KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE II. etapa: Cíle ochrany přírody v regionálních politikách říjen 2004 pořizovatel:

2 ATELIER FONTES, s.r.o. Projekty, služby a realizace pro ochranu, tvorbu a využití krajiny Veveří 109, Brno, tel/fax: , fontes@fontes.cz KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE II. Cíle ochrany přírody v regionálních politikách Zadavatel: Jihomoravský kraj Pořízeno s podporou Státního fondu životního prostředí ČR Vypracoval: ATELIER FONTES, s.r.o Ing. Tomáš Havlíček zodpovědný řešitel AGERIS, s.r.o RNDr. Josef Glos RNDr. Jiří Kocián Ing. Draga Kolářová LŐW & spol., s.r.o. PaedDr. Pavel Hartl, CSc. Ing. Eliška Zimová Spolupracovali: Martin Robeš Zakázkové číslo: Brno, září 2004

3 O B S A H : 1. ÚVOD PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA OBECNÉ CÍLE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ZÁKLADNÍ CÍLE V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu Komentář MYSLIVOST A RYBÁŘSTVÍ Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu ZEMĚDĚLSTVÍ Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu Komentář TURISTIKA A REKREACE Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu komentář DOPRAVA Základní podklady Hlavní cíl tématu Dílčí cíle tématu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu Komentář OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Základní podklady Hlavní cíl tématu Dílčí cíle tématu Komentář ENERGETIKA Základní podklady Hlavní cíle tématu Dílčí cíle tématu Komentář ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Základní podklady Hlavní cíl tématu Dílčí cíle tématu Komentář Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 1

4 1. ÚVOD 1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA Vymezení cílů ochrany přírody a krajiny vychází z výsledků ANALYTICKÉ ČÁSTI a dalších podnětů a skutečností, zjištěných při tvorbě Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje (dále jen Koncepce). Základním cílem druhé etapy je formulovat průmět zájmů ochrany přírody a krajiny do ostatních krajských politik. Jednoduché a jednoznačné vymezení cílů je problematické, neboť dochází k prolínání cílů mezi sebou uvnitř resortů i mezi nimi. Kromě toho dochází k prolínání cílů a prostředků či opatření v rámci kauzálního řetězce, takže cíl v určité úrovni může zároveň být prostředkem či opatřením pro jinou úroveň. Proto se zpracovatelé zaměřili na jednoduchá vymezení základních cílů a takto vymezené cíle případně opatřili komentářem. Rozhodující pro použitelnost cílů bude jejich syntetické propojení s návrhy a vymezením prostředků, opatření a navazujících kroků, které bude součástí následující etapy prací na Koncepci OBECNÉ CÍLE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY K formulaci cílů Koncepce lze v nejobecnější rovině použít preambule zákona o ochraně přírody a krajiny či evropských dokumentů: Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině (zák.114/1992 Sb. zák.17/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) Udržení a obnova rozmanitosti forem života (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Amsterdam,1996) Šetrné hospodaření s přírodními zdroji (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Ochrana přírody v Evropské unii. Praha 2000) Zachování přírodních stanovišť (Směrnice Rady EU O zachování přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flory 92/43/EU) Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy) Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998) Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004) Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 2

5 2. ZÁKLADNÍ CÍLE V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH 2.1. LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů Národní lesnický program Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) Oblastní plány rozvoje lesa pro příslušné lesní oblasti HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Provázání Programu rozvoje lesního hospodářství v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů a zejména zvýšení ekologické stability lesních porostů DÍLČÍ CÍLE TÉMATU udržení a přiměřené zvyšování rozlohy lesů s ohledem na zachování diverzity krajiny (zalesňovat trvalé travní porosty, pastviny apod. v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny) zvýšení podílu stanovištně a geograficky odpovídajících druhů dřevin zachování a stabilizace stávající sítě přírodně významných částí lesa včetně vymezení a stabilizace skladebných částí ÚSES podpora přirozených způsobů obnovy lesa zachování a stabilizace drobných přírodních a historických prvků v lesích (drobné toky, prameniště, luční enklávy, doupné stromy, lesostepní polanky, skály, sutě, studánky, hraniční kameny apod.) podpora mimoprodukčních funkcí lesů KOMENTÁŘ Cíle a priority lesního hospodářství kraje vycházejí ze Zásad státní lesnické politiky, schválených vládou ČR v roce 1994, z rezortního Lesnického programu zpracovaného MZe Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 3

6 v letech a z Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství před vstupem České republiky do Evropské unie, schválené vládou v roce 2000, obsahující spolu s problematikou zemědělství a vodního hospodářství také Koncepci lesnické politiky, jejíž závěrečná kapitola je věnována Národnímu lesnickému programu, jehož cílem bylo analyzovat vybrané problémy státní lesnické politiky a navrhnout jejich řešení. Koncepční záměry formulující postavení lesa a lesního hospodářství v environmentální politice ČR jsou uvedeny také ve Státním programu ochrany přírody a krajiny z roku 1999 a ve Státní politice životního prostředí ČR, jejíž aktualizaci schválila vláda svým usnesením č. 38 ze dne 10. ledna Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (PRLHJMK) vychází z Národního lesnického programu ČR, ze závazných mezinárodních i národních programových a koncepčních dokumentů upravujících hospodaření v lesích, rovněž z Programu rozvoje Jihomoravského kraje. PRLHJMK je v souladu s Národním lesnickým programem koncipován pro období do roku 2006 avšak s tím, že dlouhodobá programová opatření budou realizována i po tomto období. Je programem otevřeným, s možností reagovat na nově vznikající problémy a změnu podmínek jeho realizace. Základní strategií EU v této oblasti je trvale udržitelné lesní hospodářství, které Národní lesnický program formuluje takto: udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku, zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů, zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů), zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů, udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství, zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek. PRLHJMK je komplexním dokumentem respektujícím nejen potřeby odvětvového rozvoje lesního hospodářství, ale zdůrazňujícím i významné místo lesů v životním prostředí, jejich mimoprodukční funkce, důležitost lesa jako obnovitelného zdroje ekologicky příznivé dřevní suroviny a význam využití a zpracování dřeva pro ekonomiku kraje. Základním principem je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. PRLHJMK obsahuje následující priority: obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření jako základní strategická priorita, rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů, zabezpečení produkce a využití surového dříví, Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 4

