Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol."

Transkript

1 Hodnocení úrovně vzdělávání v Praze Lucie Mokrá a kol. Financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy

2

3 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A OBSAH 1 Úvod Seznam použitých zkratek Specifika kraje Demografická a socioekonomická struktura Struktura podle velikosti obcí Struktura obyvatelstva Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání Uplatnění absolventů Průměrná mzda podle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání Mzdy pedagogických pracovníků Jednotkové výdaje na žáka Předškolní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu dětí a pedagogických pracovníků Vzdělávání cizinců Speciální předškolní výchova Základní vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální základní vzdělávání Rozložení žáků v posledním ročníku povinné školní docházky Střední vzdělávání Rozložení žáků na SŠ Gymnázia Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborné školy Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Střední odborná učiliště Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu žáků a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Speciální střední vzdělávání

4 P R A H A O B S A H 7 Vyšší odborné vzdělávání Vývoj počtu škol a tříd Vývoj počtu studentů a pedagogických pracovníků Výuka cizích jazyků Vzdělávání cizinců Vysokoškolské vzdělávání Počet škol a fakult Počet studentů na veřejných vysokých školách Nově zapsaní studenti na vysoké školy v roce PISA Informace o žácích v šetření PISA Počty žáků podle druhu školy, pohlaví, kraje a velikosti sídla školy Zázemí žáka Aspirace žáka Profil žáka podle vztahu ke škole, vztahu k matematice a používání počítačů Rozložení známek Výsledky v testech Rychlá šetření Spokojenost s kvalitou učitelského sboru Kvalifikace učitelů cizích jazyků Odborné učebny Maturita Cizí jazyky v MŠ Sociálně patologické jevy Příloha

5 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 1 ÚVOD 5 Cílem předkládané publikace je podat ucelený pohled na jednotlivé vzdělávací úrovně pražského regionu a sledovat různé souvislosti a trendy ovlivňující oblast vzdělávání. Zpráva obsahuje především informace o stavu a vývoji počtu žáků, tříd, škol a pedagogických pracovníků na každé úrovni vzdělávání, a to jednak v celorepublikovém kontextu, jednak z detailního pohledu kraje vzhledem k průměru celé. Ve třetí kapitole jsou popsány hlavní rysy demografické a socioekonomické struktury Prahy, jejichž charakteristika může přispět k vysvětlení regionálních odlišností mezi hlavním městem a ostatními kraji České republiky. Publikace je součástí projektu Evaluace, který spadá do programu JPD 3 (Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hlavní město ), na jehož základě je poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území Hlavního města Prahy. Publikace je hrazena z finančních prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Hlavního města Prahy. Prezentovaná data a informace pocházejí z různých zdrojů; jedná se o propojení dílčích výstupů, které mohou být dále využity pro rozhodování v oblasti školství na centrální úrovni či při plánování a úpravách vzdělávací politiky v Praze. Projekt Profily krajů se realizoval na jaře 2007, bylo pro něj vymezeno období šesti školních let (2000/ /06). Navazuje na předchozích 13 profilů krajů, které byly vytvořeny v roce 2006 a zahrnovaly období pěti školních let (2000/ /05). Dne 24. září 2004 byl přijat zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna Podle znění nového školského zákona č. 561/2004 Sb. se změnila mimo jiné také školská terminologie. Jelikož účinnost zákona se týká posledního školního roku vymezeného v této publikaci (2005/06), je zde třeba zmínit některé změny, úpravy a zpřesnění, které zavedl školský zákon: název právnické osoby vykonávající činnost školy musí obsahovat označení druhu nebo typu školy (Zákon č. 561/2004 Sb., 8, odst.8); druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky; typy škol jsou odlišeny v rámci určitého druhu podle jejich zaměření (Zákon č. 561/2004 Sb., 7, odst. 3); stupně středního vzdělání jsou střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem (dosud střední odborné bez maturity), střední vzdělání s maturitní zkouškou (dosud úplné střední vzdělání s maturitou) (Zákon č. 561/2004 Sb., 58, odst. 1); děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst.1); nová právní úprava (Zákon č. 561/2004 Sb.) již nepočítá se samostatným vymezením druhů speciálních škol (např. speciální základní škola, zvláštní škola, pomocná škola, odborné učiliště, praktická škola) tak, jak jsou používány v této publikaci podle předchozího zákona (č. 29/1984 Sb.); z právního hlediska se tyto školy staly od školami druhově vymezenými s tím, že zvláštním typem základní školy zůstává pouze základní škola speciální (Zákon č. 561/ 2004 Sb., 16, odst. 8, a 48), která byla zřízena pro žáky s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s autismem (dosud pomocná škola);

