Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol."

Transkript

1 Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy

2

3 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A OBSAH 1 Úvod Seznam použitých zkratek Specifika kraje Demografická a socioekonomická struktura Struktura podle velikosti obcí Struktura obyvatelstva Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání Uplatnění absolventů Průměrná mzda podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání Mzdy pedagogických pracovníků Jednotkové výdaje na žáka Předškolní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu dětí a pedagogických pracovníků Vzdělávání cizinců Speciální předškolní výchova Základní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální základní vzdělávání Rozložení žáků v posledním ročníku povinné školní docházky Střední vzdělávání Rozložení žáků na SŠ Gymnázia Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborné školy Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborná učiliště Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální střední vzdělávání

4 P R A H A O B S A H 7 Vyšší odborné vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu studentů a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Vysokoškolské vzdělávání Počet škol a fakult Počet studentů na veřejných vysokých školách Nově zapsaní studenti na vysoké školy v roce PISA Informace o žácích v šetření PISA Počty žáků podle druhu školy, pohlaví, kraje a velikosti sídla školy Zázemí žáka Aspirace žáka Profil žáka podle vztahu ke škole, vztahu k matematice a používání počítačů Rozložení známek Výsledky v testech Rychlá šetření Spokojenost s kvalitou učitelského sboru Kvalifikace učitelů cizích jazyků Odborné učebny Maturita Cizí jazyky v MŠ Sociálně patologické jevy Příloha

5 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 1 ÚVOD 5 Cílem předkládané publikace je podat ucelený pohled na jednotlivé vzdělávací úrovně pražského regionu a sledovat různé souvislosti a trendy ovlivňující oblast vzdělávání. Zpráva obsahuje především informace o stavu a vývoji počtu žáků, tříd, škol a pedagogických pracovníků na každé úrovni vzdělávání, a to jednak v celorepublikovém kontextu, jednak z detailního pohledu kraje vzhledem k průměru celé. Ve třetí kapitole jsou popsány hlavní rysy demografické a socioekonomické struktury Prahy, jejichž charakteristika může přispět k vysvětlení regionálních odlišností mezi hlavním městem a ostatními kraji České republiky. Publikace je součástí projektu Evaluace, který spadá do programu JPD 3 (Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hlavní město ), na jehož základě je poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území Hlavního města Prahy. Publikace je hrazena z finančních prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy. Prezentovaná data a informace pocházejí z různých zdrojů; jedná se o propojení dílčích výstupů, které mohou být dále využity pro rozhodování v oblasti školství na centrální úrovni či při plánování a úpravách vzdělávací politiky v Praze. Projekt Profily krajů se realizoval na jaře 2007, bylo pro něj vymezeno období šesti školních let (2000/ /06). Navazuje na předchozích 13 profilů krajů, které byly vytvořeny v roce 2006 a zahrnovaly období pěti školních let (2000/ /05). Dne 24. září 2004 byl přijat zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna Podle znění nového školského zákona č. 561/2004 Sb. se změnila mimo jiné také školská terminologie. Jelikož účinnost zákona se týká posledního školního roku vymezeného v této publikaci (2005/06), je zde třeba zmínit některé změny, úpravy a zpřesnění, které zavedl školský zákon: název právnické osoby vykonávající činnost školy musí obsahovat označení druhu nebo typu školy (Zákon č. 561/2004 Sb., 8, odst.8); druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky; typy škol jsou odlišeny v rámci určitého druhu podle jejich zaměření (Zákon č. 561/2004 Sb., 7, odst. 3); stupně středního vzdělání jsou střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem (dosud střední odborné bez maturity), střední vzdělání s maturitní zkouškou (dosud úplné střední vzdělání s maturitou) (Zákon č. 561/2004 Sb., 58, odst. 1); děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst.1); nová právní úprava (Zákon č. 561/2004 Sb.) již nepočítá se samostatným vymezením druhů speciálních škol (např. speciální základní škola, zvláštní škola, pomocná škola, odborné učiliště, praktická škola) tak, jak jsou používány v této publikaci podle předchozího zákona (č. 29/1984 Sb.); z právního hlediska se tyto školy staly od školami druhově vymezenými s tím, že zvláštním typem základní školy zůstává pouze základní škola speciální (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst. 8, a 48), která byla zřízena pro žáky s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s autismem (dosud pomocná škola);

