat na našich webových stránkách projektu, nebo v tištěné podobě na seminářích, které se budou konat v průběhu celého projektu. Již nyní si můžete na projektových stránkách stáhnout kompletní materiály k prvnímu výukovému programu s názvem Vzkaz v láhvi, ve kterém se prolíná environmentální a mediální výchova. Zabýváme se v něm PET láhvemi jako fenoménem dneška a tím, jak je pití vody ovlivněno reklamou. Pokud máte zájem o zasílání informací o vzniku nových materiálů či termínech seminářů, můžete se zaregistrovat na našich webových stránkách. Evžen maskot projektu

5 Zelené čtvrtky 2010 zelené čtvrtky HANA POLAUFOVÁ, Společnost Rosa a sdružení Calla pokračují v pořádání cyklu Zelených čtvrtků v galerii Měsíc ve dne, Nová ul. 3, České Budějovice. Rok 2010 zahájilo kontroverzní téma Smrčina lyžařů ráj? s Ing. Františkem Krejčím. Beseda o tom, zda lze sloučit NP Šumava s rozvojovými projekty na pravém břehu Lipna, se strhla v bouřlivou diskuzi o tom, zda mít, či nemít na české straně Smrčiny lyžařský areál a lanovku. Problematiku snížení znečištění životního prostředí emisemi, využití obnovitelných alternativních zdrojů energie, ale i topení biomasou divákům objasnil prof. Ing. Jan Moudrý, CSc. na únorové besedě Biomasa. V březnu si s Mgr. Zdeňkem Faltýnkem Ph.D. položíme otázku Promění klima naši přírodu? Dozvíme se více o vývoji a perspektivě (středo)evropské přírody, migraci, adaptaci a extinkci. V dubnu nás Ing. Vladimír Šámal na besedě Budějovická pro- a proti- povodňová opatření seznámí s tím, jak se v Budějovicích řeší nebezpečí povodní, jak se staví v záplavových zónách a jaké mohou být důsledky. V máji plánujeme setkání s RNDr. Alenou Markovou, která na besedě Češi ve spotřebitelském ráji přiblíží téma environmentálních dopadů spotřeby českých domácností, vliv domácností na změnu klimatu, a snad posluchači získají i motivaci chovat se šetrněji k životnímu prostředí. Zelené čtvrtky finančně podporuje v rámci projektu Pod korunou stromů MŽP a SFŽP, dále grant z Islandu, Lichtenštejnska, Norska v rámci EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a Magistrátem města České Budějovice. Radioaktivní odpad do Boletic? odpad do Boletic EDVARD SEQUENS, edvard.sequens@calla.cz Sdružení Calla a Jihočeské matky pokračují v aktivitách proti plánům na výstavbu úložiště radioaktivního odpadu v cenných lokalitách jižních Čech. Všem zájemcům nabízíme nové infomateriály. Jihočeský vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně hodnotné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Specifické využívání zdejší krajiny umožnilo zachování řady vysoce ohrožených biotopů a bohatých populací na ně vázaných druhů flóry a fauny. Patří tak nejen k nejcennějším územím v České republice, ale díky mezinárodnímu významu je chráněno v rámci soustavy Natura Polovina vojenského prostoru také leží na území CHKO Šumava, rovněž sem zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava. Správa úložišť radioaktivních odpadů ale zvažuje, že by zde bylo vhodné místo pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Samotná stavba úložiště by znamenala vážný zásah do životního prostředí jedná se v podstatě o hlubinný důl. Ten v přírodně vysoce cenné oblasti Boletic nemá místo. Bude k němu muset být vybudována rozsáhlá infrastruktura v podobě přístupových cest, vedení vysokého napětí a dalších staveb. V době zavážení odpadu do úložiště by přilehlými obcemi projížděly jaderné transporty. Hlubinné úložiště by nezvratně ovlivnilo život v obci i regionu. V důsledku uvedených činností lze očekávat pokles rekreační hodnoty oblasti, může poklesnout i důvěra v zemědělskou produkci z této lokality. To a ještě více se dočtou lidé v okolí Boletic, kam jsme ve spolupráci s Jihočeskými matkami distribuovali nově vydaný informační leták Radioaktivní odpad do Boletic?. Spolu s ním vyšla na konci roku i aktualizovaná skládačka Radioaktivní odpad: kam s ním?. Oba infomateriály zájemcům poskytneme v kanceláři nebo pošleme i ve větším množství. Kdo dá přednost elektronické verzi, najde ji ke stažení v pdf na stránce Foto Calla Autor pracuje v ekoporadně Calla. AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Veďte svůj tým efektivně V rámci projektu Podpora environmentálních, poradenských a výchovných center Jihočeského kraje Pod korunou stromů se konal v prosinci seminář Veďte svůj tým efektivně. Lektorka MgA. Irena Swiecicky z Neziskovky.cz přednášela, jak porozumět rozdílu mezi týmovou a skupinovou prací a zákonitostem fungování týmu. Jak zjistit, v jaké fázi vývoje organizace je vhodné uplatnit týmovou práci a v jaké to může být naopak brzdou. Účastníci se dozvěděli o teorii tří instinktů prezentované na Standstedské univerzitě a také znaky efektivních týmů i jejich vedoucích a o metodě koučování jednom z nejefektivnějších nástrojů vedení týmu. Semináře se zúčastnilo čtrnáct zástupců většiny členských organizací Krasce. Krasec se rozrůstá Na listopadovém 8. členském shromáždění bylo jednomyslně schváleno přijetí tří nových členů Krasce. Prvním byla Slavonická renesanční o.p.s., která byla již v předchozím roce pozorovatelem. Další členskou organizací se stala Daphne ČR institut aplikované ekologie z Českých Budějovic. Zatím poslední přijatou organizací se stala ZO ČSOP Šumava sídlící ve Vimperku. Daphne ČR a ZO ČSOP Šumava se již zapojily do projektu Pod korunou stromů, a to v oblasti poradenství. Projektový rok stromů S koncem dubna končí první rok projektu Pod korunou stromů, který se věnoval aktuálnímu tématu Klima a voda. Na počátku května startuje druhý projektový rok s názvem Stromy. Pro odbornou i laickou veřejnost se uskuteční semináře O památných stromech a Význam stromů v krajině. Pro děti a mládež je připravena volnočasová akce Stezka pod stromy a tematická soutěž pro školy Stromy kolem nás. Již tradiční konference EVVO pro pedagogy základních a středních škol se také uskuteční v tomto duchu. Nebudou chybět ani Zelené besedy či panelové diskuse. O všech chystaných akcích najdete potřebné informace vždy s předstihem na internetových stránkách Krasce a v aktuálním Nabídkovém katalogu. LENKA SMRŽOVÁ 5

6 PORTRÉT Jarmila ICHOVÁ: Potřebuju k k někomu patřit děti mne nabíjejí ZDENKA JELENOVÁ, jeleni@mybox.cz a děti mne nabíjejí Tohle číslo Krasce je věnováno ekologické výchově. Když jsme v rámci redakční rady diskutovali o tom, jakou osobnost vám v něm představíme, nemohl nás snad napadnout nikdo vhodnější než Jarmila Ichová. Učitelka biologie na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích, která se po celý Foto archiv Jarmily Ichové svůj profesionální život věnuje hledání způsobů, jak doslova dostat děti z lavic do přírody. A mnoho dětí ji (asi nejen za to) miluje už v roce 1999 získala cenu Zlatý Amos pro nejoblíběnějšího učitele. Byla u počátků CEGV Cassiopeia první výukové programy globální výchovy se vyráběly u Ichů v kuchyni a zkoušely na ZŠ Nerudova. 6 Děti a příroda jak se to rýmuje? Špatně. Děti jsou dnes úplně odtržené od přírody. Znají značky aut a orientují se v počítačových programech i v technických věcech, ale málokteré pozná, co za ptáka jim přiletí na okno nebo jaká v noci zahouká sova. Ve škole při biologii mají dojem, že to, o čem jim povídáme, vlastně neexistuje a rozhodně to není nic důležitého pro jejich život. Musí se to kvůli známkám naučit, ale zase to rychle zapomenou. Proto už dlouhá léta vedu přírodovědné kroužky, kde se snažím děti do přírody dostat. Jak vypadá vaše výuka přírodopisu? Pokud jde o hodiny, mám pověst náročné učitelky. Trvám na tom, že v nižších třídách musí být výuka postavena na tom, aby se naučili rozpoznat jednotlivé druhy, pochopit, kdo koho žere a jaké jsou mezi nimi nejrůznější vazby. Pro současnou mládež je to možná opravdu náročné, protože když jsme například nedávno měli poznávačku v sekundě, tak tři z deseti tříčlenných skupin vůbec nepoznaly vrabce! Dělá jim problém rozlišit kosa a hrdličku, smrk a borovici. Dřív to bylo jiné? Proč? No, my jsme měli jen televizi, dva programy, nic moc pro děti tam nebylo a byli jsme zvyklí zahodit tašku a jít do parku nebo do lesa za městem. Dneska děti zůstávají izolované doma, komunikují spolu navzájem přes internet, facebook, rodiče mají strach je vůbec pustit ven... Úplně se změnil styl života. Je možné tohle změnit? Asi ne, ale je třeba děti do přírody dostat. Když mají možnost někam vyjet, je to pro většinu velmi lákavé. S kroužkem Základy ekologie jezdíme ven pravidelně, dvakrát ročně na prodloužené víkendy, když jsou zrovna volné dny, v létě pak na tábor. Snažíme se aspoň občas spát pod širákem když se totiž uloží v lese, všechno ztichne a začnou vnímat les kolem, tak si mnohdy teprve začnou uvědomovat, že příroda opravdu existuje, žije, že les má jakousi moc a energii... Často se nám podaří uvidět na vlastní oči věci, o kterých si děti myslely, že jsou to jen báchorky učitelky a výmysly filmařů. Stačí třeba živý jezevec nebo liška. Pak teprve začnou vnímat a některé z nich mají na biologii buňky. Jiné třeba ne, ale zase jsou dobré do party, umí rychle rozdělat oheň, nebo se hodí na něco jiného. Vůbec to nevadí, koho to s námi baví, ten se uplatní. Do takového kontaktu s přírodou se dostanou jen členové nepovinného kroužku? Ne, vlastně každý student našeho gymnázia. Ti, kteří nastupují do prvních ročníků, jezdí pravidelně začátkem září na Dřípatku do Prachatic. Když jsem přecházela z Nerudovky sem na gymnázium, náhodou sem z té mé předchozí třídy přešlo třináct dětí a já se dokonce stala jejich třídní. Tím pádem byl přede mnou úkol, abych dala třídu dohromady jako jednu partu, a tak vznikla tradice adaptačních víkendů na začátku září už je to teď devět let. Na ZŠ Nerudova jste učila dlouhá léta jaký byl hlavní důvod odchodu? Změna vedení. Když jsem na Nerudovku nastoupila, byla to oáza takového až akademického prostředí na základní škole. Do práce jsem se vždycky ohromně těšila. Pak se to ale změnilo a mně se naštěstí naskytla příležitost jít sem na gymnázium. A tady jsem zase zažila moc pěkné prostředí, svobodného ducha, který nebrzdí lidi, kteří chtějí dělat něco navíc. Jak vypadají adaptační víkendy? Na kurz odjede celá třída, to je velmi důležité, aby nikdo nechyběl. Jede se vždy od čtvrtka do soboty, každá třída zvlášť, s nimi třídní učitel a já. Jsou to vlastně kurzy globální výchovy a děti se naučí hlavně spolupracovat. Dokážou pak zapomenout na různé neshody a pracovat na jednom úkolu. Dřípatka je na tohle ideální dostaneme klíče a v podstatě tam můžeme do půlnoci diskutovat, hrát scénky, nikdo nás neomezuje. Klasickou součástí je i dopolední program, který připraví lidé z ekocentra, a pak výstup na Libín. Když děti píšou závěrečné hodnocení, tak se v posledních letech pravidelně objevuje hláška: Tolik, kolik jsem toho nachodil za tuto akci, jsem ještě nikdy nenachodil sedm kilometrů na Libín a zpět! Hodně to vypovídá o tom, kde se tahle generace ocitla, jak je zvyklá trávit volný čas. Ten zážitek pro ně je pak velmi silný že překonali sami sebe. Mají studenti o ekologii ve vašem podání zájem? Na kroužek se nabalí talentované děti, ty, které k tomu jsou vedeny z domova, a pak akční děti, které láká dobrodružství, jezdit ven. Když jsem začínala, tak jich byl příjemný počet patnáct až dvacet, ale postupně se jich nabalilo a nabaluje stále víc, teď už jich mám zapsáno třicet devět a to ti nejstarší často neodcházejí, nechce se jim, jezdí s námi dál jako instruktoři a mí pomocníci. A já jsem ráda, protože jinak bych tolik dětí nemohla zvládnout pomáhají mi připravovat program, hry, poznávačky... Všechny děti jsou tak věrné? Samozřejmě že některé dříve či později odpadnou, převládne jiný zájem nebo zjistí, že to prostě není jejich parketa. On je to docela nápor. Při odpoledních schůzkách, to je hodina týdně, se připravujeme na biologickou a ekologickou olympiádu. Na podzim tu v rámci kroužku pitváme, což je pro děti docela lákavé, pak jsou ale samozřejmě i nudné teoretické věci, které musí zvládnout. Se staršími studenty jsme si vzali do péče přírodní území za Dobrou Vodou, kde vznikly i nějaké odborné práce, inventarizace atd. Byla to zajímavá praktická činnost, bohužel dnes je to už vědecky vytěžené... A tak to území díky grantu už jen trvale udržujeme. Malé děti se připravují na Zelenou stezku Zlatý list, kterou pořádá ČSOP, a je to pro ně úžasný zážitek. Zlaťák ničím nenahradíš tam se prokáže, zda jezdí opravdu ven, nebo to mají jen naučené ve třídě. Takové soutěžení děti moc baví, dítě, které projde Zlaťákem, se většinou chytne trvale.