6 P R A H A Ú V O D dosavadní zvláštní škola je podle nového zákona základní školou (Zákon č. 561/2004 Sb., 185, odst. 3); podle vyhlášky č. 73/2005, 5 je možné používat název základní škola praktická pro účely označování základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (dosud zvláštní škola). Dále v souvislosti s platností školského zákona došlo od školního roku 2005/06 ke změně ve vykazování počtu pedagogických pracovníků v použitém zdroji (Statistická ročenka školství 2005/06). K dispozici již nejsou počty pedagogů pouze na běžných MŠ, ZŠ a SŠ. Z tohoto důvodu jsou v následujících tabulkách a grafech data za pedagogické pracovníky těchto druhů škol pouze do roku 2004/05. Beze změn je vykazován jen počet pedagogických pracovníků na vyšších odborných školách, a proto jsou zahrnuta jejich data i za školní rok 2005/06. V textu byly podíly dětí, žáků, studentů, pedagogických pracovníků, cizinců a jejich změny ve sledovaném období na jednotlivých druzích škol ve většině případů zaokrouhleny na celá procenta či poloviny procent. Grafy označené písmeny A J se nacházejí v příloze. Zdroje dat ské ročenky školství Statistické ročenky školství 2000/ /06 Databáze ÚIV Web: Český statistický úřad 1.1 Seznam použitých zkratek ČSÚ ESCS ESF EU G ISEI ISPV IVT JPD 3 MŠ MŠMT OECD PISA RVP RŠ SOŠ SOU Spec.Š SPV SŠ ŠVP ÚIV VOŠ VŠ VŠPS ZŠ Česká republika Český statistický úřad index socioekonomického a kulturního statusu Evropský sociální fond Evropská unie gymnázium index statusu zaměstnání; vyšší hodnota odpovídá vyššímu statusu zaměstnání (např. vědci, ředitelé a vysoce kvalifikovaní specialisté mají vysoké hodnoty indexu, pomocná manuální povolání nízké hodnoty) Informační systém o průměrných výdělcích informatika a výpočetní technika Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development) Programme for International Student Assessment Rámcový vzdělávací program Rychlé šetření střední odborná škola střední odborné učiliště speciální škola středisko praktického vyučování střední škola Školský vzdělávací program Ústav pro informace ve vzdělávání vyšší odborná škola vysoká škola Výběrové šetření pracovních sil základní škola 6