6 P R A H A Ú V O D dosavadní zvláštní škola je podle nového zákona základní školou (Zákon č. 561/2004 Sb., 185, odst. 3); podle vyhlášky č. 73/2005, 5 je možné používat název základní škola praktická pro účely označování základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dosud zvláštní škola). Dále v souvislosti s platností školského zákona došlo od školního roku 2005/06 ke změně ve vykazování počtu pedagogických pracovníků v použitém zdroji (Statistická ročenka školství 2005/06). K dispozici již nejsou počty pedagogů pouze na běžných MŠ, ZŠ a SŠ. Z tohoto důvodu jsou v následujících tabulkách a grafech data za pedagogické pracovníky těchto druhů škol pouze do roku 2004/05. Beze změn je vykazován jen počet pedagogických pracovníků na vyšších odborných školách, a proto jsou zahrnuta jejich data i za školní rok 2005/06. V textu byly podíly dětí, žáků, studentů, pedagogických pracovníků, cizinců a jejich změny ve sledovaném období na jednotlivých druzích škol ve většině případů zaokrouhleny na celá procenta či poloviny procent. Grafy označené písmeny A J se nacházejí v příloze. Zdroje dat ské ročenky školství Statistické ročenky školství 2000/ /06 Databáze ÚIV Web: Český statistický úřad 1.1 Seznam použitých zkratek ČSÚ ESCS ESF EU G ISEI ISPV IVT JPD 3 MŠ MŠMT OECD PISA RVP RŠ SOŠ SOU Spec.Š SPV SŠ ŠVP ÚIV VOŠ VŠ VŠPS ZŠ Česká republika Český statistický úřad index socioekonomického a kulturního statusu Evropský sociální fond Evropská unie gymnázium index statusu zaměstnání; vyšší hodnota odpovídá vyššímu statusu zaměstnání (např. vědci, ředitelé a vysoce kvalifikovaní specialisté mají vysoké hodnoty indexu, pomocná manuální povolání nízké hodnoty) Informační systém o průměrných výdělcích informatika a výpočetní technika Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) Programme for International Student Assessment Rámcový vzdělávací program Rychlé šetření střední odborná škola střední odborné učiliště speciální škola středisko praktického vyučování střední škola Školský vzdělávací program Ústav pro informace ve vzdělávání vyšší odborná škola vysoká škola Výběrové šetření pracovních sil základní škola 6