7 péče o lesy ve zvláště chráněných územích, ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům. Jihomoravský kraj má, zejména v jižní části, poměrné vysoké procento zalesnění nepůvodními druhy dřevin. Cílem a zájmem ochrany přírody a krajiny je postupná přeměna porostů ve prospěch autochtonních dřevin. Ekologickou stabilitu lesních ekosystémů podstatně ovlivňuje i věková a prostorová strukturou ( např. zachování odumírajících a odumřelých stromů v porostu jako stanovišť řady na ně vázaných druhů hub, rostlin a živočichů). Nezbytná je postupná úprava druhové, genetické, věkové a prostorové skladby lesních ekosystémů, přeměna monokultur lesních dřevin, zejména stanovištně a geneticky nevhodných dřevin, podpor ekotonů. Zejména lesní ekosystémy vzdálené přirozenému stavu mají sníženou schopnost naplňovat mimoprodukční funkce v potřebném rozsahu. Zalesňování především dlouhodobě neobdělávaných zemědělských pozemků musí být v souladu se zájmy ochrany přírody, zalesňování může být i formou protierozních opatření na intenzivně využívaných zemědělských pozemcích ohrožených zejména vodní erozí. Realizace a vymezování skladebných částí ÚSES zvýší biodiverzitu krajiny. Nutná je optimalizace sítě ochranných lesních pásů v agrosystémech s vazbou na komplexní pozemkové úpravy. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutné snížení stavů spárkaté zvěře do takové míry, aby bylo možné ve větším rozsahu uplatňovat přirozené způsoby obnovy lesa. Cílem jsou druhově bohaté a stabilní lesní ekosystémy plnící požadované funkce. Mysliveckou činnost organizovat tak, aby nedocházelo ke škodám především na zvláště chráněných územích a ekologicky cenných segmentech lesních porostů. Územní ochranu biodiverzity lesních ekosystémů doplnit o území soustavy NATURA 2000 a stanovit management těchto lokalit a oblastí tak, aby byly naplněny cíle ochrany těchto území MYSLIVOST A RYBÁŘSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č.449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění Vyhláška č. 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhláška č. 491/2002 Sb., o stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 5

8 HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Myslivecké a rybářské hospodaření organizovat podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Prosazovat hospodaření, které nebude v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny a eliminovat jeho negativní dopady na přírodu a krajinu DÍLČÍ CÍLE TÉMATU Optimalizace zejména stavu spárkaté zvěře tak, aby nedocházelo k závažným škodám v lesích a bylo možné ve větším rozsahu uplatňovat přirozené způsoby obnovy Lokalizace oborních a faremních chovů zvěře tak, aby nedocházelo ke střetům se zájmy ochrany přírody a krajiny Koordinace zájmů myslivosti a ochrany přírody a krajiny u vypouštěné zvěře z umělých chovů do honiteb Vysazování nepůvodních druhů zvěře do volné krajiny Řešení problematiky úniků chovaných druhů zvířat Umísťování mysliveckých zařízení s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny Optimalizace stavu rybí obsádky v tocích a nádržích a vypouštění ryb do volné přírody Omezení negativního účinku intenzivního chovu ryb v rybnících na zájmy ochrany přírody 2.3. ZEMĚDĚLSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Úplné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 203/204 Sb.kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/200 Sb. ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády ČR ze dne 17. března 2004 č. 236/2004 Sb. k Akčnímu plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010 Zákon 219/2003Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 6

9 Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, integrovaném registru znečišťování. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Horizontální plán rozvoje venkova. Strategie rozvoje Brněnského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Regionální operační program Průmět strategických dokumentů do území JMK Limity využití území a jiná závazná omezení ochrany přírody a krajiny Územní prognóza JMK HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Rozvoj ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody a ekologickému významu území. Koordinace a vzájemné provázání jednotlivých rozvojových dokumentů kraje, podpůrných opatření MZe provázaných na fondy EU s potřebami ochrany přírody a krajiny v regionu DÍLČÍ CÍLE TÉMATU všestranná podpora a propagace ekologického zemědělství orgány kraje, ministerstva zemědělství, agrární komorou, obcemi a mikroregiony (politická podpora, organizační podpora, technická podpora) upřednostňování pozemkových úprav v oblastech postižených větrnou a vodní erozí, narušenou ekologickou stabilitou, devastovanou krajinou zohledňování zájmů ochrany přírody a krajiny při realizaci pozemkových úprav, výsadbě vinic a sadů zohledňování zájmů ochrany přírody a krajiny při realizaci pozemkových úprav zlepšování dlouhodobé úrodnosti půdy a její ekologické funkce minimalizování používání neobnovitelných zdrojů energie v zemědělství (omezit používání agrochemie, minimalizovat počet agrotechnických operací) Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 7