7 Předpokládám, že míváte úspěch? Většinou jsme vyhráli, letos naštěstí ne. Říkám naštěstí, protože už se na nás ostatní dívali hodně nepěkně á, Kaštani přijeli... Kaštani? Jsme Kaštani, protože jsme z Jírovcovky. Tam se každé družstvo musí nějak jmenovat. Té soutěže si vážím pro její všestrannost jsou tam úkoly z mineralogie, meteorologie, praktické poznávačky... Pak toho ve škole vlastně zneužívám, protože pro zúčastněné děti je to obrovská motivace. A když je ve třídě pár tahounů, kteří už něco umí, je práce mnohem zajímavější a snadnější. Vztahy navázané na výpravách se asi odrážejí i ve škole... Důležité je, že jde o věkově smíšenou skupinu děti z primy se spřátelí s oktavány, vznikají vztahy napříč třídami. Nové kamarády tak najdou i studenti, kteří stojí ve své třídě na okraji kolektivu, což je hodně důležité. Problémem, který jsme museli řešit, je fakt, že v rámci výprav a expedicí mi děti tykají, což samozřejmě nemůže platit ve škole... Ale je jasné, že si přece nemůžu vykat s někým, kdo mi v noci svítí, když jdu na záchod! (smích) Venku v přírodě vznikají úplně jiné, bližší vztahy mezi učitelem a žáky... Je pravda, že od výuky ve škole se to musí oddělit ale studenti si na to brzy zvyknou. Nemáte problém s tím, že k těmto dětem pak máte lepší vztah než k jiným žákům? Samozřejmě k nim mám blízký vztah, ale všichni vědí, že právě proto jsou na tom při výuce mnohem hůř, protože jim neodpustím vůbec nic, jsem na ně mnohem náročnější, musí v biologii opravdu něco předvést. Ostatní pak spíš říkají: Ještě že nechodím do základů ekologie... Kolik učitelů biologie je tady na škole? A věnují se podobným aktivitám? Celkem pět. Ale mimoškolní aktivity dělám jen já ono to není tak jednoduché, stojí to mnoho času, víkendy na úkor rodiny, ne pro každého je to přijatelné. Já měla to štěstí, že můj muž se mnou souhlasí a že si umí uvařit a dokonce mi přichystá i jídlo, když v neděli přijedu. A naše děti, máme dceru a syna, jezdily na všechny akce se mnou od malička. Vlastně byly vedené docela tvrdě, od tří let chodily se školními dětmi po lese... Máte nějaký recept na to, aby děti poznávání přírody bavilo? Nejhorší je do dětí pořád něco hustit a tím je otrávit, to ne vše musí být přiměřené... Když jdeme na puťák, tak třeba dětem oznámím, že teď bude hodinu poznávačka, oni si z toho cosi odnesou, ale pak mají zase pauzu... Někdy se musí použít i nejrůznější finty, jak je zaujmout. Třeba při těch zářijových cestách na Libín se rozdělí do několika skupin, sami mezi sebou vymýšlejí různé úkoly, a tím jim cesta mnohem rychleji uběhne. Je to ale o tom, že učitel ze sebe musí dát něco víc... Jasně, hlavně čas, nápady a taky vytrvalost. Na biologickou olympiádu například nestačí poslat chytré a talentované dítě, protože ono se musí napřed hodně naučit. A poznávačky jsou velmi náročné. Ekologická olympiáda je pro tříčlenná družstva, což je pro děti příjemnější. V biologické olympiádě jde opravdu o objevování talentů, jakmile se někdo dostane do vyšších kol, tak má cestu k vysokoškolskému studiu otevřenou... Ale musí věnovat další přípravě, už sám, opravdu hodně času. Co si myslíte obecně o úrovni ekologické výchovy na školách? Že se to přes papíry přehání a skutečnost je poněkud jiná záleží jak kde. Pokud je škola pozitivně hodnocena za to, že třídí odpad, tak je to scestné, protože netřídit odpad je přece trestné! To by měla být úplná samozřejmost. Ale my jsme pořád na této úrovni... Co nejvíc chybí, aby se to změnilo? Myslím, že kdyby to bylo lépe finančně ohodnocené, kdyby na akce, na výlety nechyběly peníze, tak by se možná mnohé změnilo. Spousta naší činnosti by nebyla možná, kdybychom nezískali na činnost různé dotace, hlavně z rozpočtu města. Můžeme z toho hradit výpravy i účast na soutěžích. Ale nejvíc záleží na konkrétních lidech. Mnohé věci nejsou vůbec náročné třeba zpestřit obyčejný školní výlet přírodovědnou PORTRÉT stezkou s úkoly není nic složitého. Jasně, chce to čas na přípravu... Já vlastně nevím, proč to dělám, jde mi o ty děti. Mne děti nabíjejí, je to pro mne přínos, vždycky mi dělalo dobře lidi spojovat a dívat se, jak se děti mezi sebou kamarádí a co všechno prožívají. Co je pro mne naopak největším problémem, to je vyplňování všech možných formulářů já jak vidím papír, chce se mi zvracet (smích). Proto taky jezdím s kroužkem mimo školu, děti se sami pojišťují atd. - protože je to přece jenom organizačně jednodušší. Ale mnoho učitelů do toho samozřejmě jít nechce a ta přebujelá administrativa je umořuje a omezuje. Doplňujete si ještě nějak vzdělání? Po odborné stránce si musí člověk doplňovat znalosti pořád. Ale podívejte se, jsou tady například pořádány různé exkurze, je tu obrovské zázemí: přírodovědecká fakulta. Ta dělá pravidelné exkurze, ve vegetační době každou sobotu. Kdo chce, může se zúčastnit, jsou určené pro veřejnost, ale využívá toho jen málokdo. Já tam chodím ale jiné učitele tam nepotkávám. Nechodí tam ani studenti, kteří pak mají biologii učit a když sem pak přijdou na praxi, tak zírají, že jim děti musí napovídat něco, co oni vůbec neznají... Takže asi těžko můžeme očekávat nějakou změnu v budoucnu. Na vás je vidět, že vás práce dlouhobě naplňuje. Jak jste se k ní dostala, jste z učitelské rodiny? Vůbec ne, mamka byla prodavačka a pak krmila telata v teletníku, aby nás uživila všechny čtyři na vysoké škole, a táta dělal ve vodárně. Ale učitel byl u nás vysoce ceněný člověk a to už dneska neexistuje. Když se lidí ptáte, tak si sice docela obecně učitelů považují, ale v konkrétní situaci pak učitele nepodpoří skoro nikdy... A co vztahy s rodiči dětí v kroužku? S těmi žádný problém nemám, někteří z nich mi moc pomáhají. Už na Nerudovce s námi rodiče jezdili na kolech i na vodu, vlastně se taky dali přes kroužek dohromady. Vzniklo tak mnoho krásných přátelství. Na letní tábor jede vždy nějaký dobrovolník z řad rodičů. Kdybych takové ochotné rodiče neměla, tak se to vůbec nedá dělat. Asi neplánujete, že byste dělala něco jiného? Měla jsem období, kdy jsem chtěla ze školství odejít, ale pak jsem byla se svou třídou v bazénu a začali jsme tam společně jezdit na toboganu, dostala jsem jako dozor vynadáno od plavčíka a tam jsem si najednou uvědomila, že potřebuju k někomu patřit. Já jsem asi konstruovaná jenom na to školství a mám to asi až do důchodu... Taky jsem si říkala, že jak mi bude padesát, tak si pořídím včely a na všechno ostatní se vykašlu... Ale dokud jsou děti hodné a naladěné na stejnou vlnu, tak to asi nehrozí. Foto archiv Jarmily Ichové 7