7 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 2 SPECIFIKA KRAJE 7 Každý region má svá určitá specifika, která ovlivňují jak celkový charakter kraje, tak podobu a trendy v oblasti školství v regionu. Tato specifika a odlišnosti od ostatních krajů, resp. průměru za celou, jsou podrobně analyzovány a popisovány v jednotlivých kapitolách této publikace. Zde je uveden pouze přehled některých z hlavních rysů Prahy, a to především vzhledem k ostatním krajům v roce 2005, případně ve školním roce 2005/06. Údaje o pedagogických pracovnících jsou vzhledem k výše uvedeným skutečnostem z roku 2004/05 (pouze data pedagogů na VOŠ jsou z roku 2005/06). Data z projektu PISA pocházejí z roku 2003, výběr z Rychlých šetření zahrnuje data během let : obecné: druhý nejlidnatější kraj, nejmenší rozloha, výrazně nejvyšší hustota obyvatel nejvyšší průměrný věk; nejvyšší nárůst populace 0 4letých, třetí nejvyšší nárůst populace 30 39letých a 60 69letých, nejnižší nárůst 50 59letých, naopak nejvyšší pokles populace 5 14letých, druhý nejvyšší pokles počtu 15 19letých a 40 49letých, populace 70letých a starších se jako jediná mezi kraji snížila nejvyšší podíl cizinců; největší zastoupení občanů z ostatních států, druhý nejvyšší podíl občanů s ruskou státní příslušností, nejnižší podíl občanů s vietnamskou státní příslušností v krajském srovnání nejvyšší podíly mužů i žen s terciárním a také se středním maturitním vzděláním nejvyšší míra ekonomické aktivity mezi kraji; nejvyšší u populace s terciárním vzděláním, třetí, resp. čtvrtá nejvyšší u lidí se středním odborným vzděláním bez maturity, resp. se základním vzděláním nejnižší míra nezaměstnanosti; nejnižší míra nezaměstnanosti absolventů ve všech kategoriích podle dosaženého vzdělání platy pedagogických pracovníků na středních školách (gymnáziích, SOŠ, SOU a spec. SŠ) dosáhly nejvyšší úrovně v porovnání s ostatními kraji, v mateřských školách druhé nejvyšší (rok 2004) nejvyšší jednotkové výdaje na žáka v mateřských a základních školách, druhé nejvyšší na speciálních školách mateřské školy: nejnižší počet mateřských škol na 1000 dětí druhý největší nárůst počtu dětí, pouze v Praze se zvýšil počet pedagogických pracovníků v mateřských školách v letech 2000/ /05 nejvyšší podíl dětí s cizí státní příslušností v mateřských školách; nejvyšší podíl dětí z ostatních států a s ruskou státní příslušností mezi kraji největší podíl zdravotně postižených dětí ve speciálních mateřských školách základní školy: nejnižší počet základních škol na 1000 dětí (i tříd na 100 dětí); největší procentuální úbytek počtu tříd nejvýraznější pokles počtu žáků, druhý největší pokles počtu pedagogických pracovníků v letech 2000/ /05; čtvrtý nejvyšší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka, přestože tento ukazatel zaznamenal třetí nejvyšší pokles nejvyšší podíl žáků učících se cizí jazyk; nejvyšší podíl žáků učících se anglický a francouzský jazyk, nejnižší podíl žáků učících se německý jazyk mezi kraji nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší, resp. druhý nejvyšší podíl žáků s rus-

8 P R A H A S P E C I F I K A K R A J E kou, resp. ukrajinskou státní příslušností, naopak druhé nejnižší zastoupení žáků s vietnamskou a slovenskou státní příslušností mezi kraji nejvyšší podíl zdravotně postižených žáků, kteří docházeli do základních škol pro žáky se zdravotním postižením; nejnižší podíl těchto žáků v základních školách praktických a speciálních střední školy: nejvyšší podíl žáků na gymnáziích a středních odborných školách, nejnižší podíl žáků na středních odborných učilištích mezi kraji druhý nejvyšší nárůst počtu tříd na gymnáziích; nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05 druhý nejnižší počet středních odborných škol na 1000 žáků; druhý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka v roce 2004/05, druhý nejvyšší nárůst počtu žáků, třetí nejvyšší navýšení počtu pedagogů v letech 2000/ /05 na středních odborných učilištích čtvrtý nejnižší počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka nejmenší podíl gymnaziálních žáků, kteří se učili pouze jeden cizí jazyk, druhý nejvyšší podíl žáků na SOU učících se 2 jazyky; na středních odborných školách a učilištích nejvyšší podíl žáků učících se anglicky (na gymnáziích třetí nejvyšší) nejvyšší podíl žáků s cizí státní příslušností; nejvyšší podíl žáků s ruskou státní příslušností vyšší odborné školy: nejvyšší počet vyšších odborných škol mezi kraji druhý nejvyšší podíl studentů učících se anglický a španělský jazyk, druhý nejnižší podíl studentů učících se německý jazyk nejvyšší počet studentů s cizí státní příslušností, ale druhý největší podíl na celkovém počtu studentů vysoké školy: 29 vysokých škol (8 veřejných, 20 soukromých a 1 státní) výrazná většina studentů z Prahy (86 %) studuje vysokou školu v domovském městě výsledky z šetření PISA: nejvyšší sociální, ekonomický a kulturní status mezi všemi kraji ; se řadí ke krajům s největším rozpětím indexu, což znamená, že se zde vyskytovali častěji žáci s vysokým i nízkým sociálním, ekonomickým a kulturním statusem nejvyšší status zaměstnání rodičů a nejvyšší aspirace žáků na budoucí zaměstnání největší poměr aspirace na terciární vzdělání (poměr zájmu a nezájmu o terciární vzdělání 183:100) nejlepší vztah k matematice a rovněž nejlepší klasifikace z matematiky druhý nejvyšší index práce a schopností s počítačem první místo v testu matematické gramotnosti a řešení problémů, druhé místo v testu čtenářské gramotnosti a přírodovědné gramotnosti mezi kraji výsledky z Rychlých šetření: odbornými učebnami pro cizí jazyky byly více vybaveny střední školy, základní školy měly větší vybavenost učebnami biologie, chemie a fyziky, oba druhy škol vykázaly téměř 100% vybavenost učebnami IVT v porovnání s ostatními kraji sedmý nejvyšší podíl neúspěšných maturantů v řádném termínu a pátý nejvyšší v opravném termínu; nejvíce neúspěšných v řádném termínu bylo ze zeměpisu, třetí nejvyšší podíl neúspěšných z chemie, nejnižší, resp. třetí nejnižší z matematiky a anglického jazyka v MŠ se děti nejčastěji setkávaly s anglickým jazykem (84 %), a to při pravidelné výuce největší podíl škol, kde pedagogové zajistili střelné zbraně při prevenci sociálně patologických jevů vyšší míra působení školního psychologa 8