7 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 2 SPECIFIKA KRAJE 7 Každý region má svá určitá specifika, která ovlivňují jak celkový charakter kraje, tak podobu a trendy v oblasti školství v regionu. Tato specifika a odlišnosti od ostatních krajů, resp. průměru za celou, jsou podrobně analyzovány a popisovány v jednotlivých kapitolách této publikace. Zde je uveden pouze přehled některých z hlavních rysů Prahy, a to především vzhledem k ostatním krajům v roce 2005, případně ve školním roce 2005/06. Údaje o pedagogických pracovnících jsou vzhledem k výše uvedeným skutečnostem z roku 2004/05 (pouze data pedagogů na VOŠ jsou z roku 2005/06). Data z projektu PISA pocházejí z roku 2003, výběr z Rychlých šetření zahrnuje data během let : obecné: druhý nejlidnatější kraj, nejmenší rozloha, výrazně nejvyšší hustota obyvatel nejvyšší průměrný věk; nejvyšší nárůst populace 0 4letých, třetí nejvyšší nárůst populace 30 39letých a 60 69letých, nejnižší nárůst 50 59letých, naopak nejvyšší pokles populace 5 14letých, druhý nejvyšší pokles počtu 15 19letých a 40 49letých, populace 70letých a starších se jako jediná mezi kraji snížila nejvyšší podíl cizinců; největší zastoupení občanů z ostatních států, druhý nejvyšší podíl občanů s ruskou státní příslušností, nejnižší podíl občanů s vietnamskou státní příslušností v krajském srovnání nejvyšší podíly mužů i žen s terciárním a také se středním maturitním vzděláním nejvyšší míra ekonomické aktivity mezi kraji; nejvyšší u populace s terciárním vzděláním, třetí, resp. čtvrtá nejvyšší u lidí se středním odborným vzděláním bez maturity, resp. se základním vzděláním nejnižší míra nezaměstnanosti; nejnižší míra nezaměstnanosti absolventů ve všech kategoriích podle dosaženého vzdělání platy pedagogických pracovníků na středních školách (gymnáziích, SOŠ, SOU a spec. SŠ) dosáhly nejvyšší úrovně v porovnání s ostatními kraji, v mateřských školách druhé nejvyšší (rok 2004) nejvyšší jednotkové výdaje na žáka v mateřských a základních školách, druhé nejvyšší na speciálních školách mateřské školy: nejnižší počet mateřských škol na 1000 dětí druhý největší nárůst počtu dětí, pouze v Praze se zvýšil počet pedagogických pracovníků v mateřských školách v letech 2000/ /05 nejvyšší podíl dětí s cizí státní příslušností v mateřských školách; nejvyšší podíl dětí z ostatních států a s ruskou státní příslušností mezi kraji největší podíl zdravotně postižených dětí ve speciálních mateřských školách základní školy: nejnižší počet základních škol na 1000 dětí (i tříd na 100 dětí); největší procentuální úbytek počtu tříd nejvýraznější pokles počtu žáků, druhý největší pokles počtu pedagogických pracovníků v letech 2000/ /05; čtvrtý nejvyšší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka, přestože tento ukazatel zaznamenal třetí nejvyšší pokles nejvyšší podíl žáků učících se cizí jazyk; nejvyšší podíl žáků učících se anglický a francouzský jazyk, nejnižší podíl žáků učících se německý jazyk mezi kraji nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší, resp. druhý nejvyšší podíl žáků s rus-

8 P R A H A S P E C I F I K A K R A J E kou, resp. ukrajinskou státní příslušností, naopak druhé nejnižší zastoupení žáků s vietnamskou a slovenskou státní příslušností mezi kraji nejvyšší podíl zdravotně postižených žáků, kteří docházeli do základních škol pro žáky se zdravotním postižením; nejnižší podíl těchto žáků v základních školách praktických a speciálních střední školy: nejvyšší podíl žáků na gymnáziích a středních odborných školách, nejnižší podíl žáků na středních odborných učilištích mezi kraji druhý nejvyšší nárůst počtu tříd na gymnáziích; nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05 druhý nejnižší počet středních odborných škol na 1000 žáků; druhý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05, druhý nejvyšší nárůst počtu žáků, třetí nejvyšší navýšení počtu pedagogů v letech 2000/ /05 na středních odborných učilištích čtvrtý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka nejmenší podíl gymnaziálních žáků, kteří se učili pouze jeden cizí jazyk, druhý nejvyšší podíl žáků na SOU učících se 2 jazyky; na středních odborných školách a učilištích nejvyšší podíl žáků učících se anglicky (na gymnáziích třetí nejvyšší) nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší podíl žáků s ruskou státní příslušností vyšší odborné školy: nejvyšší počet vyšších odborných škol mezi kraji druhý nejvyšší podíl studentů učících se anglický a španělský jazyk, druhý nejnižší podíl studentů učících se německý jazyk nejvyšší počet studentů s cizí státní příslušností, ale druhý největší podíl na celkovém počtu studentů vysoké školy: 29 vysokých škol (8 veřejných, 20 soukromých a 1 státní) výrazná většina studentů z Prahy (86 %) studuje vysokou školu v domovském městě výsledky z šetření PISA: nejvyšší sociální, ekonomický a kulturní status mezi všemi kraji ; se řadí ke krajům s největším rozpětím indexu, což znamená, že se zde vyskytovali častěji žáci s vysokým i nízkým sociálním, ekonomickým a kulturním statusem nejvyšší status zaměstnání rodičů a nejvyšší aspirace žáků na budoucí zaměstnání největší poměr aspirace na terciární vzdělání (poměr zájmu a nezájmu o terciární vzdělání 183:100) nejlepší vztah k matematice a rovněž nejlepší klasifikace z matematiky druhý nejvyšší index práce a schopností s počítačem první místo v testu matematické gramotnosti a řešení problémů, druhé místo v testu čtenářské gramotnosti a přírodovědné gramotnosti mezi kraji výsledky z Rychlých šetření: odbornými učebnami pro cizí jazyky byly více vybaveny střední školy, základní školy měly větší vybavenost učebnami biologie, chemie a fyziky, oba druhy škol vykázaly téměř 100% vybavenost učebnami IVT v porovnání s ostatními kraji sedmý nejvyšší podíl neúspěšných maturantů v řádném termínu a pátý nejvyšší v opravném termínu; nejvíce neúspěšných v řádném termínu bylo ze zeměpisu, třetí nejvyšší podíl neúspěšných z chemie, nejnižší, resp. třetí nejnižší z matematiky a anglického jazyka v MŠ se děti nejčastěji setkávaly s anglickým jazykem (84 %), a to při pravidelné výuce největší podíl škol, kde pedagogové zajistili střelné zbraně při prevenci sociálně patologických jevů vyšší míra působení školního psychologa 8