8 Z REGIONU 8 Akční plán environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) V lednu schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje Akční plán koncepce EVVO na období let 2010 až Plán zahrnuje třináct dílčích úkolů a zájemci se s ním mohou seznámit na v sekci Informace, rubrice EVVO. Tvořte města stromů! Program Strom života Nadace Partnerství ve spolupráci s městem Strakonice vyhlásil v únoru již pátý ročník soutěže Město stromů. Uspořádejte ve svém městě celoroční kampaň inspirovanou stromy. Zapojte všechny věkové kategorie od dětí až po důchodce. Učiňte své město zelenějším, zdravějším a příjemnějším pro život. Získejte na jeden rok titul Město stromů, finanční prémii 50 tisíc korun, poukaz na zahradnické služby ve výši až 100 tisíc korun a možnost zúčastnit se celoevropského klání Entente Florale Europe. Zajímá vás zhodnocení soutěže Město stromů za minulý rok a vize pro ten letošní? Podívejte se na Podpora EVVO Finanční podpora EVVO je jednou ze základních podmínek zachování a rozvoje systému EVVO v kraji. Možnosti finanční podpory z krajského rozpočtu jsou omezené. V současné době jsou dalším možným finančním zdrojem prostředky z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Jde o neinvestiční program. V rámci globálního grantu kraje bylo z OPVK v 1. a 2. výzvě podpořeno celkem 13 projektů, které se týkají EVVO. Tyto projekty jsou dlouhodobé, prakticky se realizují v období tří let a bylo na ně vyčleněno celkem ,- Kč. Realizátory projektů jsou v osmi případech školy, ve čtyřech případech nestátní neziskové organizace, jeden projekt realizuje město Husinec (Komunitní škola symbol živé obce). V prvním pololetí roku 2010 proběhne na úrovni kraje 3. výzva k podávání žádostí o grant v rámci tzv. globálního grantu kraje (prioritní osa 1 OP VK). Bližší informace najdete na LIBUŠE JOZKOVÁ Lesní pedagogika lesní pedagogika v Písku JAN KUKRÁL Obracím se na pedagogy základních škol v Jihočeském kraji, jimž nabízíme zajímavou možnost dalšího vzdělávání. Nový projekt v oblasti EVVO připravuje tým učitelů Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Nebojte se výuky přímo v lese a přihlaste se v Písku na lesnické škole! Lesu zdar! Akreditované vzdělávací programy, vytvořené v rámci projektu, budou obsahovat následující témata: pro učitele 1. stupně ZŠ jsou určeny programy Jak žije strom, Voda v krajině, Rostliny v lese, Mraveniště dům o mnoha poschodích, Potřebuje les lesníka? Učitelům 2. stupně ZŠ nabídneme Lesní pedagogiku, Lesní ekosystém, Myslivost, Živočichy v lese. Praktické ukázky výuky témat budou probíhat přímo v přírodě, v areálu Školního polesí Hůrky, které je střediskem praktické výuky školy. To nabízí unikátní možnosti propojení teoretické výuky s praktickými ukázkami z oboru lesnictví. Komplexní zázemí Školního polesí Hůrky pro výuku v přírodním prostředí lesa je pro účastníky vzdělávacích kurzů velmi motivační. Absolvováním kurzů v rámci projektu si učitelé ZŠ zvýší odborné kompetence v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), osvojí si moderní metody aktivní výuky, jejichž prostřednictvím lze principy udržitelného rozvoje prakticky aplikovat do výuky, a přispějí tak k naplňování cílů školních vzdělávacích programů (ŠVP) na svých školách. Vytvořené akreditované vzdělávací programy budou dále doplňovány, aktualizovány a poskytovány pedagogům ZŠ. To se bude týkat rovněž metodických a výukových materiálů. Projekt bude obsahovat také internetovou podporu v podobě webové prezentace v rámci sdílení informací a dobré praxe DVPP. Výukové kurzy pro přihlášené učitele ZŠ budou probíhat od ledna 2011 do června Projekt s přesným názvem Další vzdělávání pedagogických pracovníků Environmentální výchova v praxi je podpořený v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Autor je učitelem Lesnických škol v Písku a koordinátorem EVVO Za ing. Václavem Polákem Počátkem ledna 2010 nečekaně zemřel ing. Václav Polák, jedna z vůdčích jihočeských zakladatelských osobností ve státní i dobrovolné ochraně přírody. Rodák z Třeboně, profesí lesní inženýr a v polovině 60. let první vedoucí Správy CHKO Šumava. V 70. a 80. letech působil jako vedoucí oddělení obecné ochrany přírody na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích. Svoji profesní kariéru završil v 90. letech jako pracovník ministerstva životního prostředí územního odboru v Českých Budějovicích. Vašek Polák se dá označit za nestora jihočeské ochrany přírody. Působil také v TISu, v Českém svazu ochránců přírody, ovlivňoval mladé lidi ať už svými přednáškami nebo konzultacemi odborných či diplomových prací. Pro své dobré znalosti němčiny se po pádu železné opony intenzivně zapojil do přeshraniční ochranářské spolupráce i debaty s rakouskými i německými partnery, byl významným činovníkem iniciativy Zelené srdce Evropy. Patřil k neúnavným propagátorům ochrany přírody v Jihočeském kraji, zejména na Šumavě a Třeboňsku, usiloval o vyhlášení CHKO Novohradské Hory. Do poslední chvíle v roce 2009 oslavil 80. narozeniny se živě zajímal o aktuální dění v ochraně přírody, účastnil se pravidelně Ekofilmu a doprovodných besed. Na podzim 2009 si ještě vyšlápnul celodenní túru s příznivci i odpůrci Miloše Zemana z Jeleních vrchů na Plešné jezero. Potkat jej byla radost, jet s ním na poznávací výlet byl užitek. Na příštím ročníku Ekofilmu ho již nepotkáme Bude nám chybět. JUDr. Svatomír Mlčoch, České Budějovice

9 Z REGIONU Budoucnost budoucnost je ohrožena Mariánského náměstí je ohrožena SVATOMÍR MLČOCH, Na přelomu léta a podzimu 2009 přijala rada města České Budějovice několik rozhodnutí, která mají umožnit dostavbu Mariánského náměstí v Českých Budějovicích. Vypsala obchodní soutěž na investora dostavby tohoto prostoru. Bezprostředním impulsem pro tento krok byla žádost developerské společnosti Amadeus Real a.s. o koupi městských pozemků na Mariánském náměstí za účelem výstavby obchodního domu. ná. Jedno z posledních nezastavěných míst, které původně mělo sloužit pro výstavbu nového divadla. Opoziční zastupitelé města (Zelení a otevřená společnost, ČSSD a KSČM) několikrát protestovali proti způsobu vypsání obchodní soutěže na dostavbu náměstí. Podstatou těchto protestů je, že rada města jednala za zády zastupitelstva a veřejnosti, nevypsala architektonickou soutěž, ale rovnou soutěž na investora. Mezi oběma soutěžemi je podstatný a zásadní rozdíl. Pouze regulerní architektonická soutěž, v jejíž porotě zasedá většina profesionálů (architektů, stavbařů apod.), může garantovat kvalifikovaný výběr. V soutěži na výběr investora se za porotu označila sama rada města. Jejím členem není ani jeden architekt. Klub zastupitelů Zelení a otevřená společnost kritizoval záměr dostavby i z jiného pohledu, totiž pohledu ochrany nezastavěného území Mariánského náměstí. Naše představa je taková, že území náměstí by mělo zůstat nezastavěné z větší části i nadále, s kvalitní parkovou úpravou a velmi omezenou možností povrchového parkování (do 20 % plochy) pro autobusy s turisty přijíždějícími do města. V podzemí by mohly být umístěny parkovací stání. Proti neférovému a zmanipulovanému vypsání veřejné soutěže na dostavbu Mariánského náměstí vznikla petice, kterou podepsalo téměř 1000 obyvatel. Stížnost na usnesení rady města v této věci byla zaslána i Ministerstvu vnitra ČR. Autor je právník a člen zastupitelstva města ČB, předseda klubu Zelení a otevřená společnost Protnou krajinu další dráty další dráty? EDVARD SEQUENS MONIKA MACHOVÁ WITTINGEROVÁ Občanským sdružením Calla a Jihočeské matky se nelíbí plány na další drátování krajiny v souvislosti s projektem nových reaktorů v Temelíně. Kvůli vyvedení výkonu je připravována stavba nového dvojitého vedení elektrického napětí 400 kv mezi rozvodnou Kočín u Temelína a rozvodnou Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu. Česká republika má i jiné možnosti řešení svých energetických potřeb, než je stavba nových reaktorů. S budováním menších decentralizovaných zdrojů vyplývá potřeba rozvíjet pružné a bezpečné přenosové a distribuční sítě tzv. inteligentní sítě. Právě sem by měly směřovat miliardy, které mají být utraceny za vyvedení nadměrného elektrického výkonu z Temelína. Krajinu jižních Čech a Vysočiny přes katastry 93 měst a obcí má podle projektu protnout 120 km dlouhé přenosové vedení. Celkem přibližně 720 stožárů. Investorem stavby, jež se má začít v roce 2015, je provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS, a.s. V případě, že by ČEZ prosadil pro Temelín reaktory 2x1700 MW, stavěly by se další metrů vysoké stožáry s vedením směrem na západočeské Přeštice a muselo by být zdvojeno dnešní přenosové vedení mezi Havlíčkovým Brodem a Tišnovem. Záměr nového vedení 400 kv Kočín Mírovka nyní prochází hodnocením vlivů na životní prostředí (EIA). Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo závěry zjišťovacího řízení procesu EIA, ve kterém zohlednilo také připomínky sdružení Calla a Jihočeské matky. ČEPS v něm tedy bude muset mj. vyhodnotit možné varianty mimo zastavěná území, mimo chráněná území soustavy Natura 2000 a možnost podzemního vedení. Bude muset být předloženo důsledné posouzení vlivů na zdraví dotčených obyvatel. Samostatně pak bude předloženo hodnocení vlivů na kra- Ilustrační foto archiv Krasce Rozhodnutí rady je překvapivé, přijaté bez diskuse se zastupitelstvem, bez veřejnosti, bez stanoviska komory architektů či jiných relevantních odborníků. Iniciátor akce, developerská společnost, si v době první žádosti přála realizovat velký objekt s 15 tisíci m 2 prodejních ploch a parkovištěm pro necelých 300 osobních vozidel v podzemí. V praxi by to znamenalo zastavění % dnešní volné plochy náměstí. Kdo zná České Budějovice, ví, o jak významnou plochu v centru města se jedjinný ráz a ochranu ptáků i dalších částí přírody. Veřejnost bude mít příležitost se ke všem těmto dokumentům vyjádřit, podat k nim písemné připomínky či se osobně zúčastnit veřejného projednání. Autoři pracují ve sdruženích Calla a Jihočeské matky 9

10 Z REGIONU Poprvé se sešli školní koordinátoři koordinátoři EVVO LIBUŠE JOZKOVÁ, Na krajském úřadě Jihočeského kraje se konalo první setkání školních koordinátorů EVVO. Ve čtvrtek 26. listopadu 2009 se v Českých Budějovicích sešlo 50 koordinátorů EVVO, z toho 25 ze škol základních a 25 ze škol středních. Program semináře zaměřený na management EVVO na školách zajistil Klub ekologické výchovy Praha. Odborná garantka semináře Doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc., vedoucí katedry učitelství a didaktiky biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která je současně i předsedkyní Klubu ekologické výchovy, představila účastníkům setkání mj. Manuál koordinátora EVVO. Všichni zúčastnění získali manuál v elektronické podobě jako praktickou pomůcku pro svou práci ve škole. Velký zájem a následnou diskusi účastníků vyvolala přednáška Prof. Ing. Jaroslava Petra, DrSc. z České zemědělské univerzity v Praze a VÚ živočišné výroby zaměřená na aktuální téma geneticky modifikovaných organismů. V odpolední části semináře pohovořila Ing. M. Kaňková z VOŠ a SZeŠ Tábor o činnosti jihočeské sekce Klubu ekologické výchovy založené v roce 2008 a vyzvala přítomné zástupce škol k zapojení se do činnosti. Následovala vystoupení jihočeských pedagogů, kteří svým kolegům představili některé školní projekty a podělili se o praktické zkušenosti z práce školních koordinátorů EVVO. Všechny prezentace škol byly zajímavé a v mnohém inspirativní. V odpoledním programovém bloku se představily SRŠ a VOŠ vodního hospodářství a ekologie Vodňany, VOŠL a SLŠ Písek, ZŠ Chýnov, ZŠ Sira Nicholase Wintona z Kunžaku a ZŠ T.G. Masaryka z Písku. Mgr. L. Půbalová z Vysoké školy evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice zde informovala o projektu zaměřeném na nové výukové metody a využití informačních technologií při realizaci ŠVP na ZŠ a SŠ Jihočeského kraje. S novým studijním programem VŠ ERS, zaměřeným na environmentální vzdělávání a udržitelný rozvoj regionů, seznámil přítomné Mgr. J. Guth. Součástí programu semináře byla i nabídka CK Ciao ze Strakonic, která základním a středním školám nabízí zajištění přírodovědných vzdělávacích exkurzí do zahraničí. První setkání školních koordinátorů EVVO Jihočeského kraje bylo ze strany pedagogů hodnoceno kladně a ze závěrečné diskuse vyplynul zájem o další setkání v roce Seminář podobného zaměření proběhl v roce 2009 v ČR pouze ve třech krajích, kromě Jihočeského ještě v kraji Středočeském a Moravskoslezském. Akci pro pedagogy zorganizoval odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví KÚ Jihočeského kraje ve spolupráci s Klubem ekologické výchovy, o.s. Praha. Autorka pracuje na Krajském úřadě JčK 10 Jedeme na statek na statek pozdravit MONIKA PÝCHOVÁ, pychova@cegv-cassiopeia.cz Nedaleko Českých Budějovic, ve vesnici Rančice, je soukromá farma Angus. Její majitelé, manželé Šebelkovi, jsou mými kamarády. Tak při jednom setkání vznikla myšlenka ukázat farmu dětem. Provést je po typickém jihočeském statku, ukázat zvířata venku na pastvě nebo ve stáji, pomoci s krmením králíků či kachen, pomuchlovat koťata. Slovo dalo slovo a první terénní výuka na statku proběhla v roce Foto CEGV Cassiopeia Od té doby každé jaro jezdí děti z mateřských škol i z prvních a druhých tříd základních škol strávit příjemné dopoledne na statek. A jaká překvapení je čekají? Po příjezdu lektor dětem vysvětlí, jak se na návštěvě chovat především k domácím zvířatům, která jsou zvyklá na klid a vlídné zacházení. Kam si odložit batůžky se svačinou před mlsnými pejsky a kam dobroty pro koně. A jde se na to! Projít stájí, koně písničkou a nasypat jim ovsa, pohladit kočky ve slámě a pozdravit mladé vlaštovky. Pak projít kolem keřů černého bezu a kopřivového zákoutí (jak je ta příroda hojná na léčiva) až k malému rybníčku s vodním ptactvem. Housata, kačeři, kachny a kachňata, všichni natahují krčky pro čerstvou trávu a krmení od paní statku a dětí. Výprava však musí dál a míří na pastviny, kde jsou stáda dobytka. Je důležité připomenout si úplnou rodinu od kravičky a pozorovat býka a jeho výstražné funění a dupání. Hned vedle jsou na pastvě koně a ochotně přiběhnou pro tvrdý chleba a dětské pohlazení. Ještě chybí navštívit ovce, slepice, kohouty, perličky a jinou drůbež. Ale jméno zná jen Štěpán, syn majitelů a velký odborník na tuhle drobotinu. Najde se čas na svačinu a hry na louce a pak už se děti vracejí autobusem do školy nebo školky. Návštěva na statku umožňuje dětem přímý kontakt s domácími zvířaty, která znají z obrázkových knížek a učebnic. Děti poznávají život zvířat v přirozeném prostředí, nahlíží do vzájemného soužití lidí se zvířaty a rostlinami na farmě. Pro mnohé děti je to setkání plné nových objevů, vzbuzující zájem o živý svět. Autorka pracuje v Centru ekologické a globální výchovy Cassiopeia Foto CEGV Cassiopeia