9 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A 3 DEMOGRAFICKÁ A SOCIOEKONOMICKÁ STRUKTURA 1 V roce 2004 představoval ukazatel HDP/obyvatele Prahy 143 % HDP/obyvatele zemí EU 25. (zdroj: je hlavním a největším městem České republiky. Z hlediska regionální struktury je jako jediná z českých i moravských měst metropolí mezinárodního významu. Svou rozlohou je tento region nejmenší mezi kraji, v počtu obyvatel se zařadila na druhou nejvyšší příčku (po Moravskoslezském kraji) a je krajem s výrazně nejvyšší hustotou zalidnění. Její rozloha činí 496 km 2 (zabírá pouze 0,6 % území ) a na počátku roku 2006 měla obyvatel, hustota osídlení činila obyv/km 2. Území Prahy leží ve střední části Čech a je zcela obklopené m krajem. V rámci České republiky má velmi výhodnou polohu. Tvoří největší dopravní uzel v silniční, železniční a letecké dopravě. je centrem politického, hospodářského a společenského dění České republiky. Z jednotlivých krajů má nejvyšší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu, současně překračuje i průměry za celou EU. 1 Změna v odvětvové struktuře pražské ekonomiky je charakteristická posílením terciární sféry a poklesem podílu výrobních odvětví. Je zde otevřené podnikatelské prostředí, vhodné pro zahraniční investory. má profesně pestrý trh práce při nadprůměrné úrovni kvalifikace pracovních sil, který je schopen pokrýt zvýšenou poptávku. Dále má silný vědecký a vzdělávací potenciál. je celostátním centrem školství, již od středního vzdělávání je zde zvýšená koncentrace škol. jako jediný region v vykazuje vyšší celkový počet absolventů středních škol, než je celkový počet obyvatel v daném věku. Do pražských středních škol dojíždějí žáci zejména ze Středočeského kraje. Zcela mimořádné postavení zaujímá ve vysokém školství. Významnou oblastí ekonomiky hlavního města je cestovní ruch. patří mezi nejnavštěvovanější evropská velkoměsta. Její historické centrum bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kvalita životního prostředí v Praze je přes významné zlepšení v 90. letech hodnocena celkově jako nevyhovující. patří k nejvíce postiženým regionům v (spolu s kraji m a m). Od 90. let 20. století se v Praze a jejím okolí ve větší míře projevuje proces suburbanizace (obyvatelstvo se stěhuje z jádra města na jeho okraj a do přilehlých venkovských sídel, popřípadě satelitních městeček). Do zázemí Prahy přicházejí lidé se středním a vysokoškolským vzděláním, většinou finančně zajištění, s dobře placenými profesemi. Pro nové obyvatele je nejdůležitější dopravní dostupnost metropole, klidné a čisté životní prostředí. 9