9 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 3 DEMOGRAFICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ STRUKTURA 1 V roce 2004 představoval ukazatel HDP/obyvatele Prahy 143 % HDP/obyvatele zemí EU 25. (zdroj: je hlavním a největším městem České republiky. Z hlediska regionální struktury je jako jediná z českých i moravských měst metropolí mezinárodního významu. Svou rozlohou je tento region nejmenší mezi kraji, v počtu obyvatel se zařadila na druhou nejvyšší příčku (po Moravskoslezském kraji) a je krajem s výrazně nejvyšší hustotou zalidnění. Její rozloha činí 496 km 2 (zabírá pouze 0,6 % území ) a na počátku roku 2006 měla obyvatel, hustota osídlení činila obyv/km 2. Území Prahy leží ve střední části Čech a je zcela obklopené m krajem. V rámci České republiky má velmi výhodnou polohu. Tvoří největší dopravní uzel v silniční, železniční a letecké dopravě. je centrem politického, hospodářského a společenského dění České republiky. Z jednotlivých krajů má nejvyšší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu, současně překračuje i průměry za celou EU. 1 Změna v odvětvové struktuře pražské ekonomiky je charakteristická posílením terciární sféry a poklesem podílu výrobních odvětví. Je zde otevřené podnikatelské prostředí, vhodné pro zahraniční investory. má profesně pestrý trh práce při nadprůměrné úrovni kvalifikace pracovních sil, který je schopen pokrýt zvýšenou poptávku. Dále má silný vědecký a vzdělávací potenciál. je celostátním centrem školství, již od středního vzdělávání je zde zvýšená koncentrace škol. jako jediný region v vykazuje vyšší celkový počet absolventů středních škol, než je celkový počet obyvatel v daném věku. Do pražských středních škol dojíždějí žáci zejména ze Středočeského kraje. Zcela mimořádné postavení zaujímá ve vysokém školství. Významnou oblastí ekonomiky hlavního města je cestovní ruch. patří mezi nejnavštěvovanější evropská velkoměsta. Její historické centrum bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kvalita životního prostředí v Praze je přes významné zlepšení v 90. letech hodnocena celkově jako nevyhovující. patří k nejvíce postiženým regionům v (spolu s kraji m a m). Od 90. let 20. století se v Praze a jejím okolí ve větší míře projevuje proces suburbanizace (obyvatelstvo se stěhuje z jádra města na jeho okraj a do přilehlých venkovských sídel, popřípadě satelitních městeček). Do zázemí Prahy přicházejí lidé se středním a vysokoškolským vzděláním, většinou finančně zajištění, s dobře placenými profesemi. Pro nové obyvatele je nejdůležitější dopravní dostupnost metropole, klidné a čisté životní prostředí. 9