11 Z REGIONU Mateřská centra šance pro rodiče a děti v Jihočeském kraji šance pro rodiče a děti BOHUSLAVA NEJEDLÁ, bohuslava.nejedla@materska-centra.cz Pokud máte malé děti a hledáte nová přátelství a podporu, chcete rozvíjet dovednosti své i svých dětí, chcete se vzdělávat nebo máte zájem spolupracovat na projektech, které zlepšují život rodin s malými dětmi, je pro vás mateřské či rodičovské centrum tou správnou volbou. Mateřská centra zřizují zpravidla maminky na mateřské dovolené, ale existuje již několik MC provozovaných církví nebo přímo obcí či městem. Jedním z hlavních cílů MC je poskytnout maminkám, respektive rodičům s dětmi, prostor k setkávání. Dále mateřská centra nabízejí pomoc svépomocí, oázu v nepohodě, sociální kontakty, příliv nových informací a tvořivé rozvíjení dovedností. Připravují např. výtvarné aktivity pro děti i dospělé, cvičení pro děti a rodiče, zpívánky, pohádky, vzdělávací kurzy, besedy, společné výlety, kluby kojících maminek nebo kluby dvojčat a vícečat, akce ke Dni dětí, matek nebo otců, velikonoční či vánoční jarmarky, Pohádkový les, drakiádu, lampionový průvod, atd. Mnohá MC navíc nabízejí poradenství v mnoha oblastech rodinného života, vzdělávací a rekvalifikační kurzy, spolupracují s obcemi, zapojují se do projektů a kampaní na zlepšení komunitního života a životních podmínek rodin. Ekologická výchova v mateřských centrech V mateřských centrech také probíhají různé aktivity, týkající se ochrany přírody a životního prostředí. Například v MC Dupy Dub z Dubu u Prachatic se zaměřují na rodinu a životní prostředí, na jejich vzájemný vztah a ovlivňování z environmentálních a genderových hledisek a z hlediska udržitelnosti kvalitního života. Zároveň Dupy Dub usiluje o obnovování místních tradic (spolková činnost, pěvecký sbor, ochotnický spolek, vydávání místní tiskoviny, oprava místních památek), rozvíjí partnerské vztahy s ekologickými organizacemi a angažuje ekologicky zaměřené odborníky v minulosti uspořádali např. komunitní projektování s ak. arch. Oldřichem Hozmanem. Centrum nabízí maminkám ještě jednu neobvyklou službu: mletí obilí na celozrnnou mouku. Kateřina Kulhánková, předsedkyně o.s. Dupy Dub napsala: I při zařizování nových prostor našeho MC klademe velký důraz na environmentální tématiku. Veškeré vybavení i hračky vybíráme s ohledem na životní prostředí zvažujeme parametry ekologických a čistě přírodních materiálů, možné ekologické zátěže, spotřeby energií a klademe důraz na permanentní, ale zároveň nenásilnou environmentální výchovu. Mnohá MC se zapojila nejen do kampaně Týden opravdových plen, např. uspořádáním besedy, ale propagují ekologické pleny celoročně, protože maminky tyto pleny v praxi běžně používají. Častá také bývá spolupráce MC a místních ekologických organizací. Např. MC Míša Český Krumlov připravuje aktivity s Ekocentrem Šípek (návštěva v ekocentru, ekohrátky), v MC Kvítek Písek se děti seznamují s problematikou ochrany přírody prostřednictvím návštěv Záchranné stanice živočichů Makov, v RC Radost Tábor pořádají společné akce s organizací Ochrana fauny, v prostorách centra najdou návštěvnice nástěnku o biopotravinách a i vedení MC se snaží aktivně získávat aktuální informace z této oblasti (např. účastí na semináři o PVC). Pravidelné programy v MC bývají často zaměřeny na poznávání přírody, ročních období, rostlin nebo života zvířat např. při zpívánkách nebo výtvarné činnosti, kdy se hojně používají přírodní motivy a přírodní materiály. Jak řekla Ilona Pučilová z MC Míša v Českém Krumlově: Rukodělné činnosti podporují utváření aktivního a ohleduplného vztahu k přírodě, surovinám a výrobkům. Děti se učí pozorovat okolní svět pozorněji a všímat si detailů například co zrovna teď se dá v přírodě najít a použít při výzdobě a výrobě obrázků a dekorací. V MC je samozřejmostí tříděním odpadu, především v kategoriích papír, plast a sklo. V MC Máj v Českých Budějovicích mají dokonce svého hliníkožrouta. Děti a rodiče z MK Piškůtek České Velenice se zase pravidelně podíleli na akci Pomáháme zvířátkům sběrem kaštanů, žaludů a suchého pečiva. V Jihočeském kraji najdete mateřská centra v mnoha městech a obcích a nová stále přibývají. Dvaadvacet z nich je sdruženo v celorepublikové Síti MC, tudíž je zaručeno, že jde o nekomerční, dobře fungující centra, která mají kvalitní zázemí a nabízejí zajímavý program a akce za spíše symbolické vstupné. Většina MC také nabízí první návštěvu zcela zdarma. JIHOČESKÁ MATEŘSKÁ CENTRA, SDRUŽENÁ V SÍTI MC: MC Klubíčko Benešov nad Černou MC Máj České Budějovice MC Leporelo České Budějovice MK Piškůtek České Velenice MC Dupy Dub z Dubu u Prachatic MC Delfínek Milevsko MC Křemílek Křemže MC Sluníčko Prachatice RC Radost Tábor RC Semaforáček Veselí nad Lužnicí MC Duha Vodňany MC Dupy Dub mletí celozrnné mouky MC Kapřík Blatná RC Rozárka České Budějovice KRC Petrklíč České Budějovice MC Míša Český Krumlov Klub maminek Andílek Hluboká n. Vltavou MC Klubíčko Mladá Vožice MC Kvítek Písek MC Beruška Strakonice MC Človíček Nebojsa Trhové Sviny MC Budulínek Vimperk MC Amálka Zdíkov Celorepubliková Síť mateřských center v současné době sdružuje více než 300 mateřských či rodičovských center, klubů maminek a rodičovských klubů. Mnohá MC se profesionalizují, často v nich pracují nejen dobrovolníci, ale i stálí zaměstnanci, kteří přispívají ke zlepšení nabízených služeb. V každém kraji pracuje krajská koordinátorka Sítě MC, která má za úkol pomáhat při zakládání nových MC i podporovat centra již fungující, organizovat krajské akce a semináře, atd. Máte zájem o založení MC nebo se chcete dozvědět víc o jeho činnosti? Informace: Bohuslava Nejedlá, koordinátorka MC Jihočeského kraje, tel , bohuslava.nejedla@materska-centra.cz, 11