10 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A 3.1 Struktura podle velikosti obcí Tabulka 3.1.1: Tabulka 3.1.2: V této části kapitoly je popsána struktura jednotlivých krajů podle velikosti obcí. Rozložení počtu obyvatel podle velikosti sídla jejich bydliště může do značné míry určovat ostatní charakteristiky kraje, jako je míra ekonomické aktivity, nezaměstnanost, nejvyšší dosažené vzdělání apod. Specifické jsou z tohoto hlediska v dva regiony, a to Hl. město a kraj. Zatímco je oblast, kde všichni obyvatelé žijí ve městě s více než 100 tisíci obyvateli, ve Středočeském kraji žije v porovnání s ostatními kraji nejvíce obyvatel v malých obcích; mezi těmito dvěma oblastmi však existuje silný vzájemný vztah (denní dojížďka do zaměstnání a do škol, využívání služeb, suburbanizace atd.). Počet a podíl obcí podle velikosti k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,7 6,0 2,2 1,1 0,7 0,3 0, , ,4 4,5 1,6 1,1 0,3 0, ,0 5,0 1,9 0,3 0,6 0, ,6 5,6 1,6 0,8 0,2 0, ,1 9,1 4,5 3,0 1,5 0, ,0 7,6 2,5 2,5 0,8 1, ,0 7,0 4,7 0,9 0,9 0, ,4 4,7 2,9 1,3 0,4 0, ,7 3,5 1,8 1,5 0,2 0, ,6 1,8 1,4 0,6 0,4 0, ,2 8,5 1,9 0,4 0,7 0, ,2 8,6 0,8 1,5 0,8 0, ,9 10,5 3,6 1,3 1,3 0, ,9 13,0 5,7 1,3 2,3 1,3 0,3 Podíl obyvatel podle velikosti obce a celkový počet obyvatel v kraji k Celkem z toho obce (v %) abs. méně než 2 tis. 2 5 tis tis tis tis tis. nad 100 tis ,3 11,1 9,2 9,3 11,7 11,8 20, , ,4 13,4 10,2 16,9 11,2 6, ,5 15,2 14,3 4,1 17,8 15, ,9 15,9 8,7 8,8 4,2 29, ,9 11,7 12,3 19,2 19,1 16, ,6 9,6 7,6 17,2 8,8 38, ,5 11,5 15,5 6,2 19,4 22, ,3 11,0 16,4 14,6 9,5 17, ,8 10,0 11,9 18,3 4,6 17, ,8 8,5 13,0 9,7 17,0 10, ,9 15,1 8,0 3,1 11,5 32, ,6 14,9 3,8 12,9 19,1 15, ,4 15,6 11,9 11,1 18,8 13, ,8 10,0 9,1 4,3 15,6 21,3 24,8 Vzhledem k tomu, že kromě hlavního města je jako jediná na území také krajem, ve struktuře podle velikosti obcí zaujímá specifické postavení. V Praze žili všichni obyvatelé v obci nad 100 tis. obyvatel. Zejména v posledních letech se stěhují obyvatelé z panelových a činžovních domů do blízkosti Prahy, kde mají možnost kvalitního bydlení v rodinných domech. Lidé dávají přednost klidu, pohodě a čistšímu životnímu prostředí pražského zázemí před ruchem velkoměsta. Zároveň však ve velké míře využívají jeho služeb a pracovních příležitostí. S tímto jevem bude nepochybně stoupat dopravní zatížení radiálních komunikací. 10