10 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A 3.1 Struktura podle velikosti obcí Tabulka 3.1.1: Tabulka 3.1.2: V této části kapitoly je popsána struktura jednotlivých krajů podle velikosti obcí. Rozložení počtu obyvatel podle velikosti sídla jejich bydliště může do značné míry určovat ostatní charakteristiky kraje, jako je míra ekonomické aktivity, nezaměstnanost, nejvyšší dosažené vzdělání apod. Specifické jsou z tohoto hlediska v dva regiony, a to Hl. město a kraj. Zatímco je oblast, kde všichni obyvatelé žijí ve městě s více než 100 tisíci obyvateli, ve Středočeském kraji žije v porovnání s ostatními kraji nejvíce obyvatel v malých obcích; mezi těmito dvěma oblastmi však existuje silný vzájemný vztah (denní dojížďka do zaměstnání a do škol, využívání služeb, suburbanizace atd.). Počet a podíl obcí podle velikosti k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,7 6,0 2,2 1,1 0,7 0,3 0, , ,4 4,5 1,6 1,1 0,3 0, ,0 5,0 1,9 0,3 0,6 0, ,6 5,6 1,6 0,8 0,2 0, ,1 9,1 4,5 3,0 1,5 0, ,0 7,6 2,5 2,5 0,8 1, ,0 7,0 4,7 0,9 0,9 0, ,4 4,7 2,9 1,3 0,4 0, ,7 3,5 1,8 1,5 0,2 0, ,6 1,8 1,4 0,6 0,4 0, ,2 8,5 1,9 0,4 0,7 0, ,2 8,6 0,8 1,5 0,8 0, ,9 10,5 3,6 1,3 1,3 0, ,9 13,0 5,7 1,3 2,3 1,3 0,3 Podíl obyvatel podle velikosti obce a celkový počet obyvatel v kraji k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,3 11,1 9,2 9,3 11,7 11,8 20, , ,4 13,4 10,2 16,9 11,2 6, ,5 15,2 14,3 4,1 17,8 15, ,9 15,9 8,7 8,8 4,2 29, ,9 11,7 12,3 19,2 19,1 16, ,6 9,6 7,6 17,2 8,8 38, ,5 11,5 15,5 6,2 19,4 22, ,3 11,0 16,4 14,6 9,5 17, ,8 10,0 11,9 18,3 4,6 17, ,8 8,5 13,0 9,7 17,0 10, ,9 15,1 8,0 3,1 11,5 32, ,6 14,9 3,8 12,9 19,1 15, ,4 15,6 11,9 11,1 18,8 13, ,8 10,0 9,1 4,3 15,6 21,3 24,8 Vzhledem k tomu, že kromě hlavního města je jako jediná na území také krajem, ve struktuře podle velikosti obcí zaujímá specifické postavení. V Praze žili všichni obyvatelé v obci nad 100 tis. obyvatel. Zejména v posledních letech se stěhují obyvatelé z panelových a činžovních domů do blízkosti Prahy, kde mají možnost kvalitního bydlení v rodinných domech. Lidé dávají přednost klidu, pohodě a čistšímu životnímu prostředí pražského zázemí před ruchem velkoměsta. Zároveň však ve velké míře využívají jeho služeb a pracovních příležitostí. S tímto jevem bude nepochybně stoupat dopravní zatížení radiálních komunikací. 10