12 12 Z REGIONU Výsledky ankety o bioodpadu o bioodpadu LUCIE KLIMEŠOVÁ, lucie.klimesova@mu-st.cz Městský úřad Strakonice vloni uspořádal mezi občany města anketu týkající se způsobu třídění biologicky rozložitelných odpadů. Celkem se na městský úřad vrátilo 63 vyplněných dotazníků. Z ankety vyplývá, že odpad se již dnes snaží kompostovat zhruba polovina obyvatel, kteří mají zahrádku jedná se o posečenou trávu, zbytky ovoce, listí, skořápky. Pozitivní je, že téměř všichni dotázaní odpověděli, že jsou ochotni separovat biologicky rozložitelný odpad a rádi by, aby jim úřad v rámci osvěty s tříděním více poradil. Většina dotázaných má zájem o průběžné odkládání biologicky rozložitelných odpadů, pokud možno do odnosných pytlů. Lepší formou vyhovující občanům se jeví pravidelný svoz biologických odpadů z nádob umístěných přímo v blízkosti bydliště. Z ankety vyplynulo, že většina občanů nemá zájem o kompostování v kompostéru, který by dostali zapůjčený od města. Preferují spíše kompostování na vlastním kompostu na zahrádce, při větším množství pravidelný odvoz městem. Téměř všichni dotázaní shodně odpověděli, že odnos biologicky rozložitelného odpadu do sběrného dvora je pro ně nevhodný, jelikož se jedná o odpad, který vzniká průběžně a často, navíc i ve velkém množství, které není možné pravidelně odvážet osobním autem; někteří občané nemají ani možnost vlastního odvozu. Téměř všichni občané by si přáli umístit nádoby na separovaný biologicky rozložitelný odpad i u panelových domů. Z dotazníků je dále patrné, že většina občanů momentálně posečenou trávu ukládá na vlastním kompostu, vyhazuje do popelnice nebo vyváží do přírody. Jen málo z dotázaných použije k předání biologického odpadu sběrný dvůr. Občané většinou sečou trávu o ploše do 500 m 2 jednou za čtrnáct dní. Z výsledků ankety bude městský úřad vycházet při zavádění systému sběru biologicky rozložitelného odpadu. Autorka pracuje na Městském úřadu Strakonice odboru ŽP Kterak se třídí Strakonicích ve Strakonicích MICHAL NOVOTNÝ, michal.novotny@mu-st.cz Kterak třídíme byl název mimořádného lednového Zeleného večera ve strakonické čajovně Inspirace, který byl další z řady akcí zaměřených na propagaci třídění odpadů ve Strakonicích. Zajímavá debata při šálku dobrého čaje se rozběhla díky úvodním prezentacím Lucie Klimešové z Odboru životního prostředí MěÚ Strakonice a Petra Prunera ze společnosti Recyklace odpadů a skládky, a.s. Do přípravy večera se vedle tradičních organizátorů (Čajovna Inspirace a Šmidingerova knihovna Strakonice) připojilo i Zdravé město Strakonice. Město totiž věnuje třídění odpadů poměrně velkou pozornost, proto nepřekvapí, že v loňské celokrajské soutěži My třídit umíme obsadilo ve své kategorii 2. místo. V roce 2009 došlo k celkovému poklesu v množství odpadů na obyvatele oproti roku 2008 z 323 kg na 278 kg. Naopak se výrazně nemění množství odevzdaných nebezpečných odpadů a od roku 2007 stále roste množství vytříděného odpadu (z 45 kg přes 58 kg v roce 2008 až na 60 kg v roce loňském). Odpadové bilancování bilancování Níže uvedená tabulka uvádí množství odpadů, které vyprodukovali občané Strakonic v minulém roce. Pro porovnání uvádíme množstevní údaje i za předchozí roky. Jak je z tabulky patrné, dochází každoročně k nárůstu množství vyprodukovaných a vytříděných odpadů na osobu, a tudíž i k navyšování finančních nákladů města Strakonice na jejich další využití či odstranění, bez ohledu na růst okolních cen. Zároveň je třeba vyzvednout aktivitu občanů, každoročně dochází k navýšení množství vytříděných, dále zpracovatelných odpadů, čímž pro sebe šetříme i kapacitu skládky odpadů. Věříme, že příští rok se do aktivního a správného třídění odpadů zapojí ještě větší počet občanů. rok 2007 rok 2008 rok 2009 množství vyprodukovaných odpadů na 1 obyvatele města za rok 316 kg 323 kg 278 kg množství vyprodukovaných nebezpečných odpadů na 1 obyvatele města za rok 0,8 kg 1 kg 0,95 kg množství vyprodukovaných odpadů kategorie ostatní na 1 obyvatele města za rok 315 kg 322 kg 277 kg množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu (popelnice) na 1 obyvatele města za rok 216 kg 220 kg 211 kg množství vyprodukovaných odpadů kategorie ostatní bez směsného komunálního odpadu na 1 obyvatele města za rok 99 kg 102 kg 66,5 kg množství odpadů vyprodukovaných a vytříděných z komunálního odpadu (papír, sklo, plast) na 1 obyvatele města za rok 45 kg 58 kg 60 kg Občanům za to velmi děkujeme, ale rozhodně nechceme usnout na vavřínech, dodává k tomu vedoucí Odboru životního prostředí Jaroslav Brůžek: Proto jsme i v souvislosti s blížící se povinností třídit bioodpad spustili další kampaň a podařilo se nám na ni získat i externí finanční zdroje. Celoroční kampaň na podporu třídění odpadů je totiž jedním z pilířů projektu podpořeného z Revolvingového fondu MŽP a zaměřeného na rozvoj místní Agendy 21. K aktuálnímu tématu bioodpadů již proběhla v rámci projektu anketa. Přestože počet navrácených dotazníků nebyl vysoký (63), na některé trendy již lze usuzovat viz další článek na této straně. I z počtu navrácených dotazníků je zřejmé, že další propagace tématu a komunikace s občany je nezbytná. Zelený večer otevřel řadu diskusních setkání. Příští kulaté stoly budou věnované kompostování a využití kompostérů. Zapojování veřejnosti má v projektu více podob byly připraveny pracovní listy s tématikou třídění odpadů pro školy, proběhl ekorekord v počtu sešlapaných PET lahví. Strakoničtí si mohli zasoutěžit ve sběru mobilních telefonů se společností Asekol a chystá se odpadová olympiáda pro školy, sociologické šetření a další aktivity. Projekt končící v prosinci 2010 zahrnuje mimo třídění odpadů i téma bezpečné dopravy, podporu místních neziskových organizací a propagaci nekuřáctví to vše s co největším zapojením partnerů a široké veřejnosti. Autor je koordinátor projektu Zdravé město Strakonice a MA21

13 Z REGIONU Korálky poznání Hedvikou se sovou Hedvikou MILENA NOVOTNÁ Malý človíček je otevřený novým poznatkům. Neučí se však záměrně, ale prožíváním, vlastní aktivitou a praktickou zkušeností. Příroda dětem nabízí otevřený prostor k pohybu a spontánním hrám, možnosti k pozorování, objevování a zkoumání, k rozvoji fantazie i smyslového vnímání. V minulých letech podpořil aktivity naší mateřské školy v oblasti environmentální výchovy a vzdělávání grant získaný z rozvojového programu MŠMT Podpora EVVO na školách. V rámci projektu jsme ve spolupráci s odborníky, s dětmi a jejich rodiči zbudovali na zahradě školy vzdělávací koutky bylinkovou zahrádku, babiččin záhon, koutek se samorosty, hmyzí hotel. V blízkém okolí města jsme společně zmapovali a vyznačili naučnou přírodovědnou stezku. Pěstování rostlin na zbudovaných bylinkových a trvalkových záhonech a celoroční péče o ně přináší dětem i dospělým uspokojení z vlastní práce a jejích výsledků. Pro děti představují tyto činnosti především zábavu, ale mají samozřejmě i význam výchovný a vzdělávací. Děti si osvojují jednoduché pracovní dovednosti, rozvíjejí svoji obratnost, dozvídají se o potřebných podmínkách pro růst rostlin. Současně se učí poznávat samotné bylinky, můžou pravidelně pozorovat jejich růst a proměny, ale i život kolem nich. Pozorujeme hmyz, který k záhonům přilétá nebo žije v půdě, povídáme si o jeho významu v přírodě. Samorosty podporují dětskou fantazii a představivost, současně ukazují rozmanitost přírody. Hmyzí hotel nám umožňuje poznávat různé druhy hmyzu, nahlížet do jeho života v průběhu všech ročních období. Naučná přírodovědná stezka je ukázkou zdravé přírody. Její dvě trasy procházejí krajinou s kouzelnými vyhlídkami a zákoutími. Hry a činnosti s dětmi v tomto prostředí umožňují celoroční zkoumání vybraných lokalit (pole, louky, remízky, sad, voda a okolí vodních zdrojů, les), poznávání běžně se vyskytujících živočichů, rostlin, zemědělských plodin a některých druhů ovoce charakteristických pro náš kraj. Dává také všem svým návštěvníkům možnost příjemně si odpočinout při procházce krásnou přírodou. V současné době vzniká v naší MŠ celoroční projekt, který nese název Korálky poznání. Na cestě za poznáním nás bude v průběhu jednotlivých ročních období provázet moudrá sova Hedvika. Hlavním zdrojem inspirace a podnětů pro práci s dětmi je právě naučná přírodovědná stezka a přírodní koutky na školní zahradě. Možností, jak utvářet pěkný vztah dětí k přírodě a životnímu prostředí, je mnoho. Záleží jen na nás dospělých, zda jim k tomu poskytneme dostatek příležitostí. Autorka učí v MŠ Slavonice Záhadné balvany Třeboňska na okraji Třeboňska JAN PAPÁČEK, jenik.papacek@seznam.cz Krajina v bývalé železné oponě je stále tajemná a neznámá. Je to také okraj Třeboňské pánve, který geologicky přechází v náhorní plošinu. Kdysi zakázaným územím nyní bloudí tisíce cykloturistů a hledají zajímavé cíle. Skalní útvar mezi Chlumem a Františkovem je již v mapách označen jako Keltská skála, pyšní se zajímavými obětními miskami a byl již popsán v knize dr. Dagmar Dykyjové Třeboňsko. Město Suchdol nad Lužnicí jej již má na svých výletních pohlednicích. Mnoho dalších pozoruhodných balvanů se nachází při červeně značené turistické cestě mezi rybníky Skalice a Svobodný. Na kopci je bal- Skalní útvar Kamenný kříž Balvan Kamenné srdce Evropy v bývalé železné oponě van, který trochu připomíná viklan, ale podle správného geologického názvosloví je to hřib. Z určitého úhlu pohledu trochu připomíná lidské srdce. Naproti v lese je další útvar s vrásněním ve tvaru kříže, ale jihočeský básník Miroslav Hule říká, že mu to připomíná část lidského pozadí. Ve starých mapách je v těch místech popisována Kamenná stěna, ale podrobnějších znalostí je obtížné se dopátrat. Nedaleko je údajně zázračná studánka s léčivou vodou. Balvanů, viklanů, skalních útvarů i tajemných jeskyněk je v bývalé železné oponě celkem mnoho, ale hloubkové prozkoumání asi stále ještě chybí. Bohužel po otevření železné opony se stávají některé zajímavé viklany ozdobou předzahrádek novodobých loupežníků, proto je vhodné tyto památky dávné geologické minulosti Třeboňska zmapovat i chránit. Své připomínky k tomuto tématu mohou čtenáři sdělit do redakce nebo na jenik.papacek@seznam.cz. 13