11 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.1.1: Struktura podle velikosti obcí k (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % nad 100 tis tis tis. Podíl obyvatel 60 % 50 % 40 % tis. 30 % 5 10 tis. 20 % 2 5 tis. 10 % méně než 2 tis. 0 % 3.2 Struktura obyvatelstva V této kapitole je nejprve popsáno věkové rozložení obyvatel v jednotlivých krajích, následně pak podíl cizinců a jejich struktura podle státního občanství. Nakonec je zde uvedena struktura populace ve věku let podle maximálního dosaženého vzdělání. Tabulka 3.2.1: 2 V tabulce je v každém sloupci červeně vyznačeno maximum a modře minimum. Věková struktura obyvatelstva Na základě zastoupení jednotlivých věkových kategorií v celé populaci a jejich proměnlivosti ve sledovaném období lze do jisté míry usuzovat, jak se bude vyvíjet situace v či jednotlivých krajích z hlediska vzdělávání a ostatních důležitých oblastí. V roce 2005 se zastoupení věkových kategorií v jednotlivých krajích lišilo většinou v rozmezí několika málo procent (viz graf A.1 a tabulka 3.2.1). Věková struktura obyvatelstva, 2005 (v %) ,62 10,18 6,40 15,45 14,95 13,38 15,14 9,90 9,99 4,30 8,09 5,44 15,75 15,18 13,06 16,05 10,52 11,60 4,84 10,18 6,19 15,19 15,23 13,09 15,42 9,81 10,05 4,62 10,45 6,50 15,42 14,76 13,69 15,06 9,61 9,88 4,54 9,92 6,23 15,11 14,74 13,41 15,41 10,34 10,30 4,79 10,59 6,86 15,37 15,20 13,64 15,39 9,67 8,49 5,04 10,76 6,60 15,54 15,24 13,08 15,75 9,46 8,54 4,82 10,66 6,56 15,45 15,13 12,86 15,91 9,35 9,25 4,61 10,38 6,36 15,10 14,61 12,91 15,39 10,00 10,66 4,63 10,80 6,54 15,41 14,60 13,11 14,95 9,68 10,28 4,62 10,99 6,76 15,62 14,61 13,64 14,04 9,67 10,07 4,51 10,07 6,33 15,61 14,86 13,44 14,69 10,02 10,49 4,55 10,38 6,59 15,75 14,77 13,44 14,84 9,72 9,96 4,43 10,40 6,66 15,58 14,74 13,80 14,40 9,86 10,13 4,56 10,69 6,89 15,24 15,03 14,06 14,57 10,00 8,95 Věková struktura v Praze byla v roce 2005 výrazně odlišná od celostátního průměru, jejím hlavním rysem bylo stárnutí populace. Vysoký podíl starších lidí je dán mimo jiné lepší a dostupnější zdravotní péčí. V nejmenší míře mezi jednotlivými kraji zde byly zastoupeny mladé věkové skupiny 0 4letých, 5 14letých a 15 19letých. Na druhé straně nejvyšší podíl vykázali 11

12 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Graf 3.2.1: Věk letí a zejména starší věkové kategorie 50 59letých, 60 69letých a 70letých a starších. Mezi největší dále patřily podíly obyvatelstva v produktivním věku (30 39letých). Změny ve věkové struktuře jsou zde spojeny především s migrací. Vysoká koncentrace pracovních příležitostí má vliv na zvýšení počtu přistěhovalých, což vede k nárůstu obyvatel právě v produktivním věku. Průměrný věk dosáhl v roce 2005 nejvyšší hodnoty mezi kraji, a to 41,7 roku (průměr v činil 40 let; nejnižší byl v Ústeckém kraji, a to 39 let). Věková struktura obyvatelstva Prahy a, 2005 (v %) Podíl obyvatel (v %) Graf 3.2.2: Změna (rok 2000 = 0 %) Změna populace, (v %) 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % -1 % -2 % -3 % V České republice klesl počet obyvatel v roce 2005 v porovnání s rokem 2000 v průměru o 0,4 %. Také v Praze za toto období klesl, a to v mírně větší míře než v celém státě (0,7 %). Šlo o čtvrté nejvyšší snížení ze všech krajů. Snížení počtu obyvatel v Praze je způsobeno stárnoucí populací, vyšší úmrtností než porodností. Přesto díky kladnému migračnímu saldu stoupá od roku 2003 celkový počet obyvatel Prahy. V celé i v Praze začala se změnou společenského systému od počátku 90. let minulého století porodnost výrazně klesat. Svého minima dosáhla porodnost v Praze v roce Po mírném zvyšování byly v posledních třech letech zaznamenány výraznější nárůsty porodnosti, čímž se počet narozených dětí v roce 2005 zhruba rovnal narozeným dětem v roce Děti se rodí matkám, které patří k tzv. silným ročníkům (narozeným v polovině 70. let). Projevuje se zde také odklad narození prvního dítěte, resp. zvyšuje se věk matek při narození prvního dítěte. 12