10 udržení venkovského osídlení krajiny udržení a obnova tradičního rázu kulturní zemědělské krajiny (ozelenění polních cest, zachování extenzivních sadů a pod.) koordinace podporovaných mimoprodukčních zemědělských aktivit se zájmy ochrany přírody a krajiny (zvyšování podílu TTP, ochrana cenných biotopů, ekotonových stanovišť, tvorba prvků ÚSES), podpora extenzivních způsobů zemědělského obhospodařování pozemků podpora vhodných extenzivních způsobů zemědělského obhospodařování pozemků zachování a stabilizace drobných přírodních prvků v krajině (luční enklávy, významné stromy, skály, sutě, studánky, postagrární lada, drobná církevní architektura, smírčí a hraniční kameny) 2.4. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. Října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Zákon 254/2001 Sb. (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška140/2003 Sb. O plánování v oblasti vod HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Zachování a obnova přirozeného vodního režimu vodních toků, pramenišť, mokřadů a niv, vyrovnávání vláhové bilance krajiny. Koordinace koncepce vodohospodářských opatření v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny Stabilizace vodních poměrů v krajině s obnovou retenční schopnosti krajiny s důrazem na údolní nivy, zachování a rozšíření stávající sítě mokřadů (včetně nádrží), se zohledněním zájmů ochrany přírody, zachování a rozšíření stávající sítě přirozených až přírodě blízkých toků se zajišťováním volných rybích cest DÍLČÍ CÍLE TÉMATU Souhrnně Zachování či obnova přirozených či polopřirozených biotopů tekoucích vod a jejich společenstev s vysokou ekologickou stabilitou, bohatou biodiverzitou a s výskytem vzácných a ohrožených druhů. (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy.) Zachování či obnovení říčního kontinua. (Pan-European Ecological Network). Zachování či obnova přirozených či polopřirozených korytotvorných a dalších geomorfologických říčních procesů. (Státní program ochrany přírody a krajiny) Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 8

11 Důsledná ochrana všech typů mokřadů Zabezpečování obnovy a revitalizace vodních biotopů a mokřadů Snížení plošného znečištění povrchových a podzemních vod a zabránění, popř. snížení následků havarijního znečištění Podpora přirozeného průběhu vodních toků Důsledné respektování zájmů ochrany přírody a krajiny při realizaci vodních děl Zajištění podmínek pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým a biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb - plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Zachování a zlepšení přirozených funkcí ekosystémů významných údolních niv a mokřadů, Dosažení kvalitních břehových porostů stanovištně vhodných domácích druhů dřevin Obnova a vytváření mokřadních ekosystémů (rybníky, mokřady, tůně, náhony a pod.) Revitalizace říčních systémů Obnovení přirozených retenčních prvků v krajině Posilování mimoprodukčních funkcí rybníků K nejvýznamnějším střetům zájmů ochrany přírody a krajiny s vodním hospodářstvím v konkrétních lokalitách dochází: Při uvažované výstavbě vodní cesty Dunaj Odra Labe. Při řešení problematiky vodního díla Nové Mlýny. Při lokalizaci naprosté většiny vodních nádrží navržených v roce 1985 Směrným vodohospodářským plánem a dosud územně hájených. Jedním z cílů by tak měla být eliminace těchto střetů. Tématicky Jakost vody Omezení vstupů znečištění povrchových a podzemních vod, zejména nebezpečnými látkami Snížení plošného znečištění povrchových a podzemních vod a zabránění, popř. snížení následků havarijního znečištění Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 9

12 Mokřady Stabilizace a rozšíření stávající sítě mokřadů včetně mělkých vodních nádrží rybníků se zohledněním požadavků stanovištní rozmanitosti a dalších zájmů ochrany přírody Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků Toky Stabilizace a rozšíření stávající sítě přírodě blízkých až přirozených toků nebo jejich úseků včetně korytotvorných a dalších geomorfologických říčních procesů, přirozeného vodního režimu Revitalizace koryt toků vytváření prostorových a dalších podmínek Uvolnění a stabilizace hlavních rybích cest o obnova říčního kontinua Zamezení vzniku nových migračních bariér při nejrůznějších aktivitách Podpora přirozených ekologických funkcí v rámci údržby toků (kvalitní autochtonní břehové porosty, diverzifikace břehů a dna apod.) Údolní nivy Posílení retenční schopnosti krajiny včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu KOMENTÁŘ K výše uvedeným hlavním a dílčím cílům tématu se váží níže uvedené dokumenty, které cíle ochrany přírody ve vazbě k vodnímu hospodářství ještě dále rozvádějí do podrobnějších cílů nebo naznačují prostředky k jejich řešení. Rámcová vodohospodářská směrnice a navazující legislativa Celým názvem Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Tato směrnice definuje dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a zabránit zhoršování stavu vod jako cíl vodohospodářské politiky. Tato směrnice se primárně zaměřuje na vodu jako na vodní zdroj, přitom ale respektuje i ekologické aspekty a v požadavcích na dobrý stav povrchových a podzemních vod se zaměřuje na: Biologické složky Hydromorfologické složky podporující biologické složky Chemické a fyzikálně chemické složky podporující biologické složky Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 10