14 POD LUPOU Energetické využití o komunálních bioodpadu odpodů v kraji HANA PACÁKOVÁ, pacakova@kraj-jihocesky.cz komunálních odpadů v kraji S výstavbou zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů (KO) počítá již schválený Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (POH). Jeho závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č.7/2004 (Věstník Jihočeského kraje č. 4/ ). V době schvalování krajského POH ještě nebyla možná výstavba nových spaloven odpadů ze státních prostředků. V tomto bodě ale nyní došlo k výraznému posunu. 14 Cílem POH kraje je vytvořit podmínky pro integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, s možností jeho propojení na celostátní síť. Jedním z hlavních schválených cílů je podpořit vznik sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby došlo k postupnému omezování ukládání na skládky, zaměřovat se zejména na výstavbu kompostáren, zařízení na anaerobní rozklad a mechanicko biologickou úpravu těchto odpadů s využitím výsledného produktu při rekultivacích a úpravách zeleně. Odpady, které nelze takto využívat, upravovat na palivo nebo energeticky využívat. POH Jihočeského kraje plánuje doplnit integrovaný systém nakládání s odpady o zařízení k energetickému využívání odpadů s kapacitou min tun odpadů za rok. V zařízení by měly být využívány pouze spalitelné odpady, které by vznikaly po předchozím vytřídění využitelných recyklovaných složek komunálních odpadů. Produkce odpadu za rok 2008 Dle vyhodnocení plnění POH Jihočeského kraje za rok 2008 bylo na území kraje z celkové produkce odpadů 1 681,25 tis. t/rok skládkováno 265,1 tis. t odpadů, což bylo 15,59 % z celkové produkce. Celkové množství skládkovaných nebezpečných odpadů za rok 2008 na území kraje činí 3,44% z celkové produkce odpadů. Doporučené kroky ke snížení množství skládkovaných odpadů je postupné zavádění odděleného sběru biodpadů od občanů a vybudování zařízení na zpracování směsných komunálních odpadů. Tímto zařízením by mělo být plánované zařízení na energetické využití odpadů. Bez tohoto zařízení bude velmi obtížné splnit cíl pro 50% materiálové využití KO a snížení množství ukládaných biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) do skládek. Podíl recyklovaných odpadů se dle vyhodnocení POH za rok 2008 stále zvyšuje. Procento využití všech produkovaných odpadů za rok 2008 přesahuje více než 84% produkce (využito 1 427, 50 tis. t). Pokud tento trend zůstane zachován, bude cíl 55% využití všech odpadů v roce 2012 splněn. Z toho využití komunálních odpadů činí 34,67 % (výše téměř 35% dosáhl Jihočeský kraj z pěti hodnocených krajů jako jediný, kdy např. kraj Vysočina je u KO pouze na 15% využití). Nové spalovny za státní finance V době schvalování POH Jihočeského kraje ještě nebyla možná výstavba nových spaloven odpadů ze státních prostředků. V tomto bodě došlo k výraznému posunu, kdy v rámci prioritní osy 4 Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) byla 4. prosince 2009 vyhlášena v pořadí již XV. výzva, která otevírá možnost podávání žádostí o poskytnutí podpory na realizaci zařízení na energetické využití KO (dále jen EVO) a zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) včetně navazujících projektů úpravy kotlů pro splnění podmínek spoluspalování odpadů. Vyspělé evropské země provozují každá více než dvě desítky zařízení na energetické využívání odpadů, kdy ČR má t.č. pouze tři zařízení na energetické využívání KO (EVO) v Praze, Liberci a Brně. Např. Rakousko a NSR díky energetickým zařízením (EVO) a MBÚ na využívání odpadů dosahují 55 až 63% recyklace. Tato procenta jsou neporovnatelná s údaji za ČR, protože u nás nemůžeme započítávat odpady využité v zařízeních EVO a MBÚ, která zatím nemáme. V říjnu 2009 se konalo jednání exministra životního prostředí Ladislava Mika, zástupců Hospodářské komory ČR, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR na téma odpadové hospodářství. Dle slov přítomného primátora města Kladna by energetická zařízení mohla pomoci mimo jiné řešit i nakládání s kuchyňskými a biologickými odpady, nevhodnými pro kompostování. Současně je toho názoru, že EU by měla naopak ČR odměnit za to, že brání vzniku odpadu, což jednoznačně dokazují výkazy Eurostatu, ze kterých vyplývá, že v přepočtu na jednoho občana ČR skládkuje nejmenší množství komunálních odpadů v Evropě. Hlavním důvodem je i šetrné zacházení našich obyvatel s nejrůznějšími výrobky, a tím prodlužování doby jejich životnosti. Dále dle slov technického poradce v oblasti ŽP Viléma Žáka je ČR v oblasti třídění obalových plastů na prvním místě v Evropě. Tomuto výsledku napomohly zejména úspěšné kampaně podporující třídění odpadů, svůj významný podíl má také organizace EKO-KOM a neuvěřitelný entusiasmus komunální sféry starostů obcí, kteří v recyklaci vidí cestu, jak uspořit výdaje na odpadové hospodářství obce. Obecně je známa skutečnost vysokého procenta třídění odpadů v ČR. Loni připadlo na obyvatele Jihočeského kraje 253 kg odpadu, z toho v průměru vytřídil každý obyvatel 36 kg využitelných surovin (hlavně papír, sklo, plasty a nápojové kartony). Separace má hranice Při diskusích na téma třídění odpadů a jejich využívání je také nutné vědět, že i zvyšování stupně třídění využitelných složek KO má svoji hranici. Je třeba klást důraz ne na kvantitu, ale na kvalitu vytříděných odpadů s ohledem na jejich další zpracování. Vytříděné odpady nejsou rovněž opakovatelně recyklovatelné a každá recyklace je vlastně jen oddálením konečného zneškodnění odpadu. Stále recyklovat lze jen sklo, ostatní komodity mají omezenou recyklovatelnost (papír max. 6x, vyrobená bunda z PET lahve již recyklovatelná není). Pro odpady z recyklovaných výrobků se tudíž postupně nabízí jen zneškodnění nebo energetické využití. Jihočeský kraj zadal v roce 2009 specializovaný průzkum Postoje obyvatel Jihočeského kraje k odpadům v rámci Krajské informační kampaně za lepší třídění komunálních odpadů. Z průzkumu, který provedla společnost Markent, bylo zjištěno, že preferovaným zařízením na zpracování odpadů v obci je na I. místě zařízení pro energetické využívání odpadů s 61%, na II. místě spalovna s 20% a na III. místě skládka s 19%. Výsledek jednoznačně ukazuje na změnu postoje obyvatel směrem k podpoře budování nových zařízení k EVO. Pokud by měl Jihočeský kraj doplnit integrovaný systém nakládání s odpady o zařízení k EVO, je třeba získat co nejvíce informací o provozu takového zařízení, zejména o jeho vlivu na životní prostředí a o logistice jeho provozu. Mezititulky redakce. Autorka pracuje na Krajském úřadu Jihočeského kraje Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví

15 Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme rady a náměty trvanlivé a motivující. Otevíráme tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře. Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany obálky), nebo ještě lépe em: krasec@krasec.cz. V A Ř Í M E S L Í B O U Dvakrát zapečeno Brambory s tymiánem Brambory cca 2 kg, 2-3 cibule (podle velikosti), 200 g sýra eidamská cihla, bobkový list, tymián, mletý bílý pepř, mleté nové koření, mletý kmín, sůl, olej Oloupané a omyté brambory nakrájíme na plátky silné 3-5 mm, olejem vymažeme pekáč nebo hlubší plech a na dno rozprostřeme plátky brambor v jedné vrstvě. Brambory přiměřeně osolíme, okmínujeme, okořeníme pepřem, tymiánem, mletým kořením a rovnoměrně na ně rozložíme jednotlivé bobkové listy (na plech cca listů). Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a poklademe ji na vrstvu okořeněných brambor, položíme ji i na místa, kde je bobkový list, to celé přikryjeme další vrstvou brambor a dáme do trouby zapékat při teplotě cca 250 C. Když brambory začínají růžovět a místy mírně hnědnout, plech vyndáme a na brambory rovnoměrně rozprostřeme nastrouhaný sýr, dáme zpět do trouby, sýr necháme rozpustit a zapéct. Takto upravené brambory doplněné kyselou okurkou nebo zeleninovým salátem se dají konzumovat jako samostatné jídlo, ale dalším doplňkům dle vlastní fantazie a chuti, momentálního obsahu ledničky a spíže se meze nekladou. Těstoviny s uzeným tofu Těstoviny (vrtulky, spirálky, mušličky) 400 g, 100 g sýra niva, 100 g sýra eidamská cihla, 300 g uzeného tofu (sojový sýr/tvaroh), 2 vejce, čerstvá nebo sušená bazalka, sůl, olej Těstoviny uvaříme podle návodu, scedíme je, přemístíme do větší misky a necháme částečně vychladnout. Než vychladnou, nastrouháme nahrubo oba dva druhy sýrů a tofu a případně nakrájíme čerstvou bazalku (cca lístků podle velikosti). K těstovinám přisypeme nastrouhané sýry a tofu, přidáme nakrájenou nebo sušenou bazalku a vejce, vše dobře promícháme a poté ochutnáme, podle chuti případně dosolíme. Do pekáčku nebo menšího hlubšího plechu vymazaného olejem klademe těstovinovou směs ve vrstvě vysoké cca 3 cm, dáme zapéct do růžova při teplotě cca 200 C. Přílohy jsou podobné jako u předcházejícího receptu. Dobrou chuť Vám přeje LIBUŠE JOZKOVÁ E K O P O R A D N A Jaké jsou důvody přikrmování vysoké zvěře a zřizování slanisek (lizů)? Z hlediska výživy je pro zvěř zvlášť kritické zimní a jarní období, kdy se v těle samic vyvíjí plod, u samců začíná tvorba paroží. Růst paroží je pro organismus jelenovitých neobyčejně intenzivní zátěž, která nemá u jiných savců obdoby. Výjimeční jedinci dokážou během čtyř a půl měsíců vyprodukovat až 13 kg(!) parožní kostní hmoty. To reprezentuje průměrný denní přírůstek téměř sto gramů kostní tkáně. Chemicky je paroh přibližně z padesáti procent tvořen mineráliemi, z nichž jsou nejdůležitější vápník a fosfor. Minerální látky se ukládají během roku v kostře, odkud se v období růstu paroží uvolňují a stávají se součástí parožní hmoty. Kostra je tedy zásobárnou, kterou využívá jelen při tvorbě paroží. U kostí během roku dochází ke zřeďování a zhušťování jejich struktury a minerálního obsahu. Kostra nepůsobí jako mezičlánek při cestě minerálních látek z potravy do tvořícího se paroží, ale jako pomocný zásobní orgán. V době růstu paroží přecházejí minerální látky z potravy přímo do parožní tkáně. Kostra tak vyrovnává sezónní výkyvy dostatku potravy. Čím chudší je potrava v době růstu paroží, tím větší je zátěž na dodávky z kostry. V přirozených krmivech bývá nedostatek soli, která podporuje trávení a řídí koncentraci tělních šťáv. Proto je třeba, aby byla zvěři k dispozici po celý rok a ve zvýšené míře v podzimním a jarním vegetačním přechodu. Sůl se podává ve formě lizů na kamennou sůl, medicinální lizy jsou obohaceny vitaminy, stopovými prvky, popř. i léčivy. Hlavním posláním lizů je bránit šíření parazitárních onemocnění, chránit zdraví a mírnit chorobné příznaky. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU Splachovat záchod a mýt podlahu pitnou vodou? Byli jsme toho názoru, že je to nemravné. Pitná voda bude čím dál cennější a my s ní neskutečně plýtváme. Proto jsme se rozhodli, že ji budeme používat jen na pití a umývání nádobí, a na zbytek si pořídíme nádrž na dešťovou vodu. Nejdříve je třeba vyřídit administrativní věci zažádat o územní souhlas, který je podmíněn souhlasem VaKu. Jelikož jsme v památkové zóně, museli jsme přizvat i archeologa. Nádrže se dělají lehké plastové, nebo bytelnější, ale těžší. Máme dvorek ve vnitrobloku, do něhož jsme ji museli dostat přes zeď, a tak jsme zvolili nádrž lehkou plastovou, na 3000 litrů. Když nemůžete použít žádnou mechanizaci kromě lopat, vědra a provazu, je instalace dost fuška. Především pro mé syny nastala perná práce vykopat kruhovou jámu o průměru i hloubce dva metry. Za pomoci souseda jsme pak nádrž spustili na vybetonovanou desku, pak začalo postupné napouštění vody a obetonování. Instalatér umístil ve sklepě pumpu, nainstaloval dvojí rozvody vody a zařízení na přepínání vody z dešťové na pitnou (pokud by dlouho nepršelo). Voda v nádrži by měla být co nejčistší, proto prochází dvěma filtry. Z nádrže je nasávána přes další filtr a závěrečné čištění proběhne před vodoměrem. Na nádrži je 30 centimetrová vrstva zeminy voda se proto ani nekazí, ani v zimě nezamrzá. Když jsme vše absolvovali, zbývalo nechat si osadit do sklepa vodoměr na dešťovou vodu. Zdá se absurdní, že máte platit za vodu z nebe, ale platíte ve formě stočného. Je to spravedlivější, než platit paušálem. Případným zájemcům rádi poskytneme informace. RŮŽENA ŠANDOVÁ, Kaplice Příloha pro rodinu I