11 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.1.1: Struktura podle velikosti obcí k (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % nad 100 tis tis tis. Podíl obyvatel 60 % 50 % 40 % tis. 30 % 5 10 tis. 20 % 2 5 tis. 10 % méně než 2 tis. 0 % 3.2 Struktura obyvatelstva V této kapitole je nejprve popsáno věkové rozložení obyvatel v jednotlivých krajích, následně pak podíl cizinců a jejich struktura podle státního občanství. Nakonec je zde uvedena struktura populace ve věku let podle maximálního dosaženého vzdělání. Tabulka 3.2.1: 2 V tabulce je v každém sloupci červeně vyznačeno maximum a modře minimum. Věková struktura obyvatelstva Na základě zastoupení jednotlivých věkových kategorií v celé populaci a jejich proměnlivosti ve sledovaném období lze do jisté míry usuzovat, jak se bude vyvíjet situace v či jednotlivých krajích z hlediska vzdělávání a ostatních důležitých oblastí. V roce 2005 se zastoupení věkových kategorií v jednotlivých krajích lišilo většinou v rozmezí několika málo procent (viz graf A.1 a tabulka 3.2.1). Věková struktura obyvatelstva, 2005 (v %) ,62 10,18 6,40 15,45 14,95 13,38 15,14 9,90 9,99 4,30 8,09 5,44 15,75 15,18 13,06 16,05 10,52 11,60 4,84 10,18 6,19 15,19 15,23 13,09 15,42 9,81 10,05 4,62 10,45 6,50 15,42 14,76 13,69 15,06 9,61 9,88 4,54 9,92 6,23 15,11 14,74 13,41 15,41 10,34 10,30 4,79 10,59 6,86 15,37 15,20 13,64 15,39 9,67 8,49 5,04 10,76 6,60 15,54 15,24 13,08 15,75 9,46 8,54 4,82 10,66 6,56 15,45 15,13 12,86 15,91 9,35 9,25 4,61 10,38 6,36 15,10 14,61 12,91 15,39 10,00 10,66 4,63 10,80 6,54 15,41 14,60 13,11 14,95 9,68 10,28 4,62 10,99 6,76 15,62 14,61 13,64 14,04 9,67 10,07 4,51 10,07 6,33 15,61 14,86 13,44 14,69 10,02 10,49 4,55 10,38 6,59 15,75 14,77 13,44 14,84 9,72 9,96 4,43 10,40 6,66 15,58 14,74 13,80 14,40 9,86 10,13 4,56 10,69 6,89 15,24 15,03 14,06 14,57 10,00 8,95 Věková struktura v Praze byla v roce 2005 výrazně odlišná od celostátního průměru, jejím hlavním rysem bylo stárnutí populace. Vysoký podíl starších lidí je dán mimo jiné lepší a dostupnější zdravotní péčí. V nejmenší míře mezi jednotlivými kraji zde byly zastoupeny mladé věkové skupiny 0 4letých, 5 14letých a 15 19letých. Na druhé straně nejvyšší podíl vykázali 11

12 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Graf 3.2.1: Věk letí a zejména starší věkové kategorie 50 59letých, 60 69letých a 70letých a starších. Mezi největší dále patřily podíly obyvatelstva v produktivním věku (30 39letých). Změny ve věkové struktuře jsou zde spojeny především s migrací. Vysoká koncentrace pracovních příležitostí má vliv na zvýšení počtu přistěhovalých, což vede k nárůstu obyvatel právě v produktivním věku. Průměrný věk dosáhl v roce 2005 nejvyšší hodnoty mezi kraji, a to 41,7 roku (průměr v činil 40 let; nejnižší byl v Ústeckém kraji, a to 39 let). Věková struktura obyvatelstva Prahy a, 2005 (v %) Podíl obyvatel (v %) Graf 3.2.2: Změna (rok 2000 = 0 %) Změna populace, (v %) 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % -1 % -2 % -3 % V České republice klesl počet obyvatel v roce 2005 v porovnání s rokem 2000 v průměru o 0,4 %. Také v Praze za toto období klesl, a to v mírně větší míře než v celém státě (0,7 %). Šlo o čtvrté nejvyšší snížení ze všech krajů. Snížení počtu obyvatel v Praze je způsobeno stárnoucí populací, vyšší úmrtností než porodností. Přesto díky kladnému migračnímu saldu stoupá od roku 2003 celkový počet obyvatel Prahy. V celé i v Praze začala se změnou společenského systému od počátku 90. let minulého století porodnost výrazně klesat. Svého minima dosáhla porodnost v Praze v roce Po mírném zvyšování byly v posledních třech letech zaznamenány výraznější nárůsty porodnosti, čímž se počet narozených dětí v roce 2005 zhruba rovnal narozeným dětem v roce Děti se rodí matkám, které patří k tzv. silným ročníkům (narozeným v polovině 70. let). Projevuje se zde také odklad narození prvního dítěte, resp. zvyšuje se věk matek při narození prvního dítěte. 12

13 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.2.3: Rovněž dochází k poklesu úhrnné plodnosti, což znamená, že klesá počet živě narozených dětí jedné ženě za její plodné období. Děti druhé či třetí v pořadí se již nestihnou narodit. Počet živě narozených, (v tis.) Rok Graf 3.2.4: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk Graf 3.2.5: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk 13