13 Dále pro jednotlivé typy povrchových vod (vodní toky, stojaté vody, umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod) stanoví definice velmi dobrého, dobrého a středního stavu pro řadu dílčích faktorů 3 výše uvedených složek. Metodiku konkrétního posuzování jednotlivých faktorů v podmínkách ČR v současné době zpracovává Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.. Výše uvedená ustanovení byla do české legislativy implementována překladem a promítla se do Vyhlášky 140/2003 Sb. O plánování v oblasti vod. Podle zákona 254/2001 Sb. (vodní zákon) 24, odst. 1) Plán hlavních povodí ČR stanoví rámcové cíle, dle 25, odst. 1) Plán oblastí povodí stanoví konkrétní cíle. Podrobnější definici cílů obsahuje zákon 20/2004 Sb., což je novela vodního zákona. Zde 23a definuje podrobněji cíle a v odst. 2) stanovuje termín pro jejich dosažení do Z výše uvedeného plyne, že: 1. Základní cíl definovaný rámcovou vodohospodářskou směrnicí je i základním cílem ochrany přírody ve vodním hospodářství. 2. Podrobnější a konkrétnější definice cílů dle této směrnice je v současnosti v postupném řešení a jedná se o vysoce odbornou a komplikovanou činnost mnoha profesí. 3. Prostředkem k dosažení cíle je účast orgánů ochrany přírody a krajiny na definici konkrétních cílů a jejich realizaci. Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí České republiky, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004 v kapitole 1.2. Péče o vodní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů, uvádí jako dílčí cíle a opatření: Důslednou ochranu všech typů mokřadů, spočívající v následujících bodech: Přijmout a realizovat Národní politiku ochrany mokřadů, např. prostřednictvím Plánů oblastí povodí Dbát o udržitelné využívání mokřadů a vodních zdrojů Přijmout zásady udržitelného hospodaření v krajině v návaznosti na zásady správné zemědělské praxe V rámci stavebního řízení ustoupit od činností a stavebních záměrů, jejichž důsledkem by byly likvidace mokřadů Zabezpečování obnovy a revitalizace vodních biotopů a mokřadů Vypracovat metodiku výběru vodních biotopů vhodných k obnově nebo revitalizaci a na jejím základě vypracovat databázi lokalit určených pro obnovu nebo revitalizací Realizovat revitalizační opatření na základě již existujících Programů revitalizace Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 11

14 Vytvářet náhradní mokřadní stanoviště v místech, kde došlo k jejich narušení nebo likvidaci vlivem antropogenní činnost (pozn. zpracovatele studie: obnova mokřadů může být realizována i jako doplňkové opatření v rámci realizace programu opatření) Vyrovnávání vláhové bilance V kapitole 2.1. ochrana povrchových a podzemních vod jsou jako dílčí a cíle a opatření uvedeny: Zlepšování čistoty povrchových, zprostředkovaně i podzemních vod Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod, hydrogeologická rajonizace Zlepšení sledování výskytu a pohybu nebezpečných látek kontaminujících podzemní a povrchové vody Zlepšení monitoringu podzemních vod Integrovaný a koordinovaný přístup k vodnímu hospodářství a ochraně vod na území ČR Ochrana zdrojů podzemních vod Ochrana chráněných oblastí zajistit zřízení registru všech území, nacházejících se v každé oblasti povodí, která byla vymezena jako území vyžadující zvláštní ochranu jejich povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišť a druhů rostlin a živočichů závislých na vodě dosáhnout standardů a cílů stanovených Rámcovou směrnicí 200/60/ES o vodní politice do roku 2015 Z environmentálních opatření ve vodní politice, uvedených v sektorových politikách v kapitole 7. Ochrana a užívání vod, lze ve vztahu k vodním ekosystémům označit za nejdůležitější tato opatření: Snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod a zabránit, popř. snížit následky havarijního znečištění Podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry) Při realizaci vodních děl důsledně respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny Zajistit podmínky pro život a reprodukci původní populace ryb, popř. dalším technickým a biologickým opatřením zvýšit výskyt původních vodních živočichů a omezit výskyt nepůvodních druhů ryb; plnit implementační plán Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 12

15 Státní program ochrany přírody a krajiny Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK) je dokument, který schválila Vláda České republiky svým usnesením č. 415 ze dne 17. června 1998 jako výchozí strategický dokument, který bude upřesňován zejména podle možností státního rozpočtu. Dále v něm ukládá řadě ministrů úkoly směřující k naplňování programu. Z témat uvedených ve SPOPK a souvisejících s touto Koncepcí je možno uvést: Kap Stav vodních ekosystémů uvádí nejvýraznější vlivy na toky i jejich povodí: napřimování (zkrácení délky toků v tomto století o 1/3), znečištění, velkoplošné odvodnění pozemků (25,4 % zemědělské půdy), velkovýrobní intenzifikace zemědělství včetně chovu ryb, nedostatek drobných nádrží, migrační bariéry na tocích a ohrožení mnoha druhů vodních živočichů (rak kamenáč a perlorodka říční vymizeli z 90 % lokalit). Vliv negativních činností je takový, že ryby jsou na evropském kontinentě nejohroženější živočišnou skupinou. V rámci ČR jsou nejohroženější plazi a obojživelníci (příl. 8). Příloha 5 dokládá, že na nenarušených lokalitách vodních ekosystémů je zaznamenán největší výskyt chráněných druhů živočichů a porovnává způsob ovlivnění a s tímto výskytem. Kap Cíle ochrany přírody - vodní hospodářství uvádí tyto cíle: navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí..., ochranu před velkými vodami diferencovat..., podporovat funkci ekosystémů údolních niv a mokřadů, prosazovat ekologicky žádoucí hospodaření na zemědělských plochách v nivě, obnovovat přirozené retenční prvky..., nepřipustit zatrubňování toků, obnovit nevhodně zatrubněné toky,..., vytvářet podmínky pro rozvoj stanovišť živočichů a rostlin podmíněných vodou... a podmínky pro migraci ryb. Kap Prioritní úkoly a opatření - ochrana přírody v péči o vodní hospodářství (programové a akční úkoly) předpokládá těchto 5 hlavních úkolů: 1. Přednostně revitalizovat toky v minulosti zatrubněné či nadměrně regulované, napravovat důsledky systematického odvodnění, podporovat zakládání a obnovu drobných nádrží... s převahou mimoprodukčních funkcí. Vytvořit podmínky pro účinnější řešení vlastnických vztahů při naplňování vládního Programu revitalizace říčních systémů (PRŘS). Termín: V/2000, Zodpovídá MŽP ve spolupráci s MZe. 2. Připravit nástroje k podpoře mimoprodukční funkce rybníků... mimo jiné jako stanovišť vodního ptactva a dalších volně žijících živočišných a rostlinných druhů. Termín: Zodpovídá: MŽP 3. Podle výsledků příslušných mezinárodních jednání... vypracovat a realizovat konkrétní akční plán stavby funkčních rybích přechodù pro významné tažné druhy ryb (losos, úhoř, jeseteři, ostroretka) na vybraných vodních tocích všech hlavních povodí v ČR. Termín: a) akční plán: , b) realizace: Zodpovídá: MZe v součinnosti s MŽP. 4. Navracet nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně neškodného převedení velkých vod.... zvyšovat v nivách podíl luk a lužních lesů, odstraňovat nevhodné stavby, zavádět systém odsazených povodňových hrází a posilovat význam hydrologické sítě (propojovat trvale zavodňovaný systém kanálů a slepých ramen). Termín: trvale. Zodpovídá: MZe, MŽP, MMR. 5. Metodicky zpracovat problematiku ekologicky přijatelných minimálních průtoků na tocích a náhonech k vodním dílům včetně právní stránky věci. Termín: Zodpovídá: MŽP ve spolupráci s MZe Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 13