16 Příloha pro rodinu II Z E L E N Á D O M Á C N O S T Jarní úklid ekologicky Dny se prodlužují, příroda se probouzí, jaro je za dveřmi. A s ním také jarní úklid jakási zvýšená potřeba uklidit a vyčistit vnější i vnitřní prostory, které obýváme, kde žijeme. Nezapomeňme přitom hledat informace o způsobech, jak svůj příbytek uklidit s co nejmenším množstvím chemických látek a nepodlehnout reklamním trikům na všechny (ne)možné přípravky, které do našich domovů vnesou jarní čistotu ještě čistější (uáá), vůně ještě voňavější, nábytek i koupelnu ještě blyštivější a celá rodina z toho všeho bude ještě šťastnější a veselejší :-). Pokusím se nastínit několik jednoduchých řešení, i když vím, že i z nákupu rohožky se může stát z určitého úhlu pohledu věda. Nicméně právě rohožka je docela důležitá věc, která, je-li použita na správném místě a ve správné velikosti, odstraní přibližně 80 % nečistot, které si přinášíme z venku. Nejlépe je mít dostatečně velkou rohožku na zachycení hrubých nečistot před dveřmi a další na jemné nečistoty uvnitř. Máme-li dům, vyplatí se venku ještě vysoký kovový škrabák na odstranění bláta z bot. Velkým praktickým pomocníkem jsou úklidové textilie z mikrovlákna, které lze použít prakticky na všechny povrchy. Výhodou je jeho schopnost dobře vázat vodu, stírat prach a absorbovat mastnotu bez použití saponátu, takže všechny podlahy, okenní parapety, skla, monitory a obrazovky, nábytek, chromované a smaltované části, dřezy na nádobí, obkladačky, vany i sanitární keramiku můžeme dobře vyčistit pouze za pomoci teplé vody, vlastní mechanické práce a využití fyzikálních vlastností zázračných utěrek. Kromě hadru z mikrovlákna lze pro čištění podlah zakoupit i obdélníkový mop, který se přimontuje na držák s násadou. Kvalitní mikrovlákno má složení 70 % polyesteru (PES) a 30 % polyamidu (PAD), velká sací schopnost je docílena mimořádně tenkými vlákny, vlákno dlouhé 100 km váží méně než gram. Velmi důležité je pracovat s důkladně vyždímanou nebo jen mírně vlhkou utěrkou, pokud je nasáklá vodou, ztrácí svou účinnost. Při dobrém zacházení nám bude utěrka z mikrovlákna dobře sloužit několik let. Znečištěné trouby a plotýnky vařičů necháme odmočit pomocí teplé vody, a pak vyčistíme mechanicky. Kde je to možné, použijeme drátěnku, kde čištěný povrch drátěnku nesnese, použijeme na houbičku nanesenou jemnou abrazivní pastu. Použití dezinfekčních prostředků při běžném chodu domácnosti je věc naprosto nadbytečná a naopak nebezpečná, dezinfekce zvyšuje možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, může vyvolat alergickou reakci a zbytečně znečišťuje odpadní vodu. Setřením podlahy čistou teplou vodou se odstraní až 75 % mikroorganismů. Pokud má někdo opravdu nutkavou potřebu do kbelíku s horkou vodou něco přidat a dosud doma nemá sadu utěrek z mikrovlákna, může přilít obyčejný kvasný ocet (opravdu to funguje, i když pro někoho je to příliš extrémní alternativa) nebo citrónovou kyselinu (syntetická je k dostání v drogerii). S pomocí těchto kyselin a s určitou dávkou trpělivosti, protože čištění déle trvá, se nám podaří vyčistit i usazeniny tzv. vodního a močového kamene. Pomáhá, když se kyselina nechá působit delší dobu např. přes noc. Hledáte ekoznačky? Poučený laik občas zavítá na internetové stránky kde si vyhledá, které úklidové a čistící prostředky aktuálně nesou označení ekologicky šetrný výrobek. A třeba zjistí, že pokud tyto výrobky zakoupí, může tak podpořit i místního (českého) výrobce. Z praxe mám vyzkoušeno, že pokud nemůžete v regálech výrobek najít a ozvete se výrobci, rád vám sdělí, ve kterých obchodech hledat. Kromě výrobků s označením EŠV lze spíše ve specializovaných obchodech koupit výrobky se značkou květiny The Flower, evropskou ekoznačkou. Udělené ekoznačky garantují, že výrobky musely splnit určitá kritéria, ale ani tyto výrobky nejsou zcela neškodné ve vztahu k životnímu prostředí. I pro ně platí, že je potřeba dávkovat úsporně s využitím dávkovacích lahví, uzávěrů, pumpiček a odměrek, protože okem dávku většinou neodhadneme a většina z nás má tendenci ji zbytečně zvyšovat. Přibližné dávkování je vždy špatné dávkování! Navíc ve většině případů stačí 2/3 doporučené dávky pro dosažení požadovaného efektu. Správným dávkováním je možné až o polovinu snížit spotřebu prostředků. Z ekologických i ekonomických důvodů je vhodné používat koncentrované přípravky, které si podle potřeby a návodu naředíme. Zanesené odpady a sifony čistíme pravidelně mechanicky a čas od času je můžeme vyčistit pomocí enzymatických čističů. Doporučenou dávku rozpustíme v teplé vodě, roztok nalijeme do odpadu a necháme působit delší dobu, nejlépe přes noc. Vonné spreje, čističe, gely a odpařovací látky na WC, případně v koupelně, přispívají k pocitu čistoty, ale ne k čistotě samotné. Situaci pomůže vyřešit kombinace větrání místnosti a použití např. přírodních esenciálních olejů na vhodném nosiči (např. dřevěné kuličky, keramická neglazovaná drť) nebo zavěšení aromatických bylin v prostoru místnosti. Doba páry se vrací Velkým pomocníkem při úklidu mohou být parní čističe a vysavače jde o dvě různá zařízení, která se při úklidu v účincích doplňují. Pomocí horké páry působící za vysokého tlaku lze čistit prakticky všechny povrchy. Pro vývin páry se používá destilovaná voda bez přidání dalších látek. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena parních čističů a vysavačů, ale i zde se určitě vyplatí vzít v úvahu pro a proti, poradit se s uživateli, kteří s přístroji mají už svou zkušenost, a pak se rozhodnout. Uklízet ekologicky znamená také uklízet přiměřeně a ušetřený vzácný čas věnovat něčemu užitečnějšímu a radostnějšímu. Šetrným úklidem pomáháme šetřit nejen životní prostředí (především snížením znečištění odpadní vody), ale také chráníme zdraví všech členů domácnosti a můžeme se pro své okolí stát i příkladem vhodným k následování. I přes někdy počáteční různě ironické poznámky je třeba vytrvat, a jsou-li tomu nakloněny okolnosti, tak i vysvětlovat důvody svého přístupu. Více informací k tématu najdete např. na LIBUŠE JOZKOVÁ

17 N E J E N P R O D Ě T I Příloha pro rodinu III Ukázka z naučného DVD Život v bažinách vytvořeného Českým načním fondem pro vydru a Mladými ochránci přírody z Třeboně

18 Příloha pro rodinu IV V Ý L E T Y B E Z A U T Chýnovská naučná stezka Město Chýnov leží 10 km východně od Tábora. Je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách a dá se sem dobře dojet vlakem. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Ve zdejší překrásné lesnaté krajině vznikla v roce 2009 naučná stezka o délce 3,8 km, vytvořená žáky zdejší základní školy. Jednostranná stezka začíná ve středu města a končí u lomu Pacova hora. Po trase je rozmístěno deset naučných tabulí. První tabule se týká historie města Chýnova a kostela. Římskokatolický barokní kostel Nejsvětější Trojice na náměstí, poprvé zmiňovaný r. 995, se řadí mezi nejvýznamnější církevní památky na Táborsku. Raritou jsou srostlé jasany s prorostlým křížem, které najdeme za kostelem. Zvát na hřbitov může připadat jako nevhodný pubertální vtip. Chýnovské místo posledního odpočinku je ovšem výjimkou. Druhá tabule je věnována především významnému sochaři Františku Bílkovi, který se v Chýnově narodil a také zde tvořil. Některé z jeho soch jsou právě na hřbitově. Třetí tabule se zaobírá viaduktem, na jehož výstavbu se stavitelé snažili využívat blízkých zdrojů stavebního materiálu především kamenolom na Močítkách, vzdálený jen několik desítek metrů. Stezka pokračuje po louce, která se stala tématem další z tabulí, a dále se dozvíte něco o lesích a o Chýnovském potoku. Když děti z kroužku vymýšlely trasu, našly tu mnoho mravenišť. A tak téma mraveniště použily na jedné z tabulí. Další úchvatná věc jsou velké včelí úly, zhotovené z kmenů s vyřezanými lidskými obličeji, jejichž ústa tvoří vletové otvory. Předposlední tabule se věnuje Chýnovské jeskyni, která byla objevena r a o pět let později zpřístupněna (jako první na našem území). Jeskyně je obrovským hnízdištěm různých druhů netopýrů. Desátá tabule Pacova hora pojednává o lomu na vápenec, z něhož se v nedaleké vápence pálilo vápno. Po ukončení těžby byl lom vyhlášen přírodní rezervací K cestě zpět do Chýnova lze zvolit několik možností. K jeskyni přes Pacovu horu vede z Chýnova silnice, po které je možné vyslat automobil pro jednodušší návrat. Možnost občerstvení je u jeskyní nebo pod Pacovou horou v zájezdní restauraci. Jak to všechno vzniklo... Naučná stezka, navržená dětmi ze školního turistického kroužku, byla vybudována ve školním roce 2008/2009. K vyhledávání informací pro jednotlivé tabule žáci využívali internet, literaturu a různé historické materiály. Spojili se s grafickou firmou VIVID a z několika schůzek vzešly grafické návrhy. Vítězný je použit na všech tabulích. Při přípravách na otevření někdo odcizil konstrukci jedné z tabulí. Naštěstí výrobce rychle zareagoval a vyrobil novou. Nová stezka byla otevřena 20. dubna 2009 za přítomnosti zástupců města Chýnova, Jihočeského kraje, odboru ŽP MÚ Tábor, Lesů ČR a dalších hostů. Žáci po skupinkách prezentovali každou zastávku prvním návštěvníkům. Tím ale jejich práce, starosti a snad i radosti nekončí. Stálá péče o stezku si vyžádá i v následujících letech mnoho energie. Ale děti se o své dílo starají rády. Vždyť se mají čím chlubit. Díky reakcím a požadavkům návštěvníků také plánují vytvořit pracovní listy určené návštěvníkům stezky. Projekt by nebylo možno realizovat bez grantu Jihočeského kraje, další prostředky získala škola od sponzorů, nejčastěji sídlících v Chýnově, nemalou částí se podílela i ona sama. PETR DVOŘÁK, ZŠ Chýnov Akce v Pohádkovém království v roce 2010 Občanské sdružení Pohádkové království vám v Krasci představujeme od počátku našeho časopisu. Tahle zajímavá českobudějovická neziskovka, pracující při Turistickém a mapovém centru Marcela Goetze na nám. Přemysla Otakara II., nám mimo jiné pomáhá s distribucí Krasce po celém kraji, v rámci svých Pohádkových kanceláří. Letošní rok nazvali pohádkáři Rokem zřizování pohádkových poštoven. Více informací o celém projektu a velkém množství akcí, které v průběhu celého roku pohádkáři připravují nebo jichž se nějakým způsobem účastní, můžete vždy aktuálně najít na internetových stránkách Podle následující nabídky si hned můžete v diáři zaznamenat, na kterých jarních a letních akcích letos nechcete chybět VIII. Pohádkový den se Zdeňkem Troškou v Třeboni Otevření hlavní turistické sezóny s KČT, ČSRS a OZP, 18. ročník Švejkovy cyklo-šedesátky, 2. ročník Mistrovství ČR v jízdě na koloběžce kolem Samsonovy kašny, 2. ročník Pochod Osvobození s KČT, 41. ročník Vodácký orientační závod Podskalí Strakonice, 27. ročník HOBBY, Výstaviště České Budějovice Svět knihy, knižní veletrh Praha červen I. raftové primátorky v Českých Budějovicích s Jiřím Mádlem Poznávací pochody za úplňku, 6. ročník Cukrování Dačice, 3. ročník Pohádkové prázdniny s tetou Terezou (Pohádkové divadlo v 11.00, a hodin, Řezbářství pohádkového mistra Františka, omalovánky, vystřihovánky, malování na tělo a hromada legrace) Rajčatobraní Hoštice u Volyně, 4. ročník Borůvkobraní Borovany, 6. ročník III. Summit pohádkových vládců, Vodní království Hodonín Buchtobraní Holašovice, 4. ročník Zámecké slavnosti (zámek Berchtold) Slavnosti chleba v Lenoře "Zámecké veselení" na Březnici - divadlo - Teátr V. Marčíka, kejklíři, hudba Kaprobraní Lomnice nad Lužnicí, 3. ročník Pohádkový zámek aneb Loučení s prázdninami (zámek Berchtold) Země Živitelka, Výstaviště České Budějovice Houbobraní Třeboň, 3. ročník Festival Jičín - město pohádky, 20. ročník Kresba Jaroslav Kerles