13 P R O F I L Y K R A J Ů P R A H A Graf 3.2.3: Rovněž dochází k poklesu úhrnné plodnosti, což znamená, že klesá počet živě narozených dětí jedné ženě za její plodné období. Děti druhé či třetí v pořadí se již nestihnou narodit. Počet živě narozených, (v tis.) Rok Graf 3.2.4: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk Graf 3.2.5: 15 % Změna věkové struktury,, (v %) 10 % Změna (rok 2000 = 0 %) 5 % 0 % -5 % -10 % -15 % % Věk 13

14 P R A H A D E M O G R A F I C K Á A S O C I O E K O N O M I C K Á S T R U K T U R A Z pohledu na jednotlivé věkové kategorie je patrný nerovnoměrný vývoj populační struktury v České republice. Téměř celá populace mladší 50 let zaznamenala od roku 2001 plynulý pokles, s výjimkou věkové kategorie 30 39letých, do které spadají velmi silné sedmdesáté ročníky. Také v kategorii 0 4letých je patrné, že v poslední době došlo opět k mírnému nárůstu porodnosti. Pokles populace byl nejmarkantnější u věkové kategorie 5 14letých, která odráží nový trend vývoje společnosti od počátku 90. let (změna společenské struktury, nabídka nových možností, s tím související posunutí narození prvního dítěte do pozdějšího věku atd.). Teprve na konci 90. let se pokles zastavil a dochází opět k mírnému nárůstu, jak je vidět u kategorie 0 4letých v celé republice (což souviselo s populačně silnou kohortou 30 39letých, která začala mít děti). Přestože bylo v Praze stále málo nejmladších dětí (nejnižší podíl mezi kraji), byl nárůst věkové skupiny 0 4letých v porovnání s celorepublikovým průměrem prudší (největší ze všech krajů, viz graf A.3), což může souviset i s imigrací obyvatel v produktivním věku. Na druhé straně výraznější byl také pokles věkové kategorie 5 19letých (největší v rámci krajů). Tato tendence je zřejmě způsobená výrazným poklesem porodnosti po roce 1990, který byl v Praze výraznější než v průměru v celé. Nárůsty populace 30 39letých (do které se dostávají silné 70. ročníky) byly vyšší než celostátní průměr, ale oproti ostatním krajům ne tak výrazné. Nadprůměrný nárůst vykázala ještě věková skupina 60 69letých. Na druhé straně snížení populace 20 29letých se pohybovalo výrazně pod průměrným poklesem (nejmenší mezi kraji), s tím souvisí stěhování obyvatel v produktivním věku do Prahy za prací. Tabulka 3.2.2: 3 Data nezahrnují počet nelegálně pobývajících cizinců, žadatelů o azyl, cizinců pobývajících v na krátkodobá víza nebo legálně bez víz. 4 Souhrnný údaj za neodpovídá součtu počtu cizinců v jednotlivých krajích, neboť u 102 cizinců nebyla zjištěna krajová příslušnost. Podíl cizinců Od devadesátých let 20. století počet legálně pobývajících cizinců v České republice rostl. V roce 2005 jejich počet dosáhl hodnoty (jejich podíl z celkového počtu obyvatel činil 2,7 %). Meziročně vzrostl počet cizinců o Pro srovnání v roce 1990 bylo v cizinců (podíl 0,3 %). Cizinci zde mohou pobývat trvale, nebo s vízem nad 90 dnů, od vstupu České republiky do EU se kategorie pobytu rozšířily také na pobyty dlouhodobé (navazují na víza nad 90 dnů) a přechodné (pro občany EU a jejich rodinné příslušníky). Počet a podíl cizinců v a v jednotlivých krajích podle státní příslušnosti, 2005 Počet cizinců 3 Podíl na z toho státní příslušnost (v %) celkovém počtu obyvatel (v %) Německo Polsko Rusko Slovensko Ukrajina Vietnam ,7 2,6 6,4 5,8 17,8 31,5 13, ,7 2,2 1,9 9,5 15,9 34,2 5, ,1 2,0 6,2 6,4 21,9 35,8 8, ,7 5,4 2,7 3,5 15,4 35,2 14, ,4 6,2 1,6 1,5 15,3 33,6 25, ,7 3,8 1,2 10,2 6,7 12,1 53, ,7 4,0 5,3 5,1 11,3 29,3 27, ,7 2,6 13,4 2,9 18,8 34,8 11, ,1 1,9 22,5 2,0 14,8 33,4 9, ,3 1,4 9,5 2,5 20,5 42,2 5, ,2 2,1 2,6 1,8 15,2 44,0 10, ,1 1,5 2,2 2,4 18,0 40,6 11, ,2 2,6 6,4 3,3 25,8 26,5 10, ,0 2,2 5,5 3,4 40,4 16,1 9, ,5 1,3 30,0 2,1 28,5 10,1 13,9 V Praze se v roce 2005 nacházelo cizinců, kteří představovali 7,7 % z celkového počtu obyvatel v kraji. V hlavním městě oproti předchozímu roku přibylo cizinců, což představovalo více než polovinu celostátního nárůstu. přitahuje cizince socioekonomickým zázemím (vysoká životní úroveň, fungující trh práce, kulturní a společenské aktivity atd.). V krajském porovnání zaznamenala výrazně největší podíl. Po Praze se nejvíce cizinců usadilo ve Středočeském kraji (35 tis.), na druhé straně nejméně v kraji Zlínském a kraji (okolo 6 tis.). Ovšem pohlédneme-li na procentuální podíl na celkovém počtu obyvatel v krajích, byly vykázány největší hodnoty v Praze (7,7 %) a v Karlovarském kraji (4,7 %), naopak nejnižší podíly byly zaznamenány v krajích Zlínském, Vysočině, Olomouckém a Pardubickém (1 %). 14