16 Kap Prioritní úkoly a opatření v ekonomické oblasti uvádí mj Udržet a podle možností zvýšit objem finančních prostředků uvolňovaných na realizaci krajinotvorných programů s odkazem na příl. 17b Návrh finančního zajištění programů ochrany přírody a tvorby krajiny Vazby na řešené téma lze v přímých i nepřímých souvislostech nalézt i v dalších kapitolách. Za významné považuji např. vazby na realizaci ÚSES a pozemkové úpravy. SPOPK tedy uvádí základní cíle i opatření (úkoly) směřující k ochraně přírody obecně i k ekologicky vhodné péči o toky a jejich povodí. Pro Koncepci je důležitý soulad těchto obecných a výše citovaných cílů, které lze s drobnými úpravami převzít. Problém je ve zcela nedostatečném naplňování dokumentu plynoucí částečně z jeho proklamativnosti (obtížné splnitelnosti úkolů), částečně z nedostatečných zdrojů finančních, strukturálních i personálních. Program revitalizace říčních systémů Program revitalizace říčních systémů (PRŘS) je programem obnovy, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Cílem je vytvořit podmínky pro obnovu přírodního prostředí i zdrojů užívaných člověkem. Program byl vyhlášen Nařízením vlády č. 373/1992. K naplnění cílů programu je potřeba : podporovat a zvyšovat retenční schopnosti krajiny, což vede ke zvýšení okamžitého objemu výskytu vody v daném prostoru, systémově napravovat negativní důsledky nevhodně provedených pozemkových úprav, nevhodných způsobů obhospodařování půdy a velkoplošných odvodnění a omezovat účinky odvodňovacích soustav, obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich koryt, včetně doprovodných porostů, zvyšovat přírodními prostředky odolnost břehů a koryt proti erozi, jejich stabilitu při povodních, členitostí dna i břehů podporovat samočistící schopnost vody, stabilizovat hladiny, zajistit minimální průtoky a podmínky pro přirozené biologické oživení. PRŘS tedy rámcově vymezuje dvě základní skupiny cílů: 1. Objemovou zaměřuje se na kvantitativní parametry typu objemu zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku, zvýšení minimálních průtoků, apod. 2. Ekologickou zaměřuje se kvalitativní parametry hodnocené prostřednictvím biologických a ekologických faktorů Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 14

17 2.5. TURISTIKA A REKREACE ZÁKLADNÍ PODKLADY Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR - klíčový dokument pro období Strategie rozvoje Brněnského kraje, Programu rozvoje Jihomoravského kraje Strategie cestovního ruchu Jihomoravského kraje Cyklistika v GIS a hlavní směry jejího rozvoje Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a ostatních léčebných terapií v JmK HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Využívání přírodního a kulturního potenciálu krajiny pro rozvoj turistického ruchu a rekreace bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny. Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské koncepce rekreace, turistického ruchu a lázeňství DÍLČÍ CÍLE TÉMATU realizace turistických produktů zaměřených především na k prostředí šetrnou kulturně poznávací turistiku bez poškozování přírody a krajinných hodnot navrhování turistických tras s ohledem na zájmy ochrany přírody a nepřekročitelných limitů ochrany přírody a krajiny, tvorba naučných a výchovných stezek při turistickém využívání krajiny respektovat ochranné režimy zvláště chráněných území a ekologicky citlivých oblastí ve smyslu zákona 100/2000 Sb. využívání vodních ploch a vodních toků k rekreačním účelům realizovat v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny nové sportovní a rekreační aktivity v krajině (golfová hřiště, sjezdovky, motokrosové, cyklokrosové, autokrosové a cyklotrialové dráhy, rekreační chaty) koordinovat se zájmy ochrany přírody a krajiny při využívání lázeňských léčivých zdrojů respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny KOMENTÁŘ Významná část krajiny v ČR, tedy i Jihomoravský kraj, má výrazný rekreační potenciál. Regionální úrovně se týkají zejména plošně a investičně rozsáhlé záměry cestovního ruchu. U záměrů týkajících se rekreace je nutné posuzovat jejich přímý průmět do území a vyhodnotit střety s ochranou přírody a krajiny, které vyvolá jak jejich realizace, tak následný provoz Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 15