14 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Z pohledu na jednotlivé věkové kategorie je patrný nerovnoměrný vývoj populační struktury v České republice. Téměř celá populace mladší 50 let zaznamenala od roku 2001 plynulý pokles, s výjimkou věkové kategorie 30 39letých, do které spadají velmi silné sedmdesáté ročníky. Také v kategorii 0 4letých je patrné, že v poslední době došlo opět k mírnému nárůstu porodnosti. Pokles populace byl nejmarkantnější u věkové kategorie 5 14letých, která odráží nový trend vývoje společnosti od počátku 90. let (změna společenské struktury, nabídka nových možností, s tím související posunutí narození prvního dítěte do pozdějšího věku atd.). Teprve na konci 90. let se pokles zastavil a dochází opět k mírnému nárůstu, jak je vidět u kategorie 0 4letých v celé republice (což souviselo s populačně silnou kohortou 30 39letých, která začala mít děti). Přestože bylo v Praze stále málo nejmladších dětí (nejnižší podíl mezi kraji), byl nárůst věkové skupiny 0 4letých v porovnání s celorepublikovým průměrem prudší (největší ze všech krajů, viz graf A.3), což může souviset i s imigrací obyvatel v produktivním věku. Na druhé straně výraznější byl také pokles věkové kategorie 5 19letých (největší v rámci krajů). Tato tendence je zřejmě způsobená výrazným poklesem porodnosti po roce 1990, který byl v Praze výraznější než v průměru v celé. Nárůsty populace 30 39letých (do které se dostávají silné 70. ročníky) byly vyšší než celostátní průměr, ale oproti ostatním krajům ne tak výrazné. Nadprůměrný nárůst vykázala ještě věková skupina 60 69letých. Na druhé straně snížení populace 20 29letých se pohybovalo výrazně pod průměrným poklesem (nejmenší mezi kraji), s tím souvisí stěhování obyvatel v produktivním věku do Prahy za prací. Tabulka 3.2.2: 3 Data nezahrnují počet nelegálně pobývajících cizinců, žadatelů o azyl, cizinců pobývajících v na krátkodobá víza nebo legálně bez víz. 4 Souhrnný údaj za neodpovídá součtu počtu cizinců v jednotlivých krajích, neboť u 102 cizinců nebyla zjištěna krajová příslušnost. Podíl cizinců Od devadesátých let 20. století počet legálně pobývajících cizinců v České republice rostl. V roce 2005 jejich počet dosáhl hodnoty (jejich podíl z celkového počtu obyvatel činil 2,7 %). Meziročně vzrostl počet cizinců o Pro srovnání v roce 1990 bylo v cizinců (podíl 0,3 %). Cizinci zde mohou pobývat trvale, nebo s vízem nad 90 dnů, od vstupu České republiky do EU se kategorie pobytu rozšířily také na pobyty dlouhodobé (navazují na víza nad 90 dnů) a přechodné (pro občany EU a jejich rodinné příslušníky). Počet a podíl cizinců v a v jednotlivých krajích podle státní příslušnosti, 2005 Počet cizinců 3 Podíl na z toho státní příslušnost (v %) celkovém počtu obyvatel (v %) Německo Polsko Rusko Slovensko Ukrajina Vietnam ,7 2,6 6,4 5,8 17,8 31,5 13, ,7 2,2 1,9 9,5 15,9 34,2 5, ,1 2,0 6,2 6,4 21,9 35,8 8, ,7 5,4 2,7 3,5 15,4 35,2 14, ,4 6,2 1,6 1,5 15,3 33,6 25, ,7 3,8 1,2 10,2 6,7 12,1 53, ,7 4,0 5,3 5,1 11,3 29,3 27, ,7 2,6 13,4 2,9 18,8 34,8 11, ,1 1,9 22,5 2,0 14,8 33,4 9, ,3 1,4 9,5 2,5 20,5 42,2 5, ,2 2,1 2,6 1,8 15,2 44,0 10, ,1 1,5 2,2 2,4 18,0 40,6 11, ,2 2,6 6,4 3,3 25,8 26,5 10, ,0 2,2 5,5 3,4 40,4 16,1 9, ,5 1,3 30,0 2,1 28,5 10,1 13,9 V Praze se v roce 2005 nacházelo cizinců, kteří představovali 7,7 % z celkového počtu obyvatel v kraji. V hlavním městě oproti předchozímu roku přibylo cizinců, což představovalo více než polovinu celostátního nárůstu. přitahuje cizince socioekonomickým zázemím (vysoká životní úroveň, fungující trh práce, kulturní a společenské aktivity atd.). V krajském porovnání zaznamenala výrazně největší podíl. Po Praze se nejvíce cizinců usadilo ve Středočeském kraji (35 tis.), na druhé straně nejméně v kraji Zlínském a kraji (okolo 6 tis.). Ovšem pohlédneme-li na procentuální podíl na celkovém počtu obyvatel v krajích, byly vykázány největší hodnoty v Praze (7,7 %) a v Karlovarském kraji (4,7 %), naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v krajích Zlínském, Vysočině, Olomouckém a Pardubickém (1 %). 14