19 TÉMA Environmentální, nebo ekologická ekologická výchova? výchova VĚRA SOUKUPOVÁ, Ekologická výchova (ekovýchova) je v nejširším slova smyslu veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je zvyšování spoluzodpovědnosti lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí, rozvíjení tvořivosti, citlivosti a vstřícnosti lidí k řešení problémů péče o přírodu, utváření ekologicky příznivé hodnotové orientace a hledání příčin ekologické krize a cest k jejímu řešení. V ekopedagogické činnosti jde o soulad nezbytných odborných biologických, ekologických a sociálních poznatků s citovými a smyslovými prožitky, které pomáhají nalézat lásku k přírodě, zvnitřňovat úctu ke všemu životu a zvyšovat úroveň mezilidských vztahů. Ilustrační foto Václav Bartuška Terminologie předmětu péče o životní prostředí prošla dlouhým vývojem. Základní rozdíly v pojmech, pokrývajících zhruba tutéž oblast výchovy a vzdělávání, jsou dnes vnímány přibližně takto: lenvironmentální výchova zdůrazňuje zaměření na celé (přírodní i umělé) životní prostředí (člověka). Termín je použit např. v Zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí či ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Pojem je též použit v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (jako jedno z průřezových témat). lekologická výchova zdůrazňuje zaměření na vztah člověka a prostředí, nikoli jen na poznání okolí obklopujícího člověka. Zdůrazňuje celostní (holistické) pojetí; lze ji odvodit od ekologie člověka (sociální/humánní ekologie zkoumající vztah člověka a jeho prostředí). Termín je použit např. v Zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tradičně se objevuje v názvech pracovišť středisek ekologické výchovy. lvýchova pro udržitelný rozvoj klade důraz na kvalitní životní prostředí v souvislosti s ekonomickým, sociálním a kulturním rozvojem a na dlouhodobou udržitelnost. Skrývá v sobě i potenci zapojování veřejnosti do rozhodování Formy ekologické výchovy Střediska či centra ekologické výchovy (ekocentra, SEV či CEV) jsou právnické osoby, které soustavně poskytují služby zejména v oblasti EVVO. Jde o výchovně vzdělávací zařízení školského nebo neškolského typu zřizovaná obcí, krajem, nebo ústředním orgánem státní správy, nebo jako nevládní neziskové zařízení či soukromý subjekt. Jižní Čechy se pyšní jedním z nejstarších středisek ekologické výchovy ve střední Evropě: prachatická Dřípatka realizuje ekologickou výchovu již přes čtyřicet let! Specifikem ekovýchovných aktivit ekocenter jsou výchovně vzdělávací programy v užším pojetí ekologické výukové programy, služba ekocenter nabízená školám jako nadstavba školní výuky. Lektoři (ekopedagogové) středisek EV jsou většinou vysokoškolsky odborně i pedagogicky kvalifikovaní. Ekocentra realizují denní a pobytové výukové programy. Denní programy probíhají ve střediscích, ve školách, nebo přímo v terénu. Pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení. Centra bývají vybavena prvky, které demonstrují skromnost a šetrnost k životnímu prostředí, např. využívají energetických vychytávek, jako jsou tepelná čerpadla či sluneční kolektory, mívají zázemí v podobě přírodní zahrady, chovají domácí zvířata, minimalizují odpady, a případně využívají při vaření místní produkty či biopotraviny. Jiným důležitým typem ekologické výchovy jsou pravidelné čin- nosti zájmových útvarů (přírodovědné, ekologické, tábornické kroužky a kluby), jejichž smysluplnost umocňuje soustavná činnost, dlouhodobá plánovitost i vlastní zkušenost vedoucího. Aleš Máchal hovoří v této souvislosti o nejúčinnějším způsobu ekologické výchovy. Pravidelnou činnost doplňují příležitostné akce, např. výpravy a exkurze, vycházky, expedice, táborová činnost, soutěže, olympiády aj. Výpravy umožňují dětem bezprostřední doteky s živou přírodou, dávají příležitost k bližšímu kontaktu, nabízejí zdokonalování v manuálních dovednostech, upevňují smysl pro spolupráci, umožňují dětem hrát si a vyřádit se v přirozeném prostředí. Víkendovky" a tábory (dnes vymezené Zákonem č. 258/2000 Sb.) jsou nenahraditelným a nejúčinnějším prostředkem výchovy k přírodě. K poznání přírody i získání dovedností je ideální realizovat je v rozličnou roční dobu. Zážitky, které zde dětem dopřejeme, většinou nemohou získat nikde jinde. Pavučina Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina ( je celostátní střešní cechovní organizace, de facto síť organizací specializovaných na EVVO. Pavučina prostřednictvím svých členů realizuje řadu dlouhodobých projektů celostátního významu např. Specializační studium pro školní koordinátory EVVO, Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do ŠVP, Programy o lese ve spolupráci s Lesy ČR, Vzdělávání, výchova a osvěta v oblasti ochrany zvířat, Veletrh ekologických výukových programů. Pavučina také vydává časopis pro ekologickou gramotnost Bedrník. Jihočeskými členy sítě Pavučina jsou Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia ( ZŠ Prachatice, Vodňanská CEV Dřípatka ( ZO ČSOP Šípek (www. sipek.roklinka.cz) a Český nadační fond pro vydru ( Autorka vyučuje na Katedře biologie JU v Č. Budějovicích a je ekoporadce Společnosti Rosa Zdroje: KULICH, J Zásady ekologické výchovy. In Sborník z konference Zakládání a využívání ekopedagogických ploch. Č.Budějovice, ČSVTS, KULICHOVÁ, H. a kol Týden pro udržitelný život, aneb Program Člověk a prostředí: jak připravit kurz (pobytový výukový program) o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ. Horní Maršov ISBN MÁCHAL, A Průvodce praktickou ekologickou výchovou, Brno ISBN MÁCHAL, A Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno ISBN X 15

20 TÉMA 16 Ekologická výchova aneb Mrkvička na školách aneb M.R.K.E.V. a Mrkvička JOSEF JANOŠŤÁK, janostak@cegv-cassiopeia.cz Ekologická či environmentální výchova se již stala nedílnou součástí školních vzdělávacích plánů předškolního až středního vzdělávacího procesu. Vždy záleží na nadšení vedení školy a pedagogického sboru, především pak školního koordinátora EVVO, jak a do jaké míry tuto oblast do vzdělání zapojí. Z důvodu metodické a informační pomoci školám v oblasti ekologické výchovy provozuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina síť škol M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy), která je určená školám základním a středním, a její mladší sestru síť MRKVIČKU pro školy mateřské. Jedná se o sítě republikové, které na krajských úrovních obhospodařují krajská střediska. V Jihočeském kraji tuto činnost zajišťuje CEGV Cassiopeia z Českých Budějovic. Hlavní úlohou koordinujících center je organizování rozesílek informačních balíčků, jejichž nedílnou součástí je časopis Bedrník s pod- Zábavné poznávání přírody přírody ZUZANA ŠTĚTKOVÁ, stetkova.zuzana@seznam.cz Od začátku loňského roku nabízí Český nadační fond pro vydru (ČNFV) v Třeboni výchovně vzdělávací programy pro děti z mateřských škol i pro žáky ze základních a středních škol. Během roku jsme si ověřili, že programy, ve kterých se děti dostávají do přímého kontaktu se živými zvířaty, patří k nejoblíbenějším. Zkrátka i v době dokonalých obrázků a 3D filmů je pro děti největším zážitkem skutečná živá příroda. Proto v programech využíváme vhodná zvířata z naší záchranné stanice. V pohádkách pro nejmenší i v programech pro ZŠ nám zatím nejvíce pomáhají fretka Pišta, liška Agáta, ježek Bodlina, poštolka Pája a potkani Josefína se Šňůrkou. To jsou zvířata, která lze za určitých podmínek vozit i do škol. Nic však nenahradí návštěvu naší záchranné stanice, kde volně poletuje kavka Kačenka, která vás s radostí štípe do ucha, tahá za náušnice a klove do čepice. Krkavec Péťa vás při troše štěstí pozdraví zřetelným nazdar a volavku Anežku si lze prohlédnout z blízka, protože po nárazu do hlavy ztratila zrak a je zcela odkázána na naši péči. Zblízka si lze prohlédnout i káňata a poštolky. Díky slušnému počtu ptáků ve stanici jsme mohli vytvořit zajímavé programy o ptácích Naši dravci a Letem ptačím světem. Pro program Neuvěřitelný svět pavouků chováme vhodné druhy v teráriích. Někteří jsou opravdovými mistry v předvádění tkaní pavučin, tvorby kokonů i chytání kořisti. Nové informace spojené s nevšedním zážitkem si děti lépe zapamatují, a tak se učení opravdu stává zábavou. Program Poznejte nás z blízka je spíše besedou, kdy si povídáme o zvířatech, která se právě na stanici nacházejí. Není prokládán dalšími aktivitami. Již to, že dítě drží v ruce živé zvíře, je pro většinu z nich nejkrásnějším zážitkem. Stačí si jen nad zvířetem povídat, proč k nám přišlo, kdy a za jakých okolností je vhodné zvíře zachraňovat, a se staršími dětmi diskutovat, jaký má záchranná stanice smysl. V programech Malování se zvířaty počítáme s aktivní účastí pedagoga na výtvarnou výchovu. Je na něm, jakou techniku zvolí. My za- titulem časopis pro ekogramotnost, nabízející základním a středním školám především rubriky pro inspiraci, didaktiku a příklady dobré praxe ze škol. Bedrník vychází šestkrát ročně a je vždy zaměřen na jedno hlavní téma. Pro rok 2010 to jsou úspory energie, finance, divočina, koordinátor EVVO, média, recyklace. Dále balíčky obsahují nabídky vzdělávacích akcí, pozvánky na výstavy, metodické pomůcky, informační letáky a jiné materiály od různých organizací. Pro mateřské školy je hlavním materiálem informační bulletin Mrkvička, který dosud vycházel třikrát ročně, přičemž v tomto roce jsou plánovaná čísla čtyři. Informace jsou dále průběžně zasílány v elektronické podobě. Důležitou aktivitou jsou dále regionální setkání či konference (Mrkvičkový den EVVO pro MŠ a Podzimní dny EVVO pro ZŠ a SŠ), které jsou otevřené i zájemcům mimo obě sítě. V našem kraji se pro pořádání konferencí ustálily podzimní měsíce. Na těchto vzdělávacích akcích jsou učitelé seznamováni s nabídkami a novinkami v oblasti environmentální výchovy, publikacemi a metodickými pomůckami, prezentovány jsou příklady dobré praxe a součástí jsou také praktické dílny a odborné přednášky. Za registraci do sítě M.R.K.E.V. školy platí 400,-Kč na rok. V loňském roce bylo v Jihočeském kraji registrováno 40 základních a 9 středních škol. Registrace do MRKVIČKY, do níž je zapojeno je 42 jihočeských mateřských škol, je prozatím zdarma. Rozesílky a konference Podzimní dny EVVO jsou jednou z aktivit projektu Občanského sdružení Krasec Pod korunou stromů, který je realizován za finanční podpory SFŽP, MŽP a Jihočeského kraje. Autor pracuje v CEGV Cassiopeia Ilustrační foto Václav Bartuška jistíme živý model lišku, ježka nebo poštolku. Nejprve si o zvířeti povídáme, abychom se s ním seznámili, a zároveň se děti učí pozorovat do všech detailů a vnímat krásu. Programy trvají minut a jsou určeny maximálně pro 25 účastníků. Vždy platí, že čím méně je dětí ve skupině, tím kvalitnější je program. Od nového roku jsme museli navýšit cenu programů na 20,- Kč za žáka. Nově nabízíme pobytové programy, kde si téma domluvíme s pedagogem v dostatečném předstihu a připravíme program třídě na míru. Takový program může trvat šest hodin za 90,- Kč na žáka nebo devět hodin za 120,- Kč na žáka. Připraveny jsou celodenní programy o ptácích, pavoucích, našich obojživelnících, o hospodářských zvířatech a o stromech. Pro žáky ZŠ i SŠ jsou určeny přednášky a exkurze do okolí Třeboně či Jindřichova Hradce. Celou nabídku najdete na pod odkazem PRO ŠKOLY, objednat program lze na telefonním čísle: Autorka pracuje v ČNF pro vydru