18 Rekreace a cestovní ruch se často překrývá svými nároky na území s ochranou přírody a krajiny. Při řešení střetů s rekreací a cestovním ruchem je nutné formou územně-plánovací dokumentace hledat taková kompromisní řešení, která budou citlivá k ochraně přírody a krajiny. Rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji musí tedy respektovat limity, které jsou v zájmu ochrany kulturních a přírodních hodnot stanoveny v podobě ochranných podmínek jednotlivých zvláště u chráněných částí přírody a při ochraně krajinného rázu území DOPRAVA ZÁKLADNÍ PODKLADY Dopravní politika České republiky schválená Usnesením vlády ČR číslo 413, ze dne 17. června 1998 Strategie rozvoje Brněnského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Regionální operační program Průmět strategických dokumentů do území JMK Limity využití území a jiná závazná omezení ochrany přírody a krajiny Územní prognóza JMK HLAVNÍ CÍL TÉMATU Minimalizace negativních dopadů staveb, provozování a rozvoje dopravních cest na přírodu a krajinu a koordinace koncepce rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny DÍLČÍ CÍLE TÉMATU respektování limitů ekologické únosnosti území při stanovování základních parametrů rozvoje dopravy vyžadování a provádění předběžných hodnocení liniových koridorů dopravní infrastruktury ve vztahu k zájmům ochrany přírody zamezení vzniku nových migračních bariér v důsledku výstavby dopravní infrastruktury minimalizace dopadů dopravy na významná chráněná území, lokality a oblasti zajištění prostupnosti tras silniční a železniční sítě pro živočichy omezení další fragmentace krajiny zachování a podpora pozitivního vývoje na zvláštních stanovištích vzniklých v souvislosti s dopravními aktivitami (zatravněná letiště, násypy a zářezy pozemních komunikací apod.) Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 16

19 zaměření na akce, které by mohly mít extrémně negativní dopad na krajinu a dosažení zmírnění dopadu; ve zvláště závažných případech usilovat o zabránění realizace stavby. Cíle ochrany přírody ve vztahu k dopravní politice Jihomoravského kraje jsou dále rozvedeny takto: Pro novou infrastrukturu Preferovat trasování komunikací zásadně mimo chráněná území všech kategorií a lokalit výskytu zvláště chráněných druhů všech kategorií (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění), mimo biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES a evropsky chráněné lokality SPA a SAC, jakož i mimo lokality soustavy NATURA Vhodným trasováním nových liniových staveb všech druhů dopravy minimalizovat jejich negativní vlivy na krajinný ráz, které snižují atraktivitu venkovské krajiny pro cestovní ruch. Omezit další fragmentaci krajiny a stanovišť druhů a minimalizovat izolaci ekologicky hodnotných biotopů liniovými dopravními stavbami, která vede ke snižování biodiverzity. Minimalizovat vytváření nových a posilování stávajících migračních bariér a tím předcházet střetům dopravních prostředků s živočichy. Na úrovni předprojektové a projektové přípravy a při projednávání s DOSS, orgány, organizacemi a občany průběžně zajišťovat a kontrolovat, zda se nově navrhované dopravní stavby nedostávají do střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny. V případech ohrožení přírody novou dopravní stavbou prosazovat variantu nejméně negativně působící na přírodu, která je však přijatelná také pro životní prostředí v lidských sídlech. V rámci územních a stavebních řízení řešit veškerá nutná opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků staveb na přírodní prostředí. Pro stávající infrastrukturu Pro zachování prostupnosti krajiny pro organismy zabezpečit migrační trasy bioty a řešit střety se stávajícími segmenty kostry ekologické stability krajiny při rekonstrukcích infrastruktury všech druhů dopravy. Omezovat stávající migrační bariéry liniových staveb pro živočichy, přednostně v místech jejich kolizí s nadregionálními a regionálními prvky ÚSES, soustavou NATURA 2000 a ZCHÚ. Podle jednotlivých druhů dopravy Železnice Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 17

20 Při podrobném strategickém posouzení vlivů koridorů vysokorychlostních tratí na životní prostředí vybrat varianty, které minimalizují střety s biocentry nadregionálního a regionálního ÚSES, ZCHÚ a soustavou NATURA 2000 a zásadní narušení krajinného rázu. Letectví Minimalizovat střety s výskytem druhů soustavy NATURA 2000 v lokalitách letišť, kde se tyto druhy nacházejí. Vodní cesty Minimalizovat střety s lokalitami soustavy NATURA 2000 a ZCHÚ při přípravě výstavby vodních cest a zajistit tak dodržení Českou republikou přijatých mezinárodních závazků. Minimalizovat střety s biocentry nadregionálního a regionálního ÚSES a biokoridory nadregionálního ÚSES při přípravě výstavby vodních cest. Minimalizovat zásadní narušení krajinného mezotypu CZ polní, pravěké sídelní krajiny pannonica výstavbou vodní cesty. Silnice a dálnice Minimalizovat zásadní narušení ZCHÚ, biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES ÚSES a soustavy NATURA 2000 výstavbou komunikací. Statická doprava Při projednávání nových staveb prosazovat, aby nová odstavná a parkovací stání byla budována v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny, ÚSES a soustavy NATURA Systémová opatření Podporovat rozvoj kombinované nákladní dopravy, zejména po železnici. Omezovat zejména pravidelnou dojížďku osobními automobily. Zkvalitňovat síť a integrovat provoz veřejné hromadné dopravy. Rozšiřovat integrovaný systém veřejné hromadné dopravy na celé území celého Jihomoravského kraje. Nemotorová doprava Podporovat rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky a dodržovat přitom požadavky na bezpečnost a pohodlnost cyklistického provozu. Zamezit nebo regulovat vstup cyklistů do zvláště cenných přírodních rezervací, prvků ÚSES a lokalit soustavy NATURA Zabezpečit bezkolizní pohyb chodců v dopravním skeletu a průchodnost v krajině tak, aby nebyly dotčeny zvláště cenné přírodní rezervace, prvky ÚSES a soustavy NATURA Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 18