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

Základní informace k materiálu

Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál

Více

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

9 BĚCHOVICEB ROK 2002/2003. Zpráva je vypracována na základě 17 g Zákona 564/90 Sb. Ve znění pozdějších předpisů a obsahuje listů.

9 BĚCHOVICEB ROK 2002/2003. Zpráva je vypracována na základě 17 g Zákona 564/90 Sb. Ve znění pozdějších předpisů a obsahuje listů. ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA BĚCHOVICE Mýtní 73 190 11 Praha Běchovice tel/fax: 281 931 207 (kancelář), 281 930 346 (ředitelna) VÝROČNÍ ZPRÁVA ZŠ PRAHAP 9 BĚCHOVICEB ZA ŠKOLNÍ ROK ROK 2002/2003 Zpráva je vypracována

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Olomouckém kraji 10 % 1 a celkový počet dosahoval 32 340 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Ústeckém kraji 14,9 % 1 a celkový počet dosahoval 64 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma stávajícího systému financování

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2013

Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2013 Vyhlášení rozvojového programu MŠMT Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním na rok 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) vyhlašuje

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Rozpis rozpočtu přímých výdajů na rok 2012. Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum: 18. 1. 2012

Rozpis rozpočtu přímých výdajů na rok 2012. Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum: 18. 1. 2012 Rozpis rozpočtu přímých výdajů na rok 2012 Zpracoval: OŠMS, oddělení přímých nákladů Datum: 18. 1. 2012 Témata 1. Rozpis rozpočtu přímých výdajů z úrovně MŠMT na krajské úřady 2. Porovnání závazných ukazatelů

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3%

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Středočeském kraji 5,8 % 1 a celkový počet dosahoval 36 050 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Vzdělanost v Pardubickém kraji

Vzdělanost v Pardubickém kraji Vzdělanost v Pardubickém kraji Předkládaný analytický materiál navazuje na publikaci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Pardubický kraj analýza výsledků vydanou v září roku 2013. Vzhledem k tomu, že díky sčítání

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku A) Výstupy pro odbor 65 - odbor analýz a statistik Výsledková část ISPV-ČR za 1. pololetí a rok 2014 a 1. pololetí a rok 2015 Hrubý měsíční mzda/plat

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní

Více

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8 Královéhradecký Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Královéhradeckém i 6,8 % 1 a celkový počet dosahoval 19 730 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Evaluace základních škol

Evaluace základních škol Evaluace základních škol v projektu Kvalita II Přehled hlavních zjištění Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, SKAV, 11. 9. 2008 M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Základní koncept

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Škola mimo provoz Správní úřad. z toho dívky. Celkem. z toho. postižení žáci 1 ) a b 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b Celkem 0301

Škola mimo provoz Správní úřad. z toho dívky. Celkem. z toho. postižení žáci 1 ) a b 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b Celkem 0301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Povinnost předávat údaje stanoví 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba předá individuální údaje elektronicky do 30.

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Jihomoravský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihomoravském kraji 8,6 % 1 a celkový počet dosahoval 52 421 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Absolventi středních škol a trh práce GASTRONOMIE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce GASTRONOMIE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: GASTRONOMIE Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

Tematická zpráva. Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015

Tematická zpráva. Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015 Tematická zpráva Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015 Praha, říjen 2015 1 Úvod V minulých letech po zavedení nové maturitní zkoušky prováděla Česká školní inspekce

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více