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina 5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Studenti vysokých škol v ČR 1

Studenti vysokých škol v ČR 1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů 2. Základní školy Síť základních škol v České republice je dostatečně hustá, přestože v posledních letech počet základních škol klesá. Ve školním roce 2007/08 bylo v ČR celkem 3 704 základních škol, což

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j /

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j / POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ ONIV STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 462/2010-26 ČERVEN 2010

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2011

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2011 Č. j. MSMT- 9944/2012-26 Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2011 OBSAH Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly

Více

Materiál MŠMT č.j.: 123 / Stanovení výše normativů NIV RgŠ na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství

Materiál MŠMT č.j.: 123 / Stanovení výše normativů NIV RgŠ na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství Předkládací zpráva Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) stanovilo Normativy neinvestičních výdajů regionálního školství na rok 2010 pro účely poskytování dotací soukromému školství ve smyslu

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. čtvrtletí 2011

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. čtvrtletí 2011 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. čtvrtletí 2011 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosaţené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. čtvrtletí

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet.

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet. Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Zlínském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 20 651 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za rok 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosaţené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v roce 2010 3 1. Hodnocení

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita charakterizuje ekonomický status osoby, její zařazení mezi osoby zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Otázku o ekonomické aktivitě

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Olomouckém kraji 10 % 1 a celkový počet dosahoval 32 340 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Materiál MŠMT č.j / Normativ MP = 12* (1/Np * Pp + 1/No * Po),

Materiál MŠMT č.j / Normativ MP = 12* (1/Np * Pp + 1/No * Po), ZÁKLADNÍ INFORMACE K MATERIÁLU POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2011 Materiál

Více

VYHODNOCENÍ PODROBNÝCH ROZPOČTŮ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ STÁTNÍHO

VYHODNOCENÍ PODROBNÝCH ROZPOČTŮ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ STÁTNÍHO VYHODNOCENÍ PODROBNÝCH ROZPOČTŮ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ ZA ROK 2008, ZPRACOVANÝCH KRAJSKÝMI ÚŘADY Materiál MŠMT č.j.: 4 511/2009-26 Odbor 26 Ministerstva školství,

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Olomouckém kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 012 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Základní informace k materiálu

Základní informace k materiálu Základní informace k materiálu Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2015 Materiál

Více

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy norma : 15/2005 typ : Vyhláška oblasti : Školy VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2004 č. 15/2005 Sb.,

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,3 9, ,5 12, ,1 12, ,9 8, ,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,3 9, ,5 12, ,1 12, ,9 8, ,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Karlovarském kraji 9,7 % 1 a celkový počet dosahoval 16 493 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,2 9, ,7 12, ,3 12, ,5 8, ,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,2 9, ,7 12, ,3 12, ,5 8, ,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Zlínském kraji 8,7 % 1 a celkový počet dosahoval 25 892 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ

1. NORMATIV MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍCH NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ Základní informace k materiálu: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2013 Materiál

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více