21 Přehled problémových akcí potenciální nejvýznamnější střety Kapitola 10. Analytické části obsahuje v subkapitole Doprava přehled uvažovaného rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji, přehled obecných střetů dopravních staveb se zájmy ochrany přírody a krajiny i přehled nejvýznamnějších uvažovaných dopravních akcí v Jihomoravském kraji, které mohou být v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Z tohoto přehledu se jako nejproblematičtější pro zájmy ochrany přírody a krajiny v jednotlivých okresech jeví níže uvedené akce. Na tyto akce bude zapotřebí zaměřit se z hlediska prověření jejich přijatelnosti pro přírodu a krajinu a možných střetů. Jedním z cílů by tak měla být eliminace či minimalizace těchto střetů. Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo rychlostní silnice R 43, silniční spojení Adamova s Blanskem a s Brnem, lokální projekty silnic a železnic, rychlostní silnice R 43, dostavba VMO, přestavba železničního uzlu Brno, VRT tangenciální propojení větších sídel okresu, rychlostní silnice R 43, R 52 a železniční trať Židlochovice Hrušovany, lokální projekty silnic a železnic, VRT rychlostní silnice R 52, dobudování R 55, silnice I/40 a obchvat Břeclavi, lokální projekty silnic a železnic, napojení Břeclavi na Dunaj, DOL, VRT silniční přechody na Slovensko, dobudování R 55, paralelní komunikace I/55, rekonstrukce silnice I/54, obchvaty Hodonína a Sudoměřic, lokální projekty silnic a železnic, DOL pokračování dálnice D 1 ve směru Kroměříž, obchvat Bučovic, lokální projekty silnic a železnic rychlostní silnice R 38 (Znojmo Hatě ), rekonstrukce silnic I/38 a I/53, obchvaty Lechovic a Znojma, žel. most přes Dyji (náhrada provizoria), lokální projekty silnic a železnic ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Zákon 185/2001 o odpadech ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Českého báňského úřadu o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, 99/1992 Sb. Program rozvoje Jihomoravského kraje Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 19

22 HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajského programu odpadového hospodářství a odstranění zásadních střetů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a bezpečným ukládáním odpadů DÍLČÍ CÍLE TÉMATU Minimalizovat množství ukládaných odpadů. Budování úložišť odpadů a skládek koordinovat se zájmy ochrany přírody Pro účely úložišť odpadů nevyužívat důlních děl využitelných pro chráněné druhy živočichů (netopýři a pod.). Nevyužívat k ukládání odpadů opuštěné těžební prostory Nevyužívat pro ukládání výkopové zeminy strže a terénní deprese s přírodě blízkými společenstvy. Rekultivace bývalých skládek provádět v souladu s požadavky ochrany přírody a s ohledem na možnosti vytváření přírodě blízkých biotopů, případně pro zakládání skladebných částí územního systému ekologické stability Podporovat vytváření podmínek pro co nejjednodušší řízené ukládání komunálního odpadu a tím zabraňovat vzniku drobných černých skládek v krajině KOMENTÁŘ Většina zařízení pro úpravu a likvidaci odpadů má charakter spíše ploch výroby či technické vybavenosti, skládky však již svou rozlohou, ochrannými pásmy a vlivem na krajinu jsou významným fenoménem při koncepci využití území. I když kapacita jednotlivých skládek v Jihomoravském kraji je dostatečná na několik desítek let, dochází často ke střetu s ochranou přírody a krajiny při místním ukládání tzv. inertního odpadu v lokalitách, které jsou významnými z hlediska zájmů přírody i krajiny OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ ZÁKLADNÍ PODKLADY Zákon č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 44/1988 Sb. (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 20

23 Vyhláška Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů HLAVNÍ CÍL TÉMATU Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské surovinové politiky a odstranění zásadních střetů zájmu mezi ochranou přírody a krajiny a ochranou a využíváním nerostného bohatství DÍLČÍ CÍLE TÉMATU zajištění úplného odpisu zásob výhradních ložisek (vynětí z evidence zásob) tam, kde jsou tato ložiska ve střetu se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy Natura 2000 uplatnění návrhu odpisu zásob výhradních ložisek při existenci významných střetů zájmů mezi ochranou a využitím nerostných surovin a zachováním prvků obecné ochrany přírody (zejm. významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, přírodních parků a krajinného rázu) účinné uplatnění zájmů ochrany přírody a krajiny při stanovování dobývacích prostorů tak, aby nedocházelo k vymezování DP ve střetech se zvláště chráněnými územími a evropsky významnými lokalitami soustavy Natura 2000 a aby byly individuálně posuzovány střety s ptačími oblastmi soustavy Natura 2000 a s prvky a zájmy obecné ochrany přírody a krajiny účinné uplatňování zájmů ochrany přírody a krajiny při procesu dobývání nerostných surovin tak, aby nedocházelo k vážným střetům uplatnění takových způsobů rekultivace a revitalizace lokalit narušených těžbou, které vedou k vytváření přírodě blízkých, stanovištně odpovídajících a druhově pestrých společenstev (princip renaturalizace) využití vhodných opuštěných těžebních prostorů pro zakládání skladebných částí územního systému ekologické stability vhodné začlenění opuštěných těžebních prostorů do krajiny tak, aby byl minimalizován negativní vliv na krajinný ráz účinná ochrana před využitím opuštěných těžebních prostorů s negativními vlivy na přírodu a krajinu zejm. k ukládání odpadů KOMENTÁŘ Ke splnění výše uvedených cílů je nezbytná spolupráce orgánů ochrany přírody zejména s orgány ochrany nerostného bohatství a územního plánování a s báňskými úřady Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 21

24 Prognózní zdroje jsou zjištěné zdroje nerostných surovin, které dosud nebyly ověřeny podrobnějším geologickým průzkumem (chráněné podle 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, v platném znění). O budoucím těžebním využití těchto území bude rozhodnuto po provedení potřebného průzkumu. Prognózní zdroje byly vyhodnoceny u Medlova, Bratčic, Přibic, Mokré - Horákova a Prostředního Poříčí. Výhradní ložisko nerostů vymezuje území, na kterém je nahromaděn výhradní nerost ( 6 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato ložiska tvoří nerostné bohatství a jsou majetkem České republiky. Stát prostřednictvím obecně závazných právních předpisů deklaruje svůj zájem na jejich maximální využití. K ochraně výhradních ložisek se stanovují chráněná ložisková území - CHLÚ ( 16 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V souvislosti s vlastní těžbou se vymezují dobývací prostory. Jedná se o území, v jehož rámci bude prováděna těžba nerostné suroviny tak, aby došlo k maximálnímu využití výhradního ložiska. S těžbou nerostných surovin jsou spojeny určité negativní jevy. Projevy a rozsah těchto jevů je odvislý od těžené suroviny. K velkým a často rozsáhlým změnám terénu dochází při těžbě štěrkopísků, písků, cihlářských surovin apod. Další využití těchto ploch je závislé na způsobu těžby, sanaci a rekultivaci dobývacího prostoru. Nejrozsáhlejší oblastí v Jihomoravském kraji, která je dotčená těžbou, je niva řeky Moravy. V tomto prostoru je dlouhodobě těžena ropa, zemní plyn, lignit, štěrkopísky a písky. Toto území začíná mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou a končí u Lanžhota. K největším střetům s ochranou přírody a krajiny dochází v plošně rozsáhlých stávajících i prognózních těžebních prostorech štěrkopísků, jejichž dosud chaotická exploatace vyžaduje urychlenou koordinaci včetně koncepce budoucího využití vytěženého území ENERGETIKA ZÁKLADNÍ PODKLADY Zákon 406/2000 Sb., zákon o hospodaření energií Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003) Analytická část Koncepce HLAVNÍ CÍLE TÉMATU Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské energetické politiky a odstranění zásadních střetů zájmu mezi ochranou přírody a krajiny a energetikou DÍLČÍ CÍLE TÉMATU Trasování energetických staveb mimo území se zvýšenými zájmy ochrany přírody (vedení VN a VVN, rozvodny, produktovody,...) Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 22

25 Omezení vlivu malých vodních elektráren (MVE) a odběrů vody na ně jako migračních bariér, omezení ostatních negativních vlivů MVE (kolísání hladiny, aj.). Omezení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz a vybrané složky bioty (ptáky). Regulace pěstování biomasy jako energetické plodiny na zemědělských půdách - vyloučení invazních druhů (pajasan žláznatý, topinambur, křídlatka) jako energetických plodin a stanovení pravidel pro pěstování ostatních plodin KOMENTÁŘ Níže uvedený text je převzat z Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (2003), zde je uveden pro uvedení souvislostí cílů ochrany přírody a krajiny v energetice. Větrné elektrárny Dlouhodobé zkušenosti z celého světa ukazují, že stavba větrné elektrárny se vyplatí pouze v místech, kde je průměrná rychlost větru za rok alespoň 4,0 m.s -1 nebo více. Míst na našem území, které splňují toto kritérium, není mnoho a nacházejí se většinou ve vrcholových a hřebenových partiích hor v nadmořských výškách nad 650 m. Část těchto území se nachází v chráněných oblastech, kde jejich využití omezuje legislativa. Dolní ještě využitelná hranice rychlosti větru je kolem 3 m.s -1 (nezaměňovat s průměrnou roční rychlostí). Vítr o menší rychlosti je u nás málo využitelný, zejména proto, že je nestálý. Celková vyrobená energie v dané lokalitě závisí na počtu hodin za rok, kdy fouká vítr o dané rychlosti, tedy na rozložení četnosti (pravděpodobnosti) rychlosti větru. Důležitým faktorem ovlivňující výrobu energie je také turbulence proudění tj. náhodné kolísání rychlosti i směru větru kolem střední hodnoty. Z předcházejících skutečností vyplývá, že území Jihomoravského kraje se ve vztahu k využívání energie větru nijak neodlišuje od situace v celé ČR. Zájmů ochrany přírody se týká vliv na krajinný ráz. Jeho hodnocení však není jednoznačné a hodnocení téhož záměru může mít diametrálně odlišné výsledky. Dalším vlivem větrných elektráren na zájmy ochrany přírody je vliv na ptáky. Údaje o jejich mortalitě v důsledku střetů s rotujícími lopatkami se liší. Malé vodní elektrárny Obnovitelnými zdroji využívajícími energii vody jsou tzv. malé vodní elektrárny (dále jen MVE), jejichž výstavba a rekonstrukce je dnes všeobecně sledována a podporována. Při návrhu realizace a zejména při provozu je nutno respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria, aby se odstranily nebo minimalizovaly případné negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v lokalitě např. dodržení minimálních průtoků, omezeného kolísání hladiny, hlučnosti, atp. Hydrologické podmínky toků v JmK jsou ve srovnání se všemi ostatními kraji v republice nejméně příznivé. Je to jednoznačně ovlivněno jak malými spády říčních toků, tak i jejich vodností. Přesto energetické využití toků z hlediska objemu výroby patří v Jihomoravském kraji k nejvyšším v republice. Toky s nejvýraznějším energetickým potenciálem, tj. dolní tok Moravy (90%). Dyje (85%), Svratky (85%), Svitavy (80%) a Jihlavy (75%) jsou podle výše uvedeného hlediska využity v průměru na cca 85% - bráno na území Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody JmK: CÍLE OCHRANY PŘÍRODY V REGIONÁLNÍCH POLITIKÁCH str. 23